ní zákon), ve znění zákonů č. 83/1998 Sb. a č. 405/2002 Sb.“ Jednou z podmínek stavebního povolení je i dokončení stavby ve stanovené lhů- tě. Pokud stavebník tuto podmínku nesplnil, prováděl stavbu v rozporu se staveb- ním povolením, a tím naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle $ 106 odst. 3 písm. a) stavebního zákona z roku 1976.
(...) Rovněž tak se soud nemohl ztotožnit s tím, že stavební předpisy neupravují pro- blematiku Ihůty k výstavbě a nedodržení lhů- ty k dokončení stavby. Stavební úřad totiž ve stavebním řízení mimo jiné přezkoumá, zda dokumentace splňuje podmínky územního rozhodnutí a požadavky týkající se veřejných zájmů, pře- devším ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a života a odpovídá obecným technic- kým požadavkům na výstavbu a zvláštnímu předpisu. Ve stavebním povolení pak stanoví závazné podmínky pro provedení a užívání stavby a rozhodne o námitkách účastníků ří- zení.
Stanovenými podmínkami zabezpečí ze- jména ochranu veřejných zájmů při výstavbě a při užívání stavby, komplexnost stavby, do- držení obecných technických požadavků na výstavbu, popřípadě jiných předpisů a tech- nických norem, a dodržení požadavků stano- vených dotčenými orgány státní správy, pře- devším vyloučení nebo omezení negativních účinků stavby a jejího užívání na životní pro- středí [$ 62 odst. 1 písm. a) a b) a $ 66 sta- vebního zákona]. Na žádost stavebníka pak může v odůvodněných případech povolit změnu stavby ještě před jejím dokončením v řízení podle ustanovení $ 68 odst. 1 staveb- ního zákona.
Dále pak podle $ 143 odst. 1 písm. d) sta- vebního zákona má prováděcí předpis po- drobněji upravit i náležitosti obsahu návrhů na vydání rozhodnutí, takže toto zákonné zmocnění plně pokrývá i $ 22 vyhlášky č. 132/1998 Sb. o žádosti o povolení změny stavby před jejím dokončením. Žalobcem zmiňovaná dikce jeho odstavce čtvrtého pak skutečně stanoví, že podle předchozích usta- novení se postupuje přiměřeně i u žádostí o povolení změn podmínek stavebního povo- lení. Ustanovení $ 22 odst. 1 až 3 tohoto práv- ního předpisu však upravuje náležitosti žá- dosti o povolení změny stavby před jejím dokončením a obsah dokumentace, která tvoří její přílohu, jakož i možnost vyznačení změny stavby v ověřených vyhotoveních pů- vodní projektové dokumentace a její projed- nání při kolaudačním řízení, pokud změna stavby spočívá v nepodstatných odchylkách od projektové dokumentace ověřené ve sta- vebním řízení.
Proto přiměřené použití $ 22 odst. 1 až 3 vyhlášky č. 132/1998 Sb. i u žá- dosti o povolení změn podmínek stavebního povolení je zapotřebí vykládat tak, že se k ní nepřipojuje dokumentace, případně taková žádost nemusí obsahovat všechny náležitosti vyjmenované v odstavci 1. Navíc zmiňovaný postup u žádostí o povolení změn podmínek stavebního povolení není zakotven v samo- statném ustanovení, nýbrž je součástí ustano- vení o žádostech o povolení změny stavby před jejím dokončením. Rovněž tak změna podmínek stavebního povolení není uprave- na ani ve stavebním zákoně: Stavební předpisy tedy neznají institut změny podmínek stavebního povolení, a v něm stanovené podmínky lze proto změnit vý- hradně v rámci řízení o povolení změny stav- by před jejím dokončením na základě žádosti stavebníka podle $ 68 odst. 1 stavebního zá- kona.
Využití tohoto zákonného ustanovení při rozhodování o změnách podmínek sta- vebního povolení tedy neznamená použití analogie ani extenzivní výklad právního předpisu. Lhůta k dokončení stavby je přitom jednou z podmínek stavebního povolení, tak- že o jejím prodloužení se rozhoduje v řízení podle $ 68 stavebního zákona. Nicméně i když stavební úřad v uvedeném režimu lhů- tu k dokončení stavby neprodlouží, nebrání to stavebníkovi v pokračování stavebních prací, neboť stavební povolení pozbývá plat- nosti toliko při nezahájení stavby do dvou let ode dne jeho právní moci, případně v delší lhůtě stanovené stavebním úřadem, jak vy- plývá z $ 67 stavebního zákona.
V takovém případě však stavebníkovi, kte- rý je právnickou osobou nebo fyzickou oso- bou podnikající podle zvláštních předpisů, může být uložena sankce za provádění stavby v rozporu se stavebním povolením. Nelze se totiž ztotožnit s žalobním bodem, podle kte- rého nebyla v projednávané věci naplněna skutková podstata správního deliktu podle $ 106 odst. 3 písm. a) stavebního zákona. Stej- ně tak jako u každého protiprávního činu ná- leží mezi znaky skutkové podstaty správního deliktu i jeho objektivní stránka, kterou tvoří jednání, následek a příčinný vztah mezi nimi.
Jednáním je projev vůle ve vnějším světě. Vů- le přitom řídí činnost nebo naopak její zdrže- ní se, takže jednáním je nejenom konání, nýbrž i opomenutí. Za jednání pak může být považováno pouze opomenutí takového ko- 777 1298 nání, k němuž byl delikvent povinen. Naopak jednáním jako znakem objektivní stránky správního deliktu není zdržení se činnosti, již právo nevyžaduje, zakazuje či dokonce trestá, neboť v takovém případě subjekt postupuje v intencích daných právními předpisy. Podle $ 106 odst. 3 písm. a) stavebního záko- na uloží stavební úřad pokutu do 1 000 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která provádí stav- bu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním.
K provádění stavby v rozporu sc sta- vebním povolením přitom dochází uskuteč- ňováním činností, které nejsou v souladu s projektovou dokumentací ověřenou ve sta- vebním řízení či s podmínkami stavebního povolení. V takovém případě je jednání jako znak objektivní stránky správního deliktu na- plněn konáním stavebníka. K naplnění toho- to znaku opomenutím pak dochází tehdy, když stavebník nevykonává činnosti, které měl podle projektové dokumentace či podmínek stavebního povolení provést. Jednou z těchto podmínek je i dokončení stavby ve stanovené lhůtě, a pokud stavebník tuto podmínku ne- splní, znamená toto opomenutí provádění stavby v rozporu se stavebním povolením.
Žalobcem zmíněný $ 105 odst. 2 písm. ©) stavebního zákona představuje privilegova- nou skutkovou podstatu přestupku, která umožňuje za nedodržení lhůty pro dokonče- ní stavby postihnout občana nižší sankcí. Na- plnění skutkové podstaty tohoto přestupku je pak podmíněno absencí vážného důvodu pro prodlužování dokončení stavby nad lhů- tu stanovenou ve stavebním povolení, takže je zapotřebí prokazovat zavinění delikventa. Právnické osoby nebo fyzické osoby podni- kající podle zvláštních předpisů jsou však za správní delikty odpovědny bez ohledu na za- vinění, takže pouze z tohoto důvodu není ob- dobná privilegovaná skutková podstata za- kotvena také v $ 106 stavebního zákona.
Zvýšení pokut podle $ 107 odst. £ písm. a) a odst. 2 stavebního zákona pak u nedodržení lhůty pro dokončení stavby nepřichází v úva- hu, neboť se jedná o správní delikt, jehož se z povahy věci stavebník nemůže dopustit opakovaně. 778 Z obsahu správního spisu přitom vyplývá, že žalobce příslušnou stavbu nedokončil ve stanoveném termínu do konce roku 2003, který byl třikrát prodloužen, a nepodal ani další žádost o její prodloužení. Na tuto stavbu pak nebylo vydáno ani kolaudační rozhodnu- tí, jak vyplývá z rozhodnutí Magistrátu města Mostu ze dne 6.
5. 2004 a rozhodnutí žalova- ného ze dne 23. 8. 2004. Lze proto uzavřít, že stavební úřad ani odvolací orgán nepochybi- ly, když v nyní projednávané věci dospěly k závěru o nedokončení stavby ve stanove- ném termínu a v tom spatřovaly naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle $ 106 odst. 3 písm. a) stavebního zákona. Při ukládání sankce za tento správní de- likt přihlédly správní orgány obou stupňů k tomu, že příslušná stavba byla zahájena již v roce 1999, Ihůta pro její dokončení byla opakovaně prodloužena, svým vzhledem a okolím snižuje kvalitu bydlení v místě, od- dechovou funkci přilehlého parku a repre- zentativnost městského centra.
Na druhou stranu vzaly v úvahu společenský zájem na dokončení stavby, s nímž by byla v rozporu mimořádně velká finanční zátěž stavebníko- vi. Tomu proto byla uložena pokuta za uvede- ný správní delikt v první desetinč zákonné sazby ve výši 100 000 Kč. Soud však přihlédl také k tomu, že se v da- né věci jednalo o omisivní správní delikt, kte- rého se delikvent dopouští nečinností, a niko- liv aktivitou, která by spočívala v záměrném provádění stavebních prácí v rozporu s pro- jektovou dokumentací nebo s podmínkami stavebního povolení.
Nedokončení stavby ve stanoveném termínu proto představuje je- den z nejméně závažných způsobů provádění stavby v rozporu se stavebním povolením, a již vůbec ho nelze srovnávat s prováděním stavby bez stavebního povolení. Dále je zapo- třebí vzít v úvahu, že i když stavebník nedo- končí stavbu ve stanoveném termínu, a ne- dodrží tak jednu z podmínek stavebního povolení, přetrvává zájem společnosti na tom, aby tak učinil dodatečně. Rovněž tak je zapotřebí přihlédnout k tomu, že žalobce se dopustil protiprávního jednání z důvodu své dočasné insolvence a pouze ve vztahu k jed- né ze sekcí, a nikoliv k celé části B stavby ob- chodního centra.
Konečně pak je nutné mít na zřeteli, že stavebník se pokusil protiprávní stav co nejdříve odstranit, o čemž svědčí jeho stavební činnost na počátku roku 2004. Na základě tohoto skutkového stavu, z ně- hož vyšly správní orgány, lze tedy konstato- vat, že v nyní projednávané věci je společenská škodlivost nedokončení stavby ve stanove- ném termínu natolik nízká, že i pokutu ulože- nou v první desetině zákonné sazby ve výši 100 000 Kč je nutné považovat za zjevně ne- přiměřeně vysoký trest. Za přiměřenou sank- ci pak soud považuje pokutu uloženou téměř při samé spodní hranici zákonného rozpětí ve výši 30 000 Kč. Upuštění od trestu však vů- bec nepřichází v úvahu, neboť stavební zá- kon ani jiný právní předpis takový postup ne- umožňují u správního deliktu, kterého se žalobce dopustil.
1299 Územní řízení: odepření účastenství k $ 34 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 262/1992 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb. Jestliže někdo tvrdí, že s ním má být v řízení podle $ 34 odst. 1 stavebního zákona z roku 1976 jednáno jako s účastníkem řízení, musí především specifikovat své prá- vo potencionálně zasažené rozhodnutím a chráněné právními předpisy a své tvrze- ní opřít o konkrétní skutkové důvody. Nepřiznání účastenství takové osobě předpokládá, že se správní orgán bude za- bývat každým dílčím důvodem, o který osoba domáhající se účastenství své tvrzení opírá, a že kvalifikovaným způsobem vyvrátí opodstatněnost každého jednotlivého důvodu, a tím správnost celého tvrzení.
Společnost s ručením omezeným B. proti Krajskému úřadu Ústeckého kraje o uložení