Občan kraje má nejen právo vyjadřovat se k projednávaným věcem za- řazeným na program zasedání zastupitelstva, nýbrž má i právo vyjádřit se k samotnému programu zasedání zastupitelstva, a to ještě před jeho schvá- lením; vyplývá to z $ 12 odst. 2 písm. b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
Danou problematiku obecně upravu- je zákon č. 129/2000 Sb., krajské zřízení. To v $ 12 odst. 2 písm. b) občanům kraje starším 18 let dává právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jed- nacím řádem svá stanoviska k projedná- vaným věcem. Z takto formulované zá- konné dikce ovšem vyplývá, že občan kraje má právo vyjadřovat se ke všem projednávaným věcem na zasedání za- stupitelstva, a to včetně programu zase- dání zastupitelstva. Z $ 42 odst. 2 kraj- ského zřízení totiž jednoznačně vyplývá, že návrh programu jednání zastupitel stva předkládá zastupitelstvu ke schvále- ní krajská rada.
Odst. 3 téhož paragrafu pak stanoví, že o zařazení návrhů dalších bodů programu přednesených v průbě- hu zasedání zastupitelstva rozhodne za- stupitelstvo. Této zákonné úpravě pak koresponduje i čl. 7 a čl. 8 Jednacího řá- du Zastupitelstva Ústeckého kraje a vý- borů zastupitelstev a kraje, který byl vy- dán s odkazem na $ 44 krajského zřízení a jímž je v podrobnostech upravena pří- prava, organizace a vlastní průběh zase- "dání zastupitelstva. Jestliže krajské zříze- ní stanovuje, že program schvaluje zastupitelstvo, jinými slovy to znamená, že program zastupitelstvo projednává ja- ko jakoukoliv jinou věc.
Žalovaný tedy pochybil, pokud při zasedání zastupitel- stva konaném dne 29. 6. 2005 žalobci ja- kožto občanu kraje neumožnil vyjádřit se k projednávanému programu ještě před jeho schválením, nýbrž mu to hod- lal umožnit až po jeho projednání a schválení, a to v bodu programu Stano- viska občanů k projednávaným bodům. Nicméně v předmětné věci je třeba mít na paměti, že žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu je podle $ 82 s. ř. s. možno domáhat se ochra- ny u soudu proti nezákonnému zásahu, trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozili jeho opakování.
Zvláštní podmínkou projednání této žaloby je tedy existence tvrzeného nezákonného zásahu či jeho důsledků po celou dobu soudního řízení. Tomuto ustanovení pak korespon- duje ustanovení $ 87 odst. 1, které stanoví, že soud o této žalobě rozhoduje na zákla- dě skutkového stavu zjištěného ke dni své- ho rozhodnutí. A na tato ustanovení dále navazuje ustanovení $ 86 s. ř. s., které upravuje, že soud řízení o žalobě na ochra- nu před nezákonným zásahem zastaví teh- dy, pokud zjistí, že po podání žaloby již zá- sah ani jeho důsledky netrvají a nehrozí opakování zásahu.
Z obsahu správního spisu přitom soud zjistil, že žalovaný provedl změnu jednacího řádu s účinností ode dne 26. 10. 2005, a to konkrétně čl. 8 odst. 5, kte- rý mj. upravuje proceduru projednávání programu zasedání zastupitelstva. V tom- to ustanovení bylo nově výslovně stano- veno, že „... předsedající zasedání seznámí zastupitelstvo s návrhem rady kraje na program zasedání a případnými návrhy na doplnění programu či jeho změnu. Návrhy na doplnění či změny programu má právo předložit každý člen zastupi- telstva.
O jednotlivých předkládaných návrzích rozhoduje zastupitelstvo. Poté předsedající vyzve občany kraje, zdali chtějí vyjádřit svá stanoviska k návrhu programu a k ostatním projednávaným věcem. Po jejich vyjádření, popř nevy- jádříli se nikdo, nechá předsedající hla- sovat o programu jednání zastupitelstva jako celku.. “. Z právě citovaného ustano- vení čl. 8 odst. 5 jednacího řádu, který do současné doby již nebyl dotčen pozdější- mi změnami, jednoznačně vyplývá, že ža- lobci již není žalovaným upíráno právo vyjadřovat se k programu zasedání zastu- pitelstva před jeho schválením.
Soud proto uzavírá, že změnou posto- je žalovaného k možnosti veřejnosti vy- 967 966 jadřovat se k programu zasedání zastupi- telstva před jeho schválením, která se zcela zřetelně projevila ve změně jedna- cího řádu žalovaného, došlo k situaci, že původně tvrzený nezákonný zásah u Ža- lobce již netrvá. Přitom nic nenasvědču- " je tomu; že by hrozilo jeho opakování. S ohledem na právě uvedené soud roz- hodl podle $ 86 s. ř. s. o zastavení řízení o předmětné žalobě. 966 Církve a náboženské společnosti: právo duchovních zachovávat povinnost mlčenlivosti; právo ustanovovat duchovní k $ 7 odst. 1 písm. £) a k $ 4 odst. 3 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vy- znání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech)
I. Oprávnění k výkonu zvláštního práva duchovních zachovávat mlčenlivost v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobné- ho zpovědnímu tajemství [$ 7 odst. 1 písm. £) zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech] lze, za splnění zákonem stanovených podmí- nek, přiznat jen církvím a náboženským společnostem, které mají duchovní.
II. Právo ustanovovat (a odvolávat) duchovní mají jen církve a náboženské společnosti nezávisle na státních orgánech ($ 4 odst. 3 zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech). Státním orgánům ani soudu ne- přísluší posuzovat a zjišťovat, které osoby v církvi a náboženské společnos- ti plní úlohu duchovních. Tato skutečnost musí vyplývat ze základního do- kumentu (statutu, řádu, stanov apod.) církve nebo náboženské společnosti.
Jiří K. proti Zastupitelstvu Ústeckého kraje o možnost veřejnosti vyjadřovat se