Právo na soudní ochranu: přímá aplikace ústavní normy .......... 191 Zachování československého státního občanství * Správní řízení: vyloučení vedoucího ústředního orgánu státní správy .. 194 Správní trestání: legislativní chyba při zákonném vymezení skutkové podstaty deliktu......... -- 197 Daňové řízení: disimulovaný právní úkon ..............4. 199 Živnostenské právo: neoprávněné podnikání .......- ——————. 201 Vady řízení před správním orgánem 205 Ochrana ovzduší: výjimka z poplatkové povinnosti ........ 207 Restituce a rehabilitace: nároky sirotků po politickém vězni ..... 211 Vady správního řízení Správní trestání: přestupek podle zákona o ochraně přírody a krajiny 213 Služební poměr: poskytování naturálních náležitostí .......... 217 Řízení před soudem: přezkoumání volného správního uvážení ...... 221 Řízení před soudem: nepřezkoumatelnost soudního rozhodnutí ................... 223 Řízení před soudem: překážka litispendence ................. 226 Správní trestání: nevydání dokladu o zaplacení jízdného provozovatelem taxislužby ...... 228 Stavební řízení: údržba stavby; občanskoprávní námitky ........ 231 Daň z převodu nemovitostí: „den nabytí nemovitosti“ ....... 234 138. 139. 140. 141. 142. 143. 144. 145. 146. 147. 148. 149. 150. 151. 152. 153. 154. 155. Daň z převodu nemovitostí: vklad do základního kapitálu ......... 238 "Daň z nemovitostí: vznik daňové . povinnosti .........:.444444 241 Daňové řízení: reklamace ....... 246 Stavební povolení: změna vlastníka stavby Správní řízení: předběžná otázka.. 250 Řízení před soudem: kompetenční výluka ...........00000000o 252 Daňové řízení: předběžná povaha zajišťovacího příkazu ........... 254 Ochrana zemědělského půdního . fondu: osoba povinná k odvodu za odnětí půdy ................ 256 Vady řízení před správním orgánem ............. 44... 259 Řízení před soudem: fozhodování o nepřípustném opravném prostředků ........... — 264 Restituce a rehabilitace: nemožnost sčítání nároků ....... 265 Řízení před soudem: přípustnost žaloby ..............04000. 267 Zaměstnanost: vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání ......... 269 Důchodové pojištění: nutnost dokazování znaleckým posudkem 271 Rozhodnutí správního orgánu: nepřezkoumatelnost ........... 273 Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely ....... 275 Vady řízení před správním orgánem 277 Rozhodnutí správního orgánu: nepřezkoumatelnost Daňové řízení: obnova řízení ..... Správní řízení: obnova řízení ..... 283 122 122 Právo na soudní ochranu: přímá aplikace ústavní normy k čl.36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod Jestliže nedokonalá zákonná úprava znemožňuje přístup stěžovatelky k soudu, přičemž odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae) nelze za- bránit ani předložením věci Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení dotče- ného zákona podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, je jediným ústavně konformním východiskem přímá aplikace ústavní normy, v daném případě čl. 36 odst. 1 Listiny.
Právo na soudní ochranu: přímá aplikace ústavní normy .......... 191 Zachování československého státního občanství * Správní řízení: vyloučení vedoucího ústředního orgánu státní správy .. 194 Správní trestání: legislativní chyba při zákonném vymezení skutkové podstaty deliktu......... -- 197 Daňové řízení: disimulovaný právní úkon ..............4. 199 Živnostenské právo: neoprávněné podnikání .......- ——————. 201 Vady řízení před správním orgánem 205 Ochrana ovzduší: výjimka z poplatkové povinnosti ........ 207 Restituce a rehabilitace: nároky sirotků po politickém vězni ..... 211 Vady správního řízení Správní trestání: přestupek podle zákona o ochraně přírody a krajiny 213 Služební poměr: poskytování naturálních náležitostí .......... 217 Řízení před soudem: přezkoumání volného správního uvážení ...... 221 Řízení před soudem: nepřezkoumatelnost soudního rozhodnutí ................... 223 Řízení před soudem: překážka litispendence ................. 226 Správní trestání: nevydání dokladu o zaplacení jízdného provozovatelem taxislužby ...... 228 Stavební řízení: údržba stavby; občanskoprávní námitky ........ 231 Daň z převodu nemovitostí: „den nabytí nemovitosti“ ....... 234 138. 139. 140. 141. 142. 143. 144. 145. 146. 147. 148. 149. 150. 151. 152. 153. 154. 155. Daň z převodu nemovitostí: vklad do základního kapitálu ......... 238 "Daň z nemovitostí: vznik daňové . povinnosti .........:.444444 241 Daňové řízení: reklamace ....... 246 Stavební povolení: změna vlastníka stavby Správní řízení: předběžná otázka.. 250 Řízení před soudem: kompetenční výluka ...........00000000o 252 Daňové řízení: předběžná povaha zajišťovacího příkazu ........... 254 Ochrana zemědělského půdního . fondu: osoba povinná k odvodu za odnětí půdy ................ 256 Vady řízení před správním orgánem ............. 44... 259 Řízení před soudem: fozhodování o nepřípustném opravném prostředků ........... — 264 Restituce a rehabilitace: nemožnost sčítání nároků ....... 265 Řízení před soudem: přípustnost žaloby ..............04000. 267 Zaměstnanost: vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání ......... 269 Důchodové pojištění: nutnost dokazování znaleckým posudkem 271 Rozhodnutí správního orgánu: nepřezkoumatelnost ........... 273 Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely ....... 275 Vady řízení před správním orgánem 277 Rozhodnutí správního orgánu: nepřezkoumatelnost Daňové řízení: obnova řízení ..... Správní řízení: obnova řízení ..... 283 122 122 Právo na soudní ochranu: přímá aplikace ústavní normy k čl.36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod Jestliže nedokonalá zákonná úprava znemožňuje přístup stěžovatelky k soudu, přičemž odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae) nelze za- bránit ani předložením věci Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení dotče- ného zákona podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, je jediným ústavně konformním východiskem přímá aplikace ústavní normy, v daném případě čl. 36 odst. 1 Listiny.
Ještě: předtím, než Nejvyšší správní soud přistoupí k meritornímu projedná- ní a rozhodnutí kasační stížnosti, je po- vinen přezkoumat splnění všech záko- nem stanovených procesních náležitostí a podmínek.V daném případě se musel vypořádat s otázkou dodržení lhůty k podání kasační stížnosti, a to již z toho důvodu, že městský soud označil ($ 108 odst. 1 s. ř. s.) kasační stížnost za opož- děnou. Ze soudního spisu je zřejmé, že napa- dené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2002 bylo stěžovatelce doručeno dne 21. 1. 2003. Jeho součástí bylo též poučení o tom, že proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 191 122 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchní- mu soudu v Praze prostřednictvím Měst- ského soudu v Praze. Stěžovatelka poda- la odvolání k poštovní přepravě dne 1.2. 2003 (tedy v zachované lhůtě 15 dnů), nicméně městský soud s tímto odvolá- ním správně nakládal - s ohledem na na- bytí účinnosti soudního řádu správního dne 1. 