12 Ksz 1/2024 – Nejvyšší správní soud

12 Ksz 1/2024- 107 - text

pokračování 12 Ksz 1/2024 - 124

ROZHODNUTÍ

Nejvyšší správní soud jako soud kárný v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Ondřeje Mrákoty, zástupce předsedy senátu Mgr. Milana Poláška a přísedících JUDr. Drahomíry Lorencové, Mgr. Martina Prokeše, JUDr. Jiřího Mikety a doc. JUDr. Jakuba Morávka, Ph.D., projednal v ústním jednáních ve dnech 2. 10. 2024 a 29. 1. 2025 kárný návrh ze dne 6. 3. 2024 kárné navrhovatelky: krajské státní zástupkyně v Ústí nad Labem, Dlouhá 1/12, Ústí nad Labem, proti kárně obviněné: Mgr. Gabriele Šlampové, státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Chomutově, zast. JUDr. Martinem Vlčkem, státním zástupcem Krajského státního zastupitelství, v Ústí nad Labem,

I.

Podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kárně obviněná Mgr. Gabriela Šlampová, nar. X, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chomutově, je vinna, že jako dozorová státní zástupkyně ve věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Chomutově pod sp. zn. 2 ZT 113/2023 proti obviněnému P. P., který byl dne 22. 4. 2023 obviněn ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku a pokusu přečinu krádeže podle § 21 odst. 1, § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku a ode dne 22. 4. 2023 byl vazebně stíhán, řádně nepřezkoumala usnesení policejního orgánu Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje, ÚO Chomutov, čj. KRPU 77306

39/TČ

2023, jímž bylo sděleno obvinění, které jí bylo předloženo dne 25. 4. 2023, a nezjistila jeho nezákonnost spočívající v tom, že:

- zvolená právní kvalifikace zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy neodpovídá popisu skutku, jež měl obviněný spáchat v přesně nezjištěné době, nejméně od března 2023 do 20. 4. 2023, neboť zpětnost odsouzení jako kvalifikační znak kvalifikované skutkové podstaty dle § 283 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku měla být založena rozhodnutím Okresního soudu v Chomutově ze dne 6. 12. 2019, sp. zn. 29 T 41/2017, které nabylo právní moci dne 14. 1. 2020, tedy k odsouzení obviněného k podmíněně odloženému trestu odnětí svobody došlo nikoli v posledních třech letech před spácháním popsaného skutku (tedy 20. 4. 2020 20. 4. 2023),

- zvolená právní kvalifikace přečinu krádeže neodpovídá popisu skutku, jež měl obviněný spáchat dne 21. 4. 2023, neboť v něm nejsou uvedeny všechny znaky příslušného trestného činu, když z něj nevyplývá zejména úmysl zmocněním si přisvojit cizí věc ve smyslu § 205 odst. 1 trestního zákoníku a navíc ani zpětnost tohoto činu, byl li by řádně popsán, není ve smyslu § 205 odst. 2 trestního zákoníku založena, neboť citovaným rozhodnutím Okresního soudu v Chomutově ze dne 6. 12. 2019, sp. zn. 29 T 41/2017, které nabylo právní moci dne 14. 1. 2020, a jímž byl obviněný odsouzen k podmíněně odloženému trestu odnětí svobody, nevyhovovalo požadavku odsouzení či potrestání za takový čin v posledních třech letech před spácháním popsaného skutku (tedy 21. 4. 2020 21. 4. 2023),

- a na vadný popis skutku i nepřiléhavou právní kvalifikaci v průběhu výkonu dozorových oprávnění nijak nereagovala, byť dne 11. 5. 2023 rozhodla o stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání, dne 22. 6. 2023 provedla prověrku věci ve smyslu § 167 odst. 3 trestního řádu a ve dnech 30. 6. 2023 a 5. 10. 2023 podala Okresnímu soudu v Chomutově návrhy na vydání rozhodnutí o dalším trvání vazby obviněného, jimž bylo vyhověno, a teprve dne 12. 1. 2024, po předložení věci s návrhem na podání obžaloby, nařídila propuštění obviněného z vazby, tudíž svým nedbalým a neodborným postupem způsobila nezákonné vazební stíhání trvající po dobu 4 měsíců a 19 dnů, neboť obviněný měl být z vazby v souvislosti s možnou právní kvalifikací jednání, které mu bylo kladeno za vinu usnesením o zahájení trestního stíhání shora uvedeným (§ 283 odst. 1 trestního zákoníku), propuštěn nejpozději dne 24.

8. 2023, tedy zaviněně porušila povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozila důvěru v činnost státního zastupitelství a odbornost jeho postupu, čímž spáchala kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a za to se j í ukládá, kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu 6 měsíců podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.

1. Návrh na zahájení kárného řízení [1] Kárná navrhovatelka v kárném návrhu ze dne 6. 3. 2024, který byl Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému doručen dne 13. 3. 2024, kladla kárně obviněné za vinu, že jako dozorová státní zástupkyně ve věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Chomutově pod sp. zn. 2 ZT 113/2023 proti obviněnému P. P., který byl dne 22. 4. 2023 obviněn ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku a pokusu přečinu krádeže podle § 21 odst. 1, § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku a ode dne 22. 4. 2023 byl vazebně stíhán, řádně nepřezkoumala usnesení policejního orgánu Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje, ÚO Chomutov, čj. KRPU 77306 39/TČ 2023, jímž bylo sděleno obvinění, které jí bylo předloženo dne 25. 4. 2023, když bez povšimnutí ponechala, že: - zvolená právní kvalifikace zvlášť závažného zločinu neodpovídá popisu skutku, jež měl jmenovaný spáchat v přesně nezjištěné době od března 2023 do 20. 4. 2023, neboť zpětnost odsouzení jako kvalifikační znak kvalifikované skutkové podstaty dle odst. 2 písm. b) § 283 trestního zákoníku měla být založena rozhodnutím Okresního soudu v Chomutově ze dne 6. 12. 2019, sp. zn. 29 T 41/2017, které nabylo právní moci dne 14. 1. 2020, tedy k odsouzení obviněného k podmíněně odloženému trestu odnětí svobody došlo nikoli v posledních třech letech před spácháním popsaného skutku (tedy 20. 4. 2020

20. 4. 2023), - zvolená právní kvalifikace přečinu krádeže neodpovídá popisu skutku, jež měl jmenovaný spáchat dne 21. 4. 2023, neboť v něm nejsou uvedeny všechny znaky příslušného trestného činu, když z něj nevyplývá zejména úmysl zmocněním si přisvojit cizí věc ve smyslu § 205 odst. 1 trestního zákoníku a navíc ani zpětnost tohoto činu, byl li by řádně popsán, není ve smyslu § 205 odst. 2 trestního zákoníku založena, neboť citovaným rozhodnutím Okresního soudu v Chomutově ze dne 6. 12. 2019, sp. zn. 29 T 41/2017, které nabylo právní moci dne 14. 1. 2020, a jímž byl obviněný odsouzen k podmíněně odloženému trestu odnětí svobody, nevyhovovalo požadavku odsouzení či potrestání za takový čin v posledních třech letech před spácháním popsaného skutku (tedy 21. 4. 2020

