ky 2001/2002 až 2004/2005, ve znění nařízení vlády č. 296/2002 Sb. a č. 97/2003 Sb. Jestliže je množství cukru, které lze rozdělit mezi producenty cukru jako rezer- vu, závazně stanoveno, pak se rozhodnutí o zvýšení kvóty cukru z rezervy jednomu z producentů může přímo dotknout právního postavení dalších producentů, neboť mezi jednotlivé producenty cukru lze rozdělit pouze takové množství cukru, které je závazně zařazeno do rezervy, a zvýšení kvóty cukru jednomu z producentů se pro- mítne do celkového množství cukru.
Ze shora uvedeného obsahu spisového ma- teriálu vyplývá, že žalobou napadené rozhod- nutí bylo vydáno v rámci řízení, které bylo ve- deno podle ustanovení $ 12 odst. 8 nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkč- ních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 — 2004/2005, ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „nařízení vlády“). Toto nařízení vlády bylo vydáno 136 k provedení zákona č. 256/2000 Sb., o Stát- ním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a stanovilo - mimo jiné - množství cukru určené ke stanovení nové kvóty cukru z rezervy žadateli o novou kvótu nebo ke zvýšení již stanovené kvóty produ- centům cukru - rezervu - a náležitosti a pod- mínky žádosti o zvýšení kvóty nebo o stano- vení nové kvóty z rezervy (ustanovení $ 11 nařízení vlády), dále postup fondu při rozho- dování o žádosti o zvýšení kvóty nebo o sta- novení nové kvóty z rezervy (ustanovení $ 12 nařízení vlády).
Z ustanovení $ 12 nařízení vlády vyplývá, že fond podle tohoto ustanove- ní rozhodne tak, že buď žádost o rezervu za- mítne (odst. 2), nebo rezervu rozdělí poměrně (odst. 3), nebo rozhodne podle požadavku žadatele (odst. 4), nebo rozhodne podmíneč- ně (odst. 6), nebo zvýší kvótu z rezérvy pro- ducentovi cukru, který - stručně a zjednodu- šeně řečeno - svým jednáním přispěl ke stabilizaci pěstitelů cukrovky, ke stabilizaci trhu s cukrem nebo jím provedená restruktu- ralizace nebo modernizace pozitivně ovlivni- la kvalitu výroby cukru nebo přispěla ke sní- žení nadměrných zásob cukru s tím, že v kvótovém roce 2003/2004 fond může pou- žít rezervu především pro obnovení kvótové- ho systému cukru s přihlédnutím ke stanové- ným kritériím (odst. 8).
Městský soud v Praze při předcházejícím rozhodování o podané žalobě vycházel z to- ho, že řízení vedená podle ustanovení $ 12 nařízení vlády jsou ve všech případech uve- dených v tomto právním ustanovení řízeními návrhovými, kdy o jednotlivých návrzích (žá- dostech) je rozhodováno v samostatném říze- ní vždy o právech a povinnostech žadatele. Nejvyšší správní soud ve shora uvedeném zrušujícím rozsudku uvedl, že řízení vedené podle ustanovení $ 12 odst. 8 nařízení vlády je řízením zahájeným z vlastního podnětu fondu s tím, že dle názoru Nejvyššího správ- ního soudu jsou pro posouzení účastenství žalobce v řízení o zvýšení kvóty cukru z re- zervy ve vztahu k jinému producentovi cukru rozhodné skutečnosti tvrzené žalobcem o tom, že zvýšení kvóty z rezervy jednomu z producentů se musí nutně dotýkat práv a chráněných zájmů dalších producentů cuk- ru, když výše rezervy je stanovena nařízením vlády, přičemž je nutno posoudit ustanovení $ 11a$ 12 odst. 1 až 7 nařízení vlády na stra- ně jedné a ustanovení $ 12 odst. 8 nařízení vlády na straně druhé, totiž kdy lze postupo- vat podle ustanovení $ 12 odst. 8 nařízení vlá- dy a zvýšit kvótu z rezervy z vlastního podně- tu fondu o určité její množství, pokud producenti cukru podali řádně a včas žádosti o zvýšení individuální kvóty a mají právo na postup a rozdělení rezervy uvedené v citova- ném ustanovení nařízení vlády.
