I. Za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost lze obecně považovat ta- kové rozhodnutí soudu, z jehož výroku nelze zjistit, jak vlastně soud ve vě- ci rozhodl, tj. zda žalobu zamítl, odmítl nebo jí vyhověl, případně jehož vý- 133 rok je vnitřně rozporný. Pod tento pojem spadají i případy, kdy nelze ro- zeznat, co je výrok a co odůvodnění, kdo jsou účastníci řízení a kdo byl rozhodnutím zavázán. II. Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů je založena na nedostat- ku důvodů skutkových, nikoliv na dílčích nedostatcích odůvodnění soud- ního rozhodnutí. Musí se přitom jednat o vady skutkových zjištění, o něž soud opírá své rozhodovací důvody. Za takové vady lze považovat případy, kdy soud opřel rozhodovací důvody © skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem, anebo případy, kdy není zřejmé, zda vůbec nějaké důkazy byly v řízení provedeny.
I. Za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost lze obecně považovat ta- kové rozhodnutí soudu, z jehož výroku nelze zjistit, jak vlastně soud ve vě- ci rozhodl, tj. zda žalobu zamítl, odmítl nebo jí vyhověl, případně jehož vý- 133 rok je vnitřně rozporný. Pod tento pojem spadají i případy, kdy nelze ro- zeznat, co je výrok a co odůvodnění, kdo jsou účastníci řízení a kdo byl rozhodnutím zavázán. II. Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů je založena na nedostat- ku důvodů skutkových, nikoliv na dílčích nedostatcích odůvodnění soud- ního rozhodnutí. Musí se přitom jednat o vady skutkových zjištění, o něž soud opírá své rozhodovací důvody. Za takové vady lze považovat případy, kdy soud opřel rozhodovací důvody © skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem, anebo případy, kdy není zřejmé, zda vůbec nějaké důkazy byly v řízení provedeny.
Stěžovatel dovozoval nepřezkouma- telnost napadeného rozsudku, aniž upřesnil, zda má na mysli nepřezkouma- telnost pro nesrozumiteinost nebo pro nedostatek důvodů. Nejvyšší správní soud k této otázce předesílá, že pojem nepřezkoumatelnosti není v soudním řá- du správním ani v občanském soudním řádu, který by bylo možno použít pod- půrně, blíže objasněn. Výklad tohoto po- jmu je věcí právní nauky. Za nesrozumi- telné lze obecně považovat takové soudní rozhodnutí, jehož výrok je vnitř- ně rozporný nebo z nějž nelze zjistit, zda soud žalobu zamítl nebo o ní odmítl roz- hodnout, rozhodnutí, z nějž nelze se- znat, co je výrok a co odůvodnění, dále rozhodnutí, z něhož není patrné, které 225 134 osoby jsou jeho adresátem, rozhodnutí s nevhodnou formulací výroku, která má za následek, že rozhodnutí nikoho neza- vazuje apod. Nedostatkem důvodů pak nelze rozumět dílčí nedostatky odůvod- nění soudního rozhodnutí, ale pouze ne- dostatek důvodů skutkových. Skutkový- mi důvody, pro jejichž nedostatek je možno rozhodnutí soudu zrušit pro ne- přezkoumatelnost, budou takové vady skutkových zjištění, která utvářejí rozho- dovací důvody, typicky tedy tam, kde soud opřel rozhodovací důvody o sku- tečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem anebo tam, kdy není zřejmé, zda vůbec nějaké důkazy v řízení byly provedeny. Na základě této výchozí úvahy pak Nejvyšší správní soud posuzoval uplat- něný důvod kasační stížnosti. Z výroku napadeného rozsudku je jednoznačně zřejmé, že jím došlo k zamítnutí žaloby proti rozhodnutí České správy sociální- ho zabezpečení ze dne 13.8.2001. Je te- dy zřetelné, že napadený rozsudek není nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost. V daném případě Krajský soud v Os- travě rovněž nepochybil, jestliže při hodnocení zdravotního stavu a docho- vané pracovní schopnosti stěžovatele vycházel z posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí Čes- ké republiky, pracoviště Ostrava, ze dne 20. 2. 2002, ve znění doplňujícího po- sudku ze dne 14. 1.2003.V. řízení o dáv- kách podmíněných dlouhodobě nepříz- nivým zdravotním stavem je. provedení důkazu posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí Čes- ké republiky předepsaným důkazem dle ustanovení $ 4 odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb.,o organizaci a.provádě- ní sociálního zabezpečení. K provedení důkazu doplňujícím posudkem posud- kové komise Ministerstva práce a soci- álních věcí České republiky byl pak Krajský soud v Ostravě navíc zavázán usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5.11.2002. Je zřetelné (a stěžova- tel tuto skutečnost ani nepopírá), že soud ve svých skutkových zjištěních o zdravotním stavu stěžovatele z tohoto posudku vycházel, v odůvodnění napa- deného rozhodnutí skutkový stav shod- ně s obsahem posudku popsal a jeho zá- věry o poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce jsou s tímto posudkem rovněž v souladu. Napadený rozsudek tak není nepřezkoumatelný ani pro nedostatek důvodů. V daném případě se nejednalo ani o jinou vadu řízení dle ustanovení $ 103 odst. 1 písm. d) s.ř. s.V doplňujícím po- sudku ze dne 13. 1.2003 se posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, pracoviště Ostra- va, vypořádala se všemi otázkami, jejichž zodpovězení jí bylo uloženo na základě usnesení Vrchního soudu v Olomouci. (aš)
Rudolf K. v Z. proti České správě sociálního zabezpečení o částečný invalidní důchod, o kasační stížnos- ti žalobce.