21. 4. 2023) - a na vadný popis skutku i nepřiléhavou právní kvalifikaci v průběhu výkonu dozorových oprávnění nijak nereagovala, byť dne 11. 5. 2023 rozhodla o stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání, dne 22. 6. 2023 provedla prověrku věci ve smyslu § 167 odst. 3 trestního řádu a ve dnech 30. 6. 2023 a 5. 10. 2023 podala Okresnímu soudu v Chomutově návrhy na vydání rozhodnutí o dalším trvání vazby obviněného, jimž bylo vyhověno a teprve dne 12. 1. 2024, po předložení věci s návrhem na podání obžaloby, nařídila propuštění obviněného z vazby, tudíž svým nedbalým a neodborným postupem způsobila nezákonné vazební stíhání trvající po dobu 4 měsíců a 19 dnů, neboť obviněný měl být z vazby v souvislosti s možnou právní kvalifikací jednání, které mu bylo kladeno za vinu usnesením o zahájení trestního stíhání shora uvedeným (§ 283 odst. 1 trestního zákoníku), propuštěn nejpozději dne 24. 8. 2023. [2] Kárná navrhovatelka uvedla, že kárně obviněná je státní zástupkyní přidělenou k výkonu funkce k Okresnímu státnímu zastupitelství v Chomutově (dále též jen „okresní státní zastupitelství“) ode dne 22. 6. 2005. [3] Kárná navrhovatelka dále rozvedla, že dne 25. 4. 2023 začala kárně obviněná jako dozorová státní zástupkyně vykonávat dozor nad zachováním zákonnosti trestního řízení v trestní věci vedené u okresního státního zastupitelství pod sp. zn. 2 ZT 113/2023, v níž bylo dne 22. 4. 2023 zahájeno trestní stíhání dvou osob. Jednou z nich byl obviněný P. P., kterému bylo kladeno za vinu, že jednak společně s druhým obviněným „dne 21. 4. 2023 v době od 23:00 do 23:20 hod. v Chomutově, ul. Blatenská, v areálu řadových garáží, se po předchozí společné domluvě pokusili překonat plechová dvoukřídlá vrata garáže č. 7 patřící M. S., a to za použití připravených pákových nůžek, kterými se pokusili přestřihnout kovové oko petlice na vratech garáže, kdy při tomto jednání byli vyrušeni oznamovatelem L. H., v důsledku čehož k dokonání jednání nedošlo, přičemž shora uvedeným jednáním byla poškozenému M. S. způsobena škoda poškozením visacího zámku a petlice ve výši cca 2 000 Kč. Dále V. C. v přesně nezjištěné době, nejméně od března r. 2023 do 20. 4. 2023, si na přesně nezjištěném místě opatřil nejméně šest balení tablet s obsahem látky Efedrina 50 mg (1 balení obsahuje 1 500 tablet), které opatřil pro M. S. s vědomím, že efedrin bude použit jako prekursor k výrobě drogy pervitin, kdy shora uvedené množství efedrinu prodal M. S. za celkovou částku 120 000 Kč. P. L. pak v přesně nezjištěné době, nejméně od března r. 2023 do 20. 4. 2023, v Chomutově, ul. Blatenská v garáži č. 7, za pomoci nádob, předmětů, prekursorů a dalších pomocných látek, které si opatřil nezjištěným způsobem, nejméně v jednom případě vyrobil cca 40 g drogy pervitin, obsahující metamfetamin, ačkoliv droga pervitin, jehož hlavní psychoaktivní složkou je metamfetamin, je zařazena do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách (vyhláška č. 62/1989 Sb.) a byla uvedena v příloze č. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013 a s účinností od 1. 1. 2014 je jako psychotropní látka uvedena v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013., o seznamech návykových látek, efedrin je jako psychotropní látka uveden v příloze č. 6 zařazené do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách (vyhláška č. 62/1989 Sb.) a k nakládání s takovou látkou je třeba zvláštního povolení, které však obvinění neměli. P. P. se přitom uvedeného dopustil, ačkoliv byl rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 6. 12. 2019, sp. zn. 29 T 41/2017, s nabytím právní moci dne 14. 1. 2020, odsouzen za přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1 trestního zákoníku a zločin loupež dle § 173 odst. 1 trestního zákoníku k podmíněnému trestu odnětí svobody s dohledem ve výměře 36 měsíců se zkušební dobou do dne 14. 1. 2025.“ Popsané jednání bylo přitom kvalifikováno jako přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku spáchaného ve stádiu pokusu dle § 21 trestního zákoníku a ve formě spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku a jako zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. V tento den se kárně obviněná jako dozorová státní zástupkyně dle záznamu v dozorovém spise seznámila s usnesením o zahájení trestního stíhání dle § 160 trestního řádu zapsaným jí do přiděleného spisu, které měla řádně přezkoumat a případně využít svá dozorová oprávnění ve smyslu § 174 trestního řádu. Z odůvodnění tohoto usnesení bylo zřejmé, že obviněný měl být dosud jedenkrát soudně trestán, a to rozsudkem, který byl citován při popisu skutků, jichž se měl nyní dopustit. Součástí dozorového spisu je i opis rejstříku trestů obviněného ze dne 22. 4. 2023, z něhož byl údaj o jediném odsouzení obviněného P. P. odpovídající shora citovanému zřejmý. [4] Dne 28. 4. 2023 byl dozorový spis kárně obviněné předložen s kompletním spisovým materiálem policejního orgánu, který byl vrácen soudem po rozhodnutí o návrhu na vzetí obviněného do vazby, který podávala službu konající státní zástupkyně, odlišná od státní zástupkyně dozorové – kárně obviněné. Spisový materiál ve věci shromážděný byl kárně obviněné předložen dále dne 9. 5. 2023 společně se stížnostmi obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání, o kterých kárně obviněná rozhodla dne 11. 5. 2023. V odůvodnění svého usnesení se kárně obviněná vyjádřila k přiléhavosti právní kvalifikace jednání obviněného ryze formálně a nepřezkoumatelně tak, že pokud „jde o právní kvalifikaci stíhaného skutku, tak je nepochybné, že tato je přiléhavá.“ [5] Dne 11. 5. 2023 byla předložena policejním orgánem zpráva o stavu vyšetřování, na kterou státní zástupkyně reagovala téhož dne výtkou ohledně nekonání žádných úkonů ode dne 24. 4. 2023 a dále vydáním pokynu k provedení výslechu jedné osoby. [6] Dne 22. 6. 2023 přistoupila kárně obviněná k provedení první (a jediné) prověrky trestní věci, v níž policejnímu orgánu vytkla, že ve vazební věci nebylo dva měsíce ničeho činěno, což se „napříště nesmí opakovat“. K prověrce měla k dispozici trestní spis, který dne 30. 6. 2023 postoupila Okresnímu soudu v Chomutově (dále též jen „okresní soud“) s návrhem na vydání rozhodnutí soudce o dalším trvání vazby ve smyslu § 72 trestního řádu. Ve svém návrhu kárně obviněná obecně poukázala zejména na trvající důvody vazby, jejíž doba v přípravném řízení s ohledem na právní kvalifikaci stíhaného zločinu může trvat až osm měsíců [k tomu kárná navrhovatelka poznamenala, že pokud by tvrzená právní kvalifikace byla správná, mělo být odkazováno na § 72a odst. 1 písm. c) trestního řádu s ohledem na vedení trestního stíhání pro zvlášť závažný zločin, u něhož je maximální zákonná délka vazby v rámci trestního řízení stanovena celkovou dobou tří let a tedy doba trvání vazby v přípravném řízení by mohla trvat 1 rok]. [7] Dne 19. 7. 2023 se kárně obviněná účastnila vazebního zasedání okresního soudu, kde byl dle protokolu proveden důkaz spisem, tedy výslovně i opisem rejstříku trestů obviněného a kde bylo u obviněného rozhodnuto o dalším trvání vazby. [8] K písemnému zdůvodnění policejního orgánu ze dne 11. 8. 2023, které se týkalo neskončeného vyšetřování v zákonné lhůtě, neměla kárně obviněná žádné výhrady, když dne 14. 8. 2013 policejnímu orgánu vrátila spisový materiál bez jakýchkoli opatření, prodloužila lhůtu ke skončení vyšetřování do 31. 8. 2023 a dozorový spis založila na lhůtu 7. 9. 2013. [9] Následně byl kárně obviněné předložen spis se žádostí policejního orgánu (zřejmě omylem datované dnem 11. 8. 2023) doručenou dne 30. 8. 2023. Kárně obviněná dne 31. 8. 2023 vyhověla žádosti policejního orgánu a lhůtu pro skončení vyšetřování prodloužila bez dalšího do 30. 9. 2023. Spis kárně obviněná nechala uložit na lhůtu dne 15. 9. 2023. [10] Dne 11. 9. 2023 (záznam na č.l. 66a dozorového spisu) státní zástupkyně konzultovala další postup ve věci s policejní komisařkou. Další konzultace se dle záznamu ve spise uskutečnila telefonicky dne 12. 10. 2023, kdy kárně obviněná hovořila s policejní komisařkou ohledně potřebného odborného vyjádření, jakož i upozornění na změnu právní kvalifikace. Ani ze záznamu na č. l. 78 dozorového spisu však není zřejmé, kterého z pachatelů by se změna týkající se „přípravy § 283/2c)“ měla dotknout. [11] Dne 26. 11. 2023 vyhotovil policejní orgán další zprávu o stavu vyšetřování, na základě níž kárně obviněná prodloužila lhůtu k vyšetřování dle požadavku dne 27. 11. 2023, a to do 22. 12. 2023. Následně dne 29. 12. 2023 kárně obviněná prostřednictvím ETŘ požádala policejní orgán o vysvětlení, z jakého důvodu byl změněn plánovaný termín seznámení obviněných se spisem a požádala o předložení spisu s návrhem na podání obžaloby do 10. 1. 2024. [12] Dne 5. 1. 2024 byla zpracována zpráva o stavu vyšetřování, která byla ve stejný den předložena kárně obviněné. [13] Dne 10. 1. 2024 byl spis předložen kárně obviněné s návrhem na podání obžaloby. [14] Dne 12. 1. 2024 kárně obviněná vydala příkaz k propuštění obviněného P. P. z vazby, který byl proveden ve 12. 00 hodin téhož dne. Příkaz vydala podle § 72a odst. 2 trestního řádu a § 73b odst. 6 trestního řádu. [15] Ve stejný den ovšem kárně obviněná vydala též usnesení o propuštění obviněného P. P. z vazby na svobodu, v němž konstatovala, že důvod vazby pominul, což kárně obviněná odůvodnila nutností doplnění dokazování s tím, že další výkon vazby se jeví jako nepřiměřený, neboť všechny osoby, které se na trestné činnosti podílely, se nachází na svobodě a v případě obviněného P. P. se jedná o osobu prvotrestanou, která dosud nebyla ve výkonu trestu a lze mít za to, že vazba delšího trvání na něho měla „výchovný účel“ a lze očekávat, že se nebude dopouštět další trestné činnosti, čímž ve smyslu § 71 odst. 2 písm. a) trestního řádu pominul vazební důvod dle § 67 písm. c) trestního řádu. [16] Následně kárně obviněná dne 15. 1. 2024 věc vrátila k došetření policejnímu orgánu zejména s pokynem, že je zejména třeba opětovně podrobně vyslechnout M. S., doplnit odborné vyjádření ohledně výše způsobené škody u vniknutí do garáže, zajistit výpis z účtu M. S. a zjistit, s kým komunikoval druhý obviněný nejméně dne 5. 4. 2023. Současně policejnímu orgánu uložila, aby oba obviněné upozornil na změnu právní kvalifikace s tím, že jejich jednání bude nadále kvalifikováno dle § 283 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku, u obviněného P. P. bez jakéhokoli zdůvodnění. Tento úkon kárně obviněné neprošel aprobačním procesem vedoucí státní zástupkyně. [17] Kárně obviněná přitom již dne 12. 1. 2024 informovala okresní státní zástupkyni o zjištěném pochybení a byla vyzvána k okamžitému propuštění obviněného z vazby, což učinila. [18] Následně se dne 16. 1. 2024 ke zjištěnému pochybení kárně obviněná písemně vyjádřila tak, že po prostudování spisu zjistila, že „některé úkony, které měly být provedeny, provedeny nebyly, a proto již sama chtěla obviněného propustit z vazby na svobodu, což učinila a spisový materiál vrátila policejnímu orgánu k doplnění. Popis skutku ve věci přehlédla i z toho důvodu, že se na vazbě podílelo více lidí, včetně státního zástupce, který podával návrh na vzetí do vazby a nikdo toto nezaregistroval“. Kárně obviněná připustila své formální pochybení v neusměrnění postupu policejního orgánu, avšak „fakticky ve věci vazební důvod a trestní sazby byly“. [19] Po předestření závěrů kárné navrhovatelky se kárně obviněná dne 20. 2. 2024 vyjádřila tak, že skutečně přehlédla zpětnost, která měla být založena rozsudkem okresního soudu sp. zn. 29 T 41/2017, přičemž vadu v právní kvalifikaci odhalila při vrácení věci k došetření, když připustila, že v tomto směru policejní orgán při písemném vrácení věci k došetření nijak neupozornila. Současně zopakovala svůj názor o faktické přítomnosti právní kvalifikace dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, jehož se měl obviněný P. P. dopustit dílem ve stádiu přípravy, byť skutek v usnesení o zahájení trestního stíhání vydaného vůči obviněnému takto popsán není a k upřesnění skutku ani ke změně právní kvalifikace dosud nedošlo. [20] Kárně obviněná dosud nebyla postižena žádnou výtkou a ani v minulosti na ni nebyl podán žádný kárný návrh. [21] Kárná navrhovatelka v návaznosti na uvedené rozvedla, že kárně obviněná jako dozorová státní zástupkyně ode dne 25. 4. 2023 zejména do dne 12. 1. 2024 řádně nevykonávala dozor ve věci vedené pod sp. zn. 2 ZT 113/2023, neboť nepřezkoumala předložené usnesení o zahájení trestního stíhání dle § 160 trestního řádu, které trpělo vadami, protože popis jednání, jehož se měl obviněný P. P. dopustit a které mělo naplňovat znaky kvalifikované skutkové podstaty přečinu krádeže, neobsahovalo všechny znaky uvedené v zákoně (§ 205 odst. 1 trestního zákoníku), když v něm navíc chyběl i popis úmyslu pachatelů přisvojit si cizí věc, jakož i označení takové věci a dále tvrzená zpětnost byla nesprávně dovozována z označeného rozsudku, jímž byl obviněný P. P. odsouzen v době delší tří let (vztaženo k okamžiku spáchání popsaného jednání), stejně vadně přitom došlo k dovození zpětnosti i v případě jednání, které mělo naplňovat znaky kvalifikované skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku. [22] Kárně obviněná již na samém počátku výkonu dozoru měla k dispozici opis rejstříku trestů obviněného P. P. ze dne 22. 4. 2023, z něhož mohla ověřit správnost údaje o jediném odsouzení obviněného P. P. Již v tento den tedy kárně obviněná mohla, pokud by dozor v dané věci vykonávala řádně a postupovala ve smyslu pokynu obecné povahy NSZ, zjistit popsané nezákonnosti a adekvátně reagovat vůči policejnímu orgánu. Tj. v rámci dozorových oprávnění zjednat nápravu popisu skutku v případě přečinu krádeže včetně zvolené právní kvalifikace a zejména právní kvalifikace u trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, od níž se odvíjí zákonná doba možného vazebního stíhání obviněného v přípravném řízení a v řízení před soudem. [23] Vyšetřovací spis měla kárně obviněná k dispozici opakovaně, a to nejméně ve dnech 28. 4. 2023, 9. 5. 2023, 22. 6. 2023 až 30. 6. 2023 a 14. 8. 2023. [24] Při výkonu dozoru rozhodovala kárně obviněná dne 11. 5. 2023 o stížnosti obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Při takovém rozhodování je třeba v souladu s § 147 odst. 1 trestního řádu přezkoumat řízení předcházející napadenému rozhodnutí, jakož i správnost všech jeho výroků. Kárně obviněná přistoupila k takovému přezkoumání zjevně ledabyle, protože v rámci svého usnesení správnost výroků napadeného rozhodnutí ani předcházející řízení nijak nehodnotila. Nepřezkoumatelným způsobem se vyjádřila také k přiléhavosti právní kvalifikace jednání obviněného, když uvedla „Pokud jde o právní kvalifikaci stíhaného skutku, tak je nepochybné, že tato je přiléhavá.“ [25] Ani prověrka trestní věci kárně obviněné (č. l. 46 dozorového spisu) neodhalila zásadní pochybení v popisu stíhaných skutků a zvolené právní kvalifikaci jednání obviněného P. P., což dle kárné navrhovatelky svědčí o jejím formálním a neodborném postupu. Kárně obviněná sice policejnímu orgánu vytkla, že nepostupuje s potřebnou rychlostí, ale nijak neusměrnila plánované úkony (zejména plánovaný výslech poškozeného M. S., který při předložení návrhu na podání obžaloby uložila v rámci vrácení věci k došetření, provést opětovně). [26] Ani následně kárně obviněná nevěnovala vazební věci, která jí byla přidělena, náležitou pozornost, neboť bez dalšího opakovaně prodloužila dle požadavku policejního orgánu lhůtu pro skončení vyšetřování (14. 8. 2023, 31. 8. 2023 a 27. 11. 2023). [27] Podle názoru kárné navrhovatelky nelze přehlédnout, že kárně obviněná celkem ve dvou případech přistoupila k iniciaci rozhodnutí soudu o dalším trvání vazby obviněného P. P. Přitom opakovaně obecně poukázala zejména na trvající důvody vazby, jejíž doba v přípravném řízení s ohledem na právní kvalifikaci stíhaného zločinu, dle jejího nesprávného tvrzení mohla trvat až osm měsíců. [28] Kárná navrhovatelka uvedla, že pokud by kárně obviněná vykonávala dozorová oprávnění adekvátně, měla přistoupit k propuštění obviněného P. P. z vazby nejpozději dne 24. 8. 2023, protože jednání, jichž se měl dopustit, nebyla možno kvalifikovat ve vztahu k trestnému činu krádeže v kvalifikované skutkové podstatě, ale při řádném doplnění popisu skutku jen jako pokus přečinu dle § 205 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku a jako přečin dle § 283 odst. 1 trestního zákoníku, když do uvedeného okamžiku nedoznal policejním orgánem zachycený a obviněnému P. P. předložený skutkový stav věci žádných změn. První záznam, který vypovídá o úvaze ohledně změny právní kvalifikace, je ve spisovém materiálu učiněn teprve dne 12. 10. 2023 (č. l. 78). Podle něj bylo dohodnuto s policejním orgánem, že „upozornění na změnu právní kvalifikace na přípravu zločinu dle § 283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku bude učiněno při podání obžaloby“. Ohledně jakého ze dvou obviněných však ze záznamu nelze zjistit. [29] Kárná navrhovatelka shrnula, že obviněný byl vzat do vazby, která započala dne 21. 4. 2023. Přestože zákonné označení trestného činu, který je spatřován ve skutku, ze kterého byl obviněný P. P. obviněn, odpovídá celkové možné délce trvání vazby v trestním řízení ve výměře tří let, z níž by jeden rok připadl na přípravné řízení, nelze odhlédnout od toho, že v popsaných skutcích, jichž se měl obviněný P. P. dopustit, nelze již od samého počátku spatřovat trestné činy – přečin a zvlášť závažný zločin, které jsou ve vydaném usnesení označeny příslušnými zákonnými ustanoveními, ale v popsaných skutcích, resp. v jednom z nich, bylo možné spatřovat pouze trestný čin – přečin, v jehož případě je nejvyšší přípustná doba trvání vazby v trestním řízení vyměřena délkou jednoho roku. Podle názoru kárné navrhovatelky vada v označení trestného činu vycházející z popisu skutku nemůže odůvodnit delší možnou délku trvání vazby. Kárná navrhovatelka uvedla, že vlivem neodborného a nedbalého postupu kárně obviněné byla překročena nejvyšší přípustná doba trvání vazby o více než sto procent. [30] Kárná navrhovatelka dále zdůraznila, že nelze přehlédnout ani postup kárně obviněné poté, co zjistila své pochybení. Vydala okamžitý příkaz k propuštění obviněného P. P. z vazby, a to proto, že délka vykonané vazby již přesáhla dobu stanovenou pro přípravné řízení, což popsala jen příslušným zákonným označením (§ 72a odst. 2 trestního řádu). Následně však kárně obviněná v rozporu s § 73b odst. 6 trestního řádu vyhotovila usnesení, v němž deklaruje zcela jiný důvod propuštění obviněného P. P., a to pominutí důvodu vazby, avšak bez jakéhokoli relevantního zdůvodnění. [31] Kárná navrhovatelka uvedla, že jednání kárně obviněné naplňuje definici kárného provinění uvedenou v § 28 zákona o státním zastupitelství, protože se jedná o zaviněné porušení povinností státního zástupce. Svým postupem v rozporu s povinností státní zástupkyně při výkonu funkce odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které stanoví zákon pro činnost státního zástupce, zejména postupovat odborně, svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství jako státní zástupkyně postupovala nesvědomitě a neodborně a vědomě formálně, neboť řádně nepřezkoumala postup policejního orgánu v trestním řízení a vadu, kterou měla odhalit již dne 25. 4. 2023, zjistila až na samém konci výkonu dozorových oprávnění, dne 12. 1. 2024. Další vadu neodhalila ani v tomto okamžiku. [32] Pokud je obviněný nezákonně ponechán ve vazbě v důsledku pochybení státního zástupce, je takové jednání považováno za porušení povinností, které dosahuje intenzity kárného provinění (viz rozhodnutí NSS ze dne 16. 9. 2020, čj. 12 Ksz 2/2020 80, ze dne 20. 2. 2019, čj. 12 Ksz 10/2018 40, nebo ze dne 31. 10. 2017, čj. 12 Ksz 6/2017 34). [33] Kárná navrhovatelka navrhla jako kárné opatření snížení platu o 15 % po dobu 6 měsíců. [34] Kárně obviněná se k návrhu přede dnem ústního jednání nevyjádřila.

2. Ústní jednání [35] Dne 2. 10. 2024 proběhlo ve věci ústní jednání, kterého se zúčastnili kárná navrhovatelka i kárně obviněná. [36] Předseda senátu podal stručnou zprávu o dosavadním stavu řízení a poučil kárně obviněnou o jejích právech dle zákona o kárném řízení a trestního řádu. [37] Kárná navrhovatelka setrvala na svém návrhu. [38] Kárně obviněná se dále prostřednictvím svého obhájce ke kárnému návrhu vyjádřila tak, že s ním nesouhlasí. [39] Rozvedla, že podle jejího názoru je věc složitá po skutkové i právní stránce. Nesouhlasí zejména se skutkovými okolnostmi, které jsou jí kladeny za vinu. Podstata kárného obvinění je založena na tom, že nedodržela maximální lhůtu vazebního trestního řízení. S tím se ovšem kárně obviněná neztotožňuje. Od počátku totiž bylo trestní řízení formálně i fakticky vedeno pro skutek kvalifikovaný podle § 283 odst. 2 trestního zákoníku. Skutečnost, že následně došlo ke změně (překvalifikaci) mezi písmeny b) a c) tohoto ustanovení z hlediska kvalifikované skutkové podstaty není důvodem pro to, aby jí bylo cokoli vytýkáno, anebo aby byla dokonce postavena před kárný senát. [40] Kárně obviněná poté ve své výpovědi nejprve upozornila na to, že danou věc (resp. usnesení o zahájení trestního stíhání) převzala až poté, co před ní rozhodovala při podání návrhu na vzetí do vazby její kolegyně, která měla jako první přezkoumat zákonnost a důvodnost trestního stíhání obviněného. Kárně obviněná zdůraznila, že rozhodovala až poté, co jí byla předložena stížnost obviněného proti usnesení o zahájení jeho trestního stíhání. O této stížnosti rozhodovala dne 11. 5. 2023 a už v tomto usnesení v bodě 6 uvedla, že oba obvinění již v době krádeže (resp. pokusu o krádež), věděli, že se do garáže vloupávají proto, že se tam nacházejí léky s obsahem efedrina v hodnotě 120 000 Kč, ze kterých by bylo možno vyrobit až 300 g pervitinu. Dále v tomto usnesení uvedla, že není vyloučena ani možnost rozšíření popisu skutku, co se týče výroby pervitinu, neboť obviněný M. S., který byl stíhán v oddělené věci, uvedl, že s obviněným P. P. vyráběli pervitin několikrát. Kárně obviněná namítla, že vymezení kárného návrhu je nepřesné, neboť pokud se jí klade za vinu, že nevzala ohled na to, že v usnesení o zahájení trestního stíhání bylo uvedeno, že „od března 2023 do 20. 4. 2023“, přestože v usnesení o zahájení trestního stíhání bylo uvedeno časové období „nejméně od března“. Jednalo se tedy o hraniční časový úsek, takže to období se dá „udržet“. V průběhu prověřování (resp. následného vyšetřování) tedy byly objasňovány skutečnosti jak ohledně § 283 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, tak se shromažďovaly důkazy ohledně skutkové podstaty dle písm. c) téhož ustanovení (tj. ohledně daného „značného rozsahu“). Zároveň probíhalo trestní řízení M. S., který je v nynější věci v postavení poškozeného z krádeže. Také z tohoto řízení byl dostatek důkazů (resp. povědomost), která udrží kvalifikaci ohledně daného „značného rozsahu“ dle § 283 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku. V odkazovaném řízení bylo zadáno odborné vyjádření ohledně léků s obsahem efedrinu a čekalo se na vyhodnocení. Dále bylo zřejmé, že při domovní prohlídce v dané souběžně vedené věci bylo zajištěno dost věcí, ohledně nichž se rovněž čekalo na odborné vyjádření z odvětví chemie. Kárně obviněná tedy rovněž s ohledem na širokou formulaci kárného návrhu neví, co jí je vlastně kladeno za vinu. Je přesvědčena, že postupovala bez zbytečných průtahů tak, aby řízení bylo vedeno rychle. Věci týkající se drogové problematiky jsou velmi složité a dokazování obtížné. Přesto měla v dané věci stále indicie o tom, že je zde dán odstavec druhý § 283 trestního zákoníku. Průtahů se tedy nedopustila a dodržovala zásady trestního řízení. Prověrku prováděla jednou, tato v podstatě nahrazuje i přezkoumání postupu policejního orgánu (resp. rozhodnutí o stížnosti), následně pak předtím než podala návrh na rozhodnutí soudu o dalším trvání vazby. S její představou o existenci dotčené kvalifikované podstaty se podle názoru kárně obviněné ztotožnila i státní zástupkyně, která v této věci podávala návrh na vzetí do vazby, jakož i soud, který obviněného vzal do vazby a který následně rozhodoval o dalším trvání vazby, jakož i nalézací soud. V této souvislosti kárně obviněná též zdůraznila, že v dotčené věci byla dne 17. 4. 2024 podána obžaloba, a to jen se změnou, že skutek byl kvalifikován podle § 283 odst. 2 písm. b) i c) trestního zákoníku. Podle kárně obviněné tedy „šli i do toho období, které bylo původně v kontextu celého prvotního usnesení o zahájení trestního stíhání“. Kárně obviněná dále uvedla, že se domnívá, že s jejím právním názorem se následně ztotožnil i nalézací soud, který místo toho, aby např. konstatoval, že trestní řízení nebylo řádně zahájeno, anebo že by obžaloba byla podána pro skutky, pro něž řádně nebylo zahájeno trestní řízení, resp. nejsou řádně objasněny veškeré skutečnosti pro nařízení hlavního líčení, tak neučinil. Nalézací soud nenařídil ani předběžné projednání obžaloby pro nějakou neodstranitelnou vadu, nevrátil věc do přípravného řízení a ve věci nařídil hlavní líčení. S jejím právním názorem se dle přesvědčení kárně obviněné ztotožnil rovněž soud ve věci souběžně vedené také s druhým obžalovaným, kde byl v dubnu roku 2024 vydán odsuzující rozsudek. [41] K dotazu kárného soudu kárně obviněná dále uvedla, že v nynější věci po vydání usnesení o zahájení trestního stíhání byla na její popud policejním orgánem upřesněna právní kvalifikace ve smyslu § 160 odst. 6 trestního řádu na § 283 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku. Poté bylo vydáno nové usnesení o zahájení trestního stíhání. [42] Kárně obviněná dále zdůraznila, že trestní řízení se vede ohledně skutku, nikoli ohledně jeho popisu či právní kvalifikace a teprve dalším vyšetřováním se objasňují další skutkové okolnosti ohledně místa, času a jednání, jež se vztahují k jednotlivému trestnému činu. [43] Po poradě se svým obhájcem kárně obviněná dále vypověděla, že situaci vnímá tak, že když jí byl doručen konečný návrh policejního orgánu, tak se zprvu vylekala a myslela si, že zde „není“ druhý odstavec § 283 trestního zákoníku. Následně si však vzpomněla na to, že v podstatě od počátku měla povědomí o tom, že tam daný „značný rozsah“ je, takže tam podle jejího názoru druhý odstavec dotčeného ustanovení byl. Sama zprvu chtěla obviněného ihned ráno propustit se zadržení „normálním usnesením“, pak ale o dané situaci informovala okresní státní zástupkyni. Sama byla vylekaná a okresní státní zástupkyně ji v její „zmatečnosti“ v podstatě ujistila. Kárně obviněná uvedla, že „na úřadě nebyl nikdo, nebyla kompetentní okresní, který by mě uklidnil a nebyl někdo schopný logicky uvažovat a chladnokrevně rozhodnout, takže v podstatě ji donutili k tomu, aby toho obviněného propustila podle toho, jako že byla překročena nejvyšší přípustná doba vazby, což udělala, ale pak zavolala na krajské státní zastupitelství kolegovi, který má větší zkušenosti, řekla mu o dané problematice“. Na základě této konzultace pak následně vydala dotčené usnesení o propuštění z vazby, protože její důvod pominul, ale „fakticky v podstatě v době toho propuštění tam ta kvalifikace podle toho druhého odstavce byla formálně i fakticky“. Trestní řízení bylo vedeno podle § 283 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, ale přicházelo v úvahu též písm. c) téhož ustanovení. K překvalifikaci na posledně uvedené písmeno došlo až poté, co byl obviněný propuštěn. [44] K dotazům členů kárného senátu kárně obviněná uvedla, že na základě zjištění, že spisový materiál není kompletní, věc bude nutné ještě řádně došetřit a upřesnit právní kvalifikaci jednotlivých dílčích skutků, „doobjasnit“ a „dosdělit“ další trestnou činnost, která byla prokázána a týkala se období předcházejícímu období, pro které bylo původně vedeno trestní řízení, jakož i s ohledem na to, že obviněný byl ve vazbě již delší dobu (spoluobžalovaní již byli z vazby propuštěni), shledala, že vazba obviněného je dostačující. Než vydala příkaz k propuštění, šla za okresní státní zástupkyní, která jí spolu se svou náměstkyní nařídila, že má obviněného ihned propustit, protože „tam není ten důvod, nebo to písmenko“. Již v době vydání usnesení o zahájení trestního stíhání se dalo uvažovat o kvalifikaci podle § 283 odst. 2 pís. b) i c) trestního zákoníku. Když zamítala stížnost obviněného, tak v rozhodnutí konstatovala, že může dojít ke změnám a není vyloučena možnost rozšíření popisu skutku, co se týče výroby pervitinu, neboť M. S. uvedl, že s obviněným P. P. vyráběli několikrát pervitin. Dále v rozhodnutí uvedla, že oba obvinění si byli vědomi, že se v garáži nachází léky s obsahem efedrinu v hodnotě 120 000 Kč, ze kterých bylo možné vyrobit 300 g pervitinu, což je značný rozsah. [45] Dále kárně obviněná uvedla, že záznam ze dne 16. 1. 2024 učinila v době, kdy byla vylekaná a zazmatkovala. Dnes situaci vnímá jinak a je přesvědčena, že vše bylo fakticky i formálně správně. [46] Obhájce kárně obviněné rovněž zdůraznil, že trestní řízení bylo formálně i fakticky vedeno pro druhý odstavec § 238 trestního zákoníku. Obviněný byl tedy propuštěn řádně v rámci zákonné doby. Pozdější změna právní kvalifikace byla provedena až po propuštění obviněného z vazby, avšak pořád se jednalo o druhý odstavec § 283 trestního zákoníku. [47] Další dokazování proběhlo u odročeného ústního jednání dne 29. 1. 2025 (za účasti kárné navrhovatelky, kárně obviněné a jejího obhájce), kdy kárný soud podrobně provedl důkaz zejména úplnými dozorovými spisy a vyslechl svědkyni Mgr. Evu Seifertovou, okresní státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Chomutově. [48] Z obsahu spisu sp. zn. 2 ZT 113/2023 Okresního státního zastupitelství v Chomutově kárný soud zjistil zejména následující. [49] Z usnesení Policie České republiky, KŘP Ústeckého kraje, Územní odbor Chomutov, obvodní oddělení Chomutov – Venkov (dále též jen „PČR“), ze dne 22. 4. 2023, čj. KRPU 77306 39/TČ 2023 040321, že bylo podle § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání osob V. C. a P. P. Obviněného P. P. jako obviněného ze spáchání 1) přečinu krádeže dle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku, spáchaného ve stádiu pokusu dle § 21 trestního zákoníku a ve formě spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku, 2) zvlášť závažného zločinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, kterých se obvinění měli dopustit tím, že V. C. a P. P. společně dne 21. 4. 2023 v době od 23:00 do 23:20 hod. v Chomutově, ul. Blatenská, v areálu řadových garáží, se po předchozí společné domluvě pokusili překonat plechová dvoukřídlá vrata garáže č. 7 patřící M. S., a to za použití připravených pákových nůžek, kterými se pokusili přestřihnout kovové oko petlice na vratech garáže, kdy při tomto jednání byli vyrušeni oznamovatelem L. H., v důsledku čehož k dokonání jednání nedošlo, přičemž shora uvedeným jednáním byla poškozenému M. S. způsobena škoda poškozením visacího zámku a petlice ve výši cca 2 000 Kč. Dále V. C. v přesně nezjištěné době, nejméně od března r. 2023 do 20. 4. 2023, si na přesně nezjištěném místě opatřil nejméně šest balení tablet s obsahem látky Efedrina 50 mg (1 balení obsahuje 1 500 tablet), které opatřil pro M. S. s vědomím, že efedrin bude použit jako prekursor k výrobě drogy pervitin, kdy shora uvedené množství efedrinu prodal M. S. za celkovou částku 120 000 Kč. P. L. pak v přesně nezjištěné době, nejméně od března r. 2023 do 20. 4. 2023, v Chomutově, ul. Blatenská v garáži č. 7, za pomoci nádob, předmětů, prekursorů a dalších pomocných látek, které si opatřil nezjištěným způsobem, nejméně v jednom případě vyrobil cca 40 g drogy pervitin, obsahující metamfetamin, ačkoliv droga pervitin, jehož hlavní psychoaktivní složkou je metamfetamin, je zařazena do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách (vyhláška č. 62/1989 Sb.) a byla uvedena v příloze č. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013 a s účinností od 1. 1. 2014 je jako psychotropní látka uvedena v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013., o seznamech návykových látek, efedrin je jako psychotropní látka uveden v příloze č. 6 zařazené do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách (vyhláška č. 62/1989 Sb.) a k nakládání s takovou látkou je třeba zvláštního povolení, které však obvinění neměli. P. P. se přitom uvedeného dopustil, ačkoliv byl rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 6. 12. 2019, sp. zn. 29 T 41/2017 s nabytím právní moci dne 14. 1. 2020, odsouzen za přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1 trestního zákoníku a zločin loupež dle § 173 odst. 1 trestního zákoníku k podmíněnému trestu odnětí svobody s dohledem ve výměře 36 měsíců se zkušební dobou do dne 14. 1. 2025. [50] Z podnětu k podání návrhu na vzetí do vazby PČR ze dne 22. 4. 2023 kárný soud zjistil, že je v něm uvedená právní kvalifikace jednání obviněného P. P. dle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku k § 21 k § 23 trestního zákoníku a dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. [51] Z návrhu na vzetí do vazby vypracovaného státní zástupkyní Mgr. Bc. L. K. že je v něm uvedená právní kvalifikace jednání P. P. opět posouzena dle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku k § 21 k § 23 trestního zákoníku a dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. [52] K obhajobě kárně obviněné je dále vhodné podotknout, že v návrhu na vzetí do vazby je rovněž uvedeno, že k věci „byl vyslechnut také poškozený M. S., který uvedl, že byl zadržen pro trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, kdy v jeho garáži bylo v době jeho zadržení kromě nářadí a jiných věcí v hodnotě cca 50.000 Kč, i 6 kusů balení léku Efedrina, přičemž 1 balení obsahuje 1500 tablet s celkovým obsahem 75 gramů efedrinu, z něhož se dá vyrobit 40 50 g pervitinu. P. P. zná asi 10 let, kdy on moc dobře věděl, že se tyto léky v garáži nachází, P. sám je výrobcem pervitinu a v pár případech spolu pervitin vařili, naposledy asi před 3 týdny, kdy uvařili cca 40 gramů pervitinu, který si pak rozdělili stejným dílem….Z protokolu o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků, a to předmětné garáže M. S., která byla provedena předchozího dne, než kdy byl proveden pokus o vloupání, plyne, že v garáži bylo nalezeno mimo jiné 6 kusů plastových lahviček s nápisem Efedrina Arena 50 mg….U obou obviněných je zcela evidentní i motiv pokusu vloupání, neboť oba obvinění si byli vědomi, že se v garáži nachází léky s obsahem efedrinu v hodnotě 120.000 Kč, ze kterých by bylo možno vyrobit až 300 gramů pervitinu, přičemž tyto léky v tomto množství se v garáži ještě den předtím skutečně nacházely. Obvinění nadto ani nerozporují to, že o lécích Efedrina věděli. Z výroby pervitinu je pak obviněný P. usvědčován výpovědí M. S., který je sám stíhán za drogovou trestnou činnost, kdy jeho výpověď je v souladu se všemi dosud opatřenými důkazy, a není zde žádný důvod pochybovat o její věrohodnosti. Není vyloučena ani možnost rozšíření popisu skutku, co se týče výroby pervitinu, neboť M. S. uvedl, že s P. vyráběli pervitin několikrát.“ [53] Z protokolu o vazebním zasedání okresního soudu ze dne 24. 4. 2023 kárný soud zjistil, že se jej zúčastnila soudkyně Mgr. R. L. K., státní zástupkyně Mgr. Bc. L. K., advokát JUDr. P. V. jako ustanovený obhájce obviněného P. P., který byl rovněž přítomen. [54] Usnesením okresního soudu ze dne 24. 4. 2023, čj. 40 Nt 106/2023 8, byl obviněný P. P. vzat do vazby, která počala okamžikem jeho zadržení, tj. dne 21. 4. 2023 ve 23:30 hodin. [55] Usnesením ze dne 11. 5. 2023, čj. 2 ZT 113/2023 39, kárně obviněná (tehdy Juranová – pozn. kárného soudu) zamítla podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu stížnost obviněného P. P. proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 22. 4. 2023, jímž bylo zahájeno trestní stíhání obviněného „pro pokus přečinu krádeže podle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku a zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku.“ V bodu 6 odůvodnění tohoto usnesení kárně obviněná uvedla, že u obviněného P. P. i spoluobviněného V. C. „je zcela evidentní i motiv pokusu vloupání, neboť oba obvinění si byli vědomi, že se v garáži nachází léky s obsahem efedrinu v hodnotě 120.000 Kč, ze kterých by bylo možno vyrobit až 300 gramů pervitinu, přičemž tyto léky v tomto množství se v garáži ještě den předtím skutečně nacházely. Obvinění nadto ani nerozporují to, že o lécích Efedrina věděli. Z výroby pervitinu je pak obviněný P. usvědčován výpovědí M. S., který je sám stíhán za drogovou trestnou činnost, kdy jeho výpověď je v souladu se všemi dosud opatřenými důkazy a není zde žádný důvod pochybovat o její věrohodnosti. Není vyloučena ani možnost rozšíření popisu skutku co se týče výroby pervitinu, neboť M. S. uvedl, že s P. vyráběli pervitin několikrát.“ [56] Podle záznamu o první prověrce v trestní věci ze dne 22. 6. 2023 byly v době od 22. 4. 2023 do 22. 6. 2023 provedeny následující úkony: dne 22. 4. 2023 bylo vydáno usnesení dle § 160 tr. řádu, byli vyslechnuti oba obvinění, dne 19. 5. 2023 byla vyslechnuta svědkyně D. K. Další úkony ve věci činěny nebyly až do dne 21. 6. 2023, kdy byl naplánován výslech V. L. na den 3. 7. 2023, D. Ú. na den 3. 7. 2023 a M. S. a M. B. na den 17. 7. 2023. Dále byly téhož dne odeslány stěry z pákových kleští zajištěných na místě činu k provedení zkoumání z oboru kriminalistika, odvětví genetiky a vyžádána záloha komunikace ze zajištěných mobilních telefonů. Dále kárně obviněná uvedla, že vazební důvod u obviněného P. P. trvá. Policejnímu orgánu kárně obviněná vytkla, že ve vazební věci nebylo dva měsíce ničeho činěno. [57] Z návrhu na vydání rozhodnutí soudce o dalším trvání vazby ze dne 30. 6. 2023 podaného kárně obviněnou kárný soud zjistil, že jednání obviněného P. P. bylo stále kvalifikováno dle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku a dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. [58] Usnesením okresního soudu ze dne 19. 7. 2023, čj. 40 Nt 808/2023 8, byl obviněný P. P. podle § 72 odst. 1 trestního řádu ponechán i nadále ve vazbě z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) trestního řádu. [59] Ze zprávy o stavu vyšetřování ze dne 11. 8. 2023 vypracované komisařkou por. Bc. M. Ž. kárný soud zjistil, že jednání obviněného P. P. bylo stále kvalifikováno dle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku a dle § 283 odst. 1, resp. § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. [60] Ze zprávy o stavu vyšetřování ze dne 5. 10. 2023 vypracované komisařkou por. Bc. M. Ž. kárný soud zjistil, že jednání obviněného P. P. bylo stále kvalifikováno dle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku a dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. [61] Z návrhu na vydání rozhodnutí soudce o dalším trvání vazby ze dne 5. 10. 2023 podaného kárně obviněnou kárný soud zjistil, že jednání obviněného P. P. bylo stále kvalifikováno dle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku a dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. [62] Podle záznamu ze dne 12. 10. 2023 se kárně obviněná dohodla s policejním orgánem, že upozornění na změnu právní kvalifikace na přípravu zločinu dle § 283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku učiní kárně obviněná při podání obžaloby. Ze záznamu neplyne, koho se má plánovaná změna právní kvalifikace týkat. [63] Usnesením okresního soudu ze dne 18. 10. 2023, čj. 40 Nt 818/2023 4, byl obviněný P. P. podle § 72 odst. 1 trestního řádu ponechán i nadále ve vazbě z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) trestního řádu. [64] Ze zprávy o stavu vyšetřování ze dne 26. 11. 2023 vypracované komisařkou por. Bc. M. Ž. kárný soud zjistil, že jednání obviněného P. P. bylo stále kvalifikováno dle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku a dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. [65] Ze zprávy o stavu vyšetřování ze dne 5. 1. 2024 vypracované komisařkou por. Bc. M. Ž. kárný soud zjistil, že jednání obviněného P. P. bylo stále kvalifikováno dle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku a dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. [66] Z návrhu policejního orgánu na podání obžaloby ze dne 9. 1. 2024 kárný soud zjistil, že jednání obviněného P. P. bylo stále kvalifikováno dle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku a dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. [67] Dne 12. 1. 2024 vydala kárně obviněná podle § 72a odst. 2 trestního řádu a § 73b odst. 6 trestního řádu příkaz k propuštění obviněného P. P. z vazby. Jeho jednání stále kvalifikovala podle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku a dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. [68] Dne 12. 1. 2024 vydala kárně obviněná rovněž usnesení, jímž podle § 73b odst. 6 trestního řádu a § 71 odst. 2 písm. a) trestního řádu propustila obviněného P. P. na svobodu, neboť „důvod vazby podle § 67 písm. c) trestního řádu pominul“. V odůvodnění tohoto usnesení uvedla, že „bylo zjištěno, že je ve věci nutno učinit ještě další doplnění dokazování, další výkon vazby obviněného se jeví jako nepřiměřený, když všechny osoby, které se na trestné činnosti podílely, se nacházejí na svobodě. V případě obviněného P. P. jde o osobu prvotrestanou, která doposud nebyla ve výkonu trestu. Lze mít za to, že vazba delšího trvání měla na obviněného výchovný účel a lze očekávat, že se nebude dopouštět další trestné činnosti, čímž ve smyslu § 71 odst. 2, písm. a) trestního řádu pominul vazební důvod uvedený v ustanovení § 67 písm. c) trestního řádu.“ V záhlaví tohoto usnesení kárně obviněná uvedla, že obviněný P. P. je stíhán pro pokus přečinu krádeže podle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku a zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. [69] Dne 12. 1. 2024 ve 12.00 hod. byl obviněný propuštěn z výkonu vazby. [70] Dne 15. 1. 2024 kárně obviněná vrátila k doplnění vyšetřovací spis mj. s pokynem, že za „stávající důkazní situace je třeba jednání obviněného V. C. kvalifikovat jako zvlášť závažný zločin podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, neboť z odborného vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví chemie vyplývá, že v jedné tabletě Efedrina Arena je obsaženo 50 mg hydrochloridu efedrinu, tudíž v 9 000 tabletách, které byly zajištěny, je obsaženo 450 g hydrochloridu efedrinu, z čehož lze teoreticky získat 414,3 g hydrochloridu metamfetaminu. Dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Tpjn 301/2013, se značným rozsahem rozumí stonásobek množství větší než malého, přičemž množství větší než malé u metamfetaminu hydrochloridu je 0,6 g. Značným rozsahem je tak minimálně 60 g metamfetaminu hydrochloridu, nebo 150 g směsi pervitinu. Ze stejného důvodu bude nutné upozornit na změnu právní kvalifikace obviněného P. P., když tento bude s ohledem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR nadále stíhán pro zvlášť závažný zločin podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem ve stádiu přípravy dle § 20 odst. 1 tr. zákoníku.“ [71] Z vyjádření kárně obviněné ze dne 16. 1. 2024 plyne, že po prostudování spisového materiálu zjistila, že „některé úkony, které měly být činěny, činěny nebyly“, a proto obviněného již sama chtěla propustit z vazby na svobodu. Kárně obviněná uvedla, že spisový materiál je „v takovém stavu, v jakém je“, a proto byla daná věc dne 15. 1. 2024 vrácena policejnímu komisaři k došetření (viz usnesení o propuštění z vazby a vrácení věci k došetření). Kárně obviněná dále uvedla, že znejistila a na okamžik zazmatkovala, neboť celou dobu byla přesvědčena, že „tam důvod a trestní sazba odůvodňující trvání vazby je, a proto obviněného ihned dne 12. 1. 2024 propustila na svobodu. Vazební důvod a trestní sazba tam sice nebyly formálně, ale byly tam fakticky, proto jsem nyní usměrnila postup policejního komisaře, aby toto bylo ihned napraveno a důvod i sazba tam byly i formálně.“ To, že v dané věci za současného popisu skutku není § 283 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku kárně obviněná přehlédla i z toho důvodu, že „se na vazbě podílelo více lidí, včetně SZ, který podával návrh na vzetí do vazby a nikdo toto nezaregistroval“. Kárně obviněná shrnula, že „formálně pochybila“, když neusměrnila postup policejního komisaře a přehlédla toto pochybení, stejně jako předchozí státní zástupce a další osoby, které se na uvedené věci jednotlivými úkony podílely. [72] Z e mailu ze dne 22. 1. 2024 adresovaného kárně obviněnou okresní státní zástupkyni plyne, že tato kárně obviněné ústně sdělila, že neaprobuje opatření kárně obviněné ohledně P. P. Kárně obviněná naopak vyjádřila přesvědčení, že toto opatření je v souladu se zákonem a trvá na něm. Požádala o písemný pokyn. [73] Z pokynu okresní státní zástupkyně ze dne 26. 1. 2024 vyplývá, že kárně obviněná dne 15. 1. 2024 předložila k aprobaci opatření, kterým policejnímu orgánu podle § 174 odst. 2 písm. d) trestního řádu vrátila věc k došetření. Okresní státní zástupkyně kárně obviněné věc vrátila k došetření mj. se sdělením, že s ohledem na popis skutku P. P. v usnesení o zahájení jeho trestního stíhání ze dne 22. 4. 2023 nelze policejnímu orgánu bez dalšího uložit pokyn k provedení změny právní kvalifikace tohoto skutku tak, jak kárně obviněná požadovala. Přepracované opatření o vrácení věci kárně obviněná znovu předložila dne 19. 1. 2024, avšak opět v něm ponechala svůj pokyn policejnímu orgánu, aby bez dalšího překvalifikoval jednání obviněného P. P. na přečin podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku dílem dokonaného, dílem ve stádiu přípravy podle § 20 odst. 1 trestního zákoníku. Podle názoru okresní státní zástupkyně je však zásadní, že skutek, pro který bylo proti P. P. zahájeno trestní stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu v této trestní věci tak, jak je v usnesení popsán, rozhodně nenaplňuje znaky skutkové podstaty přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku dílem dokonaného, dílem ve stádiu přípravy podle § 20 odst. 1 trestního zákoníku, a pokyn kárně obviněné adresovaný policejnímu orgánu je tedy dle názoru okresní státní zástupkyně nezákonný. Okresní státní zástupkyně podle § 12e odst. 1, odst. 2 zákona o státním zastupitelství uložila kárně obviněné, aby za současného stavu věci ve svém opatření o vrácení věci policejnímu orgánu k došetření bez dalšího neukládala policejnímu orgánu pokyn k provedení změny právní kvalifikace daného jednání obviněného P. P. [74] V záznamu ze dne 30. 1. 2024 kárně obviněná uvedla, že dne 29. 1. 2024 jí byl předložen pokyn okresní státní zástupkyně, s nímž nesouhlasí, protože dosavadní skutkový stav odpovídá jí navrhované právní kvalifikaci, avšak pokyn nepovažuje za nezákonný a splní jej. Kárně obviněná rozvedla, že „při vydání usnesení dle § 160 trestního řádu či upozornění na změnu skutkových okolností ve věcech s drogovou problematikou, se vychází z podaných vysvětleních osob užívajících omamné a psychotropní látky a i z výpovědí obviněných v jiných trestních věcech. V této věci obviněný M. S. ve věci vedené pod sp. zn. 1 ZT 112/2023 při veřejném zasedání ohledně předběžného projednání obžaloby dne 28. 7. 2023 uvedl, že společně s obviněným P. P. koupili od kamaráda P. P. pana V. C. 7 lahviček Efedriny, přičemž z 1 lahvičky vyrobili pervitin a zbylých 6 lahviček bylo určeno pro další výrobu. M. S. si touto výpovědí ublížil i sám, neboť na základě této výpovědi byl Okresním soudem v Chomutově upozorněn na změnu právní kvalifikace s tím, že jeho jednání bude nadále posuzováno jako zvlášť závažný zločin podle § 283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem ve stádiu přípravy dle § 20 odst. 1 tr. zákoníku, a svojí výpovědí neměl důvod někoho ze zištných důvodů obviňovat, když tuto svou výpověď sám zopakoval v postavení svědka v této věci dne 13. 7. a 21. 8. 2023, přičemž byl na následky křivé výpovědi upozorněn. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že obviněný P. P. M. S. z vazební věznice dopisem vyhrožoval a nutil ho ke změně výpovědi. Bez povšimnutí nemůže být ani pokus o vniknutí do garáže M. S. bezprostředně po jeho zadržení, neboť obviněný P. P. moc dobře věděl, že by se v garáži měl nacházet zbytek lahviček s Efedrinou, o tyto nechtěl přijít, neboť byly zakoupeny za účelem dalšího varu a chtěl je tedy zužitkovat.“ [75] Z vrácení věci k doplnění podle § 174 odst. 2 písm. d) trestního řádu ze dne 29. 1. 2024 kárný soud zjistil, že kárně obviněná danou věc vrátila zpět policejnímu orgánu s pokynem, že „ve věci bude nutné opětovně podrobně vyslechnout M. S. jako svědka k tomu, kdy přesně od obviněného P. P. pervitin odebíral a v jakém množství, když ve svém posledním výslechu uvedl, že zná P. P. 10 let a naposledy od něj bral pervitin měsíc před jeho zadržením, tedy v březnu 2023. Nechť tedy specifikuje přesně od kdy. Uvedené je důležité ohledně kvalifikace § 283 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, přičemž distribuce pervitinu obviněným P. by byla stíhána jako samostatný skutek a další trestný čin….Za současné stávající důkazní situace je třeba jednání obviněného V. C., který opatřoval tablety Efedrina pro obviněného P. P. a odděleně stíhaného obviněného M. S. kvalifikovat jako zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku….Dále bude nutné upozornit na změnu právní kvalifikace obviněného P. P. …, když tento bude nadále stíhán pro přečin nedovolené výroby a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku.“ [76] Ze záznamu o zjištění pochybení kárně obviněné sepsaného Mgr. Evou Seifertovou, okresní státní zástupkyní, dne 1. 2. 2024 plyne, že dne 12. 1. 2024 kolem 8.00 hod. za ní do kanceláře přišla kárně obviněná a sdělila jí, že ve věci sp. zn. 2 ZT 113/2023, ve které vykonává od 26. 4. 2023 dozor, poté, co jí byl policejním orgánem dne 9. 1. 2024 předložen spis s návrhem na podání obžaloby a ona začala spis studovat, zjistila, že jednání obviněného P. P. bylo již od počátku, tj. již v usnesení o zahájení jeho trestního stíhání ze dne 22. 4. 2023 ohledně jednoho skutku nesprávně právně kvalifikováno podle § 238 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, přestože tento skutek měl být právně kvalifikován jen jako přečin podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku. Vzhledem k tomu, že toto pochybení po celou dobu, kdy vykonávala dozor, nezjistila, měla za to, že v souladu s § 72a trestního řádu může vazba obviněného P. P. s ohledem na právní kvalifikaci trvat v přípravném řízení až 1 rok. Ještě téhož dne pak kárně obviněná po poradě s ní (tj. okresní státní zástupkyní – pozn. kárného soudu) a s náměstkyní Mgr. Ivanou Jirátovou o dalším postupu vyhotovila v souladu s § 72a odst. 2 trestního řádu a § 73b odst. 6 trestního řádu příkaz k propuštění obviněného P. P. z vazby. I přes jejich výslovný ústní pokyn, aby ve věci pak již nevyhotovovala žádné usnesení o propuštění obviněného z vazby, toto následně kárně obviněná stejně učinila, přičemž v tomto usnesení uvedla, že obviněného propouští z vazby podle § 73b odst. 6 trestního řádu a § 71 odst. 2 písm. a) trestního řádu, tedy uvedla jiný důvod, než který uvedla v příkazu k jeho propuštění, jež byl jako jediný pro danou situaci správný. Kárně obviněná sice uznala, že při výkonu dozoru pochybila, když v dané věci prováděla prověrku a dokonce dvakrát podávala soudu návrh na prodloužení trvání vazby obviněného P. P. a nesprávné právní kvalifikace jeho jednání si ani jednou nevšimla a nezjednala nápravu, ale zároveň opakovaně poukazovala na to, že její pochybení bylo až několikáté v řadě, protože se na tomto podílela jak státní zástupkyně, která podávala soudu návrh na vzetí obviněného P. P. do vazby, tak i soudkyně, která tohoto obviněného do vazby vzala a trvání vazby prodlužovala, jakož i státní zástupce, který intervenoval na veřejném zasedání o prodloužení trvání vazby. [77] Ze záznamu o jednání kárné navrhovatelky s kárně obviněnou ze dne 20. 2. 2024 plyne, že kárně obviněná se k vytýkaným pochybením vyjádřila tak, že skutečně přehlédla, že zpětnost v případě skutku není ve věci přítomna, neboť jak se v usnesení dle § 160 trestního řádu zmíněném rozsudku okresního soudu sp. zn. 29 T 41/2017 „lomily“ roky (2019 a 2020), tak si to špatně spočítala. Asi věřila všem, kdo se věcí zabývali před ní, jakož i policejní komisařce, která obdobnou trestnou činnost zpracovává již delší dobu. Vadu v právní kvalifikaci s ohledem na špatně tvrzenou zpětnost odhalila při vrácení věci k došetření, ale je pravda, že toto do přípisu policejnímu orgánu nenapsala, ale osobně vše, co má být ve věci ještě učiněno a změněno, s policejní komisařkou týž den probrala. To, že by ve věci měla být vazba dle § 72a odst. 1 písm. c) trestního řádu, pokud by se skutečně jednalo o konstatovanou právní kvalifikaci, si také nevšimla. Pochybila, přehlédla to jako všichni ostatní. Kárně obviněná nicméně dodala, že „odstavec 2 § 283 ve věci nebyl formálně, ale fakticky ano“. Myslí to tak, že „všechny dosud zjištěné skutečnosti svědčily o tom, že jednání obviněného mělo být nadále kvalifikováno jako zločin dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, dílem dokonaný, dílem ve stádiu přípravy, byť v usnesení o zahájení trestního stíhání skutek vůči obviněnému takto popsán není. Je pravdou, že dosud nedošlo ke změně právní kvalifikace, ani k upřesnění popisu skutku, avšak toto bylo způsobeno zejména aprobací pokynu souvisejícího s vrácením věci a následně mou nemocí a nepřítomností vyšetřující komisařky z důvodu čerpání OČR.“ Závěrem kárně obviněná uvedla, že pochybila, je si toho vědoma a je jí to líto. [78] Z usnesení policejního orgánu ze dne 22. 2. 2024 kárný soud zjistil, že tímto usnesením bylo zahájeno trestní stíhání P. P. jako obviněného „ze spáchání zvlášť závažného zločinu 1), 2) nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle ust. § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že 1) nejméně v době od 12. 5. 2019 do 3. 2. 2020 nejméně na území města Chomutova, pravidelně nejméně jedenkrát za měsíc neoprávněně distribuoval blíže neurčené množství drogy metamfetamin (pervitin), nejméně osobě M. S., kdy metamfetamin je psychotropní látka uvedená v seznamu č. II vyhlášky č. 62/1989 Sb., o Úmluvě o omamných a psychotropních látkách, kdy tento získával dosud nezjištěným způsobem, manipuloval s ním, aniž by měl jakákoli oprávnění, a to přes to, že byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Chomutově čj. 29 T 41/2017 250 dne 6. 12. 2019, v právní moci dne 14. 1. 2020, odsouzen pro přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle ust. § 283 odst. 1 tr. zákoníku, 2) nejméně v době od 4. 2. 2022 do blíže nezjištěného dne v březnu 2023 nejméně na území města Chomutova, pravidelně nejméně jedenkrát za měsíc neoprávněně distribuoval blíže neurčené množství drogy metamfetamin (pervitin), nejméně osobě M. S., kdy metamfetamin je psychotropní látka uvedená v seznamu č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek a zařazenou do seznamu č. II vyhlášky č. 62/1989 Sb., o Úmluvě o omamných a psychotropních látkách, kdy tento získával dosud nezjištěným způsobem, manipuloval s ním, aniž by měl jakákoli oprávnění, a to přes to, že byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Chomutově čj. 29 T 41/2017 250 dne 6. 12. 2019 v právní moci dne 14. 1. 2020, odsouzen pro přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle ust. § 283 odst. 1 tr. zákoníku, tedy ad 1), 2) neoprávněně jinému opatřil omamnou nebo psychotropní látku a činu se dopustil, ač byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen.“ Z odůvodnění tohoto usnesení se podává, že je vydáváno za situace, v níž již bylo jednání obviněného P. P. kvalifikováno jako přečin krádeže dle § 205 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku, a dále jako zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, dílem ve stádiu přípravy podle § 20 odst. 1 trestního zákoníku. [79] Z upozornění na změnu právní kvalifikace ze dne 22. 2. 2024 adresovaného obviněnému P. P. a jeho obhájci kárný soud zjistil, že policejní orgán upozornil obviněného P. P. podle § 160 odst. 6 trestního řádu na to, že „vzhledem k tomu, že v průběhu vyšetřování vyšlo najevo, že jste si společně s M. S. opatřovali prostředky k výrobě pervitinu v podobě přípravku Efedrin Arena, chemikálií a technického vybavení, a z odborného vyjádření oboru kriminalistika, odvětví chemie, bylo zjištěno, že z 9 000 ks tablet uvedeného přípravku Efedrin Arena lze vyrobit minimálně 265,16 g hydrochloridu metamfetaminu, což je značný rozsah a do garáže poškozeného S. jste se pokusil vniknout se spoluobviněným C. v úmyslu odcizení přípravku Efedrin Arena, Vaše jednání bude nadále posuzováno jako přečin krádež dle § 205 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, spáchaného ve stádiu pokusu dle ust. § 21 trestního zákoníku, a dále jako zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle ust. § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku dílem dokonaný, dílem ve stádiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku“. [80] Usnesením ze dne 11. 3. 2024 kárně obviněná stížnost obviněného proti usnesení policejního orgánu ze dne 22. 2. 2024 zamítla. [81] Kárně obviněná pak dne 5. 4. 2024 vyhotovila obžalobu na obviněné V. C. a P. P., podle níž obviněný P. P. „sám 2. nejméně v době od 12. 5. 2019 do 3. 2. 2020 na území města Chomutova pravidelně nejméně jedenkrát za měsíc distribuoval blíže neurčené množství drogy pervitin, nejméně osobě M. S., kterému pervitin dával či prodával, přičemž pervitin, odborně metamfetamin, je psychotropní látkou uvedenou v seznamu č. 5 vyhlášky č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek a zařazené do seznamu č. II vyhlášky č. 62/1989 Sb., o Úmluvě o psychotropních látkách, přičemž k zacházení s omamnými a psychotropními látkami neměl povolení ve smyslu zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, a uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Chomutově čj. 29 T 41/2017 250 dne 6. 12. 2019, v právní moci dne 14. 1. 2020, odsouzen pro přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku a přečin výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roků s podmíněným odkladem na zkušební dobu 5 let za současného stanovení dohledu, 3. nejméně v době od 4. 2. 2022 do blíže nezjištěného dne v měsíci březnu 2023 na území města Chomutova pravidelně nejméně jedenkrát za měsíc neoprávněně distribuoval blíže neurčené množství drogy pervitin, nejméně osobě M. S., kterému pervitin dával či prodával, přičemž pervitin, odborně metamfetamin, je psychotropní látkou uvedenou v seznamu č. 5 vyhlášky č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek a zařazené do seznamu č. II vyhlášky č. 62/1989 Sb., o Úmluvě o psychotropních látkách, přičemž k zacházení s omamnými a psychotropními látkami neměl povolení ve smyslu zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, a uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Chomutově čj. 29 T 41/2017 250 dne 6. 12. 2019, v právní moci dne 14. 1. 2020, odsouzen pro přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku a přečin výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roků s podmíněným odkladem na zkušební dobu 5 let za současného stanovení dohledu, 4. v přesně nezjištěné době měsíce března 2023 za účelem výroby pervitinu objednal společně s M. S. u obviněného V. C. nejméně šest balení tablet Efedrina s obsahem 50 mg hydrochloridu efedrinu, kdy z odborného vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví chemie, je zřejmé, že z 9 000 tablet lze vyrobit minimálně 265,16 g hydrochloridu metamfetaminu, přičemž z jednoho balení léčiva obsahujícího látku hydrochloridu efedrinu následně v přesně nezjištěné době na počátku dubna 2023 v Chomutově, ul. Blatenská, společně s M. S. v garáži, která je součástí pozemku parcelní číslo 4991/7, bez příslušného povolení za užití chemikálií, mimo jiné kyseliny chlorovodíkové, červeného fosforu, hydroxidu sodného, jódu, acetonu, kyseliny fosforečné a předmětů k tomu potřebných, vyrobil nejméně 40 gramů pervitinu, a zbývající balení tablet Efedrina ponechali za účelem další výroby v garáži M. S., přičemž pervitin, odborně metamfetamin, je psychotropní látkou uvedenou v seznamu č. 5 vyhlášky č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek a zařazené do seznamu č. II vyhlášky č. 62/1989 Sb., o Úmluvě o psychotropních látkách, přičemž k zacházení s omamnými a psychotropními látkami neměl povolení ve smyslu zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, oba obvinění společně: 5. dne 21. 4. 2023 v době od 23:00 hodin v Chomutově, ul. Blatenská, v areálu řadových garáží, v úmyslu odcizení šesti balení tablet s obsahem látky Efedrina 50 mg, po předchozí domluvě, se za pomoci připravených pákových nůžek pokusili překonat plechová dvoukřídlá vrata garáže č. 7 patřící osobě M. S., na kterých zkoušeli přestřihnout kovové oko petlice, přičemž byli vyrušeni L. H., čímž poškozenému M. S. způsobili škodu poškozením visacího zámku a petlice ve výši 8.500 Kč…, tedy obviněný P. P. ad 2, 3) neoprávněně prodal a jinak jinému opatřil psychotropní látku, ač byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen, ad 4) neoprávněně vyrobil psychotropní látku, dopustil se jednání, které záleželo v úmyslném vytváření podmínek, zejména opatření prostředků pro to, aby neoprávněně vyrobil psychotropní látku a aby spáchal takový čin ve značném rozsahu, avšak k pokusu ani dokonání trestného činu nedošlo, ad 5) dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání trestného činu spočívajícího v přisvojení si cizí věci jejím zmocněním se, spáchání činu vloupáním, jehož se dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, přičemž k dokonání trestného činu nedošlo, čímž … obviněný P. P. spáchal ad 2), 3) dva zločiny nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odstavce 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, ad 4) zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem ve stádiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku, ad 5) pokus přečinu krádeže podle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. [82] Z dozorového spisu sp. zn. 1 ZT 112/2023 ve věci obviněného M. S. kárný soud mj. zjistil, že kárně obviněná podala obžalobu na obviněného M. S., že v přesně nezjištěnou dobu, nejméně v období od 1. 9. 2022 do 20. 4. 2023, na území města Chomutova a na dalších dosud nezjištěných místech, distribuoval drogu pervitin z řad vyjmenovaných uživatelů, dále vyrobil drogu pervitin, přestože byl v posledních třech letech za takový čin potrestán, čímž spáchal zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 20. 5. 2024, čj. 53 T 80/2023 549, byl M. S. uznán vinným, že v období od 1. 9. 2022 do 20. 4. 2023, na území města Chomutova a na dalších dosud nezjištěných místech nabízel a prodával vyjmenovaným osobám drogu zvanou pervitin, dále „za účelem výroby drogy pervitin ve spolupráci s P. P. a V. C., jejichž trestní věc je vedena odděleně, zakoupil celkem 7 originálních, zavřených plastových lahviček s nápisem EFEDRINA ARENA 50 mg, obsahujících v každé lahvičce 1500 bílých tablet s účinnou látkou efedrin, kdy: z jednoho takového množství 1 500 tablet v Chomutově, v garáži coby součástí pozemku p. č. 4991/7, za užití chemikálií, mimo jiné kyseliny chlorovodíkové, červeného fosforu, hydroxidu sodného, jódu, acetonu, kyseliny fosforečné a předmětů k tomu potřebných, vyrobil 70 gramů drogy pervitin…“ a další, čímž spáchal „zčásti dokonaný, zčásti nedokonaný ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládáním s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. b), c) tr. zákoníku“. V tomto spise je rovněž založeno odborné vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví chemie, ze dne 18. 5. 2023, podle kterého bylo celkem „zajištěno 9 000 tablet. Dle etikety se jedná o rumunský přípravek Efedrina Arena. V jedné tabletě je obsaženo 50 mg hydrochloridu efedrinu. V 9 000 tabletách je obsaženo 450 g hydrochloridu efedrinu. Ze 450 g hydrochloridu efedrinu lze teoreticky získat 414,3 hydrochloridu metamfetaminu. […] Ze zajištěného množství tablet lze tedy vyrobit produkt v rozmezí od 265,16 g do 414,3 g.“ Souvislost trestní věci obviněného M. S. s trestní věcí obviněného P. P. je zjevná také z dalších listin založených ve spise, v průběhu hlavního líčení byl M. S. upozorněn na změnu kvalifikace jeho jednání též dle § 283 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku. [83] Svědkyně Mgr. Eva Seifertová, okresní státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chomutově, ve své výpovědi uvedla, že dne 12. 1. (2024 – pozn. NSS) za ní v ranních hodinách přišla kárně obviněná s tím, že začala psát obžalobu ve věci obviněného P. P. a zjistila, že je zde dána špatná právní kvalifikace skutku, protože tam není dána „zpětnost“. Zjistila tedy, že obviněný je ve vazbě delší dobu, než tam mohl být. Začali tedy hledat řešení, zavolala svou náměstkyni Mgr. Jirátovou a ústně dala kárně obviněné pokyn, aby obviněného okamžitě pustila z vazby – příkazem k propuštění, protože uplynula doba nezákonné vazby. Kárně obviněná to učinila, avšak následně vydala ještě usnesení, kterým propustila obviněného z vazby z jiných důvodů s tím, že důvody vazby pominuly. Svědkyně přitom kárně obviněné s náměstkyní říkala, že toto usnesení nemá vydávat, že má jen příkazem k propuštění obviněného z vazby propustit. [84] Svědkyně dále uvedla, že kárně obviněná tedy změnila svůj postoj, neboť, když přišla ve věci obviněného P. P. poprvé, byla si kárně obviněná vědoma toho, že pochybila (právní kvalifikace nebyla správná), ale postupně se její postoj měnil tak, že vlastně nepochybila, protože kvalifikovala daný skutek také podle odstavce 2, ale jiného písmenka s tím, že je tam „značný rozsah“ a nikoli „zpětnost“. Takže začala tvrdit, že vlastně vůbec nepochybila a obviněný byl ve vazbě zákonně, protože tam byl dán druhý odstavec. Podle názoru svědkyně ovšem kárně obviněná pochybila, neboť v době vazby obviněného vůbec nebyla dána kvalifikace dle druhého odstavce a obviněný měl být po čtyřech měsících propuštěn, anebo kárně obviněná měla skutek překvalifikovat, k čemuž měla podklady. Skutečnosti k věci se vztahující si svědkyně ověřila ze spisu. Svědkyně sama kárné řízení s kárně obviněnou neiniciovala, o případu informovala krajskou státní zástupkyni. [85] Dále svědkyně k pracovnímu hodnocení kárně obviněné uvedla, že v případě kárně obviněné je často rychlost vyřízení věcí na úkor kvality. Spisy kárně obviněná zpracovává v daných lhůtách, spisy jí však při aprobaci často vrací k opravě, protože tam jsou nějaké chyby. Písemnou výtku kárně obviněné dosud nedala. [86] Spis týkající se nynější věci byl přidělen kárně obviněné, návrh na vzetí do vazby podávala Mgr. K., která měla službu (dosah). Kárně obviněná měla specializaci drogová trestná činnost, svědkyně jí však od 1. 1. 2025 tuto specializaci odebrala, protože odešli dva specialisté na násilnou trestnou činnost, přidělila jí proto tuto specializaci. [87] V závěrečné řeči kárná navrhovatelka navrhla, aby kárný soud uznal kárně obviněnou vinnou a uložil jí kárné opatření dle kárného návrhu. [88] Obhájce kárně obviněné ve své závěrečné řeči shrnul, zopakoval i rozvedl již uvedenou obhajobu a navrhl, aby kárný soud zprostil kárně obviněnou kárného návrhu. [89] Kárně obviněná se připojila k závěrečnému návrhu svého obhájce a v rámci své závěrečné řeči a posledního slova setrvala na svém stanovisku. Hodnocení kárného soudu [90] Podle § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství státní zástupce je při výkonu své funkce povinen odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zastupitelství stanoví; zejména je povinen postupovat odborně, svědomitě, odpovědně, nestranně, spravedlivě a bez zbytečných průtahů. Jakýkoli vnější zásah nebo jiný vliv, jehož důsledkem by mohlo být porušení některé z těchto povinností, musí odmítnout. [91] Podle § 28 zákona o státním zastupitelství kárným proviněním je zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce. [92] Podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem. [93] Podle § 283 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku odnětím svobody na dvě léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá li čin uvedený v odstavci 1, ač byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. [94] Podle § 283 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku odnětím svobody na dvě léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá li čin uvedený v odstavci 1 ve značném rozsahu. [95] Podle čl. 8 odst. 2 věty první Listiny základních práv a svobod nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. [96] Podle § 2 odst. 1 trestního řádu nikdo nemůže být stíhán jako obviněný jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon. [97] Podle § 72a odst. 1 trestního řádu vazba může trvat v přípravném řízení a v řízení před soudem jen nezbytně nutnou dobu. Celková doba trvání vazby v trestním řízení nesmí přesáhnout a) jeden rok, je li vedeno trestní stíhání pro přečin, b) dva roky, je li vedeno trestní stíhání pro zločin, c) tři roky, je li vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin, d) čtyři roky, je li vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin, za který lze podle trestního zákona uložit výjimečný trest. [98] Podle § 72a odst. 2 trestního zákoníku z doby uvedené v odstavci 1 připadá jedna třetina na přípravné řízení a dvě třetiny na řízení před soudem. Není li přípravné řízení nebo řízení před soudem před uplynutím této doby skončeno, musí být nejpozději v poslední den této lhůty obviněný propuštěn z vazby. Je li obviněný stíhán pro dva nebo více trestných činů, je pro určení této doby rozhodující čin nejpřísněji trestný. Je li skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, jiným trestným činem, a délka vykonané vazby již přesáhla dobu stanovenou pro přípravné řízení nebo řízení před soudem, obviněný musí být neprodleně propuštěn z vazby. [99] Podle § 73b odst. 6 věty druhé trestního řádu v případě překročení lhůty pro rozhodnutí o dalším trvání vazby podle § 72 nebo překročení nejvyšší přípustné doby trvání vazby podle § 72a vydá soud a v přípravném řízení soudce nebo státní zástupce, pouze příkaz k propuštění obviněného z vazby. [100] Již na tomto místě považuje kárný soud za vhodné zdůraznit (a to i s ohledem na obhajobu a způsob jejího vedení kárně obviněnou), že kárný návrh nevyčítá kárně obviněné pouze to, že po uplynutí nejvyšší přípustné délky vazby ve smyslu příslušného zákonného ustanovení nepropustila obviněného z vazby, ale také to, že řádně nepřezkoumala usnesení o zahájení trestního stíhání a na popsané vady usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného „nijak nereagovala“ (jedná se o podobnou situaci jako např. ve věci, o níž NSS jako kárný soud rozhodl rozhodnutím ze dne 25. 4. 2017, čj. 12 Ksz 1/2017 35, čemuž obdobně odpovídá kárný návrh i výrok rozhodnutí v této věci). Možná reakce kárné obviněné v této věci zahrnuje právě i jí opakovaně zmíněnou možnost kvalifikace jednání obviněného podle § 283 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku. Z tohoto důvodu nelze bez dalšího označit obhajobu kárně obviněné za irelevantní a kárný soud se jí pečlivě zabýval. [101] Úvodem kárný soud připomíná, že pokud určité zákonné ustanovení blíže provádí Listinou základních práv a svobod (dále též jen „Listina“) připuštěné omezení základního práva, musí být právní názor zaujatý při jeho výkladu takový, který nepopírá Listinou založený základní smysl omezení, aby byl ve smyslu kárné judikatury hajitelný. Není pochyb o tom, že vzetí obviněného do vazby je zásadním zásahem do osobní svobody zaručené čl. 8 Listiny. Při výkladu ustanovení o oprávnění určitou osobu zadržet a vzít do vazby je nutné volit zpravidla restriktivní výklad, neboť vazba má závažné negativní sociální a psychologické důsledky. Vazba izoluje obviněného od jeho rodinného a sociálního prostředí a může sloužit i jako prostředek nátlaku na obviněného, aby se dosáhlo jeho doznání (viz nález Ústavního soudu ze dne 20. 4. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 6/10, N 89/57, SbNU 167). Z toho plyne též požadavek přísné proporcionality jejího uložení ve vztahu ke sledovanému cíli. I při posuzování kárné odpovědnosti zde nelze odhlédnout od toho, že ustanovení trestního řádu provádí Listinou připuštěné omezení osobní svobody. V takové situaci musí být právní názor zaujatý při jejich výkladu, aby byl ve shora uvedeném smyslu hajitelný, též takový, který nepopírá základní smysl Listinou založených restrikcí při zadržení obviněného či podezřelého (srov. rozhodnutí NSS ze dne 20. 2. 2019, čj. 12 Ksz 11/2018 38). [102] V obecné rovině kárný soud dále uvádí, že o zásadním významu usnesení o zahájení trestního stíhání dle § 160 trestního řádu jistě není pochyb. Usnesení o zahájení trestního stíhání jednak vymezuje skutek, pro který se trestní řízení vede, neboť pouze pro tento skutek může být později podána obžaloba (§ 176 odst. 2 trestního řádu) a pouze o tomto skutku může soud rozhodnout (§ 220 odst. 1 trestního řádu), jednak určí osobu, proti níž se trestní stíhání vede a která se doručením usnesení stává obviněným (§ 32 trestního řádu). Toto rozhodnutí má ve své podstatě toliko předběžný charakter a jeho smyslem ve vztahu k obviněnému je oznámení, že je stíhán pro určitý skutek, což je podmínkou dalších procesních úkonů v trestním řízení (srov. opět Stříž, I., In: Draštík, A., Fenyk, J., a kol: Trestní řád. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017, komentář k § 160). [103] Významu usnesení o zahájení trestního stíhání odpovídá též pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 9/2019, o postupu státních zástupců v trestním řízení, podle jehož čl. 24 odst. 1 státní zástupce po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání neprodleně přezkoumá, zda a) usnesení je zákonné a bylo vydáno příslušným policejním orgánem; je li dána příslušnost vyšetřujícího státního zástupce (§ 10 odst. 2 jednacího řádu), postoupí neprodleně věc tomuto státnímu zástupci, jde li o věc, v níž je dána nebo může být dána věcná příslušnost EPPO, učiní v takové věci neprodleně oznámení podle čl. 1 odst. 10. Podle povahy věci a okolností případu provede naléhavá opatření nezbytná k zajištění účinného vyšetřování (čl. 1 odst. 8 věta druhá a odst. 9), b) trestní stíhání obviněného je přípustné, c) usnesení bylo doručeno státnímu zástupci ve lhůtě 48 hodin, za tím účelem si zpravidla vyžádá spisový materiál, popřípadě k tomu využije ETŘ. [104] Podle § 160 odst. 1 druhé a třetí věty trestního řádu výrok usnesení o zahájení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, ze kterého je tato osoba obviněna, aby nemohl být zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován; obviněný musí být v usnesení o zahájení trestního stíhání označen stejnými údaji, jaké musí být uvedeny o osobě obžalovaného v rozsudku (§ 120 odst. 2). V odůvodnění usnesení je třeba přesně označit skutečnosti, které odůvodňují závěr o důvodnosti trestního stíhání. Popis skutku ve výroku usnesení o zahájení trestního stíhání tak musí obsahovat takové údaje, aby nemohl být zaměněn za jiný, tedy zejména dobu, místo spáchání a způsob provedení a také údaje charakterizující všechny znaky skutkové podstaty trestného činu, který je v něm spatřován, včetně formy zavinění (srov. Stříž, I., In: Draštík, A., Fenyk, J., a kol: Trestní řád. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017, komentář k § 160). [105] Tyto náležitosti usnesení o zahájení trestního stíhání ovšem v nynější věci nebyly splněny v případě usnesení policejního orgánu ze dne 22. 4. 2023 ani u přečinu krádeže dle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku, spáchaného ve stádiu pokusu dle § 21 trestního zákoníku a ve formě spolupachatelství ve smyslu § 23 trestního zákoníku, ani u zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku (právní kvalifikace dle tohoto usnesení). [106] V obou případech totiž zvolená právní kvalifikace neodpovídá popisu skutku a u přečinu krádeže ani nejsou uvedeny všechny znaky daného trestného činu. [107] Konkrétně je zjevně nesprávně v usnesení policejního orgánu ze dne 22. 4. 2023 o zahájení trestního stíhání zvolená právní kvalifikace zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, která neodpovídá popisu skutku, který měl obviněný spáchat v přesně nezjištěné době, nejméně od března 2023 do 20. 4. 2023, protože zpětnost odsouzení jako kvalifikační znak kvalifikované skutkové podstaty dle § 283 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku měla být založena rozhodnutím Okresního soudu v Chomutově ze dne 6. 12. 2019, sp. zn. 29 T 41/2017, které nabylo právní moci dne 14. 1. 2020. Tato „zpětnost“ ve smyslu § 283 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku tedy nebyla dána, protože k odsouzení obviněného nedošlo v posledních třech letech před spácháním popsaného skutku (tj. 20. 4. 2020 až 20. 4. 2023). [108] Pro žádnou jinou kvalifikovanou skutkovou podstatu, jak jsou uvedeny v dalších písmenech § 283 odst. 2 trestního zákoníku, obviněnému nebylo obvinění sděleno. [109] Za této situace tak bylo možné nejvyšší přípustnou dobu trvání vazby odvozovat jen dle § 283 odst. 1 trestního zákoníku, tj. pro přečin. Nejvyšší přípustnou dobu trvání vazby dle § 72a odst. 1 písm. a) trestního řádu, přitom v případě trestního stíhání pro přečin činí 1 rok a z této doby dle § 72a odst. 2 trestního řádu připadá jedna třetina, tedy čtyři měsíce, na přípravné řízení, takže v případě obviněného skončila lhůta trvání vazby v přípravném řízení dne 24. 8. 2023. [110] Zvolená právní kvalifikace přečinu krádeže pak neodpovídá popisu skutku, který měl obviněný spáchat dne 21. 4. 2023, protože v něm nejsou uvedeny všechny znaky příslušného trestného činu, když z něj zejména nevyplývá úmysl zmocněním si přisvojit cizí věc ve smyslu § 205 odst. 1 trestního zákoníku a navíc ani zpětnost tohoto činu, byl li by řádně popsán, není ve smyslu § 205 odst. 2 trestního zákoníku založena, neboť citované rozhodnutí okresního soudu ze dne 6. 12. 2019, sp. zn. 29 T 41/2017, které nabylo právní moci dne 14. 1. 2020, a jímž byl obviněný odsouzen k podmíněně odloženému trestu odnětí svobody, nevyhovuje požadavku odsouzení či potrestání za takový čin v posledních třech letech před spácháním popsaného skutku (tedy 21. 4. 2020

21. 4. 2023. [111] Je přitom obligatorní povinností státního zástupce přezkoumat správnost a zákonnost usnesení o zahájení trestního stíhání, a to zejména, zda je toto usnesení zákonné z hlediska § 160 odst. 1 a § 134 odst. 1, 2 trestního řádu (čl. 24 odst. 1 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce o postupu státních zástupců v trestním řízení, § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství). [112] V této souvislosti je nutné k obhajobě kárně obviněné v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. 7 Tz 11/2019 uvést, že „pro rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení je významný samotný skutek a nikoli jeho popis, neboť trestní stíhání se vede ohledně skutku a nikoli ohledně jeho popisu.“ Podstatou usnesení o zahájení trestního stíhání zůstává, aby z něho bylo (zejména obviněnému) patrné, co je obviněnému konkrétně kladeno za vinu, aby se proti tomu mohl obhajovat. Nejvyšší soud ovšem v citovaném usnesení rovněž zdůraznil, že „nelze odhlédnout ani od povahy stíhaného trestného činu a složitosti konkrétní skutkové podstaty“. [113] Znakem skutkové podstaty trestného činu krádeže podle § 205 odst. 1 trestního zákoníku je především úmysl zmocněním si přisvojit cizí věc. Tento popis základního znaku dané skutkové podstaty v usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 22. 4. 2023 chybí. Jinými slovy řečeno, z vymezení skutku tak není zjevné, že obviněným je kladeno za vinu zmocněním si přisvojit cizí věc. Zvolená právní kvalifikace přečinu krádeže tak neodpovídá popisu skutku. Nedostatek tzv. zpětnosti je pak s ohledem k tomu, že daného skutku se obvinění měli dopustit dne 21. 4. 2023, zjevný. [114] Kárný soud jistě může kárně obviněné ve vztahu k nedovolené výrobě a jinému nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy přisvědčit v její výtce, že v kárném návrhu je nesprávně uvedeno „od března 2023 do 20. 4. 2023“, ačkoli správně mělo být v souladu s usnesením PČR ze dne 22. 4. 2023 uvedeno „nejméně od března 2023 do 20. 4. 2023“. Dle názoru kárného soudu se ovšem jedná z hlediska náležitostí kárného návrhu jen o zřejmou nesprávnost. Není přitom pochyb o tom, jaké jednání (skutek) je kárně obviněné vytýkáno a takovou nesprávnost může napravit sám kárný soud, aniž by tím jakkoli „měnil“, resp. „doplňoval“ kárný návrh (jeho skutkovou větu). Argumentaci kárně obviněné týkající se tohoto časového vymezení v usnesení policejního orgánu ze dne 22. 4. 2023 v souvislosti s jejím následným postupem a úvahami se ještě bude kárný soud dále věnovat. [115] Skutečnost, že kárně obviněná se s věcí seznámila až poté, co ji převzala od jiné státní zástupkyně, která podávala návrh na vzetí obviněného P. P. do vazby, na jejích uvedených povinnostech nic nemění. Kárně obviněná se mohla a měla s věcí podrobně seznámit již při rozhodování o stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Je též vhodné zdůraznit, že při rozhodování o této stížnosti bylo povinností kárně obviněné v souladu s § 147 odst. 1 trestního řádu přezkoumat nejen správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž obviněný může podat stížnost, ale též řízení předcházející napadenému rozhodnutí (tzv. revizní princip). [116] Obhajoba kárně obviněné dále spočívá především v tvrzení, že přestože bylo obviněnému dne 22. 4. 2023 sděleno obvinění pro spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, byla ve věci „formálně i fakticky dána kvalifikace také podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku“. Z toho kárně obviněná dovozuje, že zde z hlediska délky trvání vazby od počátku byla dána též kvalifikace skutku dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, kdy celková doba vazby v trestním řízení nesmí přesáhnout tři roky (12 měsíců v přípravném řízení, 24 měsíců v řízení před soudem). [117] Ani této obhajobě ovšem kárný soud nemůže přisvědčit. [118] Jak kárný soud již uvedl, kárně obviněná má jistě pravdu (např. vyjádření ze dne 28. 1. 2025, či závěrečná řeč obhájce kárně obviněné), že trestní řízení se vede pro skutek, nikoli pro jeho popis, či právní kvalifikaci, jako již ostatně bylo rozvedeno (srov. také např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2010, sp. zn. 8 Tdo 179/2010, či usnesení téhož soudu ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. 7 Tz 11/2019). [119] Je ovšem třeba také zdůraznit, že správné označení trestného činu, který je v popsaném skutku spatřován, je důležitým předpokladem pro zákonnost trestního řízení, neboť určuje podmínky nutné obhajoby, jakož i rozhodnutí o vazbě atd. Z těchto důvodů je tedy třeba vždy podle objasněných skutečností zkoumat, zda zákonné označení trestného činu odpovídá popisu skutku (srov. opět Stříž, I., In: Draštík, A., Fenyk, J., a kol: Trestní řád. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017, komentář k § 160). Je zde tedy dána úzká souvislost s právní jistotou a srozumitelností postupu orgánů činných v trestním řízení, což je předpoklad realizace práva na obhajobu. [120] Kárný soud v této souvislosti rovněž zdůrazňuje, že pro stanovení celkové doby vazby je přitom v souladu s dlouhodobou a konstantní judikaturou rozhodná ta právní kvalifikace činu obviněného, která přichází v úvahu v době, kdy soud o jeho vazbě rozhoduje (srov. např. usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 4. 2002, čj. 4 To 263/2002, publ. pod č. 16/2003 Sb. rozh. tr.). To je pochopitelné, neboť jen tím je také zajištěna kontradiktornost řízení a právo obviněného na obhajobu. Dodržení principu kontradiktornosti řízení je přitom nevyhnutelnou podmínkou ústavní konformity rozhodování o vazbě. Jak uvedl Ústavní soud např. v nálezu ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. I. ÚS 2208/13, tento princip se projevuje dvěma způsoby. Povinností orgánů činných ve vazebním řízení je předestřít obviněnému všechna konkrétní skutková zjištění opodstatňující důvodnost vazby. Zároveň musí být obviněnému a jeho obhájci umožněno vyjadřovat se ke všem provedeným šetřením a případným provedeným důkazům, skutková tvrzení a důkazy zpochybňovat a vyvracet je protitvrzeními a případnými protidůkazy, byť z hlediska kontradiktornosti nelze vyžadovat od rozhodování o vazbě stejný standard jako v případě hlavního líčení (srov. obdobně např. nálezy Ústavního soudu ze dne 17. 6. 2004, sp. zn. III. ÚS 239/04, ze dne 6. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 2942/13, ze dne 20. 9. 2022, sp. zn. II. ÚS 1959/2022, či usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2023, sp. zn. IV. ÚS 1421/23). [121] Na základě důkazů v řízení provedených je nepochybné, že v době sdělení obvinění ze dne 22. 4. 2023 a v době rozhodování o vazbě obviněného (k návrhu vypracovanému státní zástupkyní Mgr. Bc. L. S.) dne 24. 4. 2023, jakož i v jejím průběhu až do propuštění obviněného z vazby dne 12. 1. 2024 a při rozhodování soudu o výše popsaných návrzích o dalším trvání vazby, byl rozhodný skutek vždy (nesprávně – pozn. kárného soudu) kvalifikován podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. [122] Použitá právní kvalifikace použitá v usnesení o zahájení trestního stíhání, popř. následná změna právní kvalifikace (překvalifikace), a její znalost i ze strany obviněného je nepochybně nejen nutnou podmínkou pro případné rozhodnutí o vazbě a délku jejího trvání, ale je nezbytná též pro řádné vedení obhajoby. Je jistě rozdíl mezi tím, zda obviněný se v případě kvalifikované skutkové podstaty dle § 283 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku může hájit tím, že nebyl v posledních třech letech za daný čin odsouzen nebo potrestán, anebo tím, že čin nespáchal ve značném rozsahu [kvalifikovaná skutková podstata dle § 283 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku]. [123] Má li mít obžaloba a obhajoba rovné postavení, je třeba také případnou změnu právní kvalifikace provádět na základě iniciativy obžaloby tak, že se umožní příslušná procesní reakce obhajoby. Nelze považovat za ústavně konformní (a právní jistotu vyvolávající) situaci, kdy na základě určitého skutkového stavu by bylo jednání obviněného dle usnesení o zahájení trestního stíhání při podání návrhu na vzetí do vazby a rozhodnutí o vazbě právně kvalifikováno nesprávně (nezákonně), ale následně (po propuštění obviněného z vazby) by bylo s ohledem na jiné skutečnosti neuvedené v usnesení o zahájení trestního stíhání a bez seznámení obviněného s jinou právní kvalifikací dovozováno, že zde byly další skutečnosti a jiná právní kvalifikace jeho jednání, která již od počátku trestního stíhání odůvodňovaly vazbu obviněného (její délku), aniž by se jakkoli mohl vůči této nové právní kvalifikaci kdykoli hájit (srov. obdobně např. nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2005, sp. zn. IV. ÚS 251/04). Není povinností obviněného domýšlet, zda daný skutek lze kvalifikovat ještě jinak a v tomto směru argumentovat v rámci své obhajoby (v nynější věci zejména vůči délce vazby). [124] V nyní posuzované věci se kárně obviněná hájí svým (odlišným) právním názorem. Kárný soud se proto dále zabýval tím, do jaké míry lze na posuzovanou věc vztáhnout dosavadní judikaturu kárného soudu k možnému kárnému postihu státního zástupce za nesprávný právní názor. [125] Podle ustálené judikatury kárných senátů Nejvyššího správního soudu ve věcech soudců dokonce ani nesprávný právní názor vyslovený při aplikaci příslušné právní normy v zásadě nenaplňuje znaky skutkové podstaty kárného provinění, jak vyplývá z rozhodnutí ze dne 30. 6. 2011, čj. 11 Kss 9/2009 331, a ze dne 18. 1. 2012, čj. 11 Kss 18/2011

251. Na tuto judikaturu navázal i kárný senát ve věcech státních zástupců, který v rozhodnutí ze dne 10. 11. 2014, čj. 12 Ksz 7/2014 91, dospěl při posuzování otázky kárné odpovědnosti státního zástupce za nezákonně vedené trestní stíhání k obdobnému závěru, podle něhož vedení trestního stíhání a podání obžaloby je výrazem vnitřního přesvědčení veřejného žalobce o existenci potřebného stupně pravděpodobnosti spáchání trestného činu obviněným, za něž by státní zástupce v zásadě neměl být postihován, i když se podezření z trestné činnosti nakonec nepotvrdí. V rozhodnutí ze dne 14. 2. 2017, čj. 12 Ksz 4/2016 142, se dále uvádí, že v kárném řízení ve věcech státních zástupců se aplikuje princip subsidiarity kárného postihu a kárnou odpovědnost tak lze dovozovat jen v závažných případech, v nichž nepostačuje uplatnění mechanismů dohledu a řízení v soustavě státního zastupitelství, přičemž střet právních názorů vedoucího státního zástupce s jemu podřízeným státním zástupcem o odbornou správnost a pečlivost se pravidelně bude vymykat materiálnímu dosahu kárného provinění a v rámci kárného řízení bude možné posuzovat jen výjimečné excesy (srov. též rozhodnutí NSS ze dne 27. 5. 2019, čj. 12 Ksz 7/2018 160). [126] V nyní projednávané věci je třeba též zohlednit rozhodnutí ze dne 20. 6. 2013, čj. 16 Kss 2/2013 134, v němž NSS jako kárný soud ve věci kárné odpovědnosti soudce dospěl k závěru, že nezákonný postup či vydání nezákonného rozhodnutí, odůvodněné jiným právním názorem může představovat důvod pro zahájení kárného řízení s příslušným soudcem v zásadě pouze tehdy, pokud je z okolností případu patrno, že buď (1.) bylo porušeno jednoznačné znění aplikované právní normy, anebo (2.) nebylo respektováno zrušovací rozhodnutí výše postaveného soudu v konkrétní věci či (3.) existuje jednotná a ustálená judikatura nejvyšších soudů, kterou daný soudce odmítl akceptovat bez toho, aby svůj odlišný právní názor podepřel komplexní, racionální a transparentní konkurující argumentací. Tyto závěry lze obdobně vztáhnout též na kárné řízení se státními zástupci, neboť se týkají téže problematiky. [127] V nynější věci kárný soud při aplikaci výše uvedených závěrů dovodil, že kárně obviněná nemůže se svou obhajobou uspět, protože zjevně nerozlišuje rozdíly mezi kvalifikovanými skutkovými podstatami dle písmen b) a c) § 283 odst. 2 trestního zákoníku a mylně se domnívá, že ke správnosti jejího postupu (resp. vzetí obviněného do vazby) plně postačuje, jedná li se o „druhý odstavec“ daného ustanovení. Tak tomu ovšem není. Každé z uvedených písmen představuje jinou skutkovou podstatu, a tedy i odlišnou právní kvalifikaci. Kárný soud v této souvislosti zdůrazňuje, že je rozdíl mezi odlišným právním názorem (tj. takovým, který je ústavně konformní, je možný a existují pro něj argumenty) a nesprávným právním názorem (tj. takovým, který je z hlediska běžné právní argumentace neobhajitelný, neboť vybočuje ze základních ústavních mantinelů stanovených principy trestního práva a právní jistotou). Kárně obviněná v nynější věci zvolila zjevně nesprávný právní názor, jak dále ještě rozvedeno. [128] K překvalifikaci na § 283 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku pak nesporně došlo teprve po propuštění obviněného z vazby. [129] V tomto směru tedy nemůže obstát ani obhajoba kárně obviněné, že již od počátku měla indicie a počítala s tím, že ve věci bude dáno též posouzení jednání obviněného P. P. dle kvalifikované skutkové podstaty dle § 283 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku. Nebylo li pro tuto kvalifikaci obviněnému P. P. sděleno v době, kdy bylo rozhodováno o jeho vazbě, sděleno obvinění a ani následně nebyl včas vyrozuměn o případné překvalifikaci mající vliv na maximální přípustnou délku vazby, jsou tyto úvahy kárně obviněné, jakkoli by i byly správné, irelevantní. [130] Pochyby má ostatně kárný soud i o samotném tvrzení kárně obviněné, že dané indicie skutečně měla. Je sice pravda, že kárně obviněná již v usnesení ze dne 11. 5. 2023 uvedla: „Není vyloučena ani možnost rozšíření popisu skutku co se týče výroby pervitinu, neboť M. S. uvedl, že s P. vyráběli pervitin několikrát.“ Nelze však přehlédnout, že se jedná jen o obecnou formulaci, která je navíc prakticky jen doslovným opisem části odůvodnění návrhu na vzetí do vazby. [131] Velmi obecný je v tomto směru také záznam ze dne 12. 10. 2023, podle kterého měla kárně obviněná s policejním orgánem dohodnout, že „upozornění na změnu právní kvalifikace na přípravu zločinu dle § 283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku bude učiněno při podání obžaloby“. Z tohoto záznamu však nelze ani zjistit, kterého z obviněných se má plánovaná změna právní kvalifikace týkat. [132] Nelze ani přehlédnout, že v související trestní věci obviněného M. S., na kterou kárně obviněná ve své obhajobě poukazovala, bylo také jednání obviněného M. S. po celou dobu přípravného řízení kvalifikováno „jen“ jako zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, a to dokonce i v obžalobě ze dne 18. 7. 2023, čj. 1 ZT 112/2023

103. Onen „značný rozsah“ dle § 283 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku tedy kárně obviněná neshledala ani v této věci, a to přesto, že např. podle odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví chemie, ze dne 18. 5. 2023: „Celkem bylo zajištěno 9 000 tablet. Dle etikety se jedná o rumunský přípravek Efedrina Arena. V jedné tabletě je obsaženo 50 mg hydrochloridu efedrinu. V 9 000 tabletách je obsaženo 450 g hydrochloridu efedrinu. Ze 450 g hydrochloridu efedrinu lze teoreticky získat 414,3 hydrochloridu metamfetaminu. […] Ze zajištěného množství tablet lze tedy vyrobit produkt v rozmezí od 265,16 g do 414,3 g.“ Za této situace, kdy ani jednání obviněného M. S. kárně obviněná nekvalifikovala podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, lze jistě pochybovat o tom, že tuto kvalifikaci „viděla“, resp. „měla o ní od počátku indicie“ též v nynější věci obviněného P. P. [133] O tom, že sama kárně obviněná (ani policejní orgán) zjevně nespatřovala v době trestního řízení, které dozorovala, v případě obviněného P. P. zákonné podmínky pro změnu právní kvalifikace, svědčí naopak záznam o zjištění pochybení kárně obviněné sepsaný Mgr. Evou Seifertovou dne 1. 2. 2024, jakož i svědecká výpověď jmenované okresní státní zástupkyně. Z těchto důkazů plyne, že okresní státní zástupkyni kárně obviněná dne 12. 1. 2024 sdělila, že „jednání obviněného P. P. bylo již od počátku, tj. již v usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 22. 4. 2023 ohledně jednoho skutku nesprávně právně kvalifikováno podle § 238 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, přestože tento skutek měl být právně kvalifikován jen jako přečin podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku“. Kárně obviněná tedy ještě v této době neuvažovala o naplnění zvlášť přitěžující okolnosti podle § 283 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, což ostatně potvrzuje také již zmíněná skutečnost, že ani jednání obviněného M. S. kárně obviněná v obžalobě tímto způsobem nekvalifikovala. Obsah spisového materiálu nasvědčuje spíše tomu, že o změně právní kvalifikace začala kárně obviněná relevantně uvažovat až po zjištění posuzovaného pochybení (viz opatření ze dne 15. 1. 2024). [134] Obhajoba (resp. její právní názor) kárně obviněné, že postačí, že ve věci „byl dán druhý odstavec“, je přitom v rozporu nejen s jednoznačným zněním zákona, ale též s dlouhodobou judikaturou. Nejedná se tedy jen o odlišný právní názor, ale o názor, který je v rozporu se zněním aplikovaných právních norem a s jednotnou a ustálenou judikaturou, aniž by kárně obviněná v rámci své obhajoby svůj odlišný názor podepřela komplexní, racionální a transparentní konkurující argumentací. Kárně obviněná se ve své argumentaci totiž soustřeďuje jen na to, že „tam byl i druhý odstavec“, aniž by jakkoli brala v úvahu, že odst. 2 § 283 trestního zákoníku obsahuje několik odlišných kvalifikovaných skutkových podstat. Takový právní názor ovšem není hajitelný. Postup, který kárně obviněná obhajuje, představuje ve své podstatě libovůli moci svěřené státnímu zastupitelství. [135] Obhajoba kárně obviněné, že od počátku trestního řízení byla ve věci „formálně i fakticky dána kvalifikace také podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku“, tedy nemůže obstát. [136] Obdobné závěry se týkají rovněž obhajoby kárně obviněné, že v usnesení policejního orgánu ze dne 22. 4. 2023 je jednání (skutek) obviněného v případě nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy vymezeno „nejméně od března 2023 do 20. 4. 2023“ a tedy se „vešla“ i do dřívější doby. Tento názor považuje kárný soud za iluzorní. Jeho logikou by totiž použití slova „nejméně“ při časovém vymezení skutku znamenalo v podstatě „kdykoli předtím“. Takové chápání popisu doby spáchání skutku je mylné (doba spáchání skutku není konkrétně a jasně časově ohraničena) a neodpovídající znění § 160 odst. 1 trestního řádu. [137] Nyní projednávanou věc je přitom třeba odlišit např. od věci, o níž rozhodoval NSS jako kárný soud rozhodnutím ze dne 20. 2. 2019, čj. 12 Ksz 11/2018 35, v níž kárně obviněného státního zástupce s ohledem na jeho odlišný, byť sporný právní názor, kárného obvinění zprostil i za situace, v níž nebyl obviněný v trestní věci na změnu právní kvalifikace v souladu s § 160 odst. 6 trestního řádu upozorněn. V této odkazované věci totiž na rozdíl od věci nynější kárný soud sice právní názor kárně obviněného považoval sice za sporný, ale obhajitelný. Podstatné je rovněž to, že v odkazované věci kárně obviněný sám vzhledem k věcné nepříslušnosti okresního státního zastupitelství nebyl oprávněn provést změnu právní kvalifikace (na trestný čin vraždy) a návrh na vzetí do vazby bylo možné hodnotit jako neodkladný. V nynější věci se nejedná ani o případ, v němž by o některé otázce nepanovala v judikatuře a odborné veřejnosti shoda. [138] Předmětem kárného návrhu v nynější věci je vytýkané pochybení (omyl) kárně obviněné při přezkoumávání usnesení o zahájení trestního stíhání, jakož i důvodů a délky vazby. V této souvislosti je vhodné zopakovat, že v kárné judikatuře jsou pochybení státních zástupců i soudců ovlivňující zákonnost vazby většinou považována za kárná provinění. Tak např. v rozhodnutí ze dne 27. 4. 2010, čj. 12 Ksz 5/2009 74, kárný soud v souvislosti s pochybením státního zástupce vykonávajícího dozor nad přípravným řízením zdůraznil esenciální povahu práva na osobní svobodu, které je základním lidským právem a jako takové je chráněno Listinou základních práv a svobod a mezinárodními nástroji ochrany lidských práv. Právo zasáhnout do osobní svobody jednotlivce náleží pouze státu, ale jen v přesně vymezených případech, a to s tím, že bude takové zásahy činit v nejmenším možném rozsahu a na nejkratší možnou dobu. To již bylo rozvedeno výše. [139] Rovněž v rozhodnutí ze dne 25. 4. 2017, čj. 12 Ksz 1/2017 35, kárný soud dovodil, že státní zástupce se dopustí kárného provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství, jestliže řádně nepřezkoumá usnesení o zahájení trestního stíhání a nezjistí jeho nezákonnost, která brání podání návrhu na vzetí obviněného do vazby, přesto takový návrh, kterému soudce vyhoví, podá a v důsledku tohoto pochybení státního zástupce pobývá obviněný nezákonně ve vazbě. Obdobně kárný soud hodnotil i pochybení soudců při jejich rozhodování o vazbě či postupu ve vazební věci, jak vyplývá např. z rozhodnutí NSS ze dne 14. 4. 2010, čj. 13 Kss 9/2009 88, ze dne 5. 12. 2011, čj. 11 Kss 7/2011 51, nebo z rozhodnutí ze dne 18. 3. 2015, čj. 13 Kss 7/2014 33, ze dne 5. 4. 2017, čj. 13 Kss 1/2017 56, nebo ze dne 7. 6. 2017, čj. 13 Kss 3/2017