Zde je nutno zdůraznit, že žalobou napa- deným rozhodnutím nebylo rozhodnuto ve věci samé, nýbrž bylo zamítnuto odvolání ža- lobce podle ustanovení $ 60 správního řádu jako odvolání nepřípustné, jež bylo podáno osobou, která nebyla účastníkem řízení, ve kterém bylo rozhodováno o zvýšení kvóty cukru z rezervy jinému producentovi cukru. K základní námitce žalobce (body IV a VI/3 žaloby), v níž poukazuje na to, že měl být účastníkem řízení i ve vztahu k řízením, která byla fondem zahájena podle ustanovení $ 12 odst. 8 nařízení vlády ve vztahu k jiným producentům cukru, než byl žalobce, soud uvádí následující: Při posuzování účastenství | žalobce v předmětném řízení je nutno vycházet ze správního řádu, neboť z ustanovení $ 13a zá- kona č. 256/2000 Sb., o Státním zeměděl- ském intervenčním fondu, vyplývá, že na roz- hodování podle tohoto zákona - a tedy i na řízení podle nařízení vlády, které bylo vydá- no na základě zmocnění v zákoně uvedeného - se vztahuje správní řád, nestanoví-li tento zákon jinak.
Uvedený zákon ani nařízení vlády otázku účastenství neupravují. Je tedy nutno vycházet z ustanovení $ 14 správního řádu, podle něhož je účastníkem řízení ten, o jehož právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení jednáno nebo jehož práva, právech chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny; účastníkem řízení je i ten, kdo tvrdí, že může být rozhodnutím ve svých právech, právem chráněných zájmech nebo povinnos- tech přímo dotčen, a to až do doby, než se prokáže opak.
Tato obecná definice účastníka řízení se skládá ze tří samostatných částí, znakem účastníka řízení ve všech případech je hmot- něprávní poměr určitého subjektu k věci, která je předmětem řízení. Kdo je účastní- kem řízení, vymezuje sice správní řád, ale od- pověď na to, koho svou definicí správní řád za účastníka řízení povolává, dávají předpisy hmotného práva. Účastníkem řízení je přede- vším ten, o jehož právech, právem chráně- ných zájmech nebo povinnostech má být v ří- zení jednáno. V daném případě takovým účastníkem řízení byla akciová společnost C., které byla rozhodnutím L stupně zvýšena kvóta cukru z rezervy.
Podle ustanovení $ 14 správního řádu je dále účastníkem řízení také ten, jehož práva, právem chráněné zájmy ne- bo povinnosti mohou být rozhodnutím pří- mo dotčeny. Tato část definice postihuje pří- pady, kdy předmětem řízení je rozhodování ve věci třetí osoby, ale rozhodnutí se může právní pozice jiného subjektu přímo do- tknout. Rozhodnutím může být přímo do- tčen ten, jehož právní postavení může být po vydání rozhodnutí jiné, než bylo před jeho vydáním; rozhodující přitom není, zda se ve skutečnosti rozhodnutím právní pozice to- hoto třetího subjektu změní či nezmění - sta- čí pouhá možnost takového vlivu rozhodnutí na právní postavení tohoto dalšího subjektu.
Účastníkem řízení je konečně i ten, kdo tvrdí, že může být ve svých právech, právem chrá- něných zájmech nebo povinnostech přímo dotčen; takovémuto subjektu pak musí být postavení účastníka řízení přiznáno a musí být za účastníka řízení pokládán až do doby, než se prokáže rozhodnutím správního orgá- nu opak. Ve vztahu k této části definice pova- žuje soud za vhodné konstatovat, že žalobou napadeným rozhodnutím bylo v podstatě rozhodnuto, že žalobce účastníkem řízení ne- ní, neboť v daném případě žalobce námitku, v níž tvrdil, že měl být účastníkem řízení, uplatnil až v podaném odvolání, tuto námit- ku bylo nutno řešit v rámci řízení o podaném odvolání, a v této fázi řízení není místo pro ře- šení otázky účastenství samostatným proces- 137 1057 ním rozhodnutím o této námitce (viz rozsu- dek Vrchního soudu v Praze ze dne 31.
8. 1998, čj. 5 A 27/96-26). Při posuzování účastenství žalobce je nut- no dle názoru soudu vycházet z té části defi- nice účastníka správního řízení, podle níž je účastníkem řízení ten, jehož práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny. Soud se tedy zabýval otázkou, zda práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti ža- lobce mohly být vydáním rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o zvýšení kvóty cukru z re- zervy jinému producentovi, přímo dotčeny, tedy zda takové rozhodnutí se mohlo do- tknout právní pozice žalobce.
