a č. 62/2006 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)») Ustanovení $ 59 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění do 31. 12. 2007 (od 1. 1. 2008 odst. 7), obsahuje rozdílné podmínky pro vrácení plat- by učiněné omylem pro banky, spořitelní a úvěrní družstva nebo držitele poštovní licence na jedné straně a pro toho, kdo zaplatil za daňového dlužníka, na straně druhé. V žádném případě nelze zákonem stanovené podmínky pro jednotlivé okru- hy žadatelů zaměňovat nebo směšovat. U toho, kdo zaplatil za daňového dlužníka, zákon stanovuje jako podmínku pro vrácení platby pouze prokázání zřejmého omy- lu při úhradě a neexistenci vlastního daňového nedoplatku.
C.) Pro posouzení daného případu je roz- hodný správný výklad $ 59 odst. 6 d. ř, ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí. C.) V první větě předmětného ustanove- ní je uvedeno, že správce daně je povinen při- jmout každou platbu daně, i když není prove- dena daňovým dlužníkem, a zachází s ní stejným způsobem, jako by ji vykonal daňový subjekt. Z toho vyplývá, že správce daně aktivně nezjišťuje, z jakého účtu a od koho byla platba daně provedena, ani nezkoumá, jakými pohnut kami byl veden případný plátce odlišný od da- ňového dlužníka, který platbu provedl.
Z uvede- ného ustanovení také vyplývá skutečnost, že správce daně s každou platbou daně nakládá, ja- ko by byla vykonána daňovým dlužníkem bez ohledu na jakékoliv další skutečnosti. Věta druhá uvedeného ustanovení výše uvedený princip ještě zdůrazňuje konstatová- ním, že vrácení platby tomu, kdo ji za dlužníka zaplatil, není přípustné. Pokud se tedy někdo rozhodne provést platbu daně za daňového dlužníka a skutečně ji provede, jedná se o ne- vratný krok a plátci nemůže být poskytnutá platba správcem daně vrácena.
Jedinou výjimkou z výše uvedených pra- videl je případ, kdy platba na účet daňového dlužníka byla provedena v důsledku zřejmé- ho omylu. Zákonné ustanovení pak rozlišuje dva okruhy subjektů, které mohou v důsled- ku zřejmého omylu žádat o vrácení omylem zaslané platby. Jsou to zaprvé banky, spořitel- ní nebo úvěrní družstva a držitelé poštovní li- cence a zadruhé ten, kdo za daňového dlužní- ka zaplatil. Pro každou z těchto dvou skupin stanoví zákon odlišné podmínky pro navráce- ní omylem zaplacené částky.
693 1631 V případě banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo držitele poštovní licence vrátí platbu vždy, pokud je žádost podána nejpoz- ději v den, kdy platba daně byla připsána na účet správce daně. Pokud žádost o vrácení omylem provedené platby je podána těmito subjekty později, je možné vrátit omylem provedenou platbu pouze v případě, že je spl- něna v zákoně uvedená podmínka, že vznikl touto platbou vratitelný přeplatek, který ne- byl do doby vyřízení žádosti vrácen daňové- mu dlužníkovi, ani použit na úhradu jiného daňového nedoplatku, a to pouze do výše to- hoto přeplatku.
Znamená to, že v takovém případě lze vrátit pouze tu část omylem pro- vedené platby, o kterou platba převyšuje da- ňové nedoplatky daňového dlužníka. U uve- dených subjektů jsou podmínky pro vrácení omylem provedené platby nastaveny poměr- ně přísně, neboť v jejich případě spadá pro- vádění plateb do jejich podnikatelské činnos- ti a je zde předpoklad profesionality. S 84 V případě žádosti o vrácení omylem pro- vedené platby toho, kdo zaplatil za daňového dlužníka, jsou stanoveny podmínky podstat- ně mírnější.
Zákon stanovuje jako podmínku pouze prokázání zřejmého omylu při úhradě a neexistenci daňového nedoplatku u osoby, která omylem za daňového dlužníka platila. V žádném případě nelze zákonem stano- vené podmínky pro jednotlivé okruhy žada- telů zaměňovat nebo směšovat. Pochybnosti by mohlo vyvolávat slovní spojení „obdobně se po- stupuje“, kterým je uvozena část daného usta- novení, jež se týká osoby, která omylem za da- ňového dlužníka zaplatila. Toto slovní spojení se však vztahuje pouze k tomu, že správce daně vrátí platbu nikoli již k podmínkám, které musí pro vrácení platby být naplněny v případě žá- dosti banky, spořitelního nebo úvěrního druž- stva či držitele poštovní licence.
Poslední věta daného ustanovení se pak již opět vztahuje na oba okruhy osob opráv- něných žádat o vrácení platby. V případě to- ho, kdo zaplatil za daňového dlužníka, toto ustanovení nabývá na významu v okamžiku, kdy se mu nepodaří prokázat zřejmý omyl. X M4 V posuzovaném případě žádala o vrácení omylem zaplacené částky žalobkyně jako ten, kdo zaplatil za daňového dlužníka. Při posu- zování možnosti vrátit zaplacenou částku měl správce daně posuzovat pouze skuteč- nost, zda žalobkyně prokázala zřejmý omyl při úhradě, a zda má žalobkyně vlastní daňo- vý nedoplatek.
Místo toho však správce daně na základě nesprávného výkladu zákonného ustanovení zjišťoval, zda jsou splněny pod- mínky pro vrácení platby, které jsou zákonem stanoveny pro případ, že o vrácení platby žá- dá banka, spořitelní nebo úvěrní družstvo ne- bo držitel poštovní licence. Uvedeným postu- pem se dopustil nezákonnosti. (...) 1631 Daň z příjmů: prodej nemovitostí; zdanění převodu pozemků M7: o vzniklých rozdělením k $ 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňo- vací období let 2001, 2002 a 2003 I.
Ekonomickým důvodem osvobození příjmů z prodeje nemovitostí, přesáhne-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu pěti let, podle $ 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je skutečnost, že se nejedná o příjem ve smyslu P přírůstku majetku daňového subjektu, nýbrž toliko o transformaci vlastnictví věci (nemovitosti) v její peněžitý ekvivalent.
II. Rozdělením pozemků geometrickým plánem nedochází ke vzniku nového vlastnického práva ani ve smyslu daňovém. Jakkoliv totiž vznikají nové parcely (tj. nové věci), je zachován stejný rozsah i obsah vlastnického práva k nim a práva vlast- 694 níka nejsou nikterak dotčena. Pokud proto daňový subjekt původní pozemky nabyl v roce 1977, v roce 2001 a 2003 katastrální úřad potvrdil nové geometrické plány a vletech 2001 až 2003 došlo k prodeji těchto nově vyměřených pozemků, byl podle $ 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, daňový subjekt od da- ňové povinnosti osvobozen, protože doba mezi nabytím a prodejem pozemků pře- sáhla pět let.
JUDr. Jiřina Lužová, správce konkursní podstaty společnosti s ručením omezeným