2 Afs 370/2020- 91 - text
2 Afs 324/2019 -
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobců: a) Bc. L. R., a b) T. R., oba proti žalovanému: Finanční úřad pro hl. město Praha, se sídlem Štěpánská 619/28, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 1. 2020, č. j. 9272290/19/2006-52523-110517, o kasační stížnosti žalobce a) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2020, č. j. 17 Af 9/2020
108,
I. Řízení o kasační stížnosti žalobce a) se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti žalobce a).
[1] Žalobci a) a b) napadli žalobou shora označené rozhodnutí, jímž žalovaný nevyhověl námitce žalobce a) ve smyslu § 159 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve věci vyrozumění o výši nedoplatku na dani z přidané hodnoty a pokutách za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením evidovaným pod č. j. 9241854/19/2006-52523-110517 ze dne 13. 12. 2019.
[2] Usnesením ze dne 18. 5. 2020, č. j. 17 Af 9/2020 - 45, Městský soud v Praze (dále jen „krajský soud“) ve výroku I. odmítl žalobu žalobkyně b); a dále ve výrocích III. a IV. zamítl žádost žalobce a) o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, přičemž jej zároveň ve výroku V. vyzval, aby zaplatil soudní poplatek za žalobu. Toto usnesení napadli žalobci kasačními stížnostmi, o nichž Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 13. 8. 2020, č. j. 3 Afs 183/2020 – 55, rozhodl tak, že výrokem I. zamítl kasační stížnost žalobce a); a dále výrokem II. zastavil řízení o kasační stížnosti žalobkyně b).
[3] V záhlaví označeným usnesením (dále jen „napadené usnesení“) krajský soud řízení o žalobě žalobce a) zastavil podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) ve spojení s § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), jelikož žalobce a) ve stanovené lhůtě nezaplatil soudní poplatek.
[4] Proti tomuto usnesení krajského soudu podali žalobce a) a žalobkyně b) [dále jen „stěžovatel a)“ a „stěžovatelka b)“ či společně také jen „stěžovatelé“] kasační stížnosti a současně požádali o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
[5] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 3. 12. 2020, č. j. 2 Afs 370/2020 – 22, zamítl žádosti o osvobození od soudních poplatků stěžovatele a) a stěžovatelky b), jelikož jejich kasační stížnosti jsou zjevně neúspěšné. Zároveň odmítl kasační stížnost stěžovatelky b) a stěžovatele a) vyzval ke splnění jeho poplatkové povinnosti do 15 dnů od doručení usnesení a ke splnění podmínky povinného zastoupení podle § 105 odst. 2 s. ř. s. ve stejné lhůtě.
[6] Toto usnesení bylo stěžovateli a) doručeno do jeho datové schránky ve čtvrtek 3. 12. 2020. Posledním dnem lhůty ke splnění stanovených povinností byl tedy pátek 18. 12. 2020 (§ 40 odst. 3 s. ř. s.).
[7] Dne 16. 12. 2020 byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena opakovaná žádost stěžovatele a) i stěžovatelky b) o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Protože však Nejvyšší správní soud zamítl původní žádosti stěžovatele a) z důvodu, že jeho kasační stížnost je zjevně neúspěšná, další dokládání jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrů nemá na posouzení Nejvyšším správním soudem žádný vliv, a proto o nich soud nerozhodoval. Kasační stížnosti stěžovatelky b) byla pravomocně odmítnuta usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 12. 2020, č. j. 2 Afs 370/2020 – 22.
[8] Protože stěžovatel a) soudní poplatek na výzvu soudu do výše uvedeného dne nezaplatil, Nejvyšší správní soud podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. řízení zastavil.
[8] Protože stěžovatel a) soudní poplatek na výzvu soudu do výše uvedeného dne nezaplatil, Nejvyšší správní soud podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. řízení zastavil.
[9] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel a) neodstranil ve stanovené lhůtě ani další vadu své kasační stížnosti, a to nedostatek zastoupení ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s., přestože k tomu byl usnesením ze dne 3. 12. 2020, č. j. 2 Afs 370/2020 – 22, vyzván, Nejvyšší správní soud nepostupoval podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu § 47 písm. c) s. ř. s., neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před jinými procesními postupy.
[10] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. prosince 2020
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu