12 Ksz 2/2023

12 Ksz 2/2023- 216 - text

pokračování 12 Ksz 2/2023 - 240

R O Z H O D N U T Í

Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., zástupce předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a přísedících JUDr. Marka Bodláka, JUDr. Michala Basíka, JUDr. Jana Brože a prof. JUDr. PhDr. Miloše Večeři, CSc. při ústním jednání dne 15. 11. 2023 ve věci návrhu obvodní státní zástupkyně pro Prahu 9, se sídlem 28. pluku 1533/29b, Praha 10, proti kárně obviněné: JUDr. Leona Dufková, státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9, zast. obhájcem Pavlem Uhlem, advokátem se sídlem Kořenského 1107/15, Praha 5, o návrhu na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státní zástupkyně ze dne 22. 3. 2023 a ze dne 17. 7. 2023

1. (původně bod 1. návrhu ve věci 12 Ksz 2/2023) ve věci vedené pod sp. zn. ZK 122/2022, po právní moci usnesení o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání podle § 179g odst. 1, 2 písm. a), b) tr. řádu, která nastala 7. 5. 2022, nerozhodla podle § 179h odst. 1 tr. řádu ihned o zápočtu doby zadržení řidičského průkazu správním orgánem do právní moci usnesení o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání do délky závazku zdržet se řízení motorových vozidel všeho druhu, přestože jí vedoucí státní zástupkyně na tuto zákonnou povinnost písemně upozornila při aprobaci usnesení 26. 4. 2022, přičemž její nečinnost skončila až 23. 8. 2022, kdy byla uznána práce neschopnou do 25. 11. 2022, a o zápočtu bylo rozhodnuto vedoucí státní zástupkyní až 21. 10. 2022 poté, co zjistila, že tak neučinila kárně obviněná. Tím se dopustila nezákonné nečinnosti v délce 3 měsíců,

2. (původně bod 2. návrhu ve věci 12 Ksz 2/2023) ve věci vedené pod sp. zn. ZK 144/2022, po právní moci usnesení o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání podle § 179g odst. 1, 2 písm. a, b) tr. řádu, která nastala 7. 6. 2022, nerozhodla podle § 179h odst. 1 tr. řádu ihned o zápočtu doby zadržení řidičského průkazu správním orgánem do právní moci usnesení o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání do délky závazku zdržet se řízení motorových vozidel všeho druhu, přestože jí vedoucí státní zástupkyně na tuto zákonnou povinnost písemně upozornila při aprobaci usnesení 26. 4. 2022, přičemž její nečinnost skončila až 23. 8. 2022, kdy byla uznána práce neschopnou do 25. 11. 2022, a o zápočtu bylo rozhodnuto vedoucí státní zástupkyní až 21. 10. 2022 poté, co zjistila, že tak neučinila kárně obviněná. Tím se dopustila nezákonné nečinnosti v délce 2 měsíců,

3. (původně bod 1. návrhu ve věci 12 Ksz 5/2023) ve věci vedené pod sp. zn. ZK 464/2022, nevyznačila doložku právní moci na usnesení o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání od 29. 12. 2022 do 7. 3. 2023, ačkoliv usnesení nabylo právní moci dne 24. 12. 2022, zároveň nedala pokyn kanceláři k vyznačení právní moci v rejstříku, k odeslání hlášenky Rejstříku trestů a zaslání pravomocného usnesení Magistrátu hlavního města Prahy k zápisu závazku zdržet se řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu devět měsíců do registru řidičů. Postupovala tak v rozporu s § 9 ve spojení s § 8 odst. 1 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, a § 123b odst. 3 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Doložku právní moci vyznačila až 7. 3. 2023. Hlášenku Rejstříku trestů a zajištění doručení usnesení Magistrátu hlavního města Prahy za ni provedla na základě upozornění kanceláře obvodní státní zástupkyně 13. 3. 2023. Uvedené opomněla, ačkoliv byla 7. 12. a 8. 12. 2022 ve věcech pod sp. zn. ZK 122/2022 a ZK 144/2022 upozorněna mimo jiné na to, že odklon od trestního řízení se závazkem neřídit motorová vozidla všeho druhu je nezbytné hlásit Magistrátu hlavního města Prahy. Tím se dopustila nezákonné nečinnosti v délce více jak 2 měsíců.

4. (původně bod 3. návrhu ve věci 12 Ksz 2/2023) ve věci vedené pod sp. zn. 4 ZN 11004/2021, nevyřídila v rozporu s § 16a odst. 6 zákona o státním zastupitelství podání doručené 29. 1. 2021 do 29. 3. 2021. Podání bylo formálně označené jako trestní oznámení na pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí Prahy 1 pro nedostatečný výkon opatrovnické činnosti a pěstounku nezletilých dětí oznamovatele, bytem v obvodu Prahy 1. Obsahově šlo o projev nespokojenosti s výkonem opatrovnictví a sociální péče o nezletilé děti oznamovatele. Dne 23. 2. 2023, vyzvala podatele k doplnění podání bez bližší specifikace toho, co má být doplněno. Dopustila se tak nezákonné nečinnosti v období od 30. 3. 2021 do 23. 8. 2022 a v období od 25. 11. 2022 do 23. 2. 2023. Celková doba její nezákonné nečinnosti činila 1 rok a necelých 9 měsíců.

5. (původně bod 4. návrhu ve věci 12 Ksz 2/2023) ve věci vedené pod sp. zn. 4 ZN 288/2021, nevyřídila v rozporu s čl. 14 odst. 8 Pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 9/2019, o postupu státních zástupců v trestním řízení, podání došlé 18. 11. 2021 do 18. 1. 2022. Formálně bylo označené jako předložení spisu od Úřadu městské části Praha 14, obsahově šlo o žádost o přezkum postupu policejního orgánu Místního oddělení PČR Kyje ve smyslu § 157 odst. 2 tr. řádu, zda jsou dány důvody pro uplatnění dozorových oprávnění ve vztahu k zahájení úkonů trestního řízení. Nečinnost ukončila až 27. 12. 2022 jiná státní zástupkyně, která kárně obviněnou zastupovala v době dovolené, a to postoupením spisového materiálu Úřadu městské části Praha 14 na Policii ČR, Obvodní ředitelství Praha III, k zahájení trestního stíhání proti osobě podezřelého. Dopustila se tak nezákonné nečinnosti v období od 19. 1. 2022 do 23. 8. 2022. Celková doba její nezákonné nečinnosti činila necelých 7 měsíců.

6. (původně bod 5. návrhu ve věci 12 Ksz 2/2023) ve věci vedené pod sp. zn. 4 ZN 305/2021, nevyřídila v rozporu s čl. 14 odst. 8 Pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 9/2019, o postupu státních zástupců v trestním řízení, podání došlé 3. 12. 2021 do 3. 2. 2022. To bylo formálně označené jako žádost o posouzení věci od Úřadu městské části Praha 14, obsahově šlo o žádost o přezkum postupu policejního orgánu PČR OŘ Praha III, SKPV – 3OOK ve smyslu § 157 odst. 2 tr. řádu, zda jsou dány důvody pro uplatnění dozorových oprávnění ve vztahu k zahájení úkonů tr. řízení. Podání vyřídila až 1. 2. 2023 vrácením spisu Úřadu městské části Praha 14 s tím, že nejde o podezření ze spáchání trestné činnosti. Dopustila se tak nezákonné nečinnosti v období od 4. 2. 2022 do 23. 8. 2022 a v období od 25. 11. 2022 do 1. 2. 2023. Celková doba její nezákonné nečinnosti činila necelých 9 měsíců. II. V rozporu s § 24 odst. 2 zákona o státním zastupitelství vystříhat se při výkonu své funkce všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce, kárně obviněná

1. (původně bod 2. návrhu ve věci 12 Ksz 5/2023) ve věci vedené pod sp. zn. ZDU 105/2022 vytvořila dne 18. 1. 2023 na základě ústního pokynu obvodní státní zástupkyně a současně upozornění vedoucí netrestního oddělení Městského státního zastupitelství v Praze na pochybení při prověrce ve vztahu k ukládání sankcí chovancům ze strany Dětského domova Klánovice, označovaných jako opatření při výchově nebo výchovných opatření, záznam, nadepsaný jako „dodatek k zápisu o prověrce vykonané dne 30. 11. 2022“. V něm však nepravdivě uvedla, že pochybení při ukládání opatření ve výchově telefonicky projednala s ředitelkou dětského domova Klánovice. V dokumentu nazvaném „záznam o prověrce ze dne 6. 3. 2023“ znovu potvrdila, že pochybení dne 18. 1. 2023 telefonicky projednala s ředitelkou Dětského domova Mgr. D. K., přestože se telefonát neuskutečnil.

2. (původně bod 3. návrhu ve věci 12 Ksz 5/2023) ve věci vedené pod sp. zn. ZDU 106/2022 dne 18. 1. 2023 vytvořila na základě ústního pokynu obvodní státní zástupkyně a současně upozornění vedoucí netrestního oddělení Městského státního zastupitelství v Praze na pochybení při prověrce ve vztahu k ukládání sankcí chovancům ze strany Výchovného ústavu, Střediska výchovné péče a střední školy Klíčov, označovaných jako opatření při výchově nebo výchovných opatření, záznam, nadepsaný jako „dodatek k zápisu o prověrce vykonané dne 8. 12. 2022“. V něm však nepravdivě uvedla, že pochybení při ukládání výchovného opatření telefonicky projednala s odpovědnou pracovnicí výchovného zařízení. V dokumentu nazvaném „záznam o prověrce ze dne 6. 3. 2023“ upřesnila, že pochybení dne 18. 1. 2023 telefonicky projednala se sociální pracovnicí Mgr. I. P., přestože se telefonát neuskutečnil. t e d y ad I. jednala v nepřímém úmyslu v rozporu s povinností státního zástupce podle § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, při výkonu své funkce odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných průtahů, čímž zároveň ohrozila důvěru v činnost státního zastupitelství a v odbornost jeho postupu, ad II. jednala v přímém úmyslu v rozporu s povinností státního zástupce podle § 24 odst. 2 zákona o státním zastupitelství vystříhat se při výkonu své funkce všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce, čímž zároveň ohrozila důvěru v činnost státního zastupitelství a snížila vážnost a důstojnost funkce státního zástupce., č í m ž s p á c h a l a dvě kárná provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a z a t o s e jí u k l á d á podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření snížení platu o 30 % na dobu 15 měsíců.

15. 7. 2022 a 8.

12. 8. 2022. Po návratu z dlouhodobé pracovní neschopnosti kárně obviněná čerpala pouze 2 dny dovolené ve dnech 27. a 28. 12. 2022. Dle kárného senátu z uvedeného přehledu neplyne, že by kárně obviněná čerpala dovolenou v tak dlouhém úseku, zejména s ohledem na celkovou délku průtahů, že by jí to neumožňovalo včas zpracovávat vytýkanou agendu, jak se snažila tvrdit v rámci své obhajoby. III.1.A Poměry na OSZ pro Prahu 9 [56] Kárně obviněná i její obhájce při ústním jednání uvedli, že vytýkané události proběhly, avšak nedosahují intenzity kárného provinění. A to zejména v kontextu dlouhodobých poměrů na pracovišti, v jejichž důsledku pracovala kárně obviněná pod tlakem. Poměry na pracovišti považovala za stěžejní pro celou věc. Kárná navrhovatelka jí prý hned po jejím nástupu na OSZ pro Prahu 9 dala najevo, že „ony dvě na kávu nikdy chodit nebudou“. Podle toho se k ní po celou dobu chová. Kárně obviněná uvedla, že chyby nedělá jenom ona, ale i ostatní státní zástupci, avšak přístup k ní je specifický a dochází vůči ní k porušení zásady rovnosti přístupu. V případě kárně obviněné a kárné navrhovatelky se jedná o střet dvou myšlenkových světů. Kárná navrhovatelka je formalistická a lpí na maličkostech, zatímco kárně obviněnou zajímá podstata věci a její celková logika, formální stránka již méně. V důsledku těchto dvou zcela rozdílných přístupů k práci proto často dochází k jejich názorovým střetům. [57] Kárně obviněná při svém výslechu dále uvedla, že v důsledku přístupu kárné navrhovatelky k vedení úřadu rezignovaly dvě státní zástupkyně a třetí státní zástupce je nyní v rezignační lhůtě. Jedna odešla do předčasného důchodu, protože kárná navrhovatelka velmi tlačila na vysokou kvalitu práce a zároveň i její včasnost, což se dlouhodobě nedá vydržet. Druhá rezignovala z důvodu, že nechtěla pracovat na OSZ pro Prahu 9, protože dříve spadala pod jiné OSZ, ale kárná navrhovatelka si její příchod vynutila. Rezignaci jí zdůvodnila nepohodou na pracovišti a péčí o malé děti, což se nedalo skloubit. Uvědomila si také, že je důležitější věnovat se rodině a případně se profesně přeorientovat někam jinam. Poslední státní zástupce rezignoval poté, co byl sužován nemocemi a zemřela mu manželka a v této situaci mu kárná navrhovatelka přinesla předtištěný rezignační dopis. [58] Atmosféra na pracovišti tedy není dobrá, což vyplynulo i v řízení před Městským soudem v Praze o přezkumu výtky ze dne 1. 6. 2023. V rámci něj kárná navrhovatelka v pozici žalované uvedla, že pokud se kárně obviněné nelíbí podmínky, které je nutné při práci na nejnižším článku státního zastupitelství dodržovat (tj. ať už pokyny státních zastupitelství vyšších instancí, či pokyny interní, vydané kárnou navrhovatelkou), tak nezbývá nic jiného, než aby z OSZ pro Prahu 9 odešla. To bylo v řízení před kárným soudem prokázáno přehráním zvukového záznamu z ústního jednání u Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. 5 A 30/2023. [59] Kárně obviněná dále hovořila o incidentu, který se odehrál dne 3. 11. 2022, kdy se ještě v pracovní neschopnosti dostavila na pracoviště na poradu s kárnou navrhovatelkou, aby si sjednala možnost nástupu do práce. Kárná navrhovatelka na ní na schůzce křičela, že je úplně neschopná a agendu domácího násilí ji odebírá, protože ji není schopná vykonávat a že vůbec lituje toho, že se vrací. Poté, co kárně obviněná opustila kancelář kárné navrhovatelky a šla si popovídat s kolegy, ji měla kárná navrhovatelka zavolat zpět do své kanceláře, kam se však již nedostavila. To jí po návratu z pracovní neschopnosti kárná navrhovatelka vyčetla na poradě před ostatními a dále ji měla osočit z nevhodného vyjadřování vůči její osobě. Tyto události považovala kárně obviněná za vyvrcholení jejich dřívějších neshod, v důsledku čehož na ni kárná navrhovatelka podala oba kárné návrhy. [60] Dále nastala vyhrocená situace v případě, který je předmětem výtky ze dne 1. 6. 2023. Uzavřela, že vztahy mezi nimi jsou na bodu mrazu a kárná navrhovatelka jí vytýká věci a pochybení, které ostatním státním zástupcům procházejí. I v kontextu vyjádření kárné navrhovatelky u jednání u městského soudu v řízení sp. zn. 5 A 30/2023 se jí jako jediná možnost jeví její odchod z OSZ pro Prahu 9. A to jak kvůli vztahům s kárnou navrhovatelkou, tak proto, že jediná agenda, která jí dávala smysl a na pracovišti ji držela, jí byla odebrána. [61] Kárná navrhovatelka uvedla, že nikdo z odcházejících státních zástupců na OSZ pro Prahu 9 neuvedl jako důvod pro podání rezignace způsob její práce. Všichni byli vyčerpaní, unavení a uvedli, že nezvládají na státním zastupitelství pracovat. Druhá ze zmiňovaných státních zástupkyň dělala původně dopravní agendu na OSZ pro Prahu 2 a po zrušení této specializace a nástupu na OSZ pro Prahu 9 odmítala dělat obecnou kriminalitu, například jí výslovně odmítla pracovat na trestném činu podvodu. Sama následně přišla s tím, že chce pracovat jinde. Kárně obviněnou posledně zmiňovaný státní zástupce přešel na státní zastupitelství ze soudu, kde mu bylo vyhrožováno kárným návrhem z důvodu průtahů. Práci však nezvládal ani na státním zastupitelství jak před úmrtím manželky, tak po něm, takže toto úmrtí nemělo na jeho výkon žádný vliv. Sám se rozhodl, že chce rezignovat, ale sdělil jí, že neví, jak rezignace vypadá. Personalistka jí proto vytvořila vzor, který mu kárně obviněná předala. [62] Co se týče incidentu z 3. 11. 2022, kárná navrhovatelka jej nevnímá jako vyvrcholení vzájemných neshod, neboť ty považuje za konstantní. Jednalo se o schůzku iniciovanou kárně obviněnou. Ta jí sdělila datum návratu z pracovní neschopnosti, aniž by ji kárná navrhovatelka žádala, aby nastoupila předčasně. Ohledně spisů ve věcech domácího násilí, které chtěla dokončit, ji kárná navrhovatelka informovala, že její referát už je prakticky rozebraný. Proto nebyl důvod, aby za tímto účelem spěchala s návratem na pracoviště. Rozhodně na kárně obviněnou nekřičela. [63] Pokud jde o vztahy na pracovišti, kárný senát předesílá, že spory z pracovněprávních vztahů náleží civilním soudům. Úkolem kárného soudu je pouze posoudit to, zda se kárně obviněná dopustila kárných provinění, která jí byla vytýkána kárným obviněním. Vztahy na pracovišti by mohly být relevantní pro toto posouzení pouze tehdy, pokud by kárně obviněné fakticky bránily nebo výrazně ztěžovaly plnění jejích pracovních úkolů. [64] Obhajoba kárně obviněné stála primárně na tom, že atmosféra na pracovišti byla natolik toxická, že jí to znemožňovalo vykonávat svou práci bez chyb. S tím se však kárný senát neztotožnil. Byť je z dokazování zřejmé, že vztahy mezi kárnou navrhovatelkou a kárně obviněnou jsou napjaté, nebylo prokázáno, že by atmosféra na pracovišti byla natolik výjimečná, že by kárně obviněné znemožňovala plnit pracovní povinnosti. Z předložených důkazů nevyplývá ani to, že by kárná navrhovatelka ke kárně obviněné přistupovala výrazně odlišněji než k ostatním státním zástupcům. [65] To, že by se jiní státní zástupci dle tvrzení kárně obviněné rozhodli rezignovat mimo jiné taky kvůli nevhodnému jednání kárné navrhovatelky vůči nim, nebylo nijak prokázáno. Kárná navrhovatelka předestřela své vlastní vysvětlení jejich odchodu (bod [61]), které se nejeví jako nevěrohodné. Navíc ani to, co měli říct tito státní zástupci kárně obviněné (bod [57]) není s tvrzením kárné navrhovatelky v rozporu. Z těchto tvrzení lze snad jen dovodit, že kárná navrhovatelka má na státní zástupce relativně vysoké nároky. To však samozřejmě není žádný projev bossingu. [66] Pokud jde o schůzku 3. 11. 2022, pak v prvé řadě nelze přehlédnout odlišná tvrzení jejích účastnic o tom, jak proběhla. I pokud by však soud vyšel z tvrzení kárně obviněné, pak by jistě jednání kárné navrhovatelky bylo značně nevhodné. Jednalo by se však o ojedinělý incident, který by nemohl mít vliv na celkový pracovní výkon kárně obviněné. [67] Jde li o výrok kárné navrhovatelky, že pokud není kárně obviněná na pracovišti spokojena, je možností i to, aby odešla, kárný soud takové tvrzení neshledal nijak šikanózním. Obdobná situace jako na OSZ pro Prahu 9 může ostatně nastat v jakémkoliv jiném zaměstnání. To, že si řadový zaměstnanec povahově, hodnotově, názorově či jakkoliv jinak nerozumí s vedoucím zaměstnancem, rozhodně není ojedinělé. Pokud následné snahy o nalezení společné řeči selžou, tak je odchod řadového zaměstnance skutečně řešením, které může být namístě. I v soustavě státního zastupitelství totiž platí, že řadový zaměstnanec si nevybírá, kdo se stane jeho nadřízeným a jaké metody řízení může používat, pokud nepůjde o nepřípustné postupy. [68] Z vyjádření kárné navrhovatelky navíc ani nevyplyne, že by podle ní byl odchod kárně obviněné jediným možným řešením nastalé situace. Kárná navrhovatelka tuto možnost uvedla tak, že pokud má kárně obviněná problém s dodržováním zákonných či interních pokynů a lhůt, které jsou však na všech státních zastupitelstvích téže instance obdobné, tak se jeví jako jediná možnost její odchod. Z toho tedy plyne, že kárná navrhovatelka i nadále počítala s možností, že kárně obviněná na OSZ pro Prahu 9 setrvá a začne zmiňovaná pravidla dodržovat. Proto lze uzavřít, že ani tento výrok kárné navrhovatelky ve směru ke kárně obviněné nezakládá jakkoliv výjimečnou okolnost, ke které by bylo třeba přihlédnout pro účely kárného řízení. [69] Kárný senát proto dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by kárná navrhovatelka vůči kárně obviněné jednala tak, že by to kárně obviněné bránilo na pracovišti rozumně fungovat. Kárně obviněnou popisované situace, které mají svědčit o údajném bossingu, nejsou nijak mimořádné a překračující případné odlišné nahlížení na řešení věcí mezi podřízeným a nadřízeným. Byť někdy lze jistě pochybovat o tom, zda kárnou navrhovatelkou zvolené řešení konfliktů s kárně obviněnou bylo vždy manažersky vhodné, jako například v minulosti neochota o zkrácení úvazku kvůli péči o děti mladší 15 let (k tomu dále body [206] a [210] níže), nelze dojít k závěru, že by se ze strany kárné navrhovatelky jednalo o cílenou šikanu kárně obviněné. [70] Z ničeho nevyplývá, že by kárně obviněná nebyla na pracovišti schopna naprostou většinu své agendy normálně vykonávat, byť se může případně cítit v práci nekomfortně. Soud navíc nevnímá obhajobu kárně obviněné primárně ani tak, že by vytýkané skutky byly způsobeny nevhodnou atmosférou na pracovišti. Kárné návrhy vnímá jako součást šikany vůči ní, neboť by je kárná navrhovatelka nepodala, pokud by vůči ní nebyla zaujatá. Obdobně i výše popisované události ze dne 3. 11. 2022 vnímá kárně obviněná jako vyvrcholení vzájemných neshod, na jehož základě na ni byly následně podány kárné návrhy. [71] Kárný senát však již v minulosti konstatoval, že důvody, které kárného navrhovatele vedou k podání návrhu, jsou pro posouzení věci v zásadě nerozhodné. Výjimkou by samozřejmě byl čistě šikanózní výkon takového práva. To, zda jsou vytýkaná jednání dostatečně závažná pro naplnění skutkové podstaty kárného provinění, je však následně předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného (rozhodnutí ze dne 6. 2. 2019, čj. 12 Ksz 8/2018 146, Radek Kytnar, body 69 a 70). [72] Soud v nyní posuzované věci neshledal, že by byl návrh podáván jakkoliv šikanózně. Množství pochybení na straně kárně obviněné bylo značné, o čemž kromě skutků vytýkaných oběma kárnými návrhy vypovídá i množství průběžně ukládaných výtek. Z těch si kárně obviněná mohla v průběhu let vytvořit jasnou představu minimálně o tom, že se při zpracovávání své agendy často dopouští průtahů (k shrnutí výtek viz část III.4.B tohoto rozhodnutí). Kárně obviněnou uváděné motivy kárné navrhovatelky jsou proto spekulativní. Soud shledal, že se kárně obviněná skutečně několika kárných provinění dopustila. V této situaci naopak měla kárná navrhovatelka povinnost podat návrh na zahájení kárného řízení v souladu s § 13i zákona o státním zastupitelství (rozhodnutí ze dne 24. 8. 2022, čj. 12 Ksz 1/2022 220, Lucia Horáková, bod 153). [73] Kárný senát proto uzavírá, že z dokazování nevyplynulo, že by se kárná navrhovatelka chovala ke kárně obviněné nevhodně. I pokud by tomu tak dle tvrzení kárně obviněné bylo, nejednalo se o jednání takové intenzity, že by jí to znemožňovalo plnit povinnosti, které byly předmětem kárného obvinění. III.1.B Zatížení kárně obviněné [74] Kárně obviněná v rámci své obhajoby uvedla, že při práci upřednostňuje kvalitu před kvantitou. I při výslechu uvedla, že se v rozhodné době primárně soustředila na složité kauzy týkající se problematiky domácího násilí. Proto některé z vytýkaných skutků nepovažovala za tolik důležité. Kárný senát si na základě těchto tvrzení vyžádal od kárné navrhovatelky přehled zatíženosti na OSZ pro Prahu 9. Pokud by z něj totiž vyplynulo například to, že se zatížení kárně obviněné výrazně vymykalo zatížení ostatních státních zástupců téhož státního zastupitelství a že proto nebyla objektivně schopna svou práci vykonávat, ať již v zákonných či interních lhůtách, jednalo by se o okolnost, ke které by kárný senát musel při úvahách o vině a kárném opatření přihlédnout. [75] Kárná navrhovatelka soudu následně předložila celkem 12 tabulek týkajících se zatíženosti státních zástupců OSZ pro Prahu 9. Při jednání dále upřesnila pravidla pro rozdělování práce státním zástupcům. Výkon a zatíženost na OSZ pro Prahu 9 za období 11/2020 7/2022 [76] Tabulka č. 1 zachycuje celkový nápad věcí jednotlivým státním zástupcům OSZ pro Prahu 9. Nápad přiřazuje kárná navrhovatelka manuálně. Specialistky na netrestní oblast a trestnou činnost páchanou nezletilými, mladistvými a na dětech mají ponížený nápad v agendě ZN o ¼ oproti ostatním státním zástupcům bez specializace, neboť mají nápad v rejstříku ZC, což dorovnává nápad v ZN a i následně ZT. Nápad v rejstříku ZK je ovlivněn nepřítomnostmi státních zástupců na pracovišti, neboť řízení je rychlé a krátké. Nepřítomným jej proto nelze přidělovat. Při manuálním a individuálním rozdělování nápadu lze výkyvy dorovnat v dalším období. Nápad v rejstříku ZN o cca ¼ mají dále ponížen i další specialisté, a to Mgr. Jindra a Mgr. Janoušek, kteří se dělí o agendu v rejstříku ZM, a dále i náměstkyně kárné navrhovatelky JUDr. Krečová. [77] Specialistkami na netrestní oblast jsou Mgr. Matějová, Mgr. Vršťalová, Mgr. Hlaváčová a do 14. 11. 2022 kárně obviněná. Kárný senát proto jejich agendu považuje pro účely kárného řízení za srovnatelnou (což plyne i z doložených opatření o specializaci). Dle tvrzení kárné navrhovatelky nastoupila Mgr. Vršťalová na OSZ pro Prahu 9 koncem roku 2020 a v dubnu 2022 odešla na mateřskou dovolenou, zatímco Mgr. Hlaváčová nastoupila koncem února 2022. Kárný senát proto pro účely tohoto přehledu vychází ze součtu agend těchto dvou státních zástupkyň. Nápad kárně obviněné za období 11/2020 7/2022 tedy srovnává s nápadem Mgr. Matějové, a dále s nápadem Mgr. Vršťalové za období 11/2020 4/2022 (s ohledem na nástup na mateřskou dovolenou Mgr. Vršťalové) v součtu s nápadem Mgr. Hlaváčové od 5/2022 (její nástup na OSZ pro Prahu 9) do 7/2022. [78] Z provedeného srovnání plyne, že v rejstříku ZT bylo kárně obviněné přiděleno méně věcí (110), než Mgr. Matějové (133 věcí), ale naopak více věcí, než Mgr. Hlaváčové a Mgr. Vršťalové dohromady (98 věcí). Zbývající státní zástupci bez poníženého nápadu mají průměrný nápad v agendě ZT 126 věcí. Celkový nápad kárně obviněné v rejstříku ZT je tedy nižší pouze o necelých 13 %. Kárná navrhovatelka však při jednání objasnila, že nápad v rejstříku ZT je ovlivněn předchozím dozorem v ZN a také tím, jak rychle policejní orgán zahájí trestní stíhání. Záleží tedy na tom, v kolika věcech ze stadia prověřování (rejstřík ZN) je následně zahájeno trestní stíhání (rejstřík ZT). Pokud je to možné, k dozoru v ZT je přidělen státní zástupce, který již ve stejné věci vedl dozor v ZN. Dále upřesnila, že kárně obviněná má o ¼ má snížený nápad v případě nových věcí. Pokud kárná navrhovatelka přerozděluje spisy v rejstříku ZT po jiných státních zástupcích, tak už to činí všem státním zástupcům rovnoměrně. V této fázi již neřeší, zda mají specialisté o jednu čtvrtinu méně. Podle předložené tabulky rejstříku ZN měla kárně obviněná srovnatelný nápad jako Mgr. Vršťalová a Mgr. Hlaváčová dohromady. Mgr. Matějová v rejstříku ZN nápad o ¼ ponížený neměla. V rejstříku ZN je také viditelná úleva kárně obviněné cca o jednu čtvrtinu ve srovnání se státními zástupci bez specializace. Kárná navrhovatelka u jednání také osvětlila, že statistiku zkresluje též to, že při převádění spisů z jednoho státního zástupce na druhého zůstane takový spis v ISYZ evidován jak v nápadu státního zástupce, jemuž byl odebrán, tak státního zástupce, na kterého byl nově převeden. Se zohledněním uvedeného lze proto uzavřít, že kárně obviněná měla ponížený nápad oproti státním zástupcům, kteří neměli agendu ZC. Jeví se však, že úleva ve svých důsledcích mohla být někdy menší, než zamýšlela kárná navrhovatelka. To však bylo způsobeno spíše tím, že u kárně obviněné se více věcí z agendy ZN následně přesunulo do agendy ZT, což však neovlivňovala kárná navrhovatelka. Nicméně pořád byl její počet věcí v agendě ZT snížen oproti státním zástupcům bez příslušné specializace. [79] Co se týče rejstříku ZC, kárně obviněné bylo za uvedené období přiděleno celkem 181 věcí, což je výrazně vyšší počet, než Mgr. Matějové (5 věcí) či než součet věcí přidělených Mgr. Vršťalové a Mgr. Hlaváčové (dohromady 129 věcí). Výrazně nižší nápad Mgr. Vršťalové a Mgr. Hlaváčové oproti kárně obviněné odůvodnila kárná navrhovatelka tím, že Mgr. Vršťalová ve sledovaném období s touto agendou začínala. Výrazně nižší nápad Mgr. Matějové byl zase odůvodněn tím, že Mgr. Matějová hned na počátku sledovaného období agendu ZC přestala zpracovávat (čemuž odpovídá i to, že jí následně nebyl ponížen nápadu o ¼ v agendě ZN, viz předchozí bod). [80] Tabulka č. 2 zachycuje intervence u soudního jednání uskutečněné ve sledovaném období státními zástupci OSZ pro Prahu 9. Z tabulky vyplývá, že průměrný počet intervencí na státního zástupce činí 212. Kárně obviněná se svými 220 intervencemi nachází nepatrně nad tímto průměrem. Za sledované období intervenovalo 5 státních zástupců častěji, než kárně obviněná a 5 státních zástupců méně, než kárně obviněná. Co se týče srovnání se specialistkami, Mgr. Matějová intervenovala celkem v 202 případech, součet intervencí Mgr. Vršťalové a Mgr. Hlaváčové činí 296 intervencí. [81] K tabulce č. 2 kárný senát konstatuje, že z ní nevyplývají v případě kárně obviněné zásadní odlišnosti ve srovnání se zbývajícím státními zástupci. [82] S údaji zachycenými v tabulce č. 2 souvisí tabulka č. 12 která obsahuje údaje o počtu osob ve vazebním řízení u jednotlivých státních zástupců. Kárně obviněná ve sledovaném období dozorovala ve vazbě celkem 6 osob, což odpovídá průměru, který činil 6,7 osoby na státního zástupce. Co se týče srovnání se specialistkami, Mgr. Matějová dozorovala celkem 11 osob ve vazbě, Mgr. Vršťalová s Mgr. Hlaváčovou dohromady 6 osob. [83] S ohledem na to proto není namístě obhajoba kárně obviněné tím, že dozorovala velký počet osob ve vazbě. Kárně obviněná k tomu při jednání uvedla, že touto obhajobou chtěla spíše poukázat na to, že agendu vazební považovala za více přednostní než agendu zápočtovou. [84] Tabulka č. 3 zachycuje počet návrhů na potrestání a závěrečných zpráv ve zkráceném přípravném řízení. Plyne z ní, že kárně obviněná má nápad v rejstříku ZT 111 věcí, přičemž průměr na státního zástupce činí 91. V rejstříku ZK má kárně obviněná 78 věcí a průměr na státního zástupce činí 66 věcí. Zde je tedy kárně obviněná více zatížena oproti jiným státním zástupcům, avšak jedná se typově o agendu ze své povahy jednoduchou a rychlou. [85] V tabulce č. 4 je zaznamenán počet odklonů (podmíněných zastavení a podmíněných odložení podání návrhu na potrestání). Kárně obviněná v rejstřících ZT a ZK dohromady aplikovala odklon celkem v 15 případech, průměr na státního zástupce činí 17 odklonů. V rámci srovnání se specialistkami aplikovala kárně obviněná stejný počet odklonů jako Mgr. Matějová a dvojnásobný počet než Mgr. Vršťalová a Mgr. Hlaváčová dohromady (což bylo 7 odklonů). [86] K tabulkám č. 3 a 4 kárný senát poznamenává, že z nich nevyplývá, že by se kárně obviněná v posuzovaných agendách výrazně vymykala průměru způsobem, který by mohl mít významnější vliv na zpracovávání přidělené agendy. [87] Tabulka č. 5 zachycuje počet věcí vrácených státním zástupcem policejnímu orgánu po návrhu na podání obžaloby či závěrečné zprávě. V případě kárně obviněné se dohromady v rejstřících ZT a ZK jedná o 25 vrácených věcí za sledované období, přičemž průměr na státního zástupce činí 10 věcí. [88] Obsah této tabulky koresponduje i s hodnocením její spolupráce od Obvodního ředitelství policie Praha III (viz bod [237]). Dle kárné navrhovatelky takové vrácení svědčí tomu, že ve spise nebyl buď kvalitně nebo vůbec veden dozor a dozorová státní zástupkyně viděla spis teprve po doručení návrhu na podání obžaloby, případně že vrácením k doplnění řeší délku řízení u státního zástupce. Tomu odpovídá i tabulka č. 10, kde kárně obviněná vykazuje dlouhou průměrnou délku řízení ve vyšetřování v úseku od doručení návrhu na podání obžaloby do jeho vyřízení. [89] Kárně obviněná to vysvětlila tím, že dlouhodobě nebyla spokojená s kvalitou práce policejního orgánu. Proto věci často vracela k dopracování. K dotazu, zda tyto nedostatky nebylo možné řešit průběžně již během přípravného řízení, uvedla, že vzhledem ke specifikům a komplexnosti agendy domácího násilí to při běžném elektronicky či telefonicky vedeném dozoru není možné. Jsou to věci, které vyplynou na povrch až ve chvíli, kdy je spis kompletní a pokud jsou klíčové pro dokazování u soudu, je třeba je zajistit. [90] Podle soudu však tento počet vrácených věcí spíše svědčí tomu, co uvádí kárná navrhovatelka. Soud neshledává důvod, proč by měla být agenda domácího násilí při výkonu dozoru v přípravném řízení natolik odlišná od jiných agend, které jsou také náročné na řádné zjištění skutkového stavu. Ten bude ve velké míře založen na svědeckých výpovědích přímých účastníků trestné činnosti ať již v pozici pachatelů, či poškozených. [91] Jak již bylo uvedeno, s tabulkou č. 5 souvisí tabulka č. 10, která zachycuje délku řízení ve dnech u státního zástupce od návrhu na podání obžaloby nebo závěrečného návrhu do vyřízení věci. V případě kárně obviněné se v rejstříku ZT jednalo celkem 177 dnů, průměr na státního zástupce činil 114,8 dne. Druhá nejdelší délka řízení byla 167 dnů u Mgr. Drobňáka, třetí nejdelší 163 dnů u Mgr. Jindry. V rejstříku ZK měla kárně obviněná druhou nejdelší délku řízení – celkem 14 dnů. Nejdelší měli Mgr. Drobňák a Mgr. Janoušek, oba celkem 16 dnů. [92] Kárně obviněná při svém výslechu uvedla, že délka řízení je dána rozsahem spisového materiálu v agendě domácího násilí, který je nutné kompletně prostudovat pro sepsání obžaloby, na rozdíl např. od hospodářské kriminality, kde stačí prolistovat stránky plné faktur. Jí zpracovávané obžaloby byly velmi dlouhé, nikdy se nedostaly pod 20 či 30 stran, což je rozdíl oproti kolegům, kteří píšou obžaloby třeba pětistránkové. Kárná navrhovatelka k tomu dodala, že kárně obviněná zdaleka neměla v referátu jen spisy ve věcech domácího násilí, ale i klasický referát zahrnující i jednoduché a středně těžké spisy. Obžaloby byly psány jako beletrie, ale chyběly v nich stěžejní úvahy o právní kvalifikaci. [93] I v tomto ohledu se kárný senát kloní k hodnocení kárné navrhovatelky, a to ze stejných důvodů, které uvedl shora, pokud jde o vracení věcí policejnímu orgánu po návrhu na podání obžaloby či závěrečné zprávy. Jak také vhodně poznamenala kárná navrhovatelka, kárně obviněná měla v referátu i věci zcela běžné. Je ostatně standardem, že státní zástupci mívají část agendy lehčí a část těžší. Nízký absolutní počet těchto věcí ostatně vyplývá i z kárně obviněnou předloženého celkového přehledu řešených trestních věcí ve věcech domácího násilí (viz dále bod [97]). Za období 5 let se jednalo o pouhých 22 věcí. I pokud by soud vyšel z toho, že tím kárně obviněná měla na mysli jen věci pravomocně skončené, ačkoliv mluvila o celkovém přehledu, jednalo by se stálo o relativně nízké číslo vzhledem k celkovému nápadu. [94] Z tabulky č. 6 vyplývá počet věcí vrácených soudem státnímu zástupci k došetření. Kárně obviněná má ve sledovaném období v rejstříku ZT k došetření vráceny 2 věci, průměr na státního zástupce činí 0,9 věcí. Vzhledem k tomu, že se jedná o takto malé počty věcí, nemá toto srovnání z hlediska hodnocení kvality práce kárně obviněné vypovídající hodnotu. [95] Tabulky č. 7 až č. 9 a č. 11 zachycují počet věcí postoupených soudem k projednání přestupku, počet trestních stíhání zastavených rozhodnutím soudu, počet věcí podmíněně zastavených rozhodnutím soudu a počet věcí zproštěných soudem podle § 226 písm. a) až d) tr. řádu. I tyto údaje stran zatížení a kvality práce kárně obviněné mají dle soudu nízkou vypovídající hodnotu, jelikož se jedná o velmi nízká čísla a kárně obviněná se pohybuje blízko průměru. [96] Kromě zde rekapitulovaných tabulek kárná navrhovatelka v průběhu řízení uvedla, že pro nekvalitní výkon dozoru kárně obviněnou dále svědčí i to, že za období od 1. 1. 2020 do 15. 3. 2023 došlo ze strany MSZ v Praze ke zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání vydaných na pokyn dozorového státního zástupce OSZ pro Prahu 9 ve 21 případech, přičemž v 11 případech se jednalo o usnesení o trestním stíhání zahájeném na pokyn kárně obviněné. Při jednání upřesnila, že se jedná o údaje získané z ISYZ na základě speciálního dotazu. Kárně obviněná reagovala, že ona čísla nemá k dispozici. Uvedla však, že MSZ v Praze usnesení většinou zrušilo z důvodu nedostatečného vymezení skutku, který však formuloval policejní orgán, nikoliv kárně obviněná. Kárný senát však i tuto informaci považuji toliko za doplňující či dokreslující, bez zásadního vlivu na určení kvality práce kárně obviněné. [97] V souvislosti s poukazem kárně obviněné na kvalitu její práce soud provedl k důkazu jí předložený celkový přehled řešených trestních věcí ve věcech domácího násilí. Plyne z něj, že v období let 2017 až 2022 vyřídila kárně obviněná celkem 22 trestních věcí s právní kvalifikací podle § 198, § 199 a § 201 tr. zákoníku, jejichž výsledkem bylo pravomocné odsouzení pachatele. Jedná se však o skutečnost, o které není mezi stranami sporu, neboť jde o problematiku, která spadala do tehdejší specializace kárně obviněné. Může to do jisté míry svědčit o tom, že se těmto věcem věnovalo, neboť soud si je vědom, že prokázání viny ve věcech domácího násilí často bývá náročné. Podle soudu však jen z tohoto čísla nelze usuzovat na nadstandardní kvalitu její práce. [98] Kárný senát předesílá, že kárně obviněná v průběhu řízení neuvedla, že by se cítila zatížena více, než jiní státní zástupci. Poukazovala jen na to, že v rozhodné době zpracovávala zejména v agendě domácího násilí skutkově velmi složité věci a že tuto agendu považovala za více přednostní, než agendu, které se týkají vytýkaná pochybení. K tomu však kárný senát konstatuje, že státní zástupce má povinnost věnovat se přednostně mimo jiné věcem, které jsou jako prioritní označeny zákonem, což je právě i případ tzv. zápočtové agendy podle § 179h odst. 1 tr. řádu (k tomu více v části III.2.B tohoto rozhodnutí). Zároveň platí, že si státní zástupce nemůže organizovat práci tak, že by zpracovával pouze věci, které vyžadují pro řádné zpracování výraznější objem času, na úkor agend, které za přednostní nepovažuje, avšak jsou nezbytnou součástí práce státního zástupce na obvodním státním zastupitelství (srov. rozhodnutí Radek Kytnar). [99] Provedené dokazování v tomto směru soud shrnuje tak, že kárně obviněná byla, pokud jde o množství věcí v rejstřících ZN a ZT, zatížena srovnatelně, jako jiné státní zástupkyně s obdobnou specializací. V agendě ZC je její zatížení vyšší, což však odpovídá i jejímu vysvětlení, že byla jedinou státní zástupkyní, která se na OSZ Pro Prahu 9 dlouhodobě věnovala specializaci na netrestní oblast a problematice domácího násilí. To dokládá i odchod Mgr. Vršťalové a příchod Mgr. Hlaváčové v průběhu sledovaného období (viz bod [77] výše). Soud toto vysvětlení považuje za logické a uzavírá, že nijak nenasvědčuje tomu, že by kárná navrhovatelka ke kárně obviněné přistupovala jinak, než ke zbývajícím státním zástupcům. [100] Z provedeného dokazování proto nevyplývá, že by kárně obviněná ze strany kárné navrhovatelky čelila nerovnému či jinak nespravedlivému přístupu. Provedené dokazování dále nepotvrdilo ani tvrzení kárně obviněné, že v rámci své práce upřednostňuje kvalitativní hledisko před kvantitativním. Předložené tabulky v tomto ohledu dle kárného senátu totiž nemají potřebnou vypovídající hodnotu. Toto tvrzení nepodporují navíc ani hodnocení spolupráce s kárně obviněnou či hodnocení kárně obviněné jako státní zástupkyně (k tomu v podrobnostech viz část III.4.C tohoto rozhodnutí). [101] Kárný senát nezpochybňuje, že zatížení OSZ pro Prahu 9, jako ostatně většiny obvodních státních zastupitelství v Praze, je relativně vysoké a klade na státní zástupce značné nároky. Ve vztahu ke kárně obviněné však až na nadprůměrný nápad v rejstříku ZC nebyl prokázán žádný exces. III.2 Posouzení průtahů jako kárného provinění státního zástupce III.2.A Obecná východiska [102] Podle § 2 odst. 2 zákona o státním zastupitelství platí, že státní zastupitelství při výkonu své působnosti dbá, aby každý jeho postup byl v souladu se zákonem, rychlý, odborný a účinný. [103] Podle § 24 odst. 1 téhož zákona platí, že státní zástupce je při výkonu své funkce povinen odpovědně plnit své úkoly a respektovat zásady, které zákon pro činnost státního zastupitelství stanoví; zejména je povinen postupovat odborně, svědomitě, odpovědně, nestranně, spravedlivě a bez zbytečných průtahů. [104] Stejně tak podle § 2 odst. 4 tr. řádu platí, že orgány činné v trestním řízení musí projednávat věci urychleně bez zbytečných průtahů. Vyřízení věci v přiměřené lhůtě je také součástí práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. [105] Podle § 28 zákona o státním zastupitelství je kárným proviněním zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce. [106] Rozhodovací praxe kárného senátu ve věcech státních zástupců dovodila, že s ohledem na zásadu subsidiarity kárného postihu lze dovozovat kárnou odpovědnost v případě porušení povinností vyřizovat věci v přiměřené lhůtě jedině v závažných případech, v nichž nepostačuje uplatnění mechanismů dohledu a řízení v soustavě státního zastupitelství. V případě průtahů považoval za kárné provinění jen delší nečinnost, při níž státní zástupce nevyřídil přidělenou věc, ačkoli tak mohl učinit bez újmy na zpracovávání jeho další agendy. Újmou je samozřejmě míněno i to, že i ostatní věci mohly být zpracovány v souladu se zákonem, odborně a účinně. Průtah dosahující intenzity kárného provinění tak podle dosavadní rozhodovací činnosti kárného senátu zpravidla nastává v situaci, kdy státní zástupce ve více věcech po obdržení příslušného podání neučiní žádný relevantní úkon ve lhůtě 3 měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZT a ve lhůtě 2 měsíců u věcí zapsaných v rejstřících ZN a ZM (rozhodnutí ze dne 9. 3. 2015, čj. 12 Ksz 13/2014 71, Oliver Pec, a na něj navazující konstantní rozhodovací praxe – k jejímu shrnutí viz například bod 33 rozhodnutí ze dne 29. 5. 2018, čj. 12 Ksz 1/2018 55, Miroslava Šmehlíková). Obdobnou povahu má lhůta podle § 16a odst. 6 zákona o státním zastupitelství, podle nějž po přezkoumání důvodnosti podání je státní zastupitelství povinno o způsobu vyřízení vyrozumět nejpozději do 2 měsíců od doručení podání nebo jeho vrácení vyšším státním zastupitelstvím toho, kdo je učinil; tuto lhůtu lze překročit jen tehdy, pokud v jejím průběhu nelze získat podklady potřebné pro vyřízení podání, o tom je potřeba toho, kdo podání učinil, písemně vyrozumět. Uvedené ustanovení dopadá na ty úkony státního zastupitelství, které nejsou činěny podle trestního řádu, byť často s trestním řízením souvisí. Do stejné kategorie spadá i lhůta jednoho měsíce pro informování oznamovatele podle § 158 odst. 2 tr. řádu. Poslední dvě uvedené lhůty jsou sice stanoveny zákonem, ale jedná se o lhůty svou povahou obdobně významné, jako v případě lhůt pro reagování v agendách ZT a ZM dovozených judikaturou. [107] Lhůty popsané v předchozím bodě byly stanoveny zpravidla jako maximální, zohledňující i větší zatížení státních zástupců v projednávaných věcech. V tomto směru lze poukázat například na rozhodnutí NSS ze dne 20. 3. 2018, čj. 12 Ksz 11/2017 57, Jan Maršálek, týkající se státní zástupkyně OSZ pro Prahu 1, ve kterém byla konstatována výrazná zatíženost tohoto státního zastupitelství. [108] Zvláštní kategorii pak tvoří úkony, u kterých je stanovena zákonem zvláštní krátká lhůta, případně ve fázi vyšetřování jde o základní a stěžejní podání obviněných (rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, čj. 12 Ksz 1/2019 74, Jan Zelinka). V těchto případech jsou lhůty pro vyřízení věci státním zástupcem výrazně kratší. Pokud tedy zákon stanoví lhůtu pro vyřízení určité věci, má být o nich rozhodnuto během této lhůty. [109] Nelze vyloučit, že by se v mimořádných případech ukázalo, že i tyto lhůty jsou přes veškerou snahu státních zástupců příliš krátké s ohledem na jejich mimořádné zatížení. Na takovou situaci by ukazovalo, pokud by lhůty nebyli schopni stíhat ani další státní zástupci daného státního zastupitelství, nebo pouze za cenu dlouhodobé přesčasové práce (rozhodnutí Jan Zelinka). S určitým objemem práce přesčas však musí státní zástupce počítat již jen z toho důvodu, že mu je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas, nejde li o práci přesčas konanou v noci a v den pracovního klidu. Stejně tak si lze představit, že k překročení těchto lhůt může výjimečně dojít, pokud půjde o zatíženějšího státního zástupce a před koncem těchto lhůt bude muset neočekávaně vyřídit věci, které nesnesou odkladu. V takovém případě by nicméně měl přistoupit k vyřízení dočasně odložených věcí bezprostředně, jakmile pomine nutnost učinit ty úkony, které nesnesly odkladu. Překročení lhůt by se v takovém případě tedy mělo pohybovat v řádu dnů (rozhodnutí Radek Kytnar). [110] Zároveň však nelze připustit, aby některé věci byly odkládány dlouhodobě ve prospěch času na jiné věci, které jsou podle názoru státního zástupce důležitější. To by mohlo vést k naprosté libovůli při vyřizování věcí, neboť by záleželo pouze na subjektivním vnímání státního zástupce, které věci jsou podle něj důležitější, a které méně (rozhodnutí Radek Kytnar). [111] Průtahy je z hlediska kárného práva hmotného nutné považovat za dílčí útoky pokračujícího kárného provinění, pokud se jich kárně obviněný dopouští v blízké časové souvislosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu jako soudu kárného ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 1 Skno 8/2006, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 14. 9. 2010, a na ně navazující judikatura – k jejímu shrnutí viz např. bod 74 rozhodnutí ze dne 9. 10. 2018, čj. 12 Ksz 4/2018 69, Martin Pavelka I). [112] Nejvyšší správní soud neshledal, že by v nyní projednávané věci byly dány výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly to, aby kárně obviněná nestihla vyřídit podání v příslušných lhůtách. To plyne z přehledu zatížení kárně obviněné, který je rozebrán výše v části III.1.B tohoto rozhodnutí a z něhož nevyplývají výjimečné okolnosti shora zmíněné. Zároveň lze uzavřít, že kárně obviněné vytýkané jednání nepředstavuje pro státního zástupce nijak časově náročné úkony (viz konkrétní závěry níže v bodě [171] tohoto rozhodnutí). Ostatně ani ona sama netvrdí, že by se jednalo o lhůty nepřiměřeně krátké a snaží se jen relativizovat následky jejich nedodržení. [113] Pokud jde o jednotlivé vytýkané skutky, pak k nim kárný senát NSS zjistil následující. III.2.B Povinnost rozhodnout podle § 179h odst. 1 tr. řádu a postupovat podle § 123b odst. 3 písm. c) zákona o silničním provozu III.2.B.I Skutková zjištění ZK 122/2022 (skutek uvedený pod bodem 1. kárného návrhu ve věci 12 Ksz 2/2023) [114] Kárně obviněná dne 13. 4. 2022 udělila MHMP souhlas k zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o trestném činu. Podezřelý z přečinu ohrožení od vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 a odst. 2 písm. a) tr. zákoníku v průběhu zkráceného přípravného řízení projevil vůli ke složení finanční částky 75 000 Kč do fondu k poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a splnil i další podmínky podle § 179g odst. 1 a 2 tr. řádu. Na základě toho kárně obviněná zahájila kroky vedoucí k rozhodnutí o odklonu trestního řízení. [115] Usnesením ze dne 26. 4. 2022 kárně obviněná podmíněně odložila podání návrhu na potrestání a stanovila podezřelému zkušební dobu v délce 6 měsíců. Po stejnou dobu se podezřelý zavázal zdržet se řízení motorových vozidel všeho druhu. Na vyhotovení tohoto usnesení se nachází několik poznámek „novela!“ a úprav s parafou kárné navrhovatelky. Dále je dopsán text „je tady zadržený ŘP > zápočet ze zákona ihned po PM“ a „S ohledem na zápočet je délka závazku krátká! Proč na samotné spodní hranici pro 2. odstavec odklonu?!“ Usnesení nabylo právní moci dne 7. 5. 2022. Na čl. 33 spisu je dále opět ručně psaná poznámka kárné navrhovatelky: „DSZ > zápočet zadržení ŘP! Povinné ze zákona!“ [116] Dále je ve spise založen úřední záznam ze dne 12. 10. 2022 s parafou státní zástupkyně Mgr. Hlaváčové, dle kterého se téhož dne na OSZ pro Prahu 9 telefonicky obrátil podezřelý, že mu uplynula zkušební doba a na MHMP mu s rozhodnutím o podmíněném odložení řidičský průkaz odmítli vydat. Bylo zjištěno, že nebylo rozhodnuto o zápočtu zadržení řidičského průkazu. Z dalšího úředního záznamu z téhož dne, vyhotoveného čekatelkou Mgr. K. Č., plyne, že bylo na MHMP telefonicky vyžádáno zaslání rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu a že obratem bude vydáno usnesení o zápočtu. Rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu ze dne 12. 5. 2022 bylo na OSZ pro Prahu 9 zasláno dne 18. 10. 2022. Na to ve spise navazuje usnesení datované 21. 10. 2022, kterým kárná navrhovatelka rozhodla o započtení doby zadržení řidičského průkazu do závazku zdržet se řízení motorových vozidel všeho druhu. Na základě pokynu právní čekatelky Mgr. K. Č. bylo usnesení s doložkou právní moci následně zasláno MHMP a zaslána hlášenka Rejstříku trestu o právní moci tohoto usnesení. [117] Následuje pokyn kárné navrhovatelky ze dne 24. 11. 2022 k tomu, aby se kárně obviněná k věci vyjádřila, vyjádření kárně obviněné a reakce kárné navrhovatelky na toto vyjádření ze 7. 12. 2022. V něm kárná navrhovatelka uvedla, že § 179h odst. 1 tr. řádu ukládá provést zápočet ihned. Dále uvedla, že usnesení o podmíněném odložení návrhu na potrestání nebylo doručeno MHMP, odboru dopravně správních agend, což je také pochybení kárně obviněné. ZK 144/2022 (skutek uvedený pod bodem 2. návrhu ve věci 12 Ksz 2/2023) [118] Kárně obviněná udělila ve věci podezření z přečinu ohrožení od vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 a odst. 2 písm. a) tr. zákoníku dne 7. 4. 2022 souhlas k zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o trestném činu. Podezřelý v průběhu zkráceného přípravného řízení projevil vůli ke složení finanční částky 25 000 Kč do fondu k poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a splnil i další podmínky podle § 179g odst. 1 a 2 tr. řádu. Na základě toho kárně obviněná zahájila kroky vedoucí k rozhodnutí o odklonu trestního řízení. [119] Usnesením ze dne 12. 5. 2022 kárně obviněná podmíněně odložila podání návrhu na potrestání a stanovila podezřelému zkušební dobu v délce 9 měsíců. Po stejnou dobu se podezřelý zavázal zdržet řízení motorových vozidel všeho druhu. Vyhotovení usnesení je opět opatřeno poznámkou kárné navrhovatelky: „Po PM zápočet do ZŘMV! Zadržen ŘP“. Usnesení nabylo právní moci dne 7. 6. 2022. [120] Na čl. 21 spisu je následně pokyn Mgr. K. Č. ze dne 14. 10. 2022 k vyznačení doložky právní moci na usnesení, k vyžádání rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu od MHMP, k zaslání usnesení s doložkou právní moci MHMP a zaslání hlášenky Rejstříku trestů. Rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu ze dne 27. 5. 2022 zaslal MHMP na OSZ pro Prahu 9 dne 19. 10. 2022. Dále je ve spise obsaženo usnesení ze dne 21. 10. 2022, kterým kárná navrhovatelka rozhodla o započtení doby zadržení řidičského průkazu do závazku zdržet se řízení motorových vozidel všeho druhu, které nabylo právní moci dne 15. 11. 2022. [121] Následuje pokyn kárné navrhovatelky z 24. 11. 2022 k tomu, aby se kárně obviněná k věci vyjádřila, vyjádření kárně obviněné a reakce kárné navrhovatelky na toto vyjádření z 8. 12. 2022. V něm kárně obviněná zdůraznila, že § 179h odst. 1 tr. řádu ukládá provést zápočet ihned. Dále uvedla, že usnesení o podmíněném odložení návrhu na potrestání nebylo doručeno MHMP, odboru dopravně správních agend, což je také pochybení kárně obviněné. ZK 464/2022 (skutek uvedený pod bodem 1. kárného návrhu ve věci 12 Ksz 5/2023) [122] Ve spise je na čl. 22 založeno usnesení o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání ze dne 9. 12. 2022, s vyznačenou právní mocí dne 24. 12. 2022. Dále je ve spise založen statistický list trestní, datovaný téhož dne, avšak vyplněný kárnou navrhovatelkou. Následuje pokyn kárné navrhovatelky určený kanceláři ze dne 13. 3. 2023: „ihned pošli DTS na MHMP, odbor silničně správních činností, usnesení o podm. odložení podání návrhu na potrestání s doložkou PM!“. III.2.B.II Dílčí závěry kárného senátu [123] Podle § 179g odst. 4 tr. řádu se do doby, po kterou se podezřelý zavázal zdržet se určité činnosti podle odstavce 2 písm. a), se započítává doba, po kterou mu bylo před právní mocí rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání oprávnění k činnosti, která je předmětem závazku, v souvislosti s trestným činem odňato podle jiného právního předpisu nebo na základě rozhodnutí nebo opatření orgánu veřejné moci nesměl již tuto činnost vykonávat. [124] S tím souvisí § 179h odst. 1 tr. řádu, dle kterého o započtení doby podle § 179g odst. 4 rozhodne státní zástupce ihned po právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání; v rozhodnutí uvede předpokládané datum ukončení doby trvání závazku zdržet se určité činnosti. [125] V rozhodnutí Martin Pavelka III kárný soud uvedl, že mezi tzv. stěžejní podání, o kterých má být státním zástupcem rozhodnuto během lhůty stanovené zákonem, a pokud stanovena není, tak během několika dnů či jednoho týdne (maximálně dvou týdnů ve výjimečných případech) patří též úkony, u kterých zákon předpokládá bezodkladné vyřízení bez ohledu na to, ke které fázi trestního řízení se vztahují. Lze mezi ně řadit i ty, u kterých stanoví trestní řád lhůtu neprodleně (například vyřízení žádosti o odstranění průtahů v řízení nebo závad v postupu policejního orgánu podle § 157a tr. řádu), neodkladně (například rozhodnutí o žádosti o zrušení nebo omezení zajištění podle § 79f odst. 2 tr. řádu) nebo urychleně (v případě přezkoumání důvodů, pro které odepřel policejní orgán právo nahlédnout do spisů podle § 65 odst. 2 tr. řádu). [126] Stejně je třeba nepochybně nahlížet i na § 179h odst. 1 tr. řádu, který státnímu zástupci stanoví povinnost o tzv. zápočtu rozhodnout ihned po právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání. Jedná se tedy o stejnou kategorii lhůt, jako v případě lhůt uvedených v předchozím bodě. [127] Jedná se tedy o zákonem stanovenou lhůtu, jejíž účel je zřejmý. Zajistit, aby se podezřelý řidič velmi rychle dozvěděl, jaká je výše jeho konečného závazku, tedy po jakou dobu nebude moci řídit a kdy si případně může pořádat o vrácení řidičského průkazu. V případě odebrání řidičského průkazu se totiž jedná výrazný zásah do jeho práv. [128] Důležitá je i evidenční povinnost. Podle § 123b odst. 2 písm. d) zákona o silničním provozu záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čin, nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání. [129] Podle § 123b odst. 3 písm. c) zákona o silničním provozu oznámení nebo rozhodnutí uvedená v odstavci 2 příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doručí soud nebo státní zástupce, který rozhodl v prvním stupni řízení, jde li o rozhodnutí uvedená v odstavci 2 písm. c) a d), a to do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, nabylo li rozhodnutí právní moci v prvním stupni řízení, nebo 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí opatřené doložkou právní moci od orgánu, který věc projednal ve druhém stupni řízení. [130] Zákon o silničním provozu tedy v § 123b odst. 3 písm. c) stanoví státnímu zástupci zákonnou lhůtu 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, ve které má příslušnému orgánu obce s rozšířenou působností doručit oznámení o vydání takového rozhodnutí. Smyslem této povinnosti je co nejdříve zajistit, aby správní orgán mohl závazek zdržet se řízení motorových vozidel vyznačit v kartě řidiče. Pokud závazek v kartě řidiče zanesen není, lustrující orgány policie se o něm při silniční kontrole nemají jak dozvědět, čímž by došlo k popření jeho účelu. Pokud by jej totiž podmíněně odsouzený řidič nedodržoval, avšak nebyl by způsob, jak to zjistit, nemohl by to státní zástupce zohlednit při rozhodování o tom, zda se podezřelý ve stanovené lhůtě osvědčil. [131] Kárný senát nemá, na rozdíl od kárné navrhovatelky, za to, že by se tímto jednáním podezřelý řidič bez dalšího dopouštěl trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí ve smyslu § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Podle citovaného ustanovení maří nebo podstatně ztěžuje výkon úředního rozhodnutí ten, kdo vykonává činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána nebo pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu nebo pro kterou takové oprávnění pozbyl. [132] Spolu se závazkem zdržet se řízení motorových vozidel bylo podezřelým ve věcech uvedených pod body 1. a 2. prvního návrhu rozhodnutím MHMP zadržen řidičský průkaz. Zadržení řidičského průkazu je upraveno ve dvou rovinách, a to jako zadržení policejním orgánem podle § 118b zákona o silničním provozu a na něj navazující zadržení rozhodnutím správního orgánu podle § 118c téhož zákona. Řidič, vůči němuž uvedené úkony či akty směřovaly, však zůstává i nadále držitelem řidičského oprávnění, byť toto oprávnění po dobu trvání zadržení řidičského průkazu nemůže využívat. Z toho důvodu nelze řízení motorového vozidla v rozporu se zadržením řidičského průkazu či rozhodnutím o něm považovat za odnětí příslušného oprávnění ve smyslu § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (srov. Kněžínek, J. K maření výkonu úředního rozhodnutí řízením bez řidičského oprávnění podle nového trestního zákoníku. Trestněprávní revue. Praha: C. H. Beck, 2009, roč. 8, č. 7, s. 197). [133] Řízení motorového vozidla v době zadržení řidičského průkazu proto není přečinem podle § 337 tr. zákoníku. Zadržení řidičského průkazu je totiž svojí povahou opatřením dočasným a na jednání v rozporu se zadržením dopadá speciální skutková podstata přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bodu 2 zákona o silničním provozu. Ta spočívá v řízení motorového vozidla v případě, že byl řidiči řidičský průkaz zadržen nebo prohlášen za zadržený (§ 118b odst. 1 a 6 zákona o silničním provozu). [134] V případě pravomocného spáchání přestupku spočívajícího v řízení motorového vozidla v době zadržení řidičského průkazu nastává ještě další důsledek – záznam bodů v registru řidičů. Podle přílohy zákona o silničním provozu, ve znění do 31. 12. 2023, se jedná o 7 bodů. Další související okolností je proto i zápis do bodového hodnocení řidiče, jelikož k pozbytí řidičského oprávnění může dojít i z důvodu dosažení 12 bodů (§ 123c zákona o silničním provozu). Podle tohoto ustanovení se však jedná již o „odnětí příslušného oprávnění podle jiného právního předpisu“ ve smyslu § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. Tpjn 302/2010, č. 1/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V důsledku toho, pokud by podezřelý řídil motorové vozidlo i poté, co mu bylo řidičské oprávnění odňato rozhodnutím podle § 123c odst. 3 nebo § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu, naplňuje znaky trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí. [135] V případě, že by tedy řidič v důsledku spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bodu 2 zákona o silničním provozu dosáhl hranice 12 bodů a následně byl přistižen při řízení motorového vozidla, dopouštěl by se tím maření výkonu úředního rozhodnutí ve smyslu výše uvedeného. Lze tedy konstatovat, že evidenční povinnosti, jejichž nesplnění je kárně obviněné vytýkáno, jsou poměrně významné. [136] Kárně obviněné bylo pod bodem 1. druhého návrhu vytýkáno i to, že ačkoliv byla dříve upozorněna na povinnost zaslat rozhodnutí magistrátu a hlášenku Rejstříku trestů, tak to neudělala. Z obsahu spisu však vyplývá, že ji kárná navrhovatelka upozornila pouze na nutnost doručení usnesení MHMP. Kárná navrhovatelka k tomu při jednání uvedla, že Rejstřík trestu kárně obviněné nepřipomínala, neboť to je v práci státního zástupce základní každodenní činnost a hlášenky se odesílají vždy. S tím kárný senát souhlasí, ale v tomto směru musela být upravena skutková věta. Případné předchozí výslovné upozornění na povinnost, která byla později porušena, zvyšuje závažnost kárného provinění. [137] Část obhajoby kárně obviněné spočívala v tom, že od 1. 1. 2022 nabyla účinnosti novela trestního řádu, která do něj doplnila § 179h odst. 1. Jednalo se proto o novou právní úpravu, kterou si musela osvojit a případy vytýkané v bodech 1. a 2. prvního návrhu byly první, ve kterých podle citovaného ustanovení postupovala. [138] V této souvislosti soud provedl důkaz kopií e mailu kárné navrhovatelky státním zástupcům OSZ pro Prahu 9 ze dne 6. 1. 2022. Jeho obsahem je informace o tom, že i v případě, kdy bylo o zadržení řidičského průkazu rozhodnuto před počátkem účinnosti novely, ale mělo by to podstatný význam pro podezřelého, mělo být o zápočtu rozhodnuto i zpětně. Tento e mail byl odeslán na rozesílací seznam statnizastupci9, vytvořený IT oddělením, ve kterém jsou zahrnuti všichni státní zástupci OSZ pro Prahu 9. [139] Kárný senát konstatuje, že kárně obviněná coby státní zástupkyně je právní profesionálkou a při výkonu své funkce je její povinností mít povědomí o novelizacích právních předpisů, podle kterých postupuje. A to zejména těch stěžejních, mezi které nepochybně patří i trestní řád či předpisy upravující chod soustavy státního zastupitelství. S ohledem na výše uvedené má navíc kárný senát za prokázané, že kárně obviněná byla na příslušnou novelou trestního řádu, podle které měla rozhodovat, nadto ještě upozorněna kárnou navrhovatelkou, což zvyšuje závažnost jejího pochybení. [140] Namístě není ani argumentace, že se jednalo o dopravní věci, kde změna místní příslušnosti nastala teprve nedávno. Účinnost vyhlášky č. 363/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, která zrušila místní příslušnost OSZ pro Prahu 2 ve věcech dopravních, byla totiž od 7. 11. 2017, tedy více než 4 roky před vytýkaným jednáním. [141] Kárný senát dále nepřisvědčil ani argumentaci kárně obviněné ohledně chybějícího materiálního znaku kárného provinění. Kárně obviněná připustila, že si je vědoma negativního následku svého jednání pouze v případě skutku uvedeného pod bodem 1. prvního návrhu, ve kterém se podmíněně odsouzený domáhal vrácení řidičského průkazu. I přesto, že částečně připustila negativní následek svého pochybení, však průtahy nadále bagatelizovala a trvala na tom, že se jednalo pouze o formální pochybení či pochybení evidenčního charakteru. [142] Materiální znak kárného provinění spočívajícího v porušení povinnosti státního zástupce v zásadě plyne z podstaty činnosti, kterou státní zástupci vykonávají na základě zákonem stanovených pravomocí. Výjimkou by byly pouze případy, kdy by se jednalo zcela evidentně o tak drobné pochybení státního zástupce, které by nemělo na splnění povinností (zde například podle § 179h odst. 1 tr. řádu či § 123b zákona o silničním provozu) žádný vliv. Uvažovat lze třeba o vyhotovení usnesení či zaevidování do příslušných evidencí s chybou v čísle jednacím, aniž by činilo obtíže dohledat v případě potřeby správné označení. III.2.C. Povinnost vyřídit každé podání došlé na státní zastupitelství podle 158 odst. 2 tr. řádu nebo podle § 16a zákona o státním zastupitelství (k bodům 3. až 5. návrhu ve věci 12 Ksz 2/2023) IV.2.C.I. Skutková zjištění 4 ZN 11004/2021 (skutek uvedený pod bodem 3. návrhu ve věci 12 Ksz 2/2023) [143] Ve spise je obsažen pokyn kanceláři pro rejstřík 4 ZN, na kterém je mj. uvedena ručně psaná poznámka kárné navrhovatelky: „Příslušnost – OSZ1 – místo bydliště dětí (nezletilých)“. Dále je založeno podání oznamovatele Ing. J. K., doručené dne 29. 1. 2021, které směřovalo proti pracovnicím OSPOD Praha 1 a pěstounce jeho nezletilých dětí, která měla dětem dle jeho tvrzení dočasně umožnit styk s jejich matkou, která se během toho uvedla do stavu opilosti a byla nalezena ve výtahu, čímž zanedbala péči o nezletilé. Podání jsou psána rukou, ale dobře čitelná (psána hůlkovými velkými písmeny). [144] Následuje záznam o provedeném vnitřním dohledu ze dne 3. 11. 2022, ve kterém kárná navrhovatelka uvedla, že podání nebylo do 22. 8. 2022 (pracovní neschopnost dozorové státní zástupkyně) vyřízeno. Následují 3 opakované pokyny pro kárně obviněnou k vyjádření se k nečinnosti včetně místní příslušnosti OSZ pro Prahu 9. Jako poslední listina je ve spise obsažena kárně obviněnou zpracovaná obecná výzva k doplnění podání ze dne 23. 2. 2023, kterou se podateli nepodařilo doručit. Kárně obviněná v ní pouze uvedla, že z podání nevyplývá zřejmé porušení zákona způsobem zakládajícím možné podezření ze spáchání trestného činu, pročež stanovila lhůtu 14 dnů k jeho doplnění s informací, že jinak bude založeno. Výzva k odstranění vad podání však nebyla podateli doručena a věc byla založena. 4 ZN 288/2021 (skutek uvedený pod bodem 4. návrhu ve věci 12 Ksz 2/2023) [145] Na čl. 1 spisu je založeno lustrum ze dne 18. 11. 2021, ze kterého plyne, že obviněný byl na OSZ pro Prahu 9 vedený v několika spisech, mimo jiné ve spise sp. zn. 1 ZN 2168/2021. [146] Ve spisu je dále průvodní dopis o předložení spisu od ÚMČ Praha 14 ze dne 18. 11. 2021 ve věci podezřelého z přestupku J. K. Podezřelý měl na veřejném prostranství jinou osobu častovat urážkou „zasraný cikáni“, plivnout na něj a hodit po něm prázdnou skleněnou lahev. Správní orgán měl za to, že takové jednání mohlo naplňovat skutkovou podstatu přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu. V této souvislosti odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, čj. 8 Tdo 1449/2015 23, podle kterého se o výtržnictví jedná i v případě, že dojde k napadení jiného na místě veřejně přístupném bez toho, aniž by bylo napadenému způsobeno zranění. [147] Následně je ve spise založen pokyn státní zástupkyně JUDr. Jitky Wurstové ze dne 27. 12. 2022 k zahájení trestního stíhání podezřelého dle § 160 odst. 1 tr. řádu pro pokračující přečin výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku spáchaný v jednočinném souběhu s přečinem ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 a odst. 2 písm. e) tr. zákoníku. Věc tedy byla k dalšímu opatření postoupena příslušnému policejnímu orgánu. [148] Následuje žádost o sdělení stavu trestního řízení vyhotovená kárně obviněnou. V návaznosti na ni plyne z odpovědi policejního orgánu ze dne 1. 3. 2023, že trestnímu řízení dozoruje JUDr. Wurstová a že je na OSZ pro Prahu 9 veden dvojí dozor v téže věci. [149] V předloženém spisu 1 ZT 182/2023 (změnila se sp. zn.) je na čl. 1 usnesení o zahájení trestního stíhání J. K. za dva skutky, přičemž druhý skutek je totožný jako ten, který byl obsahem podání předloženého ÚMČ Praha 14 dne 18. 11. 2021. Skutek byl kvalifikován jako pokračující přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku. [150] Kárná navrhovatelka při ústním jednání sdělila, že 10. 10. 2023 byla podána obžaloba a hlavní líčení bylo nařízeno na 20. 12. 2023. V úvahu dle obžaloby připadá uložit podezřelému ochranné léčení. 4 ZN 305/2021 (skutek uvedený pod bodem 5. návrhu ve věci 12 Ksz 2/2023) [151] Ve spise je obsažena žádost ÚMČ Prahy 14, doručená dne 3. 12. 2021, ze které vyplývá že, správní orgán obdržel oznámení o přestupku, dle kterého měl otec v té době čtrnáctiletou dceru kopnout do břicha, udeřit otevřenou dlaní a tahat ji za vlasy, v čemž policejní orgán spatřoval podezření ze spáchání přestupku podle § 59 odst. 1 písm. h) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, spočívajícího v použité nepřiměřeného výchovného prostředku nebo omezení vůči dítěti. ÚMČ Prahy 14 však žádal o posouzení, zda ve věci nelze spatřovat možné spáchání trestného činu například podle § 198 tr. zákoníku. [152] Následně je ve spise obsažen úřední záznam ze dne 27. 1. 2022 sepsaný rukou kárně obviněné o tom, že telefonicky ověřila u OS pro Prahu 9, že ve věci nezletilé jsou od 11. 8. 2011 kontinuálně prodlužována předběžná opatření o jejím umístění v Klokánku. Dne 19. 1. 2022 bylo ve věci konáno ústní jednání ohledně nařízení ústavní výchovy nad nezletilou. Po účastnickém výslechu matky a otce bylo dosud nepravomocně rozhodnuto o zastavení řízení o ústavní výchově a rozhodnuto o soudním dohledu. Následuje přípis k OS pro Prahu 9 ze dne 28. 1. 2022 s žádostí o zaslání protokolu z ústního jednání, kopie rozsudku a posledního předběžného opatření o umístění nezletilé do Klokánku. Na dokumentu je následně ručně uvedena poznámka kárně obviněné ze dne 7. 2. 2022: opakuj předmětnou žádost státní zástupkyně ze dne 28. 1. 2022, možno i telefonicky. [153] Ve spise je dále obsaženo usnesení OS pro Prahu 9 o vydání předběžného opatření spočívajícího v nařízení ústavní péče ze dne 11. 8. 2021. Z něj plyne, že nezletilá se ve vlastní rodině necítila bezpečně, neboť ji otec fyzicky i slovně ubližoval a zastání neměla ani u matky. Při pohovoru na OSPOD uvedla, že jejím přáním je, aby se nemusela vracet domů, neboť se bojí otce. Toto předběžné patření bylo následně několikrát prodlouženo, naposledy usnesením ze dne 10. 1. 2022. Během ústního jednání vyšlo najevo, že nezletilá opět navázala kontakt s rodiči, z propustek se do Klokánku vracela v pořádku a rodina navázala spolupráci s organizací Cestou necestou a otec aktivně komunikoval s OSPOD. Psycholog doporučil pozvolný návrat do domácího prostředí. Byl proto vyhlášen rozsudek, že řízení o nařízení ústavní výchovy nad nezletilou se zastavuje a nad její výchovou se nařizuje soudní dohled. [154] Protokol o jednání ze dne 19. 1. 2022 a usnesení ze dne 10. 1. 2022 byly doručeny OSZ pro Prahu 9 dne 2. 2. 2022 a zřejmě omylem znovu 10. 2. 2022, kdy byl doručen také rozsudek ze dne 19. 1. 2022. [155] Následuje pokyn psaný rukou kárně obviněné ze dne 26. 7. 2022: „vyžádej (nejlépe telefonicky u paní Š. z OS p 9) zaslání dokumentů, které byly ze strany OSZ pro Prahu 9 k posouzení trestní odpovědnosti rodičů nezletilé požadovány již dne 28. 1. 2022“. Následovalo opakované zaslání dokumentů uvedených v předchozím bodě dne 28. 7. 2022. [156] Jako poslední je ve spise založen přípis kárně obviněné ze dne 1. 2. 