1.2003 - již jako s kasační stíž- ností. . Nejvyšší správní soud shledal, že na danou věc nedopadají přechodná usta- novení obsažená v $ 129 a násl. s. ř. s. V tomto případě se totiž jedná o značně specifickou situaci, kdy napadené usne- sení sice bylo vydáno ještě před účin- ností soudního řádu správního, a proto správně obsahovalo .poučení o oprav- ném prostředku dle občanského soudní- ho řádu, avšak bylo stěžovatelce doruče- no až po nabytí účinnosti soudního řádu správního. Přezkum napadeného usne- sení tedy již není možno provést podle dřívější úpravy, obsažené v občanském soudním řádu, nýbrž je nutno postupovat podle soudního řádu správního, který však ve svých přechodných ustanoveních na tuto situaci výslovně nepamatuje. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud vycházel z ústavně zaručeného zá- kladního. práva na spravedlivý proces (čl 36 a násl. Listiny základních práv a svobod), z něhož v tomto případě pře- devším vyplývá, že každý se může domá- hat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Po- kud by proto Nejvyšší správní soud za této značně specifické procesní situace shledal podanou kasační stížnost opož- děnou, zjevně by svým postupem zne- možnil přístup stěžovatelky k soudu (de- negatio iustitiae), a dopustil by se tak protiústavnosti v uvedeném smyslu. Nej- vyšší správní soud, který je podle čl. 95 192 odst. 1 Ústavy ČR vázán zákonem a me- zinárodní smlouvou, proto vycházel z to- ho, že v souzené věci je na místě přímá aplikace ustanovení ústavního pořádku - v tomto případě čl. 36 odst. 1 Listiny, podle něhož se „každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgá- nu“. Jinak řečeno, Nejvyšší správní soud musel nastalou procesní situaci, blíže speciálně neupravenou běžným záko- nem, vyřešit tak, aby postupoval ústavně konformně - tedy aby umožnil přístup stěžovatelky k soudnímu přezkumu uve- deného rozsudku Městského soudu v Praze. Z uvedeného principu vázanosti soudce zákonem totiž nepochybně vy- plývá i vázanost zákonem ústavním (arg. a minori ad maius) a za situace, kdy ústavní norma není blíže dostatečně pro- vedena předpisem jednoduchého práva, resp. kdy aplikací jednoduchého práva dojde ke zjevnému porušení ústavní normy a řešení této kolize s ohledem na povahu dané věci nespočívá ani v postu- pu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy ČR (tzn. v předložení věci Ústavnímu soudu s ná- vrhem na zrušení dotčeného zákona), je jediným ústavně konformním východis- kem přímá aplikace ústavní normy. Pro- to Nejvyšší správní soud v souzené věci (obdobně viz např. usnesení ze dne 10.7. 2003, čj. 2 Ads 22/2003-49), veden cito- vaným příkazem ústavodárce, vycházel z obecného principu úpravy přechod- ných ustanovení soudního řádu správní- ho, podle nějž nemá být účastník zkrá- cen na svých procesních právech, která mu zajišťovala stará právní úprava, tato procesní práva se pouze přizpůsobí pro- cesní úpravě nové, tj. úpravě soudního řádu správního. Účastník, který mohl po- dle staré právní úpravy podat odvolání, může na základě tohoto principu podat kasační stížnost, a to ve lhůtě, kterou sta- rá právní úprava stanovila pro podání odvolání. Veden těmito úvahami posoudil Nej- vyšší správní soud odvolání stěžovatelky jako včas podanou kasační stížnost a při- stoupil k jejímu meritornímu projednání a rozhodnutí. Podle ustanovení $ 109 odst. 3 s. ř. s. je Nejvyšší správní soud vázán důvody kasační stížnosti.V souzené věci stěžova- telka uplatnila kasační důvod obsažený v ustanovení $ 103 odst. 1 písm. e) s. ř.s., tedy nezákonnost usnesení městského soudu o odmítnutí návrhu. Ze soudního spisu je zřejmé, že na stejné adrese jako stěžovatelka skutečně bydlí i její matka, která se rovněž jmenu- je Věra R.Této skutečnosti si byl městský soud evidentně vědom, neboť např. po- zvánku k ústnímu jednání zaslal oběma jmenovaným, přičemž je na doručence rozlišil uvedením roku narození. Při do- ručování uvedeného rozsudku však již městský soud jakoukoliv další bližší spe- cifikaci adresátky neprovedl, takže jako adresátka rozsudku byla uvedena pouze „Věra R.“. Nelze proto vyloučit, že rozsu- dek skutečně převzala matka stěžovatel- ky, jak stěžovatelka tvrdí v kasační stíž- nosti. Za těchto okolností proto Nejvyšší správní soud konstatuje, že uvedený roz- sudek nebyl stěžovatelce řádně doručen ve smyslu ustanovení $ 46 o. s. ř., a ne- mohl tedy ani nabýt právní moci ($ 159 o. s. £). Odvolání stěžovatelky podané proti tomuto rozsudku proto nemohlo být považováno za opožděné. Městský soud v Praze je v dalším ří- zení vázán shora vysloveným právním názorem ($ 110 odst. 3 s. ř. s.), a je proto povinen stěžovatelce řádně doručit uve- dený rozsudek ze dne 8.10.2002. Nejvyšší správní soud sice napadené usnesení Městského soudu v Praze zru- šil, nicméně - s ohledem na shora uve- dené - mu věc nemohl vrátit k dalšímu řízení, v němž by městský soud součas- ně s novým rozhodováním ve věci roz- hodl i o náhradě nákladů řízení o kasač- ní stížnosti ($ 110 odst. 2 s. ř. s.). Proto o náhradě nákladů řízení rozhodl sám Nejvyšší správní soud, a to tak, že ve smyslu ustanovení $ 60 odst. 7 s.ř.s.z dů- vodů hodných zvláštního zřetele nepři- znal stěžovatelce náhradu nákladů říze- ní, přestože měla ve věci plný úspěch. Důvody hodné zvláštního zřetele spatřu- je Nejvyšší správní soud v tom, že účast- níkem řízení, který by měl stěžovatelce nahradit náklady řízení před soudem, je Česká správa sociálního zabezpečení; je ' však zřejmé, že k pochybení došlo toliko ze strany Městského soudu v Praze, při- čemž se jednalo výhradně o pochybení procesněprávní a nikoliv povahy hmot- něprávní. Protože přiznání nákladů říze- ní by mělo reflektovat vztah mezi úspěš- ností jednoho účastníka řízení na straně jedné a pochybením jiného účastníka na straně druhé, k čemuž však v daném pří- padě zjevně nedošlo, Nejvyšší správní soud stěžovatelce náklady řízení o ka- sační stížnosti nepřiznal; žalovaná právo na náhradu nákladů řízení v tomto říze- ní nemá ($ 60 odst. 2 s. ř. s.). (ček)
Věra R. v P proti České správě soci- álního zabezpečení o sirotčí důchod, . o kasační stížnosti žalobkyně.
Proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná a z tohoto důvodu zrušil napadené usnesení Městského soudu v Praze (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). Městský soud je v dalším řízení vázán shora vysloveným právním názorem (§ 110 odst. 3 s. ř. s.), a je proto povinen stěžovatelce řádně doručit citovaný rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2002, sp. zn. 27 Ca 131/2002.
Nejvyšší správní soud sice napadené usnesení Městského soudu v Praze zrušil, nicméně - s ohledem na shora uvedené - mu věc nemohl vrátit k dalšímu řízení, v němž by městský soud současně s novým rozhodováním ve věci rozhodl i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 110 odst. 2 s. ř. s.). Proto o náhradě nákladů řízení rozhodl sám Nejvyšší správní soud, a to tak, že ve smyslu ustanovení § 60 odst. 7 s. ř. s. z důvodů hodných zvláštního zřetele náhradu nákladů řízení stěžovatelce nepřiznal, přestože měla ve věci plný
úspěch. Důvody hodné zvláštního zřetele spatřuje Nejvyšší správní soud v tom, že účastníkem řízení, který by měl stěžovatelce nahradit náklady řízení před soudem, je Česká správa sociálního zabezpečení, nicméně ze shora uvedeného je zřejmé, že k pochybení došlo toliko ze strany Městského soudu v Praze, přičemž se jednalo výhradně o pochybení procesně právní a nikoliv povahy hmotně právní. Protože přiznání nákladů řízení by mělo reflektovat vztah mezi úspěšností jednoho účastníka řízení na straně jedné a pochybením jiného účastníka na straně druhé, k čemuž však v daném případě zjevně nedošlo, Nejvyšší správní soud stěžovatelce náklady řízení o kasační stížnosti nepřiznal; ČSSZ toto právo v tomto řízení nemá (§ 60 odst. 2 s. ř. s.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. 11. 2003
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu