13 Kss 8/2010

13 Kss 8/2010- 87 - text

13 Kss 8/2010 - 99

R O Z H O D N U T Í

Kárný senát Nejvyššího správního soudu pro řízení ve věcech soudců rozhodl dne 17. 3. 2011, v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a jeho členů JUDr. Antonína Draštíka, Mgr. Pavla Punčocháře, JUDr. Stanislava Potužníka, JUDr. Jana Mikše a JUDr. Dany Hrabcové, Ph. D., o návrhu předsedy Městského soudu v Praze, proti JUDr. M. N., soudkyni Městského soudu v Praze,

1. v období po rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu pro řízení ve věcech soudců sp. zn. 13 Kss 9/2009 ze dne 14. 4. 2010, které nabylo právní moci dne 14. 4. 2010 do dne ukončení prověrky ke dni 30. 8. 2010 v jejím senátě 47 T Městského soudu v Praze, nerespektovala zákonnou lhůtu pro vyhotovení rozhodnutí uvedenou v ustanovení § 129 odst. 2 písm. b) tr. řádu ( i za použití § 138 trestního řádu pokud jde o vyhotovování usnesení) a zavinila tak v následujících trestních věcech průtahy v řízení a to: · 47 T 17/2007 - průtah zjištěn od 15. 4. 2010 do 30. 8. 2010, · 47 T 17/2008 – průtah zjištěn od 28. 4. 2010 do 30. 8. 2010, · 47 T 15/2007 – průtah zjištěn od 1. 5. 2010 do 30. 8. 2010, · 47 T 1/2009 - průtah zjištěn od 18. 5. 2010 do 30. 8. 2010 · 47 T 5/2009 – průtah zjištěn od 11. 5. 2010 do 30. 8. 2010, · 47 T 2/2008 – průtah zjištěn od 24. 7. 2010 do 30. 8. 2010, · 47 T 6/2009 – průtah zjištěn od 15. 4. 2010 do 30. 8. 2010, · 47 T 4/2008– průtah zjištěn od 15. 4. 2010 do 14. 5. 2010 při vyhotovení rozsudku a od 15. 4. 2010 do 30. 8. 2010 pro doručení písemného vyhotovení rozsudku v mateřském jazyku odsouzené, · 47 T 2/2009 - průtah zjištěn od 27. 4. 2010 do 30. 8. 2010, · Nt 225/2008 – průtah zjištěn od 15. 4. 2010 do 17. 8. 2010, t e d y z a v i n ě n ě p o r u š i l a povinnosti soudce vyplývající z ustanovení § 2 odst. 4 tr. řádu, z ustanovení § 129 odst. 2 písm. b) a § 71 odst. 1 tr. řádu,

2. ve věci sp. zn. 47 T 10/2009 vyhlášen rozsudek 15. 12. 2009, lhůta k jeho vyhotovení byla prodloužena do 21. ledna 2010, rozsudek, přestože šlo o vazební věc, byl vyhotoven až 22. 6. 2010, usnesení o vazbě ohledně obžalovaného M. Š. ze dne 4. 2. 2010 bylo vypracováno až 23. 4. 2010 a usnesení o vazbě ohledně obžalovaného P. H. ze dne 19. 3. 2010 bylo vypracováno až 23. 4. 2010, a v důsledku toho musel Vrchní soud v Praze svými usneseními sp. zn. 5 To 59/2010 a 5 To 60/2010, obě ze dne 25. 6. 2010 sám rozhodnout o propuštění z vazby obžalovaných M. Š. a P. H. na svobodu, i když v případě obou obžalovaných Vrchní soud v Praze konstatoval i nadále existenci vazebních důvodů, a jediným důvodem pro propuštění jmenovaných z vazby byly průtahy řízení, t e d y z a v i n ě n ě p o r u š i l a povinnosti soudce vyplývající z ustanovení § 2 odst. 4 tr. řádu, z ustanovení § 129 odst. 2 písm. b), § 138 a § 71 odst. 1 tr. řádu,

3. · 47 T 4/2010 - obžaloba napadla dne 27. 4. 2010, ke dni 30. 8. 2010 bez úkonu a bez žádosti dle § 181 odst. 3 tr. řádu o prodloužení lhůty k prvnímu úkonu, · 47 T 5/2010 – obžaloba napadla dne 14. 5. 2010, ke dni 30. 8. 2010 bez úkonu a bez žádosti dle § 181 odst. 3 tr. řádu o prodloužení lhůty k prvnímu úkonu, t e d y z a v i n ě n ě p o r u š i l a povinnosti soudce vyplývající z ustanovení § 2 odst. 4 a § 181 odst. 3 tr. řádu, t e d y z a v i n ě n ě p o r u š i l a povinnosti soudce a ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, t í m s p á c h a l a kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a za to s e jí u k l á d á podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kárné opatření s n í ž e n í p l a t u o 2 5 % n a d o b u 18 (osmnáct) m ě s í c ů , II. podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, z p r o š ť u j e kárného obvinění pro skutek spočívající v tom, že v níže uvedených věcech · 47 T 4/2008 - hlavní líčení na den 14. 1. 2010 nařídila na 9.30 hod., avšak započala bez udání důvodu až v 10.00 hodin, · 47 T 12/2009 – hlavní líčení na den 23. 2. 2010 nařídila na 9.30 hod., avšak započala bez udání důvodu až v 9.55 hodin, · 47 T 8/2009 – hlavní líčení na den 20. 5. 2010 nařídila na 9.30 hod., avšak započala bez udání důvodu až v 10.00 hodin, · 47 T 14/2009 – hlavní líčení na den 29. 7. 2010 nařídila na 9.30 hod., avšak započala bez udání důvodu až v 10.30 hodin, · 47 T 3/2009 – hlavní líčení na den 5. 8. 2010 nařídila na 9.30 hod., avšak započala bez udání důvodu až v 9.40 hodin, protože skutek n e n í kárným proviněním.

1.

Kárný senát vychází z toho, že navrhovatel v bodu I. návrhu vymezil skutek časovým úsekem od rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ve věci sp. zn. 13 Kss 9/2009, které nabylo právní moci dne 14. 4. 2010, a kterým byla kárně obviněná uznána kárným proviněním, do dne ukončení jím nařízené prověrky spisů kárně obviněné soudkyně, to je do 30. 8. 2010. Vymezením skutku je kárný senát vázán. V bodu I. návrhu navrhovatel vytýká kárně obviněné soudkyni porušení povinnosti soudce vyplývající z ustanovení § 2 odst. 4 tr.

řádu, z ustanovení § 129 odst. 2 písm. b) a § 71 odst. 1, tr. řádu. Podle § 129 trestního řádu odst. 2 jestliže nebyl rozsudek písemně vyhotoven již v poradě, předseda senátu nebo jím pověřený soudce, který byl členem senátu, jej vyhotoví a předá k doručení a) v řízení před okresními soudy a krajskými soudy jako soudy druhého stupně ve vazebních věcech do pěti pracovních dnů a v ostatních věcech do deseti pracovních dnů, b) v řízení před krajskými soudy jako soudy prvního stupně, vrchními soudy a před Nejvyšším soudem ve vazebních věcech do deseti pracovních dnů a v ostatních věcech do dvaceti pracovních dnů.

Výjimky z těchto lhůt povoluje na žádost předsedy senátu nebo soudce vyhotovujícího rozsudek ze závažných důvodů, zejména s ohledem na rozsáhlost a složitost věci, v jednotlivých věcech předseda soudu. Prodlouží-li lhůtu o více jak dalších dvacet pracovních dnů, písemně zdůvodní, proč nebylo možné stanovit lhůtu kratší.

Ve věci 47 T 17/2007 byl rozsudek vynesen 21. 1. 2010, žádost o prodloužení lhůty byla datovaná dne 8. 2. 2010, prodloužení lhůty žádáno a odsouhlaseno do 25. 3. 2010 (č. l. 1285) – toto však v návrhu nebylo uvedeno. Do ukončení prověrky 30. 8. 2010 rozsudek nebyl vyhotoven. Průtah zjištěn od 15. 4. 2010 do 30. 8. 2010. Tento spis byl již předmětem předchozího kárného řízení. Pro průtahy v něm však Dr. N. nebyla odsouzena pro zánik kárné odpovědnosti. V předchozím kárném řízení měl Nejvyšší správní soud k dispozici ověřenou fotokopii spisu.

Ve věci 47 T 17/2008 byl rozsudek vynesen dne 9. 2. 2010, na listu č. 1569 je založena žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 25. 2. 2010, prodloužení lhůty žádáno a odsouhlaseno do 30. 3. 2010. Do ukončení prověrky 30. 8. 2010 rozsudek nebyl vyhotoven. Průtah zjištěn od 28. 4. 2010 do 30. 8. 2010. Spis byl již předmětem předchozího kárného řízení. Dr. N. v něm byla odsouzena pro průtah spočívající v tom, že přestože spis napadl 18. 12. 2008, hlavní líčení v něm nařídila až 5. 6. 2009. Nejvyšší správní soud měl k dispozici celý spis v předchozím řízení od 23. 3. 2010 do 9. 4. 2010 a tuto dobu – počet dnů odečetl z průtahu v uvedené věci.

Ve věci 47 T 15/2007 byl rozsudek vyhlášen dne 25. 2. 2010. Na listu č. 10323a je založena žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 10. 3. 2010, prodloužení lhůty odsouhlaseno do 15. 4. 2010. Do ukončení prověrky 30. 8. 2010 rozsudek nebyl vyhotoven. Tento spis byl již předmětem předchozího kárného řízení. Dr. N. byla v něm odsouzena pro průtah spočívající v tom, že přestože spis napadl 23. 8. 2007, hlavní líčení v něm nařídila až 28. 8. 2009. Nejvyšší správní soud měl k dispozici celý spis v předchozím řízení od 9. 3. 2010 do 23. 3. 2010, proto počet těchto dnů odečetl, průtah zjistil v době od 1. 5. 2010 do 30. 8. 2010.

Ve věci 1/2009 byl rozsudek byl vynesen dne 18. 3. 2010. Na listu č. 3454 je založena žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 18. 3. 2010, prodloužení lhůty žádáno a odsouhlaseno do 30. 4. 2010, což není v návrhu uvedeno. Na listu č. 3455 založena v pořadí druhá žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 3. 5. 2010, prodloužení lhůty žádáno do 31. 5. 2010. Neodsouhlaseno. Do dne skončení prověrky 30. 8. 2010 nebyl rozsudek vyhotoven. Ke spisu se dále vztahuje doplnění kárného návrhu ze dne 12. 10. 2010, doručené kárnému soudu dne 15.

11. 2010- usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 4 To 63/2010, toto je založeno na č. l. 21 kárného spisu. Obžalovaný V. J. byl propuštěn z vazby pro nečinnost městského soudu. Tento spis byl již předmětem předchozího kárného řízení. Dr. N. byla v něm byla odsouzena pro průtah spočívající v tom, že přestože spis napadl 30. 1. 2009, hlavní líčení v něm nařídila až 25. 6. 2009 a dále, že rozhodnutí o ponechání ve vazbě ze dne 29. 7. 2009 dosud nevyhotovila a rozhodnutí ze dne 27. 2. 2009 vyhotovila až 20.

4. 2009. Nejvyšší správní soud měl k dispozici celý spis v předchozím řízení od 23. 3. 2010 do 9. 4. 2010. K této době přihlížel v tomto řízení a průtah zjistil od 18. 5. 2010 do 30. 8. 2010.

Ve věci 47 T 5/2009 byl rozsudek vyhlášen dne 19. 3. 2010. Na listu č. 704 je založena žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 19. 4. 2010, prodloužení lhůty odsouhlaseno do 10. 5. 2010. Do skončení prověrky 30. 8. 2010 rozsudek nevyhotoven. Tento spis nebyl předmětem předchozího kárného řízení. Průtah zjištěn od 11. 5. 2010 do 30. 8. 2010.

Ve věci 47 T 2/2008 byl rozsudek vyhlášen dne 23. 6. 2010. Do dne skončení prověrky 30. 8. 2010 rozsudek nebyl vyhotoven. Tento spis nebyl předmětem předchozího kárného řízení. Průtah zjištěn od 24. 7. 2010 do 30. 8. 2010.

Ve věci 47 T 6/2009 rozsudek vyhlášen dne 12. 1. 2010. Na listu č. 502 je založena žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 9. 2. 2010, prodloužení lhůty odsouhlaseno do 22. 3. 2010. Průtah zjištěn od 15. 4. 2010 do 30. 8. 2010. Tento spis celý byl již předmětem předchozího kárného řízení. Dr. N. v něm byla odsouzena pro průtah spočívající v tom, že přestože spis napadl 30. 3. 2009, hlavní líčení v něm nařídila až 31. 8. 2009. Nejvyšší správní soud měl k dispozici celý spis v předchozím řízení od 9. 3. 2010 do 23. 3. 2010.

Ve věci 47 T 4/2008 byl rozsudek vyhlášen dne 22. 1. 2010. Na listu č. 1225 je založena žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 8. 2. 2010, prodloužení lhůty odsouhlaseno do 15. 3. 2010. Ve spisu je založena v pořadí druhá žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 15. 3. 2010, prodloužení lhůty žádáno do 29. 3. 2010. Odsouhlaseno. Rozsudek vypraven k doručení 14. 5. 2010. K vyhotovení překladu rozsudku: na straně č. 1283 spisu je záznam ze dne 8. 10. 2010 – překlad rozsudku zašli odsouzené. (překlad doručen dne 21.

10. 2010). Ve spisu na l. č. 1226 je urgence o zaslání rozsudku Vězeňské službě ČR ze dne 8. 4. 2010, dne 12. 5. 2010 urguje zaslání protokolu a rozsudku i advokátka obžalované (č. l. 1227). Tento spis byl již předmětem předchozího kárného řízení. Dr. N. nebyla v něm odsouzena pro průtah. Nejvyšší správní soud měl k dispozici celý spis v předchozím řízení od 9. 3. 2010 do 23. 3. 2010. Průtah zjištěn od 15. 4. 2010 do 14. 5. 2010 při vyhotovení rozsudku a od 15. 4. 2010 do 30. 8. 2010 pro doručení písemného vyhotovení rozsudku v mateřském jazyku odsouzené.

Ve věci 47 T 2/2009 byl rozsudek vyhlášen 5. 3. 2010. Na listu č. 4121 je založena žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 22. 3. 2010, prodloužení lhůty odsouhlaseno do 26. 4. 2010. Na listu č. 4194 je založena v pořadí druhá žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 27. 4. 2010, prodloužení lhůty žádáno do 28. 5. 2010. Neodsouhlaseno. Do dne skončení prověrky 30. 8. 2010 rozsudek nebyl vyhotoven. Tento spis byl již předmětem předchozího kárného řízení. Dr. N. byla v něm odsouzena pro průtah spočívající v tom, že dne 5. 3. 2009 rozhodla o ponechání ve vazbě obžalovaných a rozhodnutí vyhotovila až 13. 5. 2009. Nejvyšší správní soud měl k dispozici celý spis v předchozím řízení, spis byl předložen až u ústního jednání 14. 4. 2010, kárně obviněná neměla žádné připomínky k tomuto spisu a proto spis zástupce Městského soudu opět odvezl. Průtah zjištěn od 27. 4. 2010 do 30. 8. 2010.

Ve věci Nt 225/2008 byla dne 10. 11. 2008 podána žádost o povolení obnovy řízení, dne 20. 11. 2008 byla doplněna. Dne 11. 2. 2010 bylo konáno veřejné zasedání o obnově řízení - návrh na obnovu byl zamítnut. Dne 30. 3. 2010 odsouzený žádal předsedu vrchního soudu, aby urgoval vyhotovení usnesení o zamítnutí žádosti o obnovu. Dne 8. 7. 2010 podal odsouzený stížnost na průtahy ( sp. zn St 124/2010). Usnesení Nt 225/2008-49 bylo předáno k doručení až dne 17. 8. 2010. Průtah zjištěn od 15. 4. 2010 do 17. 8. 2010. Tento spis byl již předmětem předchozího kárného řízení. Dr. N. byla v něm odsouzena pro průtah spočívající v tom, že od 10. 11. 2008 do konce prověrky v něm neučinila žádný úkon. Nejvyšší správní soud měl k dispozici spis v předchozím řízení, spis byl předložen 9. 3. 2010 a vrácen byl 23. 3. 2010.

K tomuto spisu kárně obviněná namítla zánik své kárné odpovědnosti, neboť navrhovatel podal návrh po uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty. O tom, že rozhodnutí není vyhotoveno ve lhůtě ví, podle ní, místopředseda soudu vždy prvního dne následujícího měsíce. Jestliže bylo rozhodnuto 11. 2. 2010, pak do podání návrhu na kárné řízení dne 2. 9. 2010 uplynulo více jak 6 měsíců. Tuto námitku kárně obviněné soudkyně neshledal kárný senát důvodnou.