2023, adresovaný ÚMČ Praha 14, ve kterém uvedla, že výchovné problémy v rodině nezletilé byly adekvátně vyřešeny rozhodnutími po opatrovnické linii a proto dospěla k závěru, že postih rodičů po trestní linii nebyl namístě. Zároveň se omluvila za administrativní pochybení při práci se spisovým materiálem, které vzniklo v důsledku její dlouhodobé pracovní neschopnosti. III.2.C.II. Dílčí závěry [157] Podle § 158 odst. 2 tr. řádu oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je povinen přijímat státní zástupce a policejní orgán. Přitom je povinen oznamovatele poučit o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje, a pokud o to oznamovatel požádá, do jednoho měsíce od oznámení jej vyrozumět o učiněných opatřeních. [158] Podle § 16a odst. 6 zákona o státním zastupitelství je po přezkoumání důvodnosti podání státní zastupitelství povinno o způsobu vyřízení vyrozumět nejpozději do 2 měsíců od doručení podání nebo jeho vrácení vyšším státním zastupitelstvím toho, kdo je učinil; tuto lhůtu lze překročit jen tehdy, pokud v jejím průběhu nelze získat podklady potřebné pro vyřízení podání, o tom je potřeba toho, kdo podání učinil, písemně vyrozumět. Toto ustanovení dopadá na úkony státního zastupitelství, které nejsou činěny podle tr. řádu, byť často s trestním řízením souvisí a má obdobnou povahu jako lhůty citované v judikatuře uvedené v bodě [106] tohoto rozhodnutí. [159] Dle čl. 14 odst. 8 pokynu č. 9/2019 podání, jímž se podatel domáhá přezkoumání postupu policejního orgánu ve věci, v níž dosud nebyl sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení, a v níž jsou prošetřovány skutečnosti, které podle podatele nasvědčují spáchání trestného činu, se považuje za podnět k využití oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. a) tr. ř. V takovém případě státní zástupce přezkoumá postup policejního orgánu, a to zejména z hlediska, zda ve věci neměl být sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení, popř. zda neměly být provedeny neodkladné nebo neopakovatelné úkony v souvislosti se sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení; takové přezkoumání může státní zástupce vykonat i bez podnětu. O výsledku přezkoumání a případných přijatých opatřeních je třeba podatele ve lhůtě dvou měsíců od doručení podání vyrozumět. [160] Jak uvádí kárná navrhovatelka, vyřizování podání je jednou z nejdůležitějších agend státního zastupitelství. Tomu odpovídá i jednoznačná právní úprava. Každé podání, které státní zastupitelství obdrží od podatelů, musí být hodnoceno podle obsahu a musí být vyřízeno. Nejsou li podání činěna v rámci probíhajícího trestního řízení, nejčastěji jsou vyřízena ve třech režimech. Buď podle § 16a odst. 6 zákona o státním zastupitelství ve lhůtě 2 měsíců, nebo podle § 158 odst. 2 tr. řádu ve lhůtě 1 měsíce, případně podle čl. 14 odst. 8 pokynu č. 9/2019 v případě podání, kterým se podatel domáhá přezkumu postupu policejního orgánu před sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení. [161] Kárně obviněná při svém výslechu k této části kárného návrhu souhrnně uvedla, že opět reflektuje střet myšlenkových světů jejích a kárné navrhovatelky, která lpí na formálním způsobu vyřízení, zatímco kárně obviněná na podstatě věci. [162] K tomu kárný senát konstatuje, že se jeví, že podle „myšlenkového světa“ kárně obviněné nemusí podání vyřídit bez ohledu na zákonná ustanovení, pokud si sama vyhodnotí, že věc nespadá do trestní agendy, případně pokud to pro věc nebude mít žádný negativní následek. Takovýto postup státního zástupce však s ohledem na charakter jejich pracovní náplně nelze připustit (viz bod [176] níže). [163] Co se týče skutku uvedeného v bodě 3. prvního návrhu, kárný senát konstatuje, že neexistuje výjimka pro nevyřízení podání z důvodu, že je nečitelné, nemá logickou strukturu, či proto, že se podatel nachází ve výkonu trestu odnětí svobody. Nadto podání bylo objektivně bez jakýchkoliv obtíží čitelné. I pokud by však bylo nečitelné a byla zřejmá alespoň adresa podatele, nic kárně obviněné nebránilo, aby podatele případně požádala o nové zaslání v lépe čitelné formě. Těžko si však lze představit čitelněji napsané podání od osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, která nemá přístup k počítači a tiskárně. Je překvapující, že tato argumentace zaznívá zrovna od kárně obviněné, které je v rámci hodnocení vypracovaného kárnou navrhovatelkou vyčítáno, že i přes vědomí, že je její rukopis takřka nečitelný, požaduje od kanceláře opsat a případně sestylizovat i krátké přípisy (viz bod [248] níže). [164] Nadto i výzva k doplnění ze dne 23. 2. 2023, kterou kárně obviněná podateli více než 24 měsíců po obdržení zaslala, neobsahovala žádný právní rozbor ani poučení, v jakém smyslu má být podání doplněno. Kárná navrhovatelka původně tvrdila, že podání nebylo vyřízeno doposud, neboť takovou výzvu nelze považovat za vyřízení (viz rekapitulace v bodě [8]). Během ústního jednání však omezila dobu trvání nečinnosti, a to od 30. 3. 2021 do 23. 8. 2022 a následně od 25. 11. 2022 do 23. 2. 2023 (viz výrok I. skutková věta 4. tohoto rozhodnutí). Byť má kárný senát pochybnosti o tom, zda bylo podání oznamovatele k 23. 2. 2023 vyřízeno, nepřísluší mu, aby překračoval takto vymezenou dobu nečinnosti ze strany kárné navrhovatelky. [165] Co se týče skutků uvedených pod body 4. a 5. prvního návrhu, kárně obviněná připustila, že věci nevyřídila i přes to, že si byla vědoma, že v přestupkové agendě je promlčecí doba pro zánik odpovědnosti za přestupek podle § 30 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Jelikož však dospěla k názoru, že bylo v případě těchto skutků nepravděpodobné, že by se jednalo byť i o věc přestupkovou, nepovažovala toto za problematické. [166] Takový způsob práce státního zástupce je však zcela nepřijatelný. V první řadě státní zástupce nemá možnost podání, které považuje za irelevantní, prostě bez dalšího odložit a nevyřídit, jak již bylo uvedeno shora. Dále není v pravomoci státního zástupce posuzovat, zda určité jednání naplňuje znaky přestupku či nikoliv. To je výlučně pravomocí správního orgánu, který je příslušný k vedení řízení o přestupku. Proto bylo v případě těchto skutků namístě postoupení věci zpět předkládajícímu správnímu orgánu či případně policejnímu orgánu k postupu podle § 158 odst. 1 tr. řádu. Nelze přijmout obhajobu kárně obviněné, že se dle jejího názoru nejednalo ani o věci přestupkové a proto to, že je nevyřídila, nemělo v konečném důsledku žádný škodlivý následek. Správní orgán totiž v uvedených věcech přestupkové jednání zjevně spatřoval, jinak by neuvažoval o ještě přísnější kvalifikaci ve formě trestného činu. [167] Podatel, který se s důvěrou obrací na státní zastupitelství, kterému byla svěřena působnost v oblasti veřejné žaloby, očekává, že se mu alespoň v přiměřené době dostane od orgánu činného v trestním řízení odpovědi. V uvedených věcech se tak však díky přístupu kárně obviněné nestalo. To kárný senát považuje samo o sobě za škodlivý následek jejího jednání. Ve vztahu ke skutkům uvedeným pod body 4. a 5. prvního návrhu je významné i to, že se na kárně obviněnou obracel přestupkový orgán v domnění, že by se mohlo jednat o trestní věc. V těchto případech svou liknavostí mohla způsobit promlčení odpovědnosti za přestupek, čehož si navíc byla vědoma. Správní orgán totiž logicky vyčkával na to, zda má být přestupkové řízení vůbec vedeno. [168] Nepřijatelná je i obhajoba kárně obviněné, že se nejednalo o nijak závažné delikty. Zákon stanoví jasné lhůty pro vyřízení podání došlých na státní zastupitelství bez ohledu na to, zda se v základu jedná o trestnou činnost či nikoliv. Zejména v případě skutku původně uvedeného pod bodem 5. prvního návrhu správní orgán sděloval, že obdržel oznámení o přestupku, ve kterém bylo detailně popsáno, jak měl otec fyzicky ubližovat své nezletilé dceři, a to i údery do břicha. Ve vyžádaných dokumentech z opatrovnického spisu nemá žádnou oporu tvrzení kárně obviněné, že v opatrovnické linii vyšlo najevo, že si nezletilá celou věc vymyslela, jelikož jí rodiče nedovolovali používat sociální sítě. Naopak z nich vyplývá, že předběžné opatření ze dne 11. 8. 2021 bylo vydáno proto, že byla osvědčena vážná obava, že zdraví, život a příznivý vývoj nezletilé jsou vážně ohroženy. Z rozsudku ze dne 19. 1. 2022, kterým bylo řízení o nařízení ústavní výchovy zastaveno, plyne, že se nezletilá po určitém čase sice chtěla vrátit domů, avšak i nadále panovaly mezi ní a rodiči, zejména otcem, spory ohledně používání sociálních sítí. Přála si více rozhodovat o svém volném čase a byl u ní i nadále znatelný strach z otce. Psycholog proto doporučil co nejpomalejší návrat do domácnosti za současné spolupráce rodičů s odbornou službou zaměřenou na zlepšení jejich rodičovských kompetencí a výchovných postupů. Rozsudek tedy popisoval pouze aktuální situaci, ale nijak nevyvracel důvody pro vydání předběžného opatření. Jednání popisované v žádosti správního orgánu o postoupení věci tedy zjevně mohlo být minimálně přestupkem a obhajoba kárně obviněné je v tomto ohledu nejen nedůvodná, ale i zjevně nesprávná. III.2.D. Souhrnné závěry kárného senátu k vytýkanému jednání spočívajícímu v průtazích [169] Ačkoliv kárný návrh byl koncipován formálně tak, že se kárně obviněná dopustila osmi jednáními jednoho kárného provinění, soud tato jednání posuzoval částečně odlišně, o čemž kárně obviněnou na začátku jednání poučil. Vytýkaná jednání se totiž dotýkala dvou různých zájmů chráněných zákonem o státním zastupitelství. Skutky vymezené v prvním návrhu a skutek uvedený pod bodem 1. druhého návrhu se týkaly zejména požadavku na to, aby ve věcech bylo postupováno v zákonem daných lhůtách a obecněji bez zbytečných průtahů. Skutky uvedené pod body 2. a 3. návrhu ve věci 12 Ksz 5/2023 se týkaly důvěryhodnosti státního zástupce a odvozeně též celého státního zastupitelství (těmi se soud zabývá níže v části III.3. tohoto rozhodnutí). Mohlo tak jít až o dvě samostatná kárná provinění. [170] Pokud jde o skutky uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tak průtahy je z hlediska kárného práva hmotného nutné považovat za dílčí útoky pokračujícího kárného provinění, pokud se jich kárně obviněný dopouští v blízké časové souvislosti a zároveň jimi porušuje své povinnosti státního zástupce (jak soud vymezil již v bodě [111] tohoto rozhodnutí). Uvedené skutky byly provedeny stejným nebo podobným způsobem a je mezi nimi blízká časová souvislost i souvislost v předmětu útoku. Všechny tyto dílčí útoky překročily hranice průtahů, které naplňují skutkovou podstatu kárného provinění tak, jak byly popsány v této části rozhodnutí. Kárný senát zároveň neshledal, že by kárně obviněná byla zatížena natolik, že by nebyla schopna věci plynule vyřizovat (k tomu blíže závěry v bodech [99] až [100] výše) [171] Je také zřejmé, že všechny věci vytýkané ve výroku I. tohoto rozhodnutí mohly být vyřízeny relativně rychle. V případě věcí, kde bylo třeba rozhodnout podle § 179h odst. 1 tr. řádu a vykonat s tím související evidenční úkony, se jednalo o otázku několika minut, jak sama kárně obviněná uvedla při jednání. Vyřízení podání oznamovatele ve věci uvedené pod bodem 3. prvního návrhu mohlo být obdobně rychle vyřízeno jeho postoupením příslušnému státnímu zastupitelství. Případně, pokud by shledala příslušnost OSZ pro Prahu 9 a vtělila o tom do spisu příslušnou právní úvahu, bylo na místě postoupení podání k prošetření podle § 158 odst. 1 tr. řádu. V případě skutku pod bodem 4. téhož návrhu pak spojením spisů ve dvou věcech téhož podezřelého, prověřovaných na OSZ pro Prahu 9. Věc původně uvedená pod bodem 5. kárného návrhu mohla být také vyřízena rychle, a to taktéž postupem podle § 158 odst. 1 tr. řádu. Dlouhou dobu zůstaly nevyřízeny pouze proto, že si kárně obviněná nebyla schopna vhodně organizovat svou práci. Je přitom zcela běžné, že státní zástupce vyřizuje věci velmi složité a vedle toho i věci jednoduché. Svůj čas musí umět zorganizovat tak, aby ho rovnoměrně rozvrhl a žádná agenda nezůstávala po nepřiměřeně dlouhou dobu nevyřízena. [172] Jak bylo uvedeno již v části III.2.A., skutková podstata kárného provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství je v případě průtahů při úkonech, pro které je zákonem stanovena zvláštní zkrácená lhůta, naplněna, pokud o nich během takto stanovené lhůty státní zástupce nerozhodne (srov. bod [106] výše). [173] Jak vyplývá ze shora uvedeného, kárný soud dospěl k závěru, že se právě o takovou situaci jednalo i v případě kárně obviněné. Shledal celkem 8 úseků nezákonné nečinnosti v 6 trestních věcech, které jsou uvedeny ve skutkových větách výroku I. tohoto rozhodnutí. Ty tvoří dílčí útoky jednoho skutku, jímž kárně obviněná zaviněně porušila své povinnosti při výkonu funkce státního zástupce odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných průtahů dle § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství. Nečinnost byla shledána tak, jak ji kárná navrhovatelka upřesnila při jednání. Soud se s ní ztotožňuje v tom, že bylo namístě nezahrnovat do průtahů období od 23. 8. do 25. 11. 2022, kdy byla kárně obviněná dočasně práce neschopná. V důsledku takto osvědčené překážky na straně zaměstnance (§ 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce), se totiž po uvedenou dobu nečinnosti objektivně dopouštět nemohla. [174] Vyšší závažnost než u průtahů vytýkaných původně pod body 3. až 5. prvního návrhu spatřuje kárný senát u skutků vytýkaných v bodech 1. a 2. prvního návrhu, kde § 179h odst. 1 tr. řádu stanoví povinnost rozhodnout ihned a následně toto rozhodnutí doručit příslušnému správnímu orgánu do 5 pracovních dnů podle § 123b odst. 3 písm. c) zákona o silničním provozu. Obdobně je tomu v případě skutku uvedeného pod bodem 1. druhého návrhu, kde je kárně obviněné vytýkáno nesplnění evidenční povinnosti podle posledně citovaného ustanovení, tj. také ve lhůtě 5 pracovních dnů. Tyto tzv. urgentní úkony mají obdobnou povahu, jako rozhodování o tzv. stěžejních podáních obviněných (což je například rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, jak plyne z rozhodnutí ze dne 21. 3. 2017, čj. 12 Ksz 8/2016 81, Monika Oborilová). Zákon u nich totiž také předpokládá bezodkladné vyřízení (srov. rozhodnutí Martin Pavelka III). [175] Ve všech případech uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí se jednalo o zavinění ve formě nepřímého úmyslu, neboť kárně obviněná věděla, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem a pro případ, že jej způsobí, s tím byla srozuměna. Kárně obviněná si totiž musela být vědoma, že v mnoha jejích věcech dochází k průtahům. Tato skutečnost jí totiž byla opakovaně vytýkána kárnou navrhovatelkou a byla také předmětem stížností na nečinnost. Musela si být též vědoma, že její organizace práce vede k tomu, že není schopna mít přehled o všech jí vyřizovaných spisech. Kárně obviněná proto musela být srozuměna s tím, že se dopouští průtahů, porušuje své povinnosti státní zástupkyně a ohrožuje důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství. [176] Kárný senát uzavírá, že pracovní náplň státních zástupců je z velké části o formálních úkonech. Jejich činnost je upravována zákony, které stanoví určité formální postupy, jako jsou právě lhůty k rozhodování či k různým evidenčním povinnostem. Státní zástupce zákony, které se vztahují na výkon jeho činnosti, musí respektovat, i kdyby mu snad subjektivně připadaly zbytečně formální. [177] S ohledem na všechny tyto skutečnosti je možné konstatovat, že kárně obviněná skutkem uvedeným ve skutkových větách výroku I. tohoto rozhodnutí spáchala kárné provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství. III.3 Povinnost vystříhat se se při výkonu své funkce všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce anebo důvěru v nestranný postup státního zástupce nebo státního zastupitelství III.3.A. Skutková zjištění ZDU 105/2022 (skutek uvedený pod bodem 2. návrhu ve věci 12 Ksz 5/2023) [178] Ve spise je založen zápis o prověrce ze dne 30. 12. 2022 vykonané kárně obviněnou dne 30. 11. 2022 v DD Klánovice. V zápisu je mj. uvedeno, že jednomu nezletilému byla v souvislosti s jeho střídavým pobytem u matky uloženo opatření ve výchově formou povinnosti samostatného studia, neboť došlo ke zhoršení jeho studijních výsledků právě v průběhu pobytu v domácnosti matky. Dále také, že jiné nezletilé bylo v souvislosti se zneužíváním psychotropních látek uložena mimo jiné týdenní kontrola přítomnosti návykových látek a měsíční screening u praktického lékaře. Závěrem záznamu kárně obviněná konstatovala, že prověrkou nebylo zjištěno porušení právních předpisů. [179] Následuje dodatek k zápisu ze dne 18. 1. 2023, vyhotovený kárně obviněnou a podepsaný kárnou navrhovatelkou. Je v něm uvedeno, že bylo dodatečně shledáno drobné pochybení týkající se uložení výchovného opatření právě nezletilému. Konstatovala však, že se jednalo o metodický postup uplatněný za účelem motivace nezletilého ke studiu, nebylo v něm shledáno žádné porušení práv ve smyslu § 20 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních. Proto nebylo přistoupeno k vydání rušícího opatření. Telefonicky bylo následně s ředitelkou dětského domova projednáno, aby do budoucna nedocházelo k těmto formálním vadám – ukládání povinnosti nezletilému ke studiu nemá charakter výchovného opatření podle § 21 zákona č. 109/2002 Sb. [180] Kárná navrhovatelka při jednání objasnila, že v lednu 2023, před vyhotovením dodatku k zápisu o prověrce ze dne 18. 1. 2023, obdržela nejprve neformální ústní informaci od MSZ v Praze. Doufali, že sepisem dodatku by mohli zabránit reakci z Nejvyššího státního zastupitelství (dále „NSZ“), která však následně přišla. Na čl. 8 spisu je založen přípis od NSZ ze dne 1. 2. 2023, nadepsaný „Nedostatky při výkonu dozoru“, ve kterém je konstatováno, v čem spatřují pochybení výchovného zařízení ve vztahu k oběma nezletilým. [181] Následuje záznam o projednání nedostatků s kárně obviněnou ze dne 8. 2. 2023, která je vzala na vědomí, avšak vzhledem k tomu, že již danou agendu nezpracovávala, vůči ní nebyla přijata další opatření. Pokynem ze dne 1. 3. 2023 jí bylo dále uloženo doplnění dodatku k zápisu o prověrce na čl. 6 o jméno konkrétního pracovníka DD Klánovice, se kterým byl nedostatek vytýkaný přípisem NSZ citovaným v předchozím bodě projednán. Následuje zkrácená verze zápisu o prověrce ze dne 6. 3. 2023, kde je v poslední větě upřesněno, že „Výsledky prověrky byly projednány s ředitelkou Dětského domova Mgr. D. K.“ Vedle toho je rukou kárné navrhovatelky dopsáno: „kdy?“. Téhož dne bylo kárně obviněnou do zápisu o prověrce doplněno následující: „Poznatek o pochybení při ukládání výchovného opatření byl projednán telefonicky dne 18. 1. 2023 s Mgr. D. K., ředitelkou DD, se kterou je SZ při vyřizování administrativní agendy v dětském domově v pravidelném kontaktu“. [182] Následuje úřední záznam vyhotovený dne 28. 2. 2023 JUDr. Monikou Vernerovou o tom, že téhož dne hovořila s Mgr. D. K., se kterou uvedená pochybení poprvé fakticky projednala, což Mgr. K. potvrdila písemným sdělením ze dne 29. 5. 2023. Jako poslední je ve spise záznam o projednání obsahu spisu s kárně obviněnou s rozpory ohledně vyrozumění o pochybeních při ukládání výchovných opatření. Kárně obviněná uvedla, že si to nepamatuje. ZDU 106/2022 (skutek uvedený pod bodem 3. návrhu ve věci 12 Ksz 5/2023) [183] Ve spise je založen zápis o prověrce ze dne 9. 1. 2023 vykonané kárně obviněnou dne 8. 12. 2022 ve VÚ a SVP Klíčov. V zápisu je mj. uvedeno, že jednomu nezletilému bylo uloženo opatření – přemístění na detašované oddělení Křešín ke krátkodobému desetidennímu pobytu. Důvodem bylo opakované neplnění povinných programů a osobních plánů, laxní přístup ke školním povinnostem a výběr volnočasových aktivit. Dalšími důvody bylo nedodržování pořádku v pokoji a nedovolené vzdálení se z objektů VÚ dne 23. 5. 2022. Závěrem zápisu kárně obviněná konstatovala, že nebylo zjištěno porušení právních předpisů. [184] Opět v reakci na ústní informaci z MSZ v Praze (viz bod [180] výše) následuje dodatek k zápisu o prověrce ze dne 18. 1. 2023, vyhotovený kárně obviněnou a podepsaný kárnou navrhovatelkou. Zápis uvádí, že bylo dodatečně shledáno drobné pochybení týkající se uložení výchovného opatření nezletilému. Konstatovala však, že se jednalo o metodický postup uplatněný za účelem motivace nezletilého k osvojení si správných návyků a chování běžného života, nebylo v něm shledáno žádné porušení práv ve smyslu § 20 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb. Proto nebylo přistoupeno k vydání rušícího opatření. Telefonicky bylo následně s odpovědnou pracovnicí VÚ projednáno, aby do budoucna nedocházelo k těmto formálním vadám – ukládání povinnosti nezletilému ke studiu nemá charakter výchovného opatření podle § 21 zákona č. 109/2002 Sb. [185] Následuje přípis od NSZ ze dne 13. 2. 2023, nadepsaný „Nedostatky při výkonu dozoru“, ve kterém je uvedeno, že se nelze ztotožnit se závěry kárně obviněné, že porušení právních předpisů nebylo zjištěno. Uložením dočasného přemístění nezletilého na jiné detašované oddělení Křešín byl zjevně překročen zákon č. 109/2002 Sb., který v § 21 stanoví taxativní výčet opatření ve výchově. S ohledem na to bylo třeba přijmout opatření k nápravě. [186] Následuje záznam o projednání nedostatků s kárně obviněnou ze dne 16. 2. 2023, která je vzala na vědomí, avšak vzhledem k tomu, že již danou agendu nezpracovávala, vůči ní nebyla přijata další opatření. Pokynem ze dne 1. 3. 2023 bylo dále uloženo doplnění dodatku k zápisu o prověrce o jméno konkrétního pracovníka VÚ a SVP Klíčov, se kterým byl nedostatek vytýkaný přípisem NSZ, citovaným v předchozím bodě, projednán. Následuje kárně obviněnou vyhotovená zkrácená verze zápisu o prověrce ze dne 6. 3. 2023, kde je v poslední větě upřesněno, že „Poznatek o pochybení při ukládání výchovného opatření byl projednán telefonicky dne 18. 1. 2023 s Mgr. I. P., sociální pracovnicí výchovného zařízení, se kterou je SZ při vyřizování administrativní agendy ve výchovném zařízení v pravidelném kontaktu“. [187] Následuje úřední záznam vyhotovený dne 20. 2. 2023 JUDr. Monikou Vernerovou o tom, že téhož dne hovořila s Mgr. I. P., se kterou uvedená pochybení poprvé fakticky projednala, jelikož o tomto s kárně obviněnou nehovořila a ani od ní neměla zmeškaný hovor, což by věděla, jelikož má její číslo uložené. To potvrdila písemným sdělením ze dne 20. 3. 2023 (čl. 28 spisu). Jako poslední je ve spise záznam ze dne 11. 7. 2023 o projednání obsahu spisu s kárně obviněnou s rozpory ohledně vyrozumění o pochybeních při ukládání výchovných opatření. Kárně obviněná uvedla, totožně jako u skutku č. 3, že si to nepamatuje. III.3.B Závěry kárného senátu [188] Ustanovení § 24 odst. 2 zákona o státním zastupitelství stanoví povinnost vystříhat se při výkonu své funkce všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce. [189] Kárně obviněná při svém výslechu uvedla, že v lituje, že se z pracovní neschopnosti vrátila tak brzo po vážném úrazu hlavy, jelikož její zdravotní stav rozhodně nebyl ideální. Nepopírá, že se vytýkané skutky staly, avšak jednalo se o pochybení zejména v rámci zdravotní indispozice. Z dočasné pracovní neschopnosti se vracela předčasně, neboť měla za to, že je v rámci své stěžejní agendy dlouhodobě nezastupitelná. Věřila, že práci zvládne v plném rozsahu, což se však nestalo. [190] Kárný senát předesílá, že obdobně jako poměry na pracovišti, tak i zdravotní stav kárně obviněné je pro účely tohoto kárného řízení relevantní pouze v rozsahu, v jakém by prokazoval, že kárně obviněná za své jednání nemůže nést odpovědnost. Tedy například pokud by předložené lékařské zprávy osvědčovaly, že kárně obviněná trpěla výpadky paměti či fiktivními představami o minulosti a nebyla by proto schopna zabránit tomu, aby se vytýkané skutky staly. V takovém případě by však bylo nezbytné zabývat se i způsobilostí k výkonu funkce státní zástupkyně. K tomu se kárně obviněná vyjádřila tak, že i když trpěla určitými výpadky paměti, neměla pochybnost o tom, že je schopna vykonávat funkci státní zástupkyně. Jednalo se jen o výpadky v souvislostech, nikoliv o to, že by např. nechápala podstatu věci. [191] Soud k důkazu provedl propouštěcí lékařskou zprávu z Fakultní nemocnice Na Bulovce ze dne 5. 9. 2022, ze které vyplývá popis stavu kárně obviněné bezprostředně po úrazu. Ze zachycených informací je zřejmé, že kárně obviněná utrpěla zjevně vážný úraz hlavy, o čemž svědčí i doba pracovní neschopnosti. Plyne z ní však také, že i v tomto období byla při plném vědomí, spolupracující, plně orientovaná, bez poruchy řeči s lehkou poruchou výslovnosti. Žádné z uvedených informací nesvědčí pro kárně obviněnou tvrzené mimovolné dotváření si skutečností, a to ani bezprostředně po úrazu, natož o několik měsíců později. [192] Kárně obviněná také tvrdí, že se domnívala, že bude brán ohled na to, že se vrací z pracovní neschopnosti po vážném zranění mozku. Kárnou navrhovatelku o tom, že nemusí být schopna vykonávat práci v plném pracovním vytížení, však s ohledem na jejich vzájemnou historii v této oblasti (viz bod [210] níže) neinformovala. K tomu soud uvádí, že vrací li se zaměstnanec z pracovní neschopnosti, tak se předpokládá, že je schopen práci vykonávat v plném rozsahu, pokud si nepožádal o rozsah zkrácený. I to, že ji lékař shledal práce schopnou, svědčí tomu, že práce objektivně schopná byla. [193] Dále kárně obviněná v rámci své obhajoby tvrdí, že v rozhodné době trpěla výpadky paměti, které se jí stávaly běžně, a to i v osobním životě. Jako příklad uvedla, že se jí pletly dny v týdnu. Vzhledem ke shora uvedenému však považuje soud tuto obhajobu za značně nevěrohodnou. Nicméně i kdyby jí uvěřil, pak v této situaci neměla potvrzovat, že něco učinila, ačkoliv si byla vědoma, že může mít zkreslené představy o realitě. Pokud si tedy nebyla jistá, zda pochybení při ukládání výchovných opatření s pracovnicemi výchovných zařízení projednala či nikoliv, neměla o tom činit takto exaktní zápis, ale informovat kárnou navrhovatelku o své nejistotě nebo takto napsat příslušný zápis. A to zvláště za situace, že po ní kárná navrhovatelka požadovala, aby písemně upřesnila, kdy a s kým pochybení při ukládání výchovných opatření projednala. Už to v kárně obviněné mělo vzbudit pochybnosti, zda si uvedené informace nemá ověřit, pokud její zdravotní stav byl takový, jaký tvrdí. [194] Kárně obviněná také uvedla, že mezi událostmi byl delší časový úsek, a proto s ohledem na plynutí času podlehla chybnému dojmu, že věc již s danými pracovnicemi vyřídila. Ani tomu však kárný senát nemohl přisvědčit. [195] Ve věci původně uvedené pod bodem 2. druhého návrhu byl zápis o prověrce vyhotoven 30. 12. 2022 a MSZ v Praze zaslán na vědomí 11. 1. 2023. První dodatek k zápisu byl sepsán 18. 1. 2023. Ve věci vytýkané pod bodem 3. téhož návrhu byl zápis o prověrce proveden dne 9. 1. 2023 a MSZ v Praze zaslán na vědomí 13. 1. 2023. První dodatek je taktéž z 18. 1. 2023. Z časového sledu událostí je zřejmé, že MSZ v Praze kárnou navrhovatelku informovalo o nedostatcích v obou spisech a ta tyto nedostatky následně projednala najednou s kárně obviněnou. Na základě toho následně kárně obviněná vyhotovila dodatky ze dne 18. 1. 2023. Na nedostatky ze strany MSZ v Praze tak upozornilo v časovém úseku od 13. 1. 2023 do 18. 1. 2023. Těžko si lze navíc představit, že MSZ zápisy obdrželo a vyhodnotilo okamžitě, ale muselo se tak stát s určitým časovým odstupem. Ve skutečnosti se tak nejednalo o dlouhé časové úseky, jak tvrdila kárně obviněná, ale o období maximálně pěti dnů, pravděpodobně ještě výrazně kratší. Kárnému senátu se proto jeví jako těžko uvěřitelné, že by se kárně obviněné v tak krátkém časovém období mohly vytvářet odlišné představy o minulosti. [196] Informaci o tom, že kárně obviněná zjištěné nedostatky s dotčenými pracovnicemi projednala, tedy obsahovaly již dodatky k zápisům ze dne 18. 1. 2023. V případě DD Klánovice byla identifikována i konkrétní osoba, se kterou měly být nedostatky projednány, neboť ředitelka dětského domova je zjevně jen jedna. Dne 6. 3. 2023 kárně obviněná pouze potvrdila a upřesnila okolnosti tvrzeného projednání. Nelze proto přistoupit na obhajobu, že až tohoto dne kárně obviněná podlehla chybnému dojmu, že věc již vyřídila, jelikož totéž konstatovala již 18. 1. 2023. [197] Funkce státního zástupce je spojena se společenskou prestiží. Její výkon vyžaduje nejen velmi dobrou znalost práva, ale též nezpochybnitelnou morální integritu. Pouze důvěryhodný státní zástupce, který mj. nezavdává příčinu k pochybám o obrazu a integritě profese, může reprezentovat stát při ochraně veřejného zájmu v trestním řízení (rozhodnutí ze dne 15. 9. 2009, čj. 12 Ksz 1/2008 97, Irena Vantulová, nebo rozhodnutí Lucia Horáková). [198] Pokud státní zástupce uvádí nepravdivé informace do spisu, při svých vyjádřeních či kamkoliv jinde, je to podle kárného senátu velmi hrubé pochybení a důvod pro zpochybnění jeho morální integrity. Státní zástupce má být garantem zákonnosti a správnosti trestního procesu. Vejde li ve známost, že vědomě uvádí nepravdivé údaje, snižuje takové hrubé pochybení zásadním způsobem důvěru nejen v jeho osobu, ale i v celou soustavu státního zastupitelství, a to jak v očích trestně stíhaných osob, tak v očích veřejnosti. [199] Judikatura kárného senátu se zprvu zabývala nečestným jednáním státních zástupců, které nepůsobilo mimo soustavu orgánů činných v trestním řízení a v zásadě ani mimo soustavu státního zastupitelství. Dospěla k závěru, že pokud byl rozhovor mezi dvěma státními zástupci, z nichž jeden působil na druhého ve snaze ovlivnit jeho rozhodování, veden uvnitř státního zastupitelství, neznamená to, že nemohla být ohrožena důvěryhodnost státního zastupitelství před veřejností: „Nelze se domnívat, že to, co se odehraje v kancelářích státního zastupitelství, za nimi zůstane skryto navždy a veřejnost se o těchto dějích nedozví.“ (rozhodnutí ze dne 5. 3. 2013, čj. 12 Ksz 14/2012 78, Karel Studený). [200] Není proto rozhodující, zda se jednalo o nečestné jednání pouze v rámci soustavy státního zastupitelství, či mimo ni, jako v nyní souzené věci. Důvěra ve státní zastupitelství je ohrožena tehdy, jde li o jednání, které tuto důvěru ohrožuje v případě, kdy se o něm veřejnost dozví. Jinými slovy, jen takové jednání nebude ohrožovat důvěru v činnost státního zastupitelství, které tak bude vnímáno i v případě, že vejde ve známost (rozhodnutí ze dne 18. 11. 2020, čj. 12 Ksz 1/2020 139, Stanislava Rybová). Není proto podstatné, zda o jednání kárné navrhovatelky věděla širší veřejnost již v okamžiku, kdy k němu docházelo, nebo se o něm mohla dozvědět až později, například i v souvislosti s kárným řízením (rozhodnutí ze dne 15. 9. 2021, čj. 12 Ksz 2/2021 45, Věra Brázdová II, či ze dne 18. 1. 2023, čj. 12 Ksz 2/2022 115, Dana Koptišová). Uvedené proto vyvrací obhajobu kárně obviněné, že není zřejmé, jakým způsobem mělo její jednání ohrozit důvěru v jednotlivé státní zástupce i státní zastupitelství jako celek. [201] Lze proto uzavřít, že se kárně obviněná dopustila hrubého profesního i morálního poklesku při výkonu funkce státního zástupce, jestliže vyhotovila dodatky k záznamu o prověrce ve výchovném zařízení, které obsahovaly nepravdivé informace. Svým jednáním kárně obviněná závažně poškodila jak svou pověst státní zástupkyně, tak i pověst státního zastupitelství jako celku, a to zejména vůči pracovnicím výchovných ústavů, kterých se informace bezprostředně týkaly a správnost jejichž postupu měla kárně obviněná kontrolovat. Pověst však byla poškozena i vůči široké veřejnosti, která se nejpozději projednáním tohoto kárného návrhu o jejím jednání dozvěděla. Taková informace může v očích veřejnosti ohrozit důvěru v jednání kárně obviněné jako státní zástupkyně i v jiných věcech a odvozeně i důvěru ve státní zastupitelství jako celek. Kárně obviněná tak porušila povinnost podle § 24 odst. 2 zákona o státním zastupitelství vystříhat se při výkonu své funkce všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce. [202] S ohledem na výše uvedené soud shledal obhajobu kárně obviněné nevěrohodnou a dospěl k závěru, že při sepsání nepravdivého dodatku k záznamu o prověrce jednala v přímém úmyslu. Jestliže kárně obviněná v rozhodném období netrpěla výpadky paměti či mylnými představami o minulosti, musela si být vědoma toho, co činí a jaké následky její jednání může mít. Na druhou stranu, i pokud by nějakou formou paměťové poruchy trpěla, což nelze vyloučit, měla to sdělit kárné navrhovatelce a informovat ji o tom, že s jistotou nemůže vyhotovit zápis o tom, kdy a s kým pochybení při ukládání výchovných opatření projednala. Jelikož ani toto neučinila, musela si být opět vědoma následků svého jednání. [203] V případě skutků uvedených ve skutkových větách výroku II. tohoto rozhodnutí kárný senát proto dospěl k závěru, že kárně obviněná spáchala kárné provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství. To spočívá v tom, že v přímém úmyslu jednala v rozporu s § 24 odst. 2 zákona o státním zastupitelství. III.4 Osobní spis kárně obviněné, její hodnocení [204] Z osobního spisu a kárného návrhu vyplynulo, že kárně obviněná po studiu právnické fakulty vykonávala praxi jako justiční čekatelka na Městském soudu v Praze a pak od 1. 9. 1992 do 30. 6. 1993 na Obvodní prokuratuře pro Prahu 8. Dne 1. 7. 1993 byla jmenována prokurátorkou Obvodní prokuratury pro Prahu 9. Dne 10. 5. 1994 byla jmenována státní zástupkyní a přidělena k Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 9. Od 1. 8. 1998 byla na vlastní žádost přeložena k OSZ pro Prahu 1. [205] Od 1. 2. 2005 do 31. 5. 2005 byla dočasně přidělena k mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství. Dočasné přidělení bylo ředitelkou mezinárodního odboru JUDr. Světlanou Kloučkovou hodnoceno velmi pozitivně. Kárně obviněná se pravidelně účastnila konzultací a porad, o řešenou problematiku projevovala zájem. Zadanou práci prováděla kvalitně a odpovědně. Pracovala na svém osobnostním rozvoji, byla spolehlivá, skromná, uznávala autoritu a projevovala smysl pro koncepční činnost a práci v kolektivu. [206] V letech 2009 až 2013 čerpala mateřskou a následně rodičovskou dovolenou v souvislosti s narozením dvou dětí. Od 1. 9. 2012 pracovala na částečný úvazek v rozsahu 16,5 hodin týdně, od 1. 9. 2013 do 31. 8. 2014 po návratu z rodičovské dovolené pak v rozsahu 36 hodin týdně. Zkrácený úvazek jí nadále nebyl prodloužen z provozních důvodů, konkrétně kvůli aktuální zatíženosti OSZ pro Prahu 9 a nenaplněnému stavu tabulkových míst. [207] Od 1. 3. do 31. 12. 2014 byla dočasně přidělena k OSZ pro Prahu 9, kam byla na vlastní žádost přeložena od 1. 5. 2014. [208] Z osobního spisu v neposlední řadě plyne, že v letech 1993 až 1997 bylo kárně obviněné uděleno několik odměn za úspěšné splnění pracovních úkolů a podílu na zajištění chodu státního zastupitelství. III.4.A Upozornění na soustavné porušování pracovní kázně a žádosti o zkrácení pracovní doby [209] Z osobního spisu kárně obviněné plyne, že poprvé byla upozorňována na problémy na pracovišti již po nástupu na Obvodní prokuraturu pro Prahu 8. V upozornění na soustavné porušování pracovní kázně ze dne 21. 10. 1992 jí byly vytýkány blíže neodůvodněné odchody z pracoviště v pracovní době, pozdní příchody a brzké odchody či velmi časté návštěvy lékaře. [210] Další upozornění obdržela kárně obviněná nicméně až dne 19. 4. 2016. Neplnila totiž povinnost provádět evidenci docházky na pracoviště, která jí byla uložena opatřením kárné navrhovatelky. Dne 4. 5. 2016 kárně obviněná neúspěšně žádala o zkrácení pracovní doby z důvodu péče o dvě nezletilé děti ve věku 5 a 7 let. Žádosti nebylo vyhověno z provozních důvodů. Dne 14. 11. 2016 byla kárně obviněná znovu upozorněna na soustavné porušování pracovní kázně včetně konkrétního výčtu pozdních příchodů. [211] Dne 6. 1. 2017 obdržela kárně obviněná další upozornění, kde jí bylo kromě neevidování docházky vytýkáno i povýšené a arogantní jednání ve vztahu ke kárné navrhovatelce [212] Dne 24. 2. 2017 kárně obviněná znovu žádala o zkrácení pracovní doby. V návaznosti na to byla sjednána dohoda o kratší pracovní době v rozsahu 36 hodin od 1. 4. 2017 do 31. 12. 2018 s tím, že došlo k posunu v docházce kárně obviněné a požadovaná úprava docházky již nezpůsobovala provozní obtíže. [213] Tyto skutečnosti byly z části předmětem již předchozího kárného řízení, kde kárný senát konstatoval, že mělo být více přihlíženo k potřebám kárně obviněné coby matky tehdy nezletilých dětí do 15 let. V nyní souzené věci proto nejsou rozhodující. III.4.B Výtky, stížnosti a předchozí kárné řízení [214] Kárně obviněné byly uděleny následující výtky podle § 30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství v průběhu jejího působení na OSZ pro Prahu 9. [215] První výtka jí byla udělena dne 6. 9. 1999 za to, že od 4. 5. 1999 do konce srpna 1999 nereagovala na pokyn státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze a na něj navazující urgence. [216] Druhá výtka ze dne 13. 3. 2015 byla kárně obviněné udělena za průtahy při výkonu dozorové činnosti nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení (dále jen „dozorová činnost“) v souhrnné délce přibližně 14 měsíců. [217] Další výtka byla kárně obviněné udělena 19. 4. 2016, opět za nečinnost při výkonu dozorové činnosti. V sedmi případech nedodržela interní lhůtu ke zpracování návrhů na podání obžaloby a ani nepožádala o její prodloužení. Tím způsobila nečinnost v souhrnné délce téměř 2 měsíců. V jednom případě pak vyřídila věc 10 dní po lhůtě stanovené interním pokynem. Kárně obviněná s obsahem výtky nesouhlasila a uvedla, že je neobjektivní a prohlubuje bossing uplatňovaný dlouhodobě ze strany kárné navrhovatelky k její osobě. [218] Dne 6. 1. 2017 byla kárně obviněné uložena výtka za průtahy, nečinnost a neodbornost při výkonu dozorové činnosti celkem ve 4 věcech, avšak bez vlivu na věcné vyřízení těchto spisů. [219] Kárně obviněná byla rozhodnutím Leona Dufková I shledána vinnou tím, že nerespektovala telefonický příkaz kárné navrhovatelky ze dne 8. 9. 2016 okolo 15 hodiny a v době výkonu pracovní pohotovosti nevyčkala na pracovišti na doručení podnětu policejního orgánu k podání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce, nevyrozuměla soudce o očekávaném podání tohoto návrhu včetně skutečnosti, že jde o věc, která nesnese odkladu, a po doručení podnětu neprodleně nezpracovala návrh na nařízení domovní prohlídky a nedoručila ho službu konajícímu soudci OS pro Prahu 9. Místo toho nejpozději 15:20 opustila pracoviště, aniž by zajistila výše uvedené, což za ni následně okolo 17 hodiny učinila kárná navrhovatelka. Za toto kárné provinění jí bylo uloženo snížení platu o 15 % na dobu 3 měsíců. [220] Citovaným kárným rozhodnutím byla kárně obviněná dále zproštěna kárného návrhu v části, která jí kladla za vinu, že v době pověření výkonem pracovní pohotovosti nebyla dne 9. 9. 2016 v 8:17 hodin na pracovišti a nemohla převzít od policejního orgánu spisový materiál se zadrženými osobami a rozhodnout o zajištěných přiložených věcech napadených v její dosažitelnosti, což za ni musela učinit kárná navrhovatelka. Dále byla také zproštěna v části, která jí kladla za vinu, že nevedla evidenci docházky na pracoviště, ačkoliv jí tato povinnost byla uložena opatřením kárné navrhovatelky. [221] K posledně uvedenému kárný senát uvedl, že by bylo možné uvažovat o kárné odpovědnosti státního zástupce, který neplní součinnost při vedení evidence pracovní doby ve vztahu ke státnímu zastupitelství, kam je přidělen k výkonu funkce. S ohledem na konkrétní okolnosti řešené věci však v jednání kárně obviněné kárné provinění neshledal. Uvedl, že povinnost součinnosti nebyla kárně obviněné uložena zcela vhodnou formou (jednalo se o povinnost hlásit přítomnost na pracovišti formou e mailu nebo zapisování do sešitu docházky na sekretariátu kárné navrhovatelky) a že se opatření netýkalo všech zaměstnanců OSZ pro Prahu 9. V neposlední řadě kárný senát zdůraznil, že takto rozhodl i s ohledem na jisté oboustranné osobní napětí ve vztahu mezi kárně obviněnou a navrhovatelkou a apeloval na snahu o zlepšení vzájemných vztahů. [222] Další výtka byla kárně obviněné udělena dne 20. 9. 2017, a to za nečinnost a následné průtahy při vyřizování tří žádostí o přezkum postupu policejního orgánu v souhrnné délce 9 měsíců. [223] Ve dnech 24. 4. 2018, 27. 4. 2018, 28. 5. 2018 a 13. 6. 2018 byly podány celkem čtyři stížnosti tří podatelů ve třech různých věcech na nečinnost kárně obviněné, které kárná navrhovatelka shledala důvodnými, o čemž podatele vyrozuměla. V souhrnu se jednalo o nečinnost v délce přibližně 7,5 měsíců. [224] Dne 28. 8. 2018 byla kárně obviněné znovu udělena výtka za průtahy při výkonu činnosti státního zástupce v trestním řízení v souhrnné délce bezmála 7 měsíců. Částečně v návaznosti na shledání důvodnosti výše uvedených stížností. [225] Dne 25. 11. 2018 podala totožná oznamovatelka jako ve dvou z případů uvedených v bodě [223] výše stížnost na nevhodné chování kárně obviněné, kterou kárná navrhovatelka vyhodnotila jako částečně důvodnou. Kárně obviněná se totiž v písemném projevu směřovaném podatelce vyjádřila v některých částech nekorektně, avšak vzájemná intolerance a nevraživost byla v komunikaci patrná z obou stran. [226] Dne 27. 3. 2019 byla kárně obviněné uložena výtka za průtah v délce přibližně 1,5 měsíce. Ten spočíval v tom, že vyřídila návrh na podání obžaloby 50 dnů po jeho podání, byť interní lhůta k vyřízení činila v případě vazebně stíhaných osob 5 pracovních dnů. [227] Další výtka byla kárně obviněné uložena dne 14. 9. 2020. A to za zaviněné jednání, jímž porušila důvěru v odbornost svého postupu, jelikož nepřezkoumala věcnou příslušnost k prověřování, vyšetřování a k dozoru, v důsledku čehož jako nepříslušná státní zástupkyně dozorovala prověřování a vyšetřování nepříslušného policejního orgánu a následně podala obžalobu k OS pro Prahu 9, který ji neakceptoval a věc vrátil ze shora uvedených důvodů k došetření. [228] Dne 10. 3. 2021 byla kárně obviněné udělena výtka za průtahy a zaviněné jednání porušující povinnosti státního zástupce. Ve dvou případech se dopustila průtahů v souhrnné délce 7,5 měsíce. V jedné věci nerespektovala stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu a provedla nesprávnou právní kvalifikaci, jelikož chtěla věc vyřídit odklonem, což však nebylo možné. [229] Dne 18. 3. 2022 byla kárně obviněné uložena výtka za to, že v jedné trestní věci nepodala v zákonné lhůtě u mladistvého obžalovaného odvolání, přestože jí k tomu kárná navrhovatelka dvakrát dala pokyn, a přestože sama sdělila soudu ve vyjádření k opravnému prostředku, že odvolání podá. Dále za to, že v jiné věci nesplnila pokyn kárné navrhovatelky ani dohledové státní zástupkyně MSZ v Praze k vyjádření se k obdrženému podání a nastoupila na dovolenou, aniž by ve věci jednala tak, jak jí bylo uloženo. [230] Poslední výtka před konáním ústního jednání byla kárně obviněné udělena již v průběhu tohoto kárného řízení, a to dne 1. 6. 2023. Kárná navrhovatelka o ní soud vyrozuměla dne 21. 7. 2023. Kárně obviněné je vytýkáno, v první řadě to, že ve věci vedené pod sp. zn. 4 ZN 98/2023 nevyřídila trestní oznámení ze dne 15. 3. 2023, o vyřízení podatele nevyrozuměla, ač o to požádal a ve spise neprovedla ve stejném období žádný dozorový úkon. Dále pak to, že dne 18. 5. 2023 neuposlechla pokyn kárné navrhovatelky, coby vedoucí státní zástupkyně, k předložení všeobecných spisů sp. zn. 4 ZN 11004/2021 a 4 ZN 305/2021 a spisů pro zkrácené přípravné řízení sp. zn. ZK 122/2022 a ZK 144/2022 a neinformovala kárnou navrhovatelku o tom, že část spisů hodlá vynést mimo úřad. Spisy sp. zn. ZK 122/2022 a 144/2022 vynesla i přes nejprve ústní a následně písemný zákaz kárné navrhovatelky a formálně jí to oznámila až v okamžiku, kdy se spisy nacházely mimo úřad. Během jednání se chovala arogantně, provokativně a nerespektovala pokyny kárné navrhovatelky. [231] Proti poslední uvedené výtce podala kárně obviněná žalobu k Městskému soudu v Praze. V průběhu řízení před kárným senátem městský soud žalobu kárně obviněné zamítl rozsudkem ze dne 25. 10. 2023, čj. 5 A 30/2023 61, jak kárný senát zjistil z informačního systému Nejvyššího správního soudu. [232] Dále jsou v osobním spise kárně obviněné založena dvě různá vyrozumění o vyřízení stížnosti soudkyně OS pro Prahu 9 na průtahy při výkonu dozoru kárně obviněnou ve věci sp. zn. 2 ZT 105/2020 (jedná se o věc zmiňovanou v hodnocení policejního orgánu bodě [237] níže). Kárná navrhovatelka tuto stížnost shledala důvodnou. Kárně obviněná k tomu uvedla, že postup po nápadu návrhu na podání obžaloby konzultovala s Mgr. Hacklem z MSZ v Praze a Mgr. Ivičičovou z OS pro Prahu 9, včetně informování kárné navrhovatelky, která rovněž s následným procesním postupem souhlasila. [233] Dne 11. 4. 2023 zaslala kárná navrhovatelka soudu záznam o projednání přestoupení Etického kodexu státního zástupce ze dne 24. 3. 2023 ve věci sp. zn. ZK 464/2022, který před podáním kárného návrhu nestihla kvůli jeho aktuálnosti zaslat do osobního spisu kárně obviněné. Dále zaslala také vyrozumění o vyřízení dvou důvodných stížností na postup káně obviněné, které taktéž nebyly založeny v jejím osobním spise. Jednalo se o stížnosti ve věcech sp. zn. SPR 300/2020 a 193/2020 a jejich důvodnost byla podkladem pro výtku ze dne 10. 3. 2021. Dne 21. 6. 2023 zaslala kárná navrhovatelka soudu další vyrozumění o důvodné stížnosti na nečinnosti kárně obviněné ze dne 31. 5. 2023. To bylo spolu s dalším pochybením kárně obviněné podkladem k udělení výtky ze dne 1. 6. 2023, sp. zn. SPR 131/2023 (viz bod [230] výše). [234] Během ústního jednání kárná navrhovatelka sdělila, že v průběhu řízení obdržela další dvě stížnosti na postup kárně obviněné. Stížnost na průtahy v postupu státní zástupkyně ze dne 13. 10. 2023 shledala částečně důvodnou, jelikož kárně obviněná podání vyřídila založením, avšak podatelku o tom nevyrozuměla. Další stížnost na průtahy v činnosti státní zástupkyně ze dne 2. 11. 2023 byla kárnou navrhovatelkou shledána důvodnou, za což jí byla dne 9. 11. 2023 uložena výtka. Vytýkané jednání spočívalo v tom, že kárně obviněná byla nečinná při vyřizovaní trestního oznámení po dobu cca 1 měsíce. III.4.C Hodnocení kárně obviněné jako státní zástupkyně a hodnocení spolupráce s kárně obviněnou [235] Kárný senát následně provedl k důkazu hodnocení kárně obviněné a spolupráce s ní. Jak však během jednání několikrát zdůraznil, jedná se o důkazy spíše dokreslujícího charakteru, které nejsou pro rozhodování o vině či nevinně kárně obviněné klíčové. Mohou však sloužit k dokreslení situace, pokud by se prokázalo, že ze stran jiných zainteresovaných osob je kárně obviněná hodnocena výrazně pozitivněji, než ze strany kárné navrhovatelky. To by případně mohlo podpořit obhajobu kárně obviněné stran tzv. bossingu a nerovného přístupu k její osobě, či její argumentaci, že v rámci zpracovávání své agendy upřednostňuje kvalitu před kvantitou. [236] Ze záznamu o dohledové prověrce ze dne 21. 3. 2023, provedené MSZ v Praze, sp. zn. 3 KZN 1718/2023, vyplynulo, že výtky nadřízeného státního zastupitelství směřují vyjma jednoho spisu výhradně ke spisům dozorovaným kárně obviněnou, jejíž dozor byl ve věcech sp. zn.1 ZT 59/2021, 2 ZT 194/2021 a 1 ZT 308/2022 (dříve 2 ZN 2691/2020) shledán nedůsledným či liknavým. MSZ v Praze ve shrnutí dohledové prověrky týkající se efektivity výkonu dozoru ve vybraných věcech agendy OSZ pro Prahu 1, 2, 4, 5 a 9, v nichž je vyšetřování, resp. prověřování, vedeno po dobu delší dvou let ze dne 12. 4. 2023 mimo jiné uvedlo, že „u OSZ pro Prahu 9 se ve třech případech jednalo o věci dozorované totožnou státní zástupkyni (JUDr. Dufková), jejíž dozorovou činnost se obvodní státní zástupkyně snaží dlouhodobě korigovat. Uvedená snaha relativně nedávno vyvrcholila opatřením o změně specializace, resp. druhu zpracovávané agendy. V naznačené spojitosti lze tedy mluvit už jen o určité setrvačnosti poměrně specifických věcí, na jejímž počátku byl nesprávný, nesamostatný či liknavý postup policejního orgánu, na který nebylo ze strany dozorové státní zástupkyně v rámci odpovídající specializace adekvátně reagováno.“ [237] Dále kárná navrhovatelka předložila hodnocení spolupráce s kárně obviněnou, vyhotovené dne 1. 6. 2023 ředitelem Odboru obecné kriminality Obvodního ředitelství Policie Praha III. Plyne z něj, že v porovnání s ostatními dozorujícími státními zástupci byly mezi kárně obviněnou a policejním orgánem častější neshody, a to nejčastěji v následujících oblastech: odlišný právní názor, nedostatečný dozor, časté pokyny k provedení dalších nebo opakovaných výslechů, opatření znaleckých posudků a dalších důkazů, které dle názoru policejního orgánu nebyly nutné k dostatečnému prověření věci, dlouhá doba rozhodování o stížnostech proti usnesením policejního orgánu, nepředvídatelné a oproti jiným státním zástupcům častější vracení spisů po podání návrhu na podání obžaloby s často nadbytečnými pokyny či vracení spisů až po několikaměsíční lhůtě po podání návrhu na podání obžaloby, čímž docházelo k neúměrnému prodlužování trestního řízení. Způsob vedení dozoru kárně obviněnou proto mohl v několika případech přispět k průtahům v trestním řízení, což mohlo vést k sekundární viktimizaci poškozených. Kdyby byl dozor kárně obviněnou vykonáván řádně, tak by spousta jejích pokynů k provedení různých procesních úkonů byla dána před podáním návrhu na podání obžaloby bez nutnosti následného vracení spisu, což by přispělo k urychlení trestního řízení. K obdobnému závěru dle vedoucího odboru dospěl například i OS pro Prahu 9 v bodu 12 usnesení ze dne 6. 7. 2022, sp. zn. 20 Nt 1032/2022: „Soudkyně připouští, že délka přípravného řízení v této věci jednoznačně nasvědčuje průtahům ze strany dozorové státní zástupkyně. Ačkoli se nejedná o věc zcela jednoduchou, doba 2 let jen pro přípravné řízení je skutečně zcela nestandardní, to i s ohledem na to, že většina stěžejních důkazů byla opatřena již před delší dobou a v posledních několika měsících nebyl učiněn žádný zásadnější úkon.“ Na závěr však dodal, že po změně dozorované agendy u kárně obviněné na zejména majetkovou trestnou činnost již žádné závažnější neshody neevidují. [238] Kárný soud si v návaznosti na to vyžádal usnesení OS pro Prahu 9 ze dne 6. 7. 2022, sp. zn. 20 Nt 1032/2022. Text daného usnesení však pokračuje tak, že „[v]zhledem k omezené časové dotaci, kterou měla soudkyně k dispozici, není v danou chvíli schopna posoudit důvodnost zjištěných průtahů. To je úkolem vnitřního dohledu v rámci státního zastupitelství, ke kterému dá podnět.“ (viz bod [232] výše). Z předloženého dle kárného senátu plyne, že OS pro Prahu 9 neměl ve zmiňovaném rozhodnutí časový prostor k hodnocení případných průtahů kárně obviněné. [239] Z hodnocení spolupráce s kárně obviněnou, vyhotoveného dne 14. 6. 2023 Mgr. Markétou Ivičičovou, místopředsedkyní OS pro Prahu 9, plyne, že kárně obviněná patří dle soudců trestního úseku mezi nejslabší státní zástupkyně OSZ pro Prahu 9, její chybovost ve spisech je spíše vyšší a přístup méně proaktivní. Přípravné řízení pod jejím vedením trvá zbytečně dlouho. Na soudní jednání se dostavuje včas, před soudem však často nepoužívá vlastní názor, vše sděluje s dovětkem, že je vázána názorem svých nadřízených (tj. kárnou navrhovatelkou) a odmítá flexibilně reagovat na situaci vzniklou v jednací síni. [240] Kárně obviněné se při ústním jednání k těmto hodnocením obsáhle vyjádřila. Uvedla, že za Mgr. Ivičičovou šla sama s prosbou, zda by jí vyhotovila hodnocení pro účely kárného řízení. Ta to však odmítla. Údaj uvedený v hodnocení, že je nejslabší státní zástupkyní OSZ pro Prahu 9, označila za nepravdivý. Přisvědčila však, že se v některých případech odmítá do protokolu vzdát práva podávat stížnost, neboť v takových případech jí následně bylo vytýkáno, že uplatňuje vlastní názor. Ona proto nemůže jednat individuálně i když s tím nesouhlasí a i když se důkazní situace před soudem vyvíjí jinak, než na začátku trestního řízení. Kárně obviněné zdůraznila, že Mgr. Ivičičová mohla vystavit negativní hodnocení i přímo jí samotné, což ale odmítla. [241] Dále se vyjadřovala k hodnocení uvedenému v bodě [237]. Uvedla, že je vyhotovil policista, se kterým se setkala jednou v životě při jednání s vedoucími pracovníky. Jedná se o policistu, který má na starost rozsáhlou agendu po manažerské stránce a určitě nepřichází do kontaktu s živými spisy. Tzn. je velmi nepravděpodobné, že by z vlastní iniciativy citoval z vazebního usnesení, aniž by s ním byl nějak předem obeznámen. Naopak, od policistů, se kterými kárně obviněné pracovala běžně, však žádné vyjádření opatřeno nebylo. [242] Kárná navrhovatelka k hodnocením vyhotoveným osobami mimo soustavu státního zastupitelství uvedla, že má za to, že do kárného řízení v podstatě nepatří. I přes to je však předložila, jelikož v předchozím kárném řízení, vedeném pod sp. zn. 12 Ksz 7/2016, viděla, jakou váhu jim tehdy kárný senát přikládal. Původně je předkládat nechtěla, ale pak ji kontaktovala Mgr. Ivičičová s tím, že u ní byla kárně obviněná s žádostí o hodnocení. Odkazovala na to, že v roce 2017 dostala od tehdejší místopředsedkyně OSZ pro Prahu 9 Mgr. Benešové pěkné hodnocení. Na to jí však dle kárné navrhovatelky měla Mgr. Ivičičová sdělit, že to nejlepší, co pro ni může udělat, je to, že jí nedá žádné hodnocení. Kárná navrhovatelka se pokusila získat předchozí hodnocení vypracované JUDr. Benešovou. Zjistila však, že nebylo vyhotoveno oficiální cestou a proto nebylo u OSZ pro Prahu 9 evidováno pod žádnou spisovou značkou. Není tedy jasné, za jakých okolností bylo získáno. [243] K tvrzení kárně obviněné, že je nucena u soudu nevyjadřovat svůj vlastní názor, kárná navrhovatelka upřesnila, že v momentě, kdy se u soudu změní důkazní nebo procesní situace, tak je třeba na ni reagovat. Ona však s kárně obviněnou opakovaně řešila případy, ve kterých naopak k žádné změně nedošlo a z nějakého důvodu u soudu změnila své stanovisko, aniž by tuto změnu řádně odůvodnila. [244] K hodnocení vypracovanému majorem K. kárná navrhovatelka uvedla, že on sám v jeho úvodu uvádí, že bylo sepsáno na základě podkladů od několika vyšetřovatelů a vedoucích oddělení. Kárné navrhovatelce navíc sdělil, že poslal e mail vedoucím všech oddělení, ať zašlou své připomínky. Dodala, že pokud se kárně obviněná domnívá, že s ní policisté, se kterými pracuje pravidelně, nemají problémy, tak mají. Jen se s nimi obrací na kárnou navrhovatelku, a to telefonicky. Když jim však sdělí, aby podali oficiální stížnost, většinou se nad tím tzv. zavře voda. U OS pro Prahu 9 to funguje obdobně. [245] Kárný soud uzavírá, že z těchto tzv. vnějších hodnocení spolupráce s kárně obviněnou vyplývá, že nehodnotí činnost kárně obviněné pozitivně a nijak výrazně se neliší od pracovního hodnocení vyhotoveného kárnou navrhovatelkou. Ačkoliv není důvod je hodnotit do všech podrobností, lze si jen těžko představit, že by kromě kárné navrhovatelky byly proti kárně obviněné nedůvodně zaujatí i MSZ v Praze, místopředsedkyně OS pro Prahu 9 a policejní orgán. Neplyne z nich, že by další osoby, které s kárně obviněnou přicházejí do styku, měly pocit, že svou práci vykonává velmi kvalitně a problémy jsou na straně kárné navrhovatelky. Ani tato hodnocení proto nedokládají tvrzení kárně obviněné, že ve své práci dává přednost kvalitě před kvantitou a ze strany kárné navrhovatelky je tak podrobována neoprávněné kritice, neboť žádný z oslovených subjektů její práci nehodnotí jako výrazně kvalitní. [246] Ostatně o tom, že by kárně obviněná vypracovávala věci v tak vysoké kvalitě, že by to mělo za následek delší dobu vyřizování, nesvědčí ani způsob, jakým byly vyřízeny některé nyní projednávané věci. V první řadě například výzva k doplnění podání ze dne 23. 2. 2023, adresovaná podateli ve věci původně uvedené pod bodem 3. prvního návrhu, která byla velmi obecná a neobsahovala poučení o tom, jakým způsobem má být podání doplněno. Dále také sdělení o vrácení věci ÚMČ Praha 14 ze dne 1. 2. 2023, ve kterém chyběly jakékoliv právní úvahy ohledně kvalifikace jednání otce nezletilé, přestože správní orgán v předkládací zprávě učinil právní úvahy poměrně sofistikované, a to jak s odkazy na komentářovou literaturu, tak na judikaturu Nejvyššího soudu. [247] Kárnou navrhovatelkou byla také zpracována hodnocení kárně obviněné. První dvě hodnocení, tj. za období od 1. 7. 1993 do 31. 12. 2015 a následně za období od 1. 1. 2016 do 10. 1. 2017 jsou obsahově velmi podobná. Jak shrnul již kárný senát v rozhodnutí sp. zn. 12 Ksz 7/2016, z pozdějšího hodnocení, zpracovaného právě pro účely předchozího kárného řízení, vyplývá, že kárně obviněná pracovala průměrně, pomaleji a bez výkyvů, že jí přidělené věci musely být kontrolovány z hlediska kvantity, kvality, rychlosti, dodržování lhůt i úpravy zpracování, měla sníženou schopnost dodržovat pravidla, přizpůsobit se režimu a akceptovat nadřízené, upřednostňovala své zájmy před zájmy státního zastupitelství a nebyla kolegiální ani spolehlivá. Dále hodnocení uvádí, že kárně obviněná musela být několikrát upozorněna na porušování Etického kodexu zaměstnance MSZ v Praze při jednání s kárnou navrhovatelkou a její další rekce byly často na hranici vhodnosti. [248] Aktuální hodnocení je ze dne 4. 4. 2023, za období od 11. 1. 2017 do 4. 4. 2023. Nad rámec informací obsažených v předchozích hodnoceních je uvedeno, že kárně obviněná zcela nedodržuje Pokyn obecné povahy NSZ č. 10/2019 v části týkající se úpravy písemností, a to ani po upozornění na rozpor v úpravě písemností. Co se týče spolupráce s jinými subjekty, je kárně obviněné vytýkáno, že i přes povědomí o špatném personálním obsazení kanceláře a o tom, že písařka je na OSZ pro Prahu 9 jedna a s vysokou nemocností, jako jediná státní zástupkyně podmiňuje vypracování obžalob v některých věcech diktátem této písařce. Rovněž i přes vědomí, že je její rukopis takřka nečitelný, požaduje od kanceláře opsat, případně i sestylizovat, i krátké přípisy o několika větách, případně používá své staré a neaktuální vzory, čímž kanceláři komplikuje činnost. Ve věci sp. zn. ZK 464/2022 (bod 1. druhého návrhu) musela být opětovně upozorněna na přestoupení Etického kodexu státního zástupce při jednání s kárnou navrhovatelkou a na závaznost pokynů obecné povahy nejvyššího státního zástupce. [249] V hodnocení je opět zdůrazněno i nedodržování pracovní doby a neúčast na řešení nestandardních situací na OSZ, jelikož to s ohledem na zpracování agendy na hranici lhůt a neexistenci kapacity na řešení dalších úkolů nad rámec přidělené práce není možné. Dále hodnotitelka uvedla, že kárně obviněná má nízkou schopnost sebereflexe a těžce přiznává své pochybení. Na vytýkané reaguje pomalu nebo vůbec a nejprve hledá chyby u druhých osob, včetně administrativy. Účastní se sebevzdělávání, za hodnocené období celkem 10 absolvovaných seminářů. Kárná navrhovatelka v hodnocení uzavřela, že od posledního hodnocení se situace zhoršila. Ani přes kárné řízení v roce 2017 a uložení šesti výtek po právní moci kárného rozhodnutí nedošlo u kárně obviněné k obratu v chování a ke změně přístupu k práci. [250] Kárná navrhovatelka uvedla, že hodnocení ze dne 10. 1. 2017 a 4. 4. 2023 s kárně obviněnou neprojednala, neboť byla vyhotovena pouze pro účely kárného řízení. S ohledem na to je soud považuje toliko za dokreslující důkazy. [251] Kárně obviněná k obsahu pracovního hodnocení, vyhotoveného pro účely nyní vedeného řízení, konstatovala, že s ním nesouhlasí. Nechtěla znovu opakovat téma vzájemné antipatie mezi ní a kárnou navrhovatelkou. Uvedla však, že dle jejích nikoli odborných znalostí z oboru psychologie existuje určitá forma projekce, kdy člověk, který trpí nějakými poruchami osobnosti, může mít tendenci projektovat si je do druhých osob. Kárně obviněná uvedla, že má za to, že i to může hrát roli ve vztahu kárné navrhovatelky vůči její osobě.

[252] Soud k výše uvedenému uzavírá, že osobní hodnocení kárně obviněné je podstatné pouze pro zhodnocení osoby kárně obviněné v rámci rozhodování o ukládání kárného opatření. Soud v tomto směru hodnotí pouze významnější vybočení z průměru. Zjednodušeně tedy může být kárně obviněné k dobru, pokud lze kromě kárného provinění hodnotit výkon její práce jako nadprůměrný, nebo naopak jí může být k tíži, pokud je dlouhodobě hodnocena negativně. Kárně obviněná je za poslední hodnocené období hodnocena spíše podprůměrně. Celkově lze z hodnocení kárně obviněné v čase vyčíst zhoršující se tendenci. Celkový výsledek hodnocení za první období byl 2,8, za druhé období 3 a za poslední hodnocené období 3,4 (na škále od 1 do 5, 1 je nejlepší a 5 nejhorší výsledek). Kárně obviněná tedy zjevně není hodnocena nadprůměrně a ani sama netvrdí, že by měla být. Na druhou stranu soud z osobního spisu ani předložených hodnocení neshledává, že by kárně obviněná měla být extrémně podprůměrnou státní zástupkyní. Lze tedy shrnout, že soud ze shora uvedených důkazů dovozuje, že výkon funkce kárně obviněnou lze označit pro účely kárného řízení za pohybující mírně pod hranicí průměrnosti. Ani z takto provedeného dokazování proto neplyne tvrzení kárně obviněné, že upřednostňuje kvalitu své práce před kvantitou. IV. Uložení kárného opatření

[253] Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření soud přihlédl k závažnosti kárných provinění a k osobě kárně obviněné.

[254] Pokud jde o závažnost kárných provinění, tak ji u obou skutků kárný senát považoval za poměrně vysokou. V obou případech se jednalo o skutky s úmyslnou formou zavinění (v případě skutků uvedených ve výroku I. o úmysl nepřímý, v případě skutků ve výroku II. o úmysl přímý).

[255] Pokud jde o první kárné provinění, jednotlivé dílčí útoky ve srovnání s jinými kárnými proviněními státních zástupců dosahují relativně vysoké závažnosti. V případě běžných průtahů, tj. průtahů, které se netýkají tzv. urgentních úkonů (viz bod [174] výše), se jedná se o nečinnost v souhrnné délce 37 měsíců, tj. 3 roky a 1 měsíc. Z toho v jednom případě (u skutku původně uvedeného v bodě 3. prvního návrhu) v délce 1 roku a 9 měsíců, jinak spíše v nižších jednotkách měsíců. K části průtahů došlo i urgentních úkonů, u kterých je s ohledem na jejich povahu třeba hodnotit dobu průtahů jako významnější než u průtahů běžných. Zde se jedná o průtahy v souhrnné délce přes 7 měsíců ve věcech vedených pod body 1. a 2. prvního návrhu a pod bodem 1. druhého návrhu. V případě prvních dvou skutků byla zkrácená lhůta pro rozhodnutí stanovená zákonem a kárně obviněná o nich proto měla rozhodnout právě v této lhůtě, tj. ihned po právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání. Dále je jí v těchto věcech, stejně jako následně ve věci uvedené pod bodem 1. druhého návrhu, vytýkáno nesplnění evidenční povinnosti podle § 123b odst. 3 písm. c) zákona o silničním provozu, který stanoví lhůtu 5 pracovních dnů pro oznámení rozhodnutí o zápočtu (viz bod [174]). Jak již bylo popsáno výše, škodlivé následky nedodržení zákonných lhůt v obou těchto případech kárný senát shledal relativně významnými.

[256] Kárný senát však považoval za závažný zejména druhý skutek. Jak bylo popsáno shora v bodech [197] až [201], státní zástupce musí disponovat nezpochybnitelnou morální integritou, přičemž důvěra v státního zástupce a státní zastupitelství jako celek je velmi významnou hodnotou, kterou je třeba chránit se zvýšenou měrou. Nedůvěra ve státní zástupce je schopna ovlivnit důvěru občanů v právní stát jako takový. Morální integrita státního zástupce je klíčová pro výkon jeho funkce. Státní zástupce dohlíží na zákonnost přípravného řízení a má klíčové místo v řízení před soudem. Svou funkci musí vykonávat nestranně. To vše je schopna zajistit jen osoba s morální integritou. Její významné narušení může vést i k závěru, že není schopna funkci státního zástupce vykonávat (rozhodnutí Lucia Horáková, bod 176), a tedy že je namístě ji z funkce státního zástupce odvolat.

[257] Pokud jde o osobu kárně obviněné, pak jak bylo uvedeno již shora v bodě [252], výkon funkce kárně obviněnou lze označit pro účely kárného řízení za pohybující se pod hranicí průměrnosti. Tato okolnost jí tedy při úvaze o kárném opatření nijak neprospívá. Kárně obviněné nelze přičíst ku prospěchu ani to, že by její práce dosahovala vysoké kvality, která by ospravedlnila pomalejší zpracování a průtahy, což se snažila tvrdit v rámci své obhajoby.

[258] Pochybení kárně obviněné v průběhu výkonu funkce bylo poměrně velké množství, což plyne i z výše rekapitulovaných výtek. K těm soud konstatuje, že výtka je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ačkoliv zákon o státním zastupitelství výtku za rozhodnutí ve formálním smyslu neoznačuje a nevede se o ní správní řízení. Taková charakteristika výtky proto umožňuje napadnout ji žalobou proti rozhodnutí ve smyslu § 65 soudního řádu správního (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 10. 7. 2018, č. j. 9 As 79/2016 41, č. 3779/2018 Sb. NSS, bod 77).

[259] Výtky udělené kárně obviněné tedy pravomocně určují, že ve vytýkaných věcech došlo k jejímu pochybení. Pokud kárně obviněná v rámci své obhajoby uvedla, že je jí ze strany kárné navrhovatelky formálně vytýkáno sebemenší pochybení, mohla ohledem na výše uvedené proti výtkám brojit žalobou podle § 65 soudního řádu správního. Tak však učinila pouze v případě jedné z posledních výtek, jak bylo rekapitulováno výše, a její žaloba byla zamítnuta. S ohledem na to kárný senát z obsahu výtek vychází, neboť mu nepřísluší je podrobovat přezkumu.

[260] Uvedený výčet výtek je ve srovnání s jinými kárnými řízeními zajisté nadprůměrný, k čemuž kárný senát při ukládání kárného opatření také přihlíží.

[261] Dále je třeba přihlížet k tomu, že kárné opatření, uložené rozhodnutím Leona Dufková I, nebylo v době spáchání skutků uvedených pod body 1. a 2. prvního návrhu zahlazeno. Podle judikatury kárného senátu se přitom o opakované kárné provinění jedná v případě, že se jej daná osoba dopustila v době před zahlazením kárného postihu. Podstatný je tedy okamžik spáchání kárného provinění (viz rozhodnutí Věra Brázdová II). Rozhodnutí Leona Dufková I nabylo právní moci dne 28. 2. 2017. Jak bylo rozebráno shora, kárně obviněná se dopustila pokračujícího kárného provinění, přičemž nejstaršího dílčího útoku se měla dopustit od 29. 3. 2021 (viz výrok I. bod 4. tohoto rozhodnutí). Stalo se tak tedy před uplynutím 5 let od právní moci předchozího kárného rozhodnutí (§ 24 zákona č. 7/2002 Sb.).

[262] S ohledem na uvedené nemohlo být podle soudu dostačující pouhé projednání kárného provinění nebo uložení důtky. Na druhou stranu nebylo na místě ani uložit nejpřísnější kárné opatření spočívající v odvolání z funkce státního zástupce. U kárně obviněné se jedná o její druhé kárné provinění. Způsobené průtahy v řízení byly významné, ale nebyly extrémní, neboť kárný senát se zabýval i delšími průtahy ve více věcech. Zde se jednalo o výjimečný průtah v délce přes 1 rok, jinak v řádu měsíců, byť na druhou stranu i u urgentních úkonů (viz bod [255] výše). Za značně závažné považoval kárný senát druhé kárné provinění, v tomto ohledu se však jednalo o jednorázové selhání kárně obviněné (byť ve dvou obdobných případech).

[263] Jako odpovídající proto kárný senát vyhodnotil uložení kárného opatření podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství, tedy snížení platu. Podle zákona bylo možné uložit platu až o 30 % na dobu nejdéle 2 let. Zejména s ohledem to, že se jednalo o dvě kárná provinění, z nichž obě byla poměrně závažná, rozhodl kárný senát o uložení daného opatření ve výši více než jedné poloviny jeho možné výše. Přistoupil na návrh kárné navrhovatelky, která požadovala snížení platu o 30 % na dobu 15 měsíců. Nejedná se o opatření na maximální hranici, ale i tak je velmi významné. Kdyby se jednalo o běžnou sazbu, nikoliv o recidivu, odpovídalo by snížení platu o 30 % na 7,5 měsíce.

[264] Soud uzavírá, že se pro takto přísné kárné opatření rozhodl proto, že zejména druhé kárné provinění, spočívající v nečestném jednání kárně obviněné, by mělo být dle kárného senátu významně postihováno. Právě skutky uvedené pod výrokem II. tohoto rozhodnutí jsou závažnější než průtahy samotné. Zároveň je kárný senát přesvědčen o tom, že kárně obviněná projevila nulovou sebereflexi. Veškeré skutky se snažila bagatelizovat. Vyjadřovala se tak, že jsou to jednání nezávažná a bez škodlivých následků. Ani u jednoho z vytýkaných skutků neprojevila lítost v tom smyslu, že by to bylo pochybení, které by mohlo snižovat vážnost výkonu funkce státní zástupkyně, nad kterým by se proto měla v tomto ohledu zamyslet. Respektive lítost vyjádřila pouze ve vztahu k tomu, že určité jednání opomenula (viz například v bodech [24] a [40] tohoto rozhodnutí), nikoliv však již ve vztahu k následkům svého jednání, které následně opět zlehčovala.

[265] I s přihlédnutím k tomu, jak situaci vnímá kárně obviněná, tedy že postup kárné navrhovatelky vůči její osobě je již za hranou, by kárný senát v tomto směru očekával alespoň částečně připuštění vlastního zavinění. Například ve smyslu, že by uvedla, že k průtahům v řízení určitým dílem přispěl přístup kárné navrhovatelky k její osobě, avšak zároveň by připustila, že na tom měla svůj podíl odpovědnosti, neboť si práci neorganizovala tak, jak měla. Byť sice ve svém písemném vyjádření ke kárnému návrhu kárně obviněná ke skutku původně uvedenému pod bodem 4. prvního návrhu připustila, že tuto hraniční věc mezi trestním a přestupkovým právem měla řešit důsledněji (viz bod [34] výše), v průběhu jednání opět následky tohoto pochybění výrazně zlehčovala (viz tamtéž). V. Závěrečné úvahy

[266] Kárný senát závěrem poznamenává, že z průběhu kárného řízení plyne, že kárná navrhovatelka a kárně obviněná buď doposud nevyvinuly potřebnou míru snahy pro ulehčení vzájemné spolupráce, či že dokonce tuto snahu už ani projevit nechtějí.

[267] V prvé řadě by však bylo vhodné, aby si kárně obviněná nejprve ujasnila, zda vůbec chce funkci státní zástupkyně dále vykonávat. V obecné rovině se totiž jedná o funkci, v níž je třeba dodržovat mnoho formálních aspektů, jak bylo několikrát zmíněno výše. V řízení však vyplynulo, že kárně obviněná tato pravidla považuje za zbytečně formalistická a vytýká kárné navrhovatelce, že je vůči ní vymáhá. Nelze očekávat, že jiný vedoucí státní zástupce by na dodržování zákonných pravidel netrval, neboť i to patří k výkonu dané funkce. Snad by to jen mohl činit méně autoritativní formou. Pokud kárně obviněná bude chtít ve funkci setrvat, je nezbytné, aby svůj přístup změnila.

[268] Na druhou stranu i kárná navrhovatelka coby vedoucí zaměstnanec by jistě měla mít zájem vytvářet na pracovišti takové prostředí, aby státní zástupci, kteří chtějí pracovat v plném rozsahu a podle svých nejlepších možností, tuto možnost měli a necítili se pod extrémním tlakem, že jim bude jakékoliv drobnější pochybení formálně vytýkáno. Lze uvažovat například i o dočasných úlevách za účelem lepšího zvládnutí nedodělků, pokud má státní zástupce zájem svou výkonnost zlepšit, ale je „utopený“ ve starých věcech. Pokud měla kárně obviněná problém stíhat svou práci, očekával by kárný senát, že se bude kárná navrhovatelka snažit nalézt řešení toho, že má kárně obviněná například vyšší počet věcí v agendě ZT, než by zřejmě měla mít vzhledem k úlevám, byť to záměrem kárné navrhovatelky nebylo (viz bod [78]).

[269] Na druhou stranu platí, že kárně obviněná si coby řadový zaměstnanec nemůže vybírat styl vedení úřadu. Podřízený zaměstnanec musí styl vedení respektovat, pokud se samozřejmě nejedná již o několikrát zmiňované naprosté excesy a šikanu. Pokud ke vzájemnému nalezení soužití nedojde, tak řešením může být i odchod kárně obviněné ze zaměstnání či přestup na jiné státní zastupitelství, jak soud uvedl již shora v bodech [67] a [68]). VI. Závěr

[270] Soud tedy shledal kárně obviněnou vinnou ze spáchání dvou kárných provinění. První skutek spočívá v pokračujícím kárném provinění, které spáchala šesti dílčími útoky. Druhý skutek spočívá ve dvou dílčích útocích stejné povahy.

[271] S ohledem na všechno, co bylo uvedeno k jednání kárně obviněné, pro které bylo vedeno toto kárné řízení, Nejvyšší správní soud jako soud kárný podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. uznal kárně obviněnou vinnou dvěma kárnými proviněními podle § 28 zákona o státním zastupitelství, jichž se dopustila skutky popsanými ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí. Za tato kárná provinění jí uložil podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství úhrnné kárné opatření snížení platu o 30 % na dobu 15 měsíců. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í odvolání přípustné. V Brně dne 15. listopadu 2023 JUDr. Petr Mikeš, Ph.D. předseda kárného senátu ve věcech státních zástupců