16 Kss 4/2021 – Nejvyšší správní soud

16 Kss 4/2021- 274 - text

pokračování 16 Kss 4/2021 - 283

ROZHODNUTÍ

Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a členů JUDr. Roberta Waltra, Mgr. Olgy Houžvičkové, Mgr. Dagmar Jersákové, JUDr. Ivo Jahelky a doc. JUDr. Kateřiny Frumarové, ve věci kárné navrhovatelky předsedkyně Okresního soudu v Teplicích JUDr. Dany Kolářové proti kárně obviněnému JUDr. Miroslavu Čapkovi, soudci Okresního soudu v Teplicích, zast. JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, advokátem se sídlem Kolínská 13, Praha 3, o návrhu na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudce ze dne 21. 7. 2021,

JUDr. Miroslav Čapek, nar. X, předseda senátu Okresního soudu v Teplicích, se podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zprošťuje kárného obvinění spočívajícího v tom, že

1) v době od 16:26 hodin dne 22. 1. 2021 do 2:18 hodin dne 23. 1. 2021 se zúčastnil hromadné akce spojené s oslavou 50. narozenin Ing. Petra Bendy, narozeného X, jež se konala v hotelu Prince de Ligne v Teplicích, provozovaném společností Hotel Prince de Ligne s. r. o., IČ 61326534, se sídlem Zámecké nám. č. 136, Teplice, jejímž jediným společníkem a jednatelem je Ing. Petr Benda, který má dlouhodobě kontroverzní pověst a v médiích bývá označován např. za „kmotra“ či teplického bosse, a učinil tak i přes to, že v rámci vládou vyhlášeného nouzového stavu byla přijata krizová opatření spočívající v celodenním omezení svobody pohybu, nařízení pobytu v místě bydliště a zákazu přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb, a účast na narozeninové oslavě nebo na jiném společenském setkání nespadala do žádné z povolených výjimek;

2) ačkoliv se v době od 16:26 hodin dne 22. 1. 2021 do 2:18 hodin dne 23. 1. 2021 zúčastnil hromadné akce spojené s oslavou 50. narozenin Ing. Petra Bendy, narozeného dne X, jež se konala v hotelu Prince de Ligne v Teplicích, k dotazům médií tuto skutečnost opakovaně popřel, a to nejméně

- dne 26. 1. 2021, kdy odpověděl reportérovi České televize J. H., že na žádné oslavě nebyl, že je to nesmysl, že ležel doma v posteli a že by něco takového rozhodně neriskoval, neboť by nechtěl přijít o místo, a když mu reportér J. H. popřál brzké uzdravení, kárně obviněný podotkl, že kdyby někam šel, tak by musel být Dostojevského Idiot,

- dne 1. 2. 2021, kdy redaktorce Seznam Zpráv Z. P. prostřednictvím tiskové mluvčí soudu odpověděl, že na žádné oslavě Ing. Petra Bendy nebyl, že zná jen advokáta Mgr. J. B., což má být jeho bratr, a zmínil, že je o něm známo, že víkendy tráví zásadně na chalupě mimo Teplice, protože se stará o matku, kterou však měl o daném víkendu doma, jelikož se mu podařilo pro ni zajistit termín očkování proti nemoci COVID-19, a poté ji odvážel zpět na chalupu, a též podotkl, že při svých rizikových diagnózách, jako je diabetes, se zásadně vyhýbá kontaktu s více lidmi, že to celé považuje za nesmysl a neví, kde se tvrzení o jeho účasti na oslavě vzalo, navíc nejde o lidi, s nimiž by si měl vůbec co říct, přičemž na tomto vyjádření setrval i k opětovnému dotazu redaktorky Z. P., které dne 12. 3. 2021 prostřednictvím tiskové mluvčí soudu vzkázal, že se k účasti několikrát vyjádřil a že na předmětné soukromé akci nebyl,

- dne 16. 3. 2021, kdy redaktorce České tiskové kanceláře T. S. prostřednictvím tiskové mluvčí soudu sdělil, že se již opakovaně vyjádřil a že jeho právní zástupce aktuálně činí odpovídající právní kroky,

- a dále v blíže nezjištěné době v březnu 2021 (do 17. 3. 2021) kdy zaslal redaktoru MF DNES P. P. SMS zprávu se sdělením, že se ke své účasti už vyjádřil tisku opakovaně a že jeho právní zástupce aktuálně činí odpovídající právní kroky, a učinil tak s vědomím, že média mohou tato jeho úmyslně nepravdivá vyjádření dále prezentovat široké veřejnosti, což se následně stalo a vedlo ke znectění soudcovského stavu v očích veřejnosti; čímž se měl dopustit kárných provinění dle § 87 odst. 1 a § 88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích, jelikož zaviněně porušil povinnosti soudce a narušil tak důstojnost soudcovské funkce a ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, protože nebylo prokázáno, že se uvedené skutky staly.

[1] Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému byl 21. 7. 2021 doručen návrh Mgr. Jana Tichého, předsedy Okresního soudu v Teplicích (předchůdce kárné navrhovatelky v této funkci, pzn. NSS: v rozhodnutí bude jako procesní strana uváděna kárná navrhovatelka, byť kárný návrh podal a ústního jednání 11. 11. 2021 se účastnil Mgr. Tichý) na zahájení řízení o kárné odpovědnosti JUDr. Miroslava Čapka, soudce Okresního soudu v Teplicích. V návrhu bylo kárně obviněnému vytýkáno, že se 22. 1. 2021 od 16:26 hod. do 23. 1. 2021 2:18 hod. zúčastnil hromadné akce spojené s oslavou 50. narozenin jednatele společnosti provozující hotel Prince de Ligne v Teplicích, kde se uvedená akce konala. Zúčastnil se jí i přesto, že byla v rámci vládou vyhlášeného nouzového stavu přijata krizová opatření spočívající v celodenním omezení svobody pohybu, nařízení pobytu v místě bydliště a zákazu přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb. Účast na předmětné akci nespadala do žádné z povolených výjimek.

[2] Rovněž bylo kárně obviněnému kladeno za vinu, že účast na uvedené akci opakovaně a kategoricky popřel, a to nejméně v odpovědi reportérovi České televize J. H. 26. 1. 2021, 1. 2. 2021 a 12. 3. 2021 pak redaktorce Seznam Zpráv Z. P., 16. 3. 2021 redaktorce ČTK T. S. a v blíže nezjištěné době v březnu 2021 redaktoru MF DNES P. P.

[3] Tím se kárně obviněný dopustil podle kárného návrhu kárného provinění, jelikož zaviněně porušil povinnosti soudce, narušil důstojnost soudcovské funkce a ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.

[4] Kárná navrhovatelka poukazovala na kontroverzní pověst pořadatele narozeninové oslavy, a to nejen v okrese Teplice. Není podle jeho názoru rozhodné, zda se tato pověst zakládá na pravdě. Podstatné je, že tato pověst Ing. Petra Bendu objektivně provází. Kárně obviněný navíc vykonával v době tvrzené účasti na narozeninové oslavě pohotovost ve věcech trestní příslužby podle části IX. Rozvrhu práce Okresního soudu v Teplicích a rozpisu služeb platného pro 1. pololetí roku 2021.

[5] Předseda Okresního soudu v Teplicích byl s informací o účasti kárně obviněného na oslavě poprvé konfrontován 26. 1. 2021, kdy byla k soudu doručena nepodepsaná e-mailová zpráva dotazující se na tuto skutečnost. Média se na něj poprvé obrátila 1. 2. 2021, kdy se prostřednictvím tiskové mluvčí dotazovala, zda jej kárně obviněný o účasti vyrozuměl a jak bude na tuto skutečnost reagovat. Kárně obviněný svoji účast kategoricky popřel a uvedl, že pořadatele oslavy osobně nezná, že zná pouze jeho bratra, advokáta. Ačkoli tráví víkendy většinou mimo Teplice na chalupě, uvedený víkend byl doma, protože se mu podařilo zajistit termín očkování proti COVID-19 pro svoji matku. Následně předsedu soudu kontaktovali další zástupci médií a vyšlo najevo, že kárně obviněný prostřednictvím SMS odpovídal reportérovi České televize, že jeho tvrzená účast je nesmysl, že ležel v posteli a že by něco takového rozhodně neriskoval, protože by nechtěl přijít o místo. Kárně obviněný na svých odmítavých vyjádřeních setrval a k následným dotazům konstatoval, že jeho právní zástupce činí odpovídající kroky k očištění jeho jména a pověsti.

[6] Podle kárného návrhu je v Teplicích veřejným tajemstvím, že se kárně obviněný s Ing. Petrem Bendou dobře zná a že je častým hostem hotelu Prince de Ligne. Z informací a podkladů, které předsedovi okresního soudu poskytla Policie ČR, se podařilo ztotožnit vozidla taxislužby, kterými měl kárně obviněný do hotelu přijet a v nočních hodinách odjet. Příjezd a odjezd kárně obviněného byl rovněž zachycen kamerou městského dohlížecího systému, který kontinuálně snímá Zámecké náměstí – prostor před hotelem. Rovněž byla kamerou zachycena cesta vozidla taxislužby, které kárně obviněného odváželo od hotelu do ulice, ve které má trvalé bydliště. Kárně obviněnému sice nebylo na záběrech vidět přímo do obličeje, přesto je podle kárného návrhu již ze záznamů zřejmé, že se jedná právě o něj. Kárně obviněný měl plnoštíhlou postavu a typický styl chůze a možnost záměny je podle kárného návrhu prakticky vyloučena.

[7] Předseda okresního soudu se dotazoval redaktorky Seznam Zpráv, která mu sdělila že informace o účasti kárně obviněného jí sdělily dvě osoby, které se oslavy zúčastnily o den později a které uvedly, že se o účasti kárně obviněného následující den hovořilo. Posléze se jí ozvalo dalších 5 osob. Její zdroje však odmítly vystoupit z anonymity. Redaktor a vedoucí severočeské redakce MF DNES sdělil, že informaci o účasti kárně obviněného na oslavě obdržel od politického zpravodaje z pražského reportérského oddělení, kterému ji krátce po oslavě sdělil jeho „dobrý zdroj obeznámený s chodem české justice“, jehož jméno nemohl sdělit, protože trval na zachování anonymity. Tvrzení, že na kamerových záznamech je skutečně zachycen kárně obviněný, předseda soudu podpůrně dokládal srovnávacími kamerovými záznamy kárně obviněného z budovy Okresního soudu v Teplicích s důrazem na vzhledově stejnou bundu, do níž je oblečena osoba, která vystoupila rozhodného dne z vozidla taxislužby a vstoupila do hotelu.

[8] Kárný návrh zdůrazňuje, že se narozeninová oslava uskutečnila v době druhé vlny pandemie nemoci COVID-19, v době stavu nouze, kdy byla přijímána četná protiepidemická opatření, jež stanovila zásadní omezení prakticky všech oblastí společenského života. Tato omezení byla velmi citlivě vnímána. Citlivě bylo vnímáno, nakolik tato omezení dodržují především ti, kteří mají jít příkladem. To spolu s přítomností na oslavě narozenin člověka s kontroverzní pověstí závažnost kárného provinění zásadně zvyšuje. Od soudce je třeba v takové situaci požadovat zdrženlivost. Jestliže se kárně obviněný za takové situace oslavy zúčastnil, snížil vážnost a důstojnost soudcovského stavu a ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování. V situaci, kdy se jej na účast dotazovala média, nemusel se ke své účasti vyjadřovat a pokud se tak rozhodl, měl sdělit pravdu. To se nestalo, ačkoli si musel být vědom důsledků. Přesto se neomezil na konstatování neúčasti. Právě úmyslné sdělování nepravdivých skutečností vnímala veřejnost mnohdy jako závažnější profesní selhání než samotnou účast na oslavě.

[9] Kárný návrh rovněž rekapituluje výsledky tří dosavadních kárných řízení, v nichž byl kárně obviněný kázeňsky postižen, jakož i kárné řízení vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 13 Kss 5/2016, kde byl sice zproštěn kárného obvinění, avšak kárný soud se v zásadě se závěry kárného navrhovatele ztotožnil a měl pouze jiný názor na závažnost porušení povinností soudce. Kárný návrh rovněž poukázal na některé výtky, které byly kárně obviněnému v minulosti uděleny.

[10] Kárně obviněný je podle kárného návrhu sice zkušeným soudcem, opakovaně se však dopouští více či méně závažných pochybení při projednávání a rozhodování věcí. Svá pochybení si nepřipouští a bagatelizuje je. Vytýká mu proto absenci sebereflexe a pokory.

[11] Kárná provinění hodnotí kárný návrh jako výrazně závažnější než prosté porušení krizových opatření, resp. přestupek, a to právě s ohledem na potenciál narušit důvěru veřejnosti v nezávislost a nestrannost soudní moci a s ohledem na intenzitu veřejného zájmu na jejím náležitém objasnění. Tuto důvěru primárně narušuje skutečnost, že se kárně obviněný zúčastnil oslavy člověka se značně kontroverzní pověstí a rovněž fakt, že o své účasti následně veřejně lhal. Proto považuje případný souběh s přestupkovým jednáním za marginální.

[12] Impulzem k jednání, které následně vyústilo v podání kárného návrhu, nebylo anonymní udání, ale až aktivita novinářů, kteří se o věc začali zajímat. Za závažnější považuje v pořadí druhé vytčené jednání. Pokud by kárně obviněný uznal svoji účast na oslavě, patrně by jej odkázal na přestupkový orgán, v návaznosti na jeho výsledek by se rozhodl, zda vůbec zahajovat kárné řízení. Připustil, že kamery umístěné v soudní budově slouží k jinému účelu (k ostraze budovy), ale běžně jsou záběry z kamer vyžadovány v rámci prověřování trestné činnosti či k řešení přestupků.

[13] S poukazem na shora uvedené důvody proto kárný návrh považuje za adekvátní kárné opatření, i vzhledem k předchozím kárným postihům kárně obviněného, odvolání kárně obviněného z funkce soudce. II.

[14] Kárně obviněný uvedl, že se nestal první skutek, který je mu kladen za vinu. Žádné hromadné akce v hotelu Prince de Ligne se 22. – 23. 1. 2021 nezúčastnil. K žádosti jeho právního zástupce o předestření důkazů, aby se mohl bránit informacím o údajné účasti, mu předseda soudu sdělil, že se s nimi seznámí v kárném řízení.

[15] Kárně obviněný poukázal na výtku, kterou mu dne 4. 5. 2021 udělil předseda soudu, vedenou pod sp. zn. Spr. 238/2021. Tuto výtku napadl správní žalobou (pzn. NSS: rozsudkem z 22. 6. 2022, č. j. 16 A 55/2021–54, Krajský soud v Ústí nad Labem žalobu proti uvedené výtce zamítl, kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu z 28. 6. 2023, č. j. 4 As 207/2022-24)). Druhý skutek kárného návrhu vychází z presumpce viny u skutku prvního. Proti kárně obviněnému nebylo zahájeno přestupkové řízení, nebyl předvolán k podání vysvětlení, nebyl pokládán ani za podezřelého. Předseda soudu se naopak v rámci „quasipřípravného“ řízení pokoušel opatřovat proti němu důkazy způsobem, který zákon nepovoluje. Navrhované kárné opatření je v příkrém rozporu s tím, jak mělo být rozhodnuto ve správním řízení vedeném s těmi, kteří se předmětné akce zúčastnili.

[16] V návrhu uvedené důkazy se neuzavírají do uceleného řetězce nepřímých důkazů. Pokud by došlo k jednání, které je kárně obviněnému kladeno za vinu, pak by se mělo jednat o přestupek, k jehož projednání není dána pravomoc a příslušnost kárného senátu. Tázal se, zda je kárný navrhovatel oprávněn v kárném řízení fakticky působit jako vyšetřovatel, zda má oprávnění vést přípravné řízení a zda má oprávnění požadovat součinnost Policie ČR podle § 8 trestního řádu. Je přesvědčen, že tomu tak není. Předseda soudu postupoval protiprávně při opatřování důkazů. Dokonce se neštítil využít k důkazu záběrů v soudní budově. Tam jsou však kamery umístěny ze zcela jiných důvodů. Poukázal na výsledek provedených přestupkových řízení s účastníky oslavy s tím, že Policie ČR by jistě byla schopna kárně obviněného vyslechnout a sesbírat dostatek důkazů, aby mohla dát sama podnět k zahájení přestupkového řízení. To se nestalo. Ohradil se rovněž proti tomu, že kárné řízení mělo být zahájeno na popud anonymního podání. U druhého vytýkaného skutku vytkl kárnému návrhu, že mu podsouvá vinu u prvního skutku a není ctěna presumpce neviny. Fakticky nedošlo k ohrožení pověsti justice. Nikdo nenamítl v kterémkoli trestním řízení podjatost kárně obviněného z uvedených důvodů. III.

