16 Kss 3/2024 – Nejvyšší správní soud

16 Kss 3/2024- 122 - text

pokračování 16 Kss 3/2024 - 139

R O Z H O D N U T Í

Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a členů JUDr. Roberta Waltra, Mgr. Olgy Houžvičkové, Mgr. Dagmar Jersákové, JUDr. Ivo Jahelky a doc. JUDr. Kateřiny Frumarové, Ph.D., ve věci kárné navrhovatelky předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 Mgr. Lenky Eliášové, proti kárně obviněné JUDr. Haně Vrané, soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 5, zast. Tomášem Máchou, advokátem se sídlem Opatovická 1659/4, Praha 1, o návrhu na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudce z 12. 8. 2024

I.

Řízení o skutku uvedeném v kárném návrhu pod bodem 5c) se zastavuje. II.

JUDr. Hana Vraná nar. X soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 se zprošťuje podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kárného návrhu pro skutky spočívající v tom, že se dopustila nevhodného chování spočívajícího v nedůstojném vedení řízení, neboť při jednání u Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci sp. zn. 50 P 9/2020 při jednání 13. 2. 2023 použila slova:

„Nebaví mě pořád to vaše hlášení se. Fakt ne.“, „Takže tři roky zpět ne, to jste snad pochopily, je fakt totální nesmysl. Já nebudu kvůli tomu, že se matka vzpamatovala a něco si spočítala navíc, musíme uvažovat taky o tom, že ty tabulky, které jsou v této podobě, se novelizovaly teprve od července loňského roku, takže v době, za kterou to matka požaduje, tyto tabulky ještě vůbec nebyly v platnosti. Byly tam úplně jiné částky. Takže přestaňte si tady, jako vyloženě z tohoto dělat nějakou, já nevím, bankomat, nebo nevím, jak to říct, prostě.“, „Nemůžu to zvýšit, paní doktorko tři roky od podání návrhu. Já nemůžu jít před právní moc posledního rozsudku, proboha. Jako čemu na tom nerozumíte?“ sp. zn. 50 P 9/2020 při jednání 5. 6. 2023 použila slova:

„Už zase, už zase se dostáváme úplně někam jinam. Neustále. Prostě mlžíte. Mě je úplně jedno, co po schválení dohody matka otci dala. Je mi to fakt totálně ukradené z jediného prostého důvodu, ať mu dala cokoli, je svéprávná, učinila to naprosto dobrovolně v mezidobí do dnešního dne došlo k vypořádání společného jmění manželů, tak krucinál co mi tady taháte, že otec měl po schválení dohody potom od vás nějaké peníze, natož peníze v době než bylo vypořádání společného jmění manželů a pak se nikdo k tomu nevyjadřoval a vy teď proboha po mě chcete, ať přehodnotím v rámci tohoto řízení minulou dohodu, ať přehodnotím snad i SJM, ať prostě přehodnotím to co jste mu dala dobrovolně. Proboha, kde žijete? Jako já chápu, že nemáte právnické vzdělání, ale toto už je úplně hraniční. Tyto názory a myšlení. To už ani nemůže souviset s tím, že byste pravidelně sledovala soudkyni Barbaru. To už je prostě je nemyslitelné.“ sp. zn. 50 P 203/2023 při jednání 26. 10. 2023 použila slova:

„že matka najednou nechce bydlet ve S., tak ono to jméno je vůbec takový, tam taky asi taky nechtěla bydlet, děsivý, před malou ještě“, dále pokračuje „a už toho mají taky plný zuby, protože se setkávají s rodiči, co sledujou soudkyni Barbaru nebo soudce Alexandra a dozví se ..., a se sdělením k otci „… a uvědomte si, že já ty zákony netvořím, koneckonců se zeptám, znáte jméno svého poslance? Který Vás zastupuje?“ otec odvětí ne neznám. Soudkyně pokračuje „To je škoda, tak si ho zjistěte, jeho prostřednictvím vyvolejte v Parlamentu změnu zákona o rodině a já se pak jím budu řídit“. „Já nemám křišťálovou kouli, to je nedostatkové zboží.“ čímž měla spáchat kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), protože skutky nejsou kárným proviněním.

III.

JUDr. Hana Vraná nar. X soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 se

uznává vinnou podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, že

1) zaviněným porušením svých povinností podle § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, nerozhodovala v přiměřených lhůtách, způsobila neodůvodněné průtahy a nečinila soustředěné a účelné úkony směřující k rozhodnutí ve věcech: a) 50 P 101/2023 od 21. 4. 2023 do 31. 8. 2023 a od 8. 12. 2023 do 12. 8. 2024, b) c) 50 P 197/2023 od 25. 1. 2024 do 12. 8. 2024 d) 50 P 203/2023 od 9.

5. 2024 do 12. 8. 2024, e) f) 50 P 319/2022 od 19. 10. 2023 do 12. 8. 2024, g) 50 P 128/2021 od 23. 10. 2023 do 14. 5. 2024, h) 50 P 307/2022 od 12. 6. 2023 do 1. 2. 2024, ch) 50 Nc 6064/2023 od 13. 3. 2024 do 20. 6. 2024, i) 50 P 51/2012 od 15. 12. 2021 do 20. 5. 2024, j) 50 P 116/2023 od 31. 3. 2022 do 30. 3. 2023, k) 50 P 308/2014 od 3. 11. 2022 do 30. 3. 2023 a od 11. 5. 2023 do 12. 8. 2024, l) 80 P 97/2013 od 10. 5. 2022 do 14. 10. 2022, m) n) 50 Nc 6022/2023 od 28. 3. 2023 do 30. 5. 2024 o) 50 Nc 4502/2014 od 14.

11. 2023 do 27. 3. 2024, p) 50 P 302/2013 od 18. 2. 2022 do 28. 3. 2023, q) 50 P 186/2020 od 31. 5. 2023 do 12. 8. 2024, r) s) 50 P 9/2020 od 2. 5. 2022 do 17. 8. 2023, t) u) 50 P 109/2022, od 9. 2. 2024 do 12. 8. 2024.

2) V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 50 Nc 6032/2024 porušila § 75c odst. 2 o. s. ř., neboť o návrhu na vydání předběžného opatření, který byl soudu doručen 20. 2. 2024, rozhodla až 28. 2. 2024, tedy po marném uplynutí zákonné sedmidenní lhůty.

3) Porušila ustanovení § 158 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.) tím, že nedodržela zákonnou lhůtu k vyhotovení a odeslání rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 50 Nc 551/2023.

4) Způsobila neodůvodněné průtahy při rozhodování o přiznání znalečného ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 50 Nc 533/2023 a při vyplacení přiznaného znalečného ve věcech vedených u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 50 Nc 6059/2023 a 50 P 223/2022. Tedy zaviněně porušila povinnosti soudce a ohrozila důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů a povinnost zdržet se všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Tím spáchala kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích a za to se jí ukládá podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb. k á r n é o p a t ř e n í snížení platu o 15 % na dobu 6 měsíců.

[1] Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému byl 13. 8. 2024 doručen návrh kárné navrhovatelky z 12. 8. 2024 na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 JUDr. Hany Vrané. Kárně obviněné kladla za vinu, že v 22 označených soudních řízeních nerozhodovala rychle a bez zbytečných průtahů. Rovněž jí kladla za vinu, že v jednom soudním řízení nedodržela zákonnou lhůtu k rozhodnutí o předběžném opatření a způsobila tak průtah ve věci. Vytýkala jí též v jednom případě porušení § 158 odst. 4 o. s. ř., tedy způsobení průtahu nesprávným postupem při rozesílání stejnopisu rozsudku. V jednom případě kladla kárná navrhovatelka kárně obviněné za vinu průtahy při nepřiznání znalečného, ve dvou případech pak při nevyplacení již přiznaného znalečného. Ve čtyřech případech kladla kárná navrhovatelka kárně obviněné za vinu nevhodné chování spočívající v nedůstojném vedení soudního řízení.

[2] Kárně obviněná vykonává funkci soudkyně od roku 1995. Od jmenování soudkyní až doposud rozhoduje v opatrovnické agendě Obvodního soudu pro Prahu 5. V roce 2015 byla kárně obviněné udělena výtka za nesoustředěný postup při vedení řízení. Po prověrce, která proběhla v říjnu až prosinci 2020, byla kárně obviněné udělena další výtka a bylo jí sděleno, že bude provedena opakovaná prověrka k ověření zlepšení vytýkaných pochybení. Následná prověrka byla provedena v červnu a červenci 2022. Protože kárně obviněná projevila lítost a dle svého přesvědčení se snažila vyvarovat vytýkaných nedostatků, přistoupilo vedení soudu k tomu, že 9. 12. 2022 byla kárně obviněné udělena třetí výtka. Kárně obviněná přislíbila, že se vzniklá situace již nebude opakovat. Ke zlepšení však nedošlo, z měsíčních výkazů vyplynulo, že senát kárně obviněné vykazuje největší zůstatky ve věcech starších 6 měsíců a 1 roku. V březnu až květnu 2024 byla provedena další prověrka spisů za účelem zjištění, zda kárně obviněná zlepšila dosavadní práci. To se nestalo. V pořadí čtvrtá výtka by se podle přesvědčení kárné navrhovatelky minula účinkem.

[3] U agendy vyřizované kárně obviněnou je přímo zákonem stanovena povinnost postupovat rychle a účelně. Závažnost provinění zvyšuje i počet věcí, ve kterých byl shledán nekoncentrovaný postup či jiné pochybení. Ze strany vedení soudu byla kárně obviněné dlouhodobě poskytována podpora, byla jí přidělena zkušená a velmi kvalitní asistentka, což však nakonec vedlo k nadužívání této pomoci. V březnu a červnu 2021 byl opatrovnický úsek posílen o dva další soudce, čímž došlo ke snížení nápadu do všech senátů, od května 2022 došlo k posílení o další dvě soudkyně a od března 2024 o další soudkyni. V současné době má opatrovnický úsek 7 soudců, 1 soudkyně (místopředsedkyně soudu) má 50 % nápadu a další soudkyně 80 % nápadu.

[4] Kárně obviněná podle odůvodnění kárného návrhu zcela rezignovala na práci se spisem, na přehlednost spisu, její rozhodnutí o přiznání odměny opatrovníka jsou nepřezkoumatelná. Při ústním jednání nechává účastníky diktovat obsah svých přednesů přímo do diktafonu. Do odůvodnění v konkrétní věci uvedla, že „řízení trvalo tak dlouho kvůli obsáhlosti dokazování“, ačkoli dokazování obsáhlé nebylo – šlo o její nekoncentrovaný přístup. Účastníkům řízení rovněž v konkrétní věci tvrdila, že vyjádření otce k návrhu matky nebylo protistraně zasláno s tvrzením, že „my vyjádření nerozesíláme“, že „jde o nesporné řízení a tady si mohou chodit nahlížet“. Zmíněna je rovněž situace, kdy kárně obviněná nezaznamenala po dobu 5 let změnu zákona o znalcích a nadále aplikuje zákon z 36/1967 Sb. Kárně obviněná rovněž nadměrně zatěžuje svými úkony soudní kancelář a asistentku, neboť činí úkony pramenící z neznalosti spisu. Kárný návrh poukazuje rovněž na to, že kárně obviněná svá rozhodnutí nepíše, ačkoli má k dispozici PC, ale diktuje, což je sice její právo, avšak záznamy zaslané k přepisu nejsou celistvé, aby soudní kancelář mohla provést pouhý přepis.

[5] Kárně obviněná soudí 2 dny v týdnu a opakovaně odročuje těžší věci. V důsledku opakovaného odročování nevyužívá plně jednací dny. Kárný návrh uvádí příklady, kdy kárně obviněná odročovala jednání „z důvodů na straně soudu“, ačkoli v uvedený den nečerpala dovolenou ani indispoziční volno.

[6] Kárně obviněná projevuje jakousi snahu o zlepšení stavu soudního oddělení poté, kdy je jí uložena výtka. Pak však její snaha opět polevuje a v průtazích pokračuje. Ze zvukových záznamů vyplývá, že způsob, jakým kárně obviněná vede jednání, je až znevažující vůči účastníkům a právním zástupcům. V důsledku toho je znevažována či snižována vážnost funkce soudce a vážnost přidělené agendy. Přestože byla na nevhodnost takového postupu upozorňována, přesto se její způsob práce nezměnil a nelze očekávat, že by mohlo dojít k nápravě, byť v to kárná navrhovatelka doufá. V agendě kárně obviněné by mělo být postupováno o to rychleji, neboť zde dochází k zásahu do životních sfér nejzranitelnějších osob.

[7] Předchozí 3 udělené výtky se minuly účinkem. S ohledem na povahu a rozsah vytýkaného jednání proto považuje za přiměřené kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu 6 měsíců.

[8] Při jednání setrvala kárná navrhovatelka na podaném návrhu. Kárně obviněná sice podle jejího názoru činila ve spisech řadu úkonů, šlo však o činnost neúčelnou a nekoncentrovanou. Postupovala tak v opatrovnické agendě, kde je naopak třeba konat a rozhodovat urychleně. Následně se vyjádřila rovněž k jednotlivým vytýkaným spisům, jak byly postupně kárným senátem při jednání referovány, a specifikovala, v čem konkrétně nesprávný postup a z něj vyplývající průtahy spatřuje. II.

[4] Kárně obviněná zdůraznila ve vyjádření ke kárnému návrhu, že pokud je jí vytýkáno neúčelné provádění úkonů, souhlasí s tím, že ve věcech péče soudu o nezletilé rozhoduje soud s největším urychlením a v souladu s § 471 odst. 2 zákona č. 292/2023, o zvláštních řízeních soudních. Pokud je jí vytýkána neúčelnost a nekoncentrovanost řízení, jedná se o subjektivní hodnocení kárné navrhovatelky, bez hluboké znalosti jednotlivých případů a o hodnocení vytržené z kontextu jednotlivých kauz. Ne vždy je rychlost řízení jedinou zásadou, kterou se má řízení řídit. Jde hlavně o to vydat spolehlivé rozhodnutí ve prospěch dětí. Kárně obviněná poukázala na to, že jí kárná navrhovatelka, dle jejího mínění, činila překážky nahlédnout do vytýkaných spisů. Proto mohla obtížně posoudit, zda k průtahům došlo její vinou, nebo se tak stalo z důvodu objektivního hodnocení důkazů, aby mohla rozhodnout ve prospěch dítěte a nerozhodovat „za každou cenu“. V důsledku nemožnosti nahlédnout do spisů se před jednáním kárného senátu nemohla podrobněji vyjádřit k vytýkanému nedodržení lhůty k vydání předběžného opatření, k nedodržení lhůty k vypravení vyhlášeného rozsudku, ani k rozhodování či vyplácení znalečného. Kárný návrh považovala, spíše než za návrh na zahájení řízení, za rozhodnutí ve věci, opatřené odůvodněním. Proto návrh nesplňuje požadavky § 9 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb. Pokud jsou v kárném návrhu pouze uvedena data jednotlivých procesních úkonů a není jasné, co těmto úkonům předcházelo nebo po nich následovalo, nelze konstatovat, že tyto úkony nesměřovaly k rozhodnutí. Proto se nelze podrobně vyjádřit k tomu, zda se vytýkaná tvrzení zakládají na pravdě, či jsou vytržena z kontextu. Kárné navrhovatelce rovněž nepřísluší vyjadřovat se k tomu, jakým způsobem kárně obviněná zpracovává svá rozhodnutí. Psát rozsudky na počítači není její povinností, nebyla k tomu ani vyškolena. Jde o subjektivní hodnocení kárně obviněné. Proto navrhla, aby byla zproštěna kárného obvinění.

[5] Při jednání kárně obviněná nezpochybnila, že někdy v konkrétní věci pochybila, nedomnívá se však, že by šlo o tak závažná pochybení, jaká jsou jí kladena za vinu. Úkony v jednotlivých řízeních činila, proto nelze tvrdit, že nepostupovala tak, aby bylo rozhodnuto v půlroční lhůtě. Někdy však řízení probíhá nestandardně, stačí jediná omluva účastníka, žádost o odročení. Jde o opatrovnická řízení o dětech, záleží jí proto nejvíce na tom, aby z toho děti vyšly co možná bez větší újmy. Nejde o to, že by se v určitých situacích bála rozhodnout, jak jí bylo navrhovatelkou ústně vytčeno, ale pokud cítí, že by bylo ještě něco potřeba doplnit, tak má na zřeteli především zájem dětí. Nesporné řízení je otevřené až do 18 let věku dětí, proto se snaží hodně pracovat s účastníky a vést je k dohodě. Je přesvědčena, že dohod o povinnostech vůči dětem má velmi mnoho. U vytýkaných spisů je mnohdy obtížné účastníky vůbec dostat do jednací síně. K výtkám, že rezignuje na práci se spisem, nechává protokolovat při jednání právní zástupce účastníků, či neúměrně zatěžuje soudní kancelář a asistentku, se kárně obviněná domnívá, že výtky míří do jednoho konkrétního řízení s velmi problematickým účastníkem. Připustila, že se někdy v řízení „zasekne“. Pokud cítí, že se věc v důsledku následného postupu účastníků může vyvinout jinak, pak uznává, že v takovém případě věc odročí. Někdy odročí jednání a přeruší započatý výslech, protože účastníci předloží při jednání listiny a ona nemá čas si je při jednání pořádně prostudovat. Považuje za praktičtější jednání v takovém případě odročit. K výtce, že nepředala včas rozsudek k vypravení, uvedla, že jí to hodně zarazilo, protože rozsudek předala k vypravení včas. Když se vrátila z dovolené, sdělila jí asistentka, že opatrovníkovi přišlo úplně jiné znění, to ale neznamená, že včas rozsudek nevypravila. Vůbec neví, jak se to mohlo stát, hlídá si, co dá kanceláři. Pokud jde o pozdní předběžné opatření, přiznává, že všechno měla k rozhodnutí připravené a poukázala na to, že k vycestování, kterému předběžné opatření zabraňuje, mělo dojít až několik týdnů po jeho vydání. Když přinesla předběžné opatření k vypravení, byla již kancelář zavřená a vypravilo se druhý den. Pokud jsou jí kladena za vinu nevhodná vyjádření při ústním jednání, považuje je za naprosto vytržená z kontextu. Snaží se s účastníky pořád mluvit a vše jim vysvětlit, sdělit jim, že některé věci nefungují, jak si třeba myslí. I odvolací soud v jednom případě zdůraznil, že šlo o emočně vypjatou situaci, která nevybočila z mezí profesionálního a slušného jednání. III.

[6] Kárný návrh byl podán v srpnu 2024. Kárný soud proto v řízení postupoval a rozhodoval podle zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném před účinností novely tohoto zákona provedené zákonem č. 438/2024 Sb.

[7] Kárný soud se nejprve zabýval obsahovými náležitostmi a včasností kárného návrhu. Kárně obviněná tvrdila, že má kárný návrh spíše charakter trestního rozsudku a měla ztíženou možnost se k jeho obsahu vyjádřit. Podle § 9 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb. musí kárný návrh obsahovat mimo jiné jméno a příjmení soudce, proti němuž návrh směřuje, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, označení důkazů, o které se návrh opírá, a návrh na uložení konkrétního kárného opatření. K návrhu se připojí důkazy, které má navrhovatel k dispozici. Není pochyb, že kárný návrh obsahoval jméno a příjmení kárně obviněné a návrh na uložení kárného opatření. K jednání kárného soudu byly předloženy vytýkané spisy a listinné důkazy. Pokud jde o popis vytýkaného skutku, je zřejmé, v čem kárná navrhovatelka spatřuje nevhodné chování kárně obviněné spočívající v nedůstojném vedení řízení. Kárný návrh obsahuje citace vytýkaných vyjádření a upřesňuje je označením věci spisovou značkou a datem jednání. U vytýkaných průtahů kárný návrh obsahuje u každého spisu označení věci a sled jednotlivých úkonů, které brala kárná navrhovatelka v potaz. Nejde o pouhý soupis toho, co bylo ve spisech zjištěno. Návrh obsahuje i krátká vyjádření, proč konkrétní úkon považuje navrhovatelka za nesprávný či nesprávně oddalující rozhodnutí. Např. u prvního vytýkaného spisu je kárně obviněné vytýkáno, že nerozhodla o konkrétním návrhu na zahájení řízení o určení jména a svěření nezletilého do pěstounské péče nebo že bez řešení předchozího návrhu na stanovení výživného matce spis postoupila bez unesení o místní nepříslušnosti jinému soudu. Kárný návrh je následkem kontroly v soudním oddělení kárně obviněné. Z návrhu je bezpečně zřejmé, ve kterých spisech shledává kárná navrhovatelka nedůvodné průtahy a nekoncentrovaně vedené řízení. Obdobně to platí u spisů, v nichž jsou vytýkány průtahy s vydáním předběžného opatření, předáním rozsudku k vypravení či v souvislosti se znalečným. U relativních průtahů je vždy třeba se zaměřit na konkrétní procesní situaci a posoudit, zda byl další postup soudce koncentrovaný, při vědomí, že je to soudce, kdo řízení vede a má v tomto ohledu širokou diskreci. To však neznamená, že je nezbytné koncipovat kárný návrh natolik podrobně, aby se následné uvážení kárného soudu omezilo na souhlas či nesouhlas s kárným návrhem. Přestože si dozajista lze představit podrobnější zdůvodnění vytýkaných pochybení, považuje kárný soud kárný návrh za dostatečně konkrétní.

[8] Obsah kárného návrhu rovněž neznemožnil kárně obviněné se k němu vyjádřit. Vytýkaná pochybení míří do většího množství soudních spisů. Oproti tvrzením v kárném návrhu bylo možné postavit konkurující vyjádření kárně obviněné, což také kárně obviněná u jednání učinila. Je to kárně obviněná, která má nejhlubší znalost vytýkaných soudních řízení. Pokud jde o dostupnost konkrétních spisů, které byly v mezidobí v důsledku dlouhodobě pracovní neschopnosti kárně obviněné přiděleny jiným soudcům, tyto spisy byly v dostatečném předstihu před jednáním kárného soudu, o kterém byli účastníci včas zpraveni, shromážděny u Obvodního soudu pro Prahu 5 a následně u kárného soudu. Bylo proto možné do nich nahlédnout, a ještě před jednáním znovu reagovat (k tomu kárný soud stanovil v předvolání k jednání další lhůtu). Lze proto uzavřít, že kárný návrh bylo možné v kárném řízení projednat a kárně obviněná měla možnost se k němu včas vyjádřit.

[9] Kárný soud se rovněž zabýval tím, zda byl návrh na zahájení kárného řízení podán v rámci otevřených lhůt, vyplývajících z ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení musí být návrh na zahájení kárného řízení podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění.

[10] Smyslem institutu lhůt pro podání kárného návrhu je snížení neurčitosti při výkonu pravomoci orgánů správy soudů, časové omezení stavu nejistoty v právních vztazích a urychlení procesu rozhodování s cílem reálného dosažení zamýšlených cílů (např. nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 33/97, či nález ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. I. ÚS 947/09).

[11] Subjektivní a objektivní lhůtou v kárném řízení se zabýval kárný soud např. v rozhodnutí ze dne 18. 1. 2012, sp. zn. 11 Kss 18/2011, kdy uvedl: „Subjektivní lhůtu v kárném řízení je nutno odvozovat od okamžiku, kdy se navrhovatel o jednání, pro které se rozhodl kárné řízení zahájit, skutečně dozvěděl, případně od okamžiku, kdy mu informace o tomto jednání byly předloženy v takové formě, že mohl toto jednání bez pochybností identifikovat. "

[12] V kárném návrhu se uvádí, že v březnu až květnu 2024 byla provedena prověrka spisů kárně obviněné za účelem zjištění, zda kárně obviněná zlepšila svoji práci a odstranila předtím vytýkaná pochybení. V kárném řízení nebylo zjištěno, že se kárná navrhovatelka o skutečnostech, ze kterých vycházela v kárném návrhu, dozvěděla jinak než z provedené kontroly. Je tedy zřejmé, že právě z kontroly měla informace, na jejichž základě podala kárný návrh. Kárný návrh byl podán 13. 8. 2024. Není pochyb, že se tak stalo v šestiměsíční subjektivní lhůtě. Rovněž objektivní tříletá lhůta ode dne spáchání kárného provinění byla bezpečně dodržena. IV.

[13] Kárný soud považoval jednotlivé případy tvrzeného nevhodného chování kárně obviněné spočívající v nedůstojném vedení řízení za samostatné skutky, v nichž bylo spatřováno kárné provinění. Ani kárný návrh není koncipován tak, že by se kárně obviněná chovala kontinuálně nedůstojně při výkonu soudcovské praxe. Byly jí vytýkány konkrétní tvrzené excesy ve zcela zřetelně individualizovaných případech. Z pojetí vytýkaných pochybení jako samostatných skutků (na rozdíl od nedůvodných průtahů, jak bude uvedeno dále) vyplývá i možnost dispozice kárné navrhovatelky s jednotlivými částmi kárného návrhu uvedenými v bodě 5. Kárná navrhovatelka vzala při jednání kárného soudu zpět kárný návrh v části uvedené pod bodem 5c) kárného návrhu. Kárný soud proto řízení ohledně tohoto skutku podle § 19 odst. 4 a § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb. zastavil.

[14] Kárný soud se v kárném řízení zabýval pouze tím, co kárný návrh klade kárně obviněné za vinu. K okolnostem charakterizujícím podle přesvědčení kárné navrhovatelky způsob práce kárně obviněné, uvedeným v odůvodnění návrhu (způsob protokolace, spolupráce s asistentkou a soudní kanceláří, způsob vyhotovování rozsudků atd.), nevedl dokazování a nerozhodoval o tom, zda jsou kárným proviněním, neboť tak nebyl formulován ani kárný návrh. V.

[15] Nejprve se kárný soud zabýval důvodností části kárného návrhu, která vytýká kárně obviněné nevhodné chování a z toho plynoucí nedůstojné vedení řízení. Kárně obviněná nečiní sporným, co konkrétně při jednání řekla, ale považuje citace svých slov za zkreslující a zcela vytržené z kontextu. Nejvyšší správní soud je rovněž přesvědčen, že vytýkané jednání nelze omezit jen na popis toho, co při jednání zaznělo, ale je třeba, aby bylo zasazeno do širších souvislostí konkrétního soudního jednání, resp. vedení soudního řízení.

[16] Není příliš bohatá dosavadní judikatura kárného soudu k tomu, jaké jednání či způsob vedení řízení je na újmu důstojnosti soudcovské profese, či důstojnosti soudního jednání. Jako existuje v podstatě neomezené množství způsobů, jak lze soudní řízení z hlediska komunikace s účastníky či veřejností vést, tak nelze samozřejmě stanovit ani úplný výčet situací, ke kterým může v soudní síni dojít. Proto při úvaze, zda se soudce svým postupem dopustil kárného provinění, bude vždy záležet na okolnostech konkrétního případu a na tom, co v jednací síni zaznělo, či jak se soudce konkrétně choval.

[17] V rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z 17. 4. 2024, č. j. 11 Kss 5/2023 156, kárný soud v odst. 115 uvedl, že „kárný senát si je vědom toho, jak emočně vypjatá jednání v opatrovnických věcech bývají. Zpravidla se jedná o emočně nejnáročnější agendu v justici. Účastníků řízení, tedy rodičů nezletilých dětí, se totiž bytostně dotýká. Mohou být přesvědčeni, že jsou to právě oni, kdo hájí nejlepší zájem svého dítěte, přičemž druhý rodič naopak svým přístupem dítěti škodí. Lze tedy pochopit, že v těchto situacích mohou vzhledem ke komplikovanosti vzájemných vztahů podléhat emocím. Větší zainteresovanost lze pochopit i v případě jejich zástupců. Ti jsou sice právními profesionály, nicméně stále v řízení prosazují zájem svých klientů – rodičů nezletilých dětí. O to více je důležitá osoba soudce. Ve vztahu není nijak angažován. Je třeba, aby zachoval nadhled, situaci v jednací síni zákonnými prostředky zklidňoval či korigoval a svým klidem a profesionalitou vedl účastníky k tomu, aby jednání probíhalo řádně a aby se, pokud možno, nestáčelo k tématům, která nejsou pro rozhodnutí ve věci samé podstatná.“ V odst. 120 pak zdůraznil, že „soudní osoby totiž mají být vůči případným invektivám odolné a do jisté míry imunní. Účastnící řízení totiž mohou pod vlivem stresu a emocí snadno sklouznout k nevhodným projevům a nepřekročí li nejvyšší únosnou mez, soudce by je měl přejít bez hrozby pořádkovou pokutou. To ve své judikatuře potvrzuje i Ústavní soud, dle kterého „institucím a orgánům, jež reprezentují veřejnou moc státu a v důsledku toho jsou nositeli rozhodnutí, jež občané napadají, přísluší vždy větší dávka tolerance, velkorysosti a nadhledu, než je tomu u jednotlivých občanů, jak o tom svědčí judikatura Evropského soudu pro lidská práva“ (nález ze dne 17. 10. 2000, sp. zn. I. ÚS 211/99).“

[18] Citovanému rozsudku lze přisvědčit i v tom, že důstojnost soudcovské funkce spočívá i v tom, jakým způsobem soudce vede soudní jednání. Tedy jestli zachová nad věcí nadhled i v emočně vypjatých situacích a nenechá se vtáhnout do sporu účastníků řízení, či ho dokonce sám svým vystupováním nezpůsobí. Okolnosti projednávané věci mohou v soudci nepochybně vyvolat silné emoce, a to nejen v řízeních opatrovnických, ale i v mnoha dalších. Jeho povinností však je tyto emoce překonat a nadále vystupovat nestranně, což je obtížné, ale je to součást soudcovy profesionality (Zemanová, D. Zákon o soudech a soudcích. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 126).

[19] Případným je v takových situacích i přístup, podle kterého „soudce by dále měl mít na paměti, že smyslem jeho práce je spravedlivé rozhodování sporů či řešení jiných věcí, které jsou soudu předloženy, nikoli hodnocení osob účastníků a jejich motivů (pokud to zákon nevyžaduje, např. v trestních věcech), samoúčelné poučování či vyjadřování názorů na různé věci nesouvisející s předmětem řízení, popř. jiné projevy ‚ostrovtipu‘. V tom by se měla projevovat ona zdrženlivost a věcnost jak v komunikaci s účastníky, tak při vedení soudního jednání či při odůvodňování rozhodnutí.“ (Angyalossy, P., Havelec, R. a kol. Etický kodex soudce, 2020, str. 12 a 13).

[20] Kárný soud v rozhodnutí ze dne 29. 3. 2018, čj. 11 Kss 5/2017 139, připomněl, že nezbytným předpokladem výkonu soudcovské funkce je schopnost soudce přijímat (často i neoprávněnou) kritiku svého procesního postupu či rozhodování a zvládat negativní postoje, které vůči němu účastníci řízení z různých důvodů zaujímají.

[21] Kárný návrh kategoricky neuzavírá, že se kárně obviněná nevhodným chováním dopustila kárného provinění, spíše předkládá kárnému soudu k posouzení konkrétní tvrzení s tím, že je její „způsob jednání až znevažující“. Podrobněji neuvádí, jak se kárně obviněná při jednání chovala. Nedůstojnost vedení řízení dovozuje výhradně z toho, co v soudní síni řekla. Kárně obviněné nevytýká, že by na účastníky řízení např, křičela, byla ironická, vulgární, či je jiným způsobem ponižovala, nýbrž výhradně to, jaká slova volila. Rovněž netvrdí, že by se kárně obviněná nevhodně chovala po celou dobu soudního řízení nebo alespoň v některé jeho ucelené části (např. vedla výslech nevhodným způsobem) či reagovala neadekvátně pouze na některé z účastníků či jejich zástupců. Nelze tak podrobněji posoudit, zda byla kárně obviněná schopna v řízení „zachovat chladnou hlavu“ a nenechat se vtáhnou do sporu mezi účastníky. Rovněž nelze posoudit, zda bylo případné zvýšení hlasu či jiný prostředek, které se mohl jevit nevhodný, v soudním řízení ojedinělý, či zda šlo o běžně uplatňovaný „styl práce“ kárně obviněné. Bylo třeba vytýkané jednání zasadit do širších souvislostí. Každá emotivní reakce bývá zpravidla důsledkem situace, která v řízení nastala. Jen tak lze uvážit, zda soudce případně neměl dříve v řízení postupovat jinak, aby situaci zklidnil, zachoval potřebnou autoritu, řízení pevně vedl v mezích obecně přijímané slušnosti a zabránil případným excesům účastníků řízení.

[22] Kárný soud ve shodě s kárným návrhem vnímá užitá slovní spojení jako nevhodná. Vyplývá z nich, že byla vyřčena v emočně vypjatých situacích, kdy dosavadní komunikace (patrně) nevedla k výsledku, jaký by kárně obviněná předpokládala. Šlo většinou o, jakkoli nevhodné, zdůraznění, že kárně obviněná považuje návrhy účastníků za nedůvodné. Jejich účelem nebylo adresáty primárně ponížit či urazit, ale emotivně jim sdělit, že se mýlí. V případě pod bodem 5a) bylo základem vyjádření sdělení, že nelze přiznat zvýšení výživného tři roky před podáním návrhu, v případě 5b) pak názor, že kárně obviněná nebude zohledňovat další faktické plnění mezi tehdejšími manželi, ke kterému mělo v minulosti dojít, a v případě 5d) pak (jakkoli nevhodný) komentář k tomu, kde hodlá matka dítěte následně bydlet. Rovněž poukazy na televizní seriály ze soudního prostředí kárný soud nevnímá jako přímo dehonestující a vyjadřující názor o nekompetentnosti účastníků či jejich zástupců, ale spíše jako emotivní a nešťastné sdělení, že v seriálech prezentované situace nemají s realitou v soudní síni mnoho společného.

[23] Kárný soud nepřehlédl, že k vhodnosti jednání vytýkaného v bodě 5a) se rovněž vyslovil odvolací soud v rozhodnutí o námitce podjatosti podané matkou nezletilého. Usnesením Městského soudu v Praze z 13. 3. 2023 nebyla kárně obviněná vyloučena z projednávání věci. V odůvodnění usnesení městský soud mj. uvádí: „jednání je místy emotivní, nicméně soudkyně se snaží vysvětlovat své postoje. Její projevy a pronesené výroky nejsou nijak excesivní a nepřekračují rámec vhodnosti z hlediska případného ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování, důstojnosti soudcovské funkce a nezaujatého přistupování ke stranám nebo účastníkům řízení“. Kárný soud dodává, že výsledek posouzení uplatněné námitky podjatosti nemusí nutně korespondovat posouzení téhož jednání z hlediska případného zásahu do důstojnosti výkonu soudcovské funkce nebo případného ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování. Námitka podjatosti totiž v sobě akcentuje subjektivní rovinu věci, tj. jak vnímá konkrétní chování soudce jeho případný adresát – účastník řízení, zatímco posouzení jednání z hlediska případné kárné odpovědnosti má objektivní charakter – hodnotí, k čemu při jednání skutečně došlo a zda byl ohrožen zájem na řádném vedení soudního řízení. V tomto případě však kárný senát neshledal dostatečné důvody na věc nahlížet z hlediska kárné odpovědnosti jinak, než tomu bylo v souvislosti s uplatněnou námitkou podjatosti.

[24] Podstatné rovněž je, že kárný návrh příklady nevhodného chování neprezentuje jako způsob vedení řízení, který je pro činnost kárně obviněné běžný či dokonce typický. Netvrdí, že by na chování kárně obviněné byly v minulosti k vedení soudu stížnosti či že by za ně již byla vedením soudu či v kárném řízení postižena. Případným je v této souvislosti názor vyjádřený v odst. 206 rozhodnutí z 17. 4. 2024, č. j. 11 Kss 5/2023 156, učiněný na podkladě tam zjištěných skutečností, podle kterého „kdyby se prokázalo, že se jednalo o jednorázový zkrat a kárně obviněná byla jinak hodnocena jako soudkyně se vstřícným a klidným přístupem k účastníkům řízení, která je při jednání schopna kontrolovat své vyjadřování, měl by kárný soud v kontextu citované judikatury pochybnosti o tom, zda vytýkané jednání dosáhlo intenzity kárného provinění.“

[25] S poukazem na právě uvedené důvody proto kárný senát dospěl k závěru, že jakkoli byla citovaná vyjádření kárně obviněné nevhodná a místo aby emočně vypjaté situace zklidnila, vedla patrně spíše k opaku, nedosáhla z hlediska míry potenciálního ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů či ohrožení důstojnosti soudcovské funkce intenzity kárného provinění. Proto podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb. kárně obviněnou zprostil kárného obvinění, neboť skutky uvedené pod body 5a), 5b) a 5d) kárného návrhu nejsou kárným proviněním. VI.

[26] Právní názor k pojetí skutku spočívajícího v neodůvodněných průtazích kárný soud komplexně vyjevil v rozhodnutí ze dne 21. 1. 2019 č. j. 11 Kss 7/2018 207, ve věci Maxa III, na které v podrobnostech odkazuje. Naplnění skutkové podstaty kárného provinění spočívajícího v průtazích v řízení kárný senát spatřuje v zaviněné nečinnosti soudce v určitém období – bez ohledu na to, kolika řízení (věcí) se týká. Při takovém pojetí skutku je imanentní součástí popisu vytýkaného skutku, jímž je kárný senát vázán, vymezení počátku a konce doby vytýkané nečinnosti. Jedním z důsledků tohoto pojetí skutku je skutečnost, že v případě, kdy kárný soud neshledá v určité věci vytýkané průtahy, nerozhodne v daném rozsahu o zproštění kárného obvinění, nýbrž tuto věc pouze nezahrne do výroku rozhodnutí (viz body 42–57 rozhodnutí ve věci Maxa III, včetně tam citované prejudikatury). Zároveň po podání kárného návrhu již nelze rozšiřovat období, v němž je kárně obviněnému vytýkána nečinnost – šlo by totiž o nově žalovaný skutek.

[27] Průtahy při vedení soudního řízení jsou v judikatuře kárného soudu frekventovaným případem kárného provinění soudce. Zaviněné porušení povinností soudce či jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů musí dosáhnout určité minimální intenzity, aby jím byla naplněna skutková podstata kárného provinění dle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. V případě průtahů v řízení je jedním z faktorů určujících tuto intenzitu i délka a četnost průtahů. (shodně rozhodnutí ze dne 19. 10. 2011, čj. 11 Kss 1/2011 131).

[28] Kárný soud již vyslovil (v rozhodnutí ze dne 18. 6. 2019, č. j. 11 Kss 3/2018 155), že za průtah lze považovat nejen případy nečinnosti absolutní, tedy situace, kdy v posuzovaném období neučinil soudce ve spisu žádný úkon, ale i případy, kdy sice takový úkon učiněn byl, avšak nešlo o úkon, který by mohl reálně směřovat ke skončení věci; tyto modality je nutno důsledně odlišovat. Posuzování případů posledně uvedených je v praxi velmi obtížné, neboť soudce má při řešení případu možnost postupovat různými způsoby. Zvolí li způsob, který se zpětně jeví jako nevhodný či nestandardní, nemusí jít nutně o jeho pochybení, tím méně pak o jeho zaviněné neplnění povinností soudce, aby na takový úkon mohlo být nahlíženo tak, že byl učiněn ve zjevném rozporu s požadavkem zákona na co nejrychlejším projednání a rozhodnutí věci. Jinak řečeno, je li konkrétní postup v řízení výlučně věcí úvahy soudce, pak i za situace, kdy volí v konkrétním případě méně vhodné kroky (úkony), nelze v takových krocích spatřovat kárné provinění, nepřekračují li hranici, kdy lze již hovořit o zcela neefektivním, excesivním způsobu vedení řízení.

[29] Kárný soud je přesvědčen, že naposledy uvedená modalita nastala v souzené věci. Kárně obviněné nebylo kladeno za vinu, že by projednávané věci ponechala v určitém období zcela bez úkonu, ale to, že v důsledku nesoustředěně a neefektivně vedených řízení činila kroky, které celkovou dobu řízení neúměrně prodlužovaly. Východiskem rovněž je, že odročování jednání by mělo být výjimkou z pravidla a nikoli pravidlem samotným. V každé konkrétní vytýkané věci bylo proto třeba ověřit, jaké byly důvody postupu, který se jevil jako neefektivní.

[30] Nelze stanovit obecně platnou a neměnnou časovou hranici nečinnosti, od níž by bylo možné již dovozovat intenzitu kárné odpovědnosti soudce. Vždy jde o časovou hranici orientační, která může být oběma směry korigována s ohledem na konkrétní charakteristiky posuzovaného případu. Stanovení referenční doby pro jednotlivé úkony je v konečném důsledku toliko nástrojem, jak případně zjištěnou nečinnost objektivizovat. Při vědomí, že je konfrontován s nečinností relativní, přesto kárný soud orientačně vycházel z referenční doby pro jednotlivé úkony mířící k rozhodnutí věci samé v délce tří měsíců, kterou je nutno v případě věcí starších dvou let a v případě úkonů jednoduchých zkrátit na polovinu. VI.

[31] Kárný soud přezkoumal vytýkané spisy kárně obviněné. Spisy označil písmenem obdobně jako v kárném návrhu. V každém spise shrnul sled relevantních procesních úkonů či rozhodných skutečností a poté samostatně uvážil, zda z nich lze usuzovat na spáchání kárného provinění. Vedle (především) relativních průtahů v jednotlivých spisech byla kárně obviněné vytýkána i pochybení při vydání předběžného opatření, předání rozhodnutí k vypravení po zákonem stanovené lhůtě a prodlevy při přiznání a vyplacení znalečného. I tyto případy považuje judikatura za specifický druh průtahů při vyřizování věci (např. rozhodnutí sp. zn. 16 Kss 2/2024). Proto kárný soud neuvažoval o těchto pochybeních samostatně. Nehodnotil, zda jsou sama o sobě natolik závažná, aby je bylo třeba samostatně považovat za kárná provinění. Jde „toliko“ o zvláštní případy, kdy si soudce včas neplní své povinnosti a dopouští se nedůvodných průtahů.

[32] a) 50 P 101/2023 – Dne 30. 1. 2023 podán návrh na předběžné opatření, kterým se nezletilý po narození předává do pěstounské péče na přechodnou dobu 3 měsíců. Usnesením na č. l. 16 z téhož dne, které bylo vykonatelné od 31. 1. 2023, byl nezletilý předán do pěstounské péče na přechodnou dobu. Dne 7. 2. 2023 byl spis přípisem (na č. l. 19) postoupen Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Dne 16. 2. 2023 předsedkyně senátu OS pro Prahu 4 vyjadřuje (č. l. 24) nesouhlas s postoupením s tím, že matka nezletilého se před porodem i nadále zdržuje v Azylovém domě v obvodu OS pro Prahu X, kam by se pravděpodobně (nebýt předběžného opatření) vrátila. Fakticky je v M., k území Prahy 4 nemá žádné vazby. Městský soud usnesením z 1. 3. 2023 (č. l. 27) vyslovil, že nesouhlas OS pro Prahu 4 je důvodný a OS pro Prahu 5 uložil předložit věc podle § 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu k rozhodnutí, který soud věc projedná a rozhodne. Dne 21. 4. 2023 je podán návrh na svěření nezletilého do pěstounské péče na přechodnou dobu. Usnesením z 9. 5. 2023 (č. l. 47) bylo prodlouženo předběžné opatření o další 3 měsíce do 30. 7. 2023. Dne 17. 5. 2023 spis předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Ten spis vrací 8. 6. 2023 (č. l. 62) bez věcného vyřízení, neboť by se věcí mohl zabývat pouze v případě vydání usnesení podle § 105 odst. 1 a 2 o. s. ř. s tím, že nebyly splněny podmínky pro faktické předání věci bez vydání rozhodnutí. Předtím usnesením z 28. 7. 2023 (č. l. 66) prodlouženo předběžné opatření o předání do pěstounské péče na přechodnou dobu o další 3 měsíce. Téhož dne referován pokyn asistentce zahájit řízení o určení jména a příjmení a o svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu a nařízeno jednání na 31. 8. 2023. Následují usnesení z 8. 8. 2023 o zahájení uvedených řízení. Dne 31. 8. 2023 vyhlášen rozsudek o určení jména a příjmení nezletilého a o svěření nezletilého do pěstounské péče na přechodnou dobu. Dne 8. 12. 2023 na č. l. 85 návrh na svěření nezletilého do pěstounské péče navrhovatelky (s bydlištěm na Praze X). Dne 14. 12. 2023 referát kárně obviněné asistentovi k přípravě usnesení o přenesení místní příslušnosti na OS Mělník (faktické bydliště nezletilého), usnesení vydáno 17. 1. 2024. Dne 22. 1. 2024 (č. l. 106) podán návrh na vydání předběžného opatření ke svěření dítěte do pěstounské péče navrhovatelky. Dne 26. 1. 2024 vydáno předběžné opatření, kterým bylo uloženo pěstounce na přechodnou dobu odevzdat nezletilého navrhovatelce, následuje opravné usnesení z 9. 2. 2024. Dne 12. 3. 2024 podán návrh na stanovení výživného matce. Dne 19. 3. 2024 dává kárně obviněná pokyn k vyznačení právní moci na usnesení z 17. 1. 2024 o přenesení místní příslušnosti a pokyn k zaslání spisu OS Mělník, kterému byl postoupen 26. 3. 2024. Dne 10. 4. 2024 je Krajskému soudu v Praze předložen nesouhlas OS Mělník s postoupením spisu a následně Krajský soud v Praze usnesením z 2. 5. 2024 vyslovuje, že je tento nesouhlas důvodný. Dne 28. 4. 2024 prodlužuje OS Mělník předběžné opatření o svěření nezletilého do péče navrhovatelky do 26. 7. 2024. Dne 26. 6. 2024 je OS pro Prahu 5 doručen podnět OSPOD na zahájení řízení ve věci pěstounské péče. Dne 9. 7. 2024 vydává kárně obviněná usnesení o prodloužení předběžného opatření do 26. 10. 2024. Dne 16. 7. 2024 kárně obviněná nařizuje jednání o výživném a pěstounské péči na 19. 8. 2024.

[33] Kárný soud dospěl k závěru, že se kárně obviněná dopustila vytýkaného jednání. Stalo se tak v období, které započalo 21. 4. 2023, kdy jí byl doručen návrh na svěření nezletilého do pěstounské péče na přechodnou dobu. Zde však průtah trval nikoli až do podání kárného návrhu, ale po dobu více než 4 měsíců do 31. 8. 2023, kdy soud o tomto návrhu rozhodl. Rovněž je třeba za období, kdy bylo řízení vedeno nekoncentrovaně a nesoustředěně, považovat dobu od 8. 12. 2023, kdy byl podán návrh na svěření nezletilého do pěstounské péče navrhovatelky, až do podání kárného návrhu, neboť o tomto návrhu nebylo věcně rozhodnuto. Nic na tom nemění, že faktické poměry nezletilého byly v mezidobí upravovány předběžnými opatřeními, která byla následně prodlužována. Včasnému rozhodnutí o návrzích rovněž nepřispěly procesní nedůslednosti, pokud jde o tvrzenou absenci místní příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 5, které musely být korigovány soudy vyšších stupňů. Ať již Městským soudem v Praze a Nejvyšším soudem na jaře 2023 v souvislosti s určením místní příslušnosti mezi Obvodními soudy pro Prahu 4 a 5 nebo o rok později Krajským soudem v Praze, pokud jde o nedostatek místní příslušnosti Okresního soudu v Mělníku. Naposledy za situace, kdy byl od 26. 1. 2024 nezletilý předběžným opatřením svěřen do péče navrhovatelky s bydlištěm na Praze 6.

[34] b) 50 Nc 533/2023 – Dne 26. 5. 2023 byl podán návrh na zahájení řízení o přezkoumání svéprávnosti. Dne 16. 6. 2023 (č. l. 4) bylo vydáno usnesení o zahájení řízení o omezení svéprávnosti a o opatrovnictví posuzované, tímto usnesením byl rovněž ustanoven opatrovník. Opatrovníku bylo usnesení doručeno 22. 6. 2023, avšak bez připojeného návrhu (podnětu). Dne 21. 7. 2023 byl spis zaslán ustanovenému znalci k vypracování znaleckého posudku, a to do 60 dnů od doručení spisu. Znalec 10. 8. 2023 sděluje, že se posuzovaná nedostavila ke znaleckému vyšetření. Následujícího dne kárně obviněná instruuje asistenta k zaslání výzvy městské části Praha 5 k součinnosti, na což obeslaná reaguje 15. 9. 2023 a sděluje překážky, pro které nemohou zabezpečit doprovod posuzované k soudnímu znalci. Dne 19. 10. 2023 referuje kárně obviněná asistentovi, aby zařídil hospitalizaci, znalec 30. 10. 2023 informuje, že se posuzovaná znovu nedostavila ke znaleckému vyšetření a prosí o další instrukce. Dne 24. 11. 2023 konzultuje asistent se znalcem termín vyšetření k zajištění součinnosti Policie ČR. Dne 27. 12. 2023 soudu předložen znalecký posudek. Dne 9. 1. 2024 (č. l. 47) vydáno usnesení o znalečném, jednání ve věci nařízeno 16. 1. 2024 na 19. 2. 2024. Dne 8. 2. 2024 vydán platební poukaz k výplatě znalečného. Dne 19. 2. 2024 se konalo jednání, při kterém byl vyslechnut znalec. Dne 2. 4. 2024 došlo ke zhlédnutí posuzované a dne 8. 4. 2024 bylo při jednání rozhodnuto. Na č. l. 74 je založeno usnesení z 3. 6. 2024, kterým bylo vyšší soudní úřednicí rozhodnuto o znalečném za přípravu a účast znalce při jednání 19. 2. 2024.

[35] V tomto spisu kárný soud neshledal průtahy spočívající v neúčelném a neefektivním vedení řízení. Rovněž neshledal absolutní průtahy. Jednotlivé procesní úkony kárně obviněná činila v přiměřených lhůtách a nelze tvrdit, že se jednalo o úkony neúčelné. Jistá časová prodleva by se mohla jevit v období od 21. 7. 2023, kdy byl spis zaslán znalci do 27. 12. 2023, kdy znalec spis vrátil. Ani zde však nelze nedodržení stanovené šedesátidenní lhůty k vypracování znaleckého posudku klást k tíži kárně obviněné. Prodleva vznikla opakovaným nedostavením se posuzované ke znaleckému vyšetření. Kárně obviněná v součinnosti s asistentem činila opakovaně kroky k zajištění její účasti. Ani prodleva s výplatou přiznaného znalečného za účast znalce při jednání 19. 2. 2024 v délce 3,5 měsíce od proběhnuvšího jednání na výše uvedeném nic nemění. Kárný návrh tuto souvislost při výčtu zjištění ze soudního spisu neuvádí. Nezmiňuje ji však ani jako případné samostatné pochybení v bodu 4) kárného návrhu v souvislosti s průtahy při rozhodování o přiznání či výplatě znalečného. Rovněž výtka, že 19. 2. 2024 nebyla v maximálním možném rozsahu využita jednací síň, sama o sobě neobstojí. Je sice pravdou, že přibližně hodinový odstup od dalšího nařízeného jednání umožňoval kárně obviněné před odročením jednání ještě provést listinné důkazy (k jejichž čtení bylo jednání odročeno), avšak v mezidobí kárně obviněná rovněž zhlédla posuzovanou. Nešlo tedy o jediný důvod, proč bylo jednání odročeno.

[36] Důvodným je však v souvislosti s tímto spisem kárný návrh v části 4a), pokud kárně obviněné vytýká nedodržení lhůty podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. O části znalečného za účast znalce při jednání 19. 2. 2024 bylo rozhodnuto až usnesením z 3. 6. 2024, tj. 73 dnů po marném uplynutí třicetidenní lhůty.

[37] c) 50 P 197/2023 – Dne 14. 8. 2023 matka navrhuje zvýšení výživného. Jednání bylo 22. 8. 2023 nařízeno na 14. 9. 2023. Dne 4. 9. 2023 žádá právní zástupkyně navrhovatelky o odročení nařízeného jednání z důvodu kolize a uvádí další termíny s prosbou, aby na ně nebylo jednání nařízeno. Jednání bylo 6. 9. 2023 odročeno na 19. 10. 2023. Dne 14. 9. 2021 podáno vyjádření otce k návrhu. Dne 15. 9. 2023 referuje kárně obviněná výzvu otci, aby zaslal přehled částek uhrazených nad rámec výživného. Dne 18. 10. 2023 žádá právní zástupkyně navrhovatelky mailem o odročení nařízeného jednání, přičemž důvodem je „vážně nemocné dítě“ právní zástupkyně a ta by si přála u jednání s klientkou být. Obratem kárně obviněnou odročeno na 16. 11. 2023, kdy se jednání konalo s tím, že oba rodiče jsou ochotni zúčastnit se mediace. Proto bylo jednání odročeno na 25. 1. 2024 za účelem výslechu rodičů, pohovoru s nezletilými dětmi a čtení listinných důkazů. Dne 25. 1. 2024 se jednání konalo, z protokolu plyne, že trvalo od 8,30 do 10,01 hod., protokol o jednání nezachycuje celý jeho průběh, protokolován je „pouze podstatný obsah sdělení ze stran obou právních zástupců“. Bylo započato s výslechem matky, výslech však nebyl dokončen a jednání bylo z důvodu dokončení výslechu matky (kladení dotazů právními zástupci a OSPOD), výslechu otce a čtení listinných důkazů odročeno na 25. 3. 2024. Dne 25. 3. 2024 se jednání konalo a trvalo 2 hodiny a 40 minut. Byl dokončen výslech matky a bylo započato s výslechem otce. Výslech však nebyl dokončen a jednání bylo za účelem dokončení výslechu otce, předložení dalších důkazů odhadních cen za motorky, které má otec ve sbírce, předložení faktur ohledně přípravných kurzů za nezletilou a čtení listinných důkazů odročeno na 29. 4. 2024. Ve spise je založen úřední záznam z 24. 4. 2024 o tom, že byli telefonicky vyrozuměni právní zástupci účastníků a MČ Praha 5 o odročení jednání z důvodu nemoci kárně obviněné na 17. 6. 2024. Uvedeného dne se jednání konalo, trvalo 1 hodinu a 42 minut, byl proveden dokončující výslech otce a jednání bylo odročeno na 15. 8. 2024 za účelem čtení listinných důkazů a přednesu závěrečných návrhů.

