2 Afs 152/2024- 20 - text
2 Afs 152/2024 - 21 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Kocourka a soudkyň Evy Šonkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: BEST IDEAL a.s. v likvidaci, IČO 03461351, se sídlem Slavojova 579/9, Praha 2, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 5. 2022, č. j. 19465/22/5300 22443
702189, o kasační stížnosti JUDr. Ing. Ondřeje Lichnovského, advokáta, se sídlem Palackého 151/10, Prostějov, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2024, č. j. 9 Af 12/2022 61,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ing. Pavlu Podroužkovi, bytem Václava Buriana 171/1, Nedvězí, Olomouc, se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Žalobkyně podala proti shora označenému rozhodnutí žalovaného žalobu k Městskému soudu v Praze. V řízení o této žalobě ji zastupoval advokát JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, jenž své zmocnění prokázal plnou mocí ze dne 1. 7. 2020. Městský soud rozhodl o žalobě rozsudkem ze dne 30. 5. 2024.
[2] Nejvyšší správní soud z obchodního rejstříku zjistil, že žalobkyně z něj byla vymazána dne 3. 6. 2024. Právním důvodem výmazu je ukončení likvidace společnosti (§ 82 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů). Podle uvedeného ustanovení, jestliže za právnickou osobu podal návrh na výmaz z veřejného rejstříku likvidátor jmenovaný soudem nebo jiným orgánem veřejné moci a je li k návrhu doloženo prohlášení likvidátora o tom, že bezúspěšně prověřil možnost uplatnit neplatnost nebo neúčinnost právních jednání právnické osoby a že majetek této osoby nepostačuje ani k úhradě nákladů insolvenčního řízení, soud provede zápis na základě tohoto návrhu, aniž by o tom vydával rozhodnutí. Soud provede tento zápis na základě návrhu tohoto likvidátora také tehdy, je li k návrhu doloženo jeho prohlášení, že nezjistil žádné věřitele právnické osoby ani žádný její majetek.
[3] Dne 3. 7. 2024 podal advokát JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost proti rozsudku městského soudu, a to jako zástupce žalobkyně. V kasační stížnosti označil jako stěžovatelku žalobkyni, přiložil k ní plnou moc ze dne 1. 7. 2020.
[4] Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 24. 7. 2024, č. j. 2 Afs 152/2024
12, seznámil stěžovatele se zjištěním plynoucím z obchodního rejstříku, tedy že žalobkyně z něj byla vymazána v době po vyhlášení rozsudku městského soudu a před podáním kasační stížnosti. Vyzval stěžovatele, aby objasnil, z jakého titulu podal kasační stížnost jménem žalobkyně a na její účet. Poučil jej, že pokud nepředloží soudu argumentaci, z níž by vyplývalo, že i přes zjištěné skutečnosti byl oprávněn podat kasační stížnost jménem žalobkyně, bude soud považovat kasační stížnost za jeho procesní úkon učiněný jeho jménem a na jeho účet.
[5] Stěžovatel v přípisu ze dne 1. 8. 2024 Nejvyššímu správnímu soudu sdělil, že si před podáním kasační stížnosti nevšiml výmazu žalobkyně z obchodního rejstříku, takže podanou kasační stížnost má soud považovat za bezpředmětnou.
[6] Nejvyšší správní soud při posuzování podané kasační stížnosti vyšel z toho, že dnem 3. 6. 2024 žalobkyně zanikla, a to bez právního nástupce, podle § 185 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V důsledku této skutečnosti zaniklo i zmocnění, které žalobkyně udělila stěžovateli k zastupování v soudním řízení (§ 448 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku). Shodným způsobem jsou důsledky zániku právní osobnosti účastníka řízení na trvání plné moci (v procesním slova smyslu) reflektovány v § 28 odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jenž se na základě § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), užije i v soudním řízení správním. Podle tohoto ustanovení ztratí li zastoupený způsobilost být účastníkem řízení, plná moc zaniká.
[7] Z výše uvedeného vyplývá, že dnem 3. 6. 2024 zaniklo zmocnění, které stěžovatele opravňovalo zastupovat žalobkyni v soudním řízení správním. Stěžovatel tedy nemohl dne 3. 7. 2024 podat kasační stížnost jménem žalobkyně a na její účet, byť v ní uvedl, že ji podává právě jménem žalobkyně jako její zástupce. Stěžovatel vystupoval jako zástupce žalobkyně, aniž by však existoval právní vztah zastoupení (dříve sjednané zmocnění zaniklo a nové zmocnění nemohla žalobkyně udělit, neboť již neexistovala). Uvedenou situaci lze podřadit pod § 440 odst. 1 větu druhou a odst. 2 větu první občanského zákoníku. Podle nich jedná li za jiného osoba, která k tomu není oprávněna, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud právní jednání schválí bez zbytečného odkladu. Není li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama.
[8] Kasační stížnost podanou stěžovatelem, jenž nebyl oprávněn zastupovat žalobkyni, je třeba považovat za procesní úkon stěžovatele.
[9] Podle § 102 věty první s. ř. s. kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Stěžovatel nebyl v řízení před městským soudem ani v pozici účastníka řízení, ani mu nenáleželo postavení osoby zúčastněné na řízení. Rozsudek městského soudu se nijak nedotýká práv a povinností stěžovatele. Stěžovatel tedy není oprávněn podat kasační stížnost proti tomuto rozsudku. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, neboť byla podána osobou neoprávněnou.
[10] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
[11] Dne 8. 7. 2024 zaplatil na účet Nejvyššího správního soudu Ing. Pavel Podroužek soudní poplatek ve výši 5.000 Kč. Tato platba nemohla být provedena k úhradě poplatkové povinnosti žalobkyně, neboť ta již v uvedený okamžik neexistovala a kasační stížnost nepodala. Podle § 10 odst. 1 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku Ing. Pavlu Podroužkovi. Soudní poplatek bude vrácen ve lhůtě dle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné žádné opravné prostředky. V Brně dne 8. srpna 2024
Tomáš Kocourek předseda senátu