[17] V průběhu řízení před kárným senátem setrvali účastníci na svých stanoviscích. Kárná navrhovatelka je přesvědčena, že jednou ze základních povinností soudce je chovat se v soukromém životě tak, aby svým chováním a jednáním neohrozil důstojnost soudcovské funkce. Jestliže měl tehdejší předseda soudu nikoli anonymní informace, že se měl kárně obviněný v době pandemie zúčastnit narozeninové oslavy v hotelové restauraci, bylo jeho povinností tyto skutečnosti prověřit a poté, po zjištění stanoviska kárně obviněného, podat kárný návrh. Ve výpovědi kárně obviněného před kárným soudem byly rozpory, původně uvedl, že pořadatele oslavy Ing. Bendu vůbec nezná, aby posléze připustil opak a setkává se s ním na různých společenských akcích na Teplicku. Rovněž připustil, že zná osoby, které se oslavy prokazatelně zúčastnili, především bývalého ředitele vazební věznice pana B. a pana H. Není proto pravda, že by si s nimi neměl co říct, jak původně vzkazoval novinářům. Výpovědi taxikářů, kteří kárně obviněného měli přivézt, resp. odvézt z narozeninové akce, je třeba hodnotit v souvislosti s pořízeným kamerovým záznamem prostoru před hotelem, který podle názoru kárné navrhovatelky zachycuje kárně obviněného při příjezdu a odjezdu. Tento důkaz považuje za stěžejní. Ačkoli není kamerový záznam pořízen úplně zblízka a nezabírá obličej, ve spojení se srovnávacím kamerovým záznamem z budovy soudu je zjevné, že jde na obou záznamech o stejnou osobu. I výpovědi taxikářů proto hodnotí jako účelové, se snahou kárně obviněného nepoškodit. Závěru o vině kárně obviněného svědčí i to, že vozidlo taxislužby odjíždějící od hotelu bylo posléze zachyceno při odbočování do K., kde kárně obviněný bydlí. Rovněž novináři, kteří na případu pracovali, potvrdili, že měli své zdroje, které účast na oslavě potvrdily, ačkoli tyto zdroje odmítli ztotožnit. Zdrojů však bylo několik. Znovu poukázala na to, že od soudce je oprávněné požadovat vysoký standard chování i mimo plnění soudcovských povinností. Právě absence sebereflexe a následná vyjádření do médií ještě více snížily kredit soudce.

[18] Kárně obviněný prostřednictvím svého zástupce v řízení poukazoval na to, že není povinen se při následných dotazech novinářů na svoji účast při oslavě sebeobviňovat. Již proto považuje druhý skutek, spočívající v komunikaci s novináři, za nedůvodný. V průběhu celého řízení setrval na tom, že se žádné narozeninové oslavy nezúčastnil. První skutek považuje ve skutečnosti za skutky dva, přičemž druhý spočívá v tom, že se měl setkat s pořadatelem oslavy – s osobou požívající kontroverzní pověsti. K výhradám, že se měl znát s osobami, které se oslavy zúčastnily, poukázal na to, že ve městě o velikosti Teplic se takto znají téměř všichni. Pokud založil kárný navrhovatel závěr o vině kárně obviněného na řetězci nepřímých důkazů, je přesvědčen, že je tento řetězec „silně přetrhán“. Podle jeho názoru si má kárný senát nejprve jako předběžnou otázku vyřešit otázku zákonnosti protiepidemických opatření, která v rozhodnou dobu platila a která měl kárně obviněný porušit. Od počátku celé věci tvořilo základ kárného obvinění anonymní udání, a dokonce někteří novináři se rozhodli pouze na základě anonymu a nepotvrzených tvrzení o celé věci neinformovat. Poukázal rovněž na zjevný nepoměr, kdy účastníci akce byli maximálně postiženi pokutou ve výši 2 000 Kč, zatímco on čelí odvolání z funkce. Kárnému navrhovateli vytýkal předložení důkazu videonahrávkou ze soudní budovy, kterou považuje za nezákonně pořízenou. IV.

[19] Návrh na zahájení kárného řízení musí být podle § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále též „kárný zákon“), podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění. Kárně obviněný se měl dopustit jednání, pro které byl podán kárný návrh, 22. a 23. ledna 2021, resp. později, pokud jde o jednání označené v kárném návrhu jako druhý skutek (komunikace s médii 26. 1. 2021, 1. 2. 2021, 12. 3. 2021, 16. 3. 2021 a v blíže nezjištěné době v březnu 2021). Kárný návrh byl doručen Nejvyššímu správnímu soudu 21. 7. 2021. Kárná navrhovatelka v něm uvádí, že byla s informací o účasti na oslavě poprvé konfrontována 26. ledna 2021, kdy byla Okresnímu soudu v Teplicích elektronicky doručena nepodepsaná zpráva, ve které se autor dotazoval, jak je možné, že se kárně obviněný pravidelně účastní party v hotelu Prince de Ligne. Media poprvé kontaktovala kárnou navrhovatelku 1. února 2021. Je proto zřejmé, že subjektivní lhůta k podání kárného návrhu byla dodržena. I kdyby šestiměsíční subjektivní lhůta začala plynout již tvrzenou účastí kárně obviněného na narozeninové akci a kárná navrhovatelka se o tom okamžitě dozvěděla, byl by návrh podán uvnitř subjektivní lhůty. Není rovněž pochyb o tom, že byla dodržena objektivní tříletá lhůta.

[20] Kárný soud se zabýval strukturou skutků, které byly kárně obviněnému kladeny za vinu. Kárný návrh vytýkaná provinění formuluje jako dva skutky. První představuje účast kárně obviněného na narozeninové oslavě a druhý jeho reakce směrem k médiím, když byl s účastí na oslavě konfrontován. V závěrečném návrhu kárně obviněný tvrdí, že se v části, ve které se kárný návrh věnuje kontroverzní pověsti pořadatele narozeninové oslavy, jedná o samostatný skutek, že se mu vedle účasti na oslavě klade za vinu rovněž to, kdo oslavu pořádal. V kárném návrhu se prolíná líčení podstatných skutkových okolností týkajících se účasti na narozeninové oslavě v nemalé míře s tvrzeními o osobní pověsti jejího pořadatele. Děje se tak při popisu prvního skutku a jsou opakovaně uváděna v odůvodnění návrhu (např. na stranách 3 a 8, či v návrzích na provedení důkazů k osobě pořadatele oslavy uvedených na straně 4). Kárný soud je však přesvědčen, že tvrzení o kontroverzní pověsti pořadatele, jakkoli představují podstatnou část kárného návrhu, nevedou k potřebě setkání kárně obviněného a osoby s takto kontroverzní pověstí v tomto případě hodnotit jako samostatné kárné provinění. Je bezpečně zřejmé, že je obviněnému prvotně kladeno za vinu nikoli to, s kým se sešel, ale to, že se narozeninové oslavy v takovém rozsahu, místě konání a délce trvání za dané epidemické situace jako soudce vůbec zúčastnil. Ani kárná navrhovatelka netvrdí, že by byl kárný návrh podán i tehdy, pokud by se kárně obviněný zúčastnil obdobné oslavy za „normální“ situace, kdy není celá společnost bezprostředně a vážně ohrožena koronavirem, a to jenom z důvodu kontroverzní pověsti jejího pořadatele. Proto považuje kárný soud tyto souvislosti za případnou přitěžující okolnost, která v konkrétní situaci mohla objektivně zvýšit závažnost tvrzeného kárného provinění. Vedle zjištění, že se měl soudce narozeninové oslavy vůbec zúčastnit, mohlo to, kdo narozeninovou oslavu pořádal, o to více zasáhnout důvěru veřejnosti v justici. Proto kárný soud vycházel z vymezení kárného provinění, jak bylo uvedeno kárném návrhu.

[21] Spáchání kárného provinění uvedeného ve druhém skutku z povahy věci předpokládá, že se kárně obviněný dopustil prvního skutku. Je to ostatně výslovně uvedeno i v jeho návětí, které účast kárně obviněného na narozeninové oslavě předpokládá. Je mu vytýkáno, že účast na oslavě popřel, což podle kárného návrhu nebyla pravda a šlo o vyjádření úmyslně nepravdivá. Všem vyjádřením kárně obviněného tiskové mluvčí soudu či přímo jednotlivým novinářům je společné tvrzení, že se narozeninové oslavy nezúčastnil (elektronická zpráva mluvčí z 1. 2. 2021 a z 16. 3. 2021, přepis textových zpráv kárně obviněného redaktoru J. H. z 26. 1. 2021). Případné důvody, pro které se oslavy nezúčastnil, jakož i popírání této skutečnosti, mohou být kladeny kárně obviněnému za vinu, teprve pokud bude bezpečně zjištěno, že se narozeninové oslavy skutečně zúčastnil. V.

[22] Usnesením z 30. 9. 2020 č. 957 vyhlásila vláda České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, na území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 nouzový stav na dobu od 00.00 hodin dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů. Nařídila podle § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace krizová opatření, jejichž konkrétní provedení stanovila samostatným usnesením. Nouzový stav byl následně prodlužován a byla opakovaně stanovena usnesením vlády omezující opatření. V době, kdy se měl kárně obviněný účastnit narozeninové oslavy, bylo účinné usnesení vlády z 22. 12. 2020 č. 1373, kterým byl nouzový stav prodloužen do 22. 1. 2021, a poté usnesení vlády z 22. 1. 2021 č. 55, kterým byl nouzový stav prodloužen do 14. 2. 2021. Souběžně byla účinná krizová opatření vlády č. 1375, kterým vláda s účinností od 27. 12. 2020 zakázala pohyb osob na území České republiky po dobu celého dne (s různými výjimkami pro období od 21:00 hod do 4:59 hod a od 5:00 hod do 20:59 hod) a všem osobám nařídila omezit pobyt na veřejných místech na dobu nezbytně nutnou, pobývat v místě bydliště a omezit kontakty s jinými osobami na nezbytně nutnou míru. Obdobná omezení stanovilo pro období od 10. 1. 2021 do 22. 1. 2021 usnesení vlády z 7. 1. 2021 č. 12 a pro období od 23. 1. 2021 do 14. 2. 2021 usnesení vlády z 22. 1. 2021 č. 56. Není pochyb, že mezi výjimkami ze zákazu volného pohybu osob po území České republiky nebyla uvedena cesta a účast na hromadné narozeninové oslavě či jiném společenském setkání. Podle § 31 odst. 3 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, je fyzická osoba v době krizového stavu povinna strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu. Podle § 34 odst. 1 písm. a) krizového zákona se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu nesplní některou z povinností (vedle jiných též) podle § 31 odst. 3 písm. c).