Zásadní právní závěry k otázce posuzování jednání (opomenutí) či chování soudce spočívajícího v zaviněných průtazích řízení, o které v namítané věci jde, zaujal Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 1 Skno 8/2006, v němž mimo jiné uvedl: „V případě soudce, jemuž jsou kladeny za vinu neodůvodněné (zaviněné) průtahy při vyřizování přidělených mu spisů, při splnění výše uvedených podmínek stačí uvést mimo osoby soudce a soudu, dobu a spisové značky věcí v nichž se tak stalo.

Skutková podstata kárného provinění je totiž naplněna zaviněnými průtahy v uvedeném období byť jen v jediné věci, měly-li za následek ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, samozřejmě za splnění i hmotně právní podmínky kárného provinění, tj. určitého stupně závažnosti (společenské nebezpečnosti). Došlo-li ve vymezeném období k zaviněným průtahům ve více věcech, které pro určitost a přesnost je nutno v návrhu na zahájení kárného řízení a posléze i v rozhodnutí kárného soudu uvést, má to pak vliv pouze na rozhodnutí o uložení kárného opatření.

Znamená to tedy, že pokud ve vymezeném období soudce zavinil průtahy ve více věcech, nejde v každé této věci o samostatný skutek kárného provinění, nýbrž o pokračování v neplnění soudcovských povinností s tím důsledkem, že pokud se v kárném řízení neprokáže, že v určitém spise k zaviněným průtahům ze strany soudce došlo, takový spis se do výroku prostě nepojme (s patřičným vysvětlením v odůvodnění rozhodnutí). Při takto pojímané definici skutkové podstaty kárného provinění pak není důvodu, aby soudce byl v takovém případě kárného obvinění zprošťován, resp. aby bylo kárné řízení ohledně takové věci (spisu) zastavováno.

“

Výše uvedené závěry se však nevztahují na zaviněné jednání (opomenutí) či chování soudce nespočívající v zaviněných průtazích řízení a nevylučují tedy možnost, aby soudce byl uznán vinným zvlášť kárným proviněním spáchaným ve stejném období jiným než výše uvedeným způsobem.

Kárný senát projednávající a rozhodující návrh navrhovatele proti kárně obviněné soudkyni se se závěry Nejvyššího soudu výše uvedenými ztotožňuje. Jestliže ve vymezeném časovém úseku návrhem, to je po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ve věci sp. zn. 13 Kss 9/2009, to je po 14. 4. 2010 do skončení prověrky spisů, to je do 30. 8. 2010, byl zjištěn průtah ve více věcech, nejde v každé této věci o samostatný skutek kárného provinění, nýbrž o pokračování v neplnění soudcovských povinností. Je-li tedy průtah ve vymezeném časovém období jedním skutkem, nemohlo ve stejném časovém úseku jeho trvání u jednoho z nich dojít k zániku kárné odpovědnosti a u druhého nikoliv.

