12 Ksz 5/2022 – Nejvyšší správní soud

12 Ksz 5/2022- 42 - text

pokračování 12 Ksz 5/2022 - 45

[OBRÁZEK]

R O Z H O D N U T Í

Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., zástupce předsedy senátu JUDr. Jana Engelmanna, a přísedících JUDr. Marka Bodláka, JUDr. Michala Basíka, JUDr. Jiřího Machourka a prof. JUDr. PhDr. Miloše Večeři, CSc. při ústním jednání dne 16. 11. 2022 ve věci návrhu krajského státního zástupce v Brně, se sídlem Mozartova 3, Brno, ze dne 30. 9. 2022, sp. zn. 1 SPR 248/2022, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti JUDr. Evy Žďárské, státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně,

I.

Podle § 314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení dle § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, se schvaluje dohoda o vině a kárném opatření, která byla uzavřena mezi kárným navrhovatelem a kárně obviněnou dne 10. 10. 2022. II.

V souladu se schválenou dohodou o vině a kárném opatření se JUDr. Eva Žďárská, nar. X, státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně, trvale bytem X, podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů uznává vinnou, že jako dozorová státní zástupkyně ve věci vedené u Krajského státního zastupitelství v Brně pod sp. zn. 1 KZV 3/2022 proti obviněnému M. N., nar. X, který byl ode dne 4. 12. 2021 vazebně stíhán z důvodu uvedeného v § 67 písm. a) tr.

řádu pro pokus zločinu vraždy dle § 21 odst. 1 k § 140 odst. 2 tr. zákoníku, a o jehož ponechání ve vazbě bylo rozhodnuto Městským soudem v Brně dne 11. 4. 2022 s nabytím právní moci téhož dne, čímž se tak stalo nutným nejpozději do tří měsíců, tedy do 11. 7. 2022 podat na vazebně stíhaného obviněného obžalobu (či navrhnout soudu schválení dohody o vině a trestu) nebo jej v této lhůtě z vazby propustit, eventuálně nejpozději do dne 24. 6. 2022 (poslední pracovní den) doručit soudu návrh na vydání rozhodnutí o dalším trvání jeho vazby, žádný takový úkon v těchto lhůtách neučinila a obviněný tak nezákonně pobýval ve vazbě i po dni 11.

7. 2022 až do vydání příkazu k jeho propuštění z vazby dne 25. 7. 2022, tedy po dobu 14 dnů, t e d y zaviněně porušila povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozila důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, č í m ž s p á c h a l a kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a z a t o s e j í u k l á d á podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 2 měsíců.

[1] Kárný navrhovatel podala na kárně obviněnou dne 30. 9. 2022 kárný návrh. V něm jí kladl za vinu skutek uvedený shora ve skutkové větě tohoto rozhodnutí. V odůvodnění návrhu uvedl, že trestní stíhání obviněného M. N. bylo zahájeno 6. 12. 2021 a to nejprve pro zločin těžkého ublížení na zdraví dle § 145 odst. 1 tr. zákoníku. Toho se měl dopustit tím, že 4. 12. 2021 po předchozí hádce zezadu přistoupil k poškozenému a v úmyslu způsobit mu závažná poranění ho zezadu jedenkrát razantně bodl do pravého boku v oblasti žeber tenkým špičatým pilníkem o délce přibližně 25 cm. Tím poškozenému způsobil bodné poranění pronikající do pravého jaterního laloku se zakrvácením v podjaterní krajině. Tím mu byla způsobena vážná porucha zdraví s nutností akutního operačního řešení, kdy při delší prodlevě v lékařské péči by byl poškozený ohrožen na životě. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 7. 12. 2021 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 12. 1. 2022 byl obviněný vzat do vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. a) tr. řádu s tím, že vazba se započítává ode dne 4. 12. 2021.

[2] S ohledem na tehdejší právní kvalifikaci vykonával dozor státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně. Dne 8. 2. 2022 byl obviněný policejním orgánem upozorněn na změnu právní kvalifikace s tím, že jeho jednání bude nadále kvalifikováno jako pokus zločinu vraždy dle § 21 odst. 1 k § 140 odst. 2 tr. zákoníku. Tím došlo ke změně věcné příslušnosti dozorového státního zástupce. Věc byla postoupena Krajskému státní zastupitelství v Brně (dále jen „KSZ v Brně“), zapsána pod sp. zn. 1 KZV 3/2021, a přidělena k výkonu dozoru kárně obviněné.

[3] Na základě návrhu kárně obviněné ze dne 24. 3. 2022 rozhodl Městský soudu v Brně dle § 72 odst. 1 tr. řádu usnesením ze dne 11. 4. 2022, sp. zn. 70 Nt 1922/2022, o tom, že obviněného M. N. ponechává i nadále ve vazbě z důvodu uvedeného v § 67 písm. a) tr. řádu. Všechny oprávněné osoby se vzdaly práva stížnosti proti tomuto rozhodnutí, a proto nabylo právní moci téhož dne. Od tohoto dne proto běžela tříměsíční lhůta dle § 72 odst. 1 tr. řádu, která končila 11. 7. 2022. V této lhůtě měla kárně obviněná podat obžalobu, případně návrh na schválení dohody o vině a trestu, obviněného z vazby propustit nebo navrhnout soudu rozhodnout o dalším trvání vazby, a to nejpozději 15 dnů před uplynutím lhůty tří měsíců.

[4] Žádný z těchto úkonů kárně obviněná neučinila. Obviněný tak pobýval nadále ve vazbě nezákonně a to až do vydání příkazu k jeho propuštění z vazby dne 25. 7. 2022, tedy po dobu 14 dnů.

[5] Kárně obviněná se k události vyjádřila tak, že v půlce června 2022 vyhotovila obžalobu. Vzhledem k tomu, že obžaloba byla podávána na cizince, chtěla ji k soudu podat až společně s překladem do ukrajinštiny. Dne 13. 6. 2022 proto opatřením přibrala tlumočnici, které samostatným přípisem stanovila lhůtu k provedení překladu obžaloby do 30. 6. 2022. Kárně obviněná tak činila s plným vědomím, že dne 11. 7. 2022 končí prodloužená lhůta vazby. Vycházela z toho, že se vše stihne, a proto není třeba žádat o prodloužení lhůty.

[6] Nicméně namísto toho, aby dozorový spis standardně umístila na „kalendář“, dozorový spis odložila v trestní kanceláři 1 KZV do neoznačeného regálu za dveřmi. Přítomným administrativním pracovnicím bez dalšího oznámila, že jej „dává sem bokem“, že má být doručen překlad a pak bude expedována obžaloba, která je již v informačním systému ISYZ dokončena a připravena. Administrativní pracovnice však nic bližšího o věci nevěděly. Vzaly jen na vědomí, že si u nich v kanceláři kárně obviněná odložila nějaký dozorový spis. V ISYZ byl také nadále spis veden u státního zástupce, tedy se zdálo, že s ním kárně obviněná pracuje.

[7] Tlumočnice však překlad nedodala ve lhůtě ani nepožádala o její prodloužení. Kárně obviněná však na věc zapomněla a navíc čerpala od 11. do 15. 7. dovolenou. Následně čerpala dovolenou rejstříkářka, která si odloženého spisu všimla 25. 7. a ihned o tom zpravila kárně obviněnou. Ta ihned poté propustila obviněného z vazby.

[8] Kárně obviněná zpracovává složité trestní věci drogového charakteru s velkým počtem vazebně stíhaných osob. Je hodnocena veskrz pozitivně. Již jednou byla nicméně rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2017, čj. 12 Ksz 6/2017 34, Eva Žďárská I, shledána vinnou kárným proviněním, kterého se též dopustila umožněním nezákonného pobytu obviněné osoby ve vazbě, přičemž jí bylo uloženo kárné opatření důtka.

[9] Kárný navrhovatel navrhl jako kárné opatření snížení platu o 10 % po dobu 2 měsíců.

[10] Dne 14. 10. 2022 předložil kárný navrhovatel soudu návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření, kterou uzavřel s kárně obviněnou 10. 10. 2022. V dohodě bylo sjednáno kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 2 měsíců.

[11] K návrhu na schválení dohody bylo přiloženo aktuální hodnocení kárně obviněné z 13. 10. 2022 zpracované vedoucím oddělení. Podle něj si kárně obviněná plní své povinnosti ve lhůtách. Má dobré organizační schopnosti, jak pokud jde o vztahy s policií, tak i se spolupracovníky. Vzhledem k druhému problému s vazebním řízením jí byla změněna specializace z drogové trestné činnosti na obecnou kriminalitu. V této nové agendě se rychle zorientovala. Nedělá jí problém učit se novým věcem. V kolektivu je vnímána jako „srdcař“. Někdy se sama zbytečně dostává do stresových situací tím, že se toho snaží zvládnout příliš mnoho v pracovním i soukromém životě, což pak může mít vliv na kvalitu práce. Podle hodnotícího bylo nynější pochybení kárně obviněné vyústěním dlouhodobého stresu. Kárně obviněná proto provedla reflexi a zvolnila v osobním životě a vítá změnu agendy. Do této doby však žádnou úlevu nepožadovala, naopak si případně říkala i o více práce, když se cítila nedostatečně vytížená. Je proaktivní při provádění úkonů trestního řízení. Sama se iniciativně účastní výslechů obviněných a nejdůležitějších svědků. Tomu často obětuje i svůj volný čas. Právní erudici spojuje s osobním zaujetím pro věc. Pravidelně se účastní školení a je členkou vzdělávací komise Unie státních zástupců.

[12] V rámci předběžného šetření podle § 13 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon o kárném řízení“), předseda senátu ověřil, že kárný návrh má oporu v podkladech, uzavřená dohoda odpovídá návrhu na zahájení kárného řízení a pro skutky, které jsou předmětem kárného návrhu, nebyla kárně obviněná dříve postižena. Dále si předseda senátu vyžádal informaci, jaký vliv mělo propuštění obviněného M. N. na další průběh trestního řízení. Dle sdělení kárného navrhovatele je aktuálně obviněný nekontaktní a s největší pravděpodobní proti němu bude nutné vést řízení jako proti uprchlému. Předseda senátu dále vyžádal osobní spis kárně obviněné. Z něj mj. vyplývá, že funkci státní zástupkyně (původně prokurátorky) vykonává od roku 1993, přičemž byla zpravidla hodnocena jako velmi dobrá státní zástupkyně. Její dvě stáže na Nejvyšším státním zastupitelství byly hodnoceny spíše neutrálně. Kárně obviněné nebyla udělena výtka podle zákona o státním zastupitelství.

[13] Dne 16. 11. 2022 proběhlo ve věci ústní jednání. Při ústním jednání předseda senátu kárně obviněnou poučil přiměřeně podle § 314q odst. 3 tr. řádu, přičemž kárně obviněná potvrdila, že sjednané dohodě rozumí, prohlášení o tom, že spáchala skutek, které jí je kladen za vinu, učinila dobrovolně a bez nátlaku a byla poučena o svém právu na obhajobu a jsou jí známy důsledky sjednání dohody, tedy že se vzdává práva na projednání věci při řádném ústním jednání. Dále byl proveden výslech kárně obviněné. V něm kárně obviněná uvedla, že svého pochybení velmi lituje. V dané době se sešlo několik okolností, které ji ovlivnily. Jeden z nejbližších příbuzných měl onkologické onemocnění. Vážné zdravotní komplikace měl i její pes. Byla velmi zatížená v práci, neboť dozorovala několik závažných trestních věcí, včetně mnoha osob ve vazbě. Vše měla připraveno včas a její jediné pochybení bylo to, že v okamžiku, kdy dávala spis do kanceláře, tak jej nedala na lhůtu. S tlumočnicí si volala a měla s ní jasně domluvený termín. Tlumočnice však bohužel termín nedodržela, ani nedala vědět, že jej nebude stíhat. Věc mohla dokonce ještě zachránit 11. 7. 2021, ačkoliv měla řádnou dovolenou. I v této době totiž přišla do práce a psala návrhy na domovní prohlídky, aby jinou trestní věc nezdržela. Bohužel jí však věc M. N. úplně vypadla z hlavy. Jakmile později zjistila pochybení, okamžitě ho z vazby propustila. Snažila se zamyslet, jak předejít obdobným pochybením do budoucna. Zjistila, že když je pod tlakem, není schopna dělat tak složitý referát, jaký do té doby měla. S vedením KSZ v Brně se domluvila na změně své specializace. Vykonávala agendu drogové trestné činnosti, která je organizačně velmi náročná. Vzhledem k tomu, jak dlouho ji již vykonávala, z ní byla částečně unavená, projevuje se už i její věk. Nově řeší trestné činy policistů, které nejsou tak náročné na organizaci času. S vedoucím oddělení se také domluvila na tom, aby jí pomáhal s hlídáním lhůt. II. Hodnocení soudu

[14] Soud se nejprve zabýval včasností návrhu. Dle § 29 zákona o státním zastupitelství zaniká odpovědnost státního zástupce, nebyl li do 2 let podán návrh na zahájení kárného řízení. Dle § 9 odst. 1 zákona o kárném řízení musí být návrh na zahájení kárného řízení podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění. Skutek, kterého se kárně obviněná dopustila, byl ukončen 25. 7. 2022. Kárný navrhovatel podal kárný návrh dne 30. 9. 2022. Byla tak zjevně zachována objektivní i subjektivní lhůta k podání návrhu.

[15] Nejvyšší správní soud již v minulosti dospěl k závěru, že i v kárném řízení je na základě § 25 zákona o kárném řízení přiměřeně aplikovatelný institut dohody o vině dle trestního řádu (viz usnesení ze dne 17. 1. 2019, čj. 13 Kss 5/2018 71, Martin Valehrach, nebo rozhodnutí ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019 87, Tomáš Saňa). Soud proto posuzoval podmínky pro schválení dohody o vině a kárném opatření stanovené trestním řádem.

[16] Soud nemůže podle § 314r odst. 2 tr. řádu dohodu schválit mimo jiné tehdy, pokud je nesprávná, což zahrnuje i situaci, že je v rozporu se zákonem (viz bod 5 rozhodnutí NSS ze dne 15. 4. 2019, čj. 11 Kss 8/2018 199, Ilona Miklová).

[17] Podle § 175a tr. řádu lze o dohodě o vině a trestu jednat jen tehdy, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem a že jej spáchal obviněný. Při přiměřené aplikaci těchto ustanovení na základě § 25 zákona o kárném řízení tedy musí z dosud zajištěných podkladů vyplývat, že se stal skutek, tento skutek je kárným proviněním, a že jej spáchal kárně obviněný.

[18] Soud dospěl k závěru, že tyto podmínky jsou splněny. Skutek, tak jak je popsán ve skutkové větě, odpovídá podkladům ve spise a tento skutek je kárným proviněním.

[19] Podle § 72 odst. 1 tr. řádu nejpozději každé tři měsíce od právní moci rozhodnutí o vzetí do vazby nebo právní moci jiného rozhodnutí o vazbě je v přípravném řízení soudce povinen rozhodnout na návrh státního zástupce o tom, zda se obviněný i nadále ponechává ve vazbě, nebo zda se z vazby propouští. Jinak musí být obviněný neprodleně propuštěn z vazby. Vzhledem k tomu, že ve lhůtě 3 měsíců od právní moci posledního rozhodnutí o vazbě z 11. 4. 2022 nebyla podána obžaloba, jak kárně obvinění původně zamýšlela, bylo i 11. 7. 2022 s obviněným vedeno přípravné řízení. Na věc tak plně dopadalo právě dané ustanovení. Kárně obviněná má povinnost tuto lhůtu hlídat a přizpůsobovat jí svůj postup. Zjevně měla v úmyslu podat ve věci včas obžalobu a ponechat v důsledku toho v souladu s § 72 odst. 3 tr. řádu obviněného ve vazbě do doby rozhodnutí soudu o dalším trvání vazby po podání obžaloby. Je evidentní, že to bylo namístě, neboť z ničeho není zřejmé, že by se změnily důvody trvání útěkové vazby podle § 67 písm. a) tr. řádu. Kárně obviněná však v důsledku své nedbalosti obžalobu včas nepodala, ani neučinila jiné kroky k ponechání obviněného ve vazbě. V takovém případě nastupovala její sekundární povinnost vydat příkaz k propuštění obviněného z vazby podle § 73b odst. 6 věty druhé tr. řádu, podle nějž v případě překročení lhůty pro rozhodnutí o dalším trvání vazby podle § 72 nebo překročení nejvyšší přípustné doby trvání vazby podle § 72a vydá soud a v přípravném řízení soudce nebo státní zástupce pouze příkaz k propuštění obviněného z vazby.

[20] Podle § 28 zákona o státním zastupitelství kárným proviněním je zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce. Je zjevné, že kárně obviněná porušila své povinnosti minimálně pokud jde o § 73b odst. 6 věty druhé tr. řádu. Pokud je obviněný nezákonně ponechán ve vazbě v důsledku pochybení státního zástupce, je takové jednání běžně považováno za kárné provinění (rozhodnutí NSS ze dne 20. 2. 2019, čj. 12 Ksz 10/2018 40, Rostislav Třeška, nebo ze dne 31. 10. 2017, čj. 12 Ksz 6/2017 34, Eva Žďárská).

[21] Soud dle přiměřeného použití § 314r odst. 2 tr. řádu dohodu neschválí též v případě, že jsou druh a výše navrženého kárného opatření zjevně nepřiměřené závažnosti kárného provinění. Důvodem pro neschválení dohody o vině a kárném opatření podle § 314r odst. 2 trestního řádu, pokud jde o sjednané kárné opatření, je pouze situace, pokud je kárné opatření zcela zjevně nepřiměřené závažnosti spáchaného kárného provinění (k tomu viz též rozhodnutí Tomáš Saňa, nebo rozhodnutí ze dne 1. 6. 2020, čj. 11 Kss 2/2020 88, Petr Novák).

[22] Druh kárného opatření se jistě nijak nevymyká dosavadní rozhodovací praxi kárného senátu ve věcech státních zástupců. Nejvyšší správní soud v dříve rozhodnutých kárných věcech týkajících se překročení lhůty pro trvání vazby nebo zadržení téměř vždy uložil státním zástupcům kárné opatření snížení platu (rozhodnutí ze dne 18. 9. 2018, čj. 12 Ksz 3/2018 46, Petr Cibulka, bod 27 – shrnující dosavadní rozhodovací praxi).

[23] Pokud pak jde ale o výměru kárného opatření, pak ji soud považuje za relativně mírnou. Je do určité míry srovnatelná s jinými případy v minulosti. Například v citované věci Petra Cibulky se jednalo o obdobně dlouhé nezákonné omezení osobní svobody obviněného (17 dní), přičemž bylo uloženo také kárné opatření snížení platu o 10% na 2 měsíce. Obdobně v rozhodnutí ze dne 20. 2. 2019, čj. 12 Ksz 10/2018 40, Rostislav Třeška, došlo k omezení osobní svobody obviněného po dobu 15 dnů a kárné opatření spočívalo ve snížení platu o 10% na dobu 1 měsíce. Srovnatelných případů by se dalo nalézt i více. Nicméně v nyní projednávané věci přistupují některé další okolnosti, které ji od předchozích odlišují. V prvé řadě nelze přehlédnout relativně závažný následek spočívající v tom, že v důsledku pochybení kárně obviněné došlo k propuštění obviněného z pokusu zločinu vraždy, tedy jednoho z nejzávažnějších trestných činů. Zároveň se zatím jeví jako pravděpodobné, že pachatel se nebude k dalším úkonům trestního řízení dostavovat a jeho faktické potrestání tak může být zmařeno. Na kárně obviněnou se dále vztahuje zvýšení maximální výměry kárného opatření snížení platu na dvojnásobek, neboť doposud nedošlo k zahlazení předchozího kárného postihu [§ 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství]. V jejím případě jde navíc o speciální recidivu, neboť i předchozí kárné provinění spočívalo v nepropuštění obviněné z vazby, ačkoliv pro to byly splněny podmínky. Na druhou stranu lze zohlednit upřímnou lítost kárně obviněné nad spácháním kárného provinění, její reflexi spočívající v úpravě pracovního i soukromého života, včetně snahu o dvojí kontrolu lhůt. Je také třeba kladně hodnotit jinak bezproblémový výkon funkce státní zástupkyně vykonávaný po dobu téměř 30 let většinou nadstandardně, jak plyne z jejího hodnocení. Kárně obviněná nebyla postižena žádnou výtkou. Pochybení kárně obviněné nebylo důsledkem toho, že by se věci nevěnovala, ale důsledkem souhry několika nešťastných okolností. K jejímu pochybení přispěla zejména tlumočnice, která nesplnila zadaný úkon ve sjednané době, ani kárně obviněné nedala vědět, že jej stíhat nebude. Pokud by šlo vše tak, jak kárně obviněná naplánovalo, k jejímu pochybení by totiž vůbec nedošlo. Nepochybně mohly na volně ležící spis i dříve upozornit pracovnice kanceláře. Pokud jde o následné nezákonné držení obviněného ve vazbě, pak je zarážející i to, že na překročení lhůty neupozornil ani jeho obhájce, ačkoliv jej obviněný s ohledem na nutnou obhajobu zjevně musel mít [§ 36 odst. 1 písm. a) a odst. 3 tr. řádu]. Ačkoliv tedy kárný soud považuje sjednané kárné opatření za mírné a mohlo by být jistě výrazně přísnější, nejde o situaci, že bylo zcela zjevně nepřiměřené závažnosti spáchaného kárného provinění. Sjednané kárné opatření proto nemohlo být důvodem pro zamítnutí návrhu na schválení dohody.

[24] Soud proto shledal, že jsou splněny podmínky pro schválení dohody vymezené v § 314r tr. řádu, a proto ji výrokem I. schválil.

[1] Výrokem II. v souladu s § 314r odst. 4 tr. řádu ve spojení s § 25 zákona o kárném řízení rozhodl o vině kárně obviněné a o kárném opatření v souladu s uzavřenou dohodou o vině a kárném opatření. VI. Závěr

[2] Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněné uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§ 30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í odvolání přípustné. V Brně dne 16. listopadu 2022 JUDr. Petr Mikeš, Ph.D. předseda kárného senátu ve věcech státních zástupců

Plný text rozhodnutí