12 Ksz 6/2023 – Nejvyšší správní soud

12 Ksz 6/2023- 38 - text

pokračování 12 Ksz 6/2023 - 42

ROZHODNUTÍ

Nejvyšší správní soud jako soud kárný v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Ondřeje Mrákoty, zástupce předsedy senátu Mgr. Milana Poláška a přísedících JUDr. Drahomíry Lorencové, Mgr. Martina Prokeše, JUDr. Jiřího Mikety a doc. JUDr. Jakuba Morávka, Ph.D., projednal v ústním jednání dne 13. 3. 2024 kárný návrh ze dne 31. 10. 2023 kárné navrhovatelky: vrchní státní zástupkyně v Praze, nám. Hrdinů 1300/11, Praha 4, proti kárně obviněnému: Mgr. Bc. Marek Solar, a rozhodl

I.

Podle § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, se zastavuje řízení o kárné odpovědnosti kárně obviněného Mgr. Bc. Marka Solara, nar. X, bytem X, státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, v části, která mu kladla za vinu, že dne 7. 9. 2023 v dopoledních hodinách na svém pracovišti v kanceláři č. 105/IB přidělené Mgr. Bc. Markovi Solarovi v sídle Vrchního státního zastupitelství v Praze, nám. Hrdinů 1300, 140 65 Praha 4 – Nusle, byl osobně kontaktován vedoucí oddělení hospodářské a majetkové kriminality Mgr.

Kateřinou Weissovou s dotazem na stav vyřízení podnětu k výkonu dohledu ve věci evidované na odboru trestního řízení, pod sp. zn. 1 VZN 1691/2023, který byl na Vrchní státní zastupitelství v Praze doručen dne 24. 7. 2023 s interní lhůtou k vyřízení stanovenou ředitelem odboru trestního řízení JUDr. Tomášem Turkem, DiS, do dne 16. 8. 2023, kterou nedodržel, a následně opakovaně nesplnil lhůtu k vyřízení stanovenou ředitelem odboru trestního řízení JUDr. Tomášem Turkem, DiS, do 31. 8. 2023, a proto mu bylo Mgr.

Kateřinou Weissovou uloženo, aby téhož dne, tedy 7. 9. 2023, podnět vyřídil a předložil k aprobaci řediteli odboru trestního řízení JUDr. Tomášovi Turkovi, DiS, přesto tak neučinil, namísto toho odešel na oběd mimo úřední budovu, kde setrval nejméně od 13.30 hodin do 14.40 hodin, tedy cca 70 minut, čímž porušil čl. 1 odst. 1 opatření vrchní státní zástupkyně v Praze č. 7/2013, o rozvržení pracovní doby a její evidenci na Vrchním státním zastupitelství v Praze, podle něhož se do týdenní doby pro zaměstnance nezapočítává přestávka v práci na jídlo v délce 30 minut na pracovní směnu, a jednal i v rozporu s povinnostmi stanovenými v § 106 odst. 4 písm. c) a e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, jímž je upravena povinnost dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen.

protože kárná navrhovatelka vzala v této části svůj návrh zpět. II.

Podle § 314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení dle § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, se schvaluje dohoda o vině a kárném opatření, která byla uzavřena mezi kárnou navrhovatelkou a kárně obviněným v sídle Nejvyššího správního soudu dne 13. 3. 2024. III.

V souladu se schválenou dohodou o vině a kárném opatření se Mgr. Bc. Marek Solar, nar. X, bytem X, státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, uznává vinným podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, že na pracovišti v budově Vrchního státního zastupitelství v Praze, nám. Hrdinů 1300, 140 65 Praha 4 – Nusle, v průběhu pracovní doby dne 7. 9. 2023 požíval alkoholické nápoje, a to v takové míře, že při kontrole na alkohol provedené oprávněným vedoucím zaměstnancem JUDr.

Tomášem Turkem, DiS, ředitelem odboru trestního řízení za přítomnosti Bc. P. D., bezpečnostního referenta, a Mgr. O. H., vedoucí personálního oddělení, pomocí přístroje Dräger byla zjištěna orientační hodnota alkoholu v dechu v 15.00 hodin nejméně 1,51‰ a při následné kontrole provedené v 15.13 hodin činila orientační hodnota alkoholu v dechu 1,64‰, přičemž výzvě, aby se podrobil odběru krve na přítomnost alkoholu v krvi ve zdravotnickém zařízení, nevyhověl a odběru krve se odmítl podrobit, kdy tak jednal v rozporu s povinnostmi stanovenými v § 106 odst. 4 písm. c) a e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, jímž je upravena povinnost nejen dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti, ale i povinnost nepožívat alkoholické nápoje na pracovišti zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, a v návaznosti na zmíněné pak i v rozporu s opatřením vrchní státní zástupkyně v Praze č. 19/2018, kterým se vydává pracovní řád Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 22.

8. 2018, sp. zn. SL 319/218

54, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pak v rozporu s čl. 39 odst. 1 tohoto opatření, podle něhož je požívání alkoholických nápojů nebo zneužívání jiných návykových látek zaměstnanci během pracovní doby nebo na pracovišti zakázáno a je považováno za porušení pracovní kázně, tedy zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním snížil vážnost a důstojnost funkce státního zástupce, čímž spáchal kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a za to se mu ukládá kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu 12 měsíců podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.

1. Návrh na zahájení kárného řízení a návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření

[1] Kárná navrhovatelka v kárném návrhu ze dne 31. 10. 2023, který byl Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému doručen dne 1. 11. 2023, kladla kárně obviněnému za vinu, že přestože se ho dne 7. 9. 2023 v dopoledních hodinách v jeho kanceláři v sídle Vrchního státního zastupitelství v Praze osobně dotázala vedoucí oddělení hospodářské a majetkové kriminality Mgr. Kateřina Weissová na stav vyřízení podnětu k výkonu dohledu ve věci evidované na odboru trestního řízení pod sp. zn. 1 VZN 1691/2023, který byl na Vrchní státní zastupitelství v Praze doručen dne 24.

7. 2023 s interní lhůtou k vyřízení stanovenou ředitelem odboru trestního řízení JUDr. Tomášem Turkem, DiS, do dne 16. 8. 2023, kterou kárně obviněný nedodržel, a následně nesplnil ani lhůtu k vyřízení stanovenou ředitelem odboru trestního řízení JUDr. Tomášem Turkem, DiS, do 31. 8. 2023, a proto mu bylo Mgr. Kateřinou Weissovou uloženo, aby téhož dne, tedy 7. 9. 2023, podnět vyřídil a předložil k aprobaci řediteli odboru trestního řízení JUDr. Tomášovi Turkovi, DiS, kárně obviněný tak neučinil, namísto toho odešel na oběd mimo úřední budovu, kde setrval nejméně od 13.30 hodin do 14.40 hodin, tedy cca 70 minut, přičemž na pracovišti či jinde v průběhu pracovní doby požíval alkoholické nápoje, a to v takové míře, že při kontrole na alkohol provedené oprávněným vedoucím zaměstnancem JUDr.

Tomášem Turkem, DiS, ředitelem odboru trestního řízení, za přítomnosti Bc. P. D., bezpečnostního referenta, a Mgr. O. H., vedoucí personálního oddělení, pomocí přístroje Dräger u něj byla zjištěna orientační hodnota alkoholu v dechu v 15.00 hodin nejméně 1,51‰ a při následné kontrole provedené v 15.13 hodin činila orientační hodnota alkoholu v dechu 1,64‰, přičemž výzvě, aby se podrobil odběru krve na přítomnost alkoholu v krvi ve zdravotnickém zařízení, nevyhověl a odběru krve se odmítl podrobit.

Tím podle návrhu porušil § 106 odst. 4 písm. c) a e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, § 24 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, čl. 1 odst. 1 opatření vrchní státní zástupkyně v Praze č. 7/2013, o rozvržení pracovní doby a její evidenci na Vrchním státním zastupitelství v Praze, jakož i čl. 39 odst. 1 opatření vrchní státní zástupkyně v Praze č. 19/2018, kterým se vydává pracovní řád Vrchního státního zastupitelství v Praze, ze dne 22.

8. 2018, sp. zn. SL 319/218

54, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je požívání alkoholických nápojů nebo zneužívání jiných návykových látek zaměstnanci během pracovní doby nebo na pracovišti zakázáno a je považováno za porušení pracovní kázně, a tohoto jednání se dopustil přesto, že proti němu v této době bylo vedeno kárné řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného pod sp. zn. 12 Ksz 1/2013.

[2] Kárná navrhovatelka navrhla jako kárné opatření snížení platu o 30 % po dobu 1 roku.

[3] Zároveň kárná navrhovatelka soudu předložila návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření, kterou uzavřela s kárně obviněným dne 31. 10. 2023. V dohodě bylo sjednáno kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu 12 měsíců.

[4] Předseda kárného senátu doručil kárně obviněnému návrh na zahájení řízení, jakož i návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření.

[5] Kárně obviněný se k návrhům přede dnem ústního jednání nijak nevyjádřil. Podepsal ovšem dohodu o vině a kárném opatření.

1. Návrh na zahájení kárného řízení a návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření [1] Kárná navrhovatelka v kárném návrhu ze dne 31. 10. 2023, který byl Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému doručen dne 1. 11. 2023, kladla kárně obviněnému za vinu, že přestože se ho dne 7. 9. 2023 v dopoledních hodinách v jeho kanceláři v sídle Vrchního státního zastupitelství v Praze osobně dotázala vedoucí oddělení hospodářské a majetkové kriminality Mgr. Kateřina Weissová na stav vyřízení podnětu k výkonu dohledu ve věci evidované na odboru trestního řízení pod sp. zn. 1 VZN 1691/2023, který byl na Vrchní státní zastupitelství v Praze doručen dne 24. 7. 2023 s interní lhůtou k vyřízení stanovenou ředitelem odboru trestního řízení JUDr. Tomášem Turkem, DiS, do dne 16. 8. 2023, kterou kárně obviněný nedodržel, a následně nesplnil ani lhůtu k vyřízení stanovenou ředitelem odboru trestního řízení JUDr. Tomášem Turkem, DiS, do 31. 8. 2023, a proto mu bylo Mgr. Kateřinou Weissovou uloženo, aby téhož dne, tedy 7. 9. 2023, podnět vyřídil a předložil k aprobaci řediteli odboru trestního řízení JUDr. Tomášovi Turkovi, DiS, kárně obviněný tak neučinil, namísto toho odešel na oběd mimo úřední budovu, kde setrval nejméně od 13.30 hodin do 14.40 hodin, tedy cca 70 minut, přičemž na pracovišti či jinde v průběhu pracovní doby požíval alkoholické nápoje, a to v takové míře, že při kontrole na alkohol provedené oprávněným vedoucím zaměstnancem JUDr. Tomášem Turkem, DiS, ředitelem odboru trestního řízení, za přítomnosti Bc. P. D., bezpečnostního referenta, a Mgr. O. H., vedoucí personálního oddělení, pomocí přístroje Dräger u něj byla zjištěna orientační hodnota alkoholu v dechu v 15.00 hodin nejméně 1,51‰ a při následné kontrole provedené v 15.13 hodin činila orientační hodnota alkoholu v dechu 1,64‰, přičemž výzvě, aby se podrobil odběru krve na přítomnost alkoholu v krvi ve zdravotnickém zařízení, nevyhověl a odběru krve se odmítl podrobit. Tím podle návrhu porušil § 106 odst. 4 písm. c) a e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, § 24 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, čl. 1 odst. 1 opatření vrchní státní zástupkyně v Praze č. 7/2013, o rozvržení pracovní doby a její evidenci na Vrchním státním zastupitelství v Praze, jakož i čl. 39 odst. 1 opatření vrchní státní zástupkyně v Praze č. 19/2018, kterým se vydává pracovní řád Vrchního státního zastupitelství v Praze, ze dne 22. 8. 2018, sp. zn. SL 319/218 54, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je požívání alkoholických nápojů nebo zneužívání jiných návykových látek zaměstnanci během pracovní doby nebo na pracovišti zakázáno a je považováno za porušení pracovní kázně, a tohoto jednání se dopustil přesto, že proti němu v této době bylo vedeno kárné řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného pod sp. zn. 12 Ksz 1/2013. [2] Kárná navrhovatelka navrhla jako kárné opatření snížení platu o 30 % po dobu 1 roku. [3] Zároveň kárná navrhovatelka soudu předložila návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření, kterou uzavřela s kárně obviněným dne 31. 10. 2023. V dohodě bylo sjednáno kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu 12 měsíců. [4] Předseda kárného senátu doručil kárně obviněnému návrh na zahájení řízení, jakož i návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření. [5] Kárně obviněný se k návrhům přede dnem ústního jednání nijak nevyjádřil. Podepsal ovšem dohodu o vině a kárném opatření.

2. Ústní jednání [6] Dne 13. 3. 2024 proběhlo ve věci ústní jednání, kterého se zúčastnili kárná navrhovatelka i kárně obviněný. [7] Po zahájení ústního jednání předseda kárného senátu podle § 314r odst. 3 trestního řádu ve spojení s § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon o kárném řízení“), oznámil kárné navrhovatelce a kárně obviněnému, že ve vztahu ke kárnému návrhu i návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření tak, jak byly tyto návrhy předloženy, panují ze strany kárného senátu výhrady o vymezení skutku, v němž je spatřováno kárné provinění. [8] Z kárného návrhu, jakož i z návrhu dohody o vině a kárném opatření, totiž plyne, že se může jednat o skutky minimálně tři, které jsou ve vztahu ke kárně obviněnému vymezeny takto: 1) ačkoliv dne 7. 9. 2023 v dopoledních hodinách na svém pracovišti v kanceláři č. 105/IB přidělené kárně obviněnému v sídle Vrchního státního zastupitelství v Praze, nám. Hrdinů 1300, 140 65 Praha 4, byl osobně kontaktován vedoucí oddělení hospodářské a majetkové kriminality Mgr. Kateřinou Weissovou s dotazem na stav vyřízení podnětu k výkonu dohledu ve věci evidované na odboru trestního řízení pod sp. zn. 1 VZN 1691/2023, který byl na Vrchní státní zastupitelství v Praze doručen dne 24. 7. 2023 s interní lhůtou k vyřízení stanovenou ředitelem odboru trestního řízení JUDr. Tomášem Turkem, DiS, do dne 16. 8. 2023, kterou kárně obviněný nedodržel, a následně nesplnil ani lhůtu k vyřízení stanovenou ředitelem odboru trestního řízení JUDr. Tomášem Turkem, DiS, do 31. 8. 2023, a proto mu bylo Mgr. Kateřinou Weissovou uloženo, aby téhož dne, tedy 7. 9. 2023, podnět vyřídil a předložil k aprobaci řediteli odboru trestního řízení JUDr. Tomášovi Turkovi, DiS, přesto tak kárně obviněný neučinil, namísto toho 2) odešel na oběd mimo úřední budovu, kde setrval nejméně od 13.30 hodin do 14.40 hodin, tedy cca 70 minut, přičemž 3) na pracovišti či jinde v průběhu pracovní doby požíval alkoholické nápoje, a to v takové míře, že při kontrole na alkohol provedené oprávněným vedoucím zaměstnancem JUDr. Tomášem Turkem, DiS, ředitelem odboru trestního řízení, za přítomnosti Bc. P. D., bezpečnostního referenta, a Mgr. O. H., vedoucí personálního oddělení, pomocí přístroje Dräger u něj byla zjištěna orientační hodnota alkoholu v dechu v 15.00 hodin nejméně 1,5‰ a při následné kontrole provedené v 15.13 hodin činila orientační hodnota alkoholu v dechu 1,64‰, přičemž výzvě, aby se podrobil odběru krve na přítomnost alkoholu v krvi ve zdravotnickém zařízení, kárně obviněný nevyhověl a odběru krve se odmítl podrobit. [9] Kárnému senátu není zřejmé, zda kárná navrhovatelka a kárně obviněný spatřují kárné provinění ve všech těchto skutcích, anebo jen v některém z nich. [10] V této souvislosti byly rovněž zejména ve vztahu ke skutku ad 1) a 2) předestřeny závěry dosavadní judikatury kárných senátů, podle nichž zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání, jímž státní zástupce ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce (§ 28 zákona o státním zastupitelství), musí dosáhnout určité minimální intenzity, aby jím byla naplněna skutková podstata kárného provinění (rozhodnutí ze dne 16. 9. 2010, čj. 12 Ksz 3/2010 83, ze dne 9. 3. 2015, čj. 12 Ksz 13/2014 71, ze dne 13. 4. 2015, čj. Ksz 1/2014 107, ze dne 10. 11. 2015, čj. 12 Ksz 2/2015 78, ze dne 14. 2. 2017, čj. 12 Ksz 4/2016 142, ze dne 26. 9. 2017, čj. 12 Ksz 2/2017 42, ze dne 27. 5. 2019, čj. 12 Ksz 7/2048 160, ze dne 17. 6. 2019, čj. 12 Ksz 2/2018 165, či obdobně rozhodnutí ze dne 19. 10. 2011, čj. 11 Kss 1/2011 131). [11] Dále byli kárná navrhovatelka a kárně obviněný upozorněni na to, že není zřejmé, jaký význam má v kárném návrhu a návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření text: „…přičemž tohoto jednání se dopustil přesto, že proti němu v této době bylo vedeno kárné řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného pod sp. zn. 12 Ksz 1/2013.“ [12] Věc sp. zn. 12 Ksz 1/2013 se kárně obviněného vůbec netýká a řízení ve věci sp. zn. 12 Ksz 1/2023 bylo přerušeno a věc byla postoupena Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. [13] Kárná navrhovatelka uvedla, že svůj kárný návrh a návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I tohoto rozhodnutí. Věta „…přičemž tohoto jednání se dopustil přesto, že proti němu v této době bylo vedeno kárné řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného pod sp. zn. 12 Ksz 1/2013.“, pak byla uvedena jen pro dokreslení situace. Nejedná se o vymezení skutku, v němž by bylo spatřováno kárné provinění. [14] Částečné zpětvzetí návrhu kárná navrhovatelka předložila též v písemném vyhotovení. [15] Kárně obviněný s tímto částečným zpětvzetím kárného návrhu souhlasil. [16] Dále účastníci předložili kárnému senátu písemné vyhotovení nové dohody o vině a kárném opatření reflektující částečné zpětvzetí návrhu a navrhli, aby kárný soud schválil dohodu v tomto novém znění. [17] Na základě výše uvedeného kárný senát výrokem I podle § 14 písm. a) zákona o kárném řízení zastavil řízení v rozsahu částečného zpětvzetí kárného návrhu. Z hlediska kárného práva procesního je nutné nahlížet na dílčí útoky kárného provinění jako na samostatné skutky (§ 12 odst. 12 trestního řádu ve spojení s § 25 zákona o kárném řízení). Proto ve vztahu k těmto skutkům kárný soud řízení zastavil. [18] Ve vztahu ke zbývajícímu skutku předseda senátu dále podal stručnou zprávu o dosavadním stavu řízení a poučil kárně obviněného o jeho právech dle zákona o kárném řízení a trestního řádu. [19] Předseda senátu rovněž kárně obviněného poučil v souladu s § 314q odst. 3 trestního řádu, přičemž kárně obviněný potvrdil, že dohodě sjednané při ústním jednání rozumí, prohlášení o tom, že spáchal skutek, který je mu kladen za vinu, učinil dobrovolně a bez nátlaku a byl poučen o svém právu na obhajobu, jakož jsou mu též známy důsledky sjednání dohody, tedy že se vzdává práva na projednání věci při ústním jednání. [20] Přestože § 314q odst. 5 trestního řádu stanoví, že se při projednání návrhu na schválení dohody o vině a trestu dokazování neprovádí, kromě případného výslechu obviněného, kárný senát v rozhodnutí ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019 87, dovodil, že kárný senát může, pokud to považuje pro rozhodnutí o návrhu na schválení dohody za nezbytné, provést v nezbytném rozsahu dokazování. [21] Kárný soud proto provedl důkaz spočívající v hodnocení státního zástupce – kárně obviněného ze dne 15. 11. 2022 za období od 5. 9. 2019 do 23. 11. 2021 (č.l. 131 osobního spisu).

3. Hodnocení kárného soudu [22] Kárný soud se nejprve zabýval včasností návrhu. [23] Podle § 9 odst. 1 zákona o kárném řízení musí být návrh na zahájení kárného řízení podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění. [24] Skutek, kterého se kárně obviněný dopustil, se stal dne 7. 9. 2023. Kárná navrhovatelka podala kárný návrh dne 1. 11. 2023. Objektivní i subjektivní lhůta tak byly zachovány. [25] Nejvyšší správní soud již v minulosti dospěl k závěru, že i v kárném řízení je na základě § 25 zákona o kárném řízení přiměřeně aplikovatelný institut dohody o vině a trestu dle trestního řádu (viz usnesení NSS ze dne 17. 1. 2019, čj. 13 Kss 5/2018 71, popř. též rozhodnutí NSS ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019 87). Kárný soud proto posuzoval podmínky pro schválení dohody o vině a kárném opatření stanovené trestním řádem. [26] Kárný soud nemůže podle § 314r odst. 2 trestního řádu dohodu schválit mimo jiné tehdy, pokud je nesprávná, což zahrnuje i situaci, že je v rozporu se zákonem (viz rozhodnutí NSS ze dne 15. 4. 2019, čj. 11 Kss 8/2018 199). [27] Podle § 175a trestního řádu lze o dohodě o vině a trestu jednat jen tehdy, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem a že jej spáchal obviněný. Při přiměřené aplikaci těchto ustanovení na základě § 25 zákona o kárném řízení tedy musí z dosud zajištěných podkladů vyplývat, že se stal skutek, tento skutek je kárným proviněním a že jej spáchal kárně obviněný. [28] Kárný soud dospěl k závěru, že tyto podmínky jsou splněny. Skutek tak, jak je popsán ve skutkové větě kárného návrhu po jeho částečném zpětvzetí a dohodě ze dne 13. 3. 2024, odpovídá podkladům ve spise a tento skutek je kárným proviněním. [29] Podle § 18 odst. 6 zákona o státním zastupitelství platí, že pracovní poměr státních zástupců se řídí zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. [30] Podle § 106 odst. 4 písm. c) a e) zákoníku práce je každý zaměstnanec povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. […] Zaměstnanec je povinen […] c) dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele, […] e) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých makroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno. [31] Mezi účastníky je nesporné, že kromě výslovné povinnosti vyplývající z § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce byl uložen zákaz požívání alkoholických nápojů během pracovní doby též v čl. 39 odst. 1 pracovního řádu Vrchního státního zastupitelství v Praze. Jednalo se tak o pokyn zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. [32] Jestliže tedy kárně obviněný požil v průběhu pracovní doby alkoholické nápoje, porušil své povinnosti vyplývající z výše citovaných ustanovení. [33] Podle § 24 odst. 2 věty první zákona o státním zastupitelství je státní zástupce při výkonu své funkce, ve svém osobním životě i při výkonu svých politických práv povinen vystříhat se všeho, co by mohlo vzbuzovat důvodné pochybnosti o dodržování povinností uvedených v odst. 1, ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce. [34] Požívání alkoholických nápojů v průběhu pracovní doby v míře, v jaké to učinil kárně obviněný, tedy tak, že při kontrole na alkohol mu byla zjištěna orientační hodnota alkoholu v dechu v 15.00 hodin nejméně 1,51‰ a při následné kontrole provedené v 15.13 hodin činila orientační hodnota alkoholu v dechu 1,64‰, lze jistě považovat za jednání, které ohrožuje vážnost funkce státního zástupce a nepřímo pak rovněž vážnost státního zastupitelství. Státní zástupci musí jít v dodržování právních předpisů příkladem, protože jsou to výhradně oni, kdo podává obžalobu k soudu a viní tak jiné ze spáchání trestných činů, tedy nejzávažnějšího protiprávního jednání. Takto výrazné porušení zákonné povinnosti nepožívat v průběhu pracovní doby alkoholické nápoje nepochybně ohrožuje důvěryhodnost takové osoby jako toho, kdo má protiprávní jednání stíhat. [35] Podle § 28 zákona o státním zastupitelství je kárným proviněním zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce. Jak již bylo uvedeno, kárně obviněný porušil povinnosti vyplývající z § 106 odst. 4 písm. c) a e) zákoníku práce a § 24 odst. 2 zákona o státním zastupitelství. Zároveň se jednalo též o jednání, které snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce ve smyslu § 28 zákona o státním zastupitelství. S ohledem na míru podnapilosti nelze uvažovat o tom, že by se snad jednalo jen o drobné pochybení, které by nebylo nutné řešit v kárném řízení. K obdobným závěrům ohledně požití alkoholu během pracovní doby (resp. na pracovišti) ostatně došla i kárná judikatura (srov. obdobně např rozhodnutí NSS ze dne 5. 3. 2013, čj. 12 Ksz 13/2012 60, či ze dne 16. 12. 2020, čj. 12 Ksz 5/2020 49). [36] Kárný soud dále konstatuje, že jednání kárně obviněného v rozporu s § 106 odst. 4 zákoníku práce bylo zaviněné, přičemž pokud se jedná o porušení povinnosti podle § 24 odst. 2 zákona o státním zastupitelství, jakož i o jednání, které snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce ve smyslu § 28 zákona o státním zastupitelství, jedná se nejméně o úmysl nepřímý, neboť kárně obviněný si jistě byl vědom toho, že svým jednáním může ohrozit a snížit vážnost a důstojnost funkce státního zástupce. [37] Kárný soud podle přiměřeného použití § 314r odst. 2 trestního řádu dohodu neschválí též v případě, že jsou druh a výše navrženého kárného opatření zjevně nepřiměřené závažnosti kárného provinění. Důvodem pro neschválení dohody o vině a kárném opatření podle § 314r odst. 2 trestního řádu, pokud se jedná o sjednané kárné opatření, je pouze situace, kdy je kárné opatření zcela zjevně nepřiměřené závažnosti spáchaného kárného provinění (k tomu srov. např. rozhodnutí NSS ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019 87, ze dne 1. 6. 2020, čj. 11 Kss 2/2020 88, ze dne 16. 12. 2020, čj. 12 Ksz 5/2020 49). V projednávané věci kárný soud s ohledem na všechny její okolnosti neshledal kárné opatření ani jeho výměru zjevně nepřiměřenými. [38] Kárný senát se ve své rozhodovací činnosti podnapilostí (resp. podezřením na podnapilost) státních zástupců zabýval již vícekrát. Rozhodnutím ze dne 5. 3. 2013, čj. Ksz 13/2012 60, bylo přitom od uložení kárného opatření i upuštěno, protože projednání kárného provinění bylo postačující. Rozhodnutím ze dne 15. 9. 2009, čj. 12 Ksz 1/2008 97, bylo uloženo kárné opatření spočívající ve snížení platu o 20 % na dobu 6 měsíců (u kárně obviněné byla zjištěna hladina alkoholu ve výši 0,9 promile), rozhodnutím ze dne 16. 12. 2020, čj. 12 Ksz 5/2020 49, bylo jako kárné opatření uloženo snížení platu o 20 % na 10 měsíců (u kárně obviněné bylo naměřeno 3,39 g/kg alkoholu v krvi, přičemž již byla za konzumaci alkoholu v minulosti kárně postižena). V rozhodnutí čj. 12 Ksz 5/2020 49 rovněž kárný senát poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu k tomu, že zjištění alkoholu v krvi zaměstnance neznamená bez dalšího porušení jeho povinností takové intenzity, aby je bylo možné kvalifikovat jako závažné porušení povinnosti, které by mělo vést ke skončení pracovního poměru, u státního zástupce tedy k jeho odvolání z funkce. V těchto mezích rozhodoval kárný senát též v dalších věcech, kdy rozhodnutím ze dne 16. 2. 2022, čj. 12 Ksz 5/2021 47, uložil kárné opatření spočívající ve snížení platu o 15% na dobu 12 měsíců (u kárně obviněné se jednalo o opakované užití omamných látek a alkoholu během relativně krátké doby i přes varování nadřízených; kárný senát ovšem v této věci přihlédl též k tomu, že kárně obviněná se s těmito problémy začala léčit a po odborné stránce byla hodnocena jako velmi dobrá státní zástupkyně s dlouhou bezproblémovou praxí). [39] V této souvislosti je rovněž vhodné zdůraznit, že při schvalování dohody o vině a kárném opatření by měl kárný soud zohlednit, že on sám druh kárného opatření nevybírá ani neurčuje jeho výměru. Dohoda byla uzavřena na základě vzájemné shody kárné navrhovatelky a kárně obviněného, a měla by tedy být určitým kompromisem, který by měl kárný soud v rámci možností respektovat (srov. rozhodnutí ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019 87). [40] Z uvedených důvodů kárný soud shledal, že jsou splněny podmínky pro schválení dohody stanovené v § 314r trestního řádu, a proto ji výrokem II schválil. [41] Výrokem III pak kárný soud v souladu s § 314r odst. 4 trestního řádu rozhodl o vině kárně obviněného a o kárném opatření v souladu s uzavřenou a schválenou dohodou o vině a kárném opatření. [42] Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněnému uplatní od prvního měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§ 30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 13. března 2024

Ondřej Mrákota předseda senátu

Plný text rozhodnutí