1. Kárný senát vychází z toho, že navrhovatel v bodu I. návrhu vymezil skutek časovým úsekem od rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ve věci sp. zn. 13 Kss 9/2009, které nabylo právní moci dne 14. 4. 2010, a kterým byla kárně obviněná uznána kárným proviněním, do dne ukončení jím nařízené prověrky spisů kárně obviněné soudkyně, to je do 30. 8. 2010. Vymezením skutku je kárný senát vázán. V bodu I. návrhu navrhovatel vytýká kárně obviněné soudkyni porušení povinnosti soudce vyplývající z ustanovení § 2 odst. 4 tr. řádu, z ustanovení § 129 odst. 2 písm. b) a § 71 odst. 1, tr. řádu. Podle § 129 trestního řádu odst. 2 jestliže nebyl rozsudek písemně vyhotoven již v poradě, předseda senátu nebo jím pověřený soudce, který byl členem senátu, jej vyhotoví a předá k doručení a) v řízení před okresními soudy a krajskými soudy jako soudy druhého stupně ve vazebních věcech do pěti pracovních dnů a v ostatních věcech do deseti pracovních dnů, b) v řízení před krajskými soudy jako soudy prvního stupně, vrchními soudy a před Nejvyšším soudem ve vazebních věcech do deseti pracovních dnů a v ostatních věcech do dvaceti pracovních dnů. Výjimky z těchto lhůt povoluje na žádost předsedy senátu nebo soudce vyhotovujícího rozsudek ze závažných důvodů, zejména s ohledem na rozsáhlost a složitost věci, v jednotlivých věcech předseda soudu. Prodlouží-li lhůtu o více jak dalších dvacet pracovních dnů, písemně zdůvodní, proč nebylo možné stanovit lhůtu kratší. Ve věci 47 T 17/2007 byl rozsudek vynesen 21. 1. 2010, žádost o prodloužení lhůty byla datovaná dne 8. 2. 2010, prodloužení lhůty žádáno a odsouhlaseno do 25. 3. 2010 (č. l. 1285) – toto však v návrhu nebylo uvedeno. Do ukončení prověrky 30. 8. 2010 rozsudek nebyl vyhotoven. Průtah zjištěn od 15. 4. 2010 do 30. 8. 2010. Tento spis byl již předmětem předchozího kárného řízení. Pro průtahy v něm však Dr. N. nebyla odsouzena pro zánik kárné odpovědnosti. V předchozím kárném řízení měl Nejvyšší správní soud k dispozici ověřenou fotokopii spisu. Ve věci 47 T 17/2008 byl rozsudek vynesen dne 9. 2. 2010, na listu č. 1569 je založena žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 25. 2. 2010, prodloužení lhůty žádáno a odsouhlaseno do 30. 3. 2010. Do ukončení prověrky 30. 8. 2010 rozsudek nebyl vyhotoven. Průtah zjištěn od 28. 4. 2010 do 30. 8. 2010. Spis byl již předmětem předchozího kárného řízení. Dr. N. v něm byla odsouzena pro průtah spočívající v tom, že přestože spis napadl 18. 12. 2008, hlavní líčení v něm nařídila až 5. 6. 2009. Nejvyšší správní soud měl k dispozici celý spis v předchozím řízení od 23. 3. 2010 do 9. 4. 2010 a tuto dobu – počet dnů odečetl z průtahu v uvedené věci. Ve věci 47 T 15/2007 byl rozsudek vyhlášen dne 25. 2. 2010. Na listu č. 10323a je založena žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 10. 3. 2010, prodloužení lhůty odsouhlaseno do 15. 4. 2010. Do ukončení prověrky 30. 8. 2010 rozsudek nebyl vyhotoven. Tento spis byl již předmětem předchozího kárného řízení. Dr. N. byla v něm odsouzena pro průtah spočívající v tom, že přestože spis napadl 23. 8. 2007, hlavní líčení v něm nařídila až 28. 8. 2009. Nejvyšší správní soud měl k dispozici celý spis v předchozím řízení od 9. 3. 2010 do 23. 3. 2010, proto počet těchto dnů odečetl, průtah zjistil v době od 1. 5. 2010 do 30. 8. 2010. Ve věci 1/2009 byl rozsudek byl vynesen dne 18. 3. 2010. Na listu č. 3454 je založena žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 18. 3. 2010, prodloužení lhůty žádáno a odsouhlaseno do 30. 4. 2010, což není v návrhu uvedeno. Na listu č. 3455 založena v pořadí druhá žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 3. 5. 2010, prodloužení lhůty žádáno do 31. 5. 2010. Neodsouhlaseno. Do dne skončení prověrky 30. 8. 2010 nebyl rozsudek vyhotoven. Ke spisu se dále vztahuje doplnění kárného návrhu ze dne 12. 10. 2010, doručené kárnému soudu dne 15. 11. 2010- usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 4 To 63/2010, toto je založeno na č. l. 21 kárného spisu. Obžalovaný V. J. byl propuštěn z vazby pro nečinnost městského soudu. Tento spis byl již předmětem předchozího kárného řízení. Dr. N. byla v něm byla odsouzena pro průtah spočívající v tom, že přestože spis napadl 30. 1. 2009, hlavní líčení v něm nařídila až 25. 6. 2009 a dále, že rozhodnutí o ponechání ve vazbě ze dne 29. 7. 2009 dosud nevyhotovila a rozhodnutí ze dne 27. 2. 2009 vyhotovila až 20. 4. 2009. Nejvyšší správní soud měl k dispozici celý spis v předchozím řízení od 23. 3. 2010 do 9. 4. 2010. K této době přihlížel v tomto řízení a průtah zjistil od 18. 5. 2010 do 30. 8. 2010. Ve věci 47 T 5/2009 byl rozsudek vyhlášen dne 19. 3. 2010. Na listu č. 704 je založena žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 19. 4. 2010, prodloužení lhůty odsouhlaseno do 10. 5. 2010. Do skončení prověrky 30. 8. 2010 rozsudek nevyhotoven. Tento spis nebyl předmětem předchozího kárného řízení. Průtah zjištěn od 11. 5. 2010 do 30. 8. 2010. Ve věci 47 T 2/2008 byl rozsudek vyhlášen dne 23. 6. 2010. Do dne skončení prověrky 30. 8. 2010 rozsudek nebyl vyhotoven. Tento spis nebyl předmětem předchozího kárného řízení. Průtah zjištěn od 24. 7. 2010 do 30. 8. 2010. Ve věci 47 T 6/2009 rozsudek vyhlášen dne 12. 1. 2010. Na listu č. 502 je založena žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 9. 2. 2010, prodloužení lhůty odsouhlaseno do 22. 3. 2010. Průtah zjištěn od 15. 4. 2010 do 30. 8. 2010. Tento spis celý byl již předmětem předchozího kárného řízení. Dr. N. v něm byla odsouzena pro průtah spočívající v tom, že přestože spis napadl 30. 3. 2009, hlavní líčení v něm nařídila až 31. 8. 2009. Nejvyšší správní soud měl k dispozici celý spis v předchozím řízení od 9. 3. 2010 do 23. 3. 2010. Ve věci 47 T 4/2008 byl rozsudek vyhlášen dne 22. 1. 2010. Na listu č. 1225 je založena žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 8. 