[38] Kárně obviněná se při rozhodování v této věci dopustila průtahů spočívajících v nekoncentrovaném postupu v řízení, v jehož důsledku řízení trvalo neúměrně dlouho. Za vinu jí nelze klást období od podání návrhu na zvýšení výživného 15. 8. 2023 do jednání, které se ve věci konalo 25. 1. 2024. V tomto období nebyla jednání nařizována s nepřiměřeným časovým odstupem a k odročování docházelo výhradně z důvodů na straně právních zástupců a z důvodů, které byly prezentovány jako vážné. Rovněž pochybení spočívající (patrně) v nedostatečném seznámení se s obsahem vyjádření otce k návrhu a následné výzvě k doložení toho, co již otec ve vyjádření uvedl, nevedlo samo o sobě k oddálení rozhodnutí ve věci. Rovněž snahu o řešení prostřednictvím mediátora nelze považovat za postup mířící proti rychlosti a efektivitě řízení. To však již neplatí pro období od 25. 1. 2024. Od tohoto data byla nařízena 4 jednání, z nichž 3 se konala. O efektivním vedení řízení nesvědčí, pokud byla opakovaně jednání odročována z důvodů, pro které toho objektivně nebylo třeba (k dokončení výslechu účastníků). Z protokolů o jednáních plyne, že více než 4 hodiny jednacího času nepostačovaly kárně obviněné k provedení výslechu obou rodičů. Bylo k tomu třeba ještě dalších téměř 2 hodin při v pořadí čtvrtém nařízeném jednání. Samostatnou otázkou jsou okolnosti, pro které se nekonalo jednání 29. 4. 2024. Nelze kategoricky uzavřít, že pokud ve čtvrtek 25. 4. 2024 dává kárně obviněná zprostředkovaně pokyn k odročení jednání nařízeného na pondělí 29. 4. 2024, ačkoli je jí tentýž den ukončena pracovní neschopnost k následujícímu dni, jde samo o sobě o neakceptovatelný postup. Ke dni jednání již sice pracovní neschopnost netrvala, zohlednit je však třeba i čas potřebný k přípravě na jednání. Ve světle konkrétních okolností projednávané věci je však zřejmé, že ani tato okolnost nepřispěla k efektivnímu a rychlému průběhu řízení a v konečném důsledku oddálila rozhodnutí v i jinak zdlouhavém řízení o další téměř dva měsíce. Proto kárný soud uzavřel že průtahy spočívající v neefektivním vedení soudního řízení v případě tohoto spisu trvaly od 25. 1. 2024 do 12. 8. 2024, tedy do podání kárného návrhu.

[39] d) 50 P 203/2023 – Dne 21. 8. 2023 byl podán matkou nezletilé návrh na změnu úpravy poměrů. Dne 25. 8. 2023 nařízeno jednání na 21. 9. 2023, k jednání není volána právní zástupkyně matky, z potvrzení o dodání do datové schránky však plyne, že zástupkyni bylo předvolání k jednání doručeno 1. 9. 2023. K žádosti otce bylo odročeno na 26. 10. 2023, kdy se jednání konalo a bylo odročeno na 18. 1. 2024 za účelem mediace, vyžádání mzdových listů otce od jeho zaměstnavatele, dotazu na ČSSZ na invalidní důchod matky, vyjádření lékaře k případné pracovní schopnosti matky a výslechů obou rodičů. Na č. l. 116 založena žádost obou rodičů o odročení jednání 18. 1. 2024 z důvodu probíhající mediace, proto odročeno na 26. 2. 2024 a následně rovněž k žádosti obou rodičů z 19. 2. 2024 odročeno znovu na 11. 4. 2024. K žádosti právní zástupkyně matky o další odročení je jí sděleno, že k dalšímu odročení již nedojde a je třeba zajistit substituci. Právní zástupkyně matky 9. 4. 2024 trvá na odročení ze zdravotních důvodů jak u navrhovatelky, tak i u ní samotné. Odročeno na 9. 5. 2024, kdy je jednáno v nepřítomnosti matky. Jednání trvalo 1 hod. a 37 min. Započat výslech otce a jednání bylo odročeno na 17. 6. 2024 za účelem dokončení výslechu otce, výslechu matky, potvrzení příjmů otce, potvrzení matky o výši příspěvku v souvislosti s invalidním důchodem a o jiných dávkách, na které by měla případně nárok. Dne 17. 6. 2024 se jednání konalo, trvalo 2 hod. a 13 min., byl dokončen výslech otce, byl zahájen výslech matky a jednání bylo odročeno na 15. 8. 2024 za účelem dokončení výslechu matky, předložení přehledu uhrazených kroužků otcem, čtení listinných důkazů.

[40] Kárný soud dospěl k závěru, že k průtahům v uvedené věci došlo. Kárný návrh neobsahuje vymezení, v jakém období kárná navrhovatelka nepřípustné průtahy v řízení shledává. V referátu z 25. 8. 2023 sice nebyla nesprávně k obeslání uvedena rovněž právní zástupkyně navrhovatelky, pochybení však bylo obratem odstraněno, k nařízenému jednání předvolána byla. Nelze považovat postup kárně obviněné za neefektivní jen proto, že dala v řízení prostor konsenzuálnímu řešení věci rodiči prostřednictvím mediace a odročila z uvedeného důvodu jednání o téměř tři měsíce. K následnému opakovanému odročování docházelo na popud obou rodičů, k výslovnému sdělení kárně obviněné, že jednání nařízené na 11. 4. 2024 již odročovat nebude, byly tvrzené důvody účastníků k odročení podpořeny dalšími důvody na straně právní zástupkyně navrhovatelky. Do 9. 5. 2024 proto k průtahům nedošlo. Objektivně však bylo řízení po více než 8 měsících od podání návrhu stále na samém začátku. Proto bylo třeba jej následně vést o to efektivněji, jestliže opakovaně poskytnutý prostor nevedl k výsledku. To se nestalo. Do podání kárného návrhu nebyly dokončeny ani výslechy obou rodičů, přestože již řízení probíhalo bezmála rok. Proto byly shledány průtahy od 9. 5. 2024 do 12. 8. 2024, kdy byl podán kárný návrh.

[41] e) 50 Nc 6168/2023 (nyní 50 P 41/2025) – Dne 7. 7. 2023 podal otec návrh na úpravu výchovy a výživy nezletilých dětí, 12. 7. 2023 bylo nařízeno jednání na 24. 8. 2023 a téhož dne usnesením ustanoven dětem opatrovník. Dne 24. 8. 2023 se jednání konalo, trvalo 1 hod. 15 min., vyjasňována stanoviska rodičů a rodičům doporučeno absolvovat rodinnou terapii vzhledem ke komunikačním problémům. Odročeno na 2. 10. 2023 z důvodu předložení zprávy OSPOD, která bude zahrnovat výsledek pohovoru s nezletilými i jejich rodiči. Dne 5. 9. 2023 odročeno na 12. 10. 2023 „z důvodů na straně soudce“, 3. 10. 2023 doložená žádost matky o odročení z důvodu pracovní cesty a následně odročeno na 2. 11. 2023. Dne 25. 10. 2023 navrhuje matka psychiatrické vyšetření rodičů a mediaci a dává to na zvážení soudu. Dne 2. 11. 2023 se jednání konalo, trvalo 1 hod. 11 min. Vyjasněno, že mezi rodiči není problém ve střídavé péči, ale v úpravě výše výživného, proveden výslech matky. Oba rodiče sdělují, že se zúčastní mediace a je jim nastíněna následná úvaha o rozsahu výživného otce i matky. Jednání odročeno na 22. 1. 2024 za účelem mediace a doložení kopií daňových přiznání rodičů. Následně oba rodiče informují o změně termínu mediační schůzky na dobu po odročeném jednání a dávají do úvahy odročení jednání. Proto je odročeno na 26. 2. 2024, kdy se jednání konalo, trvalo 2 hod. a 19 min., v úvodu zjištěny přetrvávající neshody o výši výživného, započat výslech otce a jednání odročeno na 11. 4. 2024 za účelem výslechu matky a dokončení výslechu otce, čtení listinných důkazů. Dne 13. 3. 2024 navrhuje otec vydání předběžného opatření o svěření nezletilých do výchovy otce, usnesením z 21. 3. 2024 na č. l. 140 návrh zamítnut. Dne 9. 4. 2024 žádá právní zástupce matky o odročení jednání s tím, že převzal zastoupení a potřebuje se s věcí seznámit. Jednání proto odročeno na 6. 5. 2024 a následně k žádosti zvoleného právního zástupce otce na 20. 5. 2024, kdy soud při jednání schválil dohodu rodičů o střídavé péči a výživné rodičům neurčil.

[42] V této věci kárný soud průtahy neshledal. Kárně obviněná činila jednotlivé procesní kroky v řádu několika dnů od skutečnosti, která další postup iniciovala. Vzhledem ke zjištěným komunikačním problémům mezi rodiči nelze nic namítat proti tomu, že jim byla doporučena rodinná terapie a termín dalšího jednání byl stanoven s přiměřeným odstupem. Za situace, kdy oba rodiče souhlasili s tímto postupem, nelze (za situace, kdy jiné okolnosti nejsou ani tvrzeny ani kárnému soudu jinak známy) shledat nepřípustný průtah jen proto, že kárně obviněná stanovila další termín jednání, neboť jednání u mediátora dosud nebyla ukončena. Rovněž to, že si oba rodiče na jaře 2024 zvolili právní zástupce a ti žádali o poskytnutí přiměřeného času k přípravě, v obecné rovině může odůvodňovat, že kárně obviněná znovu změnila termín jednání (při kterém bylo následně ve věci rozhodnuto) o další 2 týdny. V souhrnu lze proto uzavřít, že postup kárně obviněné v této věci nevybočil z akceptovatelných mantinelů pro vedení řízení, které jsou podstatnou měrou záležitostí volby konkrétního procesního postupu soudce. Proto kárný soud tento spis nezařadil do výroku o vině.

[43] f) 50 P 319/2022 – Dne 20. 12. 2022 byl podán návrh na zvýšení výživného, 2. 1. 2023 bylo nařízeno jednání na 16. 2. 2023 a ustanoven opatrovník. Dne 17. 1. 2023 žádá právní zástupkyně otce o odročení jednání (převzetí zastoupení a nepřítomnost otce), jednání odročeno na 16. 3. 2023, 2. 2. 2023 žádá matka o odročení z důvodu školních prázdnin dětí. Proto odročeno na 30. 3. 2023. Dne 10. 2. 2023 žádá otec znovu o odročení z důvodu školení (právní zástupkyně) a 15. 2. 2023 podává otec vyjádření k návrhu matky na zvýšení výživného. Jednání proto bylo odročeno na 6. 4. 2023, kdy se jednání konalo, trvalo 1 hod a 37 min., proveden výslech matky a otce a odročeno na 22. 5. 2023 za účelem výslechu dcery (která v mezidobí nabude zletilosti) a k dalším zjištěním. Z protokolace vyhlášeného usnesení o odročení jednání plyne, že v jeho výroku je obsažen kompletní a podrobný text následného přípisu, kterým bude po zaměstnavateli otce vyžadováno upřesnění ohledně jeho příjmů, neboť dosavadní sdělení se liší od potvrzení poskytnutého v jiném řízení. Dne 22. 5. 2023 se konalo jednání, které trvalo 1 hod. a 11 min., proveden výslech zletilé dcery, čteny listinné důkazy a jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na 1. 6. 2023, kdy byl rozsudek vyhlášen. Usnesením Městského soudu v Praze z 27. 9. 2023 byl k odvolání matky rozsudek zrušen pro nepřezkoumatelnost, spis byl OS pro Prahu 5 vrácen 19. 10. 2023. Dne 31. 10. 2023 referuje kárně obviněná nařízení jednání na 30. 11. 2023. Dne 6. 11. 2023 právní zástupkyně otce žádá o odročení z důvodu již zaplaceného školení, jednání proto odročeno na 14. 12. 2023. Dne 11. 12. 2023 účastníkům sděleno, že se jednání 14. 12. 2023 z důvodu nemoci kárně obviněné neuskuteční. Odročeno na 18. 1. 2024, dne 19. 12. 2023 žádá právní zástupkyně otce o odročení jednání z důvodu účasti na právnické konferenci. Proto 20. 12. 2023 referováno odročení na 8. 2. 2024. K žádosti matky z důvodu školních prázdnin znovu odročeno na 22. 2. 2024. Dne 22. 1. 2024 právní zástupkyně otce sděluje, že otec má v nařízeném termínu služební cestu, vypisuje data, kdy se otec a právní zástupkyně nemohou zúčastnit jednání. Kárně obviněná referuje odročení jednání na 4. 4. 2024 s přípisem, že je nutné, aby skutečně všichni účastníci byli přítomni u jednání a že soud již více odročovat nebude. Dne 4. 4. 2024 se jednání konalo, ve spise však není založen celý protokol o jednání (pouze 2 strany). Ze spisu plyne, že byl zaměstnavatel otce vyzýván k doplnění sdělení, následuje vyjádření otce po nahlédnutí do spisu a replika matky. Dne 20. 5. 2024 konáno jednání trvající 1 hod. a 15 min., proběhl výslech zletilé dcery, jednání odročeno na 18. 7. 2024 za účelem dokončení výslechu dcery, rodičů a případně svědka (účetní k zjištění skutečného příjmu otce). V protokolu z jednání je uvedeno, že výrok usnesení o odročení jednání obsahuje sdělení, že je odročováno na „na jiný blíže neurčený termín vzhledem k tomu, že právní zástupkyně otce sděluje, že bohužel nemá k dispozici nyní diář, nechala ho v kanceláři a v kanceláři není nikdo, kdo by se mohl do diáře podívat. V úvahu připadají některé termíny v červnu, nicméně právní zástupkyně sděluje, že ne vždy je schopna se dostavit, má také dovolenou“. Jednání následně bylo odročeno na 18. 7. 2024, kdy jednání trvalo 1 hod. 35 min., byl dokončen výslech zletilé dcery. Účetní zaměstnavatele otce k jednání předvolána nebyla. Jednání bylo odročeno na 7. 10. 2024 z důvodu „dokončujících výslechů obou rodičů a čtení listinných důkazů“. V protokolu o jednání se uvádí, že „účastníkům byly nabízeny i dřívější termíny (…) a že termín, který byl nabízen do začátek října, tedy 3. říjen 2024 nemůže realizovat právní zástupkyně žalobce, protože je přihlášena na školení“.

