13 Kss 3/2024 – Nejvyšší správní soud

13 Kss 3/2024- 55 - text

13 Kss 3/2024 - 59 pokračování

R O Z H O D N U T Í

Kárný senát Nejvyššího správního soudu jakožto soudu kárného složený z předsedy senátu JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., členů JUDr. Tomáše Durdíka a JUDr. Tomáše Uldricha a přísedících Mgr. Táni Dočekalové, JUDr. Ing. Ondřeje Lichnovského a prof. JUDr. Aleny Mackové, Ph.D., projednal v ústním jednání dne 22. 1. 2025 kárný návrh ze dne 12. 8. 2024 kárné navrhovatelky: předsedkyně Okresního soudu v Bruntále, se sídlem Partyzánská 1453/11, Bruntál, proti kárně obviněnému: Mgr. Pavel Ticháček, soudce Okresního soudu v Bruntále, a rozhodl

I.

Podle § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění účinném do 31. 12. 2024, se zastavuje řízení o kárné odpovědnosti kárně obviněného, Mgr. Pavla Ticháčka, nar. X soudce Okresního soudu v Bruntále, pro skutek spočívající v tom, že přes skutečnost, že byl dne 20. 10. 2022 jmenován do funkce soudce a dnem 21. 10. 2022 přidělen k výkonu funkce soudce k Okresnímu soudu v Bruntále a vzhledem k tomu mu byl pozastaven výkon advokacie, a pozbyl tak ve smyslu § 9a písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, oprávnění poskytovat právní služby jako advokát, působil jako opatrovník v detenční agendě „L“ u Obvodního soudu pro Prahu 8 v řízeních následujících spisových značek, která nebyla pravomocně skončena před datem 20.

10. 2022: 28 L 254/2022, 28 L 256/2022, 28 L 265/2022, 28 L 268/2022, 28 L 270/2022, 28 L 293/2022, 28 L 304/2022, 28 L 305/2022, 28 L 307/2022, 28 L 309/2022, 28 L 310/2022, 28 L 316/2022, 28 L 325/2022, 28 L 327/2022, 28 L 328/2022, 28 L 332/2022, 28 L 333/2022, 28 L 335/2022, 28 L 336/2022 a 28 L 337/2022, čímž měl spáchat kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, protože kárná navrhovatelka vzala svůj kárný návrh v této části zpět. II.

Podle § 314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), přiměřeně aplikovaného v kárném řízení dle § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění účinném do 31. 12. 2024, se schvaluje dohoda o vině a kárném opatření, která byla uzavřena v Bruntále dne 10. 12. 2024 mezi kárnou navrhovatelkou, předsedkyní Okresního soudu v Bruntále Mgr. Hanou Rapušákovou, a kárně obviněným soudcem Okresního soudu v Bruntále Mgr. Pavlem Ticháčkem, a potvrzena stranami na ústním jednání dne 22. 1. 2025, a

Mgr. Pavel Ticháček, nar. X, soudce Okresního soudu v Bruntále, se uznává vinným podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění účinném do 31. 12. 2024, že přestože byl dne 20. 10. 2022 jmenován do funkce soudce a v souladu se zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii, mu byl dne 21. 10. 2022 pozastaven výkon advokacie, čímž pozbyl oprávnění poskytovat právní služby jako advokát: a) byl nadále veden v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů vedeným Ministerstvem spravedlnosti jako advokát poskytující pomoc obětem trestné činnosti, kdy až dne 7. 4. 2024 požádal o výmaz z uvedeného registru a dne 16. 4. 2024 z něj byl vyškrtnut, b) byl usnesením Okresního soudu v Berouně ze dne 1. 6. 2023, čj. 0 Nt 1137/2023

4, podle § 51a odst. 4 trestního řádu ustanoven zmocněncem poškozených v trestním řízení vedeném Policí ČR, Krajským ředitelstvím policie Středočeského kraje, Územním odborem Beroun, Oddělením obecné kriminality, pod sp. zn. KRPS 241825

108/TČ

2022

010271, přičemž neuvědomil orgány činné v trestním řízení, že není oprávněn vykonávat funkci zmocněnce poškozených, a JUDr. Bc. Jarmila Ticháčková Mateřanková až dne 13. 6. 2023 oznámila a doložila Policii ČR, že je zástupkyní ustanoveného zmocněnce – kárně obviněného, c) nejméně do 30. 3. 2024 se prezentoval jako advokát prostřednictvím webových stránek www.aktichacek.cz, kde nabízel poskytování právních služeb jako advokát, tedy zaviněně porušil povinnosti soudce stanovené v § 80 odst. 5 a § 80 odst. 2 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, čímž ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů (§ 80 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích). Tím spáchal kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích a za to se mu ukládá podle § 88 odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích kárné opatření důtka.

[1] Předsedkyně Okresního soudu v Bruntále (dále též „navrhovatelka“) podala dne 12. 8. 2024 podle § 8 odst. 2 písm. g) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve zněním účinném do 31. 12. 2024 (dále též „kárný zákon“) k Nejvyššímu správnímu soudu jakožto kárnému soudu kárný návrh z téhož dne na zahájení kárného řízení proti soudci tohoto soudu Mgr. Pavlu Ticháčkovi (dále též „kárně obviněný“ nebo „soudce“). Obvinila jej ve smyslu § 86 a § 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), že jednáním popsaným v kárném návrhu zaviněně porušil povinnosti soudce a dopustil se kárného provinění.

[2] Navrhovatelka konkrétně uvedla, že byla podnětem Okresního státního zastupitelství v Berouně ze dne 21. 3. 2024 upozorněna na to, že kárně obviněný se mohl dopustit protiprávního jednání. V součinnosti s vedením Krajského soudu v Ostravě podnět prošetřila a zjistila, že se skutečně dopustil jednání, kterým porušil povinnosti soudce a kterým mohl zavdat příčinu ke snížení důvěry v soudnictví. Kárně obviněný byl dne 20. 10. 2022 jmenován do funkce soudce a dnem 21. 10. 2022 přidělen k výkonu funkce k Okresnímu soudu v Bruntále. Vzhledem k tomu, mu byl podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, dne 21. 10. 2022 pozastaven výkon advokacie, pozbyl tím tedy oprávnění poskytovat právní služby jako advokát. Od 21. 10. 2022 vystupovala jako jeho zástupkyně dle § 27 odst. 1 a 2 uvedeného zákona jeho manželka (JUDr. Bc. Jarmila Ticháčková Mateřanková). Přesto byl ovšem kárně obviněný nadále veden v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů vedeném Ministerstvem spravedlnosti (dále též „ministerstvo“) jako advokát poskytující pomoc obětem trestné činnosti, a to u všech okresních soudů v ČR, vyjma okresních soudů v působnosti Krajského soudu v Ostravě a okresních soudů v Kroměříži, Prostějově, Uherském Hradišti a Zlíně. Dotazem na ministerstvo kárná navrhovatelka ověřila, že kárně obviněný byl do uvedeného registru zapsán dne 19. 2. 2020 na základě své žádosti, vyškrtnut byl na vlastní žádost až dne 16. 4. 2024. Přes výslovný dotaz nebylo zjištěno, proč pro potřeby některých soudů kárně obviněný v registru nefiguroval.

[3] Navrhovatelka dále uvedla, že usnesením Okresního soudu v Berouně ze dne 1. 6. 2023, čj. 0 Nt 1137/2023 4, byl kárně obviněný dle § 51a odst. 4 trestního řádu ustanoven zmocněncem poškozených ve shora označeném trestním řízení. V návaznosti na to JUDr. Bc. Ticháčková Mateřanková sdělila dne 13. 6. 2023 orgánům činným v trestním řízení, že se zmocněnec poškozených chce účastnit vyšetřovacích úkonů ve věci a doložila potvrzení České advokátní komory o tom, že se stala zástupkyní kárně obviněného. Usnesení tedy bylo vydáno až v době, kdy měl kárně obviněný pozastaven výkon advokacie. Bylo povinností kárně obviněného sdělit uvedenému okresnímu soudu, že k zastupování poškozených není oprávněn. Prostřednictvím místopředsedů krajských soudů byla dále provedena lustrace u všech okresních soudů, zda byl kárně obviněný ustanoven v jejich obvodu po 21. 10. 2022 zmocněncem poškozených. Bylo zjištěno, že po tomto datu působil jako opatrovník v detenční agendě „L“ u Obvodního soudu pro Prahu 8. Pravomocně před tímto datem nebyla skončena řízení výše uvedených spisových značek. Navrhovatelka dále zjistila, že kárně obviněný ve stejném období prostřednictvím internetových stránek advokátní kanceláře www.aktichacek.cz nabízel poskytování právních služeb jako advokát. Navrhovatelka tedy uzavřela, že kárně obviněný vykonával funkci soudce, současně byl evidován jako advokát v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů, převzal v konkrétní věci zastoupení a prezentoval se jako advokát prostřednictvím internetových stránek. Postupoval tedy v rozporu s § 80 odst. 5 písm. b) zákona o soudech a soudcích a zároveň porušil povinnost soudce stanovenou dle § 80 odst. 2 písm. b) téhož zákona. Jelikož ke dni podání kárného návrhu upustil od jednání, které je mu kladeno za vinu, učinil potřebná opatření k zamezení vzniku obdobných situací a vyjádřil lítost nad vzniklým pochybením, navrhla, aby mu byla uložena důtka.

[4] Kárně obviněný ke svému vyjádření ke kárnému návrhu přiložil kopii vyjádření, které poskytl navrhovatelce k podnětu okresního státního zastupitelství. Uvedl, že toto vyjádření plně postihuje jeho postoj k věci a dodal, že preferuje uzavření dohody o vině a kárném opatření.

[5] Kárná navrhovatelka následně kárnému soudu v dané věci předložila dohodu o vině a kárném opatření uzavřenou dne 24. 10. 2024, v níž kárně obviněný především prohlásil, že se dopustil jednání specifikovaného v této dohodě a současně se s kárnou navrhovatelkou dohodl na uložení kárného opatření v podobě udělení důtky.

[6] Kárnému soudu při předběžném posouzení předložené dohody vyvstaly pochybnosti týkající se jejích náležitostí a obsahu, a to zejména ve vztahu k vymezení skutku (ten byl mimo jiné v dohodě popsán bez přihlédnutí k některým okolnostem uvedeným v kárném návrhu). Kárný soud proto předestřel toto předběžné hodnocení stranám (sdělení předsedy kárného senátu ze dne 18. 11. 2024, čj. 13 Kss 3/2024 33). Upozornil především na to, že dohoda o vině a kárném opatření musí obsahovat dostatečně podrobný popis skutku (součástí dohody má být mimo jiné popis skutku, pro který je obviněný stíhán, s uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, případně jiných okolností, za nichž k němu došlo, tak, aby nemohl být zaměněn s jiným skutkem).

[7] V návaznosti na to pak navrhovatelka zaslala kárnému soudu podání ze dne 10. 12. 2024, jímž vzala návrh na zahájení kárného řízení částečně zpět (pro skutek vymezený ve výroku I. tohoto rozhodnutí) a současně předložila kárnému soudu novou dohodu o vině a kárném opatření, kterou uzavřela téhož dne s kárně obviněným. Součástí této dohody je upřesněné vymezení skutku (viz výrok II. tohoto rozhodnutí) a dohodnuté kárné opatření v podobě důtky. Kárně obviněný v dohodě mimo jiné prohlašuje, že se jednání vymezeného v uvedeném výroku tohoto rozhodnutí dopustil, je mu zřejmé, co tvoří podstatu vytýkaných skutků, že ty představují kárné provinění a že popsaným jednáním zaviněně porušil povinnosti soudce, čímž se dopustil kárného provinění. Podle navrhovatelky zjištěné skutečnosti odůvodňují závěr, že se kárně obviněný uvedených jednání dopustil.

[8] Při jednání u kárného soudu konaném dne 22. 1. 2025 navrhovatelka především shrnula obsah předložené dohody, na které setrvala. Kárně obviněný při jednání odkázal na svá předchozí vyjádření. Uvedl, že jej situace mrzí a dodal, že přechod z advokacie pro něj byl náhlý. Pokud by skutečně chtěl s manželkou skrývat plánovou protiprávní činnost, mohl postupovat jinak a nikdo by to nikdo nezjistil. Po celou dobu se chovali transparentně a nic neskrývali. U webových stránek byla vypnuta reklama a ty tak nebyly prakticky k nalezení. Sám je vypnout neuměl a věc bral za vyřešenou. Připustil, že pohled justice může být jiný a že jeho jednání mohlo vzbuzovat pochyby. Rozhodl se proto nedělat problémy a s dohodou souhlasil. Je to pro něj do budoucna poučení. II. Hodnocení kárného soudu

[9] Jak již bylo výše uvedeno, kárná navrhovatelka vzala podáním doručeným kárnému soudu dne 10. 12. 2024 návrh na zahájení kárného řízení zpět, a to v části týkající se kárné odpovědnosti kárně obviněného pro skutek popsaný ve výroku I. tohoto rozhodnutí (jednání kárně obviněného jako opatrovníka v detenční agendě „L“ u Obvodního soudu pro Prahu 8). Jak navrhovatelka uvedla, ke zpětvzetí přistoupila s ohledem na skutečnosti, které jí kárně obviněný ve vztahu k jednotlivým řízením vedeným u označeného obvodního soudu v průběhu kárného řízení doložil.

[10] Podle § 14 písm. a) kárného zákona senát zastaví řízení mimo jiné v případě, byl li návrh vzat zpět. Vzhledem k tomu, že v dané věci byl návrh na zahájení řízení vzat navrhovatelkou částečně zpět shora uvedeným podáním, o jehož obsahu nejsou pochybnosti, byly naplněny podmínky výše označeného ustanovení. Kárný soud proto v uvedené části řízení zastavil.

[11] Ke zbývající části návrhu kárný soud úvodem předesílá, že zde nevyvstaly žádné pochybnosti o zachování subjektivní ani objektivní lhůty k podání kárného návrhu (§ 9 odst. 1 kárného zákona). Dále lze vyjít z toho, že vymezení skutku v návrhu a v upravené dohodě o vině a kárném opatření nebylo mezi stranami sporné. Kárný soud sice nemohl přehlédnout, že vymezení skutku v kárném návrhu a upravené dohodě není zcela identické, stejně tak jako že samotný kárný návrh není koncipován zcela přehledně (mimo jiné chybí jasné rozlišení samotného petitu a odůvodnění návrhu). Podoba podaného kárného návrhu nicméně nevykazuje takové deficity, pro které by bylo nutno označit skutek za nedostatečně popsaný, resp. by jeho popis ze své podstaty vylučoval závěr o kárném provinění soudce (srov. rozhodnutí kárného soudu ze dne 29. 3. 2018, čj. 11 Kss 5/2017 139, zejm. body 40–42). Podstatné pak je především i to, že rozsah skutku vymezeného v kárném návrhu (i z hlediska jeho obsahu a příloh) a upřesněného v předložené dohodě zůstal zachován. Vymezení skutku pak odpovídá obsahu spisu a předložených podkladů. S ohledem na to kárný senát neprováděl dokazování ohledně průběhu vytýkaného jednání (§ 314q odst. 5 trestního řádu ve spojení s § 25 kárného zákona) a přistoupil k posouzení návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření. Pro úplnost lze dodat, že tomuto posouzení nebrání ani to, že při sjednávání dohody neměl kárně obviněný obhájce (již na počátku řízení byl poučen o právu zvolit si jej a tohoto práva nevyužil).