[23] V kárném řízení žádný z účastníků netvrdil, že by účast na narozeninové oslavě bylo možné podřadit pod některou z výjimek ze zákazu volného pohybu osob či poskytování služeb. Nelze souhlasit s úvahami kárně obviněného, že měl kárný soud jako předběžnou otázku nejprve posoudit zákonnost přijatých protiepidemických opatření a teprve poté uvažovat o jejich porušení. Bylo třeba presumovat jejich zákonnost, řídit se jimi, pokud nebyla v mezidobí zrušena. Ani kárně obviněný netvrdil, že by bylo usnesení vlády č. 12 z 7. 1. 2021 v době před 22. lednem 2021 zrušeno a v případě usnesení č. 56 to vzhledem k nabytí jeho účinnosti v průběhu narozeninové oslavy ani nebylo možné.

[24] Skutek uvedený pod bodem 1) kárného návrhu byl v podmínkách účinnosti protiepidemických opatření přestupkem. Postih za jeho spáchání chránil zájem společnosti na ochraně zdraví občanů v souvislosti s výskytem a šířením koronaviru SARS CoV-2. Kárný soud nepovažuje za potřebné na tomto místě podrobně popisovat důsledky, které měla na fungování společnosti výše uvedená nákaza, a to nejen pokud jde o bezprostřední dopad virového onemocnění na zdraví občanů, ale i pokud jde o do té doby téměř nepředstavitelná omezení základních způsobů fungování společnosti za účelem „boje“ s tuto nákazou. V souvislostech projednávané věci je podstatné, a tuto skutečnosti považuje kárný soud za obecně známou, že v přímé úměře s dobou trvání protiepidemických opatření a mírou intenzity, jakou zasahovala do života každého, rostla i míra citlivosti společnosti na každý zjištěný případ nedodržování stanovených pravidel, frustrace z jejich dodržování nebo sílící přesvědčení o jejich neúčinnosti nebo nesystémovosti. Ke kárnému provinění mělo dojít v době, kdy již pandemie trvala po relativně dlouhou dobu (téměř celého roku) a společnost jí byla ve všech směrech vyčerpána. Pokud by se měl za takové situace flagrantního porušení protiepidemických pravidel dopustit soudce, tedy někdo, kdo je k zajištění dodržování přijatých pravidel z titulu své funkce povolán, bylo by takové jednání bezpochyby způsobilé narušit důstojnost soudcovské funkce. U soudce, který porušil protiepidemická opatření, došlo nejen k porušení zájmu společnosti, aby byla výše uvedená nákaza co nejefektivněji a co nejdříve eliminována, ale též k újmě zájmu na ochraně důvěry veřejnosti v soudnictví. Je povinností soudce podle § 80 odst. 1 zákona o soudech a soudcích zdržet se i v občanském životě všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce a podle § 80 odst. 2 písm. b) téhož zákona se chovat tak, aby nezavdal příčinu ke snížení důvěry v soudnictví a důstojnosti soudcovské funkce. Není pochyb, že jednání kladené kárně obviněnému za vinu, je, pokud by bylo prokázáno, jednáním nedůstojným soudce a bylo by kárným proviněním. Pokud jde o nepravdivé informování nadřízeného (byť skutek uvedený pod bodem 2) kárného návrhu akcentuje spíše nepravdivost vyjádření vůči médiím), mohlo by se za určitých okolností jednat o nedůstojné chování či o chování neuctivé ve smyslu § 80 odst. 6 zákona o soudech a soudcích (shodně rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2020, č. j. 13 Kss 5/2020–400, odst. 97).

[25] Protože jednání, které je kladeno kárně obviněnému za vinu, mohlo naplňovat znaky skutkové podstaty přestupku, přerušil kárný soud usnesením z 11. 11. 2021, č. j. 16 Kss 4/2021 61, řízení o kárném návrhu a věc ohledně skutku uvedeného pod bodem 1) kárného návrhu postoupil Magistrátu města Teplice. Usnesením z 10. 4. 2022, č. j. MgMT/042483/2022/PKŘ/Rych, Magistrát města Teplice odložil podle § 76 odst. 1 písm. f) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, věc přestupku podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, kterého se měl kárně obviněný dopustit jednáním uvedeným pod č. 1) kárného návrhu. Správní orgán věc odložil, protože došlo k zániku odpovědnosti za přestupek – od doby spáchání skutku uplynula doba delší než 1 rok. Podle § 15 odst. 2 kárného zákona trvá přerušení kárného řízení do právní moci rozhodnutí orgánu, jemuž byla věc postoupena. Po právní moci tohoto rozhodnutí senát pokračuje v řízení, má-li za to, že postih ve správním nebo trestním řízení není dostačující; jinak kárné řízení zastaví. Kárný senát neměl pochybnosti, že je třeba po pravomocném ukončení přestupkového řízení pokračovat v řízení o kárném návrhu. K postihu ve správním řízení nedošlo, a to z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek. Proto nelze ani uvažovat o tom, zda byl postih ve správním řízení dostačující. Navíc je třeba s odkazem na výše uvedené znovu připomenout, že ve vytýkaném jednání kárně obviněného se snoubí jak rovina přestupková, kde by byl případně činěn odpovědným za nedodržení protiepidemických opatření jako kterýkoli jiný občan, a rovina disciplinární, neboť se měl takového jednání dopustit jako soudce. Sankční postih naposledy uvedeného je vyhrazen kárnému řízení a případné uložení sankce správním orgánem v přestupkovém řízení na tom nemůže nic změnit.

[26] Kárný návrh neklade kárně obviněnému za vinu jednání, které by bezprostředně vyplývalo z výkonu soudcovské činnosti. V takových případech leží těžiště dokazování zpravidla v konkrétních soudních spisech, z nichž je třeba zjistit, zda se kárně obviněný skutečně dopustil při výkonu funkce pochybení. Rovněž nešlo o případ, kdy bezpečně zjištěné jednání soudce bylo třeba posoudit optikou požadavků, které na výkonu funkce soudce a na jeho chování klade především zákon o soudech a soudcích. Tehdy se po kárném soudu žádá, aby autoritativně vyslovil, zda konkrétní jednání je či není způsobilé snížit důvěru v soudnictví a důstojnost soudcovské funkce (srov. např. rozhodnutí kárného soudu z 5. 11. 2020, č. j. 13 Kss 2/2020–146, zabývající se tím, co lze podřadit pod výkon výdělečné činnosti živnostenským způsobem se záměrem činit tak soustavně a za účelem dosažení zisku). V nyní projednávané věci bylo třeba nejprve rozhodnout, zda bylo navrženými důkazy a důkazy, které si kárný soud vyžádal, prokázáno, že se kárně obviněný dopustil prvního skutku, který mu kárný návrh klade za vinu. VI.

[27] Nestanoví-li kárný zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu (§ 15). V trestním řízení platí zásada presumpce neviny (§ 2 odst. 2 trestního řádu) a z ní vyplývající pravidlo, že dokázána musí být vždy vina a k odsouzení nepostačí pouhé nevyvrácené podezření, jakkoli by bylo vysoké a důvodné (srov. nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 398/97 a I. ÚS 3094/08).

[28] Kárná navrhovatelka označila k prokázání účasti kárně obviněného na narozeninové oslavě řadu důkazů. Tyto důkazy lze rozčlenit do několika skupin: - přímo k účasti na oslavě se vztahují záznamy městského dohlížecího systému statutárního města Teplice (kamerové záběry Zámeckého náměstí a prostoru před hotelem Prince de Ligne, kamerový záběr vozidla taxislužby přijíždějícího po M. a zatáčejícího do ulice K.), srovnávací záznam z budovy Okresního soudu v Teplicích, svědecké výpovědi Ing. Petra Bendy, Mgr. P. B., P. H. a H. D., kteří se měli oslavy osobně účastnit, svědecké výpovědi řidičů taxislužby M. S. aj. B., kteří měli kárně obviněného na oslavu přivézt/odvézt, i svědecká výpověď státní zástupkyně D. V. k okolnostem, za nichž se měla svědkyně D. spontánně vyjádřit k účasti kárně obviněného na oslavě. K důkazu byl navržen rovněž spis Okresního soudu v Teplicích sp. zn. 0 Nt 26/2022, jídelní lístek restaurace hotelu Prince de Ligne, kárný soud opatřil mapu centra města Teplice, do které svědek B. vyznačil trasu mezi hotelem Prince de Ligne a ulicí K., kterou by vezl domů kárně obviněného a kudy v noci z 22. na 23. 1. 2021 skutečně jel, - k tomu, jak měl kárně obviněný následně referovat o své účasti na oslavě médiím, ale případně ke ztotožnění dalších účastníků oslavy, byly navrženy svědecké výpovědi novinářů Z. P., P. P., J. V. a e-mailové zprávy Z. P. z 1. 2. 2021 a 11. 3. 2021, e-mailové reakce tiskové mluvčí soudu z téhož dne, screenshot z twitterové stránky reportéra J. H. z 16. 3. 2021, e-mailový dotaz redaktorky ČTK T. S. z 16. 3. 2021, e-mailové sdělení redaktorky Z. P. předsedovi Okresního soudu v Teplicích z 22. 3. 2021 aj. V. z 19. 3. 2021, - k tomu, jak bylo konání oslavy veřejností vnímáno a jak byla vnímána případná účast kárně obviněného, byly předloženy články „Slavili H. i P. Tajný mejdan prověřují policisté“ (publikován 25. 1. 2021 na www.teplicky.denik.cz), článek „Bendova párty začala už v pátek, ředitel FK Teplice se za účast omluvil“ (publikován 27. 1. 2021 na www.idnes.cz), článek „Za účast na nepovolené demonstraci dostal šéf teplické věznice kázeňský trest“ (publikován 21. 4. 2021 na www.idnes.cz), článek „kmotr Benda asi slavil sám. Všichni hosté tvrdí, že v hotelu byli pracovně“ (publikován 26. 1. 2021 na www.idnes.cz), článek „Dohra VIP oslavy v hotelu. Akce se zúčastnil soudce a teď má čelit následkům“ (publikován 15. 3. 2021 na www.seznamzprávy.cz), reportáž odvysílaná Českou televizí v pořadu Události 11. 4. 2021 (dostupná na www.ceskatelevize.cz), článek „Na večírku Petra Bendy byl i teplický soudce. Hrozí mu kárná žaloba“ (publikováno 17. 3. 2021 na www.idnes.cz), - k tvrzení o kontroverzní pověsti Ing. Petra Bendy byly k důkazu předloženy články „Bony a klid“ (publikován 23. 10. 2008 na www.reflex), „Sex, lži a peníze v říši ČSSD“ (publikován 23. 10. 2005 na www.respekt.cz), příspěvek „Krajští kmotři“ (zveřejněn na serveru Wikipedie), článek „Polibte si prsten, hoši. Teplický večírek papalášů má být teprve začátek kauzy“ (publikován 27. 1. 2021 na www.expres.cz).

[29] Základní skutkovou okolností, od které se vytýkaná kárná provinění odvíjí, je účast kárně obviněného na narozeninové oslavě. Kárný soud zaměřil pozornost na důkazy prokazující účast kárně obviněného na oslavě. Bylo třeba vyhodnotit, zda je účast kárně obviněného spolehlivě prokázána přímými důkazy, či zda jsou k dispozici důkazy sice nepřímé, avšak ve vzájemné souvislosti umožňující bezpečný závěr o spáchání kárného provinění. Za přímé důkazy považoval svědecké výpovědi osob, o nichž bylo lze mít za to, že se oslavy bez ohledu na časový rozsah či formu účasti zúčastnily, výpovědi řidičů taxislužby, kteří měli kárně obviněného k hotelu přivézt a následně jej odvézt domů. Přímým důkazem byly rovněž kamerové záznamy prostoru před hotelem Prince de Ligne.

[30] Kromě pátečního odpoledne a noci na sobotu (22. 1. 2021 a 23. 1. 2021) se narozeninová oslava konala i o den později v sobotu a v noci ze soboty na neděli (23. 1. 2021 a 24. 1. 2021). Kárný soud vyžádal od Magistrátu města Teplice sdělení a označení osob, s nimiž bylo vedeno přestupkové řízení v souvislosti s účastí na narozeninové oslavě v pátečním termínu, včetně rozhodnutí, jimiž byla přestupková řízení ukončena. Pokud by v přestupkových řízeních byli někteří z účastníků páteční oslavy shledáni vinnými, bylo by možné vycházet z toho, že se oslavy zúčastnili, a jejich svědecká výpověď by mohla být podstatným přímým důkazem. Magistrát zaslal kárnému soudu celkem 23 usnesení, jimiž byla přestupková řízení skončena. V případě 14 osob však mělo přestupkové jednání spočívat v návštěvě sobotní části oslavy, tedy jindy, než se jí měl účastnit kárně obviněný. K rozhodnutí o vině ze spáchání přestupku za účast na oslavě došlo pouze ve třech případech, kdy byla za porušení § 31 odst. 3 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, uložena pokuta 2 000 Kč. Šlo o P. H. a Mgr. P. Bl., kteří byli k podání svědecké výpovědi navrhováni již v kárném návrhu. Třetí osoba, která byla uznána vinnou z přestupku, se oslavy zúčastnila o den později. U ostatních osob byla věc odložena nebo bylo zastaveno přestupkové řízení. Většinu osob nebylo možné spolehlivě ztotožnit, neboť ztotožnění probíhalo až následně v návaznosti na podklady předložené médii z dokumentace průběhu především sobotní části oslavy, které se měly zúčastnit veřejně známé osobnosti. O vině ze spáchání přestupku nebylo u ostatních osob rozhodnuto. Nebyl k dispozici autoritativní závěr správního orgánu, že se oslavy zúčastnily, tyto osoby svoji účast z rozličných (mnohdy bizarních) důvodů popíraly. Ze skutkových zjištění v jednotlivých přestupkových věcech nevyplynulo, že by se ostatní účastníci přestupkových řízení oslavy účastnili. Za takové situace nebylo procesně účelné (s výjimkou svědků H. a B.) ostatní účastníky přestupkových řízení předvolat k podání svědecké výpovědi.

[31] Navzdory délce trvání, místu v centru města a rozsahu oslavy nebyla na místo oslavy přivolána Policie ČR ani obecní policie. Šetření na místě by s velkou pravděpodobností umožnilo ztotožnit přímé účastníky oslavy. To se nestalo. Obdobnou výhradu opakovaně vyslovil rovněž Magistrát města Teplice při rozhodování ve shora zmíněných přestupkových řízeních (např. rozhodnutí ze dne 11. 5. 2021, č. j. MgMT 050447/2021/PKŘ/Rych).

[32] Kárně obviněný při výslechu před kárným soudem tvrdil, že se jakékoli oslavy nezúčastnil, nebyl na ní přítomen. Neví, od koho měli novináři informace o jeho účasti, i jiní jeho známí byli dotazováni na svou účast, šlo v podstatě o dotazy naslepo. Ve vyjádřeních novinářům nevidí žádný rozpor, navíc měl ten týden trestní příslužbu. Poukázal i na to, že trpí cukrovkou, a rovněž na to, že měl ten víkend doma svoji matku, které rezervoval termín na očkování proti covidu.

[33] Ing. Petr Benda ve věci nevypovídal s tím, že by svědeckou výpovědí mohl způsobit sobě nebo osobám blízkým nebezpečí trestního stíhání. Osobu blízkou, které by takové nebezpečí mohl svědeckou výpovědí způsobit, odmítl k výzvě kárného soudu označit.

[34] Svědek Mgr. P. B. uvedl, že se s kárně obviněným pracovně setkával v rámci poradního sboru, do kterého byl ministrem spravedlnosti jmenován. Řešili spolu otázky podmínek a výkonu trestu. Vztah s kárně obviněným hodnotí jako pracovní. K dotazu kárného soudu, kdy se oslavy narozenin účastnil, uvedl, že se tam dostal někdy v odpoledních hodinách. S Ing. Bendou byli dohodnuti, že budou řešit další zaměstnávání odsouzených. Ing. Benda byl pro věznici strategickým partnerem, který věznici odsouzené zaměstnával, a v době covidu musely být tyto věci omezeny. To chtěli projednávat, nicméně věděl, že má narozeniny, takže mu šel při té příležitosti i popřát. Na oslavě byl večer, ale moc si to nepamatuje, protože byl opojen alkoholem, vzpomínek moc není. Ví, že s Ing. Bendou jednali chvilku, předal mu nějaké dary, potkal nějaké lidi, ale víc si toho nepamatuje. Myslí si, že odcházel hodně pozdě, vlastně se probudil až doma, hodně se opil. Nepamatuje si, kde přesně, v jakých prostorách, se oslava konala, pamatuje si jenom kancelář Ing. Bendy, kde seděl. Jestli potom probíhala nějaká oslava si nepamatuje. S kárně obviněným se tam ten den nesetkal. Požíval alkohol už předtím než se s Ing. Bendou setkal, k dotazu, jak s ním mohl i přes opilost jednat i o pracovních záležitostech, uvedl, že neví, ale nějak to asi probíhalo. Za účast na oslavě byl řešen v pravomoci generálního ředitele pokutou 10 000 Kč a následně odešel z pozice ředitele vazební věznice.

