Skutečnost, že společnost nabízela cenné papíry na internetových stránkách s neúplnými údaji a s odkazem na bližší informace na internetových stránkách jiné společnosti, neznamená, že se ze strany prvé společnosti nejednalo o veřejnou na- bídku cenných papírů ve smyslu $ 78c odst. 2 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění účinném do 30. 12. 2001.
Nesprávné posouzení právní otázky je ka- sační stížností namítáno pouze ve vztahu k výkladu $ 78c odst. 2 zákona o cenných pa- pírech, ve znění účinném do 31. 12. 2001. Pokuta byla uložena podle $ 86 odst. 1 písm. b) zákona o cenných papírech, a podle tohoto ustanovení ji bylo možno uložit při zjištění nedostatků v činnosti osob uvede- ných v $ 82 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo osob majících povinnosti ve smyslu $ 82 odst. 1 písm. c), které spočívají v porušení podmínek stanovených v povolení uděleném podle tohoto zákona nebo v porušení práv- ních předpisů nebo opatření podle $ 83 odst. 1 písm. b).
Cit. ustanovení pak odkazují mj. na ust. $ 71 - 78g téhož zákona. Podle $ 78c odst. I zákona o cenných pa- pírech cenné papíry, které nejsou přijaty k obchodování na veřejném trhu podle toho- to zákona, mohou být veřejně nabízeny pou- ze, pokud byl nejpozději v okamžiku veřejné nabídky uveřejněn: a) prospekt, jestliže před- mětem veřejné nabídky jsou cenné papíry, které jsou v okamžiku veřejné nabídky před- mětem žádosti o přijetí k obchodování na ve- řejném trhu, nebo b) užší prospekt, jestliže předmětem veřejné nabídky jsou cenné papí- ry, pro které nebyla podána žádost o přijetí k obchodování na veřejném trhu, ledaže se emitent rozhodne, že i v tomto případě bude uveřejněn prospekt.
Co se rozumí veřejnou nabídkou cenných papírů, stanoví $ 78c odst. 2 zákona. Skutečnosti vyplývající ze spisu stěžova- tel nevyvrací, stejně tak jako zjištění o datech uveřejnění užších prospektů a o jejich schvá- lení Komisí. Za nepřípustně rozšiřující pova- žuje výklad pojmu „veřejná nabídka“ prove- 442 dený žalovanou a akceptovaný soudem. Je pravdou, že se jedná o sankční řízení a v ta- kovém rozšiřující výklad skutkové podstaty deliktu nemá místa. Otázkou tak je, zda užitý výklad lze takto označit.
Nejvyšší správní soud je názoru, že niko- liv. Veřejná nabídka cenných papírů přímo ze zákona zahrnuje jakékoliv sdělení, oznámení nebo jiný text nebo jakékoliv jednání, kterým se kdokoli obrací jakýmkoli způsobem propa- gace nebo prostřednictvím třetích osob na širší okruh osob za účelem sdělení podmínek nabytí nabízených cenných papírů a vyvolání jejich zájmu o nabytí cenných papírů uvede- ných v nabídce. Informace obsažené na internetových stránkách stěžovatele přímo či cestou odkazu na jinou internetovou stránku obsahovaly na- tolik konkrétní údaje o cenných papírech, že byly způsobilé vyvolat zájem investora.
Při- tom nabídka byla učiněna prostřednictvím internetu, tedy způsobem rozšířeným a nco- mezeně dostupným případným zájemcům. Nelze pochybovat o tom, že osoba, která má zájem o investovaní finančních prostředků do cenných papírů, hodnotí nabídku z hledi- sek rozsahu informací, které jí poskytnou obraz o nabízených produktech, jejich výnos- nosti a o možnosti jejich nabytí. Zákon před- pokládá, že cílem veřejné nabídky je vyvolání zájmu, není tedy třeba, aby nabídka byla fak- ticky využita. Vyvolaný zájem se projevuje snahou o získání bližších informací, o navázá- ní kontaktu, jímž může být nabídka dále specifikována, a která v sobě již zahrnuje kon- krétní přesvědčovací působení na potencio- nálního klienta.
K tomu byl nabízen zcela konkrétní a lehce využitelný kontakt na ob- chodní oddělení stěžovatele. Není rozhodné, že část informací byla poskytnuta prostřed- nictvím jiné internetové stránky, pokud na ni byl na stránkách stěžovatele uveden konkrét- ní odkaz. Stěžovateli nelze přisvědčit v názo- ru, že za veřejnou nabídku nelze považovat sdělení, které v úplnosti informace neobsa- huje, ale které pouze informuje o tom, kde lze tyto informace získat. V daném případě stěžovatel na svých stránkách nabízel mož- nosti finanční spoluúčasti na vybraných pro- jektech, mj. i na akciích společnosti Č., uvedl v tabulce základní informace a k tomu odká- zal na internetovou stránku této společnosti.
Současně uvedl svou společnost jako kontakt- ní k osobnímu jednání se zájemci. Již takto omezeně specifikovaná nabídka měla vést k vyvolání zájmu, který měl být podpořen údaji na jiné internetové stránce. Tolerance k takovému postupu by znamenala umožnění obcházení zákona. Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že se městský soud nedopustil nesprávného posouzení právní otázky výkladem pojmu „veřejná nabídka“, a nenaplnil tak kasační ná- mitku podle $ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. 1162 Ochrana spotřebitele: diskriminace Správní trestání: rozpornost právního řádu k $ 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb. L Jestliže na základě kritéria různého trvalého bydliště osob ve věku 65 až 70 let zavedl žalobce dvojí ceny, jedná se o nepřípustnou diskriminaci, a tedy o rozpor s dobrými mravy ve smyslu $ 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
II. Uložení správní sankce není zpravidla možné, jestliže k porušení právní nor- my, za něž má být sankce uložena, nabádá jiná právní norma. Splývají-li však faktic- ky osoby tvůrce diskriminačního právní normy a toho, kdo diskriminaci reálně uplatňoval, lze - jako výjimku z uvedeného pravidla - takovou osobu postihnout, ne- boť se tím v konečném důsledku potrestá i ten, kdo diskriminaci zapříčinil.
Obchodní společnost V. proti České národní bance o uložení pokuty, o kasační stížnosti