[12] Ve shodě se svou předchozí rozhodovací praxí kárný soud dále uvádí, že možnost uzavřít dohodu o vině a kárném opatření považuje za vhodné vyústění kárného řízení, protože jde o projev žádoucí sebereflexe na straně kárně obviněného soudce (viz např. rozhodnutí kárného soudu ze dne 15. 4. 2019 čj. 11 Kss 8/2018 199). Především v případech, kdy je kárným navrhovatelem předseda soudu, u něhož kárně obviněný soudce působí, sjednání a uzavření dohody o vině a kárném opatření posouvá vztah kárného navrhovatele a kárně obviněného do roviny spolupráce namísto konfliktu proti sobě stojících stran řízení. To zajisté přispěje k lepší atmosféře na pracovišti a umožní to vedení soudu lépe pracovat s kárně obviněným soudcem na odstranění nedostatků, jež jsou předmětem kárného návrhu (např. rozhodnutí kárného soudu ze dne 10. 6. 2019 čj. 11 Kss 2/2019 51).

[13] Kárný soud proto hodnotil podmínky pro schválení dohody o vině a kárném opatření stanovené trestním řádem. Soud nemůže podle § 314r odst. 2 trestního řádu dohodu schválit mimo jiné tehdy, pokud je nesprávná, což zahrnuje i situaci, že je v rozporu se zákonem (viz též výše citovanou judikaturu). Podle § 175a odst. 1 trestního řádu lze o dohodě o vině a trestu jednat jen tehdy, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že je trestným činem a že jej spáchal obviněný. Při přiměřené aplikaci těchto ustanovení na základě § 25 kárného zákona tedy musí z dosud zajištěných podkladů vyplývat, že dohoda není rozporná se zákonem, tedy že se především stal skutek, tento skutek je kárným proviněním, a že jej spáchal kárně obviněný. Jak v nynější věci vyplývá již ze shora uvedeného, není zde pochyb o tom, že se skutek stal a spáchal jej kárně obviněný. Proto se kárný senát dále zabýval otázkou zákonnosti předložené dohody v tom smyslu, zda kárně obviněnému vytýkané jednání dosahuje intenzity kárného provinění. Pokud by tomu tak nebylo, a předložená dohoda o vině a kárném opatření by v tomto směru byla nezákonná, nebylo by možné ji schválit.

[14] Kárně obviněnému je v nynější věci (souhrnně řečeno) vytýkáno jednání spočívající v tom, že přestože byl jmenován soudcem a byl mu v důsledku toho pozastaven výkon advokacie, byl jako advokát nadále veden v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů a nepožádal o výmaz z tohoto registru, ač byl v jednom konkrétním řízení ustanoven zmocněncem poškozených (v tomto řízení příslušné orgány ani neuvědomil o tom, že funkci zmocněnce není oprávněn vykonávat), přičemž také nadále nabízel poskytování právních služeb jako advokát na webových stránkách advokátní kanceláře.

[15] Podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích je kárným proviněním soudce zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.

[16] Jak potom plyne z § 80 odst. 2 písm. b) citovaného zákona v zájmu záruk nezávislosti a nestrannosti výkonu soudcovské funkce soudce zejména je povinen chovat se tak, aby nezavdal příčinu ke snížení důvěry v soudnictví a důstojnosti soudcovské funkce. Podle § 80 odst. 5 písm. b) téhož zákona pak soudce je povinen ve svém osobním životě svým chováním dbát o to, aby nenarušovalo důstojnost soudcovské funkce a neohrožovalo nebo nenarušovalo důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Soudce zejména nesmí působit jako rozhodce nebo zprostředkovatel řešení právního sporu, zastupovat účastníky soudního řízení nebo jako zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby v soudním nebo správním řízení, s výjimkou zákonného zastoupení a případů, v nichž půjde o zastupování dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i sám soudce.

[17] Kárný senát má v dané věci za to, že k porušení povinností vymezených ve shora citovaných ustanoveních ze strany kárně obviněného došlo. Byl totiž v prvé řadě i přes své jmenování soudcem i nadále veden v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů. Tento registr (veřejný seznam), zřízený zákonem č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, vede Ministerstvo spravedlnosti. Právě z tohoto registru pak mimo jiné soudy za splnění dalších podmínek vybírají zmocněnce, které pro účely provádění úkonů v řízení ustanovují poškozeným, kteří jsou současně obětmi trestných činů (§ 51a odst. 4 trestního řádu). Do tohoto registru ministerstvo zapíše advokáta na základě jeho žádosti, která je stejně tak zákonem předpokládanou podmínkou i pro vyškrtnutí z registru (§ 47 odst. 3 a odst. 7 zákona o obětech trestných činů). Jinak řečeno k tomu, aby advokát byl zapsán do uvedeného registru (stejně jako k tomu, aby byl z registru vyškrtnut), je třeba jeho aktivní postup. O zápis do tohoto registru kárně obviněný požádal dne 20. 1. 2020. O vyškrtnutí pak nicméně požádal až dne 7. 4. 2024, tedy až v návaznosti na výše zmíněný podnět okresního státního zastupitelství, a to i přesto, že byl ve shora označené konkrétní věci dne 1. 6. 2023 zmocněncem poškozených ustanoven. Lze dodat, že kárně obviněný byl s tímto svým ustanovením zjevně seznámen (výslovně tak uvedl např. ve vyjádření ke zmíněnému podnětu, na který odkázal i ve vyjádření ke kárnému návrhu). Jediná formální reakce na ustanovení kárně obviněného zmocněncem nicméně spočívala pouze v tom, že jeho advokátní zástupkyně (ve smyslu § 27 odst. 1 a 2 zákona o advokacii) policejnímu orgánu zaslala vyjádření dle § 51 odst. 3 trestního řádu, že se chce účastnit vyšetřovacích úkonů. Žádné formální kroky týkající se ustanovení zmocněncem však sám kárně obviněný neučinil. Jde li pak o prezentaci poskytování právních služeb na shora uvedených webových stránkách advokátní kanceláře, k odstranění této informace též došlo až v návaznosti na řešení podnětu okresního státního zastupitelství.

[18] Podle kárného senátu lze v návaznosti na shora uvedené za porušení povinnosti ve smyslu výše citovaných ustanovení zákona o soudech a soudcích považovat právě i situaci, v níž je soudce po svém jmenování do této funkce i nadále veden ve veřejně dostupném seznamu, do kterého byl dříve zapsán na základě své vlastní žádosti a do které je každý oprávněn bezplatně nahlížet (viz § 48 odst. 4 zákona o obětech trestných činů) a z něhož jsou vybíráni zmocněnci poškozených pro účely zastupování při úkonech podle trestního řádu. Již samotná skutečnost, že je soudce veden v tomto seznamu (aniž by zde nutně musela být vazba na ustanovení zmocněncem v konkrétní věci) může vyvolávat pochybnosti ve smyslu ohrožení důvěry v nezávislost a nestrannost výkonu soudcovské funkce. To pak platí tím spíše v situaci, kdy dotyčný soudce i nadále na webových stránkách advokátní kanceláře prezentuje poskytování právních služeb jako advokát. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že funkce soudce je veřejnou funkcí a pokud by soudce mohl zastupovat, například byť třeba jen osoby blízké v soudním řízení, nelze vyloučit, že k narušení důstojnosti soudcovské funkce a k ohrožení nebo narušení důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů by mohlo dojít (viz např. závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 9. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 22/09). Jak dále plyne z odkazovaného nálezu Ústavního soudu, při objektivním posuzování nestrannosti je třeba mimo jiné zjišťovat, zda i nezávisle na chování soudce lze na základě určitých ověřitelných skutečností zpochybnit jeho nestrannost, přičemž i zdání může mít jistý význam. V nynější věci tedy podle kárného soudu není rozhodné, že kárně obviněný fakticky jako zmocněnec v konkrétním řízení osobně nevystupoval [ostatně výčet zapovězených činností v § 80 odst. 5 písm. b) zákona o soudech a soudcích je pouze demonstrativní], ale za zjevně problematické je třeba považovat právě již to, že byl veden v seznamu, do něhož byl zapsán na základě své vlastní žádosti a z něhož jsou zmocněnci vybírání (a přitom se stále prezentoval jako advokát na webových stránkách). Právě již taková skutečnost může vyvolávat nežádoucí zdání zpochybňující nestrannost a nezávislost soudce, a to nejen z pohledu veřejnosti, která nemusí vždy zcela přesně vnímat požadavek na neslučitelnost výkonu advokacie a funkce soudce. Takovému stavu (nežádoucímu zdání) je pak soudce povinen v maximální možné míře předcházet.

[19] Kárný senát zdůrazňuje, že si je samozřejmě vědom toho, že primárním zdrojem informací o osobách vykonávajících advokacii je seznam advokátů vedený Českou advokátní komorou (§ 4 zákona o advokacii), přičemž se v této souvislosti jistě nabízí i otázka možné provázanosti registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů vedeného Ministerstvem spravedlnosti a seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou, resp. jistě lze požadovat i jistou míru obezřetnosti soudů při ustanovování zmocněnců (zejm. ověření, zda je ustanovovaný zmocněnec stále advokátem). Pro posouzení kárné odpovědnosti pak musí být klíčové především hodnocení toho, zda určité porušení povinností soudce je natolik intenzivní, že dosahuje intenzity kárného provinění (srov. např. rozhodnutí kárného soudu ze dne 11. 10. 2021, čj. 11 Kss 3/2021 79). K tomu kárný senát v obecné rovině poznamenává, že by zpravidla nebylo namístě hovořit o porušení povinností soudce dosahujícím intenzity kárného provinění z důvodu prostého (začasté i lidsky pochopitelného) opomenutí soudce požádat o vyškrtnutí z uvedeného registru, či z důvodu samotného ponechání informace o poskytování právních služeb na webových stránkách advokátní kanceláře. Ostatně jistě není sporu o tom, že přechod z výkonu advokacie k výkonu funkce soudce vyžaduje celou řadu formálních i neformálních úkonů, které musí dotčený učinit, a může se tedy dost dobře stát, že soudce provedení některého z těchto úkonů opomene. Na druhou stranu je však s ohledem na význam funkce soudce zcela legitimní důsledně požadovat, aby ten, kdo po přechodu z advokacie začal funkci soudce vykonávat, sám aktivně činil odpovídající kroky k nápravě svých (případných) předchozích opomenutí souvisejících s takových přechodem. Jestliže tedy v nynějším případě došlo k tomu, že kárně obviněný již v konkrétní věci ustanoven zmocněncem byl, jedná se o kvalitativně jinou situaci, než „pouhé“ trvající vedení v registru. Pokud tedy předložená (upravená) dohoda vychází z toho, že je porušením povinností soudce dosahujícím intenzity kárného provinění jednání spočívající v tom, že v návaznosti na ustanovení soudce zmocněncem takové zmocnění přijme jeho advokátní zástupkyně a soudce již nečiní žádné další kroky k tomu, aby na takové ustanovení jakkoli dále reagoval a zejména zamezil obdobnému ustanovení v budoucnu, nelze ani v tomto směru dohodu považovat za nezákonnou. Z hlediska intenzity zmíněného jednání a porušení povinností soudce je podle kárného senátu významné právě to, že kárně obviněný zůstal pasivní, nepřistoupil k odpovídajícímu formálnímu řešení nastalé situace (a to ani v podobě dotazu či informace k jeho ustanovení soudu či policejnímu orgánu v dané konkrétní věci, ani v podobě úkonů ve vztahu ministerstvu vedoucímu příslušný registr). K nápravě nežádoucího stavu, se kterým byl kárně obviněný zcela zjevně seznámen, přistoupil až po delší době v návaznosti na podnět týkající se jeho možného protiprávního jednání. Jak již navíc bylo shora uvedeno, žádost o zápis do příslušeného registru kárně obviněný podal až na začátku roku 2020, nešlo tedy o významně delší dobu před jeho jmenováním do funkce soudce.

[20] Kárný soud proto s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že ani pokud jde o intenzitu pochybení kárně obviněného (resp. existenci kárného provinění), není předložená dohoda o vině a kárném opatření nezákonná. III. Kárné opatření

[21] Kárný soud dle přiměřeného použití § 314r odst. 2 trestního řádu dohodu o vině a kárném opatření neschválí též v případě, že jsou druh a výše navrženého kárného opatření zjevně nepřiměřené závažnosti kárného provinění.

[22] Při úvaze o přiměřenosti sjednaného kárného opatření vycházel kárný soud ze závěrů usnesení tohoto soudu ze dne 17. 1. 2019, čj. 13 Kss 5/2018 71 (bod 15), podle nějž aprobováním dohody o vině a kárném opatření nesmí být popřen smysl a účel kárného řízení. Zároveň měl kárný soud na zřeteli, že z povahy věci bývá výsledkem dohody pro kárně obviněného příznivější kárné opatření, než jaké by zpravidla přicházelo v úvahu při ukládání kárného opatření po provedeném dokazování. Jinak řečeno, samo uzavření dohody představuje intenzivní polehčující okolnost, jež se projeví v tom, že kárný soud dohodu neschválí, pouze pokud je dohodnuté kárné opatření zjevně (výrazně) nepřiměřené, nikoli jen nepřiměřené. Jinak by z pohledu kárně obviněného ztrácelo smysl o uzavření dohody usilovat a kárný senát by se stával pravidelně aktivistickým účastníkem vyjednávání, což jde proti smyslu a účelu institutu dohody (rozhodnutí kárného soudu ze dne 1. 6. 2020, čj. 11 Kss 2/2020 88, nebo ze dne 18. 1. 2021 čj. 11 Kss 7/2020 42).

[23] Sjednané kárné opatření v nynější věci, tedy důtka, je nejmírnější sankcí, jejíž uložení § 88 odst. 1 zákona o soudech a soudcích předpokládá. Při hodnocení přiměřenosti takto sjednaného kárného opatření kárný soud pak zohlednil, že kárné provinění spočívalo pouze v dílčím pochybení soudce a bylo představováno méně závažným porušením jeho povinností. Ten navíc přistoupil k nápravě nastalé situace, přičemž Soudcovská rada Okresního soudu v Bruntále zdůrazňuje jeho odborné i osobností předpoklady k výkonu funkce soudce, poukazuje na to, že je stále ještě začínajícím soudcem, a především se mu již podařilo zvrátit nepříznivý trend nárůstu počtu neskončených věcí (uvedené plyne ze stanoviska soudcovské rady, které si kárný soud vyžádal). Stejně tak kárný soud přihlédl k ochotě soudce jednat o dohodě o vině a kárném opatření (k dohodě jako intenzivní polehčující okolnosti viz výše), a i k navrhovatelkou zmiňované lítosti, kterou soudce projevil nad vzniklým pochybením (byť sebereflexi podle kárného senátu projevil soudce při jednání spíše formálně). Na druhou stranu kárný soud zohlednil (jak zjistil z předloženého osobního spisu), že soudci již byla uložena písemná výtka podle § 88a zákona o soudech a soudcích (ze dne 28. 6. 2024) týkající se provádění úkonů ve spisech v řádných lhůtách a prodlev ve vyřizování věcí.

[24] Kárný soud s ohledem na výše uvedené shrnuje, že dohoda o vině a kárném opatření uzavřená mezi navrhovatelkou a soudcem vyhovuje zákonným požadavkům. Kárný soud proto dohodu schválil a v souladu s ní rozhodl o vině a kárném opatření, přičemž znění dohody toliko formálně upravil (srov. rozhodnutí kárného soudu ze dne 16. 5. 2022, čj. 11 Kss 7/2021 147, bod 49).

Poučení: Odvolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné. V Brně dne 22. ledna 2025

JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D. předseda kárného senátu

Plný text rozhodnutí