Pochybnosti celního orgánu o pravdivosti a přesnosti celní hodnoty uvedené v příslušném celním prohlášení, založené pouze na nízké výši této hodnoty oproti prodejním cenám obdobného zboží dováženého do tuzemska, musí být podepřeny uvedením obvyklé výše převodní hodnoty příslušného zboží při jeho proclívání, případně obvyklé prodejní ceny takového zboží v tuzemsku, v odůvodnění rozhod- nutí. V opačném případě je dlužníkovi odepřena možnost se k rozhodným skuteč- nostem účinně vyjádřit a pochybnosti vyvrátit, což představuje podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které může mít za následek nezákonné rozhodnutí 0 věci samé [$ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.]. 412
Celní hodnotou dováženého zboží je po- dle čl. 29 odst. 1 celního kodexu hodnota transakce, to je cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za zboží prodané pro vý- voz na celní území Společenství, případně upravená podle článků 32 a 33. Cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena, se pak podle odst. 3 písm. a) téhož ustanovení rozu- mí celková platba, která byla nebo má být uskutečněna mezi prodávajícím a kupujícím ve prospěch prodávajícího za dovážené zbo- ží; zahrnuje veškeré platby, které kupující uskutečnil nebo má uskutečnit jako podmín- ku prodeje dováženého zboží prodávajícímu nebo třetí osobě k uspokojení závazku prodá- vajícího.
Nemůže-li být celní hodnota určena podle článku 29, určí se postupně podle čl. 30 odst. 2 písm. a), b), c) a d), a to podle s tím, že pořadí použití písmen c) a d) lze na žádost deklaranta obrátit; pouze tehdy, nelze-li celní hodnotu určit podle určitého písmene, lze použít dalšího písmene v pořadí podle tohoto odstavce. Nemůže-li pak být celní hodnota dováženého zboží určena podle článků 29 nebo 30 celního kodexu, určí se ve smyslu jeho čl. 31 odst. 1 na základě údajů do- stupných ve Společenství s použitím vhod- ných prostředků slučitelných se zásadami a obecnými ustanoveními dohody o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a ob- chodu z roku 1994, článku VII Všeobecné do- hody o clech a obchodu z roku 1994 a pří- — slušné kapitoly celního kodexu.
Jednotlivé způsoby stanovení celní hodnoty jsou tedy koncipovány na základě vylučovací metody, která spočívá v eliminaci použití předcházejí- cího způsobu určení celní hodnoty pro ne- dostatek relevantních skutečností a údajů vztahujících se ke konkrétnímu dováženému zboží a postupného užití způsobu dalšího. 414 Celní orgány nemusí nezbytně určovat celní hodnotu dováženého zboží podle hod- noty transakce, pokud mají odůvodněné po- chybnosti, zda uváděná hodnota odpovídá celkové částce zaplacené nebo splatné podlé článku 29 celního kodexu.
V případě po- chybností pak mohou požádat o doplňkové informace ohledně správnosti a úplnosti úda- jů uvedených v prohlášení i pravosti podkla- dů přiložených k těmto údajům a požadovat podklady potřebné pro určení celní hodnoty zboží. Pokud pochybnosti trvají, musí celní orgány před přijetím konečného rozhodnutí vyrozumět dotyčnou osobu, a to písemně, jsou-li o to požádány, o důvodech těchto po- chybností a poskytnout jí přiměřenou příle- žitost k odpovědi. Konečné rozhodnutí s odůvodněním se sdělí příslušné osobě pí- semně (čl, I81a odst. 1 a 2 a čl.
178 odst. 4 prováděcího nařízení). Z obsahu správního spisu vyplývá, že dne 14. 5. 2004 přijal celní orgán celní prohláše- ní, v němž žalobkyně navrhla propuštění do režimu volného oběhu 2808 kusů pánských bund z chemických vláken, 1440 kusů pán- ských vest a 2000 kusů pánských pulovrů z chemických vláken, přičemž se jednalo o dovoz zboží z Číny a žalobkyně jako celní hodnotu deklarovala cenu skutečně zaplace- nou za prodané zboží. Celní orgán však vydal výzvu k předložení dodatečného důkazu o celní hodnotě ze dne 27.
