Nejvyšší správní soud rozsudek spravni Zelená sbírka

15 Ca 150/2002

ze dne 2003-05-29

I. Při změně vlastníka stavby není třeba měnit existující stavební povo- lení nebo vydávat povolení nové se jménem nového vlastníka — stavebníka ($ 70 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona).

II. Pokud správní orgán ve správním řízení nerespektuje pravomocné usnesení soudu o schválení smíru řádně předložené účastníkem řízéní, po- rušuje ustanovení $ 40 odst. 1 správního řádu.

Podle $ 58 odst. 1 a 2 stavebního zá- kona, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., podává stavebník u stavebního úřadu žádost o stavební povolení spolu s pře- depsanou dokumentací. Stavebník musí prokázat, že je vlastníkem pozemku ne- bo stavby, popřípadě že má k pozemku či stavbě jiné právo, které jej opravňuje zřídit na pozemku požadovanou stavbu, provést změnu stavby anebo udržovací práce na ní. Potřebné náležitosti, jež mu- sí žádost o stavební povolení obsahovat, stanoví $ 16 odst. 1 a 2 vyhlášky .

č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. Podle $ 70 stavebního zákona platí, že stavební povolení a rozhodnutí o pro- dloužení jeho platnosti jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení. V souladu s výkladovým ustanovením $ 139 písm. A stavebního zákona, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., se „staveb- níkem“ rozumí též investor a objednatel stavby. Soud se neztotožnil s názorem žalo- vaného, že z předložené smlouvy o dílo na provedení technologické části malé vodní elektrárny ze dne 10.

8. 1998 ne- vyplývá, že právní nástupnictví stavební- ka přešlo z akciové společnosti M. na ža- lobce. Smlouvy o dílo ze dne 28. 4. 1998 a 10.8.1998 nevykazují žádné nedostat- ky z hlediska právní úpravy týkající se smlouvy o dílo obsažené v obchodním zákoníku. Smluvní strany využily možnost odchylného ujednání, pokud se jedná o ustanovení $ 542 obchodního zákoní- ku, pojednávající o nabývání vlastnické- ho práva k zhotovovanému dílu, zcela v souladu s ustanovením $ 263 obchod- ního zákoníku. S ohledem na toto zjiště- ní soud dospěl k závěru, že došlo k práv- nímu nástupnictví, tj. nabytí práva, které jiný pozbyl.V daném případě právní ná- stupnictví spočívalo ve změně subjektu vlastnického práva k malé vodní elekt- rárně; novým vlastníkem se dnem sepsá- ní zápisu o předání a převzetí díla stal ža- lobce.

V návaznosti na tuto skutečnost pak podle $ 70 stavebního zákona platí, že stavební povolení a rozhodnutí 0 pro- . dloužení jeho platnosti jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení. V souladu s tímto ustanovením je plně opodstatněný žalobcův názor, že při změně vlastníka stavby není třeba měnit existující stavební povolení či dokonce vydávat povolení nové se jménem nové- ho vlastníka - stavebníka. Dále je třeba zdůraznit, že otázkou vlastnických práv k dotčené stavbě se již zabýval Okresní soud v Chomutově, při- čemž soudní řízení skončilo pravomoc- ným rozhodnutím o schválení smíru, podle něhož se dne 6.

9.2000 stal vlast- níkem stavby malé vodní elektrárny při jezu v D. žalobce. Nutné je poznamenat, že okamžikem namontování se techno- logická část stala součástí stavby malé vodní elektrárny ve smyslu ustanovení $ 120 občanského zákoníku, který sta- noví, že součástí věci je vše, co k ní po- 251 142 dle její povahy náleží a nemůže být od- děleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Žalovaný tak zásadně pochybil, když ja- kožto správní orgán ve správním řízení nerespektoval žalobcem řádně předlože- né pravomocné usnesení soudu o schvá- lení smíru, které s konečnou platností řeší otázku vlastnictví.

Svým postupem žalovaný porušil ustanovení $ 40 odst. 1 správního řádu. Podle $ 140 stavebního zákona se na stavební řízení aplikují obecné předpisy zákona o správním ří- zení, není-li stanoveno jinak,a podle $ 40 odst. 1 správního řádu platí, že vyskyt- ne-li se v řízení otázka, o které již pravo- mocně rozhodl příslušný orgán, je správ- ní orgán takovým rozhodnutím vázán. Ani závěr žalovaného, že k nabytí vlastnického práva k malé vodní elekt- rárně je zapotřebí vkladu do katastru ne- movitostí, není správný.

Podle $ 2 odst. 1 zákona ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve zně- ní zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb., se v katastru nemovitos- tí evidují pozemky v podobě parcel, bu- dovy spojené se zemí pevným základem, byty a nebytové prostory, rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory se zde blíže uvedenými podmínkami a stavby spojené se zemí pevným zákla- dem, o nichž to stanoví zvláštní předpis. V daném případě je takovým zvláštním předpisem zákon č. 254/2001 Sb., o vo- dách a o změně některých zákonů (vod- ní zákon), který v $ 55 odst. 1 písm. £) charakterizuje stavbu k využití vodní energie a energetického potenciálu, tj. v daném případě malou vodní elektrár- nu, jako vodní dílo, přičemž dle jeho $ 8 odst. 1 písm. a) je k nakládání s povrcho- vými nebo podzemními vodami, tj. např. k jejich vzdouvání, případně k akumula- ci či k využívání jejich energetického potenciálu, zapotřebí povolení vodo- právního úřadu.

V tomto předpise však nikde není uvedeno, že by se jednalo o takovou stavbu, která by podléhala zá- pisu do katastru nemovitostí ve smyslu $ 2 katastrálního zákona.V daném přípa- dě tak k nabytí vlastnického práva k ma- lé vodní elektrárně nedochází vkladem vlastnického práva do katastru nemovi- tostí, ale postačuje takový právní úkon, jaký byl popsán shora. (art)

Státní podnik P v Ch. proti Krajské- mu úřadu Ústeckého kraje o kolau- daci stavby.