[44] V této věci kárný soud shledal neodůvodněné průtahy vyplývající z nesoustředěného postupu kárně obviněné a nekoncentrovaného vedení řízení. Důsledkem bylo neúměrné množství nařízených jednání. Celkem bylo stanoveno 15 termínů jednání (6 před prvním rozhodnutím ve věci). V některých případech bylo žádáno o odročení z důvodů na straně rodičů, resp. právní zástupkyně otce, někdy bylo odročení důsledkem nevhodně naplánovaného průběhu jednání (skutečný příjem otce byl při jednání řešen opakovaně a ačkoli se mj. z tohoto důvodu odročovalo jednání 20. 5. 2024, účetní zaměstnavatele k dalšímu jednání předvolána nebyla). Patrně by nebylo třeba kárně obviněné vytýkat, že v jednotlivém případě přistoupila na omluvu právní zástupkyně z jednání z důvodu účasti na vzdělávací akci. Z rekapitulace spisu však plyne, že termín jednání byl z tohoto důvodu měněn čtyřikrát. Je na právním zástupci, aby v případě kolize zajistil za sebe substituci nebo aby upřednostnil povinnosti vyplývající z výkonu advokacie. Rozhodně není dobrovolná účast na vzdělávací akci automatickým důvodem k opakovanému odročení nařízeného jednání. Nesprávný přístup ohledně termínů se zřetelně projevil rovněž v situaci, kdy kárně obviněná akceptuje neschopnost právní zástupkyně sdělit své časové možnosti (chybějící diář) a souhlasí z tohoto důvodu s pozdějším termínem odročeného jednání. Důsledkem byl zcela neúměrný počet nařízených jednání. Že si toho byla kárně obviněná vědoma, plyne též z jejího upozornění, že jednání nařízené na 4. 4. 2024 již odročovat nebude. Přesto se tak následně opakovaně stalo, a to nejen z důvodu nemožnosti účastníků se dostavit. Kárný soud proto dospěl k závěru, že řízení nebylo vedeno koncentrovaně, aby věc mohla být co nejdříve skončena. K tomuto nežádoucímu stavu došlo v období od 19. 10. 2023, kdy byl spis vrácen z odvolacího soudu, do 12. 8. 2024 (podání kárného návrhu).

[45] g) 50 P 128/2023 – Dne 22. 3. 2023 podán návrh otce na změnu péče a současně návrh na vydání předběžného opatření. Dne 29. 3. 2023 byl návrh na vydání předběžného opatření zamítnut a bylo nařízeno jednání na 11. 5. 2023. Uvedeného dne zastaveno řízení o změně péče z důvodu zpětvzetí návrhu. Předtím rozsudkem z 28. 3. 2022 schválena dohoda rodičů o střídavé péči a stanoveny její podmínky. Dne 4. 4. 2023 navrhuje matka výkon rozhodnutí – dohody o střídavé péči. Usnesením z 3. 5. 2023 na č. l. 254 otec vyzván k dodržování střídavé péče tak, jak byla určena. Dne 11. 7. 2023 na č. l. 342 další návrh matky na výkon rozhodnutí, s tím, že otec odmítá rozsudek dodržovat, 18. 7. 2023 soudkyně přeposílá návrh otci k vyjádření a OSPOD žádost o pohovor s nezletilým, který urguje 11. 9. 2023. Dne 21. 9. 2023 dodána zpráva OSPOD o pohovoru s nezletilým. Dne 25. 9. 2023 činí kárně obviněná dotaz na OSZ pro Prahu 5, zda učinili ohledně nezletilého opatření dle § 13 zákona o sociálně právní ochraně dětí a pokud ano, jaké, které 6. 10. 2023 adresuje OSPOD, který 23. 10. 2023 podává zprávu podnět na nařízení znaleckého zkoumání k osobnostním charakteristikám otce, matky, nezletilého a výchovných schopností rodičů, k vytváření osobnostních charakteristik nezletilého, duševního stavu rodičů, s tím, že by soud měl v zájmu dítěte přistoupit na nařízení znaleckého zkoumání v co nejkratší době. Dne 1. 11. 2023 činí kárně obviněná dotaz Policii ČR, zda je vedeno řízení proti otci, který urguje 28. 12. 2023 a 31. 1. 2024 jej žádá v čitelné podobě. Dne 19. 12. 2023 třetí návrh matky na nařízení výkonu rozhodnutí a 23. 1. 2024 ustanovuje soudkyně opatrovníka pro řízení o výkonu rozhodnutí. Dne 23. 1. 2024 referuje nařízení jednání na 29. 2. 2024. Dne 13. 2. 2024 podává otec návrh na změnu péče nezletilého. Dne 29. 2. 2024 se jednání konalo, trvalo 18 minut. Soud konstatoval, že i kolizní opatrovník navrhoval v rámci šetření poměrů vypracování znaleckého posudku. Matka s tím souhlasí a žádá, aby byl posudek vypracován na oba rodiče. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem ustanovení opatrovníka pro řízení o změnu výchovy a doručení návrhu a dále k vypracování usnesení o jmenování znalce a vypracování znaleckého posudku. Dne 28. 3. 2024 zamítnut návrh otce na vydání předběžného opatření, kterým by byl nezletilý předán po dobu řízení do péče otce. Usnesením z 14. 5. 2024 na č. l. 440 ustanoven znalec z oboru zdravotnictví psychologie. Dne 6. 6. 2024 další návrh matky na výkon rozhodnutí.

[46] Ve věci šlo o následnou realizaci práv a povinností ze soudem schválené dohody o střídavé péči. Fakticky spolupráce rodičů nefungovala, matka opakovaně podávala návrhy na výkon rozhodnutí o schválení dohody, otec se naopak (posléze opakovaně) domáhal změny a předání nezletilého do své péče. To mělo zřetelný a výrazně negativní vliv na psychiku nezletilého. Proto OSPOD podal v říjnu 2023 vyžádanou zprávu s podnětem na nařízení znaleckého zkoumání s tím, že by mělo být vzhledem k poměrům nařízeno co nejdříve. Ve světle učiněných zjištění nelze aprobovat postup kárně obviněné, která na podzim 2023 učinila v této věci pouze tolik, že se dotazovala u Policie ČR, zda proti otci není vedeno nějaké řízení. Efektivním není ani to, že navzdory průběžným zprávám o neutěšené situaci zejména ve vztahu mezi oběma rodiči a návrhům se při jednání 29. 2. 2024 omezila pouze na sdělení účastníkům, že bude vypracován znalecký posudek. To se pak stalo až za další dva a půl měsíce. Proto kárný soud uzavřel, že efektivně a koncentrovaně kárně obviněná nepostupovala v období od 23. 10. 2023, kdy obdržela zprávu OSPOD do 14. 5. 2024, kdy byl ustanoven znalec.

[47] h) 50 P 307/2022 – Mezi manžely před i po rozvodu dne 19. 8. 2021 probíhala střídavá péče o nezletilé děti. Dne 8. 12. 2022 podala matka návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem, na vydání předběžného opatření a rozhodnutí podle § 877 občanského zákoníku ohledně záležitostí, které jsou pro dítě významné zejména se zřetelem k jeho zájmu. Usnesením z 13. 12. 2022 návrh na nařízení předběžného opatření odmítnut (nesložena jistota). Dne 2. 1. 2023 byl ustanoven opatrovník a nařízeno jednání na 20. 2. 2023. Dne 9. 1. 2023 na č. l. 161 další návrh matky na nařízení předběžného opatření a vydání rozhodnutí dle § 877 občanského zákoníku, kterým bude otec povinen strpět podání žádosti o individuální vzdělávací plán pro nezletilého a návštěvu psychologa. Tomu vyhověno usnesením z 16. 1. 2023 (č. l. 174). Dne 30. 1. 2023 a 8. 2. 2023 vydána 2 opravná usnesení, 30. 1. 2023 podáno odvolání otce proti předběžnému opatření. Dne 20. 2. 2023 se jednání konalo, avšak rodiče byli pouze informováni, že bude proveden pohovor s nezletilými dětmi a rodičům doporučeno, aby se případně pokusili vyvolat jednání s OSPOD a byli informováni o termínu výslechu dětí v kanceláři soudce. Současně odročeno na 17. 4. 2023 a rodiče vyzváni k předložení potvrzení o příjmech. Usnesením Městského soudu v Praze z 7. 3. 2023 (č. l. 251) změněno usnesení o předběžném opatření tak, že se návrh zamítá. Dne 11. 4. 2023 proběhl výslech dětí a 17. 4. 2023 se konalo jednání, které trvalo 2 hod. a 9 min., proveden výslech matky a jednání odročeno na 12. 6. 2023 za účelem dokončení výslechu matky, výslechu otce a čtení listinných důkazů. Dne 12. 6. 2023 konáno jednání, trvalo 1 hod. 52 min., dokončen výslech matky a proveden výslech otce, odročeno na 17. 7. 2023 k předložení zpráv ohledně terapií. Usnesením z 12. 7. 2023 zastaveno řízení „o neshodu rodičů“, v odůvodnění se uvádí, že návrh byl podán 8. 12. 2022 a 12. 6. 2023 vzala matka návrh v plném rozsahu zpět. Jednání 17. 7. 2023 se sice formálně konalo, bylo však pouze konstatováno, že dosud nejsou předloženy zprávy od PPP, proto odročeno na 31. 8. 2023., kdy jednání znovu odročeno v důsledku nepředložení jedné ze zpráv na 2. 10. 2023. Dne 4. 9. 2023 odročeno na 12. 10. 2023 z důvodů na straně soudce, následně žádost o odročení z důvodu kolize právního zástupce matky, avšak ta je pouze tvrzena, přesto odročeno na 19. 10. 2023. Dne 19. 10. 2023 se jednání konalo, trvalo 27 min. a účastníci pouze referovali o jednání u mediátorky. Odročeno na 9. 11. 2023 z důvodu vyžádání zprávy od mediátorky. Uvedeného dne se jednání konalo, trvalo 1 hod. 2 min. Z důvodu předtím vznesené námitky podjatosti kolizního opatrovníka bylo k vyřešení této námitky jednání odročeno na neurčito. Námitka podjatosti zamítnuta 24. 11. 2023. Další jednání nařízeno na 8. 1. 2024, jednání se konalo, trvalo 58 min., podán nový návrh otce na úpravu poměrů k nezletilým. Předneseny závěrečné návrhy a bylo odročeno na 18. 1. 2024 za účelem vyhlášení rozhodnutí. 18. 1. 2024 však rozhodnutí nebylo vyhlášeno, neboť při jednání bylo zjištěno, že kromě potvrzení o příjmu matky nejsou ve spise žádné listiny osvědčující příjmy rodičů. Proto bylo odročeno na 1. 2. 2024, kdy byly při jednání provedeny důkazy k příjmům rodičů a byl vyhlášen rozsudek. Dne 25. 3. 2024 podal otec odvolání, od 11. 4. 2024 do 9. 7. 2024 spis na odvolacím soudu.

