ném a jiném vzdělávání (školský zákon) Zřídí-li obec školskou právnickou osobu, která je právnickou osobou v její přímé řídící a kontrolní působnosti, představuje odvolání ředitele tohoto zařízení pracov- něprávní úkon učiněný jeho zřizovatelem, a nikoliv úkon orgánu územní samo- správy učiněný v rámci výkonu veřejné moci ($ 166 odst. 4 a 5 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona). :
Školská právnická osoba je právnickou osobou zřízenou podle zákona, jejíž hlavní 474 činností je poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů a školských služeb, které jsou uvedeny v zákoně. Zřizovatelem školské právnické osoby pak může být i obec, které zákon ukládá určité řídící a kontrolní pravomoci vůči ní. Orgánem školské právnic- ké osoby zřízené obcí je ředitel, který je jejím statutárním orgánem a rozhoduje v jejích vě- cech, pokud zákon nestanoví jinak. Ředitele školské právnické osoby zřízené obcí pak jmenuje a odvolává zřizovatel postupem a za podmínek stanovených zákonem.
Zřizovatel přitom plní funkci orgánu nadřízeného za- městnavateli v oblasti pracovněprávních vztahů. Ředitele školské právnické osoby zři- zované obcí pak může zřizovatel odvolat v případech stanovených zákonem, mezi něž náleží i závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z vykoná- vané funkce, které bylo zjištěno zejména in- spekční činností České školní inspekce, zři- zovatelem nebo jinými kontrolními orgány. Odvolání z funkce je písemné, doručuje sc ře- diteli do vlastních rukou a musí obsahovat důvody odvolání, jinak je neplatné [$ 124 odst. 1, odst. 2 písm. a), $ 129, $ 130 odst. 1, $ 131 odst. 1, odst. 2, $ 166 odst. 2, odst. 5 písm. a), odst. 6 školského zákona).
U vedoucích zaměstnanců, mezi které ná- leží i ředitel školské právnické osoby, se pra- covní poměr zakládal jmenováním do funkce podle zvláštních předpisů. Zaměstnance, kte- rý byl do funkce jmenován, bylo možné z této funkce odvolat. Odvolání muselo být písem- né a doručeno druhému účastníku, jinak bylo neplatné. Pracovní poměr však odvoláním z funkce neskončil ($ 27 odst. 4, $ 65 zákoní- ku práce č. 65/1965 Sb.). Předchozí zákoník práce lze přitom použít i v nyní projednávané věci, neboť k odvolání žalobkyně z funkce ře- ditelky školské právnické osoby došlo dne 19.
1. 2006, tedy ještě před účinností součas- ného zákoníku práce č. 262/2006 Sb., takže podle jeho ustanovení $ 364 odst. 2 se právní úkony týkající se změny pracovního poměru řídí podle dosavadního právního předpisu. Na základě shora uvedených skutečností lze konstatovat, že zřídí-li obec školskou práv- nickou osobu, která je právnickou osobou v její přímé řídící a kontrolní působnosti, představuje odvolání ředitele tohoto zařízení úkon učiněný jménem obce, a nikoliv úkon orgánu územní samosprávy učiněný v rámci výkonu veřejné moci.
Proto vztah mezi ředi- telem školské právnické osoby a jejím zřizo- vatelem je vztahem pracovněprávním. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani příslušná pasáž důvodové zprávy k školské- mu zákonu, v níž se uvádí, že vymezení důvo- dů, pro které může být ředitel odvolán z funk- ce, nelze považovat za nepřímou novelu zákoníku práce, neboť vztah mezi zřizovate- lem školy a školského zařízení a ředitelem ne- ní vztahem pracovněprávním upraveným zákoníkem práce, když ředitel je zaměstnan- cem dané právnické osoby, nikoliv zřizovate- le.
Důvodová zpráva totiž není pramenem práva a slouží toliko jako určité vodítko při výkladu zákona, k němuž náleží. Navíc v nyní projednávané věci důvodová zpráva neodpo- vídá ani právnímu předpisu samotnému, ne- boť podle již zmíněného ustanovení $ 166 odst. 2 školského zákona zřizovatel plní funk- ci orgánu nadřízeného zaměstnavateli v ob- lasti pracovněprávních vztahů, z čehož je zřejmé, že mezi zřizovatelem a ředitelem školské právnické osoby existuje pracovně- právní vztah. Rovněž tak znění $ 166 odst. 6 školského zákona koresponduje s také již ci- tovaným $ 65 odst 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. Tyto právní normy totiž shod- ně stanoví, že odvolání z funkce musí být pod sankcí neplatnosti písemné a doručené dru- hému účastníku, přičemž speciální ustanovení školského zákona oproti tomu ještě vyžaduje, aby odvolání z funkce ředitele obsahovalo důvody odvolání a bylo doručeno do vlast- ních rukou ředitele.
Právě tímto způsobem se posiluje stabilita funkce ředitele a omezují se v tomto směru nežádoucí vlivy, což bylo dů- vodem přijetí této právní úpravy, jak je rov- něž zmíněno v důvodové zprávě. Jestliže ta se dále zmiňuje o možnosti posouzení naplnění důvodů odvolání z funkce ředitele školské právnické osoby nezávislým soudem, myslí se tím konkrétně v režimu civilního procesu. Toliko v něm lze totiž uplatnit, aby bylo roz- hodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem, jak vyplývá z ustanovení $ 80 písm. c) o.
s. ř. Ostatně jestliže podle $ 166 odst. 6 školského zákona je odvolání z funkce ředite- le školské právnické osoby neplatné, pokud nebylo učiněno písemnou formou, nedošlo k jeho doručení řediteli do vlastních rukou a neobsahovalo důvody odvolání, nemůže být tato neplatnost určena ve správním soud- nictví, neboť tento termín je soukromopráv- ní a v řízení o žalobě proti rozhodnutí správ- ního orgánu takto nelze rozhodnout, jak vyplývá z ustanovení $ 65 a násl. s. ř. s, Ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správní- ho soudu č. 1/2007 je pod číslem 1007 publi- kováno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15, 8.
2006, čj. 5 Ca 139/2006-80. V něm bylo vysloveno, že vztah mezi vedoucím pra- covníkem zdravotnického zařízení, které je státní příspěvkovou organizací (samostatnou právnickou osobou hospodařící s majetkem státu), a ministrem zdravotnictví jako vedou- cím organizační složky státu (Ministerstvem zdravotnictví), která příspěvkovou organizaci zřídila, je vztahem pracovněprávním. I toto soudní rozhodnutí přitom řešilo případ odvo- lání ředitele samostatné právnické osoby jejím zřizovatelem, kterým byl orgán veřejné korpo- race.
Proto ho Ize v nyní projednávané věci ar- gumentačně využít pro shora uvedený závěr. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně se podle ob- sahu žaloby ve skutečnosti domáhala určení, zda-li tu pracovněprávní vztah mezi ní jako ře- ditelkou školské právnické osoby a městem ja- ko zřizovatelem tohoto zařízení existuje či ni- koliv. Proto již nemá význam se zabývat tím, jestli žalobkyně žalobou napadala usnesení ra- dy města, kterým byla z funkce ředitelky od- volána, či písemné vyhotovení odvolacího ak- tu, jež obdržela do vlastních rukou.
S ohledem na všechny shora uvedené sku- tečnosti dospěl soud k závěru, že žalobkyně se žalobou domáhala rozhodnutí ve sporu, o kterém má jednat a rozhodnout soud v ob- čanském soudním řízení. Proto žalobu podle $ 46 odst. 2 věty první s. ř. s. odmítl (...). 475 1176 1176 Řízení před soudem: ochrana před nezákonným zásahem k $ 82 soudního řádu správního k $ 57 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.“ Nezákonným zásahem ve smyslu $ 82 soudního řádu správního není sdělení sta- vebního úřadu podle $ 57 odst. 2 stavebního zákona z roku 1976 o tom, že proti pro- vedení ohlášené stavební úpravy nemá námitek.
Mgr. Lenka P. proti Radě Města Krupky o odvolání z funkce ředitelky školské právnické osoby.