Jak již bylo uvedeno, žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v rámci řízení, jež by- lo fondem zahájeno podle ustanovení $ 12 odst. 8 nařízení vlády, kdy bylo rozhodováno o zvýšení kvóty cukru z rezervy akciové spo- lečnosti C. Ze spisového materiálu vyplývá, že těchto řízení bylo zahájeno celkem sedm se sedmi producenty cukru, kdy žalobce je jed- ním z nich. Množství cukru, které bylo určeno jako rezerva, bylo pro kvótový rok 2003/2004 stanoveno nařízením vlády konkrétním množstvím cukru ve výši 39 862 tun cukru.
Ze součtu množství cukru, které bylo jednotlivý- mi rozhodnutími uvedeným sedmí producen- tům cukru přiděleno, vyplývá, že veškeré množství cukru zařazené do této rezervy bylo rozděleno postupem podle uvedeného práv- ního ustanovení $ 12 odst. 8 nařízení vlády. Jestliže je množství cukru, které lze rozdělit mezi producenty cukru jako rezerva, závazně stanoveno, je zřejmé, že rozhodnutí o zvýšení kvóty cukru z rezervy jednomu z producentů cukru se může přímo dotknout právního po- stavení dalších producentů cukru, neboť mezi jednotlivé producenty cukru lze rozdělit pou- ze to množství cukru, které je závazně zařaze- no do rezervy, a zvýšení kvóty cukru jednomu z producentů cukru se promítne do množství 138 cukru, které lze z rezervy přidělit zbývajícím producentům cukru.
Rozhodnutí, kterým by- lo rozhodnuto o zvýšení kvóty cukru z rezer- vy jinému producentovi cukru, se tedy moh- lo dotknout právní pozice žalobce. Po opakovaném posouzení otázky, zda měl ža- lobce být účastníkem řízení, které bylo zahá- jeno z podnětu fondu podle ustanovení $ 12 odst. 8 nařízení vlády a v jehož rámci bylo rozhodnuto o zvýšení kvóty cukru z rezervy ve vztahu k jinému producentu cukru, než byl žalobce, dospěl soud k závěru, že otázka účastenství žalobce v tomto řízení byla v na- padeném rozhodnutí nesprávně právně po- souzena, a tuto námitku žalobce proto shle- dal soud důvodnou.
Z tohoto důvodu soud žalobou napadené rozhodnutí pro nezákon- nost podle ustanovení $ 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (usta- novení $ 78 odst. 4 s. ř. s.). Na žalovaném nyní bude, aby v další fázi řízení, kdy bude znovu rozhodovat o odvolání žalobce, jednal se Ža- lobcem v této věci jako s účastníkem řízení. K tomu, co bylo uvedeno shora, je nutno poukázat na to, že Nejvyšší správní soud ve zrušujícím rozsudku uvedl, že pro posouzení otázky účastenství žalobce je třeba posoudit ustanovení $ 11 a $ 12 odstavců 1 až 7 naříze- ní vlády na straně jedné a ustanovení $ 12 od- stavce 8 nařízení vlády na straně druhé, totiž kde lze postupovat podle ustanovení $ 12 odst. 8 nařízení vlády a zvýšit kvótu produ- centovi cukru z rezervy z vlastního podnětu fondu, a jaké je její množství, pokud produ- cent cukru podal řádně a včas žádost o zvýšení své individuální kvóty a má právo na postup a rozdělení rezervy uvedené v tomto nařízení vlády.
Tuto otázku žalovaný, resp. je- ho právní předchůdce, v napadeném rozhod- nutí neřešil, proto se touto otázkou nemůže zabývat ani soud, neboť by předjímal právní názor správního orgánu, což mu nepřísluší. Je tedy na žalovaném, aby se touto otázkou zabý- val v odůvodnění nového rozhodnutí, kterým bude znovu rozhodovat o odvolání žalobce. 1058 Celní právo: čerpání celní kvóty k $ 129 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění před novelou provedenou záko- nem č. 187/2004 Sb.“ k $ 2 nařízení vlády č. 462/2003 Sb., o vydání celního sazebníku a o stanovení sazeb dovozní- ho cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínek pro je- jich uplatnění (celní sazebník) a o změně některých souvisejících předpisů“ Přišelli požadavek na čerpání celní kvóty uplatněný pomocí on-line počítačové- ho systému do centra evidence čerpání kvóty poté, co již byla kvóta vyčerpána (uza- vřena), nelze proclívanému zboží přiznat výhodnější celní sazbu určenou pouze pro kvótou omezený objem zboží.
Přitom není rozhodné, z jakých důvodů byl poža- davek na čerpání kvóty opožděn ($ 2 nařízení vlády č. 462/2003 Sb.).
Akciová společnost M. proti Ministerstvu zemědělství o zvýšení individuální produkční