12 Ksz 2/2022

12 Ksz 2/2022- 115 - text

pokračování 12 Ksz 2/2022 - 124

[OBRÁZEK]

R O Z H O D N U T Í

Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., zástupce předsedy senátu JUDr. Jana Engelmanna, a přísedících JUDr. Marka Bodláka, JUDr. Michala Basíka, JUDr. Jiřího Machourka a prof. JUDr. PhDr. Miloše Večeři, CSc., při ústním jednání dne 18. 1. 2023 ve věci návrhu okresního státního zástupce v Českých Budějovicích, se sídlem Goethova 1949/2, České Budějovice, ze dne 21. 6. 2022, čj. SPR 139/2022

21, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti JUDr. Dany Koptišové, nar. 23. 6. 1953, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, trvale bytem Vodňanská 1037/9, České Budějovice,

JUDr. Dana Koptišová, nar. 23. 6. 1953, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, trvale bytem Vodňanská 1037/9, České Budějovice, se podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, uznává vinnou, že při výkonu tzv. ,,vazební služby“, k níž byla určena na dobu od 14. 3. 2022 do 21. 3. 2022, zahrnující mimo jiné též přijímání podání učiněných občany a dalšími subjekty ústně či do protokolu, dne 16. 3. 2022 přibližně ve 13:20 hod přijala při osobním jednání v budově Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, jehož byla účastna za státní zastupitelství jen sama, ústní podání J.

S., o němž si učinila poznámky. V blíže nezjištěnou dobu, nejpozději 17. 3. 2022, pak vyhotovila listinu nazvanou „Protokol sepsaný u Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, Goethova 2, 370 21 České Budějovice dne 17. 3. 2022 ve 13.00 hodin“ s datem vyhotovení 17. 3. 2022, opatřila ji čj. ZN 87/2022 – 1. V protokolu bylo nepravdivě uvedeno, že přítomna byla též zapisovatelka D. Š. Jméno oznamovatele bylo uvedeno nesprávně jako J. S. a nesprávně bylo uvedeno též jeho bydliště jako x.

Nepravdivě bylo uvedeno, že J. S. nepředložil průkaz totožnosti. V protokolu bylo dále nepravdivě uvedeno, že byl oznamovatel a) poučen podle § 158 odst. 2 tr. řádu o odpovědnosti oznamovatele trestného činu za vědomě nepravdivé údaje, které byly dále rozvedeny; b) upozorněn na možnost doplnění, změn či oprav protokolu a o možnosti námitek proti jejich obsahu, a o právu být vyrozuměn o opatřeních učiněných na základě oznámení, pokud o to požádá; c) poučen dle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů; d) poučen o smyslu trestního stíhání a jeho vztahu k případnému civilnímu, správnímu, či disciplinárnímu řízení.

Následuje nepravdivý údaj o tom, že oznamovatel těmto poučením rozuměl. V protokolu je nepravdivě uvedeno, že oznamovatel chtěl podat trestní oznámení na společnost E.ON ohledně exekuce, která je proti němu vedena, přičemž toto trestní oznámení podal již 3. 9. 2021 na Policii ČR, Obvodním oddělení České Budějovice, kde byla věc vedena pod čj. KRPC 103738/ČJ

2021. J. S. totiž uvedl, že žádá přezkoumat postup policejního orgánu při vyřizování původního trestního oznámení, které se však týkalo odstávky elektřiny ze strany společnosti E.ON a neoprávněně požadovaných bankovních poplatků. Dále chtěl učinit nové trestní oznámení týkající se neoprávněného užívání jeho pozemků ze strany společnosti E.ON jejich zastavěním černými stavbami. Toto trestní oznámení není v protokolu zachyceno. V protokolu je nepravdivě uvedeno, že byl oznamovatel poučen, že vzhledem k tomu, že neuvádí nové skutečnosti, nebude s ním nové trestní oznámení sepisováno, ale bude jen přezkoumán postup policejního orgánu.

Nepravdivě je uvedeno, že si oznamovatel protokol přečetl a nežádá jeho opravu změnu ani doplnění, jakož i to, že potvrzuje převzetí protokolu o podaném trestním oznámení a byl poučen o zpracování osobních údajů, včetně předání poučení o zpracování osobních údajů. Protokol pak opatřila kromě svého podpisu podpisy, které měly připojit jako zapisovatelka D. Š. a jako oznamovatel J. S. (opět nesprávně uveden jako Josef Sladký), ačkoliv se o jejich podpisy nejednalo. Takto vyhotovený nepravdivý protokol následně ponechala ve své kanceláři a následně jej předložila administrativní pracovnici Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích odpovědné za vedení rejstříku ZN s ústním pokynem k zaevidování věci pod sp. zn. ZN 87/2022, a předání takto zaevidované věci vedoucímu státnímu zástupci k přidělení věci k vyřízení konkrétnímu státnímu zástupci,

t e d y v přímém úmyslu v rozporu s povinnostmi státního zástupce podle § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, postupovat odborně, svědomitě a odpovědně, a podle § 24 odst. 2 téhož zákona vystříhat se při výkonu své funkce všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce, čímž zároveň ohrozila důvěru v činnost státního zastupitelství a v odbornost jeho postupu a snížila vážnost a důstojnost funkce státního zástupce, č í m ž s p á c h a l a kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a z a t o s e j í u k l á d á podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření snížení platu o 30 % na dobu 12 (dvanácti) měsíců.

2021. Kárně obviněná jej podle obsahu protokolu měla následně poučit, že nové trestní oznámení s ním nebude sepsáno vzhledem k tomu, že neuvádí jiné skutečnosti, ale že státním zástupcem bude přezkoumán postup policejního orgánu. O výsledku přezkoumání měl být vyrozuměn. K poučení, že si může protokol přečíst, žádat opravu, změnu nebo doplnění, měl Josef Sladký uvést, že protokol si přečetl a nežádá doplnění a jako správný jej podepisuje. Svým podpisem měl také potvrdit převzetí protokolu. Dále je v protokolu uvedeno, že Josef Sladký byl poučen o zásadách zpracování osobních údajů a že mu bylo předáno poučení o zpracování osobních údajů platné od 15.

5. 2020. Sepsání protokolu mělo být skončeno a měl být podepsán ve 14.00 hodin. Protokol vlastnoručně podepsala kárně obviněná jako státní zástupkyně, dále měl být podepsán D. Š. jako zapisovatelkou a J. S. Na konci protokolu za podpisy je vlastnoruční poznámka „K: napiš do ZN a předlož OSZ k přidělení“. Na druhé straně protokolu se dále nachází razítko „Lustrum“ s datem 21. 3. 2022 a nečitelným podpisem.

[16] Kárný navrhovatel při jednání uvedl, že přeškrtnutí sp. zn. v záhlaví protokolu je jeho poznámka, kterou učinil z důvodu, že v počítačovém systému OSZ již nebylo možné pod sp. zn. ZN 87 přiřadit oznámení J. S., neboť ta již byla obsazena věcí, která napadla předtím, a nejbližší volná spisová značka byla ZN 89/2022. Proto je sp. zn. na protokolu přeškrtnuta. Poznámka „K: napiš do ZN a předlož OSZ k přidělení“ je kárně obviněné.

[17] Z úředního záznamu vrchní inspektorky Justiční stráže ppor. Mgr. D. H. ze dne 12. 4. 2022 vyplývá, že nahlédnutím do poznámek v kalendáři na služebně Justiční stráže zjistila, že dne 16. 3. 2022 v 13:20 hodin vstoupil do budovy OSZ muž, který chtěl podat trestní oznámení. Muž se představil jménem J. S. a zmínil, že je ze Slavonic. Muž byl zkontrolován a poté s ním řešila oznámení kárně obviněná ve výslechové místnosti sama bez přítomnosti příslušníka Justiční stráže. Střežení se uskutečnilo pomocí kamerového systému na služebně Justiční stráže.

[18] J. S. při svém výslechu uvedl, že se dne 16. 3. 2022 dostavil na OSZ. Pověděl justiční stráži, jak se jmenuje a co chce. Bylo mu sděleno, že službu má kárně obviněná, ale že všichni odešli na oběd. Okolo jedné hodiny se vrátil na OSZ. Za 20 minut přišla jemu neznámá paní a zeptala se ho, co chce, a vzala jej do místnosti. Sdělil jí, že chce požádat státní zastupitelství o přezkum postupu Policie ČR ve věci trestního oznámení vůči společnosti E.ON. Kárně obviněná mu sdělila, že k věci potřebuje mít spis, aby mohla zaujmout kvalifikované stanovisko.

Podal jí proto kopii podání, kde bylo datum a jméno policisty. Sdělil jí, že ostatní údaje jsou zbytečné, protože policie ve věci neučinila žádný úkon. Dále jí sdělil, že na základě usnesení Ústavního soudu podává trestní oznámení na společnost E.ON, protože užívá jeho pozemky. E.ON na nich má sloupy a za jejich užívání mu navíc účtuje peníze. Usnesení Ústavního soudu jí předložil. Kárně obviněná si ho přečetla a požádala, jestli si může učinit kopie. Překvapilo ho, že kárně obviněná neměla v úmyslu nic sepsat.

Na papírek si poznamenala číslo jeho telefonu a nějaké údaje. Sdělila mu, že si ho předvolá, a že to udělají příště. Nic nebylo sepsáno a nakonec ani okopírováno. Justiční stráž mu napsala jméno kárně obviněné. Dne 24. 3. zavolal na OSZ a nechal se spojit s kárně obviněnou. Ptal se jí, v jaké fázi je jeho věc. Sdělila mu, že ještě nedošel spis od Policie ČR.

[19] K dotazu soudu uvedl, že jednání s kárně obviněnou trvalo přibližně 45 minut až jednu hodinu. Po celou dobu jednání byli sami. Předchozí trestní oznámení učiněné na policii se týkalo neoprávněného účtování bankovních poplatků Komerční bankou a. s. za platby související s platbami za elektřinu společnosti E.ON. Následkem toho mu byla odpojena elektřina. Policista mu telefonicky sdělil, že policie ve věci nic neučinila, protože jde o občanský spor. Na OSZ proto šel z důvodu, aby se podívalo, jestli policie pracovala tak, jak jí ukládá zákon.

Kárně obviněné výše uvedené popsal a předložil jí úřední záznam o podání vysvětlení na policii ze dne 3. 9. 2021. Kárně obviněná mu sdělila, že si jej ofotí, což však neudělala, a úřední záznam mu po přečtení vrátila. Předchozí trestní oznámení se nijak netýkalo jeho exekuce. Tu s kárně obviněnou probíral pouze okrajově v souvislosti s tím, že jí požádal, jestli by s ním nešla na E.ON jako svědek ohledně doručování písemností. V minulosti se mu totiž stalo, že mu odmítli být svědky určitého jednání dva státní zástupci.

Díky tomu se ta věc dlouho táhla a skončila neoprávněnou exekucí. Kárně obviněná si z úředního záznamu něco opsala. Předpokládá, že to bylo číslo jednací a jméno policisty. Dále chtěl podat nové trestní oznámení. To se týkalo neoprávněného užívání pozemků společností E.ON, za které mu jsou navíc účtovány poplatky za přenos elektřiny a za činnost regulátora trhu. Netýkalo se však poplatků za bankovní služby. Těch se týkala první část podání, ve které žádal o přezkum postupu policejního orgánu. Očekával, že trestní oznámení na společnost E.ON za nedovolené podnikání bude na místě sepsáno.

Kárně obviněné sdělil, že jej podává na základě usnesení Ústavního soudu, které se týkalo dodatečného dědictví. Podle Ústavního soudu se měl obrátit na orgány činné v trestním řízení, pokud mu někdo něco neoprávněně užívá. Usnesení Ústavního soudu však nemělo žádnou souvislost se společností E.ON. Kárně obviněná mu nesdělila, že by šlo o stejnou věc jako s poplatky za bankovní služby, kterou sděloval původně policejnímu orgánu. Občanský průkaz kárně obviněné předložil. Ta se na něj podívala a vrátila mu ho.

