12 Ksz 4/2022

12 Ksz 4/2022- 34 - text

pokračování 12 Ksz 4/2022 - 37

[OBRÁZEK]

R O Z H O D N U T Í

Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., zástupce předsedy senátu JUDr. Jana Engelmanna, a přísedících JUDr. Marka Bodláka, JUDr. Michala Basíka, JUDr. Jiřího Machourka a prof. JUDr. PhDr. Miloše Večeři, CSc. při ústním jednání dne 16. 11. 2022 ve věci návrhu okresního státního zástupce Brno venkov, se sídlem Polní 41, Brno, ze dne 25. 8. 2022, sp. zn. SPR 346/2022, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti Mgr. Pavla Petra, nar. X., státního zástupce Okresního státního zastupitelství Brno venkov,

1. ve věci vedené pod sp. zn. ZT 104/2017 poté, co dne 24. 8. 2018 zaslal k překladu požadované listiny z vyřízení žádosti o právní pomoc do Rumunska tlumočnici Mgr. Čermákové, která však dne 29. 8. 2018 sdělila, že nemůže překlad vyhotovit, neboť nemá volnou kapacitu, již dalšího tlumočníka neoslovil a listiny dále nepřekládal, ani je nezaslal policejnímu orgánu. Následně už byly jen státnímu zástupci předkládány ze strany policejního orgánu zprávy o průběhu vyšetřování, v nichž bylo uvedeno, že policejní orgán vyčkává na vyřízení žádosti o právní pomoc z Rumunska, která byla celou dobu založena vyřízená v dozorovém spise OSZ Brno venkov. Kárně obviněný lhůtu prodlužoval bez dalších opatření, čímž v období od 29. 8. 2018 do 20. 7. 2022, tedy po dobu přibližně 3 let a 11 měsíců neprovedl ve věci žádný relevantní úkon. Nyní lze ve věci očekávat rozhodnutí o zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1, písm. d) trestního řádu [nepřípustnost trestního stíhání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. b) trestního řádu]. Tím se dopustil nezákonné nečinnosti v délce minimálně 3 roky a 8 měsíců,

2. ve věci vedené pod sp. zn. ZT 288/2017 v období od 12. 9. 2017 do 20. 7. 2022, tedy po dobu více než 4 let a 10 měsíců, nerozhodl o žádosti policejního orgánu Policie ČR, Okresního ředitelství policie Brno venkov, Dálničního oddělení Domašov, čj. KRPB 99291 75/TČ 2017 060040 BIN, o vyžádání právní pomoci do Rumunska, doručené dne 12. 9. 2017. Pouze dne 6. 12. 2017 vydal kárně obviněný předběžný souhlas se zadržením podezřelého a následně mu byly ze strany policejního orgánu předkládány jen zprávy o průběhu vyšetřování a z jeho strany byla pouze prodlužována lhůta ke skončení vyšetřování. O uvedené žádosti policejního orgánu kárně obviněný nerozhodl ani poté, co dne 21. 2. 2020 policejní orgán opětovně předložil podnět k podání žádosti o právní pomoc (EVP) do Rumunska, a nadále lhůtu prodlužoval bez dalších opatření. Nyní lze ve věci očekávat rozhodnutí o odložení věci podle § 159a odst. 2 tr. řádu [překážka trestního stíhání podle § 11 odst. 1 písm. b) tr. řádu]. Tím se dopustil nezákonné nečinnosti v délce minimálně 4 roky a 7 měsíců,

3. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 2902/2017 poté, co mu věc byla dne 31. 5. 2019 převedena k dozoru po zesnulém kolegovi JUDr. K., nebyl z jeho strany učiněn jiný úkon, než prodloužení lhůty k prověřování. V uvedené věci je prověřování vedeno pro skutek, který je kvalifikován jako přečin neoprávněné užívání cizí věci podle § 207 odst. 1 trestního zákoníku a přečin podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku, přičemž podvod směřoval k částce ve výši 6 000 Kč. Tato částka od 1. 10. 2020 již není trestným činem, na což kárně obviněný reagoval teprve dne 5. 8. 2022 po provedení vnitřního dohledu vedením OSZ Brno venkov. Ve spise tak neučinil relevantní úkon po dobu více než 3 let a 2 měsíců, čímž se dopustil nezákonné nečinnosti v délce minimálně 3 roky,

4. ve věci vedené pod sp. zn. ZN 2120/2020 v období od 7. 1. 2021 do 29. 7. 2022, tedy po dobu přibližně 19 měsíců, nerozhodl o žádosti policejního orgánu o vyžádání právní pomoci na Slovensku. O žádosti policejního orgánu Policie ČR, Okresního ředitelství policie Brno venkov, Dálničního oddělení Domašov, čj. KRPB 155712 69/TČ 2020 060040 BIN doručené dne 7. 1. 2021 rozhodl až po upozornění vedení OSZ Brno venkov v rámci vnitřního dohledu. V téže věci v období od 25. 4. 2022 do 29. 7. 2022, tedy po dobu více než 3 měsíců, nereagoval na dotaz pojišťovny AXA doručený dne 25. 4. 2022, na stav trestního řízení. Tím se dopustil nezákonné nečinnosti v délce minimálně 1 rok a 6 měsíců, t e d y zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozil důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, č í m ž s p á c h a l kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a z a t o s e mu u k l á d á podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření snížení platu o 20 % na dobu 1 roku.

[1] Kárný navrhovatel podal návrh na zahájení kárného řízení dne 25. 8. 2022. Uvedl v něm, že kárně obviněný byl nečinný ve věcech vedených u OSZ Brno venkov pod sp. zn. ZT 104/2017, ZT 288/2017, ZN 2902/2017 a ZN 2120/2020. Průtahy byly zjištěny provedením vnitřní dohledové činnosti vedení OSZ Brno venkov.

[2] Podle kárného obvinění kárně obviněný v uvedených věcech po obdržení příslušného podání neučinil žádný relevantní úkon ve lhůtě tří měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZT a ve lhůtě dvou měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZN, ačkoli tak mohl učinit bez újmy na zpracovávání jeho další agendy. Stalo se tak ve čtyřech jím dozorovaných trestních věcech. Tím porušil své povinnosti při výkonu funkce státního zástupce odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných průtahů. Zároveň tím ohrozil důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, neboť ta ohledně žádostí a urgovaných podání nepochybně byla, a v ostatních případech aspoň být mohla, v očích policejního orgánu a veřejnosti, snížena. Jednalo se o zavinění ve formě nepřímého úmyslu. Kárně obviněný věděl, že svým jednáním mohl způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem a pro případ, že je způsobí, s tím byl srozuměn. Proto musel být srozuměn i s tím, že se dopouští nečinnosti, porušuje povinnosti státního zástupce a ohrožuje důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství.

[3] K pracovnímu hodnocení kárný navrhovatel uvedl, že kárně obviněný vykonával dozor státního zástupce rutinně a s ohledem na své dlouhodobě nabyté zkušenosti. Stále je u něj nezbytné soustředit se na větší propracovanost a vyšší kvalitu odůvodnění rozhodnutí. Byť se kvalita jeho dozoru v posledních letech zlepšila, tak se průběžně nevyvaruje občasných chyb ve své práci, na které je upozorňován jak ze strany OSZ Brno venkov, tak oddělením dohledu Krajského státního zastupitelství v Brně. V rámci své specializace se snaží zvyšovat svoji odbornost účastí na seminářích zaměřených na trestnou činnost v dopravě.

[4] Kárně obviněný patří na OSZ Brno venkov ke státním zástupcům s větším nápadem, pokud jde o počet a množství vyřizovaných věcí, které však nejsou právně a skutkově složité. Vytýkaná pochybení se zcela vymykají jeho běžné praxi v mnoha dalších obdobných věcech, jež byly z jeho strany vyřízeny zcela standardně a v pořádku.

[5] Kárně obviněný byl dne 9. 1. 2006 postižen výtkou za průtahy ve věci sp. zn. 1663/2005. Další výtka mu byla udělena dne 13. 5. 2016 za opakované ignorování pokynů dohledového orgánu (věci sp. zn. ZT 339/2015 a ZT 98/2015), aktivitu a nasazení dozorového státního zástupce neodpovídající závažnosti a povaze případu (věci sp. zn. ZT 98/2015 a ZT 354/2015), nedodržování kancelářského řádu při vedení dozorového spisu (věci sp. zn. ZT 98/2015, ZT 339/2015 a ZT 354/2015), za postup v rozporu s § 76a tr. řádu (věc sp. zn. ZT 339/2015), nedostavení se k vyšetřovacímu pokusu jako dozorový státní zástupce (ve věci sp. zn. ZT 98/2015), a postup v rozporu s § 167 odst. 3 tr. řádu a Organizačním opatřením OSZ č. 1/2015 (věci sp. zn. ZT 98/2015, ZT 339/2015 a ZT 354/2015).

[6] Z hodnocení státního zástupce zpracovaného kárným navrhovatelem dne 10. 2. 2022 vyplývá, že kárně obviněný je ve většině oblastí hodnocen jako dobrý (4 body na škále 1 až 6). Jako velmi dobré (5 bodů) byly hodnoceny jeho mezilidské dovednosti. Jako dostatečné (3 body) byly hodnoceny jeho odborné znalosti a dovednosti, lingvistické znalosti, osobní rozvoj a širší pracovní aktivity. Celkové hodnocení je 3,73 bodu.

[7] Jako kárné opatření navrhl kárný navrhovatel snížení platu o 30 % na dobu 1 roku.

[8] Dne 1. 9. 2022 předložil kárný navrhovatel soudu návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření, kterou téhož dne uzavřel s kárně obviněným. V dohodě bylo sjednáno jako kárné opatření snížení platu o 20 % na dobu 1 roku.

[9] V rámci předběžného šetření podle § 13 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon o kárném řízení“) předseda senátu ověřil, že kárný návrh má oporu v podkladech, uzavřená dohoda odpovídá návrhu na zahájení kárného řízení a pro skutky, které jsou předmětem kárného návrhu, nebyl kárně obviněný dříve postižen.

[10] Dne 16. 1. 2022 proběhlo ve věci ústní jednání. Při ústním jednání předseda senátu kárně obviněného poučil přiměřeně podle § 314q odst. 3 tr. řádu, přičemž kárně obviněný potvrdil, že sjednané dohodě rozumí, prohlášení o tom, že spáchal skutek, který mu je kladen za vinu, učinil dobrovolně a bez nátlaku a byl poučena o svém právu na obhajobu a jsou mu známy důsledky sjednání dohody, tedy že se vzdává práva na projednání věci při řádném ústním jednání. Dále byl proveden výslech kárně obviněného. V něm uvedl, že ho mrzí, že k průtahům došlo. Jinak si spisy hlídá. Měl jich hodně a tyto věci neuhlídal. Do budoucna si bude dávat větší pozor. II. Hodnocení soudu

[11] Nejvyšší správní soud již v minulosti dospěl k závěru, že i v kárném řízení je na základě § 25 zákona o kárném řízení přiměřeně aplikovatelný institut dohody o vině a trestu dle trestního řádu (usnesení ze dne 17. 1. 2019, čj. 13 Kss 5/2018 71, Martin Valehrach, nebo rozhodnutí ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019 87, Tomáš Saňa). Soud proto posuzoval podmínky pro schválení dohody o vině a kárném opatření stanovené trestním řádem.

[12] Soud nemůže podle § 314r odst. 2 tr. řádu dohodu schválit mimo jiné tehdy, pokud je nesprávná, což zahrnuje i situaci, že je v rozporu se zákonem (viz bod 5 rozhodnutí NSS ze dne 15. 4. 2019, čj. 11 Kss 8/2018 199, Ilona Miklová).

[13] Podle § 175a odst. 1 tr. řádu lze o dohodě o vině a trestu jednat jen tehdy, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že je trestným činem a že jej spáchal obviněný. Při přiměřené aplikaci těchto ustanovení na základě § 25 zákona o kárném řízení tedy musí z dosud zajištěných podkladů vyplývat, že se stal skutek, tento skutek je kárným proviněním, a že jej spáchal kárně obviněný.

[14] Soud dospěl k závěru, že tyto podmínky jsou splněny. Skutek, tak jak je popsán ve skutkové větě, odpovídá podkladům ve spise a tento skutek je kárným proviněním.

[15] Ve vztahu k dílčím skutkům uvedeným ve všech čtyřech návrhových bodech lze uvést, že průtahy kárně obviněného s vyřizováním jednotlivých podání a věcí dosahují intenzity kárných provinění. Judikatura kárných senátů ve věcech státních zástupců dochází dlouhodobě k závěru, že průtahy je z hlediska kárného práva hmotného nutné považovat za dílčí útoky pokračujícího kárného provinění, pokud se jich kárně obviněný dopouští v blízké časové souvislosti a zároveň jimi porušuje své povinnosti státního zástupce. K nutnosti posuzování zaviněných průtahů určitého stupně závažnosti v průběhu vymezeného období jako jednoho skutku a jako jednoho kárného provinění viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu jako soudu kárného ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 1 Skno 8/2006, rozhodnutí NSS ze dne 14. 9. 2010, čj. 13 Kss 2/2010 87, nebo ze dne 9. 3. 2015, čj. 12 Ksz 13/2014 71, a na ně navazující judikatura – k jejímu shrnutí viz například bod 74 rozhodnutí NSS ze dne 9. 10. 2018, čj. 12 Ksz 4/2018 69, Martin Pavelka I).

[16] Průtah dosahující intenzity kárného provinění tak podle dosavadní rozhodovací činnosti kárného senátu zpravidla nastává v situaci, kdy státní zástupce ve více věcech po obdržení příslušného podání neučiní žádný relevantní úkon ve lhůtě 3 měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZT (KZV) a ve lhůtě 2 měsíců u věcí zapsaných v rejstřících ZN (KZN), ZM a ZC (rozhodnutí NSS ze dne 9. 3. 2015, čj. 12 Ksz 13/2014 71, Oliver Pec, a na něj navazující konstantní rozhodovací praxe – k jejímu shrnutí viz například bod 33 rozhodnutí ze dne 29. 5. 2018, čj. 12 Ksz 1/2018 55, Miroslava Šmehlíková, ve vztahu k agendě ZC pak bod 11 rozhodnutí ze dne 15. 9. 2021, čj. 12 Ksz 3/2021 94, Martina Elfmarková). Výjimku tvoří samozřejmě úkony, u kterých je lhůta dána přímo zákonem, případně ve fázi vyšetřování základní a stěžejní podání obviněných. V těchto případech jsou lhůty pro vyřízení věci státním zástupcem ještě výrazně kratší.

[17] V případě průtahů kárně obviněného byly tyto judikaturou dovozené lhůty překročeny, ve většině případů dokonce několikanásobně. Výjimkou je nereagování na dotaz pojišťovny AXA na stav trestního ve věci sp. zn. ZN 2120/2020 po dobu 3 měsíců a 4 dnů. S ohledem na to, že šlo o věc v agendě ZN, lhůta byla překročena i zde, byť ne v tak velkém rozsahu, jako u zbývajících dílčích útoků.

[18] Soud dle přiměřeného použití § 314r odst. 2 tr. řádu dohodu neschválí též v případě, že jsou druh a výše navrženého kárného opatření zjevně nepřiměřené závažnosti kárného provinění. Důvodem pro neschválení dohody o vině a kárném opatření podle § 314r odst. 2 trestního řádu, pokud jde o sjednané kárné opatření, je pouze situace, pokud je kárné opatření zcela zjevně nepřiměřené závažnosti spáchaného kárného provinění (k tomu viz též rozhodnutí ve věci Tomáše Sani, nebo rozhodnutí ze dne 1. 6. 2020, čj. 11 Kss 2/2020 88, Petr Novák). Druh kárného opatření ani jeho výměru neshledal Nejvyšší správní soud jako zcela zjevně nepřiměřenou vzhledem ke všem okolnostem věci. Při srovnání s kárnými opatřeními ukládanými v minulosti nejde o kárné opatření nepřiměřeně přísné ani mírné, nijak tedy nevybočuje z předchozí praxe kárného soudu.

[19] Kárně obviněný byl ohledně jednotlivých úkonů nečinný v souhrnu přibližně 153 měsíců nad judikaturou dovozené lhůty uvedené v bodě [16] tohoto rozhodnutí. Pro srovnání s kárnými opatřeními ukládanými v minulosti lze jako příklad uvést rozhodnutí ve věci Martina Pavelky I, které je po skutkové stránce nejvíce podobné nyní projednávané věci. V dané věci bylo kárně obviněnému za průtahy v souhrnu přibližně 31,5 měsíců uloženo snížení platu o 10 % na 6 měsíců. Nyní se jedná o průtahy v přibližně pětkrát větším množství, čemuž by odpovídalo přibližně snížení platu o 25 % na dobu 1 roku. Při posuzování přiměřenosti kárného opatření zohlednil kárný senát NSS i dosavadní kárnou bezúhonnost kárně obviněného, nicméně mu byla na druhou stranu v minulosti udělena dvakrát výtka. Jedna sice již se značným časovým odstupem, druhá se však týkala většího množství různých pochybení. Kárně obviněný také projevil lítost nad svými pochybeními.

[20] Druh a výše sjednaného kárného opatření proto nebránily kárnému senátu dohodou schválit.

[21] Soud proto shledal, že jsou splněny podmínky pro schválení dohody o vině a kárném opatření vymezené v § 314r tr. řádu, a proto ji výrokem I. schválil.

[22] Výrokem II. v souladu s § 314r odst. 4 tr. řádu ve spojení s § 25 zákona o kárném řízení rozhodl o vině kárně obviněného a o kárném opatření v souladu s uzavřenou dohodou o vině a kárném opatření. VI. Závěr

[23] Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněnému uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§ 30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í odvolání přípustné. V Brně dne 16. listopadu 2022 JUDr. Petr Mikeš, Ph.D. předseda kárného senátu ve věcech státních zástupců