Zdanitelným plněním přijatým pro účely související s podnikáním (ekonomic- kou činností) podle $ 72 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, mohou být i služby poskytované ve formě reklamních nápisů, pokud slouží k pre- zentaci ekonomické činnosti plátce daně. Takový účinek nastává nejen v případě, kdy je z reklamního nápisu zřejmé, kdo a kde prodej uskutečňuje a jaké zboží nabízí, ale také tehdy, jestliže reklamní nápis obsahuje výlučně obchodní firmu či její logo.
C.) Na tomto místě soud předesílá, že roz- hodnutí žalovaného i správce daně zrušil pro- to, že se neztotožnil s jejich závěry ohledně neprokázání oprávněnosti nároku na odpo- čet daně žalobcem podle $ 19 odst. 1 zákona č. 588/1992 Sb. [v případě zdaňovacích období srpen 2003 a leden až duben 2004], popřípadě podle $ 72 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. [v případě zdaňovacích období květen až čer- venec 2004, neboť 1. 5. 2004 vstoupil v účin- nost nový zákon o dani z přidané hodnoty), za zhotovené reklamní nápisy „TRIMA“ či „TRIMA EDM“, když tyto reklamní nápisy sa- my o sobě neprokazují, že reklama je činěna pro žalobce.
V důsledku nesprávného posou- zení této právní otázky, která byla v předmět- ných věcech hlavním žalobním bodem, a to hmotněprávní povahy, pak daňové orgány obou stupňů vydaly nezákonná rozhodnutí, na což zcela oprávněně poukazoval žalobce v jednotlivých žalobách a replikách. (...) Plátce daně nepochybně používá při- jatá zdanitelná plnění při podnikání, pokud jich využívá pro účely, které s ním souvisejí (v terminologii zákona č. 235/2004 Sb. - pl- nění související s ekonomickou činností). Podnikáním se pak podle $ 2 odst. 1 obchod- ního zákoníku rozumí soustavná činnost pro- váděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.
Z právě uvedeného vyplývá, že uvedená souvislost mezi přijatými zdani- telnými plněními a podnikáním je zachována tehdy, když se plnění vztahují k předmětu podnikatelské činnosti plátce daně a ten jich 315 1116 využije k dosažení zisku. Pokud tedy existuje takto popsaná věcná shoda mezi přijatými zda- nitelnými plněními a z nich plynoucími výno- sy, jedná se o využití plnění pro účely souvise- jící s podnikáním (v terminologii zákona č. 235/2004 Sb. - s ekonomickou činností). Zdanitelnými plněními přijatými pro úče- ly související s podnikáním - ekonomickou činností mohou být nepochybně i poskytova- né služby ve formě reklamních nápisů, po- kud tyto slouží k prezentaci podnikatelské - ekonomické činnosti plátce daně.
Takový úči- nek nastává především tehdy, pokud je z re- klamního nápisu zřejmé, kdo a kde prodej uskutečňuje, jakož i jaké zboží zadavatel re- klamy nabízí, neboť již tímto sdělením poten- cionální zákazníci mohou získávat základní poznatky o nabízeném produktu. Takový úči- nek ovšem nastává i tehdy, pokud reklamní nápis obsahuje výlučně obchodní firmu či fa- kultativní dodatek k obchodní firmě v přípa- dě fyzických osob, a dokonce i tehdy, pokud reklamní „nápis“ obsahuje výlučně logo da- ňového subjektu neobsahující žádné slovní označení, nýbrž „jen“ nějaký graficky vytvoře- ný znak.
Na tomto místě soud připomíná, že tento právní názor vyslovil již ve svém roz- sudku ze dne 10. 6. 2004, čj. 16 Ca 419/2001-22, jenž nebyl nikterak zpochybněn rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 8. 2005, č. 709/2005 Sb. NSS. Účelem reklamy je totiž podání krátké a přitom výstižné infor- mace o existenci daňového subjektu na ob- chodním trhu, a to propagováním jeho sa- motného či s důrazem na propagování jeho zboží či služeb, jak lze pozorovat v běžném ži- votě - obzvláště pak při sportovních a kultur- ních akcích.
Praxe v oblasti reklamy ukazuje, 2:6 2 že reklama se mnohdy míjí účinkem, když za- hlcuje adresáty podrobnějšími údaji o zadava- teli reklamy, jako jsou údaje o jeho sídle či mís- tě podnikání nebo výčet nabízeného zboží či služeb apod. Dále soud poznamenává, že re- klama často není zaměřena pouze na širokou veřejnost, když svého účinku může v jistých případech dosáhnout efektivněji svojí přítom- ností na akcích, které vyhledává určitá skupi- na osob se specifickými zájmy. 316 Při posuzování, zda uskutečněné platby je možné posoudit jako zdanitelné plnění s ná- rokem na odpočet daně z přidané hodnoty, je nutné vždy vycházet z celkového kontextu všech okolností případu, obzvláště pak je tře- ba přihlížet ke konkrétnímu předmětu čin- nosti daňového subjektu.
Také je nutno vy- cházet i ze smyslu právní úpravy této problematiky - a tím je podpora podnikání. Jak již bylo zmíněno výše, reklamní nápi- sy „TRIMA“, popř. „TRIMA EDMÝY, si objedná- valo sdružení fyzických osob Robert S. a Jan P., a to sdružení TRIMA - elektrorevizní řezání. Za tohoto stavu věci bylo z reklamních nápi- sů zřejmé, jaké podnikatelské uskupení je na soutěžních vozidlech automobilové rallye propagováno, což znamená, že adresáti těch- to reklamních nápisů tak mohli získat pozna- tek o existenci sdružení TRIMA.
Není přitom podstatné, že reklamní nápisy vyjma označe- ní podnikatelského uskupení neposkytovaly žádný další údaj týkající se tohoto sdružení, a proto mohly bez dalšího oslovit pouze stá- vající klientelu, a dále že reklamní nápisy ne- byly uveřejněny na akci, která nebyla určena do sféry podnikatelského rizika zadavatele reklamy a nepředstavují zákonné hledisko pro uplatnění nároku na odpočet daně. V da- ném případě je evidentní, že sdružení TRI MA, jehož účastníkem je žalobce, vykonává naprosto specifickou činnost - služby v obo- ru obrábění-řezání kovových (vodivých) ma- teriálů, a proto je nasnadě, že má i specifický okruh zákazníků.
Této skutečnosti by pak mě- la odpovídat i volba druhu i formy reklamy. V daném případě dle názoru soudu zvolený druh i forma reklamy zcela odpovídal před- mětu činnosti, jímž se zabýval žalobce. Soud proto uzavírá, že v nyní projednáva- ných věcech žalobce zdanitelná plnění přija- tá od společnosti P. za pronájem reklamní plochy na soutěžních vozidlech automobilo- vé rallye při různých závodech použil pro účely souvisejícími s jeho podnikáním - eko- nomickou činností, což také žalobce v jedno- tlivých daňových řízeních náležitě doložil.
Žalobcem předložené důkazní prostředky v daňových řízeních totiž jednoznačně pro- kazují, jednotlivě i ve vzájemném souhrnu, že předmětná reklama byla činěna pro žalobce (smlouva o sdružení TRIMA - elektrorevizní řezání, živnostenský list s dodatkem ke jménu a příjmení - TRIMA, smlouvy o pronájmu re- klamních ploch na soutěžních vozidlech au- tomobilové rallye, faktury za sjednané služby, potvrzení od společnosti P., že reklama neby- la provedena pro nikoho jiného, doklady o re- gistraci ochranné známky „TRIMA EDM“ za- kládající ode dne 12.
2. 2004 právo přednosti k tomuto označení, videokazeta a startovní listiny jednotlivých závodů, řada fotografií a plakátů soutěžních vozidel, na nichž byla umístěna předmětná reklama). Pokud tedy daňové orgány obou stupňů neuznaly v pří- slušných zdaňovacích obdobích nárok na od- počet daně z přidané hodnoty, porušily tím $ 19 odst. 1 zákona č. 588/1992 Sb. - v případě zdaňovacích období srpen 2003 a leden až du- ben 2004 a $ 72 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. - v případě zdaňovacích období květen až červenec 2004, a výsledkem toho bylo vydání nezákonných rozhodnutí.
Pro úplnost soud ještě poznamenává, že v předmětné věci nelze konstatovat, jak uči- nil žalovaný, že žalobce porušil zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provo- zování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Nikde totiž není zákonem připuštěna možnost analogie, a pro- to nelze pro účely zákona č. 588/1992 Sb. či zákona č. 235/2004 Sb. užít definice reklamy obsažené v jiném právním předpise a z napl- nění či nenaplnění jejího obsahu usuzovat na uznatelnost nároku na odpočet daně z přida- né hodnoty.
Nesprávný je rovněž závěr žalo- vaného o tom, že reklama by byla daňově akceptovatelná tehdy, pokud by jejím před- mětem byla ochranná známka zapsaná v pří- slušném rejstříku Úřadu průmyslového vlast- nictví. Tím by byl totiž naprosto popřen jím zastávaný názor, že pokud reklama neobsahu- je jméno a příjmení zadavatele reklamy, popř. další náležitosti, nemůže jít nikdy o daňově akceptovatelnou reklamu. Navíc právo k ochran- né známce, se kterým lze běžně disponovat, dává jejímu držiteli „pouze“ větší rozsah ochrany před eventuálním zneužitím této známky a nic víc.
Pokud žalovaný na podporu svých závěrů argumentoval rozsudkem Měst- ského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2004, čj. 11 Ca 28/2003-23, tak k tomu soud uvádí, že toto rozhodnutí vycházelo z odlišného skut- kového stavu - žalobkyně neprokázala, že do- šlo k poskytnutí některých smluvně sjedna- ných plnění. V projednávaných věcech však daňové orgány obou stupňů nezpochybnily přijetí reklamy jako takové, nýbrž byla zpo- chybněna nedostatečná adresnost reklamy, a následkem toho nebyl žalobci uznán nárok na odpočet daně z přidané hodnoty.
1117 Státní občanství: zásada proporcionality při posuzování nesplnění podmínek pro udělení státního občanství k $ 7 odst. 1 písm. e) a $ 11 odst. 4 zákona ČNR č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státní- ho občanství České republiky, ve znění zákona č. 357/2003 Sb. (v textu též „zákon o státním občanství“) Smyslem a účelem podmínky pro udělení státního občanství dle $ 7 odst. 1 písm. e) zákona ČNR č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České repub- liky, je vyloučit z možnosti nabytí státního občanství České republiky žadatele, kte- rý po dobu svého dosavadního pobytu na území České republiky porušoval pobyto- vý režim cizince, neboť je zde oprávněné nebezpečí, že by takový cizinec pokračoval v závažném porušování právních povinností i jako občan České republiky, a je zde tudíž veřejný zájem na tom, aby takový cizinec občanství České republiky nenabyl.
317 Porušení povinnosti ohlásit cizinecké policii změny pobytu cizince, pokud není mo- tivováno snahou zatajit skutečný pobyt cizince, a vytvořit si tak prostor k protipráv- ní činnosti, lze považovat pouze za formální opominutí, které samo 0 sobě nezaklá- dá nesplnění zmíněné zákonné podmínky pro udělení státního občanství České republiky.
Robert S. proti Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem o daň z přidané hodnoty.