2. 2010, prodloužení lhůty odsouhlaseno do 15. 3. 2010. Ve spisu je založena v pořadí druhá žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 15. 3. 2010, prodloužení lhůty žádáno do 29. 3. 2010. Odsouhlaseno. Rozsudek vypraven k doručení 14. 5. 2010. K vyhotovení překladu rozsudku: na straně č. 1283 spisu je záznam ze dne 8. 10. 2010 – překlad rozsudku zašli odsouzené. (překlad doručen dne 21. 10. 2010). Ve spisu na l. č. 1226 je urgence o zaslání rozsudku Vězeňské službě ČR ze dne 8. 4. 2010, dne 12. 5. 2010 urguje zaslání protokolu a rozsudku i advokátka obžalované (č. l. 1227). Tento spis byl již předmětem předchozího kárného řízení. Dr. N. nebyla v něm odsouzena pro průtah. Nejvyšší správní soud měl k dispozici celý spis v předchozím řízení od 9. 3. 2010 do 23. 3. 2010. Průtah zjištěn od 15. 4. 2010 do 14. 5. 2010 při vyhotovení rozsudku a od 15. 4. 2010 do 30. 8. 2010 pro doručení písemného vyhotovení rozsudku v mateřském jazyku odsouzené. Ve věci 47 T 2/2009 byl rozsudek vyhlášen 5. 3. 2010. Na listu č. 4121 je založena žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 22. 3. 2010, prodloužení lhůty odsouhlaseno do 26. 4. 2010. Na listu č. 4194 je založena v pořadí druhá žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 27. 4. 2010, prodloužení lhůty žádáno do 28. 5. 2010. Neodsouhlaseno. Do dne skončení prověrky 30. 8. 2010 rozsudek nebyl vyhotoven. Tento spis byl již předmětem předchozího kárného řízení. Dr. N. byla v něm odsouzena pro průtah spočívající v tom, že dne 5. 3. 2009 rozhodla o ponechání ve vazbě obžalovaných a rozhodnutí vyhotovila až 13. 5. 2009. Nejvyšší správní soud měl k dispozici celý spis v předchozím řízení, spis byl předložen až u ústního jednání 14. 4. 2010, kárně obviněná neměla žádné připomínky k tomuto spisu a proto spis zástupce Městského soudu opět odvezl. Průtah zjištěn od 27. 4. 2010 do 30. 8. 2010. Ve věci Nt 225/2008 byla dne 10. 11. 2008 podána žádost o povolení obnovy řízení, dne 20. 11. 2008 byla doplněna. Dne 11. 2. 2010 bylo konáno veřejné zasedání o obnově řízení - návrh na obnovu byl zamítnut. Dne 30. 3. 2010 odsouzený žádal předsedu vrchního soudu, aby urgoval vyhotovení usnesení o zamítnutí žádosti o obnovu. Dne 8. 7. 2010 podal odsouzený stížnost na průtahy ( sp. zn St 124/2010). Usnesení Nt 225/2008-49 bylo předáno k doručení až dne 17. 8. 2010. Průtah zjištěn od 15. 4. 2010 do 17. 8. 2010. Tento spis byl již předmětem předchozího kárného řízení. Dr. N. byla v něm odsouzena pro průtah spočívající v tom, že od 10. 11. 2008 do konce prověrky v něm neučinila žádný úkon. Nejvyšší správní soud měl k dispozici spis v předchozím řízení, spis byl předložen 9. 3. 2010 a vrácen byl 23. 3. 2010. K tomuto spisu kárně obviněná namítla zánik své kárné odpovědnosti, neboť navrhovatel podal návrh po uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty. O tom, že rozhodnutí není vyhotoveno ve lhůtě ví, podle ní, místopředseda soudu vždy prvního dne následujícího měsíce. Jestliže bylo rozhodnuto 11. 2. 2010, pak do podání návrhu na kárné řízení dne 2. 9. 2010 uplynulo více jak 6 měsíců. Tuto námitku kárně obviněné soudkyně neshledal kárný senát důvodnou. Zásadní právní závěry k otázce posuzování jednání (opomenutí) či chování soudce spočívajícího v zaviněných průtazích řízení, o které v namítané věci jde, zaujal Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 1 Skno 8/2006, v němž mimo jiné uvedl: „V případě soudce, jemuž jsou kladeny za vinu neodůvodněné (zaviněné) průtahy při vyřizování přidělených mu spisů, při splnění výše uvedených podmínek stačí uvést mimo osoby soudce a soudu, dobu a spisové značky věcí v nichž se tak stalo. Skutková podstata kárného provinění je totiž naplněna zaviněnými průtahy v uvedeném období byť jen v jediné věci, měly-li za následek ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, samozřejmě za splnění i hmotně právní podmínky kárného provinění, tj. určitého stupně závažnosti (společenské nebezpečnosti). Došlo-li ve vymezeném období k zaviněným průtahům ve více věcech, které pro určitost a přesnost je nutno v návrhu na zahájení kárného řízení a posléze i v rozhodnutí kárného soudu uvést, má to pak vliv pouze na rozhodnutí o uložení kárného opatření. Znamená to tedy, že pokud ve vymezeném období soudce zavinil průtahy ve více věcech, nejde v každé této věci o samostatný skutek kárného provinění, nýbrž o pokračování v neplnění soudcovských povinností s tím důsledkem, že pokud se v kárném řízení neprokáže, že v určitém spise k zaviněným průtahům ze strany soudce došlo, takový spis se do výroku prostě nepojme (s patřičným vysvětlením v odůvodnění rozhodnutí). Při takto pojímané definici skutkové podstaty kárného provinění pak není důvodu, aby soudce byl v takovém případě kárného obvinění zprošťován, resp. aby bylo kárné řízení ohledně takové věci (spisu) zastavováno. “ Výše uvedené závěry se však nevztahují na zaviněné jednání (opomenutí) či chování soudce nespočívající v zaviněných průtazích řízení a nevylučují tedy možnost, aby soudce byl uznán vinným zvlášť kárným proviněním spáchaným ve stejném období jiným než výše uvedeným způsobem. Kárný senát projednávající a rozhodující návrh navrhovatele proti kárně obviněné soudkyni se se závěry Nejvyššího soudu výše uvedenými ztotožňuje. Jestliže ve vymezeném časovém úseku návrhem, to je po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ve věci sp. zn. 13 Kss 9/2009, to je po 14. 4. 2010 do skončení prověrky spisů, to je do 30. 8. 2010, byl zjištěn průtah ve více věcech, nejde v každé této věci o samostatný skutek kárného provinění, nýbrž o pokračování v neplnění soudcovských povinností. Je-li tedy průtah ve vymezeném časovém období jedním skutkem, nemohlo ve stejném časovém úseku jeho trvání u jednoho z nich dojít k zániku kárné odpovědnosti a u druhého nikoliv.

2. V bodu II. návrhu na zahájení řízení navrhovatel kárně obviněné soudkyni vytýká, že zaviněně porušila povinnosti soudce vyplývající z § 2 odst. 4 tr. řádu, z § 129 odst. 2 písm. b), § 138 a § 71 odst. 1 tr. řádu, tím že ve věci sp. zn. 47 T 10/2009 vyhlásila rozsudek 15. 12. 2009, k jeho vyhotovení jí byla prodloužena lhůta do 21. ledna 2010, avšak rozsudek, přestože šlo o vazební věc, byl vyhotoven až 22. 6. 2010, usnesení o vazbě ohledně obžalovaného M. Š. ze dne 4. 2. 2010 bylo vypracováno až 23. 4. 2010 a usnesení o vazbě ohledně obžalovaného P. H. ze dne 19. 3. 2010 bylo vypracováno až 23. 4. 2010, a v důsledku toho musel Vrchní soud v Praze svými usneseními sp. zn. 5 To 59/2010 a 5 To 60/2010, obě ze dne 25. 6. 2010 sám rozhodnout o propuštění z vazby obžalovaných M. Š. a P. H. na svobodu, i když v případě obou obžalovaných Vrchní soud v Praze konstatoval i nadále existenci vazebních důvodů, a jediným důvodem pro propuštění jmenovaných z vazby byly průtahy řízení. Skutečnosti tvrzené navrhovatelem byly ověřeny z obsahu předloženého spisu 47 T 10/2009, z něhož dále vyplývá, že usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 To 59/2010 a 5 To 60/2010 došly Městskému soudu v Praze dne 12. 7. 2010. Spis 47 T 10/2009 nebyl předmětem předchozího kárného řízení kárně obviněné soudkyně. Ke spisu 47 T 10/2009 uplatnila kárně obviněná soudkyně stejnou námitku jako ke spisu Nt 225/2008, tedy zánik své kárné odpovědnosti, kterou kárný senát neuznal ze stejných důvodů jako u spisu Nt 225/2008.

3. V bodu III. návrhu na zahájení řízení navrhovatel kárně obviněné soudkyni vytýká, že zaviněně porušila povinnosti soudce vyplývající z § 2 odst. 4 a § 181 odst. 3 tr. řádu, když ve věcech: 47 T 4/2010 po nápadu obžaloby dne 27. 4. 2010, ke dni 30. 8. 2010 neučinila žádný úkon a nepodala ani žádost podle § 181 odst. 3 tr. řádu o prodloužení lhůty k prvnímu úkonu, a 47 T 5/2010 po nápadu obžaloby dne 14. 5. 2010, ke dni 30. 8. 2010 neučinila žádný úkon a nepodala ani žádost podle § 181 odst. 3 tr. řádu o prodloužení lhůty k prvnímu úkonu. Podle § 181 trestního řádu odst. 2, po podání obžaloby soud, nevyčkávaje dalších návrhů, postupuje tak, aby řízení bez průtahů směřovalo k rozhodnutí věci, včetně výkonu rozhodnutí, odst. 3 předseda senátu je povinen v řízení před okresním soudem ve lhůtě tří týdnů a před krajským soudem jako soudem prvního stupně ve lhůtě tří měsíců od podání obžaloby nařídit ve věci hlavní líčení, předběžné projednání obžaloby nebo učinit jiný úkon směřující k rozhodnutí věci, včetně pověření probačního úředníka k úkonům směřujícím k rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání anebo jinému rozhodnutí věci mimo hlavní líčení. Nemůže-li tak ze závažných důvodů učinit, předloží spis předsedovi soudu, který podle povahy věci buď uvedenou lhůtu na nezbytně nutnou dobu prodlouží nebo v souladu s rozvrhem práce soudu učiní jiné vhodné opatření k zajištění plynulosti řízení. Kárně obviněná soudkyně připustila, že ve věci 47 T 4/2010 nenařídila hlavní líčení v zákonem stanovené lhůtě, přičemž tuto lhůtu překročila asi o 1 měsíc (úkon učinila referátem ze dne 31. 8. 2010). Ve věci 47 T 5/2010 rovněž zákonnou lhůtu nedodržela, protože úkon učinila až 29. 9. 2010 vyhlásila usnesení , že věc bude předložena NS ČR k rozhodnutí o přikázání věci. Kárný senát hodnotil všechny provedené důkazy a přihlížel ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. V řízení bylo jednoznačným způsobem prokázáno, že kárně obviněná ve věcech Městského soudu v Praze sp. zn. uvedených v bodu I. výroku tohoto rozhodnutí nepostupovala v souladu s povinností soudce pracovat bez zbytečných průtahů zakotvenou v § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a svojí nečinností porušila právo garantované každému čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod na rozhodnutí v přiměřené době. Nejde totiž jen o to, aby soud ve věci rozhodl, ale aby také v zákonem stanovené době své rozhodnutí doručil. V navrhovatelem vymezené době přitom neexistovala objektivní zákonná překážka bránící kárně obviněné soudkyni pracovat bez průtahů, i když rozhoduje závažnou trestní problematiku. Sama totiž připustila, že oproti ostatním soudcům stejného úseku nemá více nápadu, ostatní soudci přitom jim přidělené spisy zvládají. Množství jí napadlých věcí v roce 2010 sama nehodnotí nepříznivě. Úsek na kterém pracuje byl doplněn o další dva soudce v roce 2010 a v roce 2011 a je plně obsazen. Kárně obviněná soudkyně v rozhodném období nebyla nemocná, její nepřítomnost na pracovišti představovala jen dovolená. Průtahy ve vyhotovování rozhodnutí přitom překračují podstatně zákonné lhůty stanovené v § 129 odst. 2 tr. řádu a některá rozhodnutí nejsou dosud vyhotovená. V případě prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí ani tuto dodatečnou lhůtu nesplnila. V důsledku její nečinnosti došlo i k tomu, že museli být z vazby odvolacím soudem propuštěni obžalovaní, u nichž by jinak důvody vazby trvaly. Lhůty podle § 181 odst. 3 tr. řádu ve dvou vytýkaných věcech překročila o nevýraznou dobu, jejich zákonnou délku však také nedodržela. To vše za situace, kdy byla v roce 2010 uznána vinnou kárným proviněním za obdobnou nečinnost. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kárným proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. V nečinnosti kárně obviněné soudkyně ve věcech uvedených v bodu I. výroku tohoto rozhodnutí spatřuje kárný senát naplnění skutkové podstaty kárného provinění, neboť jde na její straně o závažná pochybení, jimiž ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Při úvaze, jaké kárné opatření je přiměřené pochybením kárně obviněné soudkyně zjištěným v průběhu řízení, přihlížel kárný senát nejen ke všem zjištěným skutečnostem, ale i k osobnosti kárně obviněné soudkyně. O tom, že situace je velmi vážná zejména v jejích průtazích ve vyhotovování rozhodnutí, není pochyb. Kárně obviněná si svého pochybení je vědoma a je jí líto, že k nim došlo. Uvedla, že se s nahromaděnými pracovními problémy nemohla rychleji vyrovnat, ačkoliv pracuje podstatně více než je denní pracovní doba, a to i proto, že se souzenými věcmi zabývá příliš podrobně, a také těžce nese, že navrhovatel krátce po skončení předchozího kárného řízení podal proti ní další návrh na kárné řízení. Nejen proto je přesvědčena, že místopředseda městského soudu pro věci trestní je proti ní zaujatý. Uvedla také, že práci nezvládá tak rychle jako dřív či jako ostatní soudci možná i kvůli věku. Má za to, že jí v této situaci mohlo vyjít vstříc vedení soudu a alespoň na půl roku jí přidělit asistenta. Navrhovatel v tomto směru namítal, že na trestním úseku městského soudu jsou jen čtyři asistenti, o tom zda a proč neuvažoval alespoň o dočasném přidělení asistenta kárně obviněné soudkyni se konkrétně nevyjádřil. To, že kárně obviněné soudkyni nebyl přidělen asistent, nemůže považovat kárný senát ani jako polehčující okolnost, protože převážná část soudců pracujících na stejném úseku jako kárně obviněná soudkyně přiděleného asistenta nemá. Pokud kárně obviněná spatřuje podjatost místopředsedy městského soudu proti ní z toho důvodu, že podle ní inicioval podání dalšího kárného návrhu proti ní, pak kárný senát s ní její přesvědčení nemůže sdílet, protože pro podání kárného návrhu byly zjištěny závažné důvody. Navrhovatel zřejmě proto navrhl uložení kárného opatření odvolání z funkce soudkyně. Tímto jeho návrhem kárný senát není vázán. Přes zjištěná závažná pochybení v práci kárně obviněné soudkyně má kárný senát zato, že je třeba jí dát ještě možnost k nápravě. I navrhovatel v návrhu připouští, že kárně obviněná je dlouhodobou soudkyní a od 1. 1. 2004 působí ve funkci předsedkyně senátu I. stupně Městského soudu v Praze, kdy do této funkce byla přeřazena z funkce předsedkyně odvolacího senátu a její činnost nevykazovala zásadnější problémy až do poloviny roku 2008. Za této situace má kárný senát za to, že kárné opatření přiměřené pochybením kárně obviněné soudkyně je snížení platu o 25% na dobu 18 měsíců podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Kárný senát musel přihlížet k opětovnému kárnému provinění, jehož se kárně obviněná soudkyně dopustila v době před zahlazením předchozího kárného opatření. K bodu II. výroku tohoto rozhodnutí V bodu IV. návrhu navrhovatel kárně obviněné soudkyni vytýká, že ve věcech 47 T 12/2009, 47 T 12/2009, 47 T 8/2009, 47 T 14/2009, 47 T 3/2009, nezačala hlavní líčení v jí stanovenou hodinu, ale bezdůvodně později o 10 minut až jednu hodinu. I když jeho tvrzení v návrhu odpovídají skutečnosti (mimo spisu 47 T 14/2009, v němž hlavní líčení dne 28. 7. 2010 bylo přerušeno s tím, že v něm bude pokračováno dne 29. 7. 2010 v 10.15 hod., protože svědek předvolaný na 9.30 hodin se omluvil ze zdravotních důvodů, přičemž hlavní líčení započalo v 10.30 hodin), vytýkaný skutek není kárným proviněním. Kárný senát nebagatelizuje skutečnost, že hlavní líčení nezačala být projednávána ve stanovenou dobu, na kterou se všechny předvolané osoby musely k soudu dostavit. Jedná se o pochybení soudu, tedy kárně obviněné soudkyně. Intenzita tohoto porušení a jeho rozsah však v daném případě nenaplňuje skutkovou podstatu kárného provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V této části tedy kárný senát kárně obviněnou soudkyni zprostil kárného obvinění podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. P o u č e n í : Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení n e n í přípustné. V Brně dne 17. března 2011 JUDr. Ludmila Valentová předsedkyně kárného senátu pro řízení ve věcech soudců