provádějí některá ustanovení stavebního zákona**) Rozhodování o prodloužení lhůty k dokončení stavby je řízením o povolení změny stavby ještě před jejím dokončením podle $ 68 stavebního zákona z roku 1976.
Věc: Společnost s ručením omezeným B. proti Krajskému úřadu Ústeckého kraje, za účasti Magistrátu města Mostu, o povolení změny stavby. Žalobkyně je stavebníkem obchodního centra. Stavbu postupně po částech dokon- čuje, ovšem z finančních důvodů se jí nedaří dokončit ji v termínu stanoveném ve staveb- ním povolení. Proto žádala o prodloužení lhůty k dokončení stavby. Magistrát města Mostu (dále jen „stavební úřad“) však s odka- zem na $ 68 stavebního zákona rozhodnutím ze dne 24. 3. 2004 zamítl její žádost o povole- ní změny stavby obchodního centra - část A (včetně komunikace, parkoviště a přípojek inženýrských sítí - voda, elektrická energie, horkovod, kanalizace) před jejím dokonče- ním, spočívající v prodloužení lhůty k dokon- čení stavby.
Odvolání žalobkyně Krajský úřad Ústeckého kraje rozhodnutím ze dne 22. 7. 2004 zamítl. V žalobě ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem žalobkyně především namítala, že v předcházejících případech byla při podání žádosti o prodloužení lhůty výstavby vždy ne- správně poučena, že se jedná o změnu stavby před jejím dokončením. U posledního podá- ní takové žádosti však nabyla nezvratné jisto- ty, že u prodloužení lhůty výstavby se nejed- ná o změnu stavby před jejím dokončením, nýbrž o změnu jedné z podmínek stavebního povolení.
Vyplývá to z $ 20 odst. I písm. d) a $ 22 odst 4 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. Žalovaný měl proto v projednávané věci rozhodnutí stavebního úřadu zrušit a věc mu vrátit k novému projednání s po- učením o správném právním výkladu této otázky, Podle $ 22 vyhlášky č. 132/1998 Sb. totiž změna stavby a změna podmínky sta- vebního povolení mají odlišný charakter, jeli- kož v jeho odstavci čtvrtém je zakotvena pod- mínka postupovat přiměřeně i u žádostí o povolení změn podmínek stavby, tudíž se nejedná o totéž.
Pojem přiměřeně pak nezna- mená možnost extenzivního výkladu při pou- žití tohoto řízení a stanovení jiné lhůty pro dokončení stavby neznamená technickou změnu stavby, ale jen prodloužení Ihůty vý- stavby zcela totožné stavby na základě urči- tých důvodů. Použitím chybného výkladu se tedy rozhodovalo o jiné věci. Žalobkyně rov- něž namítala, že uvedená ustanovení vyhláš- ky č. 132/1998 Sb. postrádají zákonné zmoc- nění a jsou v rozporu se stavebním zákonem. Krajský soud žalobu zamítl. Zodůvodnění: Stavební úřad ve stavebním řízení pře- zkoumá také, zda dokumentace splňuje pod- mínky územního rozhodnutí a požadavky tý- kající se veřejných zájmů, především ochrany *» S účinností od I.
1. 2007 nahrazen zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). **) S účinností od I. 1. 2007 zrušena zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 1156 životního prostředí, ochrany zdraví a života a odpovídá obecným technickým požadav- kům na výstavbu a zvláštnímu předpisu. Ve stavebním povolení pak stanoví závazné pod- mínky pro provedení a užívání stavby a roz- hodne o námitkách účastníků řízení. Stano- venými podmínkami zabezpečí zejména ochranu veřejných zájmů při výstavbě a při užívání stavby, komplexnost stavby, dodržení obecných technických požadavků na výstav- bu, popřípadě jiných předpisů a technických norem, a dodržení požadavků stanovených dotčenými orgány státní správy, především vyloučení nebo omezení negativních účinků stavby a jejího užívání na životní prostředí [$ 62 odst. 1 písm. a) a b) a $ 66 stavebního zákona].
Na žádost stavebníka pak může v odůvodněných případech povolit změnu stavby ještě před jejím dokončením v řízení podle $ 68 stavebního zákona. Z těchto zákonných ustanovení tedy nepo- chybně vyplývá, že povolení změny stavby před jejím dokončením dopadá na případy za- mýšleného uskutečnění změn proti projekto- vé dokumentaci ověřené ve stavebním řízení nebo oproti stanoveným podmínkám staveb- ního povolení. Těmito podmínkami se pak sta- noví také lhůta k dokončení stavby, jak vyplývá z $ 20 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 132/1998 Sb. Nelze přitom souhlasit s tím, že toto ustanove- ní postrádalo zákonné zmocnění, neboť podle $ 143 odst. 1 písm. d) stavebního zákona má prováděcí předpis podrobněji upravit po- drobnosti postupu při povolování staveb a je- jich změn, do něhož bezpochyby náleží i sta- novení podmínek pro provedení a užívání stavby.
Navíc podmínkami zakotvenými v $ 20 odst. 1 vyhlášky č. 132/1998 Sb. stavební úřad zabezpečuje požadavky, které jsou vyjmenová- ny v $ 66 větě druhé stavebního zákona. Dále pak podle $ 143 odst. 1 písm. d) sta- vebního zákona má prováděcí předpis po- drobněji upravit i náležitosti obsahu návrhů na vydání rozhodnutí, takže toto zákonné zmocnění plně pokrývá i $ 22 vyhlášky č. 132/1998 Sb. o žádosti o povolení změny stavby před jejím dokončením. Žalobkyní zmiňovaná dikce jeho odstavce čtvrtého pak skutečně stanoví, že podle předchozích usta- 426 novení se postupuje přiměřeně i u žádostí o povolení změn podmínek stavebního povo- lení.
Ustanovení $ 22 odst. 1 až 3 tohoto práv- ního předpisu však upravuje náležitosti žá- dosti o povolení změny stavby před jejím dokončením a obsah dokumentace, která tvoří její přílohu, jakož i možnost vyznačení změny stavby v ověřených vyhotoveních pů- vodní projektové dokumentace a její projed- nání při kolaudačním řízení, pokud změna stavby spočívá v nepodstatných odchylkách od projektové dokumentace ověřené ve sta- vebním řízení. Proto přiměřené použití $ 22 odst. 1 až 3 vyhlášky č. 132/1998 Sb. i u žá- dosti o povolení změn podmínek stavebního povolení je zapotřebí vykládat tak, že se k ní nepřipojuje dokumentace, případně taková žádost nemusí obsahovat všechny náležitosti vyjmenované v odstavci 1.
Navíc zmiňovaný postup u žádostí o povolení změn podmínek stavebního povolení není zakotven v samo- statném ustanovení, nýbrž je součástí ustano- vení o žádostech o povolení změny stavby před jejím dokončením. Rovněž tak změna podmínek stavebního povolení není uprave- na ani ve stavebním zákoně. Lze tedy uzavřít, že stavební předpisy ne- znají institut změny podmínek stavebního po- volení a v něm stanovené podmínky tak lze změnit pouze povolením změny stavby před jejím dokončením na základě žádosti stavební- ka podle $ 68 odst. 1 stavebního zákona.
Proto se o prodloužení lhůty k dokončení stavby roz- hoduje v rámci tohoto řízení. Nicméně, i když stavební úřad v uvedeném režimu lhůtu k do- končení stavby neprodlouží, nebrání to sta- vebníkovi v pokračování stavebních prací, ne- boť stavební povolení pozbývá platnosti toliko při nezahájení stavby do dvou let ode dne jeho právní moci, případně v delší lhůtě stanovené stavebním úřadem, jak vyplývá z $ 67 stavební- ho zákona. Stavebníkovi však v takovém přípa- dě může být uložena sankce za provádění stav- by v rozporu se stavebním povolením.
Z obsahu správního spisu přitom vyplývá, že stavební úřad i odvolací orgán posuzovaly žádost stavebníka o prodloužení lhůty pro do- končení stavby v řízení o povolení změny stav- by před jejím dokončením, takže nepochybily, když v tomto režimu vydaly svá rozhodnutí. 1157 Stavební řízení: občanskoprávní námitky k $ 58 odst. 2 a $ 137 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (sta- vební zákon), ve znění zákonů č. 262/1992 Sb. a č. 83/1998 Sb.* I. Povinností prokázat vlastnické nebo jiné právo k pozemku nebo ke stavbě ve smyslu $ 58 odst. 2 stavebního zákona z roku 1976 zatížil zákonodárce výlučně sta- vebníka; přenesení důkazního břemene na jiného účastníka řízení při jejím nespl- nění ze strany stavebníka postrádá zákonnou oporu.
II. Pokud stavebník vlastnické či jiné právo k pozemku neprokáže, nemůže sta- vební úřad postupovat podle $ 137 odst. 3 stavebního zákona z roku 1976 a učinit si o věci úsudek sám, přestože je splněna podmínka námitek občanskoprávní povahy uplatněných jiným účastníkem stavebního řízení.
Společnost s ručením omezeným B. proti Krajskému úřadu Ústeckého kraje, za účasti