2 Afs 146/2023- 41 - text
2 Afs 146/2023 - 42 pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Karla Šimky a soudkyň Sylvy Šiškeové a Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: KOPALEN s.r.o., se sídlem Roháčova 188/37, Praha 3, zast. JUDr. Janem Kubálkem, Ph.D., advokátem se sídlem Opatovická 159/17, Praha 1, proti žalovanému: Finanční úřad pro Jihočeský kraj, se sídlem Mánesova 1803/3a, České Budějovice, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 14. 7. 2022, č. j. 1636679/22/2201-80542-301583, č. j. 1636854/22/2201-80542-301583, a č. j. 1636941/22/2201-80542-301583, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 4. 2023, č. j. 57 Af 11/2022-52,
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Tato věc se týká daňové exekuce nařízené k vymožení nedoplatku na dani z nemovitých věcí. Žalovaný sestavil ke dni 9. 5. 2022 výkaz nedoplatků, podle něhož činil nedoplatek žalobkyně na dani z nemovitých věcí včetně příslušenství 20 861,40 Kč. Téhož dne vydal žalovaný exekuční příkaz, jímž nařídil daňovou exekuci přikázáním pohledávky z účtu žalobkyně u Československé obchodní banky, a. s., k vymožení tohoto nedoplatku a exekučních nákladů.
[2] Dne 29. 6. 2022 podala žalobkyně jedním podáním námitky proti exekučnímu příkazu, návrh na odklad daňové exekuce a návrh na zastavení daňové exekuce. Žalovaný třemi rozhodnutími označenými v záhlaví námitku i oba návrhy zamítl.
[3] Proti rozhodnutím žalovaného se žalobkyně bránila u Krajského soudu v Českých Budějovicích, který žalobu zamítl. Uvedl, že námitky žalobkyně jsou značně obecné a že tato neuvádí, v čem konkrétně spočívá nepřezkoumatelnost, nezákonnost a nesprávnost napadených rozhodnutí. Napadená rozhodnutí jsou přezkoumatelná a žalovaný při jejich vydání postupoval správně. Důvodné nejsou ani námitky týkající se blíže nespecifikovaného dopadu pandemie onemocnění covid-19 a porušení zásad daňového řízení. Přiléhavé nejsou podle krajského soudu ani odkazy žalobkyně na probíhající řízení týkající se její daňové povinnosti ve vztahu k dani z přidané hodnoty. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[4] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Krajský soud měl podle ní napadená rozhodnutí zrušit pro nepřezkoumatelnost. Vedení daňové exekuce nebylo zákonné a správné. Stěžovatelka namítá, že krajský soud nevyčerpal uplatněné žalobní body a dostatečně se nezabýval kolizí daňové exekuce s procesními zásadami. Daňová exekuce se příčí účelu, který má sledovat. Žalovaný se nezabýval dopady pandemie na stěžovatelku a její finanční a majetkovou situací.
[5] Žalovaný předchozími exekučními příkazy znemožnil stěžovatelce nakládat s finančními prostředky. Stěžovatelka upozornila na řízení, která se vedou ohledně jejího nároku na odpočet DPH [řízení o kasačních stížnostech vedená u Nejvyššího správního soudu (NSS) pod sp. zn. 6 Afs 30/2023 a 6 Afs 66/2023], v nichž jí Odvolací finanční ředitelství odepřelo prostředky, které jí po právu náleží. Žalovaný také nedostatečně odůvodnil zvolený způsob vedení exekuce a její přiměřenost. Krajský soud se nevypořádal s argumentem, že stěžovatelce bylo znemožněno nakládat s finančními prostředky.
[6] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti podrobně popsal vývoj případu a ztotožnil se s krajským soudem. Svá rozhodnutí vydal na základě spolehlivě zjištěného skutkového stavu, neporušil zásady daňového řízení, daň řádně zjistil a byl povinen nedoplatek vymáhat. Žalovaný také šetřil práva stěžovatelky a poskytl jí přiměřená poučení. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[7] Kasační stížnost je přípustná a projednatelná, není však důvodná.
[8] Nejvyšší správní soud (NSS) úvodem předesílá, že se již v minulosti obdobnými věcmi týkajícími se týchž účastníků zabýval (rozsudky NSS ze dne 19. 12. 2022, č. j. 1 Afs 233/2022-25, a ze dne 30. 3. 2023, č. j. 9 Afs 178/2022-31; ústavní stížnosti proti těmto rozsudkům byly odmítnuty usneseními Ústavního soudu ze dne 12. 7. 2023, sp. zn. IV. ÚS 1453/23, a ze dne 18. 7. 2023, sp. zn. III. ÚS 472/23). NSS neshledal důvod se od závěrů vyslovených v těchto rozhodnutích odchýlit ani v nynější věci.
[9] Kasační soud neshledal, že by krajský soud nevyčerpal uplatněné žalobní body. Přes značnou nekonkrétnost žaloby se jí krajský soud podrobně věnoval a všechny stěžovatelčiny námitky řádně vypořádal.
[10] To platí i o údajně pominuté námitce kolize daňové exekuce s procesními zásadami (body 27 až 29 rozsudku krajského soudu). Pokud jde o námitku, že nařízení daňové exekuce je nezákonné z důvodu dříve vydaného exekučního příkazu týkajícího se nedoplatku na DPH, který měl stěžovatelce znemožnit nakládat s finančními prostředky, na tuto námitku krajský soud přezkoumatelně reagoval v rámci posouzení zákonnosti rozhodnutí o námitce (bod 17) a odkazů stěžovatelky na řízení týkající se DPH (bod 32). NSS shrnuje, že rozsudek krajského soudu není nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů.
[11] NSS má také ve shodě s krajským soudem za to, že ani rozhodnutí žalovaného nejsou nepřezkoumatelná. V podání ze dne 29. 6. 2022 stěžovatelka pouze obecně namítala nezákonnost, nesprávnost, nepřezkoumatelnost a nesrozumitelnost exekučního příkazu, uvedla několik citací ze zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, a bez bližší konkretizace odkázala na negativní důsledky pandemie onemocnění covid-19 a obecná ústavní východiska správy daní.
[12] Žalovaný se ve svých rozhodnutích s velmi obecnými námitkami stěžovatelky vypořádal v rozsahu, který je podle NSS adekvátní. Rozhodnutí o námitce vypořádává námitku týkající se tvrzených dopadů pandemie na stěžovatelku a její finanční situace (bod 12) a zdůvodňuje zvolený způsob exekuce (bod 9). Stejně tak jsou přezkoumatelná i rozhodnutí o zamítnutí návrhu na odložení a zastavení exekuce. Pokud stěžovatelka tyto návrhy konkrétně neodůvodnila, nemůže žalovanému nyní klást k tíži, že se s nimi neztotožnil a stručně, ale srozumitelně tento závěr odůvodnil (shodně bod 17 rozsudku č. j. 9 Afs 178/2022-31).
[13] Ani z hlediska věcné správnosti závěrů krajského soudu a žalovaného neshledal NSS kasační stížnost důvodnou. Jak správně uvedl krajský soud (bod 17), z ničeho se nejeví, že by zákonné podmínky pro nařízení daňové exekuce nebyly splněny. Krajský soud dostatečně posoudil splnění podmínek pro odložení, popřípadě zastavení exekuce ve stěžovatelčině případě (body 21 až 25). S jeho hodnocením, že žalovaný postupoval při posouzení těchto návrhů v mezích zákona, se NSS ztotožnil.
[14] Stejně tak nepovažuje NSS za přiléhavé blíže nespecifikované odkazy na ekonomické dopady pandemie, procesní zásady a nenaplnění účelu exekuce. Poukazy stěžovatelky na jiná řízení týkající se její daňové povinnosti na dani z přidané hodnoty nejsou důvodné, neboť její nárok na odpočet DPH ani zákonnost dříve nařízené daňové exekuce nejsou předmětem přezkumu v této věci (k tomu rozsudek č. j. 9 Afs 178/2022-31, bod 24). Tento závěr se týká i stěžovatelkou zmiňovaných řízení o kasačních stížnostech (v jedné z těchto věcí NSS zamítl kasační stížnost rozsudkem ze dne 21. 2. 2024, č. j. 6 Afs 30/2023-73; o druhé z věcí pod sp. zn. 6 Afs 66/2023 stále probíhá řízení).
IV. Závěr a náklady řízení
[15] NSS tedy dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji podle § 110 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), zamítl.
[16] O náhradě nákladů řízení rozhodl NSS podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Neúspěšná stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Žalovanému nevznikly náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 26. února 2024
Karel Šimka předseda senátu