11 ZP 37/2001
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr.Karla Hasche a JUDr. Stanislava Rizmana v právní věci navrhovatelů 1) Mgr. P. D. 2) Mgr. F. K. 3) Mgr. M. T., zastoupených JUDr. A. J., advokátem, proti odpůrci Ministerstvu vnitra ČR, Praha 1, U Obecního domu 3, v řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 18. 7. 2001 a ze dne 2. 8. 2001, č. j. VS-4292/SDR/1-2001, t a k t o :
Věc se postupuje Vrchnímu soudu v Praze.
Nejvyššímu soudu České republiky bylo dne 20. 9. 2001 doručeno podání navrhovatelů, označené jako „žaloba proti rozhodnutí odpůrce o odmítnutí registrace občanského sdružení“. Toto podání lze vzhledem k jeho obsahu (§ 41 odst. 2 ve vztahu k ustanovení § 246c o. s. ř.) posuzovat jako opravný prostředek podaný za užití analogie legis k ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sdružování“) a § 250m o. s. ř., členy přípravného výboru občanského sdružení s názvem Centrum environmentálního práva, a to proti „rozhodnutí“ (viz. níže) Ministerstva vnitra ČR ze dne 18. 7. 2001 a ze dne 2. 8. 2001, č. j. VS-4292/SDR/1-2001.
Nejvyšší soud ČR předmětný návrh přezkoumal a zjistil, že není věcně příslušným k projednání a rozhodnutí věci.
Podle § 8 odst. 3 zákona o sdružování proti rozhodnutí o odmítnutí registrace mohou členové přípravného výboru podat do 60 dnů ode dne, kdy rozhodnutí bylo jejich zmocněnci doručeno, opravný prostředek k nejvyššímu soudu republiky.
Opravný prostředek ve smyslu shora uvedeného ustanovení je návrhem na zahájení řízení podle § 250m odst. 1 o. s. ř. Soud tedy v řízení o něm postupuje podle příslušných ustanovení části páté, hlavy třetí o. s. ř., upravující rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů.
Nejvyšším soudem republiky podle § 8 odst. 3 zákona o sdružování však není Nejvyšší soud ČR, ale místně příslušný vrchní soud.
Podle původního textu zákona (tj. před účinností zákona č. 24/1993 Sb.) projednávaly opravné prostředky podané podle § 8 odst. 3 zákona o sdružování nejvyšší soudy republik, tj. Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské republiky. Novelou občanského soudního řádu zákonem č. 24/1993 Sb., však byla věcná příslušnost k rozhodování přenesena obecně z Nejvyššího soudu na vrchní soudy. Podle čl. III., bodu 2, tohoto zákona tam, kde zvláštní předpis stanoví, že k přezkoumání správního rozhodnutí je dána věcná příslušnost Nejvyššího soudu, je věcně příslušným vrchní soud. Zákon o sdružování občanů nepochybně zvláštním předpisem ve smyslu citovaného ustanovení je. Vzápětí nato, novelou zákona o sdružování občanů (zák. č. 68/1993 Sb., čl. I., bod 5 a 7) byla znovu explicitně stanovena věcná příslušnost Nejvyššího soudu k rozhodnutí o opravném prostředku podle § 11 odst. 2 a § 12 odst. 3, ale nikoli o opravném prostředku podle § 8 odst. 3 zákona o sdružování. Příslušnost projednat opravný prostředek proti rozhodnutí o odmítnutí registrace podle § 8 odst. 3 zákona o sdružování, původně svěřená nejvyššímu soudu republiky, nebyla tedy novelou zák. č. 68/1993 Sb. (který je lex posterior i lex specialis ve vztahu k zák. č. 24/1993 Sb.) dotčena, a proto nyní přísluší vrchním soudům podle stavu založeného zák. č. 24/1993 Sb.
Na základě výše uvedeného tedy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že za situace, kdy se navrhovatelé domáhají analogického užití § 8 odst. 3 zákona o sdružování, ve věci není dána jeho věcná příslušnost, nýbrž příslušného vrchního soudu. Podle § 250d odst. 2 o. s. ř. za užití § 250l odst. 2 o. s. ř. proto věc postoupil. Vrchnímu soudu v Praze, když má za to, že tento soud je rovněž místně příslušným, a to na základě ust. § 246a o. s. ř.
Na závěr je třeba uvést, že tímto svým rozhodnutím Nejvyšší soud nikterak neprejudikoval posouzení návrhu příslušným soudem z hlediska přípustnosti či nepřípustnosti jeho podání za užití analogie legis ve vztahu k ustanovení § 8 odst. 3 zákona o sdružování a § 250l a násl. o. s. ř., a to za stavu, kdy návrh je podán proti postupu správního orgánu, který nevyústil ve vydání správního rozhodnutí ve smyslu ust. § 46 a násl. spr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není žádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. října 2001
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík