Zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků nemůže soud opřít jen o nepodložený názor, že nedostatek prostředků je důsledkem ne- . zodpovědného podnikání žadatele ($ 36 odst. 3 s. ř. s.).
Zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků nemůže soud opřít jen o nepodložený názor, že nedostatek prostředků je důsledkem ne- . zodpovědného podnikání žadatele ($ 36 odst. 3 s. ř. s.).
Věc: Ing. Jaroslav K. v K. proti Finančnímu ředitelství v Praze o daň z přidané hodno- ty, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ve věci osvobození od soudního poplatku a ustanovení advokáta. Městský soud v Praze usnesením ze dne 10. 12. 2003 zamítl žádost ža- lobce o osvobození od soudních po- platků a o ustanovení zástupce v řízení o jeho žalobě proti rozhodnutí ze dne 8. 11. 2002, jímž žalovaný zamítl ža- lobcovo odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru vydanému Finanč- ním úřadem v Kolíně na daň z přidané hodnoty ve výši 12 879 Kč. Zamítnutí žádosti městský soud odůvodnil tím, že žalobce měl podle daňového přiznání za zdaňovací období r. 2002 na konci tohoto roku dlouhodobý hmotný maje- tek ve výši 5 149 694 Kč, peněžní pro- středky v hotovosti ve výši 45 565 Kč, peněžní prostředky na bankovních účtech ve výši 125 931 Kč a příjem ve výši 598 796 Kč. Z dalších dokladů městský soud zjistil, že proti žalobci je vedena exekuce na úhradu dluhů převyšujících jeho hmotný majetek. Při posuzování podmínek pro osvobození od soudního poplatku soud vycházel zejména ze skutečnosti, že žalobce měl poměrně vysoký příjem ze svého pod- nikání a bylo na něm, aby omezil vý- daje tak, aby nepodnikal se ztrátou. Ke skutečnosti, že je proti žalobci vedena exekuce, soud nepřihlédl, neboť by- lo na žalobci, aby podnikání usměrnil takovým způsobem, aby byl schopen své platební povinnosti plnit. Při úvaze rovněž soud přihlédi i k výši soudního poplatku, která činí 2000 Kč. 423 Žalobce (dále „stěžovatel“) v kasační stížnosti namítal, že napadené usnese- ní je nezákonné. I když soud vycházel ze správně zjištěného skutečného stavu věci, vyvodil z něho nesprávné závěry. Stěžovatel sice měl ze svého podnikání poměrně vysoký příjem, ten je však pod- miňován nezbytnými náklady, jejichž vý- ši nelze ovlivnit - s omezením nákladů by došlo i k omezení příjmů. Platební povinnosti pocházejí z minulosti, kdy byl zmařen stěžovatelův podnikatelský záměr, a proto stěžovatel nemůže sou- hlasit se závěrem soudu, že měl podnikat tak, aby byl schopen plnit své plateb- ní povinnosti. Výše poplatku není pro stěžovatele zanedbatelná, zejména když souběžně podal i další žaloby a v úhrnu by měl na poplatcích uhradit 20 000 Kč. Domnívá se, že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků a ná- sledně pak pro ustanovení advokáta. Nejvyšší správní soud kasační stížnos- tí napadené usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Z oodůvodnění: Stěžovatel namítá nezákonnost napa- deného usnesení, kterou spatřuje v tom, že mu městský soud měl osvobození od soudních poplatků přiznat, neboť jeho poměry odůvodňují přiznání osvoboze- ní od placení soudních poplatků. I když stěžovatel výslovně argumentuje pouze proti výroku o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, napadá usnesení celé a je zřejmé, že v daném případě se od závěru o splnění podmínek pro osvo- bození od soudního poplatku odvíjí i zá- věr o nemožnosti ustanovení zástupce. Podle $ 36 odst. 3 s. ř. s. může být účastník, který doloží, že nemá dosta- 10 tečné prostředky, na vlastní žádost usne- sením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přizna- né osvobození kdykoliv za řízení ode- jme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka při- znané osvobození neodůvodňují, popří- padě neodůvodňovaly. V dané věci stěžovatel dne 29. 4. 2003 požádal o osvobození od soudních po- platků v řízení o žalobě proti rozhodnu- tí žalovaného ze dne 8. 11. 2002. K výzvě městského soudu předložil prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, k němuž připojil fotokopii daňového přiznání za rok 2002, ze které- ho plyne, že má dlouhodobý hmotný ma- jetek ve výši 5 149 694 Kč, peněžní pro- středky na hotovosti ve výši 45 565 Kč, peněžní prostředky na bankovních účtech ve výši 125 931 Kč, příjem z pod- nikání ve výši 598 796 Kč, výdaje ve výši 657 896 Kč (a tedy ztrátu 59 100 Kč). Dále připojil kopii směnečného platební- ho rozkazu vydaného Krajským obchod- ním soudem v Praze dne 12. 4. 2000, ukládajícího stěžovateli zaplacení částky 9 500 000 Kč s příslušenstvím, a kopii usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 18. 12. 2002, kterým byla nařízena k uspokojení pohledávky České finanční s. r. o. ve výši 9 500 000 Kč s příslušen- stvím exekuce na majetek stěžovatele. Městský soud při rozhodování o žá- dosti o osvobození od soudních po- platků vycházel z přehledu majetku uvedeného v daňovém přiznání a z do- loženého exekučního řízení na částku výrazně překračující aktiva stěžovatele. Exekuci hodnotil tak, že žadatel měl podnikat způsobem zajišťujícím plnění závazků a ztrátu z podnikání tak, aby při- způsobil výdaje dosahovaným příjmům. Soud tedy hodnotil pouze na základě údajů v daňovém přiznání a vedené exe- kuce způsob žadatelova podnikání se závěrem, že jeho současný nedostatek fi- nančních prostředků je důsledkem špat- ného podnikání. Soud je při rozhodování o přizná- ní osvobození od soudních poplatků oprávněn a povinen zkoumat majetkové poměry žalobce a ty hodnotit z hlediska zákonných podmínek - tedy z hlediska, zda žadatel o osvobození má nebo nemá dostatečné prostředky k úhradě soudní- ho poplatku. Příčiny, z jakých se žadatel dostal do situace znemožňující mu úhra- du soudních poplatků, lze v neprospěch žadatele vážit jen tam, kde se jeho podni- kání zřejmě vymykalo řádnému podniká- ní a nakládání s majetkem, což by ovšem muselo být doloženo. Nelze tak usuzovat vždy a jen proto, že je vedena exekuce ve výši přesahující majetek. Stejně tak je třeba vzít v úvahu i omezení, které podle poučení v exekučním rozhodnutí tato exekuce ve vztahu k nakládání s majet- kem znamená. Hodnocení příčin nedostatku finanč- ních prostředků tak, jak je provedl v da- ném případě městský soud, by vedlo ke znemožnění přístupu k soudu lidem v životě či podnikání neúspěšným. Pokud jde o ustanovení zástupce, pak podle $ 35 odst. 7 s. ř. s. může předseda senátu ustanovit zástupce navrhovateli, u něhož jsou předpoklady pro osvobo- zení od soudních poplatků a u něhož je to třeba k ochraně jeho práv. V daném případě městský soud zamítl žádost jen s ohledem na skutečnost, že je zamít- nuta žádost o osvobození od soudních poplatků. Za situace nepřiznání osvobo- zení od soudních poplatků nebylo tře- ba zkoumat naplnění další podmínky, ovšem jak výše uvedeno, úvahu, 0 niž byl opřen závěr o nesplnění podmínek pro přiznání osvobození od soudních poplatků, nepovažuje Nejvyšší správní soud za akceptovatelnou. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvod- ná, neboť soud nehodnotil všechny roz- hodné skutečnosti z hlediska zákonných podmínek pro přiznání osvobození od soudních poplatků [$103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.]. Usnesení Městského soudu v Pra- ze proto zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ($ 110 odst. 1 s. ř. s.). (oš)
Ing. Jaroslav K. v K. proti Finančnímu ředitelství v Praze o daň z přidané hodno- ty, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ve věci osvobození od soudního poplatku a ustanovení advokáta.