12 Ksz 11/2024- 57 - text
pokračování 12 Ksz 11/2024 - 59
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Ondřeje Mrákoty, zástupce předsedy senátu Mgr. Milana Poláška a přísedících JUDr. Drahomíry Lorencové, Mgr. Martina Prokeše, JUDr. Jiřího Mikety a doc. JUDr. Jakuba Morávka, Ph.D., projednal v ústním jednání dne 4. 6. 2025 kárný návrh ze dne 15. 11. 2024 kárné navrhovatelky: městská státní zástupkyně v Praze, nám.
14. října 2188/9, Praha Smíchov, proti kárně obviněnému: JUDr. Jiří Valsamis, státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, a rozhodl
I.
Podle § 314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení podle § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, se schvaluje dohoda o vině a kárném opatření, která byla uzavřena mezi kárnou navrhovatelkou a kárně obviněným dne 28. 2. 2025. II.
V souladu se schválenou dohodou o vině a kárném opatření se JUDr. Jiří Valsamis, státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, uznává vinným podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, že v rozporu s povinností státního zástupce při výkonu funkce odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zástupce stanoví, zejména postupovat odborně, svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a v rozporu s § 2 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, které státnímu zástupci ukládá postupovat v projednání věci bez zbytečných průtahů, byl jako státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze vědomě nečinný při vyřizování věci sp. zn. 1 KZN 91/2023, a to tím způsobem, že přestože mu dne 20. 3. 2024 byla předložena stížnost poškozeného do rozhodnutí policejního orgánu čj. KRPA 185659 70/TČ
2022
000072 ze dne 13. 2. 2024, kterým došlo k odložení věci podle § 159a odst. 1 písm. a) zákona č. 141/ 1961 Sb., trestního řádu, o této stížnosti do současné doby nerozhodl a neučinil tak ani poté, co mu bylo dne 2. 10. 2024 I. náměstkyní městského státního zástupce v Praze uloženo, aby ve lhůtě do 30. 10. 2024 o stížnosti rozhodl, přičemž z důvodu zamezení vzniku dalších nedůvodných průtahů byla věc dne 24. 10. 2024 přidělena jinému státnímu zástupci tedy zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozil důvěru v činnost státního zastupitelství a odbornost jeho postupu, čímž spáchal kárné provinění podle § 28 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a za to se mu ukládá, kárné opatření d ů t k a podle § 30 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.
1. Návrh na zahájení kárného řízení
[1] Kárná navrhovatelka v kárném návrhu, který byl Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému doručen dne 20. 11. 2024, kladla kárně obviněnému za vinu, že v rozporu s povinností státního zástupce při výkonu funkce odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zástupce stanoví, zejména postupovat odborně, svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a v rozporu s § 2 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, které státnímu zástupci ukládá postupovat v projednání věci bez zbytečných průtahů, byl jako státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze vědomě nečinný při vyřizování věci sp. zn. 1 KZN 91/2023, a to tím způsobem, že přestože mu dne 20. 3. 2024 byla předložena stížnost poškozeného do rozhodnutí policejního orgán u čj. KRPA 185659 70/TČ
2022
000072 ze dne 13. 2. 2024, kterým došlo k odložení věci podle § 159a odst. 1 písm. a) zákona č. 141/ 1961 Sb., trestního řádu, o této stížnosti do současné doby nerozhodl a neučinil tak ani poté, co mu bylo dne 2. 10. 2024 I. náměstkyní městského státního zástupce v Praze uloženo, aby ve lhůtě do 30. 10. 2024 o stížnosti rozhodl, přičemž z důvodu zamezení vzniku dalších nedůvodných průtahů byla věc dne 24. 10. 2024 přidělena jinému státnímu zástupci.
[2] Kárná navrhovatelka rovněž uvedla, že (aniž by předjímala konečné rozhodnutí dozorového státního zástupce o stížnosti) se v samotné trestní věci svojí povahou jedná spíše o civilní spor mezi věřitelem a dlužníkem o splacení půjčky, přičemž stěžovatel se vyřízení své stížnosti nijak nedomáhá a nenamítá průtahy v činnosti státního zastupitelství. Rozhodnutí je ovšem na dozorovém státním zástupci.
[3] U kárně obviněného se nejedná o první věc, v níž byly shledány průtahy. Kárně obviněný má problém s vyřizováním nápadu. Již dříve byl upozorněn, že v případě nedodržení lhůty bude věc předložena městskému státnímu zástupci k přijetí kárného opatření. Výtka byla kárně obviněnému uložena dne 3. 5. 2021. Jinak je kárně obviněný hodnocen jako dobrý státní zástupce s nižším výkonem.
[4] Kárná navrhovatelka navrhla jako kárné opatření uložení důtky, což pokládá za dostačující s ohledem na nižší míru dopadu opožděného vydání rozhodnutí na věc samu. Škodlivý následek se tak odehrává spíše v rovině zpochybnění důvěry v odborný výkon státního zastupitelství a ve skutečnosti, že věc musel zpracovat jiný státní zástupce. Nižší nebezpečnost jednání kárně obviněného je však zvyšována předchozí výtkou a zejména tím, že průtahy při výkonu dozoru jsou v jeho případě shledávány opakovaně. Není tedy vhodné uložení další výtky vedoucího státního zástupce, je zapotřebí působit prostředkem přísnějším.
[5] Předseda kárného senátu doručil kárně obviněnému návrh na zahájení řízení.
[6] Kárná navrhovatelka a kárně obviněný poté dne 28. 2. 2025 uzavřeli dohodu o vině a kárném opatření, kterou předložili kárnému soudu.
1. Návrh na zahájení kárného řízení [1] Kárná navrhovatelka v kárném návrhu, který byl Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému doručen dne 20. 11. 2024, kladla kárně obviněnému za vinu, že v rozporu s povinností státního zástupce při výkonu funkce odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zástupce stanoví, zejména postupovat odborně, svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a v rozporu s § 2 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, které státnímu zástupci ukládá postupovat v projednání věci bez zbytečných průtahů, byl jako státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze vědomě nečinný při vyřizování věci sp. zn. 1 KZN 91/2023, a to tím způsobem, že přestože mu dne 20. 3. 2024 byla předložena stížnost poškozeného do rozhodnutí policejního orgán u čj. KRPA 185659 70/TČ 2022 000072 ze dne 13. 2. 2024, kterým došlo k odložení věci podle § 159a odst. 1 písm. a) zákona č. 141/ 1961 Sb., trestního řádu, o této stížnosti do současné doby nerozhodl a neučinil tak ani poté, co mu bylo dne 2. 10. 2024 I. náměstkyní městského státního zástupce v Praze uloženo, aby ve lhůtě do 30. 10. 2024 o stížnosti rozhodl, přičemž z důvodu zamezení vzniku dalších nedůvodných průtahů byla věc dne 24. 10. 2024 přidělena jinému státnímu zástupci. [2] Kárná navrhovatelka rovněž uvedla, že (aniž by předjímala konečné rozhodnutí dozorového státního zástupce o stížnosti) se v samotné trestní věci svojí povahou jedná spíše o civilní spor mezi věřitelem a dlužníkem o splacení půjčky, přičemž stěžovatel se vyřízení své stížnosti nijak nedomáhá a nenamítá průtahy v činnosti státního zastupitelství. Rozhodnutí je ovšem na dozorovém státním zástupci. [3] U kárně obviněného se nejedná o první věc, v níž byly shledány průtahy. Kárně obviněný má problém s vyřizováním nápadu. Již dříve byl upozorněn, že v případě nedodržení lhůty bude věc předložena městskému státnímu zástupci k přijetí kárného opatření. Výtka byla kárně obviněnému uložena dne 3. 5. 2021. Jinak je kárně obviněný hodnocen jako dobrý státní zástupce s nižším výkonem. [4] Kárná navrhovatelka navrhla jako kárné opatření uložení důtky, což pokládá za dostačující s ohledem na nižší míru dopadu opožděného vydání rozhodnutí na věc samu. Škodlivý následek se tak odehrává spíše v rovině zpochybnění důvěry v odborný výkon státního zastupitelství a ve skutečnosti, že věc musel zpracovat jiný státní zástupce. Nižší nebezpečnost jednání kárně obviněného je však zvyšována předchozí výtkou a zejména tím, že průtahy při výkonu dozoru jsou v jeho případě shledávány opakovaně. Není tedy vhodné uložení další výtky vedoucího státního zástupce, je zapotřebí působit prostředkem přísnějším. [5] Předseda kárného senátu doručil kárně obviněnému návrh na zahájení řízení. [6] Kárná navrhovatelka a kárně obviněný poté dne 28. 2. 2025 uzavřeli dohodu o vině a kárném opatření, kterou předložili kárnému soudu.
2. Ústní jednání [7] Dne 4. 6. 2025 proběhlo ve věci ústní jednání formou videokonference, kterého se zúčastnila kárná navrhovatelka i kárně obviněný. [8] Předseda senátu dále podal stručnou zprávu o dosavadním stavu řízení a poučil kárně obviněného o jeho právech dle zákona o kárném řízení a trestního řádu. [9] Přestože se podle § 314q odst. 5 trestního řádu při projednání návrhu na schválení dohody o vině a trestu dokazování neprovádí, kromě případného výslechu kárně obviněného, NSS v rozhodnutí ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019 87, dovodil, že kárný senát může, pokud to považuje pro rozhodnutí o návrhu na schválení dohody za nutné, provést v nezbytném rozsahu dokazování. [10] Kárný soud proto provedl k osobě kárně obviněného dokazoval jeho osobním spisem. [11] Předseda senátu rovněž kárně obviněného poučil v souladu s § 314q odst. 3 trestního řádu. Kárně obviněný potvrdil, že dohodě sjednané při ústním jednání rozumí, prohlášení o tom, že spáchal skutek, který je mu kladen za vinu, učinil dobrovolně a bez nátlaku a byl poučen o svém právu na obhajobu, jakož jsou mu též známy důsledky sjednání dohody, tedy že se vzdává práva na projednání věci při ústním jednání.
3. Skutková zjištění kárného soudu [12] Dokazováním provedeným při ústním jednání kárný senát zjistil následující skutečnosti. [13] Z osobního spisu se k osobě kárně obviněného podává, že státním zástupcem byl jmenován dne 18. 5. 2010. Z hodnocení kárně obviněného zpracovaného dne 15. 11. 2024 JUDr. Vladimírem Pazourkem, vedoucím oddělení obecné a násilné trestné činnosti městského státního zastupitelství, za období od 1. 11. 2021 do 1. 11. 2024 plyne, že je hodnocen jako velmi dobrý s nadstandardním přístupem. S tímto hodnocením ovšem ve svém stanovisku ze dne 18. 11. 2024 vyjádřila nesouhlas kárná navrhovatelka, která poukázala na to, že v práci kárně obviněného jsou trvalé a zásadní nedostatky, které nevedly k nápravě ani po více jednáních (nedodržování aprobačního řádu, nízká výkonnost, průtahy). Kárně obviněný se pohybuje přibližně na polovině výkonu ostatních státních zástupců. Za průtahy v řízení byla kárně obviněnému dne 29. 4. 2021 pod čj. 2 SPR 70/2021 20 uložena písemná výtka.
4. Hodnocení kárného soudu [14] Nejvyšší správní soud již v minulosti dospěl k závěru, že i v kárném řízení je na základě § 25 zákona o kárném řízení přiměřeně aplikovatelný institut dohody o vině a trestu dle trestního řádu (viz usnesení NSS ze dne 17. 1. 2019, čj. 13 Kss 5/2018 71, popř. též rozhodnutí NSS ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019 87). Kárný soud proto posuzoval podmínky pro schválení dohody o vině a kárném opatření stanovené trestním řádem. [15] Kárný soud nemůže podle § 314r odst. 2 trestního řádu dohodu schválit mimo jiné tehdy, pokud je nesprávná, což zahrnuje i situaci, že je v rozporu se zákonem (viz rozhodnutí NSS ze dne 15. 4. 2019, čj. 11 Kss 8/2018 199). [16] Podle § 175a trestního řádu lze o dohodě o vině a trestu jednat jen tehdy, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem a že jej spáchal obviněný. Při přiměřené aplikaci těchto ustanovení na základě § 25 zákona o kárném řízení tedy musí z dosud zajištěných podkladů vyplývat, že se stal skutek, tento skutek je kárným proviněním a že jej spáchal kárně obviněný. [17] Kárný soud dospěl k závěru, že tyto podmínky jsou splněny. Skutek tak, jak je popsán ve skutkové větě kárného návrhu a dohodě o vině a kárném opatření, odpovídá podkladům ve spise a tento skutek je kárným proviněním. [18] NSS tedy shrnuje, že kárně obviněný v dané věci zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce státní zástupce odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných průtahů, které jsou stanoveny v § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství. Tímto zaviněným jednáním kárně obviněný také ohrozil důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství. Jednalo se přitom o zavinění minimálně ve formě vědomé nedbalosti, neboť obviněný sice nechtěl svým jednáním způsobit porušení zájmu chráněného zákonem, věděl však, že jej způsobit může, a bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že se tak nestane. [19] S přihlédnutím ke všem okolnostem posuzované věci lze dospět k závěru, že kárně obviněný daným skutkem spáchal kárné provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství. [20] Kárný soud podle přiměřeného použití § 314r odst. 2 trestního řádu dohodu neschválí též v případě, že jsou druh a výše navrženého kárného opatření zjevně nepřiměřené závažnosti kárného provinění. Důvodem pro neschválení dohody o vině a kárném opatření podle § 314r odst. 2 trestního řádu, pokud se jedná o sjednané kárné opatření, je pouze situace, kdy je kárné opatření zcela zjevně nepřiměřené závažnosti spáchaného kárného provinění (k tomu srov. např. rozhodnutí NSS ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019 87, ze dne 1. 6. 2020, čj. 11 Kss 2/2020 88, a ze dne 16. 12. 2020, čj. 12 Ksz 5/2020 49). V projednávané věci kárný soud s ohledem na všechny její okolnosti neshledal kárné opatření zjevně nepřiměřeným. [21] Kárný senát zohlednil doznání viny kárně obviněným, jeho upřímnou lítost, jakož i sebereflexi. [22] Rovněž je třeba vycházet z osobního spisu kárně obviněného, z něhož plyne, že v soustavě státního zastupitelství působí více než 10 let. Po většinu této doby plnil úkoly státního zástupce řádně a odpovědně. V minulosti u něj však již pochybení a průtahy byly shledány a v roce 2021 mu v této souvislosti byla uložena i výtka. [23] Také je vhodné zdůraznit, že při schvalování dohody o vině a kárném opatření by měl kárný soud zohlednit, že on sám druh kárného opatření nevybírá ani neurčuje jeho výměru. Dohoda byla uzavřena na základě vzájemné shody kárné navrhovatelky a kárně obviněného, a měla by tedy být určitým kompromisem, který by měl kárný soud v rámci možností respektovat (srov. rozhodnutí NSS ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019 87). [24] Z uvedených důvodů kárný soud shledal, že jsou splněny podmínky pro schválení dohody stanovené v § 314r trestního řádu, a proto ji výrokem I schválil. [25] Výrokem II pak kárný soud v souladu s § 314r odst. 4 trestního řádu rozhodl o vině kárně obviněného a o kárném opatření v souladu s uzavřenou a schválenou dohodou o vině a kárném opatření.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 4. června 2025
Ondřej Mrákota předseda kárného senátu