11 Zp 9/2000
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele J. S., o návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb t a k t o :
Řízení o návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb se zastavuje.
Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 20. 11. 2000 podal navrhovatel ve lhůtě uvedené v § 87 odst. 2 zák. č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, "stížnost pro porušení volebního práva". Z hlediska obsahu se jedná o návrh na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb podle § 200n odst. 2 písm. b) o. s. ř.
V návrhu především vyjadřuje svou nespokojenost s výsledky voleb a tvrdí, že mu bylo soudkyní okresního soudu znemožněno jít k volbám. V dalších pasážích svého poměrně dlouhého podání se poněkud zmateně vyjadřuje k jednotlivým ústavním činitelům a obviňuje je, že nevěnovali dostatečnou pozornost ochraně jeho zájmů.
Protože návrhem na neplatnost voleb se může domáhat ochrany u soudu pouze občan zapsaný do stálého seznamu voličů ve volebním okrsku kde byl senátor volen, vyžádal si soud zprávu od Městského úřadu H. Zjistil z ní, že navrhovatel nebyl zapsán do stálého seznamu voličů, protože bylo vysloveno zbavení způsobilosti k právním úkonům. Tuto skutečnost si Nejvyšší soud ověřil vyžádáním opisů příslušných rozsudků (14 Nc 1350/97 ze dne 12. 3. 1999 OS Opava a 11 Co 636/99 ze dne 4. 10. 1999 KS Ostrava).
Je tedy zřejmé, že navrhovatel nemá způsobilost jako účastník před soudem samostatně jednat - nemá procesní způsobilost.
Nedostatek procesní způsobilosti lze obvykle odstranit postupem podle § 22 o. s. ř.
Při rozhodování o návrhu podle § 200n odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 87 odst. 2 zák. č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, však podle názoru Nejvyššího soudu takový postup nepřichází v úvahu. Výkon volebního práva, jako jednoho ze základních politických práv v demokratické společnosti, je vždy vázán na konkrétního občana. Pokud se u tohoto občana vyskytnou překážky ve výkonu volebního práva (§ 2 zák. č. 247/1995 ve znění pozdějších předpisů), nemůže být takový občan při výkonu svého volebního práva zastoupen svým zákonným zástupcem. Z toho pak plyne, že zákonný zástupce rovněž nemůže jménem takové osoby podávat návrhy předpokládané § 87 zákona o volbách do Parlamentu České republiky a § 200n odst. 2 o. s. ř. Za této situace se tedy jedná o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení a proto nebylo možné učinit jiné rozhodnutí než podle § 104 o. s. ř. řízení zastavit.
Řízení o návrhu na neplatnost voleb je zvláštním druhem řízení i ve vztahu k rozhodování o nákladech. Nejvyšší soud má za to, že s přihlédnutím k povaze a předmětu řízení je nutno rozhodnout o nákladech řízení ve smyslu ustanovení § 146 odst. 1 písm. a) o. s. ř., per analogium. Platí tedy, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není žádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. prosince 2000
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman