Proti rozhodnutí soudu o procesním nástupnictví vydanému podle $ 107 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s $ 64 s. ř. s. je přípustná kasační stížnost.
Nejvyšší správní soud musel před věcným přezkoumáním nejprve vážit, zda je kasační stížnost proti rozhodnutí o procesním nástupnictví přípustná. Podle $ 104 odst. 1 až 3 s. ř. s. je nepří- pustná kasační stížnost ve věcech voleb- ních a ve věcech místního referenda, dá- le kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, a rov- něž kasační stížnost směřující proti roz- hodnutí, a) jímž soud rozhodl znovu po- té, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu, b) jímž se pouze upravuje vedení řízení, nebo c) které je podle své povahy dočasné.
Bylo tak třeba posoudit, zda rozhodnutí o procesním nástupnictví podle $ 107 odst. 1, 2 o. s. ř., $ 64 s. ř. s. není rozhodnutím, jímž se pouze upra- vuje vedení řízení. Rozhodnutí, jimiž se pouze upravuje vedení řízení, jsou v zá- sadě usnesení vydaná v průběhu řízení, která nemají vliv na rozhodnutí 0 věci sa- mé. Jedná se tak o rozhodnutí, u kterých odnětí možnosti brojit proti nim kasační stížností stěžovatele v jeho právech účastníka řízení nikterak nezkracuje. Rozhodnutí o procesním nástupnictví, kterým soud určí, kdo nastoupí na místo účastníka řízení, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení, však dle názoru Nejvyššího správního soudu mezi tato rozhodnutí nepatří.
Jedná se totiž o roz- hodnutí, kterým je natolik zasahováno 283 497 do práv procesního nástupce, že je tře- ba, aby proti němu mohl procesní ná- stupce uplatnit opravný prostředek. Ka- sační stížnost je tak přípustná. (...) Stěžovatel v kasační stížnosti namítá, že vlastníkem finančních prostředků na uvedeném účtu se stala pouze manželka zemřelého žalobce Monika Z., jak vyplý- vá z usnesení Obvodního soudu pro Pra- hu 5 ze dne 30. 4. 2003. Kdo je procesním nástupcem fyzické osoby, která ztratila způsobilost být účast- níkem řízení, v řízení, ve kterém jeho po- vaha dovoluje pokračovat, stanoví $ 107 odst. 2 o.
s. ř., $ 64s. ř. s. Procesní nástup- nictví je odvozeno od-nástupnictví hmot- něprávního. Procesním nástupcem je proto vždy ten, kdo podle hmotného prá- va převzal právo nebo povinnost, o něž v řízení jde. Procesním nástupcem fyzic- ké osoby, která zemřela, jsou zpravidla je- jí dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledků dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde. V dané věci je předmětem řízení soudní pře- zkum rozhodnutí žalovaného správního orgánu, kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí finančního © úřadu o uplatnění zástavního práva na finanční prostředky na účtu vedeném u České spo- řitelny, a.
s., obvodní pobočka v Praze 5, číslo účtu ... Procesní nástupnictví tak bu- de v tomto řízení odvozeno od vlastnictví finančních prostředků na předmětném bankovním účtu. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 30. 4. 2003 (které měst- ský soud vyžádal až po rozhodnutí 0 pro- cesním nástupnictví) Nejvyšší správní soud zjistil, že pozůstalé manželce Moni- ce Z. patří mimo jiné zůstatek vkladu na sporožirovém účtu vedeném u ČS, a. s., pobočka Praha 5, číslo účtu ... ve výši 284 481 767,50 Kč. Rozhodnutím Finanční- ho úřadu pro Prahu 5 ze dne 6.
10. 1999 však bylo uplatněno zástavní právo na fi- nanční prostředky na účtu vedeném u České spořitelny, a. s., obvodní poboč- ka v Praze 5, číslo účtu ...; tedy shoduje se specifický symbol obou účtů i pobočka, u které jsou vedeny, avšak neshodují se čísla účtů. Ze zprávy vyžádané Nejvyš- ším správním soudem od České spořitel- ny, a. s., obvodní pobočky v Praze 5 (ze dne 30. 9. 2004), bylo zjištěno, že se jed- ná o totožný sporožirový účet, u něhož pouze došlo ke změně bankovního spo- jení. Z důkazů provedených při jednání Nejvyššího správního soudu jednoznač- ně vyplývá, že po smrti žalobce Alexand- ra Z.
se prostředky na bankovním účtu, vůči kterému směřuje rozhodnutí fi- nančního úřadu a žalovaného a které by- ly předmětem dědictví po Alexandru Z., nestaly ani zčásti vlastnictvím stěžovate- le a nejsou u něho splněny podmínky procesního nástupnictví ve smyslu $ 107 odst. 2 o. s. ř., $ 64 s. ř. s. Městský soud, který vycházel pouze z usnesení Obvod- ního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. 8. 2003, neměl k dispozici všechny rozhod- né podklady pro posouzení otázky pro- cesního nástupnictví po původním žalobci Alexandru Z.
a o procesním ná- stupnictví stěžovatele rozhodl, na zákla- dě neúplných podkladů; důkazy v úpl- nosti shromážděné totiž vyvozenému procesnímu nástupnictví nenasvědčují. V této části je proto kasační stížností napadené usnesení městského soudu v rozporu se zákonem a soud je vydal na základě nedostatečného zjištění skuteč- ného stavu věci. Usnesení tedy trpí vadou uvedenou v $ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. (oš)
Bc. Miroslav Š. v P. a spol. proti Finančnímu ředitelství pro hl. m. Prahu 0 pro- cesní nástupnictví, o kasační stížnosti žalobce.
Stěžovatel důvody nezákonného postupu a rozhodnutí městského soudu podřadil kasačním důvodům uvedeným v § 103 odst. 1 písm. a), b) s. ř. s. – tomu ovšem nelze přisvědčit. Podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. lze kasační námitkou tvrdit nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Tímto předcházejícím řízení je třeba rozumět řízení, které předcházelo danému soudnímu řízení, řízení, v němž byla řešena právní otázka, jejíž správnost je posuzována na základě žaloby soudem a kdy stěžovatel napadá správnost závěru soudu o této právní otázce.
Kasačním důvodem podle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. může být tvrzení vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost.
Tato kasační námitka směřuje proti tomu, že soud toleroval závažné vady správního řízení, pro které měl přezkoumávané správní rozhodnutí zrušit. Naplnění stěžovatelem výslovně označených kasačních důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) s. ř. s. v daném případě vůbec nepřichází v úvahu, neboť soud nerozhodoval o zákonnosti žádného správního rozhodnutí. Nejvyšší správní soud se proto zabýval věcným obsahem kasačních tvrzení a v souladu s konstantní judikaturou [např. rozsudek ze dne 18. 3. 2004, č. j.
1 As 7/2004 - 47,
podle něhož : tvrzené důvody kasační stížnosti soud posuzuje podle jejich obsahu a nikoliv podle formálního označení, pokud odpovídají některému zákonnému důvodu, nebo v rozsudek ze dne 8. 1. 2004, č. j. 2 Afs 7/2003 - 50 (zveřejněno pod č. 161/2004 Sb. NSS), podle něhož : pokud jsou ze znění kasační stížnosti její důvody seznatelné a odpovídají zákonným kasačním důvodům, není rozhodující, že stěžovatel sám své důvody nepodřadil jednotlivým zákonným ustanovením či tak učinil nepřesně. Je-li v kasační stížnosti uvedeno, jaké konkrétní vady v řízení či v úsudku se měl soud dopustit a z čeho je stěžovatel dovozuje, kasační stížnost obstojí.] uvážil, že námitky, které stěžovatel proti usnesení městského soudu v dané věci specifikoval odpovídají kasačnímu důvodu uvedenému v § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a kasační stížnost je tak projednatelná.
Stěžovatel v kasační stížnosti namítá, že vlastníkem finančních prostředků na uvedeném účtu se stala pouze manželka zemřelého žalobce M. Z., jak vyplývá z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 30. 4. 2003, č. j. 18 D 1318/2001 - 233.
Kdo je procesním nástupcem fyzické osoby, která ztratila způsobilost být účastníkem řízení, v řízení ve kterém jeho povaha dovoluje pokračovat, stanoví § 107 odst. 2 o. s. ř., § 64 s. ř. s. Procesní nástupnictví je odvozeno od nástupnictví hmotněprávního. Procesním nástupcem je proto vždy ten, kdo podle hmotného práva převzal právo nebo povinnost o něž v řízení jde. Procesním nástupcem fyzické osoby, která zemřela, jsou zpravidla její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledků dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde.
V dané věci je předmětem řízení soudní přezkum rozhodnutí žalovaného správního orgánu, kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí finančního úřadu o uplatnění zástavního práva na finanční prostředky na účtu vedeném u Č. s., a. s. obvodní pobočka v P. 5, č. xx, spec. symbol xx. Procesní nástupnictví tak bude v tomto řízení odvozeno od vlastnictví finančních prostředků na předmětném bankovním účtu. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 30. 4. 2003, č. j. 18 D 1318/2001
233, (které městský soud vyžádal až po rozhodnutí o procesním nástupnictví) Nejvyšší správní soud zjistil, že pozůstalé manželce M. Z. patří mimo jiné zůstatek vkladu na sporožirovém účtu vedeném u Č., a. s. pobočka P. 5, Š. 17, č .ú. xx s. s. xx ve výši 481 767,50 Kč. Rozhodnutím Finančního úřadu pro Prahu 5 ze dne 6. 10. 1999, však bylo uplatněno zástavní právo na finanční prostředky na účtu vedeném u Č. s., a. s. obvodní pobočka v Praze 5, č. xx, spec. symbol xx; tedy shoduje se specifický symbol obou účtů i pobočka, u které jsou vedeny, avšak neshodují se čísla účtů. Ze zprávy vyžádané Nejvyšším správním soudem od Č. s. a.s., Oblastní pobočky v P. (ze dne 30. 9. 2004) bylo zjištěno, že se jedná o totožný sporožirový účet, u něhož pouze došlo ke změně bankovního spojení.
Z důkazů provedených při jednání Nejvyššího správního soudu jednoznačně vyplývá, že po smrti žalobce A. Z. se prostředky na bankovním účtu, vůči kterému směřuje rozhodnutí finančního úřadu a žalovaného a které byly předmětem dědictví po A.u Z., nestaly ani zčásti vlastnictvím stěžovatele a nejsou u něho splněny podmínky procesního nástupnictví ve smyslu § 107 odst. 2 o. s. ř., § 64 s. ř. s. Městský soud, který vycházel pouze z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. 8. 2003, č. j. 18 D 1318/2001 - 238, neměl k dispozici všechny rozhodné podklady pro posouzení otázky procesního nástupnictví žalobce A. Z. a o procesním nástupnictví stěžovatele rozhodl na základě neúplných podkladů, když důkazy v úplnosti shromážděné vyvozenému procesnímu nástupnictví nenasvědčují.
V této části je proto kasační stížností napadené usnesení městského soudu v rozporu se zákonem a soudem bylo vydáno na základě nedostatečného zjištění skutečného stavu věci. Usnesení tedy trpí vadou uvedenou v § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil usnesení městského soudu v části vyslovující, že stěžovatel je procesním nástupcem žalobce A. Z., a to pro vady řízení a pro nezákonnost a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne podle § 110 odst. 2 s. ř. s. krajský soud v rozhodnutí o věci samé. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 11. 11. 2004
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu