Nejvyšší správní soud rozsudek správní

12 Ksz 8/2024

ze dne 2024-11-27

12 Ksz 8/2024- 38 - text

pokračování 12 Ksz 8/2024 - 42

ROZHODNUTÍ

Nejvyšší správní soud jako soud kárný v senátu složeném z předsedy kárného senátu Mgr. Ondřeje Mrákoty, zástupce předsedy kárného senátu Mgr. Milana Poláška a přísedících JUDr. Drahomíry Lorencové, Mgr. Martina Prokeše, JUDr. Jiřího Mikety a doc. JUDr. Jakuba Morávka, Ph.D., projednal v ústním jednání dne 27. 11. 2024 kárný návrh ze dne 26. 8. 2024 kárného navrhovatele: okresní státní zástupce v Teplicích, Vrchlického 6, Teplice, proti kárně obviněnému: Mgr. Jiří Pospíchal, státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Teplicích, a rozhodl

1. dne 22. 8. 2022 doručené podání E. K. z téhož dne, kterým podatelka předkládala své písemné vyjádření k věci a dokládala k věci listinné důkazy, přičemž na toto v přiměřené lhůtě nereagoval,

2. dne 8. 11. 2022 doručené podání JUDr. K. A. S., Ph.D., z téhož dne, kterým se domáhala zprávy o tom, z jakého důvodu nebylo její trestní oznámení vyřízeno a věc skončena, a jednalo se tedy o žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a trestního řádu, přičemž na toto nijak nereagoval,

3. dne 15. 12. 2022 a následně v podobě doplnění dne 9. 1. 2023 doručená podání E. K. ze dnů 12. 12. 2022 a 9. 1. 2023, kterými se domáhala provedení vnitřního dohledu v uvedené věci, přičemž na tato nijak nereagoval, věc v přiměřené lhůtě nepředložil vedoucímu státnímu zástupci ani neučinil jiný úkon směřující k vyřízení podání,

4. dne 13. 4. 2023 doručenou žádost JUDr. K. A. S., Ph.D., z téhož dne, kterým se domáhala přezkoumání postupu policejního orgánu v uvedené věci podle § 157a trestního řádu, přičemž na toto nijak nereagoval, a to ani navzdory pokynu vedoucího státního zástupce ze dne 23. 8. 2023, čj. ZN 2493/2021 74, směřujícího k urychlenému vyřízení podání,

5. dne 29. 5. 2023 cestou policejního orgánu doručené „stížnosti na postup policejního orgánu“ JUDr. K. A. S., Ph.D., ze dne 11. 5. 2023, kdy se jednalo o žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a trestního řádu, přičemž na toto podání nijak nereagoval, a to ani navzdory pokynu vedoucího státního zástupce ze dne 23. 8. 2023, čj. ZN 2493/2021 74, směřujícího k urychlenému vyřízení podání, přičemž zároveň v době nejméně od 22. 8. 2022 do 25. 7. 2023 v rozporu s § 159 trestního řádu rezignoval na kontrolu běhu lhůt pro skončení prověřování v uvedené věci, tedy zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozil důvěru v činnost státního zastupitelství a odbornost jeho postupu, čímž spáchal kárné provinění podle § 28 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a za to se mu ukládá, kárné opatření d ů t k a podle § 30 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.

1. Návrh na zahájení kárného řízení

[1] Kárný navrhovatel v kárném návrhu ze dne 26. 8. 2024, který byl Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému doručen dne 28. 8. 2024, uvedl, že dne 7. 7. 2021 policejní orgán vydal záznam o zahájení úkonů trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1 trestního zákoníku, útisku podle § 177 odst. 1 trestního zákoníku a křivého obvinění podle § 345 odst. 1, odst. 3 písm. c), e) trestního zákoníku, kterých se mohla dopustit podezřelá E. K. (rozená K.), tím, že: 1) „ode dne 14. 3. 2005, kdy byla usnesením OS Teplice dne 22. 8. 2022 (cit.) 1) ode dne 14. 3. 2005, kdy byla usnesením OS Teplice (zn.:15 P 70/2005 38) ustanovena opatrovnicí svého synovce, pošk. T. S., nar. X, zbaveného na základě jejího návrhu rozsudkem OS Teplice ze dne 2. 2. 2002 (zn.: 14 Ne 918/2004

30) způsobilosti k právním úkonům, nutila poškozeného T. S. k opakovaným psychiatrickým přešetřením, podávala podněty k jeho hospitalizaci v Psychiatrických zařízeních, nedohlížela řádně na jeho užívání předepsaných léčiv, ačkoli to vyplývalo z jejích povinností v rámci péče o opatrovance, nezajišťovala a nezajímala se o plnění nařízené ambulantní léčby poškozeného, což mělo za následek destabilizaci jeho zdravotního stavu, čímž došlo k trvalému a nevratnému zhoršení zdravotního stavu poškozeného.

Nadto dne 4. 2. 2013 umístila prověřovaná poškozeného, jako jeho opatrovnice, do Psychiatrické nemocnice v B. s tím, že jeho dosavadní ambulantní psychiatrická léčba bude přeměněna na ústavní, kdy PN B. následným dotazem na OS Teplice zjistila, že OS Teplice nerozhodne o přeměně léčby, a na základě tohoto zjištění dne 18. 4. 2013, poškozeného z léčby propustila, tedy prověřovaná umístila poškozeného do PN B. neoprávněně. Tímto jednáním se prověřovaná mohla dopustit týrání svěřené osoby vůči pošk.

T. S.. 2) poté, co dne 28. 12. 2016, převzala opatrovnictví poškozeného T. S., rozsudkem OS Ústí nad Labem ze dne 25. 10. 2016 (zn. 21 P 1/2016

586), pošk. JUDr. K. A. S., nar. X, a zamezila prověřované E. K. v nakládání s majetkem poškozeného T. S., začala prověřovaná podnikat systematické kroky jak proti pošk. JUDr. S., tak proti pošk. T. S., tím, že vůči pošk. S. prověřovaná neustále vyvolává šetření ze strany dotčených institucí, díky čemuž je poškozený nucen neustále podstupovat znalecká zkoumání a vyšetření, což má negativní dopad na jeho zdravotní stav, přičemž je nucen takováto šetření podstupovat, neboť je finančně závislý na svém invalidním důchodu a rentě, čímž ve svém konání prověřovaná využívá jeho tísně.

Dále pak vyvolává falešnými udáními na dotčené instituce prověřování i vůči pošk. JUDr. S., která je tímto neustále nucena bránit sebe, či svého opatrovance, což jí způsobuje stovky hodin časové ztráty, s fin. ztrátou za ušlý zisk min. 200 000, Kč a taktéž znepříjemňuje výkon funkce opatrovnice na nejvyšší možnou míru. Tímto jednáním se prověřovaná mohla dopustit tr. činu útisku vůči pošk. T. S. a pošk. JUDr. K. S.

3) dne 20. 3. 2019 podala prověřovaná na pošk. JUDr. S. k Městskému státnímu zastupitelství Praha tr. oznámení, kde uvedla, že se JUDr. S. dopustila tr. činnosti v rámci výkonu svého povolání advokátky, kdy věc byla následně prověřována Obvodním státním zastupitelstvím pro Prahu 2, ve věci byly zahájeny úkony tr. řízení dle § 158/3 tr. řádu dne 9. 5. 2019 (č.j. KRPA174555/TČ 2019

001292) vůči JUDr. K. S., pro podezření ze spáchání tr. činu zpronevěry. Ve svém podání vysvětlení v uvedené věci prověřovaná pak zjevně lhala, s úmyslem JUDr. S. uškodit. Dále pak dne 26. 5. 2019 podala prověřovaná k OSZ Praha 2 další tr. oznámení na JUDr. S. pro podezření ze spáchání tr. činu podvodu. Usnesením OŘ PČR Praha 2 ze dne 12. 11. 2019 (č.j. KRPA 17555

52/TŘ.2019

001292) bylo rozhodnuto o odložení obou tr. oznámení, jako nedůvodných. Prověřovaná dále podala stížnost proti usnesení na OSZ Praha 2, kdy tato byla taktéž zamítnuta. Tímto jednáním se dle JUDr. S. dopustila prověřovaná úmyslného křivého obvinění vůči poškozené, čímž měla být poškozeným: JUDr. K. A. S., nar. X, a T. S., nar. X, způsobena újma.

[2] Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonávalo Okresní státní zastupitelství v Teplicích pod sp. zn. ZN 2493/2021. Dozorovým státním zástupcem byl určen kárně obviněný.

[3] Prověřování nebylo skončeno ve lhůtě předvídané § 159 trestního řádu. Z tohoto důvodu požádal policejní orgán ve dnech 21. 9. 2021, 14. 3. 2022 a 25. 7. 2022 o prodloužení lhůty ke skončení prověřování. Návrhům bylo ze strany kárně obviněného jako dozorujícího státního zástupce vyhověno (naposledy dne 27. 7. 2022 se stanovenou lhůtou do 30. 9. 2022). Prověřování trvalo do dne 24. 7. 2023, kdy policejní orgán věc usnesením podle § 159a odst. 1 trestního řádu odložil.

[4] Ve všeobecném spise se od posledního prodloužení lhůty ze dne 27. 7. 2022 až do vydání usnesení o odložení věci nenachází jiné (později datované) listiny či přípisy týkající se běhu lhůt určených pro skončení prověřování.

[5] Ze všeobecného spisu ani nevyplývá, že by následně kárně obviněný postupoval dle příslušných ustanovení trestního řádu, které upravují prodlužování lhůt pro skončení prověřování (popř. že by kárně obviněný provedl prověrku spisu, věc konzultoval s policejním orgánem apod.). Naopak podle všeobecného spisu kárně obviněný věc dne 27. 7. 2022 lhůtoval na den 30. 8. 2022. Od té doby nebyl ve věci učiněn žádný úkon, a to až do dne 23. 8. 2023, kdy v ní učinil úkon vedoucí státní zástupce. Kárně obviněný tedy rezignoval na kontrolu běhu lhůt pro skončení prověřování v uvedené věci.

[6] Zároveň kárně obviněný nijak nereagoval na podání, která byla ve věci opakovaně činěna a byla mu opakovaně doručována do uvedeného spisu (nejméně ve dnech 22. 8. 2022, 8. 11. 2022, 15. 12. 2022, 9. 1. 2023, 13. 4. 2023 a 29. 5. 2023). První úkon učinil až dne 4. 3. 2024 (resp. dle spisového přehledu dne 29. 2. 2024), tj. po více než roce a půl od posledního prodloužení lhůty pro skončení prověřování ze dne 27. 7. 2022.

[7] Jednotlivá podání, která byla postupně do všeobecného spisu žurnalizována, aniž na ně kárně obviněný řádně reagoval, kárný navrhovatel rozvedl následovně.

[8] Dne 22. 8. 2022 bylo doručeno podání E. K., ve kterém předkládá své písemné vyjádření k věci a dokládá listinné důkazy, přičemž současně uvádí, že své vyjádření původně připravila pro policii, ale pak si uvědomila, že dozor vykonává státní zástupce, a tak jej předkládá státnímu zastupitelství. Uvedené podání je bez reakce kárně obviněného.

[9] Dne 8. 11. 2022 bylo doručeno podání JUDr. K. A. S., Ph.D., kterým se domáhá zprávy o tom, z jakého důvodu nebylo její trestní oznámení vyřízeno a věc skončena. Uvedené podání je opět bez reakce kárně obviněného.

[10] Dne 15. 12. 2022 (a doplněné dne 9. 1. 2023) bylo doručeno podání E. K. adresované vedoucímu státnímu zástupci, jímž se domáhala provedení vnitřního dohledu v uvedené věci. Toto podání je bez jakékoliv reakce kárně obviněného či vedoucího státního zástupce až do srpna 2023. Z dozorového spisu ovšem není zřejmé, zda a kdy bylo podání předloženo vedoucímu státnímu zástupci.

[11] Podáním ze dne 13. 4. 2023 se JUDr. K. A. S., Ph.D., domáhala přezkoumání postupu policejního orgánu v uvedené věci. Poukázala na průtahy a liknavý postup policejního orgánu. Podání zůstalo bez reakce kárně obviněného.

[12] Dne 29. 5. 2023 byl kárně obviněnému předložen policejním orgánem spisový materiál spolu se „stížností“ JUDr. K. A. S., Ph.D., na postup policejního orgánu v uvedené věci. Tato „stížnost" není v dozorovém spise založena a žurnalizována a teprve náhledem do ETŘ byla identifikována jako podání JUDr. K. A. S., Ph.D., datované dnem 11. 5. 2023 a doručené policejnímu orgánu dne 15. 5. 2023, ve kterém podatelka poukazuje mj. na „bezprecedentní prodlevy při vyšetřování“, resp. nepřiměřenou délku trestního řízení. Podání je opět bez reakce kárně obviněného.

[13] Dne 25. 7. 2023 doručil kárně obviněnému policejní orgán usnesení o odložení věci. Kárně obviněný na to opět nijak nereagoval.

[14] Prvním úkonem ve věci od 27. 7. 2022 tak byl až přípis vedoucího státního zástupce okresního státního zastupitelství ze dne 23. 8. 2023, kterým E. K. sdělil, že její předchozí podání (označené jako žádost o provedení vnitřního dohledu) bylo posouzeno jako stížnost na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství. Tato stížnost však nebyla shledána důvodnou. Téhož dne dal vedoucí státní zástupce přípisem čj. ZN 2493/2021

74 kárně obviněnému jako dozorovému státnímu zástupci pokyn k urychlenému vyřízení podání JUDr. K. A. S., Ph.D., ze dnů 13. 4. 2023 a 29. 5. 2023 (pokyn se netýká podání ze dne 8. 11. 2022, ačkoliv se tohoto měl rovněž týkat). Ze záznamu ze dne 20. 9. 2023 pak vyplývá, že pokyn měl být splněn později, a to po dohodě s vedoucím státním zástupcem. Ze spisu však nevyplývá, že by byl uvedený pokyn vedoucího státního zástupce splněn, resp. o jeho splnění nejsou v dozorovém spise žádné podklady.

[15] Ve věci kárně obviněný učinil úkon až dne 4. 3. 2024, resp. dle spisového přehledu dne 29. 2. 2024. Jednalo se o první úkon od 27. 7. 2022, kterým kárně obviněný vyrozuměl E. K., že v postupu policejního orgánu neshledal pochybení ani průtahy. V tomto přípise kárně obviněný rovněž uvedl, že jím reaguje na veškerá podání podatelky.

[16] Kárný navrhovatel shrnul, že kárně obviněný jako dozorový státní zástupce nereagoval v přiměřených lhůtách na podání, která byla do spisu postupně v době od 22. 8. 2022 žurnalizována. Řada uvedených podání přitom měla být vyhodnocena jako žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a trestního řádu, které měly být dle § 157a odst. 1 trestního řádu vyřízeny neprodleně. Kárně obviněný však daná podání v přiměřených lhůtách nevyřídil a v rozhodné době nevykonával důsledně dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, a to včetně řádné kontroly dodržování lhůt pro skončení prověřování.

Z obsahu všeobecného spisu tak vyplývají nedůvodné průtahy na straně kárně obviněného jako dozorového státního zástupce včetně nedůsledného výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v uvedené věci, a to nejméně v době od 22. 8. 2022 dílem do 29. 2. 2024, kdy byla vyřízena část do té doby nevyřízených podání ze strany podatelky E. K. ze dnů 22. 8. 2022, 15. 12. 2022, 9. 1. 2023, (10. 7. 2023, 17. 1. 2024, 5. 2. 2024 a 20. 2. 2024 tato nejsou předmětem kárného návrhu), dílem do dne podání kárného návrhu, kdy nebyla vyřízena podání podatelky JUDr.

K. A. S., Ph.D., ze dnů 8. 11. 2022, 13. 4. 2023 a 29. 5. 2023. Kárný navrhovatel zdůraznil, že v případě podání JUDr. K. A. S., Ph.D., se jednalo o žádosti o přezkum postupu policejního orgánu dle§ 157a trestního řádu, které nebyly kárně obviněným vyřízeny (ani vůči nim nebyl učiněn jiný úkon), a to navzdory výslovnému pokynu vedoucího státního zástupce ze dne 23. 8. 2023. Ve věci tedy jednak došlo k nečinnosti a zcela neodůvodněným průtahům ze strany kárně obviněného, který rezignoval na kontrolu běhu zákonných lhůt pro skončení prověřování v uvedené věci v době od 27.

7. 2022 až do skončení věci odložením dne 24. 7. 2023, a dále kárně obviněný dostatečně nereagoval na podání, která byla ve věci opakovaně činěna. Některá podání nevyřídil vůbec (podání JUDr. K. A. S., Ph.D.) a některá podání vyřídil v nepřiměřeně dlouhé lhůtě (podání E. K.). Daný všeobecný spis se přitom u kárně obviněného nacházel od 22. 8. 2022 do 4. 3. 2024, poté byl do 6. 5. 2024 založen.

[17] K osobě kárně obviněného kárný navrhovatel uvedl, že kárně obviněnému byly v minulosti uděleny výtky ze dne 8. 10. 2012 a ze dne 23. 6. 2023, a to pro jednání spočívající v průtazích při rozhodování stížností; jedná se tedy o typově shodná pochybení jako v nyní posuzované věci.

[18] Kárný navrhovatel navrhl kárné opatření spočívající v udělení důtky, protože pochybení kárně obviněného, který je uznal, se sice týkala vícero podání, ale v rámci jen jednoho všeobecného spisu. Dosavadní činnost kárně obviněného nebyla předmětem kárného řízení. Uložení nejmírnějšího kárného opatření se tak jeví jako dostačující nápravné opatření.

[19] Předseda kárného senátu doručil kárně obviněnému návrh na zahájení řízení a dotázal se obou účastníků, zda s ohledem na stanovisko kárně obviněného vyplývající již z kárného návrhu mají zájem jednat o dohodě o vině a kárném opatření.

[20] Kárný navrhovatel a kárně obviněný poté dne 7. 10. 2024 uzavřeli dohodu o vině a kárném opatření, kterou dne 9. 10. 2024 kárný navrhovatel doručil kárnému soudu a navrhl, aby ji kárný soud schválil.

1. Návrh na zahájení kárného řízení [1] Kárný navrhovatel v kárném návrhu ze dne 26. 8. 2024, který byl Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému doručen dne 28. 8. 2024, uvedl, že dne 7. 7. 2021 policejní orgán vydal záznam o zahájení úkonů trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1 trestního zákoníku, útisku podle § 177 odst. 1 trestního zákoníku a křivého obvinění podle § 345 odst. 1, odst. 3 písm. c), e) trestního zákoníku, kterých se mohla dopustit podezřelá E. K. (rozená K.), tím, že: 1) „ode dne 14. 3. 2005, kdy byla usnesením OS Teplice dne 22. 8. 2022 (cit.) 1) ode dne 14. 3. 2005, kdy byla usnesením OS Teplice (zn.:15 P 70/2005 38) ustanovena opatrovnicí svého synovce, pošk. T. S., nar. X, zbaveného na základě jejího návrhu rozsudkem OS Teplice ze dne 2. 2. 2002 (zn.: 14 Ne 918/2004 30) způsobilosti k právním úkonům, nutila poškozeného T. S. k opakovaným psychiatrickým přešetřením, podávala podněty k jeho hospitalizaci v Psychiatrických zařízeních, nedohlížela řádně na jeho užívání předepsaných léčiv, ačkoli to vyplývalo z jejích povinností v rámci péče o opatrovance, nezajišťovala a nezajímala se o plnění nařízené ambulantní léčby poškozeného, což mělo za následek destabilizaci jeho zdravotního stavu, čímž došlo k trvalému a nevratnému zhoršení zdravotního stavu poškozeného. Nadto dne 4. 2. 2013 umístila prověřovaná poškozeného, jako jeho opatrovnice, do Psychiatrické nemocnice v B. s tím, že jeho dosavadní ambulantní psychiatrická léčba bude přeměněna na ústavní, kdy PN B. následným dotazem na OS Teplice zjistila, že OS Teplice nerozhodne o přeměně léčby, a na základě tohoto zjištění dne 18. 4. 2013, poškozeného z léčby propustila, tedy prověřovaná umístila poškozeného do PN B. neoprávněně. Tímto jednáním se prověřovaná mohla dopustit týrání svěřené osoby vůči pošk. T. S.. 2) poté, co dne 28. 12. 2016, převzala opatrovnictví poškozeného T. S., rozsudkem OS Ústí nad Labem ze dne 25. 10. 2016 (zn. 21 P 1/2016 586), pošk. JUDr. K. A. S., nar. X, a zamezila prověřované E. K. v nakládání s majetkem poškozeného T. S., začala prověřovaná podnikat systematické kroky jak proti pošk. JUDr. S., tak proti pošk. T. S., tím, že vůči pošk. S. prověřovaná neustále vyvolává šetření ze strany dotčených institucí, díky čemuž je poškozený nucen neustále podstupovat znalecká zkoumání a vyšetření, což má negativní dopad na jeho zdravotní stav, přičemž je nucen takováto šetření podstupovat, neboť je finančně závislý na svém invalidním důchodu a rentě, čímž ve svém konání prověřovaná využívá jeho tísně. Dále pak vyvolává falešnými udáními na dotčené instituce prověřování i vůči pošk. JUDr. S., která je tímto neustále nucena bránit sebe, či svého opatrovance, což jí způsobuje stovky hodin časové ztráty, s fin. ztrátou za ušlý zisk min. 200 000, Kč a taktéž znepříjemňuje výkon funkce opatrovnice na nejvyšší možnou míru. Tímto jednáním se prověřovaná mohla dopustit tr. činu útisku vůči pošk. T. S. a pošk. JUDr. K. S. 3) dne 20. 3. 2019 podala prověřovaná na pošk. JUDr. S. k Městskému státnímu zastupitelství Praha tr. oznámení, kde uvedla, že se JUDr. S. dopustila tr. činnosti v rámci výkonu svého povolání advokátky, kdy věc byla následně prověřována Obvodním státním zastupitelstvím pro Prahu 2, ve věci byly zahájeny úkony tr. řízení dle § 158/3 tr. řádu dne 9. 5. 2019 (č.j. KRPA174555/TČ 2019 001292) vůči JUDr. K. S., pro podezření ze spáchání tr. činu zpronevěry. Ve svém podání vysvětlení v uvedené věci prověřovaná pak zjevně lhala, s úmyslem JUDr. S. uškodit. Dále pak dne 26. 5. 2019 podala prověřovaná k OSZ Praha 2 další tr. oznámení na JUDr. S. pro podezření ze spáchání tr. činu podvodu. Usnesením OŘ PČR Praha 2 ze dne 12. 11. 2019 (č.j. KRPA 17555 52/TŘ.2019 001292) bylo rozhodnuto o odložení obou tr. oznámení, jako nedůvodných. Prověřovaná dále podala stížnost proti usnesení na OSZ Praha 2, kdy tato byla taktéž zamítnuta. Tímto jednáním se dle JUDr. S. dopustila prověřovaná úmyslného křivého obvinění vůči poškozené, čímž měla být poškozeným: JUDr. K. A. S., nar. X, a T. S., nar. X, způsobena újma. [2] Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonávalo Okresní státní zastupitelství v Teplicích pod sp. zn. ZN 2493/2021. Dozorovým státním zástupcem byl určen kárně obviněný. [3] Prověřování nebylo skončeno ve lhůtě předvídané § 159 trestního řádu. Z tohoto důvodu požádal policejní orgán ve dnech 21. 9. 2021, 14. 3. 2022 a 25. 7. 2022 o prodloužení lhůty ke skončení prověřování. Návrhům bylo ze strany kárně obviněného jako dozorujícího státního zástupce vyhověno (naposledy dne 27. 7. 2022 se stanovenou lhůtou do 30. 9. 2022). Prověřování trvalo do dne 24. 7. 2023, kdy policejní orgán věc usnesením podle § 159a odst. 1 trestního řádu odložil. [4] Ve všeobecném spise se od posledního prodloužení lhůty ze dne 27. 7. 2022 až do vydání usnesení o odložení věci nenachází jiné (později datované) listiny či přípisy týkající se běhu lhůt určených pro skončení prověřování. [5] Ze všeobecného spisu ani nevyplývá, že by následně kárně obviněný postupoval dle příslušných ustanovení trestního řádu, které upravují prodlužování lhůt pro skončení prověřování (popř. že by kárně obviněný provedl prověrku spisu, věc konzultoval s policejním orgánem apod.). Naopak podle všeobecného spisu kárně obviněný věc dne 27. 7. 2022 lhůtoval na den 30. 8. 2022. Od té doby nebyl ve věci učiněn žádný úkon, a to až do dne 23. 8. 2023, kdy v ní učinil úkon vedoucí státní zástupce. Kárně obviněný tedy rezignoval na kontrolu běhu lhůt pro skončení prověřování v uvedené věci. [6] Zároveň kárně obviněný nijak nereagoval na podání, která byla ve věci opakovaně činěna a byla mu opakovaně doručována do uvedeného spisu (nejméně ve dnech 22. 8. 2022, 8. 11. 2022, 15. 12. 2022, 9. 1. 2023, 13. 4. 2023 a 29. 5. 2023). První úkon učinil až dne 4. 3. 2024 (resp. dle spisového přehledu dne 29. 2. 2024), tj. po více než roce a půl od posledního prodloužení lhůty pro skončení prověřování ze dne 27. 7. 2022. [7] Jednotlivá podání, která byla postupně do všeobecného spisu žurnalizována, aniž na ně kárně obviněný řádně reagoval, kárný navrhovatel rozvedl následovně. [8] Dne 22. 8. 2022 bylo doručeno podání E. K., ve kterém předkládá své písemné vyjádření k věci a dokládá listinné důkazy, přičemž současně uvádí, že své vyjádření původně připravila pro policii, ale pak si uvědomila, že dozor vykonává státní zástupce, a tak jej předkládá státnímu zastupitelství. Uvedené podání je bez reakce kárně obviněného. [9] Dne 8. 11. 2022 bylo doručeno podání JUDr. K. A. S., Ph.D., kterým se domáhá zprávy o tom, z jakého důvodu nebylo její trestní oznámení vyřízeno a věc skončena. Uvedené podání je opět bez reakce kárně obviněného. [10] Dne 15. 12. 2022 (a doplněné dne 9. 1. 2023) bylo doručeno podání E. K. adresované vedoucímu státnímu zástupci, jímž se domáhala provedení vnitřního dohledu v uvedené věci. Toto podání je bez jakékoliv reakce kárně obviněného či vedoucího státního zástupce až do srpna 2023. Z dozorového spisu ovšem není zřejmé, zda a kdy bylo podání předloženo vedoucímu státnímu zástupci. [11] Podáním ze dne 13. 4. 2023 se JUDr. K. A. S., Ph.D., domáhala přezkoumání postupu policejního orgánu v uvedené věci. Poukázala na průtahy a liknavý postup policejního orgánu. Podání zůstalo bez reakce kárně obviněného. [12] Dne 29. 5. 2023 byl kárně obviněnému předložen policejním orgánem spisový materiál spolu se „stížností“ JUDr. K. A. S., Ph.D., na postup policejního orgánu v uvedené věci. Tato „stížnost" není v dozorovém spise založena a žurnalizována a teprve náhledem do ETŘ byla identifikována jako podání JUDr. K. A. S., Ph.D., datované dnem 11. 5. 2023 a doručené policejnímu orgánu dne 15. 5. 2023, ve kterém podatelka poukazuje mj. na „bezprecedentní prodlevy při vyšetřování“, resp. nepřiměřenou délku trestního řízení. Podání je opět bez reakce kárně obviněného. [13] Dne 25. 7. 2023 doručil kárně obviněnému policejní orgán usnesení o odložení věci. Kárně obviněný na to opět nijak nereagoval. [14] Prvním úkonem ve věci od 27. 7. 2022 tak byl až přípis vedoucího státního zástupce okresního státního zastupitelství ze dne 23. 8. 2023, kterým E. K. sdělil, že její předchozí podání (označené jako žádost o provedení vnitřního dohledu) bylo posouzeno jako stížnost na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství. Tato stížnost však nebyla shledána důvodnou. Téhož dne dal vedoucí státní zástupce přípisem čj. ZN 2493/2021 74 kárně obviněnému jako dozorovému státnímu zástupci pokyn k urychlenému vyřízení podání JUDr. K. A. S., Ph.D., ze dnů 13. 4. 2023 a 29. 5. 2023 (pokyn se netýká podání ze dne 8. 11. 2022, ačkoliv se tohoto měl rovněž týkat). Ze záznamu ze dne 20. 9. 2023 pak vyplývá, že pokyn měl být splněn později, a to po dohodě s vedoucím státním zástupcem. Ze spisu však nevyplývá, že by byl uvedený pokyn vedoucího státního zástupce splněn, resp. o jeho splnění nejsou v dozorovém spise žádné podklady. [15] Ve věci kárně obviněný učinil úkon až dne 4. 3. 2024, resp. dle spisového přehledu dne 29. 2. 2024. Jednalo se o první úkon od 27. 7. 2022, kterým kárně obviněný vyrozuměl E. K., že v postupu policejního orgánu neshledal pochybení ani průtahy. V tomto přípise kárně obviněný rovněž uvedl, že jím reaguje na veškerá podání podatelky. [16] Kárný navrhovatel shrnul, že kárně obviněný jako dozorový státní zástupce nereagoval v přiměřených lhůtách na podání, která byla do spisu postupně v době od 22. 8. 2022 žurnalizována. Řada uvedených podání přitom měla být vyhodnocena jako žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a trestního řádu, které měly být dle § 157a odst. 1 trestního řádu vyřízeny neprodleně. Kárně obviněný však daná podání v přiměřených lhůtách nevyřídil a v rozhodné době nevykonával důsledně dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, a to včetně řádné kontroly dodržování lhůt pro skončení prověřování. Z obsahu všeobecného spisu tak vyplývají nedůvodné průtahy na straně kárně obviněného jako dozorového státního zástupce včetně nedůsledného výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v uvedené věci, a to nejméně v době od 22. 8. 2022 dílem do 29. 2. 2024, kdy byla vyřízena část do té doby nevyřízených podání ze strany podatelky E. K. ze dnů 22. 8. 2022, 15. 12. 2022, 9. 1. 2023, (10. 7. 2023, 17. 1. 2024, 5. 2. 2024 a 20. 2. 2024 tato nejsou předmětem kárného návrhu), dílem do dne podání kárného návrhu, kdy nebyla vyřízena podání podatelky JUDr. K. A. S., Ph.D., ze dnů 8. 11. 2022, 13. 4. 2023 a 29. 5. 2023. Kárný navrhovatel zdůraznil, že v případě podání JUDr. K. A. S., Ph.D., se jednalo o žádosti o přezkum postupu policejního orgánu dle§ 157a trestního řádu, které nebyly kárně obviněným vyřízeny (ani vůči nim nebyl učiněn jiný úkon), a to navzdory výslovnému pokynu vedoucího státního zástupce ze dne 23. 8. 2023. Ve věci tedy jednak došlo k nečinnosti a zcela neodůvodněným průtahům ze strany kárně obviněného, který rezignoval na kontrolu běhu zákonných lhůt pro skončení prověřování v uvedené věci v době od 27. 7. 2022 až do skončení věci odložením dne 24. 7. 2023, a dále kárně obviněný dostatečně nereagoval na podání, která byla ve věci opakovaně činěna. Některá podání nevyřídil vůbec (podání JUDr. K. A. S., Ph.D.) a některá podání vyřídil v nepřiměřeně dlouhé lhůtě (podání E. K.). Daný všeobecný spis se přitom u kárně obviněného nacházel od 22. 8. 2022 do 4. 3. 2024, poté byl do 6. 5. 2024 založen. [17] K osobě kárně obviněného kárný navrhovatel uvedl, že kárně obviněnému byly v minulosti uděleny výtky ze dne 8. 10. 2012 a ze dne 23. 6. 2023, a to pro jednání spočívající v průtazích při rozhodování stížností; jedná se tedy o typově shodná pochybení jako v nyní posuzované věci. [18] Kárný navrhovatel navrhl kárné opatření spočívající v udělení důtky, protože pochybení kárně obviněného, který je uznal, se sice týkala vícero podání, ale v rámci jen jednoho všeobecného spisu. Dosavadní činnost kárně obviněného nebyla předmětem kárného řízení. Uložení nejmírnějšího kárného opatření se tak jeví jako dostačující nápravné opatření. [19] Předseda kárného senátu doručil kárně obviněnému návrh na zahájení řízení a dotázal se obou účastníků, zda s ohledem na stanovisko kárně obviněného vyplývající již z kárného návrhu mají zájem jednat o dohodě o vině a kárném opatření. [20] Kárný navrhovatel a kárně obviněný poté dne 7. 10. 2024 uzavřeli dohodu o vině a kárném opatření, kterou dne 9. 10. 2024 kárný navrhovatel doručil kárnému soudu a navrhl, aby ji kárný soud schválil.

2. Ústní jednání [21] Dne 27. 11. 2024 proběhlo ve věci ústní jednání, kterého se zúčastnil kárný navrhovatel i kárně obviněný. [22] Předseda senátu podal stručnou zprávu o dosavadním stavu řízení a poučil kárně obviněného o jeho právech dle zákona o kárném řízení a trestního řádu. [23] Předseda senátu rovněž kárně obviněného poučil v souladu s § 314q odst. 3 trestního řádu, přičemž kárně obviněný potvrdil, že sjednané dohodě rozumí, prohlášení o tom, že spáchal skutek, který je mu kladen za vinu, učinil dobrovolně a bez nátlaku a byl poučen o svém právu na obhajobu, jakož jsou mu též známy důsledky sjednání dohody, tedy že se vzdává práva na projednání věci při ústním jednání.

3. Hodnocení kárného soudu [24] Podle § 24 odst. 1 věty první zákona o státním zastupitelství státní zástupce je při výkonu své funkce povinen odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zastupitelství stanoví; zejména je povinen postupovat odborně, svědomitě, odpovědně, nestranně, spravedlivě a bez zbytečných průtahů. [25] Nejvyšší správní soud již v minulosti dospěl k závěru, že i v kárném řízení je na základě § 25 zákona o kárném řízení přiměřeně aplikovatelný institut dohody o vině a trestu dle trestního řádu (viz usnesení NSS ze dne 17. 1. 2019, čj. 13 Kss 5/2018 71, popř. též rozhodnutí NSS ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019 87). Kárný soud proto posuzoval podmínky pro schválení dohody o vině a kárném opatření stanovené trestním řádem. [26] Kárný soud nemůže podle § 314r odst. 2 trestního řádu dohodu schválit mimo jiné tehdy, pokud je nesprávná, což zahrnuje i situaci, že je v rozporu se zákonem (viz rozhodnutí NSS ze dne 15. 4. 2019, čj. 11 Kss 8/2018 199). [27] Podle § 175a trestního řádu lze o dohodě o vině a trestu jednat jen tehdy, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem a že jej spáchal obviněný. Při přiměřené aplikaci těchto ustanovení na základě § 25 zákona o kárném řízení tedy musí z dosud zajištěných podkladů vyplývat, že se stal skutek, tento skutek je kárným proviněním a že jej spáchal kárně obviněný. [28] Kárný soud dospěl k závěru, že tyto podmínky jsou splněny. Skutek tak, jak je popsán ve skutkové větě kárného návrhu a dohodě o vině a kárném opatření, odpovídá podkladům ve spise a tento skutek je kárným proviněním. [29] Rozhodovací praxe kárného senátu ve věcech státních zástupců dovodila, že s ohledem na zásadu subsidiarity kárného postihu lze dovozovat kárnou odpovědnost v případě porušení povinností vyřizovat věci v přiměřené lhůtě jedině v závažných případech, v nichž nepostačuje uplatnění mechanismů dohledu a řízení v soustavě státního zastupitelství. V případě průtahů považoval za kárné provinění jen delší nečinnost, při níž státní zástupce nevyřídil přidělenou věc, ačkoli tak mohl učinit bez újmy na zpracovávání jeho další agendy. Újmou je samozřejmě míněno i to, že i ostatní věci mohly být zpracovány v souladu se zákonem, odborně a účinně. Skutková podstata kárného provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství je v případě průtahů naplněna zpravidla při delší nečinnosti, při níž státní zástupce po obdržení příslušného podání neučiní žádný relevantní úkon ve lhůtě tří měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZT a ve lhůtě dvou měsíců u věcí zapsaných v rejstřících ZN a ZM, ačkoli tak může učinit bez újmy na zpracovávání jeho další agendy a stane se tak ve více věcech, případně u stěžejních podání jde o lhůtu určenou zákonem nebo pokud určena není, pak maximálně ve lhůtě 2 týdnů (např. rozhodnutí NSS ze dne 19. 2. 2020, čj. 12 Ksz 10/2019 127). [30] V nyní projednávané věci sice došlo k průtahům jen v jedné věci, ovšem nelze přehlédnout, že se tak se dělo v případě více podání a přes výslovný pokyn vedoucího státního zástupce ze dne 23. 8. 2023, přičemž tento stav trval s ohledem na povahu podání extrémně dlouhou dobu. [31] Kárně obviněný zjištěný skutkový stav činí nesporný, sám své pochybení doznává a není pochyb, že na jeho straně došlo k nečinnosti a průtahům, jak byly popsány výše. Průtahy je přitom z hlediska kárného práva hmotného třeba považovat za dílčí útoky pokračujícího kárného provinění, pokud se jich kárně obviněný dopustil v blízké časové souvislosti (rozhodnutí NSS ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 1 Skno 8/2006, či rozhodnutí NSS ze dne 9. 10. 2018, čj. 12 Ksz 4/2018 69). V nyní posuzované věci nikdo netvrdí a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že v nynější věci byly dány výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly to, aby kárně obviněný dotčená podání nestihl vyřídit včas. [32] Nejvyšší správní soud jako soud kárný tedy shrnuje, že kárně obviněný ve věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Teplicích pod sp. zn. ZN 2493/2021zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce státního zástupce odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných průtahů, které jsou stanoveny v § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství. Jednalo se přitom o zavinění minimálně ve formě nevědomé nedbalosti, neboť obviněný takto jednal po delší dobu i navzdory pokynu vedoucího státního zástupce. Kárně obviněný nechtěl svým jednáním způsobit porušení zájmu chráněného zákonem, avšak vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům o tom vědět měl a mohl. [33] S přihlédnutím ke všem okolnostem posuzované věci lze dospět k závěru, že kárně obviněný daným skutkem spáchal kárné provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství. [34] Kárný soud podle přiměřeného použití § 314r odst. 2 trestního řádu dohodu neschválí též v případě, že jsou druh a výše navrženého kárného opatření zjevně nepřiměřené závažnosti kárného provinění. Důvodem pro neschválení dohody o vině a kárném opatření podle § 314r odst. 2 trestního řádu, pokud se jedná o sjednané kárné opatření, je pouze situace, kdy je kárné opatření zcela zjevně nepřiměřené závažnosti spáchaného kárného provinění (k tomu srov. např. rozhodnutí NSS ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019 87, ze dne 1. 6. 2020, čj. 11 Kss 2/2020 88, ze dne 16. 12. 2020, čj. 12 Ksz 5/2020 49). V projednávané věci kárný soud s ohledem na všechny její okolnosti neshledal kárné opatření v podobě důtky zjevně nepřiměřeným. [35] Kárný senát zohlednil doznání viny kárně obviněným, jakož i sebereflexi, kterou projevil. [36] V této souvislosti je rovněž vhodné zdůraznit, že při schvalování dohody o vině a kárném opatření by měl kárný soud zohlednit, že on sám druh kárného opatření nevybírá ani neurčuje jeho výměru. Dohoda byla uzavřena na základě vzájemné shody kárného navrhovatele a kárně obviněného, a měla by tedy být určitým kompromisem, který by měl kárný soud v rámci možností respektovat (srov. rozhodnutí ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019 87). [37] Z uvedených důvodů kárný soud shledal, že jsou splněny podmínky pro schválení dohody stanovené v § 314r trestního řádu, a proto ji výrokem I schválil. [38] Výrokem II pak kárný soud v souladu s § 314r odst. 4 trestního řádu rozhodl o vině kárně obviněného a o kárném opatření v souladu s uzavřenou a schválenou dohodou o vině a kárném opatření.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 27. listopadu 2024

Mgr. Ondřej Mrákota předseda kárného senátu