Kárně obviněná ho nepoučila tak, jak je uvedeno v protokolu ze dne 17. 3. 2022. K sepsání podání nedošlo. Kárně obviněná si nechtěla učinit žádné kopie, přestože to měla v úmyslu. Nesdělila mu ani, aby počkal, než vyhotoví protokol. Podpis na protokolu ze dne 17. 3. 2022 není jeho. Kárně obviněná mu protokol nepředložila. Zmíněná exekuce se týkala bankovních poplatků a společnosti Český Telecom. Kárně obviněná si zaznamenala jeho jméno a telefon. Psala si, když diktoval jméno policisty, a zapsala si, kde to vyšetřovali.

Poznámky si psala při jeho podání velice zřídka. Vyrozumění o výsledku přezkoumání mu bylo doručeno. Při podání vysvětlení v dubnu 2022 předložil kárnému navrhovateli ty listiny, které předložil při podání oznámení kárně obviněné. Po půl roce navštívil OSZ a ptal se, v jakém stavuje je jeho trestní oznámení, které se týkalo neoprávněných staveb. Následně proto podal stran neoprávněných staveb trestní oznámení na Policii ČR. K dotazu kárného navrhovatele uvedl, že se po kárně obviněné nedomáhal sepsání protokolu, ale bylo mu to divné, že s ním protokol nebyl sepsán.

S kárně obviněnou se rozešel s tím, že si vyžádá spis, aby věc posoudila, a že se případně udělá trestní oznámení. Nepoučila ho o možnosti doplnit podání písemně nebo elektronicky.

[20] D. Š. při svém výslechu uvedla, že o podání J. S. vůbec nevěděla. Nepřišla s ním do kontaktu. Dozvěděla se o něm náhodou tím, že na chodbě potkala kolegyni z rejstříku, která ji osočila z toho, že si sama vzala spisovou značku. To však nebyla pravda. Kolegyně jí řekla, že jde o trestní oznámení, které sepsala s kárně obviněnou. Na to jí odpověděla, že předešlý týden žádné trestné oznámení s kárně obviněnou nesepisovala. Kolegyně jí ukázala protokol, kde bylo napsané její jméno a podpis, který ale nebyl její. Následně s tím šla za kárným navrhovatelem. K dotazu soudu uvedla, že se na ní kárně obviněná neobrátila s tím, že potřebuje sepsat trestní oznámení a jestli by tomu mohla být přítomna. Neví, komu kárně obviněná protokol předložila a za jakým účelem. Neví, zda kárně obviněná předložila protokol zmíněné kolegyni. Podpis na protokolu ze dne 17. 3. 2022 není její. Na OSZ již nepracuje, ale na její odchod z OSZ nyní řešená věc neměla vliv.

[21] Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 3. 9. 2021, čj. KRPC 103738

5/ČJ

2021

020110, vyplývá, že dne 3. 9. 2021 podal J. S. vysvětlení na Obvodním oddělení České Budějovice ve věci prověření oznámení stran odstávky elektřiny společností E.ON. Uvedl, že se dostavil k podání oznámení ohledně výběru neoprávněných poplatků a s tím spojeného odpojení elektřiny. Poplatky spojené s platbami za elektřinu společnosti E.ON prostřednictvím SIPO byly vybírány neoprávněně od září 2003 do ledna 2018.

[22] Z vyrozumění o vyřízení podnětu J. S. ze dne 25. 4. 2022, čj. ZN 89/2022

15, vyplývá, že 1. náměstkyně okresního státního zástupce neshledala v postupu policejního orgánu ohledně trestního oznámení ze dne 3. 9. 2021 žádné závady. Policejní orgán postupoval správně a opatřil si dostatek podkladů k vyhodnocení, zda se v dané věci jedná o podezření z trestného činu. Podání ze dne 16. 3. 2022 o přezkoumání postupu policejního orgánu proto považovala za vyřízené. Vyrozumění J. S. převzal dle doručenky osobně na OSZ dne 29. 6. 2022.

[23] Ze záznamu vedoucí správy OSZ ze dne 16. 1. 2023, sp. zn. SPR 139/2022, vyplývá, že dne 16. 3. 2022 byly na podatelně přítomny administrativní pracovnice H. D., D. Š. a Z. U. Nepřítomna byla J. B., která čerpala řádnou dovolenou. Dne 17. 3. 2022 byly na podatelně přítomny administrativní pracovnice H. D., D. Š. a J. B. Nepřítomna byla Z. U. z důvodu pracovní neschopnosti. Kárný navrhovatel při jednání k dotazu soudu uvedl, že tyto pracovnice byly na pracovišti přítomny fyzicky. Pracovnice podatelny vykonávají v případě potřeby i písařské práce.

[24] Pokud jde o osobu kárně obviněné, pak z jejího osobního spisu a z hodnocení zpracovaného kárným navrhovatelem dne 25. 7. 2022, vyplývá, že kárně obviněná byla přijata jako právní čekatelka v roce 1977 k okresní prokuratuře v Českých Budějovicích. Od 1. 2. 1979 vykonávala funkci prokurátorky okresní prokuratury v Českých Budějovicích, kde se zabývala agendou mládeže. Od 1. 7. 1990 vykonávala funkci náměstkyně okresního prokurátora v Českých Budějovicích. Dne 1. 1. 1994 byla přidělena k výkonu funkce státní zástupkyně u OSZ.

Od 15. 2. 1995 do 31. 3. 2006 vykonávala funkci náměstkyně OSZ. Dne 1. 4. 2006 byla přidělena k výkonu funkce státní zástupkyně u Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích. Od 1. 1. 2011 byla vedoucí jeho netrestního oddělení. K 1. 9. 2016 byla přeložena na vlastní žádost zpět k výkonu funkce státní zástupkyně u OSZ, kde působí dodnes. Kárně obviněná nebyla v minulosti kárně postižena a ani jí nebylo vytýkáno drobné pochybení při výkonu funkce státní zástupkyně. Kárně obviněná u OSZ zpracovává obecnou kriminalitu, trestní věci se specializací na trestnou činnost mládeže a na trestnou činnost páchanou na mládeži.

Dále zpracovává věci týkající se netrestního úseku státního zastupitelství. Trestní věci i netrestní agendu kárně obviněná vyřizovala vždy řádně a včas, zákonným způsobem, formálně i věcně správně. Její písemný i ústní projev je na požadované úrovni. Její projev a vystupování zejména při jednání před soudem jsou odborně správné a věcné s odpovídajícími argumenty. V projevu k veřejnosti vždy vystupovala slušně a odborně správně. Při jednání s dalšími orgány činnými v trestním řízení zaujímala řídící roli v přípravném řízení.

Dokáže orgány činné v trestním řízení v jejich činnosti vést, dávat pokyny k postupu v trestním řízení, usměrňovat je a přijímat opatření k řádnému vedení trestního procesu. Její působení ve funkci státní zástupkyně hodnotí kárný navrhovatel až do doby nyní projednávaného kárného návrhu jako kladné, bezproblémové. Nové poznatky v oblasti trestního práva a v dalších právních oblastech si kárně obviněná aktivně doplňuje samostudiem. Nové poznatky dokáže použít. Kárně obviněná je klidné, přátelské povahy.

Vůči kolegům vystupuje slušně. Získané zkušenosti dokáže předat mladšímu kolegům. Kritiku dokáže přijímat a poučit se zní.

[25] Soud neprovedl k důkazu záznamy o podaném vysvětlení kárně obviněné ze dne 13. 4. 2022 a záznamy o podaném vysvětlení administrativních pracovnic OSZ V. N. a H. P. Podle § 15 odst. 1 zákona o státním zastupitelství je každý povinen dostavit se na výzvu ke státnímu zastupitelství a podat zde potřebné vysvětlení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Tímto vysvětlením může vedoucí státní zástupce zjistit skutečnosti, které mohou vést k podání návrhu na zahájení kárného řízení. Vysvětlení podle § 15 odst. 1 zákona o státním zastupitelství má proto obdobnou povahu, jako vysvětlení podle § 158 odst. 3 tr.

řádu, které policejní orgán opatřuje k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů je však možné v hlavním líčení číst pouze se souhlasem státního zástupce a obžalovaného podle § 211 odst. 6 tr. řádu. Kárný soud má proto za to, že je třeba analogicky použít § 211 odst. 6 tr. řádu i na vysvětlení podle § 15 odst. 1 zákona o státním zastupitelství, neboť i z nich je možné při ústním jednání vyvozovat skutkové závěry, které mohou podporovat kárný návrh, nebo naopak obhajobu kárně obviněného.

Vysvětlení podle § 15 odst. 1 zákona o státním zastupitelství by proto bylo možné číst při ústním jednání v rámci řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce pouze v případě, souhlasil li by s tím kárný navrhovatel a kárně obviněný. Kárně obviněná však nebyla jednání přítomna, aby mohla souhlas udělit. Soud proto výše zmíněná vysvětlení nemohl provést k důkazu.

[26] Soud administrativní pracovnice OSZ V. N. a H. P. nevyslechl k věci pro nadbytečnost. Jejich výpovědi nebyly totiž pro posouzení věci relevantní s ohledem na to, že by vedly pouze k potvrzení toho, jak se kárný navrhovatel dozvěděl o existenci protokolu ze dne 17. 3. 2022.

V. Právní a skutkové závěry soudu

[27] Kárný navrhovatel klade kárně obviněné za vinu, že vyhotovila nepravdivý protokol o ústním podání J. S. ze dne 16. 3. 2022, který navíc opatřila nepravými podpisy zapisovatelky D. Š. a oznamovatele J. S. V.1 Obecná východiska

[28] Protokol představuje významnou listinu, ve které je zachycen obsah úkonu trestního řízení. Podle § 55 odst. 1 trestního řádu se proto protokol sepisuje o každém úkonu trestního řízení, nestanoví li zákona jinak, a to zpravidla při úkonu nebo bezprostředně po něm. K sepsání protokolu se přibere zpravidla zapisovatel. Jinak sepíše protokol osoba provádějící úkon (§ 27 tr. řádu). Za správnost protokolu odpovídá ten, kdo úkon provedl (§ 55 odst. 5 tr. řádu). Protokol musí obsahovat a) pojmenování soudu, státního zástupce nebo jiného orgánu provádějícího úkon, b) místo, čas a předmět úkonu, c) osobní údaje osob, které se úkonu zúčastnily, d) stručné a výstižné vylíčení průběhu úkonu, e) návrhy stran, udělené poučení, popřípadě vyjádření poučených osob a f) námitky stran nebo vyslýchaných osob proti průběhu úkonu nebo obsahu protokolu (§ 55 odst. 1 tr.

řádu). Protokol, jiný než o hlavním líčení a o veřejném a neveřejném zasedání, je povinen podepsat ten, kdo úkon vykonal, a osoba, které se úkon týká, popřípadě zapisovatel, tlumočník, znalec nebo jiná osoba přivzatá k úkonu (§ 56 odst. 1 tr. řádu). Podle § 59 odst. 1 tr. řádu lze podání učinit ústně do protokolu.

[29] Podle § 158 odst. 2 tr. řádu je oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, povinen přijímat státní zástupce a policejní orgán. Přitom je povinen poučit oznamovatele o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje. Trestní oznámení lze učinit ve formě podle § 59 odst. 1 trestního řádu, tedy i ústně do protokolu. Činí li se ústně trestní oznámení, je nutné oznamovatele vyslechnout o okolnostech, za nichž byl čin spáchán o osobních poměrech toho, na něhož se oznámení podává, o důkazech a o výši škody způsobené oznámeným činem (§ 59 odst. 4 tr. řádu).

[30] Státní zastupitelství podle § 16a zákona o státním zastupitelství přijímá podání od osob, na jejichž podání se nevztahují zvláštní právní předpisy (§ 16a odst. 8 téhož zákona). Takové podání lze učinit ústně do protokolu. Je li vyřízení podání v působnosti státního zastupitelství, jemuž bylo učiněno, státní zastupitelství jeho důvodnost přezkoumá. Zjistí li porušení zákona nebo jiného právního předpisu, přijme v rámci své působnosti příslušná opatření ke zjednání nápravy (§ 16a odst. 5 zákona o státním zastupitelství).

