Nejvyšší správní soud rozsudek spravni Zelená sbírka

15 Ca 209/2006

ze dne 2008-04-23

ní účinném pro zdaňovací období let 2001 až 2003 (v textu též „daňový zákon“) Nelze uplatnit odpočet části vstupní ceny hmotného majetku od základu daně dle $ 34 odst. 3 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, pokud byl tento maje- tek byť i jen zčásti využíván k zajištění příjmu osvobozeného od daně. Příjem, který nebyl předmětem daně nebo byl od ní osvobozen, totiž nelze považovat za zdanitel ný příjem ve smyslu $ 34 odst. 5 písm. £) téhož zákona.

C.) Z obsahu správního spisu soud dále zjistil, že žalobce v přiznáních za jednotlivá zdaňovací období podle $ 34 odst. 3 písm. a) daňového zákona účinného v rozhodné době odečetl od základu daně 10 % vstupní ceny tiskárny, kopírky, notebooku, serveru, Kyoce- ry, projektoru a slaboproudé technologie. Správce daně však v průběhu daňového říze- ní zjistil, že uvedený majetek je používán jak pro zajištění příjmů podléhajících dani, tak i příjmů od daně osvobozených. Na základě to- hoto poznatku pak dospěl k závěru, že uvede- ný hmotný majetek byl používán pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu, a proto s od- kazem na ustanovení $ 34 odst. 5 písm. ©) da- ňového zákona účinného v rozhodné době ty- to odpočty od základu daně žalobci neuznal.

V dané věci je nesporné, že uvedený hmotný majetek byl používán k dosažení pří- jmů podléhajících dani i příjmů od daně osvobozených. Tato skutečnost zřetelně vy- plývá také z nutnosti rozdělení nákladů ža- lobce na daňové a nedaňové, o kterém bude pojednáno později. Proto zbývá posoudit, zda pojem zdanitelného příjmu, který byl v $ 34 odst. 5 písm. £) daňového zákona účin- ného v rozhodné době použit, zahrnuje i pří- jmy od daně osvobozené. Pojem zdanitelného příjmu není v daňo- vém zákoně nikde výslovně definován, a pro- to musí být vymezen výkladem.

Z žalobcem citovaných ustanovení $ 18 odst. 7 a $ 23 odst. 5 daňového zákona skutečně vyplývá, že předmětem daně z příjmů jsou také příjmy od této daně osvobozené. Nicméně podle $ 34 odst. 3 písm. a) daňového zákona účin- ného v rozhodné době mohli poplatníci ode- čítat část vstupní ceny hmotného majetku to- liko od základu daně, takže při definici pojmu zdanitelného příjmu je zapotřebí vý- cházet z vymezení základu daně. Jím je podle $ 23 odst. 1 daňového zákona rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou před- mětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respekto- vání jejich věcné a časové souvislosti v da- ném zdaňovacím období, upravený podle ná- sledujících odstavců.

Z toho je zřejmé, že do základu daně se zahrnují toliko příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvo- bozené. Pouze z těchto příjmů se vypočítává daňová povinnost poplatníka. Proto za zdani- telný příjem ve smyslu ustanovení $ 34 odst. 5 písm. £ daňového zákona je nutné považovat pouze příjem, který podléhá dani. Příjem, který není předmětem daně nebo je od ní osvobo- zen, tedy není zdanitelným příjmem podle to- hoto zákonného ustanovení. Jestliže je tedy hmotný majetek využíván zčásti k zajištění pří- jmu osvobozeného od daně, nebylo možné po- dle $ 34 odst. 3 písm. a) daňového zákona účin- ného v rozhodné době odečítat od základu daně část jeho vstupní ceny.

To je přitom jedi- ná možná interpretace uvedeného zákonného ustanovení, neboť si nelze představit, že by za zdanitelný příjem mohl být považován i ten, který je sice předmětem daně, avšak samotné daňové povinnosti nepodléhá. Proto pro uplat- nění žalobcem zmíněné zásady n dubio mitius nejsou v tomto směru dány žádné důvody. Lze tedy shrnout, že žalovaný ani správce daně nepochybili, když uvedené odpočty od základu daně žalobci neuznali. (...) 787 1662 1662 Daň z nemovitostí: stavba podléhající dani k $ 7 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb. O stavbu podléhající dani z nemovitostí podle $ 7 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, se jedná tehdy, pokud jsou současně splněny dvě podmínky: jedná se o stavbu ve smyslu občanského práva a bylo na ni vydáno kolaudační rozhodnutí.

Bytové družstvo „Družba“ proti Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem o daň z příjmů