školním a školským zařízením Právní předpisy upravující podmínky pro čerpání dotace musí být formulovány tak, aby příjemcům finančních prostředků byly již v době jejich čerpání zřejmé pod- mínky, za nichž na poskytnuté prostředky vzniká nárok. Je nepřípustné, aby teprve v řízení o povinnosti vrátit neoprávněně čerpané finanční prostředky ($ 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) bylo příjem- ci těchto prostředků kladeno k tíži, že z daných předpisů nelze dovodit jednoznačný závěr, za jakých podmínek měly být finanční prostředky poskytnuty.
€...) Žalobce vznesl námitky týkající se vý- kladu normativu neinvestičních výdajů regio- nálního školství. Tyto námitky soud shledal důvodnými. Podle $ 4 odst. 1 a 5 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukro- mým školám, předškolním a školským zařízením (dále též „zákon č. 306/1999 Sb.“), se dotace škole s výjimkou předškolních a školských za- řízení, které jinak podle zvláštního předpisu zřizuje obec, stanoví podle skutečného po- čtu žáků v souladu se statistickými výkonový- mi výkazy škol (MŠMT) řady V pro příslušný školní rok, nejvýše však do počtu žáků uvede- ného v rozhodnutí o zařazení školy do sítě, a procentním podílem z normativu jako roč- ního objemu neinvestičních výdajů, mzdo- vých prostředků a zákonných odvodů připa- dajících na dítě nebo žáka ve srovnatelném studijním oboru a formě studia školy zřizova- né ministerstvem nebo orgánem kraje v pře- nesené působnosti, nebo ve srovnatelném předškolním a školském zařízení zřizovaném ministerstvem nebo orgánem kraje v přene- sené působnosti.
Pro střední školy a vyšší od- borné školy se výše procentního podílu z normativu od školního roku 2000/2001 sta- noví na 60 %. Zvláštní normativ je stanoven v části XL. přílohy č. 1 rozhodnutí MŠMT ze dne 10. 1. 2001 pod čj. 34 100/2000-45, zve- řejněným ve Věstníku MŠMT, a je určen jako roční objem neinvestičních výdajů z rozpo- čtu MŠMT na jednotku výkonu, tj. na žáka v li- bovolném typu a formě studia, který na zákla- dě individuálního učebního plánu absolvuje externí formu studia ve výši 5 % normativů srovnatelné denní formy studia.
Ve věci nebylo sporu o tom, co bylo v rám- ci kontroly zjištěno, tj. že žáci oboru Manage- ment obchodního podnikání studovali na zá- kladě individuálního učebního plánu, ale o to, zda takto zjištěný skutkový stav má za ná- sledek oprávnění správních orgánů vyžado- vat vrácení poskytnuté dotace. Lze obecně konstatovat, že ustanovení, jehož obsah je tře- ba v souzené věci vyložit, je typem právní normy, kterou správní orgán, jehož relativně úzce zaměřená věcná příslušnost k provede- ní právní úpravy na konkrétním úseku výkonu státní správy je dána, stanoví výši ne- investičních výdajů a podmínky čerpání pe- něžních prostředků ve zcela konkrétní - dílčí situaci, která může nastat.
Nejde tak o stano- vení pravidla chování pro adresáty právní normy, ale o normu „technické“ povahy, je- jímž jediným účelem je objektivně stanovit, kolik peněžních prostředků v té které situaci školským zařízením náleží. Skutečnost, že zá- konodárce stanoví tuto částku nikoli zcela konkrétním číslem, ale procentním podílem z procentní částky normativu, je. otázkou techniky právní úpravy, nikoli povahy právní normy jako takové. Jde o úpravu ryze oboro- vé a speciální problematiky, která je vydána k tomu příslušným ústředním orgánem státní správy a adresována především zcela kon- krétním adresátům, jednotlivým školským za- řízením.
Lze konstatovat, že v případě tohoto druhu právních norem lze po vydavateli právní normy požadovat, aby tyto normy byly natolik konkrétní, že výklad jiný než grama- tický by neměl mít místo, jinými slovy právě z jejich textu musí být zcela nepochybně zřej- mé, jaké pravidlo bylo stanoveno. Musí jít o úpravu zcela jednoznačnou, neboť v-závis- losti na ní jsou jednak jednotlivým školským zařízením poskytovány finanční prostředky a jednak - jako tomu bylo v souzené věci - jsou tyto prostředky v případě zjištění jejich neoprávněného čerpání vymáhány zpět spo- lu s nikoli nepodstatným penále.
Za takové si- tuace lze klást na právní úpravu vysoké náro- ky z hlediska její určitosti a nelze postupovat obdobně jako při interpretaci jiných práv- ních norem, tj. prostřednictvím jednotlivých druhů výkladu teprve následně dovozovat, jaký byl skutečný smysl právní úpravy. Tento smysl (tj. stanovení podmínek pro poskytnu- tí dotace) musí být zřejmý zcela nepochybně již při poskytnutí dotace, a nikoli teprve následně dovozován v rámci řízení o povin- nosti vrátit. neoprávněně čerpané finanční prostředky.