77. [140] Pro úplnost kárný soud dodává, že kárně obviněná se hájila rovněž tím, že v době, kdy daný problém zjistila, jí nikdo nepomohl. K tomu ovšem nelze uvést nic jiného než, že dozorový státní zástupce nese klíčovou odpovědnost za vyřizování konkrétní věci. S tímto postavením je spojena nejen jeho nezávislost, ale též odpovědnost. Poukazoval li obhájce kárně obviněné na funkčnost dohledu u okresního státního zastupitelství, pak je třeba uvést, že dohled uvnitř státního zastupitelství je výkonem oprávnění stanovených zákonem o státním zastupitelství k zajištění řídících a kontrolních vztahů (§ 12c zákona o státním zastupitelství). Vedoucí státní zástupce je podle § 12e odst. 1 zákona o státním zastupitelství oprávněn vykonávat dohled nad postupem státních zástupců a vyšších úředníků působících u státního zastupitelství, v jehož čele stojí, a dávat jim pokyny k postupu při vyřizování věci atd. Kárný soud ovšem podotýká, že primární odpovědnost za vyřizování konkrétní věci je stále na dozorovém státním zástupci. V nynější věci přitom nelze vedoucí okresní státní zástupkyni ničeho vyčíst. Kárně obviněné totiž po zjištění daného pochybení vydala jediný správný pokyn k vydání příkazu k propuštění obviněného z vazby. [141] V projednávané věci tak kárný soud dospěl k závěru, že kárně obviněná pochybila, pokud v rozporu s čl. 24 odst. 1 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce o postupu státních zástupců v trestním řízení, § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství jako dozorová státní zástupkyně od 25. 4. 2023 do 12. 1. 2024 řádně nevykonávala dozor ve věci vedené u okresního státního zastupitelství pod sp. zn. 2 ZT 113/2023, protože řádně nepřezkoumala předložené usnesení o zahájení trestního stíhání dle § 160 trestního řádu, které trpělo vadami, neboť popis jednání, jehož se měl obviněný P. P. dopustit a které mělo naplňovat znaky kvalifikované skutkové podstaty přečinu krádeže, neobsahovalo všechny znaky uvedené v zákoně (§ 205 odst. 1 trestního zákoníku), když v něm navíc chyběl i popis úmyslu pachatelů přisvojit si cizí věc, jakož i označení takové věci a dále tvrzená zpětnost byla nesprávně dovozována z označeného rozsudku, jímž byl obviněný P. P. odsouzen v době delší tří let (vztaženo k okamžiku spáchání popsaného jednání), stejně vadně přitom došlo k dovození zpětnosti i v případě jednání, které mělo naplňovat znaky kvalifikované skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku, jak podrobně uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Kárně obviněná na vadný popis skutku a nepřiléhavou právní kvalifikaci až do propuštění obviněného z vazby dne 12. 1. 2024 nijak nereagovala, ačkoli tak učinit nepochybně mohla, když dne 11. 5. 2023 rozhodovala o stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání, dne 22. 6. 2023 provedla prověrku věci dle § 167 odst. 3 trestního řádu a opakovaně (ve dnech 30. 6. 2023 a 5. 10. 2023) podala okresnímu soudu návrhy na vydání rozhodnutí o dalším trvání vazby obviněného. Propuštění obviněného z vazby nařídila kárně obviněná až dne 12. 1. 2024. Jednání kárně obviněné mělo za následek nezákonné vazební stíhání obviněného P. P. trvající po dobu 4 měsíců a 19 dnů, neboť obviněný měl být v souvislosti s možnou právní kvalifikací jednání, které mu bylo kladeno za vinu usnesením o zahájení trestního stíhání nejpozději dne 24. 8. 2023, jak je též uvedeno ve skutkové větě výroku tohoto rozhodnutí. [142] Kárný soud dovodil, že k porušení povinností kárně obviněnou došlo zaviněně, ale pouze ve formě nevědomé nedbalosti. Kárně obviněná se zjevně spoléhala na to, že již její předchůdkyně, která podávala návrh na vzetí obviněného do vazby, jakož i o vazbě rozhodující soud, se již řádně usnesením o zahájení trestního stíhání zabývaly a shledaly jej správným. Tak tomu však nebylo, přičemž kárně obviněná, která s příslušným spisem delší dobu pracovala, to také vzhledem ke své odbornosti mohla a měla zjistit. Svou povinnost přezkoumat správnost a zákonnost usnesení o zahájení trestního stíhání zjevně nesplnila nejen kárně obviněná, ale již státní zástupkyně Mgr. Bc. L. K., která vypracovávala návrh na vzetí obviněného P. P. do vazby (potažmo se touto otázkou nezabýval ani soud, který opakovaně rozhodoval o vazbě, ani ustanovený obhájce obviněného). To ovšem nic nemění na odpovědnosti kárně obviněné a porušení jejích povinností, v důsledku čehož byl obviněný nezákonně vazebně stíhán po dobu několika měsíců. Tuto svou odpovědnost nemůže kárně obviněná přenášet na jiné. [143] Z dalších důkazů v řízení provedených soud pro nadbytečnost další skutková zjištění nečinil, neboť ve věci byl dostatečně zjištěn skutkový stav již z citovaných důkazů. Uložení kárného opatření [144] Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření kárný soud přihlédl k závažnosti kárného provinění a k osobě kárně obviněné. [145] Na jedné straně vzal kárný soud v úvahu, že na překročení celkové doby trvání vazby připadající na přípravné řízení se do značné míry podílela jiná státní zástupkyně, která podala návrh na vzetí obviněného do vazby, okresní soud, který rozhodoval o vzetí obviněného do vazby a o dalším trvání vazby, obhájce obviněného, který na dané pochybení nereagoval a v neposlední řadě též policejní orgán, který obviněnému sdělil obvinění. Polehčující okolností je též to, že to byla právě kárně obviněná, která dané pochybení, byť pozdě, zjistila a okamžitě na něj upozornila a snažila se jej (byť rovněž poněkud značně nešťastně – viz dále) napravit. Ve prospěch kárně obviněné pak svědčí též to, že dosud nebyla kárně nijak postižena (osobní spis kárně obviněné). [146] Kárný senát v dříve rozhodnutých kárných věcech týkajících se překročení lhůty pro trvání vazby nebo zadržení téměř vždy uložil státním zástupcům kárné opatření snížení platu (např. rozhodnutí NSS ze dne 16. 6. 2014, sp. zn. 12 Ksz 4/2014, ze dne 15. 9. 2014, sp. zn. 12 Ksz 6/2014, ze dne 8. 12. 2014, sp. zn. 12 Ksz 10/2014, ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 12 Ksz 10/2015, ze dne 12. 4. 2016, čj. 12 Ksz 1/2016 46, ze dne 20. 9. 2016, čj. 12 Ksz 2/2016 40, a ze dne 29. 11. 2016, čj. 12 Ksz 3/2016 37, ze dne 10. 1. 2017, čj. 12 Ksz 6/2016 28). V dříve rozhodovaných kárných věcech byly nejvýše přípustné zákonné doby trvání vazby překročeny po kratší dobu než v nynější věci. Tak např. ve věci sp. zn. 12 Ksz 4/2014 obviněný pobýval nezákonně ve vazbě 16 hodin a 30 minut a uloženo bylo kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 4 měsíců (jednalo se však o dvě kárná provinění – pozn. NSS), ve věci sp. zn. 12 Ksz 6/2014 obviněný pobýval nezákonně ve vazbě 22 dnů a uloženo bylo kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 2 měsíců. Dále lze připomenout rozhodnutí ze dne 20. 2. 2019, čj. 12 Ksz 10/2018 40, kdy obviněný pobýval nezákonně ve vazbě 15 dnů a uloženo bylo kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 1 měsíce, či již citované rozhodnutí čj. 12 Ksz 1/2017 35, kdy obviněný pobýval nezákonně ve vazbě 13 dnů a uloženo bylo kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 1 měsíce. [147] Kárné opatření důtka bylo kárným soudem ukládáno ve věcech týkajících se překročení lhůty pro trvání vazby nebo zadržení jen zcela ve výjimečných případech, kde ve prospěch kárně obviněných svědčily výjimečné polehčující okolnosti (srov. např. rozhodnutí NSS ze dne 31. 10. 2017, čj. 12 Ksz 6/2017 34, ve kterém byla osoba držená nezákonně ve vazbě, ale byly zároveň splněny podmínky pro její omezení na osobní svobodě v uzavřeném oddělení psychiatrické nemocnice, tedy detenci stejného druhu a intenzity, anebo rozhodnutí ze dne 12. 4. 2016, čj. 12 Ksz 1/2016 46, ve kterém se jednalo o překročení doby vazby po relativně krátkou dobu (4 a 5 dní), kárně obviněný si lhůtu zaznamenal, ale provedl chybný matematický výpočet, šlo pouze o nevědomou nedbalost, trestní věc, ve které došlo k pochybení, byla značně složitá, ve které bylo vazebně stíháno více obviněných pro značný počet dílčích útoků a v níž bylo opakovaně rozhodováno o vazbě. [148] V nynější věci nezákonná vazba trvala déle než 4 měsíce, což se nutně musí projevit i v uloženém kárném opatření. Jedná se o jednoznačně přitěžující okolnost, jež zvyšuje závažnost kárného provinění, které mělo za následek zásadní porušení základního a ústavně zaručeného práva na osobní svobodu. [149] Dále nelze přehlédnout velmi nepatřičný postup kárně obviněné, která po zjištění svého pochybení po konzultaci s vedoucí okresní státní zástupkyní nejprve (správně) vydala příkaz k propuštění obviněného P. P. z vazby. Následně však (již z povahy věci nelogicky) vydala usnesení o propuštění obviněného z vazby na svobodu, v němž zcela nemístně uvedla, že důvod vazby pominul, je zde nutnost dalšího dokazování, další výkon vazby se jeví jako nepřiměřený, protože všechny osoby, které se na trestné činnosti podílely, se nachází na svobodě atd. [150] Popsané jednání kárně obviněné přitom může navozovat dojem, že se snažila své pochybení tzv. „zakrýt“. Podobné jednání považoval kárný soud již v rozhodnutí ze dne 24. 8. 2022, čj. 12 Ksz 1/2022 220, za závažné porušení povinností státního zástupce dosahující intenzity kárného provinění. Kárný soud tak ve věci sp. zn. 12 Ksz 1/2022 220 uvedl, že „Toto jednání považuje soud za závažné porušení povinností kárně obviněné. […] Funkce státního zástupce je spojena se společenskou prestiží, přičemž výkon této funkce zástupce vyžaduje nejen velmi dobrou znalost práva, ale státní zástupce musí disponovat též nezpochybnitelnou morální integritou. Pouze důvěryhodný státní zástupce, který mj. nezavdává příčinu k pochybám o obrazu a integritě profese, může reprezentovat stát při ochraně veřejného zájmu v trestním řízení. […] Kárně obviněná jednala zjevně v úmyslu, aby zakryla svou nečinnost. […] V případě důvěry širší veřejnosti kárný soud již uvedl v minulosti, není podstatné, zda o jejím jednání věděla širší veřejnost již v okamžiku, kdy k němu docházelo, nebo se o něm mohla dozvědět až později, například i v souvislosti s kárným řízením (rozhodnutí NSS ze dne 18. 11. 2020, čj. 12 Ksz 1/2020 139, Stanislava Rybová, bod 43, rozhodnutí NSS ze dne 15. 9. 2021, čj. 12 Ksz 2/2021 51, Věra Brázdová, bod 56). Informace o tom, že se kárně obviněná takto pokoušela zatajit svou nečinnost, jsou nepochybně způsobilé ohrozit důvěru veřejnosti v její jednání i v jiných věcech a odvozeně i v důvěru ve státní zastupitelství jako celek.“ [151] Kárný soud si je vědom toho, že je vázán kárným návrhem, v němž kárná navrhovatelka v tomto jednání nespatřovala (další) skutek mající znaky kárného provinění. Může se však jednat o okolnost přitěžující, k níž může kárný soud přihlédnout při rozhodování o kárném opatření. [152] Z tohoto důvodu se kárný soud zabýval i tímto jednáním kárně obviněné, která k němu vypověděla, že po zjištění dané skutečnosti byla „vylekaná“ a „zmatečná“, nevěděla si rady, a po konzultaci s kolegou z krajského státního zastupitelství vydala předmětné usnesení o propuštění obviněného z vazby s tím, že její důvod pominul. Vedoucí okresní státní zástupkyně k této otázce vypověděla, že kárně obviněná si zpočátku byla svého pochybení vědoma (tj., že právní kvalifikace nebyla správná), avšak postupně se její postoj změnil tak, že vlastně nepochybila, protože „kvalifikovala ten skutek také podle odstavce 2, ale jiného písmenka s tím, že je tam značný rozsah, a ne ta zpětnost k odsouzení.“ [153] Uvedeným se kárně obviněná hájí (byť nesprávně, jak již bylo rozvedeno) od samého počátku tohoto řízení. Po pečlivém zvážení věci dospěl kárný soud k závěru, že na rozdíl od věci sp. zn. 12 Ksz 1/2022 nejednala kárně obviněná „zjevně v úmyslu, aby zakryla“ své pochybení. Kárně obviněná byla zřejmě v důsledku jistých rad z okruhu krajského státního zastupitelství skutečně přesvědčena, že jedná správně, byť tomu tak nebylo. V této souvislosti pak vzal kárný soud též v úvahu postoj kárné navrhovatelky, která sice na dané jednání kárně obviněné v kárném návrhu, jakož i u ústního jednání, poukázala, avšak nespatřovala v něm další kárné provinění. Za této situace kárný soud danou okolnost nepovažoval za obzvláště přitěžující, pro kterou by bylo nutné ukládat kárné opatření nad rámec navrhovaný kárnou navrhovatelkou. [154] S ohledem na vše, co bylo uvedeno k jednání kárně obviněné státní zástupkyně, pro které bylo vedeno toto kárné řízení, NSS jako soud kárný podle § 19 odst. 1 zákona o kárném řízení uznal kárně obviněnou vinnou kárným proviněním podle § 28 zákona o státním zastupitelství, jehož se dopustila skutkem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Za toto kárné provinění jí uložil podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu 6 měsíců. [155] Kárná navrhovatelka dále uplatnila náhradu nákladů řízení, které jí podle jejího názoru vznikly výhradně v souvislosti s jednáním kárně obviněné, pro které muselo být ústní jednání dne 2. 10. 2024 odročeno. O těchto nákladech kárný soud nerozhodoval, protože ústní jednání nebylo odročeno výhradně z důvodů na straně kárně obviněné, ale za účelem doplnění dokazování, které považoval kárný soud za nezbytné. Přiznání náhrady těchto nákladů kárné navrhovatelce pak ani neumožňuje zákon o kárném řízení. Ten pouze v § 19 odst. 3 umožňuje přiznat náhradu nákladů řízení jen kárně obviněnému v případě jeho zproštění. [156] P oučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 29. ledna 2025 Ondřej Mrákota předseda senátu

Plný text rozhodnutí