[48] V uvedeném řízení činili oba rodiče prostřednictvím svých právních zástupců větší množství právních podání nejrůznějšího druhu. Kárně obviněné se však nepodařilo v řízení zřetelně vymezit, které skutečnosti je třeba objasnit, zda se to již stranám podařilo či co je třeba v řízení případně doplnit. Řízení bylo vlivem této skutečnosti zdlouhavé a nepřehledné, což se projevilo především množstvím nařízených jednání, z nichž drtivé většiny se účastnili všichni účastníci osobně a z nichž některá byla nařízena zcela zbytečně, resp. nedošlo při nich k žádnému posunu ve věci. V jednom případě (16. 10. 2023) bylo odročováno z důvodu tvrzené kolize, ta však nebyla doložena. Celkem bylo stanoveno 12 termínů jednání a zejména od 12. 6. 2023 během léta (17. 7. a 31. 8.) bylo jednáno zcela zbytečně, neboť bylo pouze konstatováno přetrvávající nedoložení podkladů, což bylo možné ověřit ze spisu. Stranou lze částečně ponechat, že soudní spis neobsahuje CD s protokolací některých jednání, nesoulad protokolů se skutečností nebyl v kárném návrhu výslovně vytýkán. Přisvědčit lze kárnému návrhu v tom, že pokud bylo zastavováno 12. 6. 2023 řízení o „neshodě rodičů“, v protokolu z jednání ani dříve ve spise se nenachází zmiňované zpětvzetí návrhu, které by zastavení podmiňovalo. Nelze však akceptovat, a rozhodně to nesvědčí o řádné přípravě na jednání, pokud kárně obviněná až při jednání, kdy měla podle předchozího odročení pouze vyhlásit rozsudek, zjistila, že dosud nebyly předloženy tak zásadní důkazní prostředky, jako jsou doklady k příjmům rodičů, o které se avizované rozhodnutí z povahy věci musí opírat a které byly v řízení vyžadovány již od 20. 2. 2023. Proto je třeba za období, v němž nebylo řízení vedeno koncentrovaně, považovat nejen dobu od 12. 6. 2023 do 9. 11. 2023, ale celé období až do vyhlášení rozsudku 1. 2. 2024.

[49] ch) 50 Nc 6064/2023 – Dne 13. 3. 2023 podán návrh matky na úpravu poměrů nezletilých dětí pro dobu před a po rozvodu manželství spolu s návrhem na předběžné opatření. Dne 16. 3. předběžné opatření zamítnuto. Jednání nařízeno na 24. 4. 2023. Dne 29. 3. 2023 otec předkládá povolávací rozkaz k výkonu pravidelného vojenského cvičení od 22. 3. 2023 do 13. 5. 2023. Odročeno z důvodů na straně otce na 18. 5. 2023. Dne 18. 5. 2023 jednání, které trvalo 1 hod. 21 min., odročeno na 16. 6. 2023 za účelem výslechu rodičů a listinných důkazů. Jednání se konalo, trvalo 1 hod. 8 min., s rodiči probírána dosavadní situace, jednání odročeno za účelem výslechu rodičů a předložení smluv k bytu na 28. 8. 2023, kdy bylo rovněž jednáno, jednání trvalo 1 hod. 41 min., avšak nebyly ani zahájeny výslechy rodičů či jiné dokazování a odročeno bylo na 23. 10. 2023. Dne 23. 10. 2023 se jednání konalo, trvalo 1 hod. 34 min., avšak nebyly provedeny výslechy rodičů a bylo odročeno na 27. 11. 2023 též za účelem vyžádání výpisu z účtu otce. Jednání 27. 11. 2023 zrušeno a nařízeno na 18. 12. 2023. I toto jednání bylo zrušeno (nemoc soudkyně), ačkoli se kárně obviněná dle kárného návrhu dostavila již 14. 12. 2023 do práce. Další jednání nařízeno na 15. 1. 2024, tehdy jednání trvalo 52 min. a rovněž tehdy nebylo ani započato s výslechy rodičů. Odročeno bylo na 19. 2. 2024, kdy však bylo zjištěno, že se právní zástupce matky pochybením soudu nemohl seznámit s výpisy z účtu otce. Proto odročeno na 1. 3. 2024. Tehdy se jednání konalo, trvalo 2 hod. 51 min., byl zahájen výslech otce a k jeho dokončení a výslechu matky bylo jednání odročeno na 15. 4. 2024. Dne 15. 4. 2024 trvalo jednání 1 hod. 40 min., byl dokončen výslech otce a jednání bylo odročeno za účelem výslechu matky a provedení listinných důkazů na 16. 5. 2024, kdy bylo jednáno 3 hod. a 30 min., byl dokončen výslech otce, proveden výslech matky a odročeno na 12. 6. 2024 za účelem předložení příjmů otce od Armády ČR. Dne 12. 6. 2024 bylo jednáno 1 hod. 35 min., čteny listinné důkazy a jednání bylo za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na 20. 6. 2024, kdy byl rozsudek vyhlášen.

[50] V této věci platí bezezbytku výhrady, které byly vysloveny výše. Od samého počátku bylo řízení vedeno nekoncepčně a zdlouhavě. Již na jaře 2023 byla bezdůvodně zohledněna doba pobytu otce na vojenském cvičení, ačkoli ten o odročení nežádal. Přestože bylo stanoveno celkem 15 termínů jednání (pouze v jednom případě byl termín zrušen a v jednom se jednání bezdůvodně nekonalo, neboť důvod spočívající v nemoci soudkyně nebyl objektivně dán), po dobu téměř celého roku nebyli rodiče v řízení ani vyslechnuti. Mnohá jednání byla vedena pouze formálně. I přes značný časový rozsah se při nich řízení nikam neposunulo. Lze jen vyjádřit podiv, že i přes četná „přípravná“ jednání, kdy byla vyjasňována stanoviska rodičů, a přes téměř tříhodinové jednání 1. 3. 2024, rok po podání návrhu, se nepodařilo kárně obviněné dokončit výslech otce, ten byl dokončován při dalším jednání, a ještě při jednání 16. 5. (které trvalo tři a půl hodiny) byl otec vyslýchán. Kárný soud proto shledal nedůvodné průtahy po celou dobu vedení řízení, tj. od 13. 3. 2023 do 20. 6. 2024.

[51] i) 50 P 51/2012 – Dne 15. 12. 2021 matka podává návrh na zvýšení výživného nezletilého dítěte, činěn dotaz na UMPOD, 21. 1. 2022 sdělena adresa pobytu otce ve Skotsku, jednání nařízeno na 11. 4. 2022. Jednání odročeno na 9. 6. 2022 z důvodu reklamace doručenky. Dne 1. 6. 2022 znovu předvoláván otec na mezinárodní doručenku, předtím opakovaný dotaz na UMPOD. Jednání 9. 6. 2022 bylo odročeno na neurčito, následuje pokyn asistentce ke zjištění pobytu a možností předvolání otce. Dne 30. 8. 2022 činěn další pokus o zaslání návrhu otci přes příslušný orgán ve Skotsku. Dne 11. 11. 2022 dává kárně obviněná pokyn k reklamaci doručenky, 2. 1. 2023 odpověď pošty, že reklamace doručenky je důvodná. Dne 15. 2. 2023 činí asistentka dotaz na MSp, na který úřad či soud se ve Skotsku obrátit, neboť dva předchozí pokusy o doručení nebyly úspěšné. Dne 27. 2. 2023 zaslána odpověď a 8. 3. 2023 referuje kárně obviněná asistentce „dořešit urgenci dožádání dle sdělení MSp“. Dne 12. 4. 2023 zaslán ministerstvu formulář ve španělštině, následuje přípis z ministerstva s podivem a prosbou o ujištění, zda do Skotska skutečně bylo zasíláno podání ve španělštině, aby následně 6. 6. 2023 činí nový asistent dotaz na MSp, ve kterém asistent sděluje, že v minulosti byl do Skotska doručován pouze přípis. Dne 30. 6. 2023 sděluje skotský správní orgán, že poštovní úřad není schopen potvrdit, že všechny dokumenty byly doručeny adresátu. Následně 9. 7. 2023 ministerstvo potvrzuje, že pravděpodobným důvodem selhání doručení byl nesprávný způsob odeslání dožádání jsoucí nikoli podle Úmluvy o doručování soudních a mimosoudních písemnost ve věcech občanských a obchodních z roku 1965. Dne 28. 7. 2023 pokyn soudkyně k zajištění přetlumočení písemnosti z června 2023, 9. 8. 2023 ustanovena tlumočnice, 28. 8. 2023 předložen překlad a 29. 8. 2023 a činěn dotaz matce, zda nemá aktuální informace o otci. Ta uvádí, že se měl otec zdržovat v Německu. Dne 23. 11. 2023 dán pokyn ke zjištění vazebních osob otce a 29. 12. 2023 referováno předvolání matky k jinému soudnímu roku. O jiném soudním roku není ve spise založen protokol, pouze na č. l. 292 je úřední záznam, že matka uvedla, že se jí nepodařilo zjistit žádný kontakt na otce ani doručovací adresu. Údajně se nachází ve Španělsku. Bylo nařízeno jednání na 25. 4. 2024, které bylo odročeno na 20. 5. 2024, kdy byl vyhlášen rozsudek, v němž není odůvodnění dle § 471 odst. 2 z. ř. s.

[52] Není pochyb, že řízení bylo kárně obviněnou vedeno nekoncentrovaně již od podání návrhu na zvýšení výživného až po vyhlášení rozsudku ve věci. Jakkoli byl otec nezletilého dítěte v cizině a jeho přesná adresa, na kterou by bylo možné zasílat soudní písemnosti, nebyla matce známa, měla mít kárně obviněná ze své letité soudcovské praxe znalosti o tom, podle kterých mezinárodních právních norem či smluv v takové situaci postupovat. Místo toho činila neúspěšné, zdlouhavé a mnohdy z elementárních komunikačních důvodů nepřesné pokusy nejprve zjistit, jak správně postupovat a poté k tomu, co vlastně bylo do Skotska doručováno. Přirozeným důsledkem byl pak přípis skotského správního orgánu z června 2023, že doručení nebylo realizováno a proč se tak stalo (nebylo postupováno úmluvou předpokládaným způsobem). Následuje několikaměsíční pořizování překladu této písemnosti a teprve po téměř dvou letech je činěn dotaz na vazební osoby otce. Důvodný je rovněž poukaz kárné navrhovatelky na chybějící část odůvodnění rozsudku předpokládanou § 471 odst. 2 z. ř. s. Vytýkané průtahy proto zahrnují celé období od podání návrhu 15. 12. 2021 do vyhlášení rozsudku 20. 5. 2024.

[53] j) 50 P 116/2023 – Dne 31. 3. 2022 podává matka návrh na úpravu výchovy a výživy k nezletilé dceři. Nařízeno jednání na 6. 6. 2022, trvalo 1 hod., zahájen výslech matky, odročeno na 18. 7. 2022 za účelem dokončení výslechu matky, výslechu otce a čtení listinných důkazů. Dne 18. 7. 2022 se jednání konalo, nelze určit, jak dlouho jednání trvalo (chybí údaj, kdy bylo ukončeno, pouze se konstatuje, že „výslech otce je nyní z časových důvodů ukončen“. Dokončen výslech matky a zahájen výslech otce a odročeno na 3. 10. 2022. Dne 3. 10. 2022 se jednání konalo, trvalo 1 hod. a 44 min., dokončen výslech matky a odročeno na 14. 11. 2022 za účelem předvolání OSPOD, předložení výpisů ze všech účtů, předložení výpisů z účtu matky a dotazů na lékaře matky. Dne 14. 11. 2022 se jednání konalo, trvalo 1 hod. a 39 min., bylo přerušováno za účelem pokusu o dohodu mezi rodiči, což se nezdařilo, byly čteny důkazy a nakonec odročeno na 12. 1. 2023. Uvedeného dne se jednání konalo, trvalo 50 min. a bylo odročeno na 23. 3. 2023 za účelem dožádání do Německa k vyžádání potvrzení o zrušení účtu matky v bance a provedení místního šetření v bytě otce. Dne 20. 3. 2023 konáno místní šetření ke zjištění stavu dvou bytových jednotek otce. Dne 23. 3. 2023 se jednání konalo, trvalo 1 hod. a 58 min., vyjasňovány výsledky místního šetření a podíl otce na mimoškolních aktivitách nezletilé. Odročeno na 30. 3. 2023 za účelem závěrečného návrhu matky a uvedeného dne vyhlášen rozsudek. Dne 4. 5. 2023 navrhuje otec úpravu styku a 21. 5. 2023 podává matka odvolání proti rozsudku. Spis od 22. 6. 2023 do 5. 3. 2024 na Městském soudě v Praze (31. 1. 2024 rozsudek odvolacího soudu). Následně pokračuje řízení o úpravu styku, 26. 3. 2024 návrh otce na vydání předběžného opatření, následujícího dne usnesením na č. l. 386 předběžné opatření nařízeno. Jednání 15. 4. 2024 ve věci úpravy styku se konalo a odročeno na 30. 5. 2024. Usnesením z 9. 5. 2024 PO potvrzeno, 23. 5. 2024 soudkyně referuje vyrozumění o jednání 30. 5. 2024 přípisem, matka se omlouvá (omluva doložena). Jednání se konalo 15. 7. 2024, s otcem probírána možnost zpětvzetí návrhu na úpravu styku s tím, že otec nově podá návrh na změnu výchovy, otec bere návrh z 4. 5. 2023 zpět a řízení o tomto návrhu zastaveno. Dne 26. 7. 2024 podává otec návrh na změnu péče a na vydání předběžného opatření.

[54] Jakkoli nelze tvrdit, že se v průběhu tohoto řízení výrazně proměnil způsob vedení řízení, za nepřípustně neefektivní je třeba považovat tu jeho část, kdy byl jeho předmětem návrh na úpravu výchovy a výživy podaný matkou nezletilé. Než bylo o tomto návrhu po roce rozhodnuto, stanovila kárně obviněná ve věci 7 jednání, jejichž podstatnou část věnovala snaze přimět rodiče k uzavření dohody. Teprve po více než půlroce při jednání 14. 11. 2022 mají být rodiči předkládány všechny účty k prokázání jejich majetkových poměrů. Pokud je téměř po roce (leden 2023) dožadováno dílčí sdělení o zrušení účtu matky v Německu, nesvědčí to koncentrovanému vedení řízení. Období po vrácení spisu z odvolacího soudu 5. 3. 2024 již takto hodnotit nelze. Bylo totiž vedeno řízení o jiném návrhu (návrh otce na úpravu styku), které bylo v červenci 2024 zastaveno. Z uvedených důvodů shledal kárný soud návrh důvodný v období od 31. 3. 2022 do 30. 3. 2023.

[55] V souvislosti s tímto spisem bylo kárně obviněné vytýkáno rovněž nevhodné chování při jednání 15. 7. 2024.

[56] k) 50 P 308/2014 – Dne 26. 4. 2022 byl podán (č. l. 981) návrh otce na určení lékaře a návrh na vydání předběžného opatření, který byl usnesením z 2. 5. 2022 odmítnut. Dne 11. 5. 2022 podává matka návrh na nahrazení souhlasu otce s pokračováním poskytování zdravotnických služeb. Dne 17. 6. 2022 referováno nařízení jednání na 28. 7. 2022, z referátu není zřejmé, který z návrhů je předmětem jednání, z vzájemného přeposlání obou návrhů plyne, že patrně oba. Při jednání 13. 2. 2013, které trvalo 1 hod. 45 min., byli vyslechnuti otec a pěstoun. Z důvodu výslechu matky, pěstounky, čtení listinných důkazů a předložení zprávy z dosavadních konzultací s psychologem odročeno na 15. 9. 2022. Dne 15. 9. 2022 podal otec návrh na výkon rozhodnutí o předběžném opatření o úpravě styku a návrh na změnu péče o nezletilého. Jednání 19. 9. 2022 proběhlo, trvalo 1 hod. 5 min., proveden výslech matky a vyhlášen rozsudek, kterým byl zamítnut návrh na určení lékaře nezletilému a udělen souhlas s pokračováním zdravotních služeb. Usnesením z 21. 9. 2022 (č. l. 1023) otec vyzván k odstranění vad podání z 15. 9. 2022. Dne 14. 10. 2022 doručeno doplnění návrhu. Usnesením z 3. 11. 2022 návrh otce odmítnut (v doplnění otec neupřesnil, ohledně jakých konkrétních úkonů navrhuje výkon rozhodnutí uložením pokuty). Téhož dne kárně obviněná referuje nařízení jednání na 19. 12. 2022. Uvedeného dne se jednání konalo, jako předmět jednání je uvedeno „o změnu výchovy a výkonu rozhodnutí“, jednání z důvodu předvolání právní zástupkyně matky a výslechu obou rodičů odročeno na 6. 2. 2023. Uvedeného dne jednání proběhlo, jako jeho předmět je uvedeno „o úpravu styku (včetně změn)“, vyslechnuta matka a otec, jednání odročeno na 30. 3. 2023. Dne 1. 2. 2023 otec podává návrh na rozšíření styku nezletilého s otcem. Dne 30. 3. 2023 se jednání konalo, trvalo 1 hod. a 56 min., proveden výslech pěstounů, vyhlášen rozsudek, kterým byl zamítnut návrh na změnu výchovy a rovněž návrh otce na výkon rozhodnutí rozsudku o pěstounské péči. Následně při jednání vyhlášeno usnesení, kterým se řízení o návrhu otce na změnu úpravy styku vylučuje k samostatnému projednání a rozhodnutí a odročuje se na 11. 5. 2023. Dne 11. 5. 2023 podán návrh otce na změnu péče o nezletilého a na uložení pokuty každému z opatrovníků. Dne 11. 5 2023 se jednání ve věci „změny úpravy styku“ konalo a odročeno na 18. 5. 2023 k vyhlášení rozsudku „o změnu úpravy styku“, který byl uvedeného dne vyhlášen. Dne 4. 7. 2023 referuje kárně obviněná asistentce dotaz otci k podání z 11. 5. 2023, čeho se vlastně domáhá (rozhodnuto na č. l. 1140; pozn. NSS: jde o rozsudek z 30. 3. 2023). Dne 10. 7. 2023 podán návrh otce na předběžné opatření (aby nezletilý docházel na určenou psychiatrickou kliniku k určenému psychiatrovi – PO zamítnuto 14. 7. 2023. Dne 4. 9. 2023 podáno „doplnění návrhu na změnu péče o nezletilého“. Od 14. 9. 2023 spis u odvolacího soudu k odvolání matky a pěstounů proti rozsudku z 18. 5. 2023. Dne 9. 1. 2024 byl spis vrácen, městský soud zrušil rozsudek z 18. 5. 2023 o změnu úpravy styku. Dne 7. 5. 2024 vydáno usnesení o ustanovení znalce a 4. 6. 2024 spis odeslán znalci.

[57] V právě rekapitulované věci je třeba přisvědčit kárnému návrhu v tom, že nebylo po celou dobu vedení řízení zřejmé, co je jeho předmětem. Obecně se jeví, že kárně obviněná udržuje jistou frekvenci nařízených jednání ve věci, ve které lze s ohledem na skutkové okolnosti očekávat kontinuální podávání návrhů na úpravu styku s nezletilým či změnu výchovy. Např. 3. 11. 2022 je odmítnuto pro neodstranění vad podání otce z 15. 9. 2022, avšak v této věci je současně nařízeno jednání na 19. 12. 2022. Tento nepřípustný stav trvá od 3. 11. 2022 až do 30. 3. 2023, mj. „ve věci změny výchovy“, přestože již byl takový návrh otce předtím odmítnut. Od května 2023 byla situace právě opačná. Dne 11. 5. 2023 podal otec návrh na změnu péče a ačkoli se kárně obviněná dotazovala, čeho se otec domáhá, když již bylo rozhodnuto (30. 3. 2023), zůstala otázka změn péče v dalším řízení bez procesního postupu. Městský soud v Praze jako soud odvolací se zabýval odvoláním proti rozsudku z 18. 5. 2023, který se týkal úpravy styku, a i další postup kárně obviněné (ustanovení znalce) se týká nejvhodnější formy styku nezletilého s otcem. Soudní řízení proto není od 11. 5. 2023 do podání kárného návrhu (12. 8. 2024) vedeno koncentrovaně a bez průtahů.

[58] l) 50 P 97/2013 – Dne 14. 4. 2022 byl spis vrácen z odvolacího soudu poté, kdy Městský soud v Praze zrušil předchozí rozsudek v části týkající se návrhu na snížení výživného pro nezletilé. Obvodnímu soudu uložil porovnat poměry otce v době, kdy bylo o výživném naposledy rozhodováno, a v době návrhu a povinnost zabývat se příjmy a majetkovými poměry otce v době, kdy bylo o výživném rozhodováno. Jednání bylo 10. 5. 2022 nařízeno na 27. 6. 2022, kdy byl proveden výslech otce mimo jednání (doručení předvolání matce nebylo vykázáno), bylo odročeno na 4. 8. 2022, následně k (nedoložené) žádosti matky na 19. 9. 2022, následně k (nedoložené) žádosti otce na 27. 10. 2022 a 11. 10. 2022 k doložené žádosti matky na 24. 11. 2022. Dne 24. 11. 2022 se jednání konalo, trvalo 46 min. bez účasti matky, za účasti otce, odročeno na 19. 1. 2023 k doplňujícímu výslechu matky, doplňujícímu výslechu otce, následně k doložené žádosti otce odročeno na 13. 3. 2023 a na 20. 4. 2023. Dne 17. 4. 2023 podává otec návrh na změnu úpravy péče a výživného. Dne 20. 4. 2023 se jednání konalo, trvalo 2 hod. a 1 min., proveden výslech otce i matky a odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na 28. 4. 2023, kdy bylo rozhodnuto. Nařízeno jednání k novému návrhu na 1. 6. 2023, následuje návrh otce na přerušení řízení. Dne 8. 6. 2023 podává otec odvolání proti rozsudku z 28. 4. 2023. Spis předložen 1. 8. 2023 na odvolací soud, 5. 1. 2024 rozsudek z 28. 4. 2023 zrušen, odvolací soud shledal opodstatněným návrh otce na rozšíření znaleckého zkoumání jeho pracovních schopností. Spis vrácen obvodnímu soudu 11. 1. 2024, v období od 4. 3. 2024 do 12. 4. 2024 spis na kontrole vedením soudu. Poté nařízeno jednání na 6. 6. 2024, kdy se jednání konalo, proveden výslech svědkyně a odročeno na 19. 9. 2024 za účelem výslechu další svědkyně a doplňujících výslechů rodičů.

[59] V této věci byl zjištěn průtah v období od 10. 5. 2022 do 11. 10. 2022, kdy byla opakovaně odročována nařízená jednání z důvodů na straně matky i otce, avšak tyto důvody nebyly soudu doloženy. Další úvahy o efektivnosti vedení tohoto řízení byly ovlivněny tím, že spis se ve vytýkaném období relativně dlouhou dobu (od 1. 8. 2023 do 11. 1. 2024) nacházel na odvolacím soudu. V následném období po jeho vrácení byla zohledněna též skutečnost, že spis byl na jaře 2024 po dobu 5 týdnů na správě soudu k provedení kontroly.

[60] m) 50 P 188/2021 – Dne 22. 2. 2024 podává MČ Praha 13 návrh na zbavení rodičovské odpovědnosti. Usnesením z 29. 2. 2024 ustanoven opatrovník nezletilému v „řízení o zbavení rodičovské odpovědnosti“. Nařízeno jednání na 11. 4. 2024, kdy navrhovatel mj. uvedl, že nedopatřením vynechali v návrhu na zbavení rodičovské odpovědnosti i otce, a proto tento návrh podávají při jednání do protokolu. Jednání odročeno na 9. 5. 2024 za účelem vypracování usnesení o ustanovení kolizního opatrovníka pro řízení o zbavení rodičovské odpovědnosti otce, předvolání otce i matky, popř. výslechu obou rodičů. Dne 9. 5. 2024 vyhlášen rozsudek, kterým byli matka i otec zbaveni rodičovské odpovědnosti.

[61] V této věci kárný soud kárně provinění spočívající v neodůvodněných průtazích neshledal. Návrh byl podán v únoru 2024, byl ustanoven opatrovník i přes nedopatření při jeho vyhotovení bylo o návrhu rozhodnuto v přiměřeném čase.

[62] n) 50 Nc 6022/2023 – Dne 31. 1. 2023 návrh matky na úpravu poměrů k nezletilému a o nahrazení souhlasu otce se změnou příjmení nezletilého. Jednání nařízeno na 30. 3. 2023, k doložené žádosti otce odročeno na 25. 5. 2023. Předtím usnesením z 7. 2. 2023 ustanoven opatrovník, proti usnesení podal otec odvolání 28. 3. 2023, o kterém kárně obviněná rozhodla 24. 5. 2023 tak, že bylo odvolání odmítnuto pro opožděnost. Jednání 25. 5. 2023 odročeno na 27. 7. 2023. Dne 14. 6. 2023 pokyn asistentovi k předložení odvolání proti ustanovení opatrovníka (které již předtím kárně obviněná odmítla) odvolacímu soudu. Jednání 27. 7. 2023 odročeno na neurčito z důvodu zjištění zdravotního stavu otce. Dne 15. 9. 2023 lékařka sděluje, že otec není schopen účasti u jednání, jeho stav se zhoršuje, 19. 10. 2023 sděluje, že dosud není hospitalizován, 16. 11. 2023 opakovaný dotaz k hospitalizaci, popř. ke sdělení, kde se zdržuje, za účelem výslechu, 14. 12. 2023 přípis otci ke sdělení, zda je již hospitalizován, jak dlouho bude hospitalizace trvat, popř. ke sdělení, kde se zdržuje a kdy jej může soud v tomto místě vyslechnout. Otec sděluje 11. 1. 2024, že využil možnosti zkusit jiný druh léčby a bude několik týdnů v zahraničí. Dne 5. 2. 2024 zaslán dotaz lékařce na aktuální zdravotní stav otce, výzva otci k doložení příjmů a MČ Praha 13 k šetření na místě. Dne 1. 3. 2024 ve spise referát „bude se zajišťovat výslech otce v bytě“. Dne 30. 4. 2024 vydáno usnesení, kterým bylo nařízeno předvedení otce k jednání na 30. 5. 2024. Následně soudu předložena dohoda rodičů z 28. 5. 2024 o úpravě poměrů nezletilého dítěte v záležitosti, která je pro dítě významná. Dne 30. 5. 2024 konáno jednání, ke kterému byl otec předveden, byl vyhlášen rozsudek, kterým byla schválena dohoda rodičů, a následně usnesením zastaveno řízení o změnu příjmení, neboť tak již rodiče souhlasně předtím učinili.

[63] Účelem kárného řízení není vytýkat kárně obviněné zvolený procesní postup v konkrétní procesní situaci, pokud nemá za následek vytýkaný stav – zdlouhavé, neefektivní a nekoncentrované vedení řízení a z toho pramenící nedůvodné průtahy. Proto kárný soud nezohledňoval pochybení v souvislosti s odvoláním proti usnesení o ustanovení opatrovníka a (pravděpodobně) přehlédnutí žádosti o prominutí zmeškání úkonu. Totéž platí i o rozhodnutí předložit spis odvolacímu soudu za situace, kdy již kárně obviněná odvolání odmítla. Tyto souvislosti průtahy nezpůsobily. To však již neplatí u nedůsledného postupu při zjišťování faktického pobytu otce, kdy se aktivita soudu ve druhé polovině roku 2023 omezila na dotazy lékaři, zda a kde je otec hospitalizován, aby následně bylo (pouze ve spise) plánováno provedení výslechu v bytě a aby byl otec (navzdory zprávám o dopadu na jeho zdravotní stav) k jednání předveden. Proto došlo k průtahům spočívajícím v neefektivním vedení řízení od první žádosti otce o odročení jednání 28. 3. 2023 až do jednání soudu, ke kterému byl otec 30. 5. 2024 předveden.

Plný text rozhodnutí