Na podání podnětu k využití oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. a) tr. řádu se trestní řád nevztahuje, neboť samotný podnět trestním řádem upraven není, a jeho podání proto blíže neupravuje. Takové podání proto státní zástupce přijímá podle § 16a zákona o státním zastupitelství, přičemž je možné jej učinit i ústně do protokolu podle § 16a odst. 1 téhož zákona. To potvrzuje čl. 14 odst. 2 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce ze dne 3. 9. 2019, č. 9/2019, o postupu státních zástupců v trestním řízení (dále jen „pokyn o trestním řízení“), podle kterého státní zástupce přijímá ústně do protokolu podání, která se týkají působnosti státního zastupitelství, zejména trestní oznámení, opravné prostředky, žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu, podněty k výkonu dohledu a jiná podání týkající se trestního řízení, včetně žádostí o přezkoumání, zda policejní orgán řádně a včas zahajuje trestní řízení.

Z čl. 14 odst. 9 pokynu o trestním řízení pak vyplývá, že podání, jímž se podatel domáhá přezkoumání postupu policejního orgánu ve věci, v níž dosud nebyl sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení, a v níž jsou prošetřovány skutečnosti, které podle podatele nasvědčují spáchání trestného činu, se považuje za podnět k využití oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. a) tr. řádu.

[31] Z § 16a zákona o státním zastupitelství ve spojení s čl. 14 odst. 2 a 9 pokynu o trestním řízení tak vyplývá, že státní zástupce přijímá ústně do protokolu i podání, kterým se podatel domáhá přezkoumání postupu policejního orgánu ve věci, v níž dosud nebyl sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení, a v níž jsou prošetřovány skutečnosti, které podle podatele nasvědčují spáchání trestného činu. Zákon o státním zastupitelství ani pokyn o trestním řízení však neupravují náležitosti protokolu a protokolace ústního podání státním zástupcem.

[32] Při chybějící bližší úpravě je třeba přiměřeně použit právní úpravu týkající se sepsání protokolu z jiných procesních předpisů. V úvahu připadá trestní řád a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, s ohledem na netrestní působnost státního zastupitelství. Podnět k využití oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. a) tr. řádu velmi úzce souvisí s trestní působností státního zastupitelství. Podle tohoto ustanovení je totiž státní zástupce oprávněn k prověření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, vyžadovat od policejního orgánu spisy, dokumenty a zprávy o postupu při prověřování oznámení.

Podnět k využití oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. a) tr. řádu tak úzce souvisí s trestním oznámením. Zpravidla se totiž bude osoba obracet s podnětem na státního zástupce v situaci, kdy podané trestní oznámení nevedlo k sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení policejním orgánem. Podle kárného soudu tak není dán důvod pro to, aby se procesní režim sepsání protokolu o ústním podání podnětu jakkoliv významně lišil od procesního režimu sepsání protokolu o úkonu trestního řízení.

Na sepsání protokolu o ústním podání podnětu k využití oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. a) tr. řádu je proto namístě použít přiměřeně právní úpravu týkající se sepsání protokolu státním zástupcem o úkonu trestního řízení podle trestního řádu.

[33] Z výše uvedeného tak vyplývá, že kárný navrhovatel správně dovodil, že kárně obviněná měla při sepsání ústního podání J. S. postupovat podle trestního řádu. Jde li o trestní oznámení, postupuje státní zástupce vždy přímo podle trestního řádu. Jde li o ústní podání podle § 16a zákona o státním zastupitelství, jehož obsahem je podnět k využití oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. a) tr. řádu, použije se trestní řád přiměřeně, a to s ohledem na chybějící úpravu protokolace v zákoně o státním zastupitelství. Kárný soud však již v této části podotýká, že kárně obviněná protokol o ústním podání J. S. sepsala jako protokol o trestním oznámení (k tomu viz bod [40] níže). Níže uvedené úvahy kárného soudu se proto vztahují zejména k protokolu o trestním oznámení, byť by je bylo možné analogicky vztáhnout i na protokol o ústním podání podle § 16a zákona o státním zastupitelství.

[34] Podle § 131 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, se veřejnou listinou rozumí listina vydaná soudem České republiky, jiným orgánem veřejné moci nebo jiným subjektem k tomu pověřeným či zmocněným jiným právním předpisem v mezích jeho pravomoci, potvrzující, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu nebo jiného subjektu, který listinu vydal, anebo osvědčující některou právně významnou skutečnost. Veřejnou listinou je i listina, kterou prohlašuje za veřejnou jiný právní předpis.

[35] Nejvyšší soud ČSSR již v rozhodnutí ze dne 27. 5. 1969, sp. zn. 2 Tor 5/69, č. 50/1969 Sb. NS, dospěl k závěru, že protokol o hlavním líčení má povahu veřejné listiny. Tento závěr je použitelný i na jiné protokoly sepsané orgány činnými v trestním řízení (tj. orgány veřejné moci) o úkonech trestního řízení, jsou li sepsány v mezích jejich pravomoci [trestní oznámení přijímá státní zástupce podle § 158 odst. 2 tr. řádu]. Osvědčují totiž obsah úkonů trestního řízení (§ 55 odst. 1 tr. řádu), tedy skutečnosti právně významné pro účely trestního řízení. Obdobně je veřejnou listinou protokol o ústním jednání sepsaný správním orgánem podle § 18 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (viz rozsudek NSS ze dne 15. 4. 2015, čj. 1 As 12/2015 30, body 21 až 24, a ze dne 29. 3. 2017, čj. 7 As 146/2016

29, body 18 až 21) nebo protokol o jednání sepsaný soudem podle § 40 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 1998, sp. zn. 20 Cdo 791/98, a ze dne 29. 7. 2004, sp. zn. 29 Odo 407/2002, C 2770).

[36] To, že je protokol o úkonu trestního řízení veřejnou listinou podle § 131 odst. 1 trestního zákoníku, má za následek, že je dán vysoký stupeň důvěry ve správnost všech údajů v něm obsažených. V souladu s presumpcí správnosti veřejných listin je proto třeba jeho obsah považovat za pravdivý, není li prokázán opak. Presumovaná pravdivost se vztahuje pouze k zachycenému průběhu úkonu trestního řízení, tj. například tomu, kdo byl úkonu přítomen, jakého poučení se mu dostalo, jaké mu byly kladeny otázky nebo jak na ně bylo odpovězeno.

Neosvědčuje však pravdivost samotných tvrzení. Tvrdí li proto někdo, že obsah protokolu je chybný, nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Je na něm, aby dokázal opak, tedy že obsahem úkonu trestního řízení bylo něco jiného, než je v něm obsaženo. Paděláním nebo podstatným pozměněním obsahu protokolu zároveň může dojít ke spáchání trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 trestního zákoníku. Vyhotoví li však osoba, do jejíž pravomoci vydání veřejné listiny spadá, listinu s nepravdivým obsahem, nejedná se o padělání veřejné listiny podle § 348 trestního zákoníku.

Taková listina, byť s nepravdivým obsahem, totiž má povahu veřejné listiny již tím, že jej vydal orgán veřejné moci v mezích své pravomoci. Nejde proto o vyhotovení nepravé listiny, která by měla vyvolat dojem listiny vydané předepsaným způsobem příslušným orgánem. V.2 Sepsání protokolu kárně obviněnou

[37] Z výslechu svědka J. S. vyplývá, že se dostavil dne 16. 3. 2022 na OSZ k ústnímu podání žádosti o přezkum postupu policejního orgánu při vyřizování trestního oznámení ze dne 3. 9. 2021, které se týkalo odstávky elektřiny ze strany společnosti E.ON a neoprávněně požadovaných poplatků, a zároveň k podání trestního oznámení na společnost E.ON z důvodu neoprávněného užívání jeho pozemků jejich zastavěním černými stavbami. Výpověď svědka J. S. považuje soud za vysoce věrohodnou. Svědek byl schopný zapamatovat si relativně přesně i velké detaily z událostí nastalých téměř před jedním rokem.

Ty byl schopen srozumitelně a přehledně reprodukovat. Jeho výpověď v části týkající se neoprávněně požadovaných poplatků potvrdil i úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 3. 9. 2021. Ten vyloučil, že by se trestní oznámení ze dne 3. 9. 2021 týkalo jakékoliv exekuce vedené na jeho osobu. Naopak z něj vyplynulo, že se trestní oznámení týkalo neoprávněně požadovaných poplatků za platbu elektřiny společnosti E.ON, jak J. S. uvedl při svém výslechu. To, že se dostavil na OSZ dne 16. 3. 2022, pak koresponduje s úředním záznamem vrchní inspektorky Justiční stráže.

Z výslechu svědků J. S. a D. Š. dále vyplynulo, že podání byla přítomna za OSZ pouze kárně obviněná a dále jako oznamovatel J. S. Výpověď D. Š. zároveň vyvrátila tvrzení kárně obviněné, že se na ní měla kárně obviněná obrátit s žádostí o sepis protokolu, avšak ta jí měla odmítnout s tím, že musí vyřizovat poštu. Kárně obviněná se totiž na D. Š. s touto žádostí neobrátila. Výpověď svědkyně D. Š. považuje soud rovněž za vysoce věrohodnou. Svědkyně totiž podrobně popsala, jak se o protokolu ze dne 17.

3. 2022 dozvěděla. Z výslechu svědka J. S. dále vyplynulo, že kárně obviněná při ústním podání žádný protokol nesepsala. Zapisovala si toliko své poznámky na papír. Nesepsala jej ani bezprostředně po skončení jednání ve výslechové místnosti. J. S. totiž nebyl žádný protokol dne 16. 3. 2022 předložen k přečtení a k podpisu. To potvrzuje samotný obsah protokolu vyhotovený kárně obviněnou, neboť z něj vyplývá, že byl sepsán až dne 17. 3. 2022. Ze záznamu vedoucí správy OSZ pak vyplývá, že dne 16. 3.

2022 byly na podatelně přítomny administrativní pracovnice H. D., D. Š. a Z. U. Je proto nepravdivé tvrzení kárně obviněné, že v ten den byla na pracovišti pouze jedna administrativní pracovnice, neboť ostatní byly v pracovní neschopnosti.

[38] Kárný soud má proto s ohledem na výše uvedené za prokázané, že se J. S. dostavil dne 16. 3. 2022 k podání žádosti o přezkum postupu policejního orgánu při vyřizování trestního oznámení ze dne 3. 9. 2021, které se týkalo odstávky elektřiny ze strany společnosti E.ON a neoprávněně požadovaných poplatků, a k podání trestního oznámení na společnost E.ON z důvodu neoprávněného užívání jeho pozemků jejich zastavěním černými stavbami. Kárně obviněná jednala s J. S. sama bez přítomnosti D. Š. Žádný protokol s J.

S. nesepsala při ústním podání a ani bezprostředně po skončení jednání ve výslechové místnosti. Kárně obviněná skutkový stav věci, kromě přítomnosti administrativních pracovnic na OSZ a odmítnutí sepsání protokolu D. Š. (viz bod [37] výše), nijak nesporuje. Naopak se ke spáchání skutku ve vyjádření ke kárnému návrhu doznala. To však nelze považovat za prohlášení viny a ani za označení nesporných skutečností s ohledem na nepřítomnost kárně obviněné při ústním jednání (§ 206c a § 206d tr. řádu ve spojení s § 25 zákona o kárném řízení).

Podstatné to však stále je v tom směru, že kárně obviněná sama nepředestřela jinou verzi skutkového děje, která by zpochybňovala verzi zjištěnou soudem za pomoci provedených důkazů.

[39] Z výše uvedeného tak vyplývá, že se J. S. dostavil na OSZ k podání trestního oznámení podle § 158 odst. 2 trestního řádu a k podání podnětu podle § 16a zákona o státním zastupitelství k přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157 odst. 2 písm. a) tr. řádu (k tomu blíže viz bod [31] výše). Měl proto být sepsán o těchto ústních podáních protokol, a to buď zapisovatelem, nebo kárně obviněnou, neboť ta úkon provedla (§ 27 tr. řádu). Protože kárně obviněná nepřibrala k sepsání zapisovatele, byla povinna sepsat protokol o ústním podání J. S., a to přímo při úkonu nebo bezprostředně po něm (§ 55 odst. 1 tr. řádu). To však kárně obviněná neučinila (viz bod [37] výše).

[40] Z protokolu ze dne 17. 3. 2022 pak vyplývá, že kárně obviněná vyhotovila v blíže nezjištěnou dobu, nejpozději dne 17. 3. 2022, listinu nazvanou „Protokol sepsaný u Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, Goethova 2, 370 21 České Budějovice dne 17. 3. 2022 ve 13.00 hodin“ s datem vyhotovení 17. 3. 2022 a opatřila ji čj. ZN 87/2022

2021. Kárně obviněná jej podle obsahu protokolu měla následně poučit, že nové trestní oznámení s ním nebude sepsáno vzhledem k tomu, že neuvádí jiné skutečnosti, ale že státním zástupcem bude přezkoumán postup policejního orgánu. O výsledku přezkoumání měl být vyrozuměn. K poučení, že si může protokol přečíst, žádat opravu, změnu nebo doplnění, měl Josef Sladký uvést, že protokol si přečetl a nežádá doplnění a jako správný jej podepisuje. Svým podpisem měl také potvrdit převzetí protokolu. Dále je v protokolu uvedeno, že Josef Sladký byl poučen o zásadách zpracování osobních údajů a že mu bylo předáno poučení o zpracování osobních údajů platné od 15. 5. 2020. Sepsání protokolu mělo být skončeno a měl být podepsán ve 14.00 hodin. Protokol vlastnoručně podepsala kárně obviněná jako státní zástupkyně, dále měl být podepsán D. Š. jako zapisovatelkou a J. S. Na konci protokolu za podpisy je vlastnoruční poznámka „K: napiš do ZN a předlož OSZ k přidělení“. Na druhé straně protokolu se dále nachází razítko „Lustrum“ s datem 21. 3. 2022 a nečitelným podpisem. [16] Kárný navrhovatel při jednání uvedl, že přeškrtnutí sp. zn. v záhlaví protokolu je jeho poznámka, kterou učinil z důvodu, že v počítačovém systému OSZ již nebylo možné pod sp. zn. ZN 87 přiřadit oznámení J. S., neboť ta již byla obsazena věcí, která napadla předtím, a nejbližší volná spisová značka byla ZN 89/2022. Proto je sp. zn. na protokolu přeškrtnuta. Poznámka „K: napiš do ZN a předlož OSZ k přidělení“ je kárně obviněné. [17] Z úředního záznamu vrchní inspektorky Justiční stráže ppor. Mgr. D. H. ze dne 12. 4. 2022 vyplývá, že nahlédnutím do poznámek v kalendáři na služebně Justiční stráže zjistila, že dne 16. 3. 2022 v 13:20 hodin vstoupil do budovy OSZ muž, který chtěl podat trestní oznámení. Muž se představil jménem J. S. a zmínil, že je ze Slavonic. Muž byl zkontrolován a poté s ním řešila oznámení kárně obviněná ve výslechové místnosti sama bez přítomnosti příslušníka Justiční stráže. Střežení se uskutečnilo pomocí kamerového systému na služebně Justiční stráže. [18] J. S. při svém výslechu uvedl, že se dne 16. 3. 2022 dostavil na OSZ. Pověděl justiční stráži, jak se jmenuje a co chce. Bylo mu sděleno, že službu má kárně obviněná, ale že všichni odešli na oběd. Okolo jedné hodiny se vrátil na OSZ. Za 20 minut přišla jemu neznámá paní a zeptala se ho, co chce, a vzala jej do místnosti. Sdělil jí, že chce požádat státní zastupitelství o přezkum postupu Policie ČR ve věci trestního oznámení vůči společnosti E.ON. Kárně obviněná mu sdělila, že k věci potřebuje mít spis, aby mohla zaujmout kvalifikované stanovisko. Podal jí proto kopii podání, kde bylo datum a jméno policisty. Sdělil jí, že ostatní údaje jsou zbytečné, protože policie ve věci neučinila žádný úkon. Dále jí sdělil, že na základě usnesení Ústavního soudu podává trestní oznámení na společnost E.ON, protože užívá jeho pozemky. E.ON na nich má sloupy a za jejich užívání mu navíc účtuje peníze. Usnesení Ústavního soudu jí předložil. Kárně obviněná si ho přečetla a požádala, jestli si může učinit kopie. Překvapilo ho, že kárně obviněná neměla v úmyslu nic sepsat. Na papírek si poznamenala číslo jeho telefonu a nějaké údaje. Sdělila mu, že si ho předvolá, a že to udělají příště. Nic nebylo sepsáno a nakonec ani okopírováno. Justiční stráž mu napsala jméno kárně obviněné. Dne 24. 3. zavolal na OSZ a nechal se spojit s kárně obviněnou. Ptal se jí, v jaké fázi je jeho věc. Sdělila mu, že ještě nedošel spis od Policie ČR. [19] K dotazu soudu uvedl, že jednání s kárně obviněnou trvalo přibližně 45 minut až jednu hodinu. Po celou dobu jednání byli sami. Předchozí trestní oznámení učiněné na policii se týkalo neoprávněného účtování bankovních poplatků Komerční bankou a. s. za platby související s platbami za elektřinu společnosti E.ON. Následkem toho mu byla odpojena elektřina. Policista mu telefonicky sdělil, že policie ve věci nic neučinila, protože jde o občanský spor. Na OSZ proto šel z důvodu, aby se podívalo, jestli policie pracovala tak, jak jí ukládá zákon. Kárně obviněné výše uvedené popsal a předložil jí úřední záznam o podání vysvětlení na policii ze dne 3. 9. 2021. Kárně obviněná mu sdělila, že si jej ofotí, což však neudělala, a úřední záznam mu po přečtení vrátila. Předchozí trestní oznámení se nijak netýkalo jeho exekuce. Tu s kárně obviněnou probíral pouze okrajově v souvislosti s tím, že jí požádal, jestli by s ním nešla na E.ON jako svědek ohledně doručování písemností. V minulosti se mu totiž stalo, že mu odmítli být svědky určitého jednání dva státní zástupci. Díky tomu se ta věc dlouho táhla a skončila neoprávněnou exekucí. Kárně obviněná si z úředního záznamu něco opsala. Předpokládá, že to bylo číslo jednací a jméno policisty. Dále chtěl podat nové trestní oznámení. To se týkalo neoprávněného užívání pozemků společností E.ON, za které mu jsou navíc účtovány poplatky za přenos elektřiny a za činnost regulátora trhu. Netýkalo se však poplatků za bankovní služby. Těch se týkala první část podání, ve které žádal o přezkum postupu policejního orgánu. Očekával, že trestní oznámení na společnost E.ON za nedovolené podnikání bude na místě sepsáno. Kárně obviněné sdělil, že jej podává na základě usnesení Ústavního soudu, které se týkalo dodatečného dědictví. Podle Ústavního soudu se měl obrátit na orgány činné v trestním řízení, pokud mu někdo něco neoprávněně užívá. Usnesení Ústavního soudu však nemělo žádnou souvislost se společností E.ON. Kárně obviněná mu nesdělila, že by šlo o stejnou věc jako s poplatky za bankovní služby, kterou sděloval původně policejnímu orgánu. Občanský průkaz kárně obviněné předložil. Ta se na něj podívala a vrátila mu ho. Kárně obviněná ho nepoučila tak, jak je uvedeno v protokolu ze dne 17. 3. 2022. K sepsání podání nedošlo. Kárně obviněná si nechtěla učinit žádné kopie, přestože to měla v úmyslu. Nesdělila mu ani, aby počkal, než vyhotoví protokol. Podpis na protokolu ze dne 17. 3. 2022 není jeho. Kárně obviněná mu protokol nepředložila. Zmíněná exekuce se týkala bankovních poplatků a společnosti Český Telecom. Kárně obviněná si zaznamenala jeho jméno a telefon. Psala si, když diktoval jméno policisty, a zapsala si, kde to vyšetřovali. Poznámky si psala při jeho podání velice zřídka. Vyrozumění o výsledku přezkoumání mu bylo doručeno. Při podání vysvětlení v dubnu 2022 předložil kárnému navrhovateli ty listiny, které předložil při podání oznámení kárně obviněné. Po půl roce navštívil OSZ a ptal se, v jakém stavuje je jeho trestní oznámení, které se týkalo neoprávněných staveb. Následně proto podal stran neoprávněných staveb trestní oznámení na Policii ČR. K dotazu kárného navrhovatele uvedl, že se po kárně obviněné nedomáhal sepsání protokolu, ale bylo mu to divné, že s ním protokol nebyl sepsán. S kárně obviněnou se rozešel s tím, že si vyžádá spis, aby věc posoudila, a že se případně udělá trestní oznámení. Nepoučila ho o možnosti doplnit podání písemně nebo elektronicky. [20] D. Š. při svém výslechu uvedla, že o podání J. S. vůbec nevěděla. Nepřišla s ním do kontaktu. Dozvěděla se o něm náhodou tím, že na chodbě potkala kolegyni z rejstříku, která ji osočila z toho, že si sama vzala spisovou značku. To však nebyla pravda. Kolegyně jí řekla, že jde o trestní oznámení, které sepsala s kárně obviněnou. Na to jí odpověděla, že předešlý týden žádné trestné oznámení s kárně obviněnou nesepisovala. Kolegyně jí ukázala protokol, kde bylo napsané její jméno a podpis, který ale nebyl její. Následně s tím šla za kárným navrhovatelem. K dotazu soudu uvedla, že se na ní kárně obviněná neobrátila s tím, že potřebuje sepsat trestní oznámení a jestli by tomu mohla být přítomna. Neví, komu kárně obviněná protokol předložila a za jakým účelem. Neví, zda kárně obviněná předložila protokol zmíněné kolegyni. Podpis na protokolu ze dne 17. 3. 2022 není její. Na OSZ již nepracuje, ale na její odchod z OSZ nyní řešená věc neměla vliv. [21] Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 3. 9. 2021, čj. KRPC 103738 5/ČJ 2021 020110, vyplývá, že dne 3. 9. 2021 podal J. S. vysvětlení na Obvodním oddělení České Budějovice ve věci prověření oznámení stran odstávky elektřiny společností E.ON. Uvedl, že se dostavil k podání oznámení ohledně výběru neoprávněných poplatků a s tím spojeného odpojení elektřiny. Poplatky spojené s platbami za elektřinu společnosti E.ON prostřednictvím SIPO byly vybírány neoprávněně od září 2003 do ledna 2018. [22] Z vyrozumění o vyřízení podnětu J. S. ze dne 25. 4. 2022, čj. ZN 89/2022 15, vyplývá, že 1. náměstkyně okresního státního zástupce neshledala v postupu policejního orgánu ohledně trestního oznámení ze dne 3. 9. 2021 žádné závady. Policejní orgán postupoval správně a opatřil si dostatek podkladů k vyhodnocení, zda se v dané věci jedná o podezření z trestného činu. Podání ze dne 16. 3. 2022 o přezkoumání postupu policejního orgánu proto považovala za vyřízené. Vyrozumění J. S. převzal dle doručenky osobně na OSZ dne 29. 6. 2022. [23] Ze záznamu vedoucí správy OSZ ze dne 16. 1. 2023, sp. zn. SPR 139/2022, vyplývá, že dne 16. 3. 2022 byly na podatelně přítomny administrativní pracovnice H. D., D. Š. a Z. U. Nepřítomna byla J. B., která čerpala řádnou dovolenou. Dne 17. 3. 2022 byly na podatelně přítomny administrativní pracovnice H. D., D. Š. a J. B. Nepřítomna byla Z. U. z důvodu pracovní neschopnosti. Kárný navrhovatel při jednání k dotazu soudu uvedl, že tyto pracovnice byly na pracovišti přítomny fyzicky. Pracovnice podatelny vykonávají v případě potřeby i písařské práce. [24] Pokud jde o osobu kárně obviněné, pak z jejího osobního spisu a z hodnocení zpracovaného kárným navrhovatelem dne 25. 7. 2022, vyplývá, že kárně obviněná byla přijata jako právní čekatelka v roce 1977 k okresní prokuratuře v Českých Budějovicích. Od 1. 2. 1979 vykonávala funkci prokurátorky okresní prokuratury v Českých Budějovicích, kde se zabývala agendou mládeže. Od 1. 7. 1990 vykonávala funkci náměstkyně okresního prokurátora v Českých Budějovicích. Dne 1. 1. 1994 byla přidělena k výkonu funkce státní zástupkyně u OSZ. Od 15. 2. 1995 do 31. 3. 2006 vykonávala funkci náměstkyně OSZ. Dne 1. 4. 2006 byla přidělena k výkonu funkce státní zástupkyně u Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích. Od 1. 1. 2011 byla vedoucí jeho netrestního oddělení. K 1. 9. 2016 byla přeložena na vlastní žádost zpět k výkonu funkce státní zástupkyně u OSZ, kde působí dodnes. Kárně obviněná nebyla v minulosti kárně postižena a ani jí nebylo vytýkáno drobné pochybení při výkonu funkce státní zástupkyně. Kárně obviněná u OSZ zpracovává obecnou kriminalitu, trestní věci se specializací na trestnou činnost mládeže a na trestnou činnost páchanou na mládeži. Dále zpracovává věci týkající se netrestního úseku státního zastupitelství. Trestní věci i netrestní agendu kárně obviněná vyřizovala vždy řádně a včas, zákonným způsobem, formálně i věcně správně. Její písemný i ústní projev je na požadované úrovni. Její projev a vystupování zejména při jednání před soudem jsou odborně správné a věcné s odpovídajícími argumenty. V projevu k veřejnosti vždy vystupovala slušně a odborně správně. Při jednání s dalšími orgány činnými v trestním řízení zaujímala řídící roli v přípravném řízení. Dokáže orgány činné v trestním řízení v jejich činnosti vést, dávat pokyny k postupu v trestním řízení, usměrňovat je a přijímat opatření k řádnému vedení trestního procesu. Její působení ve funkci státní zástupkyně hodnotí kárný navrhovatel až do doby nyní projednávaného kárného návrhu jako kladné, bezproblémové. Nové poznatky v oblasti trestního práva a v dalších právních oblastech si kárně obviněná aktivně doplňuje samostudiem. Nové poznatky dokáže použít. Kárně obviněná je klidné, přátelské povahy. Vůči kolegům vystupuje slušně. Získané zkušenosti dokáže předat mladšímu kolegům. Kritiku dokáže přijímat a poučit se zní. [25] Soud neprovedl k důkazu záznamy o podaném vysvětlení kárně obviněné ze dne 13. 4. 2022 a záznamy o podaném vysvětlení administrativních pracovnic OSZ V. N. a H. P. Podle § 15 odst. 1 zákona o státním zastupitelství je každý povinen dostavit se na výzvu ke státnímu zastupitelství a podat zde potřebné vysvětlení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Tímto vysvětlením může vedoucí státní zástupce zjistit skutečnosti, které mohou vést k podání návrhu na zahájení kárného řízení. Vysvětlení podle § 15 odst. 1 zákona o státním zastupitelství má proto obdobnou povahu, jako vysvětlení podle § 158 odst. 3 tr. řádu, které policejní orgán opatřuje k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů je však možné v hlavním líčení číst pouze se souhlasem státního zástupce a obžalovaného podle § 211 odst. 6 tr. řádu. Kárný soud má proto za to, že je třeba analogicky použít § 211 odst. 6 tr. řádu i na vysvětlení podle § 15 odst. 1 zákona o státním zastupitelství, neboť i z nich je možné při ústním jednání vyvozovat skutkové závěry, které mohou podporovat kárný návrh, nebo naopak obhajobu kárně obviněného. Vysvětlení podle § 15 odst. 1 zákona o státním zastupitelství by proto bylo možné číst při ústním jednání v rámci řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce pouze v případě, souhlasil li by s tím kárný navrhovatel a kárně obviněný. Kárně obviněná však nebyla jednání přítomna, aby mohla souhlas udělit. Soud proto výše zmíněná vysvětlení nemohl provést k důkazu. [26] Soud administrativní pracovnice OSZ V. N. a H. P. nevyslechl k věci pro nadbytečnost. Jejich výpovědi nebyly totiž pro posouzení věci relevantní s ohledem na to, že by vedly pouze k potvrzení toho, jak se kárný navrhovatel dozvěděl o existenci protokolu ze dne 17. 3. 2022. V. Právní a skutkové závěry soudu [27] Kárný navrhovatel klade kárně obviněné za vinu, že vyhotovila nepravdivý protokol o ústním podání J. S. ze dne 16. 3. 2022, který navíc opatřila nepravými podpisy zapisovatelky D. Š. a oznamovatele J. S. V.1 Obecná východiska [28] Protokol představuje významnou listinu, ve které je zachycen obsah úkonu trestního řízení. Podle § 55 odst. 1 trestního řádu se proto protokol sepisuje o každém úkonu trestního řízení, nestanoví li zákona jinak, a to zpravidla při úkonu nebo bezprostředně po něm. K sepsání protokolu se přibere zpravidla zapisovatel. Jinak sepíše protokol osoba provádějící úkon (§ 27 tr. řádu). Za správnost protokolu odpovídá ten, kdo úkon provedl (§ 55 odst. 5 tr. řádu). Protokol musí obsahovat a) pojmenování soudu, státního zástupce nebo jiného orgánu provádějícího úkon, b) místo, čas a předmět úkonu, c) osobní údaje osob, které se úkonu zúčastnily, d) stručné a výstižné vylíčení průběhu úkonu, e) návrhy stran, udělené poučení, popřípadě vyjádření poučených osob a f) námitky stran nebo vyslýchaných osob proti průběhu úkonu nebo obsahu protokolu (§ 55 odst. 1 tr. řádu). Protokol, jiný než o hlavním líčení a o veřejném a neveřejném zasedání, je povinen podepsat ten, kdo úkon vykonal, a osoba, které se úkon týká, popřípadě zapisovatel, tlumočník, znalec nebo jiná osoba přivzatá k úkonu (§ 56 odst. 1 tr. řádu). Podle § 59 odst. 1 tr. řádu lze podání učinit ústně do protokolu. [29] Podle § 158 odst. 2 tr. řádu je oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, povinen přijímat státní zástupce a policejní orgán. Přitom je povinen poučit oznamovatele o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje. Trestní oznámení lze učinit ve formě podle § 59 odst. 1 trestního řádu, tedy i ústně do protokolu. Činí li se ústně trestní oznámení, je nutné oznamovatele vyslechnout o okolnostech, za nichž byl čin spáchán o osobních poměrech toho, na něhož se oznámení podává, o důkazech a o výši škody způsobené oznámeným činem (§ 59 odst. 4 tr. řádu). [30] Státní zastupitelství podle § 16a zákona o státním zastupitelství přijímá podání od osob, na jejichž podání se nevztahují zvláštní právní předpisy (§ 16a odst. 8 téhož zákona). Takové podání lze učinit ústně do protokolu. Je li vyřízení podání v působnosti státního zastupitelství, jemuž bylo učiněno, státní zastupitelství jeho důvodnost přezkoumá. Zjistí li porušení zákona nebo jiného právního předpisu, přijme v rámci své působnosti příslušná opatření ke zjednání nápravy (§ 16a odst. 5 zákona o státním zastupitelství). Na podání podnětu k využití oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. a) tr. řádu se trestní řád nevztahuje, neboť samotný podnět trestním řádem upraven není, a jeho podání proto blíže neupravuje. Takové podání proto státní zástupce přijímá podle § 16a zákona o státním zastupitelství, přičemž je možné jej učinit i ústně do protokolu podle § 16a odst. 1 téhož zákona. To potvrzuje čl. 14 odst. 2 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce ze dne 3. 9. 2019, č. 9/2019, o postupu státních zástupců v trestním řízení (dále jen „pokyn o trestním řízení“), podle kterého státní zástupce přijímá ústně do protokolu podání, která se týkají působnosti státního zastupitelství, zejména trestní oznámení, opravné prostředky, žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu, podněty k výkonu dohledu a jiná podání týkající se trestního řízení, včetně žádostí o přezkoumání, zda policejní orgán řádně a včas zahajuje trestní řízení. Z čl. 14 odst. 9 pokynu o trestním řízení pak vyplývá, že podání, jímž se podatel domáhá přezkoumání postupu policejního orgánu ve věci, v níž dosud nebyl sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení, a v níž jsou prošetřovány skutečnosti, které podle podatele nasvědčují spáchání trestného činu, se považuje za podnět k využití oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. a) tr. řádu. [31] Z § 16a zákona o státním zastupitelství ve spojení s čl. 14 odst. 2 a 9 pokynu o trestním řízení tak vyplývá, že státní zástupce přijímá ústně do protokolu i podání, kterým se podatel domáhá přezkoumání postupu policejního orgánu ve věci, v níž dosud nebyl sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení, a v níž jsou prošetřovány skutečnosti, které podle podatele nasvědčují spáchání trestného činu. Zákon o státním zastupitelství ani pokyn o trestním řízení však neupravují náležitosti protokolu a protokolace ústního podání státním zástupcem. [32] Při chybějící bližší úpravě je třeba přiměřeně použit právní úpravu týkající se sepsání protokolu z jiných procesních předpisů. V úvahu připadá trestní řád a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, s ohledem na netrestní působnost státního zastupitelství. Podnět k využití oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. a) tr. řádu velmi úzce souvisí s trestní působností státního zastupitelství. Podle tohoto ustanovení je totiž státní zástupce oprávněn k prověření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, vyžadovat od policejního orgánu spisy, dokumenty a zprávy o postupu při prověřování oznámení. Podnět k využití oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. a) tr. řádu tak úzce souvisí s trestním oznámením. Zpravidla se totiž bude osoba obracet s podnětem na státního zástupce v situaci, kdy podané trestní oznámení nevedlo k sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení policejním orgánem. Podle kárného soudu tak není dán důvod pro to, aby se procesní režim sepsání protokolu o ústním podání podnětu jakkoliv významně lišil od procesního režimu sepsání protokolu o úkonu trestního řízení. Na sepsání protokolu o ústním podání podnětu k využití oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. a) tr. řádu je proto namístě použít přiměřeně právní úpravu týkající se sepsání protokolu státním zástupcem o úkonu trestního řízení podle trestního řádu. [33] Z výše uvedeného tak vyplývá, že kárný navrhovatel správně dovodil, že kárně obviněná měla při sepsání ústního podání J. S. postupovat podle trestního řádu. Jde li o trestní oznámení, postupuje státní zástupce vždy přímo podle trestního řádu. Jde li o ústní podání podle § 16a zákona o státním zastupitelství, jehož obsahem je podnět k využití oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. a) tr. řádu, použije se trestní řád přiměřeně, a to s ohledem na chybějící úpravu protokolace v zákoně o státním zastupitelství. Kárný soud však již v této části podotýká, že kárně obviněná protokol o ústním podání J. S. sepsala jako protokol o trestním oznámení (k tomu viz bod [40] níže). Níže uvedené úvahy kárného soudu se proto vztahují zejména k protokolu o trestním oznámení, byť by je bylo možné analogicky vztáhnout i na protokol o ústním podání podle § 16a zákona o státním zastupitelství. [34] Podle § 131 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, se veřejnou listinou rozumí listina vydaná soudem České republiky, jiným orgánem veřejné moci nebo jiným subjektem k tomu pověřeným či zmocněným jiným právním předpisem v mezích jeho pravomoci, potvrzující, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu nebo jiného subjektu, který listinu vydal, anebo osvědčující některou právně významnou skutečnost. Veřejnou listinou je i listina, kterou prohlašuje za veřejnou jiný právní předpis. [35] Nejvyšší soud ČSSR již v rozhodnutí ze dne 27. 5. 1969, sp. zn. 2 Tor 5/69, č. 50/1969 Sb. NS, dospěl k závěru, že protokol o hlavním líčení má povahu veřejné listiny. Tento závěr je použitelný i na jiné protokoly sepsané orgány činnými v trestním řízení (tj. orgány veřejné moci) o úkonech trestního řízení, jsou li sepsány v mezích jejich pravomoci [trestní oznámení přijímá státní zástupce podle § 158 odst. 2 tr. řádu]. Osvědčují totiž obsah úkonů trestního řízení (§ 55 odst. 1 tr. řádu), tedy skutečnosti právně významné pro účely trestního řízení. Obdobně je veřejnou listinou protokol o ústním jednání sepsaný správním orgánem podle § 18 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (viz rozsudek NSS ze dne 15. 4. 2015, čj. 1 As 12/2015 30, body 21 až 24, a ze dne 29. 3. 2017, čj. 7 As 146/2016 29, body 18 až 21) nebo protokol o jednání sepsaný soudem podle § 40 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 1998, sp. zn. 20 Cdo 791/98, a ze dne 29. 7. 2004, sp. zn. 29 Odo 407/2002, C 2770). [36] To, že je protokol o úkonu trestního řízení veřejnou listinou podle § 131 odst. 1 trestního zákoníku, má za následek, že je dán vysoký stupeň důvěry ve správnost všech údajů v něm obsažených. V souladu s presumpcí správnosti veřejných listin je proto třeba jeho obsah považovat za pravdivý, není li prokázán opak. Presumovaná pravdivost se vztahuje pouze k zachycenému průběhu úkonu trestního řízení, tj. například tomu, kdo byl úkonu přítomen, jakého poučení se mu dostalo, jaké mu byly kladeny otázky nebo jak na ně bylo odpovězeno. Neosvědčuje však pravdivost samotných tvrzení. Tvrdí li proto někdo, že obsah protokolu je chybný, nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Je na něm, aby dokázal opak, tedy že obsahem úkonu trestního řízení bylo něco jiného, než je v něm obsaženo. Paděláním nebo podstatným pozměněním obsahu protokolu zároveň může dojít ke spáchání trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 trestního zákoníku. Vyhotoví li však osoba, do jejíž pravomoci vydání veřejné listiny spadá, listinu s nepravdivým obsahem, nejedná se o padělání veřejné listiny podle § 348 trestního zákoníku. Taková listina, byť s nepravdivým obsahem, totiž má povahu veřejné listiny již tím, že jej vydal orgán veřejné moci v mezích své pravomoci. Nejde proto o vyhotovení nepravé listiny, která by měla vyvolat dojem listiny vydané předepsaným způsobem příslušným orgánem. V.2 Sepsání protokolu kárně obviněnou [37] Z výslechu svědka J. S. vyplývá, že se dostavil dne 16. 3. 2022 na OSZ k ústnímu podání žádosti o přezkum postupu policejního orgánu při vyřizování trestního oznámení ze dne 3. 9. 2021, které se týkalo odstávky elektřiny ze strany společnosti E.ON a neoprávněně požadovaných poplatků, a zároveň k podání trestního oznámení na společnost E.ON z důvodu neoprávněného užívání jeho pozemků jejich zastavěním černými stavbami. Výpověď svědka J. S. považuje soud za vysoce věrohodnou. Svědek byl schopný zapamatovat si relativně přesně i velké detaily z událostí nastalých téměř před jedním rokem. Ty byl schopen srozumitelně a přehledně reprodukovat. Jeho výpověď v části týkající se neoprávněně požadovaných poplatků potvrdil i úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 3. 9. 2021. Ten vyloučil, že by se trestní oznámení ze dne 3. 9. 2021 týkalo jakékoliv exekuce vedené na jeho osobu. Naopak z něj vyplynulo, že se trestní oznámení týkalo neoprávněně požadovaných poplatků za platbu elektřiny společnosti E.ON, jak J. S. uvedl při svém výslechu. To, že se dostavil na OSZ dne 16. 3. 2022, pak koresponduje s úředním záznamem vrchní inspektorky Justiční stráže. Z výslechu svědků J. S. a D. Š. dále vyplynulo, že podání byla přítomna za OSZ pouze kárně obviněná a dále jako oznamovatel J. S. Výpověď D. Š. zároveň vyvrátila tvrzení kárně obviněné, že se na ní měla kárně obviněná obrátit s žádostí o sepis protokolu, avšak ta jí měla odmítnout s tím, že musí vyřizovat poštu. Kárně obviněná se totiž na D. Š. s touto žádostí neobrátila. Výpověď svědkyně D. Š. považuje soud rovněž za vysoce věrohodnou. Svědkyně totiž podrobně popsala, jak se o protokolu ze dne 17. 3. 2022 dozvěděla. Z výslechu svědka J. S. dále vyplynulo, že kárně obviněná při ústním podání žádný protokol nesepsala. Zapisovala si toliko své poznámky na papír. Nesepsala jej ani bezprostředně po skončení jednání ve výslechové místnosti. J. S. totiž nebyl žádný protokol dne 16. 3. 2022 předložen k přečtení a k podpisu. To potvrzuje samotný obsah protokolu vyhotovený kárně obviněnou, neboť z něj vyplývá, že byl sepsán až dne 17. 3. 2022. Ze záznamu vedoucí správy OSZ pak vyplývá, že dne 16. 3. 2022 byly na podatelně přítomny administrativní pracovnice H. D., D. Š. a Z. U. Je proto nepravdivé tvrzení kárně obviněné, že v ten den byla na pracovišti pouze jedna administrativní pracovnice, neboť ostatní byly v pracovní neschopnosti. [38] Kárný soud má proto s ohledem na výše uvedené za prokázané, že se J. S. dostavil dne 16. 3. 2022 k podání žádosti o přezkum postupu policejního orgánu při vyřizování trestního oznámení ze dne 3. 9. 2021, které se týkalo odstávky elektřiny ze strany společnosti E.ON a neoprávněně požadovaných poplatků, a k podání trestního oznámení na společnost E.ON z důvodu neoprávněného užívání jeho pozemků jejich zastavěním černými stavbami. Kárně obviněná jednala s J. S. sama bez přítomnosti D. Š. Žádný protokol s J. S. nesepsala při ústním podání a ani bezprostředně po skončení jednání ve výslechové místnosti. Kárně obviněná skutkový stav věci, kromě přítomnosti administrativních pracovnic na OSZ a odmítnutí sepsání protokolu D. Š. (viz bod [37] výše), nijak nesporuje. Naopak se ke spáchání skutku ve vyjádření ke kárnému návrhu doznala. To však nelze považovat za prohlášení viny a ani za označení nesporných skutečností s ohledem na nepřítomnost kárně obviněné při ústním jednání (§ 206c a § 206d tr. řádu ve spojení s § 25 zákona o kárném řízení). Podstatné to však stále je v tom směru, že kárně obviněná sama nepředestřela jinou verzi skutkového děje, která by zpochybňovala verzi zjištěnou soudem za pomoci provedených důkazů. [39] Z výše uvedeného tak vyplývá, že se J. S. dostavil na OSZ k podání trestního oznámení podle § 158 odst. 2 trestního řádu a k podání podnětu podle § 16a zákona o státním zastupitelství k přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157 odst. 2 písm. a) tr. řádu (k tomu blíže viz bod [31] výše). Měl proto být sepsán o těchto ústních podáních protokol, a to buď zapisovatelem, nebo kárně obviněnou, neboť ta úkon provedla (§ 27 tr. řádu). Protože kárně obviněná nepřibrala k sepsání zapisovatele, byla povinna sepsat protokol o ústním podání J. S., a to přímo při úkonu nebo bezprostředně po něm (§ 55 odst. 1 tr. řádu). To však kárně obviněná neučinila (viz bod [37] výše). [40] Z protokolu ze dne 17. 3. 2022 pak vyplývá, že kárně obviněná vyhotovila v blíže nezjištěnou dobu, nejpozději dne 17. 3. 2022, listinu nazvanou „Protokol sepsaný u Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, Goethova 2, 370 21 České Budějovice dne 17. 3. 2022 ve 13.00 hodin“ s datem vyhotovení 17. 3. 2022 a opatřila ji čj. ZN 87/2022

1. Kárně obviněná zjevně podání J. S. považovala za podání trestního oznámení, byť jej obsahově následně vyhodnotila jako podnět k přezkumu policejního orgánu. V protokolu je totiž uvedeno, že se J. S. dostavil za účelem podání trestního oznámení, přičemž ho kárně obviněná měla poučit podle § 158 odst. 2 tr. řádu. Sepsala jej tedy jako protokol o ústním podání trestního oznámení (viz bod [29] výše). Protokol následně měla předložit administrativní pracovnici OSZ odpovědné za vedení rejstříku ZN s ústním pokynem k zaevidování věci pod sp. zn. ZN 87/2022 a k předání takto zaevidované věci vedoucímu státnímu zástupci k přidělení věci k vyřízení konkrétnímu státnímu zástupci. Není podstatné, jak a komu přesně protokol předala. Je totiž zjevné, že jej předala k dalšímu vyřízení v rámci OSZ, protože jinak by se o něm další pracovníci OSZ nedozvěděli. Tomu odpovídá ručně psaná poznámka kárně obviněné na konci protokolu „K: napiš do ZN a předlož OSZ k přidělení“. Z provedeného dokazování při jednání však vyplynulo, že obsah tohoto protokolu je nepravdivý a neodpovídá průběhu jednání s J. S. dne 16. 3. 2022. [41] Porovnáním výpovědi J. S. a obsahu protokolu ze dne 17. 3. 2022 dospěl soud k závěru o nepravdivosti následujících částí jeho obsahu. 1) J. S. se nedostavil k podání trestního oznámení dne 17. 3. 2022, jak je uvedeno v protokolu, nýbrž dne 16. 3. 2022. To prokazuje úřední záznam vrchní inspektorky Justiční stráže a výslech J. S. 2) Přítomna jednání nebyla zapisovatelka D. Š., jak je uvedeno v protokolu. J. S. totiž vypověděl, že jednání byl přítomen pouze on a kárně obviněná. To potvrzuje výpověď D. Š., která výslovně popřela, že by protokol sepsala. Kárně obviněná se na ni neobrátila s tím, že potřebuje sepsat protokol o trestním oznámení. O podání J. S. nevěděla nic do doby, než jí následující týden kolegyně konfrontovala s protokolem. 3) Oznamovatel J. S. je v protokolu nesprávně uveden jako J. S. a nesprávně v něm je uvedeno i jeho bydliště jako x namísto y. 4) J. S. při jednání kárně obviněné předložil průkaz totožnosti, jak vyplývá z jeho výslechu. V protokolu je nepravdivě uvedeno, že průkaz totožnosti nepředložil. 5) J. S. při výslechu popřel, že by jej kárně obviněná při jednání jakkoliv poučila. V protokolu je proto nepravdivě uvedeno, že byl oznamovatel a) poučen podle § 158 odst. 2 tr. řádu o odpovědnosti oznamovatele trestného činu za vědomě nepravdivé údaje, které byly dále rozvedeny; b) upozorněn na možnost doplnění, změn či oprav protokolu a o možnosti námitek proti jejich obsahu, a o právu být vyrozuměn o opatřeních učiněných na základě oznámení, pokud o to požádá; c) poučen dle zákona o obětech trestných činů; d) poučen o smyslu trestního stíhání a jeho vztahu k případnému civilnímu, správnímu, či disciplinárnímu řízení. 6) Nepravdivý je proto rovněž údaj o tom, že oznamovatel těmto poučením rozuměl. 7) V protokolu je dále nepravdivě uvedeno, že oznamovatel chtěl podat trestní oznámení na společnost E.ON ohledně exekuce, která je proti němu vedena, přičemž toto trestní oznámení podal již 3. 9. 2021 na Policii ČR, Obvodním oddělení České Budějovice, kde byla věc vedena pod čj. KRPC 103738/ČJ

1. Kárně obviněná zjevně podání J. S. považovala za podání trestního oznámení, byť jej obsahově následně vyhodnotila jako podnět k přezkumu policejního orgánu. V protokolu je totiž uvedeno, že se J. S. dostavil za účelem podání trestního oznámení, přičemž ho kárně obviněná měla poučit podle § 158 odst. 2 tr. řádu. Sepsala jej tedy jako protokol o ústním podání trestního oznámení (viz bod [29] výše). Protokol následně měla předložit administrativní pracovnici OSZ odpovědné za vedení rejstříku ZN s ústním pokynem k zaevidování věci pod sp. zn. ZN 87/2022 a k předání takto zaevidované věci vedoucímu státnímu zástupci k přidělení věci k vyřízení konkrétnímu státnímu zástupci. Není podstatné, jak a komu přesně protokol předala. Je totiž zjevné, že jej předala k dalšímu vyřízení v rámci OSZ, protože jinak by se o něm další pracovníci OSZ nedozvěděli. Tomu odpovídá ručně psaná poznámka kárně obviněné na konci protokolu „K: napiš do ZN a předlož OSZ k přidělení“. Z provedeného dokazování při jednání však vyplynulo, že obsah tohoto protokolu je nepravdivý a neodpovídá průběhu jednání s J. S. dne 16. 3. 2022. [41] Porovnáním výpovědi J. S. a obsahu protokolu ze dne 17. 3. 2022 dospěl soud k závěru o nepravdivosti následujících částí jeho obsahu. 1) J. S. se nedostavil k podání trestního oznámení dne 17. 3. 2022, jak je uvedeno v protokolu, nýbrž dne 16. 3. 2022. To prokazuje úřední záznam vrchní inspektorky Justiční stráže a výslech J. S. 2) Přítomna jednání nebyla zapisovatelka D. Š., jak je uvedeno v protokolu. J. S. totiž vypověděl, že jednání byl přítomen pouze on a kárně obviněná. To potvrzuje výpověď D. Š., která výslovně popřela, že by protokol sepsala. Kárně obviněná se na ni neobrátila s tím, že potřebuje sepsat protokol o trestním oznámení. O podání J. S. nevěděla nic do doby, než jí následující týden kolegyně konfrontovala s protokolem. 3) Oznamovatel J. S. je v protokolu nesprávně uveden jako J. S. a nesprávně v něm je uvedeno i jeho bydliště jako x namísto y. 4) J. S. při jednání kárně obviněné předložil průkaz totožnosti, jak vyplývá z jeho výslechu. V protokolu je nepravdivě uvedeno, že průkaz totožnosti nepředložil. 5) J. S. při výslechu popřel, že by jej kárně obviněná při jednání jakkoliv poučila. V protokolu je proto nepravdivě uvedeno, že byl oznamovatel a) poučen podle § 158 odst. 2 tr. řádu o odpovědnosti oznamovatele trestného činu za vědomě nepravdivé údaje, které byly dále rozvedeny; b) upozorněn na možnost doplnění, změn či oprav protokolu a o možnosti námitek proti jejich obsahu, a o právu být vyrozuměn o opatřeních učiněných na základě oznámení, pokud o to požádá; c) poučen dle zákona o obětech trestných činů; d) poučen o smyslu trestního stíhání a jeho vztahu k případnému civilnímu, správnímu, či disciplinárnímu řízení. 6) Nepravdivý je proto rovněž údaj o tom, že oznamovatel těmto poučením rozuměl. 7) V protokolu je dále nepravdivě uvedeno, že oznamovatel chtěl podat trestní oznámení na společnost E.ON ohledně exekuce, která je proti němu vedena, přičemž toto trestní oznámení podal již 3. 9. 2021 na Policii ČR, Obvodním oddělení České Budějovice, kde byla věc vedena pod čj. KRPC 103738/ČJ

2021. Z výslechu J. S. totiž vyplynulo, že při učinění podání uvedl, že žádá přezkoumat postup policejního orgánu při vyřizování původního trestního oznámení, které se však týkalo odstávky elektřiny ze strany společnosti E.ON a neoprávněně požadovaných bankovních poplatků. V této souvislosti dokonce kárně obviněné předložil úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 3. 9. 2021, čj. KRPC 103738 5/ČJ 2021 020110, který si kárně obviněná přečetla a něco si z něj poznamenala. Z úředního záznamu však nevyplývá, že by se trestní oznámení mělo týkat jakékoliv exekuce vedené proti J. S. Týkalo se neoprávněného vybírání poplatků společností E.ON, jak J. S. uvedl při svém výslechu. J. S. dále vypověděl, že chtěl navíc učinit nové trestní oznámení, týkající se neoprávněného užívání jeho pozemků ze strany společnosti E.ON jejich zastavěním černými stavbami. Toto trestní oznámení však není v protokolu vůbec zachyceno. 8) Kárně obviněná J. S. nepoučila o tom, že s ním nové trestní oznámení nebude sepisováno, ale bude jen přezkoumán postup policejního orgánu s ohledem na to, že neuvádí nové skutečnosti. Jak totiž vyplynulo z výslechu J. S., ten vyloučil, že by jej kárně obviněná při jednání v tomto směru poučila. Nadto je podle J. S. vyloučeno, že by kárně obviněná mohla považovat nové trestní oznámení, které se týkalo neoprávněného užívání pozemků, za věc totožnou s žádostí o přezkum postupu policejního orgánu stran trestního oznámení týkajícího se neoprávněných poplatků. Kárný senát souhlasí, že jde o dvě odlišné věci, přičemž podle toho, jak J. S. průběh svého jednání s kárně obviněnou popsal, zjevně nezamýšlel podat nové trestní oznámení stran neoprávněných poplatků. To, že ho tak musela pochopit i kárně obviněná vyplývá i z toho, že mu sdělila, že si vyžádá policejní spis, aby věc posoudila, a že případně později s ním sepíše trestní oznámení. 9) V protokolu je dále nepravdivě uvedeno, že si oznamovatel protokol přečetl a nežádá jeho opravu změnu ani doplnění, jakož i to, že potvrzuje převzetí protokolu o podaném trestním oznámení a byl poučen o zpracování osobních údajů, včetně předání poučení o zpracování osobních údajů. J. S. totiž při výslechu popřel, že by kárně obviněná protokol sepsala a že by mu jej předložila. Je proto vyloučeno, aby si protokol přečetl a potvrdil jeho převzetí. Zároveň J. S. vyloučil, že by byl o něčem poučen. [42] Z výše uvedeného tak vyplývá, že obsah protokolu ze dne 17. 3. 2022 téměř v ničem neodpovídá průběhu ústního podání J. S. učiněného dne 16. 3. 2022. Kárně obviněná si jej proto zjevně vymyslela. Už to samo o sobě představuje mimořádně závažné jednání kárně obviněné. Ta však navíc protokol opatřila kromě svého podpisu dále podpisy, které měly připojit jako zapisovatelka D. Š. a jako oznamovatel J. S. (nesprávně u podpisu opět uveden jako J. S.). Ti však shodně vypověděli, že se nejedná o jejich podpisy. Navíc si lze jen těžko představit, že by se J. S. bez námitek podepsal u svého zkomoleného jména. Nejenže tak kárně obviněná vyhotovila protokol s nepravdivým obsahem, ale dokonce na protokolu zfalšovala podpisy D. Š. a J. S. [43] Ukázalo se tedy, že kárně obviněná v obsahu protokolu ze dne 17. 3. 2022 uvedla nepravdivě nejen skutečnosti o přítomných osobách, jak je uvedeno ve skutkové větě návrhu, nýbrž i další skutečnosti týkající se ústního podání J. S. Totožnost skutku je však zachována. Ta je zachována tehdy, je li zachována alespoň částečná totožnost jednání nebo následku (k této zásadě viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 1995, sp. zn. Tzn 12/94, č. 1/1996 Sb. NS, obdobně pro kárné řízení rozhodnutí NSS ze dne 29. 9. 2009, čj. 12 Ksz 2/2008 124, Elena Votavová). V nyní posuzované věci byla zachována jak totožnost jednání, tak totožnost následku. Kárný soud totiž pouze podrobněji rozvedl, které skutečnosti byly v protokolu uvedeny nepravdivě. Nadále proto platí, že kárně obviněná vyhotovila protokol s nepravdivým obsahem, který navíc opatřila podpisy D. Š. a J. S. Soud proto pouze v tomto směru upravil skutkovou větu tak, aby odpovídala skutečnostem zjištěným v průběhu kárného řízení. V.3 Kárné provinění [44] Jednání kárně obviněné považuje soud za mimořádně závažné porušení povinností státního zástupce, a to z níže uvedených důvodů. [45] Podle § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství platí, že státní zástupce je při výkonu své funkce povinen odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zastupitelství stanoví; zejména je povinen postupovat odborně, svědomitě, odpovědně, nestranně, spravedlivě a bez zbytečných průtahů. Jakýkoli vnější zásah nebo jiný vliv, jehož důsledkem by mohlo být porušení některé z těchto povinností, musí odmítnout. [46] Podle § 24 odst. 2 věty první zákona o státním zastupitelství platí, že státní zástupce je při výkonu své funkce, ve svém osobním životě i při výkonu svých politických práv povinen vystříhat se všeho, co by mohlo vzbuzovat důvodné pochybnosti o dodržování povinností uvedených v odstavci 1, ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce. [47] Podle § 28 zákona o státním zastupitelství dále platí, že kárným proviněním je zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce. [48] Státní zástupce je při výkonu své funkce povinen postupovat mj. odborně, svědomitě a odpovědně (§ 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství). Zároveň je mj. povinen se vystříhat všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce (§ 24 odst. 2 téhož zákona). Vedle toho je kárným proviněním podle § 28 zákona o státní zastupitelství též takové zavinění chování či jednání, které ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství a snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce. Funkce státního zástupce je spojena se společenskou prestiží, přičemž výkon této funkce zástupce vyžaduje nejen velmi dobrou znalost práva, ale státní zástupce musí disponovat též nezpochybnitelnou morální integritou. Pouze důvěryhodný státní zástupce, který mj. nezavdává příčinu k pochybám o obrazu a integritě profese, může reprezentovat stát při ochraně veřejného zájmu v trestním řízení. (rozhodnutí Elena Votavová, rozhodnutí NSS ze dne 15. 9. 2009, čj. 12 Ksz 1/2008 97, Irena Vantulová, nebo rozhodnutí NSS ze dne 24. 8. 2022, čj. 12 Ksz 1/2022 220, Lucia Horáková, bod 94). [49] Jak bylo uvedeno v bodě [42] výše, obsah protokolu sepsaný kárně obviněnou neodpovídá průběhu ústního podání J. S. dne 16. 3. 2022. Rozsah smyšlených údajů v protokolu byl značný. V protokolu nesedělo téměř nic. Kárně obviněná zároveň protokol opatřila kromě svého podpisu také podpisy, které měly připojit jako zapisovatelka D. Š. a jako oznamovatel J. S. Protokol následně předložila k zaevidování a předání vedoucímu státnímu zástupci k přidělení věci k vyřízení konkrétnímu státnímu zástupci. Kárně obviněná tak jednala při sepsání nepravdivého protokolu v přímém úmyslu. Musela si totiž být vědoma toho, co činí a jaké následky její jednání může mít. Svého jednání chtěla dosáhnout, neboť protokol předložila k dalšímu postupu v rámci OSZ. Je proto lichá obhajoba kárně obviněné, že její jednání bylo nedbalostní. Nedbalost by bylo možné spatřovat pouze v tom, že protokol nevyhotovila přímo při ústním podání J. S. dne 16. 3. 2022 nebo bezprostředně po něm, nebo v tom, že si nepřivzala k úkonu zapisovatele, přestože byly na pracovišti přítomny 3 administrativní pracovnice OSZ. Tato jednání jí však nejsou kladena za vinu. [50] Kárně obviněná tak v přímém úmyslu vyhotovila nepravdivý protokol a opatřila jej nepravými podpisy D. Š. a J. S. Kárnému soudu není motiv jejího jednání znám, neboť se kárně obviněná odmítla dostavit na ústní jednání, v rámci kterého by k důvodům svého jednání byla vyslechnuta. Kárný soud však považuje jednání kárně obviněné s ohledem na skutečnosti vyšlé v řízení najevo za mimořádně závažné porušení povinností státního zástupce bez ohledu na její případný motiv. [51] Protokol o ústním podání trestního oznámení, který byl kárně obviněnou sepsán (viz bod [40] výše), totiž představuje důležitý podklad pro další úkony orgánů činných v trestním řízení. Může vést k zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin podle § 158 odst. 3 tr. řádu, a následně k zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. řádu. Zároveň se samotný oznamovatel může podáním vědomě nepravdivých údajů dopustit trestného činu křivého obvinění podle § 345 trestního zákoníku nebo pomluvy podle § 184 trestního zákoníku. Údaje obsažené v protokolu o ústním podání zároveň mohou mít i civilněprávní důsledky, a to například z hlediska poškození vážnosti a cti jiné osoby (§ 81 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Protokol proto může být použit jako důkazní prostředek i v jiných řízeních. Protože jde o veřejnou listinu (viz bod [35] výše), požívá výsadu presumpce správnosti obsahu, není li prokázán opak. V trestním nebo jiném řízení proto příslušné orgány veřejné moci vychází z toho, že to co je v něm zachyceno, odpovídá skutečnosti. Toho, kdo by tvrdil něco jiného, by pak tížilo důkazní břemeno k vyvrácení správnosti obsahu protokolu. To, co je obsaženo v protokolu, tak může zásadně ovlivnit další úkony orgánů činných v trestním řízení nebo výsledek jiného řízení. Je proto třeba, aby věrohodně a pravdivě zachycoval obsah podání. Toho, kdo úkon trestního řízení provedl, proto tíží odpovědnost za správnost obsahu protokolu podle § 55 odst. 5 tr. řádu. Význam protokolu jako veřejné listiny pak podtrhuje i to, že ten kdo by ho vyhotovil s úmyslem vyvolat dojem, že jej vydal příslušný orgán, by se dopustil trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 trestního zákoníku. Toho se však kárně obviněná nemohla dopustit, neboť protokol vyhotovila v mezích své pravomoci (viz bod [36] výše). Současně není zřejmé, že by se kárně obviněná dopustila trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku, neboť z provedeného dokazování nevyplývá, že by jednala v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch. Zároveň podle kárného soudu nemohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, neboť následkem jejího jednání nebylo zmaření nebo podstatné ztížení přezkumu postupu policejního orgánu podle § 157 odst. 2 písm. a) tr. řádu a posouzení trestního oznámení J. S. [52] Kárně obviněná se tak dopustila hrubého profesního i morálního poklesku při výkonu funkce státního zástupce, jestliže vyhotovila protokol o trestním oznámení J. S., tedy veřejnou listinu, se zcela nepravdivým obsahem, který navíc opatřila falešnými podpisy D. Š. a J. S. tak, aby to vypadalo, že protokol splňuje všechny zákonem předepsané náležitosti (viz bod [28] výše). Tím kárně obviněná porušila povinnost státního zástupce postupovat odborně, svědomitě a odpovědně podle § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství. Svým jednáním kárně obviněná zároveň závažně poškodila jak svou pověst státní zástupkyně, tak i pověst státního zastupitelství jako celku, a to zejména vůči J. S. a D. Š., ale i vůči široké veřejnosti, která se o tomto jejím jednání dozvěděla. Ohrozila tak důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství a státního zástupce. Kárný soud se zároveň plně ztotožňuje s názorem kárného navrhovatele vysloveným v závěrečném návrhu, že kárně obviněná svým jednáním významně poškodila J. S. a D. Š., jejichž podpisy zfalšovala. J. S., který se obracel na státní zastupitelství se svou věcí, mohl důvodně předpokládat, že kárně obviněná bude při ústním podání trestního oznámení dodržovat zákon a že jeho podání bude zaznamenáno tak, jak bylo podáno. Soud proto plně chápe to, že se J. S. cítí být jednáním kárně obviněné závažně dotčen, jestliže ta do protokolu uvedla nepravdivý obsah jeho podání a navíc zfalšovala jeho podpis. Ve vztahu k D. Š. pak jednání kárně obviněné mj. vedlo k tomu, že D. Š. její kolegyně osočila z toho, že nesprávně přiřadila spisovou značku. [53] Kárně obviněná svým jednáním zároveň snížila vážnost a důstojnost funkce státního zástupce. V případě důvěry širší veřejnosti kárný soud již v minulosti uvedl, že není podstatné, zda o jejím jednání věděla širší veřejnost již v okamžiku, kdy k němu docházelo, nebo se o něm mohla dozvědět až později, například i v souvislosti s kárným řízením (rozhodnutí NSS ze dne 18. 11. 2020, čj. 12 Ksz 1/2020 139, Stanislava Rybová, bod 43, rozhodnutí NSS ze dne 15. 9. 2021, čj. 12 Ksz 2/2021 51, Věra Brázdová, bod 56). Informace o tom, že kárně obviněná vyhotovila nepravdivý protokol a zfalšovala podpisy, jsou nepochybně způsobilé ohrozit důvěru veřejnosti v její jednání i v jiných věcech a odvozeně i důvěru ve státní zastupitelství jako celek. Osoby, které se na státní zastupitelství obrací se svými podáními, totiž očekávají, že budou vyřízena tak, jak byla ve skutečnosti učiněna. Kárně obviněná tak porušila povinnost podle § 24 odst. 2 zákona o státním zastupitelství vystříhat se při výkonu své funkce všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce. [54] Kárný soud proto s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že kárně obviněná svým mimořádně závažným jednáním spáchala kárné provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství. V. Uložení kárného opatření [55] Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření soud přihlédl k závažnosti kárného provinění a k osobě kárně obviněné. [56] Jak již bylo uvedeno výše v bodech [49] až [53] tohoto rozhodnutí, kárný senát považuje závažnost kárného provinění kárně obviněné za mimořádně vysokou. Jde o závažné profesní a morální pochybení při výkonu funkce státního zástupce. [57] Státní zástupce musí disponovat nezpochybnitelnou morální integritou, přičemž důvěra v státního zástupce a státní zastupitelství jako celek je velmi významnou hodnotou, kterou je třeba chránit se zvýšenou měrou. Nedůvěra ve státní zástupce je schopna ovlivnit důvěru občanů v právní stát jako takový. Morální integrita státního zástupce je klíčová pro výkon jeho funkce. Státní zástupce dohlíží na zákonnost přípravného řízení a má klíčové místo v řízení před soudem. Svou funkci musí vykonávat nestranně. To vše je schopna zajistit jen osoba s morální integritou. Její významné narušení může vést i k závěru, že není schopna funkci státního zástupce vykonávat (bod 176 rozhodnutí Lucia Horáková), a tedy že je namístě ji z funkce státního zástupce odvolat. [58] Pokud jde o osobu kárně obviněné, pak v její prospěch hovoří to, že v minulosti za celou dobu výkonu své funkce nebyla kárně postižena a ani jí nebylo vytýkáno drobné pochybení při výkonu funkce státní zástupkyně, a že její práce je kárným navrhovatelem hodnocena kladně, a to ve všech aspektech výkonu funkce státní zástupkyně (viz bod [24] výše). [59] S ohledem na závažnost kárného provinění nemohlo být dostačující pouhé projednání kárného provinění nebo uložení důtky [§ 30 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona o státním zastupitelství]. Kárný soud zároveň shledal kárné opatření navržené kárným navrhovatelem spočívající ve snížení platu o 5 % na dobu 5 měsíců za zcela zjevně nepřiměřené závažnosti spáchaného kárného provinění (blíže viz usnesení NSS ze dne 18. 1. 2023, čj. 12 Ksz 2/2022 112, bod 18 a násl.). [60] Kárný soud proto zvažoval, zda není na místě uložit nejpřísnější kárné opatření spočívající v odvolání z funkce státního zástupce [§ 30 odst. 1 písm. c) zákona o státním zastupitelství]. Zmíněné kárné opatření kárný soud uložil již ve věci Eleny Votavové za nečestné jednání státní zástupkyně spočívající v tom, že jako státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství poskytla rozhovor redaktorovi, který byl následně částečně otištěn v deníku, ve kterém zdůvodnila svoje setrvání ve funkci státní zástupkyně potřebou splácet hypotéku, ačkoliv připustila, že její v minulosti uskutečňované přátelské kontakty s osobami, které jsou veřejně označovány za příslušníky kriminálního prostředí, mohou v současnosti ve veřejnosti vzbudit pochybnosti o důvěryhodnosti státního zástupce a jeho nestrannosti. Soud má za to, že rovněž v nyní projednávané věci by závažnost kárného provinění, které taktéž spočívá ve vysoce nečestném a společensky škodlivém jednání kárně obviněné, odůvodňovala uložení kárného opatření odvolání z funkce státního zástupce. K jeho uložení však nakonec nepřistoupil, a to ze dvou důvodů. Předně v řízení nevyplynulo najevo, že by v důsledku jednání kárně obviněné byl zmařen některý úkon orgánu činných v trestním řízení, který by mohl ovlivnit jejich další postup v trestním řízení. Nešlo například o protokol o výslechu svědka, kterého by už nešlo znovu vyslechnout, či o protokol o neodkladném nebo neopakovatelném úkonu. J. S. mohl podat trestní oznámení, které nebylo zaprotokolováno, znovu, což také učinil, jak při jednání vypověděl. Žádost o přezkum postupu policejního orgánu pak byla vyřízena 1. náměstkyní okresního státního zástupce. Následky jednání kárně obviněné proto nebyly nezvratné. Druhým důvodem pak bylo to, že kárně obviněné dnem 31. 12. 2023 zaniká funkce státního zástupce z důvodu dosažení věku 70 let, přičemž po celou dobu výkonu své funkce ji vykonávala řádně a nebyla kárně postižena. Kárný navrhovatelem byla navíc hodnocena kladně. Kárný soud proto dospěl k závěru, že odvolání z funkce by bylo ve věci kárně obviněné nepřiměřeně přísné. [61] Jako odpovídající závažnosti spáchaného kárného provinění proto kárný soud vyhodnotil uložení kárného opatření podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství, tedy snížení platu, a to v horní polovině zákonné sazby. S ohledem na mimořádnou závažnost kárného provinění rozhodl kárný soud o uložení daného opatření v nejvyšší možné výměře, tedy snížení platu o 30 % na dobu 1 roku. Uložené kárné opatření představuje významný zásah do odměňování kárně obviněné, který odpovídá závažnosti jejího jednání. VI. Závěr [62] S ohledem na všechno, co bylo uvedeno k jednání kárně obviněné státní zástupkyně, pro které bylo vedeno toto kárné řízení, Nejvyšší správní soud jako soud kárný podle § 19 odst. 1 zákona o kárném řízení uznal kárně obviněnou vinnou kárným proviněním podle § 28 zákona o státním zastupitelství, jehož se dopustila skutkem popsaným ve výroku tohoto rozhodnutí. Za toto kárné provinění jí uložil podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství kárné opatření snížení platu o 30 % na dobu 12 měsíců. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í odvolání přípustné. V Brně dne 18. ledna 2023 JUDr. Petr Mikeš, Ph.D. předseda kárného senátu ve věcech státních zástupců