Předmětné ustanovení lze z hlediska jeho interpretace rozdělit na tři části. Je zmiňován libovolný typ a forma studia, studium na zá- kladě individuálního učebního plánu a ko- nečně externí forma studia. S napadeným roz- hodnutím lze souhlasit, pokud na straně 11 zmiňuje, že externí forma studia přichází v úvahu toliko u studia při zaměstnání a stu- dium podle individuálního studijního plánu je toliko modifikací plnění studijních povin- ností. Lze podotknout, že autorovi právního předpisu (nikoli žalovanému) musely být ty- to svojí povahou základní kategorie známé i při koncipování předmětné právní úpravy.
Přesto však (a sám tuto skutečnost ve stano- visku ze dne 22. 8. 2006 připouští) pravidlo neformuloval jednoznačně. Nelze se proto následně ztotožnit s tím, jaký význam žalova- ný jednotlivým částem sporného ustanovení přisoudil. Žalovaný při svém výkladu zcela bez opory v právním předpise položil důraz na první dvě části a o absolvování externího studia uvedl, že je v textu uvedeno nadbyteč- ně. Takový závěr by mohl mít své opodstatně- ní tehdy, pokud by význam předchozích částí ustanovení nijak neměnil, popř. by opakova- ně uváděl totéž, co by bylo lze i bez výslovné- ho uvedení dovodit.
Tato situace však v souzené věci nenasta- la. Ustanovení hovoří na jednom místě o libo- volném typu a formě studia a následně o ex- terní formě, tedy formě, která připadá v úvahu toliko u formy studia u zaměstnání. Nelze proto tuto část ustanovení odbýt tím, že je v textu uvedena nadbytečně. Faktem je, že v textu uvedena je, je uvedena zcela jedno- značně a přestože žalovanému nelze upřít, že se předmětné ustanovení pokusil pomocí veškerých metod právní interpretace vyložit, přesto je třeba konstatovat, že se mu to ve prospěch závěru o povinnosti vrátit neopráv- něně čerpané dotace a zaplatit penále nepo- dařilo.
Bylo by totiž lze rovněž argumentovat opačně - od speciálního k obecnému - tedy tím, že uvedené pravidlo se vztahuje pouze na případy jednoho ze způsobů studia při za- městnání, avšak v takovém případě by výklad 703 1633 narážel naopak na první předpoklad, a sice na spojení „v libovolném typu a formě studia“, které je s tímto předpokladem neslučitelné. Tyto dva způsoby interpretace stojí vedle se- be, jsou z hlediska vzájemného vztahu zcela rovnocenné a nelze bez dalšího dát přednost jednomu oproti druhému.
Žalovaný se proto za takové situace (kdy sám připustil neurči- tost předmětného ustanovení a možnost více výkladů) pokusil učinit právní závěr s odka- zem na jiné druhy výkladu a posléze dospěl k výkladu skrze úmysl zákonodárce. K tomu je třeba konstatovat, že ačkoli žalovaný dovo- zuje, že je normativ vázán na náklady, které musí škola na určitého žáka během roku vy- naložit, není tento závěr z odkazů žalovaným učiněných (zejména na straně 11 třetí odsta- vec, tj. z odkazu na $ 1 odst. 2 a $ 4 odst. 1 zá- kona č. 306/1999 Sb.) nepochybný, byť by jej v obecné rovině bylo lze předpokládat.
Žalo- vaným citované právní normy totiž ústí toliko v to, že jde o výdaje na žáka, nikoli rovněž v to, že jde o náklady, které musí škola během roku skutečně vynaložit. Žalovaný např. nijak nezdůvodňuje, proč se domnívá, že např. mzdové prostředky budou v závislosti na for- mě studia odlišné. Rozhodně však nelze kon- statovat, že by úmysl zákonodárce byl z práv- ních ustanovení zcela jednoznačný a že by bylo lze se k němu přiklonit za situace, kdy gramatický ani logický výklad právní normy nedává jednoznačnou odpověď na důvod- nost požadavku na vrácení dotace.
Nezbývá proto než uzavřít, že vzhledem k tomu, že v souzené věci nešlo o to, zda do- taci poskytnout, či nikoli, ale o to, zda byly, či nebyly splněny podmínky pro vrácení po- skytnuté dotace včetně na to navazující po- vinnosti uhradit penále, je třeba se v případě dvojího výkladu v oblasti výkonu veřejné správy přiklonit k výkladu jdoucímu ve pro- spěch účastníka správního řízení. 1633 Správní řízení: zjevně právně nepřípustná žádost k $ 66 odst. 1 písm. b) správního řádu (č. 500/2004 Sb.) Za zjevně právně nepřípustnou [$ 66 odst. 1 písm. b) správního řádu z roku 2004] je možno považovat pouze takovou žádost, u níž je již na první pohled zřejmé, že jí nelze vyhovět.
To především znamená, že tato nepřípustnost musí být patrna již ze samotné žádosti, nikoliv teprve z výsledků dalšího dokazování či zjišťování.
Společnost s ručením omezeným Střední škola podnikatelská Bílovec proti Ministerstvu vnitra o odvod neoprávněně použitých peněžních prostředků.