řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.“ 2M: Pokud v řízení o dodatečné povolení či odstranění stavby bylo zjištěno, že žalob- ce chtěl pozměnit tvar okolní krajiny na dotčených pozemcích, tedy upravit okolní terén definitivním způsobem, může stavební úřad nařídit odstranění nepovolených terénních úprav [$ 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 1976]. Umístění sta- vební sutě na předmětné pozemky nemusí samo 0 sobě - bez výše uvedené subjek- tivní složky - znamenat provedení nepovolených terénních úprav.
C...) Městský soud v Praze shledal důvod- nost žaloby již v jejím bodě, v němž žalobce poukazuje na to, že v souvislosti s provádě- nou rekonstrukcí rodinného domu dočasně deponoval na svém pozemku čistou zeminu s tím, že po dokončení stavby zeminu odveze zpět. Ze spisového materiálu vyplývá, že toto tvrzení uváděl žalobce i v průběhu správního řízení, a že toto tvrzení nebylo žádnými důka- zy vyvráceno. Z uvedené žalobní námitky vy- plývá, že žalobce neprováděl terénní úpravy, nýbrž provedl dočasnou navážku určitého materiálu po dobu stavebních prací na svůj - a ze spisového materiálu je zřejmé, že i na další, cizí - pozemek, se kterým hodlal dále disponovat tak, že ho vrátí zpět.
Správní orgány jednání žalobce posoudi- ly tak, že šlo o provedení terénních úprav. Sta- vební zákon pojem terénní úpravy nedefinu- je, je však zřejmé, že jde o takové práce, kterými se mění stávající terén, přičemž cílem a smys- lem těchto prací je to, aby změna terénu byla provedena a zůstala v této změněné podobě. Pro rozhodnutí soudu o důvodnosti uplatněných žalobních námitek v podané ža- lobě je podle názoru Městského soudu v Pra- ze rozhodující úvaha o tom, že z obsahu spi- sového materiálu, který měl soud k dispozici, nijak nevyplývá a nebylo zjištěno, že by ža- lobce chtěl pozměnit tvar okolní krajiny na předmětných pozemcích, tedy upravit okolní terén definitivním způsobem.
Právě tato sub- jektivní složka jednání žalobce ve spojení s objektivním zjištěním, provedeným správ- ním úřadem L. stupně, podle názoru soudu vymezuje po stránce obsahové pojem prová- dění terénních úprav. V daném případě ze spisového materiálu nevyplývá, z jakých sku- tečností správní orgány vycházely .při svém závěru, že žalobce terénní úpravy provedl. Sa- motná skutečnost navezení určitého materiá- lu na určité místo neznamená, že jsou auto- maticky provedeny terénní úpravy. Podle názoru soudu nebylo v této věci jed- noznačně prokázáno, že žalobce prováděl te- rénní úpravy.
Pak ovšem nemohlo být rozhod- nuto o tom, aby žalobce tyto terénní úpravy odstranil. Již tento nedostatek je důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí, když z toho- to pohledu je pak nerozhodné, na jaký poze- mek a jaký materiál měl žalobce vyvézt. Nicméně s přihlédnutím k dalším žalob- ním námitkám je nutno konstatovat, že se správní orgány nevypořádaly ani s tvrzením žalobce, že poté, co zjistil, že dodavatelská fir- ma vyvezla zeminu nejen na jeho pozemek, ale i na pozemek sousední, dal pokyn, aby ze- mina byla umístěna jen na jeho pozemku, ale v realizaci tohoto pokynu mu bylo zabráně- no.
V tomto směru nebylo provedeno žádné dokazování. Také tuto žalobní námitku shle- dal soud důvodnou. Obdobně to platí o námitce, v níž žalobce poukazuje na to, že nebylo prokázáno, že by kromě zeminy na předmětné pozemky vyvezl další materiál, který je uveden v rozhodnutí I. stupně (zkráceně stavební suť). Ze spisové- ho materiálu není zřejmé, z jakých důkazů správní orgány vycházely, když dospěly k zá- věru, že stavební suť na předmětné pozemky umístil právě žalobce. Pokud by byla tato sku- tečnost prokázána, nabízí se otázka, zda tímto jednáním nedošlo k porušení povinností sta- novených právními předpisy o nakládání s odpadem, když pro závěr o tom, že šlo o te- rénní úpravy, nejsou - jak již bylo výše uve- deno - ve spisovém materiálu dostatečné podklady.
(...) 1582 Stavební zákon: zřízení věcného břemene k $ 108 odst. 2 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (staveb- ní zákon)“ k $ 170 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zá- kon) Je-li nutno zřídit věcné břemeno pro vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě [$ 108 odst. 2 písm. d) stavebního zákona z roku 1976, $ 170 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006 ], je nutno volit takové řešení, které je na jedné stra- ně co možná nešetrnějším zásahem do vlastnického práva k pozemku zatěžované- mu věcným břemenem, které však na druhé straně neznamená zcela zjevně nepři- měřené náklady pro navrhovatele věcného břemene.
9 S účinností 1. 1. 2007 nahrazen zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. 1582
Jan Š. proti Krajskému úřadu Středočeského kraje o odstranění nepovolených terénních úprav.