[35] Výpověď svědka hodnotí kárný soud jako nevěrohodnou. Není pochyb, že se svědek oslavy zúčastnil, sám tuto skutečnost výslovně uvádí. Svědka znevěrohodňuje především rozpor, kdy na jedné straně tvrdí, že v hotelu s Ing. Bendou jednal o pracovních věcech týkajících se zaměstnávání odsouzených, avšak současně uvádí, že již do hotelu přijel pod silným vlivem alkoholu, v důsledku čehož ke svému pobytu v hotelu (k jednání a následné oslavě) není schopen v podstatě nic konkrétního uvést (moc si toho nepamatuje, chvilku jednal s Ing. Bendou, předal dary, potkal nějaké lidi). Ačkoli si toho dle svého tvrzení moc nepamatuje, přesto relativně konkrétně uvedl, že s kárně obviněným se tam nesetkal. Svědecká výpověď však neprokazuje účast kárně obviněného na narozeninové oslavě, svědek výslovně uvedl, že se s kárně obviněným ten den nesetkal.

[36] Svědek P. H. uvedl, že kárně obviněného zná, chodili na stejnou základní školu. Vypověděl, že na žádné narozeninové oslavě nebyl. Angažoval se v té době v teplickém fotbale, přišel Ing. Bendovi popřát k narozeninám, protože ten byl partnerem klubu. Považoval za vhodné mu popřát ke kulatým narozeninám a probrat s ním možnost rozšíření spolupráce pro fotbalový klub. Potkal se s ním někdy v pátek odpoledne nebo v podvečer v hotelu. Většinu debat vedli na recepci hotelu nebo ve foyer. Seděli tam u stolku po celou dobu sami dva, jestli tam byla nějaká oslava neví, nikoho tam neviděl. Do hotelu přišel a poté z něj odešel pěšky, neví, jak dlouho se v něm zdržel, jestli půl hodiny, hodinu nebo dvě. K dotazu kárného soudu, že měl v návaznosti na narozeninovou oslavu rezignovat na pozici ve fotbalovém klubu, svědek uvedl, že k tomu nemůže nic říct, protože „si média prostě hledají senzace“. V hotelu se s kárně obviněným nesetkal, ten den ho neviděl, neviděli se asi 20 let. Ani tuto výpověď nelze hodnotit tak, že prokazuje tvrzení kárného návrhu, že se kárně obviněný oslavy zúčastnil. Dokazování nebylo vedeno k tomu, co svědek považuje za účast na narozeninové oslavě, jak svoji návštěvu v hotelu Prince de Ligne 22. 1. 2021 odpoledne vnímal a o čem jednal s Ing. Bendou. Podstatné je, že ani svědek H. nepotvrdil, že se s kárně obviněným toho dne v hotelu setkal.

[37] Svědek M. S. vypověděl, že v roce 2021 provozoval taxislužbu osobním vozem Volkswagen Passat šedé barvy. Kárně obviněného osobně nezná, někde jej viděl v televizi, jinak ne. Svědkovi byl promítnut kamerový záznam ze Zámeckého náměstí a průčelí hotelu Prince de Ligne z 22. 1. 2021 v 16:25 hod. a svědek potvrdil, že šedé auto stojící před hotelem je jeho. Pozná to podle magnetu a reklamy. Zákazník nastoupil na zastávce Concordie v centru. K dotazu kárného soudu, aby se svědek vyjádřil, zda tím zákazníkem byl kárně obviněný, svědek uvedl, že si ani není (nebyl) vědom, že byl ten den v práci, až když za ním přišli z kriminálky (neví kdy, asi týden nebo 14 dní po přepravě) a ptali se, tak zjistil, že v práci byl, ale vezl ten den třeba 25 lidí. Určitě se nemůže vyjádřit k tomu, koho danou jízdou před hotel přivezl, jestli to byl kárně obviněný. Neví, jak zákazník platil, může platit kartou nebo hotově, ale opravdu to neví. Ani tuto svědeckou výpověď nelze hodnotit jako svědčící tomu, co se klade kárně obviněnému za vinu. Svědek uvedl, že kárně obviněného osobně nezná a nebyl schopen určit, zda to byl právě on, koho před hotel přivezl.

[38] Svědek J. B. uvedl, že v lednu 2021 provozoval taxislužbu vozidlem Škoda Superb. Ví, o koho v případě kárně obviněného jde, osobně se neznají. Není si vědom, že by kárně obviněného vezl z oslavy v noci z 22. na 23. 1. 2021. Už neví, kdo přepravu zákazníka ze Zámeckého náměstí objednal, on jezdí soukromě, zákazníci mají buď jeho číslo nebo mu zavolají kolegové, když mají zrovna obsazeno. Časově vůbec neví, kdy odvoz provedl, tu noc jel od hotelu jenom jednou. Kárně obviněný občas využije jeho služeb, tak nějak ví, jak s ním jet a jel by úplně jinou cestou, než by jel se zákazníkem, kterého tu noc od hotelu vezl. S tím zákazníkem jel někam do Š. za kostel, jestli to bylo někde za Čapkovou ulicí. Někam do té části, na konečnou trolejbusu. To si už nevybavuje. O osobě, kterou vezl, nemůže nic říct, lidé měli roušky, nesleduje zákazníky. Kárně obviněného vyzvedával dvakrát nebo třikrát ve městě a vezl domů. Pokud by vezl kárně obviněného, jel by „spodem“, tzn. kolem kulturního domu, na „Masaryčku“. Trasu, po které svědek tu noc skutečně jel a trasu, po které by vezl kárně obviněného, svědek zakreslil do mapy centra Teplic, která je součástí spisu. Možná zajel do „Kollárky“. Svědkovi byla předestřena e-mailová zpráva z 11. 3. 2021, ve které redaktorka Seznam Zpráv Z. P. žádá o vyjádření kárně obviněného, zda stále trvá na tom, že se akce nezúčastnil, ačkoli „jej z hotelu vezl taxikář, jehož jméno redakce zná a tvrdí, že pana Čapka z hotelu v pátek vezl.“ To svědek označil za nesmysl, kárně obviněného nevezl. Vezl vyššího, jinak tělesně postaveného pána, který si sedl dozadu, dr. Čapka by poznal, pozdravil by ho, ani by se neptal, kam jede a odvezl by ho domů. Tento zákazník byl jakoby sportovnější. Už neví, jestli na něj zákazník před hotelem čekal. U dr. Čapka není schopen říct, jestli si sedá dozadu nebo dopředu. Myslí si, že platívá v hotovosti. Svědkovi byl promítnut noční kamerový záznam ze Zámeckého náměstí z 23. 1. 2021 začínající v čase 2:17:59 hod. Svědek potvrdil, že na záznamu zachycené vozidlo taxislužby je jeho. Určitě odvezl osobu, která vyšla z hotelu. K opakovanému dotazu kárné navrhovatelky, zda trvá na tom, že to nebyl dr. Čapek, svědek uvedl, že „to si myslím, že asi, nevím, ale myslím si, že trvám na tom, to bych poznal pana doktora“. Svědkovi byl rovněž předestřen kamerový záznam křižovatky ulic M. a K., a svědek potvrdil, že na záznamu jede jeho vozidlo.

[39] Výpověď svědka B. považuje kárný soud za podstatnou. Kromě oslavence a osob, které se narozeninové oslavy měly zúčastnit, jde o svědka „vně“ společnosti, která se v hotelu sešla. V souladu s kamerovým záznamem Zámeckého náměstí svědek potvrdil, že v noci 23. 1. 2021 odvážel jednoho z účastníků oslavy. Osoba vyšla z dveří hotelu ve chvíli, kdy na ni s vozidlem taxislužby čekal před vchodem. Nesoulad shledává kárný soud v tom, že svědek nejprve k osobě dr. Čapka uvedl, že sice ví, o koho jde, ale osobně se neznají, avšak z výpovědi posléze vyplynulo, že jde o zákazníka, který jeho služeb využil opakovaně, a dokonce ví, kam jej má odvést. A to natolik jednoznačně, že by se ani neptal, kam jej má odvést, pozdravil by a odvezl by jej domů. Svědek rovněž nejprve tvrdil, že do jeho vozidla nastoupila osoba sportovnější postavy, z kamerového záznamu však zřetelně vyplývá, že osoba vycházející z hotelu sportovní postavu neměla. O to spíše to musel vidět svědek z bezprostřední vzdálenosti, pokud právě podle typu postavy usoudil, že se o kárně obviněného nejednalo. Kárný soud rovněž nepřehlédl, že svědek vypověděl o tom, že by kárně obviněného vezl v centru Teplic jinudy než odváženou osobu, ještě předtím, než se měl vyjadřovat k tomu, zda jeho vozidlo zatáčelo z M. do K. ulice, a neměl by mít z čeho dovodit, že tato skutečnost bude ve věci podstatná. Svědek připustil, že při této cestě projížděl ulicí K., kde bydlí dr. Čapek. Současně však tvrdil, že touto ulicí pouze projížděl. Ulice K. se nachází v centru Teplic. Vozidlo, které odjelo od hotelu v čase 2:20:43 hod., zatočilo o cca 3 minuty později (ve 2:23:30 hod.) z M. do K. ulice. To je doba přepravy automobilem odpovídající vzdálenosti křižovatky M. a K. ulice od hotelu na Zámeckém náměstí. Lze bezpečně uzavřít, že vozidlo taxislužby svědka Beneše jelo od hotelu na Zámeckém náměstí po M. ulici a zatočilo do ulice K. Záměna je i vzhledem k nulovému provozu na M. v danou pozdní hodinu za účinnosti protiepidemických opatření prakticky vyloučena. Nelze však z kamerového záznamu vozidla zatáčejícího do K. ulice zjistit, kdo ve vozidle byl. Rovněž nelze bez dalších důkazů vyvrátit svědkovo tvrzení, že ulicí pouze projel a neztotožněného zákazníka odvezl do okrajové části Teplic (do Š. za kostel, na konečnou trolejbusu). Trasa mezi Zámeckým náměstím a místem, kam jej měl dovést, je myslitelná. Nedává příliš smyslu svědkovo tvrzení, že dr. Čapka nevezl, protože by jel v takovém případě jinou trasou. Jak cesta ulicí U. D. na M. (kudy by jel s kárně obviněným), tak trasa A., R., M. (po které dle svého tvrzení klienta odvážel), se na M. spojují a zde byl zachycen kamerovým systémem při odbočování do K. ulice. Nic to však nemění na tom, že svědek, který byl před podáním svědecké výpovědi poučen o povinnosti vypovědět pravdu, zřetelně a opakovaně popřel, že by kárně obviněného od hotelu do K. ulice odvážel.

[40] Kárná navrhovatelka v průběhu kárného řízení navrhla k důkazu výslech státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Teplicích Mgr. D. V. V trestní věci projednávané před Okresním soudem v Teplicích mělo ze strany obviněné bývalé zaměstnankyně hotelu Prince de Ligne H. D. zaznít tvrzení o účasti kárně obviněného na narozeninové oslavě. Jednání tehdy vedl soudce Mgr. F., který však v mezidobí zemřel.

[41] Svědkyně Mgr. D. V. vypověděla, že za kolegu intervenovala u vazebního zasedání a v rámci výslechu obviněné H. D., která, když se dotazovali na její poměry a zaměstnání, uvedla, že v době jednání v trestní věci byla nezaměstnaná. V minulosti pracovala jako servírka, při té příležitosti se zmínila, že působila i v hotelu Prince de Ligne a navázala informací, která ale nesouvisela s předmětem trestního řízení, že obsluhovala u oslavy pana Bendy, že tam byla přítomna a řekla, že tam byl i dr. Čapek. Dál tu informaci nerozebírali, protože v trestním řízení šlo úplně o něco jiného. K dotazu kárného soudu svědkyně doplnila, že si myslí, že paní D. tu informaci poskytla proto, aby byla nějakým způsobem zajímavá.

[42] Ze spisu Okresního soudu v Teplicích sp. zn. 0 Nt 26/2022 kárný soud ověřil, že se v něm nachází protokol o vazebním zasedání, které se konalo 9. 6. 2022. Přítomni byli mj. státní zástupkyně Mgr. D. V. a obviněná H. D. Tvrzení o tom, že obviněná měla obsluhovat při oslavě Ing. Bendy v hotelu Prince de Ligne, v protokolu uvedeno není. Obviněná pouze v závěru ke své osobní situaci uvedla, že naposledy pracovala v hotelu Prince de Ligne a má nastoupit do steakhousu v Mostu.

[43] Ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení Teplice z 30. 8. 2023 kárný soud zjistil, že H. D. ke dni podání zprávy neměla v evidenci OSSZ Teplice evidován trvající pracovní poměr. V minulosti měla evidován pracovní poměr od 7. 10. 2021 do 30. 11. 2021 u zaměstnavatele Hotel Prince de Ligne s. r. o. a od 24. 1. 2022 do 28. 1. 2022 u zaměstnavatele Lázně Teplice v Čechách a. s. Ze sdělení Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ústí nad Labem z 13. 9. 2023 vyplývá, že H. D. byla v minulosti vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v období od 1. 11. 2020 do 6. 10. 2021 a od 6. 12. 2021 do 23. 1. 2022.

[44] Svědkyně H. D. vypověděla, že kárně obviněného zná, kamarádil s jejím otcem, když byla dítě, a pak jej viděla jednou u soudu, když soudil kamaráda. Dostala předvolání od soudu (v této věci), ví, že se mělo něco odehrát v hotelu Prince de Ligne, ale prakticky vůbec neví co, protože tam v té době nebyla. V hotelu pracovala jen krátce, ale v době, kdy tam měla být tato oslava, tam ještě nepracovala, nebyla tam v té době zaměstnaná. Slyšela to potom od zaměstnanců, nebo to věděla i z novin, že tam mělo být otevřeno, ale ona v té době pracovala jinde. V hotelu 22. 1. 2021 nebyla a nevzpomíná si, že by o tom mluvila při vazebním zasedání ve své věci.

[45] Ani tyto provedené důkazy nelze vyhodnotit tak, že svědčí o vině kárně obviněného. Svědkyně Mgr. V. mohla vypovědět pouze k tomu, zda svědkyně Dušková spontánně při vazebním zasedání vyslovila, že se kárně obviněný oslavy zúčastnil, nikoli k tomu, zda tomu tak skutečně bylo. Svědkyně D. uvedla, že si nevzpomíná, že by o tom sama před soudem (ve své trestní věci) mluvila. Ani případná shoda na tom, co zaznělo při vazebním zasedání, nemůže nic změnit na tom, že sv. D. výslovně uvedla, že rozhodného dne v hotelu nepracovala a nebyla tam. To podporuje i sdělení Úřadu práce, že byla v té době vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, byť tato okolnost sama o sobě přítomnost či nepřítomnost svědkyně v hotelu prokázat nemůže.

[46] Kárná navrhovatelka předpokládala, že případné další přímé důkazy mohou vyplynout z výpovědí novinářů, kteří o věci referovali. To se nestalo.

[47] Svědek J. V. uvedl, že pracuje v MF Dnes od roku 1998, od roku 2006 vede severočeskou přílohu. Koordinoval práci s fotografiemi z narozeninové oslavy a účastnil se rozhodování, zda celá věc dostane prostor v severočeské příloze nebo bude poskytnuta celostátnímu vydání. Sobotní části oslavy se nezúčastnil a nebyl ani mezi novináři, kteří stáli během této části oslavy před hotelem. O tom, že předcházela páteční oslava, se dozvěděl až od kolegů novinářů, osobně se ani v pátek v žádném případě nezúčastnil a nejsou mu známy osoby, které se účastnily v pátek. Pro svoji práci čerpal pouze z fotografií kolegů z bulvárního tisku ze sobotní oslavy.

[48] Svědek P. P. vypověděl, že pracoval v lednu 2021 jako redaktor zpravodajství v MF Dnes a na webu idnes.cz. O tom, že se koná oslava, se dozvěděl z webu expres.cz, nebo někdo takový napsal úplně první článek. Bylo to den po oslavě, bulvární tisk nebo uvedený web uvedly, že se zúčastnily známé osobnosti. K dotazu, kdo a co mu sdělil o účasti kárně obviněného, svědek odmítl ztotožnit dva zdroje, od kterých informace získal, protože „novinář si své zdroje chrání“. Mělo jít o zdroje z politického prostředí z Teplicka. Tyto zdroje mu sdělily, že dr. Čapek na oslavě měl být, těmto zdrojům věřil, protože s nimi nespolupracoval poprvé. Neví, jestli tyto zdroje byly na oslavě osobně, předpokládá, že nikoli, ale neptal se jich. On sám na oslavě nebyl, proto nemůže uvedená tvrzení předkládat jako vlastní.

[49] Svědkyně Z. P. pracovala v lednu 2021 v Seznam Zprávy. Pokud jde o to, jak se o účasti kárně obviněného dozvěděla, ozvali se jí někteří lidé, kteří bydlí blízkou hotelu, nedokázala však už vzhledem k časovému odstupu říct, kdo to byl. Dva roky se tímto tématem nezabývala, pouze si pamatuje, že „několik lidí mělo tehdy takové tvrzení, řada lidí tehdy takové informace uváděla“. Novinář podle jejího názoru pracuje s řadou zdrojů, a proto nechtěla nikoho konkrétně jmenovat, navíc ti lidé být jmenováni nechtěli. Ona osobně v hotelu Pince de Ligne během oslavy nebyla.

[50] Jídelní lístek na „retro týden“, probíhající v hotelu Prince de Ligne od 26. 6. 2020 do 4. 7. 2020, nemůže sám o sobě prokázat přítomnost kárně obviněného v hotelu v době, která se mu klade za vinu. Zmínka o tom, že „ceny kontroloval: JUDr. Miroslav Čapek“, může nasvědčovat tomu, že mohl být kárně obviněný v hotelové restauraci pravidelným hostem, případně znát členy personálu v době, kdy byl lístek vyhotoven. Nemůže prokazovat to, že byl v hotelové restauraci v konkrétní den o 7 měsíců později.

[51] Kárná navrhovatelka považovala za stěžejní důkazní prostředek svědčící o vině kárně obviněného kamerový záznam z prostoru Zámeckého náměstí v Teplicích před hotelem Prince de Ligne v pátek 22. 1. 2021 v 16:26 hodin a v sobotu 23.1. 2021 v 2:18 hod., ve spojení se srovnávacím kamerovým záznamem z chodby teplického soudu. Podle jejího přesvědčení je z obou záznamů zřejmé, že to byl kárně obviněný, kdo do hotelu v pátek odpoledne vstoupil a v sobotu v noci jej opustil. Kárný soud nemohl tomuto závěru přisvědčit. Kamerový záznam zabírá prostor před hotelem ze vzdálenosti vyšších desítek metrů, i kárný návrh připouští, že jde o záznam pořízený z větší vzdálenosti. Osobě vystupující z vozidla taxislužby šedé barvy, které přijelo před hotel zleva, není vidět ani v jednom snímaném okamžiku do tváře, což zmiňuje i kárný návrh. Je zabírána zezadu, odchází od kamery pryč. Částečně ji při vystupování z vozu kryje vozidlo taxislužby, bez překážky je po odjezdu vozidla zezadu zabírána po dobu cca 8 vteřin, kdy přechází polovinu vozovky, chodník a vstupuje do hotelů. Rozlišit lze pouze tvar postavy, která je spíše silnější než štíhlá a barvu jejího oblečení (světlá bunda, tmavé kalhoty). Kárný návrh klade důraz na typický styl chůze, který má být ze záznamu zřetelný, a považuje možnost záměny z tohoto důvodu za prakticky vyloučenou. Atypický styl chůze nebyl v návrhu podrobněji specifikován. Nelze bezpečně konstatovat, že styl chůze na vzdálenosti několika metrů před vstupem do hotelu byl, i s ohledem na vzdálenost snímání, natolik výrazný, aby snímanou osobu bezpečně odlišil od kohokoli jiného. Chůze je vzhledem ke snímané vzdálenosti spíše pravidelná, ani nápadně rychlá či pomalá, odpovídá typu spíše nesportovní postavy. Ze záznamu nejsou patrny natolik výrazné zvláštnosti, které by umožňovaly jen na podkladě tohoto kritéria postavu bezpečně ztotožnit, tím spíše považovat záměnu s někým jiným za vyloučenou. Ani noční záznam ze soboty 23. 1. 2021 ve 2:18 hod. neumožňuje bezpečně uzavřít, že je na něm zachycen kárně obviněný. Záznam byl pořízen v noci, za horších světelných podmínek, snímané osobě ani zde není vidět do obličeje. Nejprve přistupuje k tmavému osobnímu vozu stojícímu přímo před vchodem do hotelu, teprve po několika vteřinách přechází cca 3 metry k dalšímu světlému vozidlu stojícímu v řadě. Snímanou osobu částečně nezakrývají stojící osobní auta po dobu asi 3 vteřin, kdy přistupuje od dveří hotelu k prvnímu z nich a dalších tří vteřin, kdy přechází k druhému. Noční záznam lze podle přesvědčení kárného soudu vyhodnotit tak, že zobrazuje tutéž postavu, která předtím odpoledne v 16:26 hod. do hotelu vstoupila. Kamerový záznam zůstal po provedení všech důkazů jediným, který případně mohl spáchání kárného provinění prokazovat. Kárný senát však nemohl v důsledku vzdálenosti snímající kamery, snížené kvality záznamu, světelných podmínek a směru, ze kterého byl prostor před hotelem monitorován, jen na základě vyhodnocení kamerového záznamu bezpečně uzavřít, že snímanou osobou je právě kárně obviněný.

[52] Jiný závěr nevyplývá ani srovnáním kamerových záznamů ze Zámeckého náměstí se záznamem pořízeným v budově teplického soudu. Stran využitelnosti záznamu ze soudní budovy odkazuje kárný soud v podrobnostech na odůvodnění rozhodnutí kárného soudu z 5. 11. 2020, č. j. 13 Kss 5/2020-146, odst. 106 a násl. Nikdo netvrdil, že se jednalo o kamerový záznam pořízený orgánem činným v trestním řízení, povolený případně za jiným účelem, než ke kterému byl v kárném řízení použit. Jakkoli nejde o nahrávku ryze soukromou, použití takových nahrávek není vyloučeno ani v kárném řízení, vždy je však třeba vážit zásah do soukromého života snímaného a respektovat právo na spravedlivý proces. Kárně obviněný vznášel obecné výhrady k přípustnosti využití záznamu prostorů soudu a uváděl příklady, kdy by využitím takového záznamu bylo porušeno jeho právo na soukromí. Žádná z jím navozených eventualit však nenastala. Ke srovnání byl využit záznam běžného provozu na chodbě soudu, nikoli např. kanceláře kárně obviněného, či jiných prostor, kde by nebylo respektováno právo na soukromí snímané osoby. Zásadní však je, že pouhým srovnáním záznamů z chodby soudu se záznamy Zámeckého náměstí nelze bezpečně dospět k závěru, že je na záznamech ze Zámeckého náměstí právě kárně obviněný. Konstatovat lze pouze, že oba záznamy zachycují postavu podobného (plnoštíhlého) typu. Více srovnáním zjistit nelze, právě v důsledku vypovídací hodnoty kamerových záznamů ze Zámeckého náměstí. VII.

[53] Kárný soud provedl důkazy, které kárná navrhovatelka v návrhu a v průběhu kárného řízení navrhovala a které sám opatřil. Nelze je vyhodnotit tak, že bezpečně prokazují, že se kárně obviněný prvního skutku, který je mu kladen za vinu, dopustil, že se v pátek 22. 1. 2021 od 16:26 hod. do soboty 23. 1. 2021 do 2.18 hod. zúčastnil hromadné akce spojené s oslavou 50. narozenin Ing. Petra Bendy, i přes přijatá krizová opatření spočívající v celodenním omezení svobody pohybu, nařízený pobyt v místě bydliště a přes zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb. Žádný s vyslechnutých svědků nepotvrdil, že by se s kárně obviněným na oslavě setkal, viděl jej tam, na oslavu jej přivezl či jej z oslavy odvezl. Proč tuto skutečnost podle přesvědčení kárného soudu bezpečně neprokazují kamerové záznamy ze Zámeckého náměstí, je uvedeno výše. Právě absence jiného důkazu, který by účasti kárně obviněného svědčil, neumožňuje hodnotit kamerové záznamy ze Zámeckého náměstí ve vazbě na takový důkaz. Rovněž ostatní shora uvedené důkazy nelze vyhodnotit tak, že ve svém souhrnu bezpečně prokazují, že se první skutek stal a nelze je hodnotit ani ve vztahu k premise, že vina kárně obviněného byla prokázána jinými důkazními prostředky.

[54] Jak již bylo výše vysvětleno, druhý skutek, který je kladen kárně obviněnému za vinu, předpokládá spáchání prvého skutku. Kárná navrhovatelka sice zmiňuje až teatrální vyjádření kárně obviněného k některým dotazům novinářů, základem obvinění však i v této části zůstává předpoklad, že se kárně obviněný narozeninové oslavy zúčastnil. Pokud tato skutečnost nebyla v kárném řízení prokázána, nelze kárně obviněného činit vinným z toho, že svoji účast opakovaně a kategoricky popřel. Právě nepravdivé a kategorické popírání prvého skutku vedlo kárnou navrhovatelku k rozšíření kárného obvinění i na chování kárně obviněného po 23. lednu 2021. Proto je třeba uzavřít, že ani druhé kárné provinění nebylo v kárném řízení prokázáno.

[55] Podle § 19 odst. 2 kárného zákona senát vynese zprošťující rozhodnutí, dojde-li k závěru, že se kárně obviněný kárného provinění nedopustil nebo mu je nelze prokázat nebo nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který se kárné řízení vede, anebo tento skutek není kárným proviněním. S poukazem na shora uvedené důvody kárnému soudu nezbylo než kárně obviněného zprostit kárného obvinění, neboť nebylo prokázáno, že se staly skutky, pro které bylo kárné řízení vedeno.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně 17. října 2023

Mgr. David Hipšr předseda kárného senátu

Plný text rozhodnutí