5. 2004, ve které vyjádřil pochybnosti o pravdivosti a přesnosti údajů o celních hod- notách uvedených v příslušných celních pro- hlášeních, neboť z informací o obdobných dovozech zboží vyplývají celní hodnoty vý- razně vyšší než deklarantkou navrhované. Dne 2. 8. 2004 pak celní orgán vydal sdělení ve věci celní hodnoty zboží, v němž se zmínil o pochybnostech, zda deklarovaná celní hod- nota je celková uskutečněná platba. Rovněž tak vyjádřil pochybnosti o správnosti a prů- kaznosti dodací podmínky INCOTERMS uve- dené na dokladu, podle níž prodávající platil náklady na přepravu a pojištění zboží do sjed- naného místa určení, takže po odečtení těch- to nákladů se jeví deklarovaná celní hodnota dováženého zboží jako příliš nízká, když na- víc kupujícímu nebyla poskytnuta žádná sle- va.
Nebyl tedy osvědčen nápadný rozdíl mezi deklarovanou cenou a cenami obvykle dosa- hovanými při prodeji příslušného zboží. Ná- sledně celní orgán vydal rozhodnutí ve věci určení celní hodnoty zboží ze dne 14. 9.2004, ve kterém vyslovil, že celní hodnota zboží ne- může být určena podle článku 29 celního ko- dexu. Podle odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá z údajů, které jsou k dispozici o ob- dobných dovozech, že celní hodnota zboží je výrazně vyšší než deklarantkou navrhovaná. Z toho vyplývá, že celní orgán odůvodnil své pochybnosti o pravdivosti a přesnosti cel- ní hodnoty uvedené v příslušném celním prohlášení toliko jeho nízkou výší oproti pro- dejním cenám obdobného zboží, které je do- váženo do tuzemska.
Neuved!l však, jaké výše převodní hodnota příslušného zboží při jeho proclívání obvykle dosahuje a případně za ja- kou cenu se v tuzemsku toto zboží následně prodává, aby byl tento rozdíl celní deklarant- ce patrný a mohla jej vysvětlit. Celní orgán te- . dy uvedeným tvrzením nesdělil žalobkyni v dostatečné míře určitosti důvody, pro které pojal pochybnosti o pravdivosti nebo přes- nosti jí deklarovaného údaje o celní hodnotě zboží, takže jí byla odňata možnost se k roz- hodným skutečnostem účinně vyjádřit a po- chybnosti vyvrátit.
Žádný další takový důvod pak žalobkyni nebyl jakoukoliv formou ozná- men ani v dalším průběhu celního řízení, při- čemž celní úřad i odvolací orgán tak neučini- ly ani v odůvodnění svých rozhodnutí. Lze proto uzavřít, že v případě tohoto cel- ního řízení došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné roz- hodnutí o věci samé. Dále pak dodatečné platební výměry celního úřadu i napadená rozhodnutí odvolacího orgánu postrádají roz- hodný důvod pro výrok, bez kterého nelze k závěru v nich učiněnému dojít, a proto jsou nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů.
1152 Správní řízení: účastenství spolků Právo na informace: řízení o odvolání k $ 14 odst. 2 správního řádu (č. 71/1967 Sb.) k $ 70 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. k $ 16 a $ 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím I. Správní orgán je povinen vypořádat se na počátku řízení nejprve s namítaným účastenstvím občanského sdružení nebo jcho organizační jednotky ve smyslu $ 14 odst. 2 správního řádu z roku 1967, ve spojení s $ 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochra- ně přírody a krajiny.
II. Právo na svobodný přístup k informacím patří mezi základní práva chráněná Listinou základních práv a svobod a je mu poskytnuta odpovídající procesní ochra- na, která je zajištěna právem podat odvolání, jakož i následným přístupem k soudu. V rámci odvolacího řízení je přitom s ohledem na $ 16 ve spojení s $ 20 odst. 4 záko- na č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, nutno vyjít z podpůrného využití správního řádu; pokud odvolací orgán napadené rozhodnutí zruší, pak je povinen věc vrátit správnímu orgánu k novému projednání. Napadené rozhodnutí nelze toliko zrušit s tím, že pokud žadatel na poskytnutí požadovaných informací tr- vá, je třeba, aby podal novou žádost.
Společnost s ručením omezeným S. proti Celnímu ředitelství Ústí nad Labem o clo a daň