Odkladný účinek podle $ 107 soudního řádu správního může být v říze- ní o kasační stížnosti přiznán a působit nejen ve vztahu k přezkoumávané- mu rozhodnutí krajského soudu (či jeho části), ale i přímo ve vztahu ke správnímu rozhodnutí (či jeho části), k jehož přezkumu se dotyčné řízení před krajským soudem vedlo.
Odkladný účinek podle $ 107 soudního řádu správního může být v říze- ní o kasační stížnosti přiznán a působit nejen ve vztahu k přezkoumávané- mu rozhodnutí krajského soudu (či jeho části), ale i přímo ve vztahu ke správnímu rozhodnutí (či jeho části), k jehož přezkumu se dotyčné řízení před krajským soudem vedlo.
Podle $ 107 s. ř. s. kasační stížnost ne- má odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovate- le přiznat. Ustanovení f 73 odst. 2až 4 se užije přiměřeně. Podle f 73 odst. 2 S. Ť s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo Jiné právní následky rozhodnutí zna- menaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem na- bytých práv třetích osob a není v rozpo- ru s veřejným zájmem. Podle $ 73 odst. 3 s. ř. s. se přiznáním odkladného účinku bozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnu- tí, Uvedené ustanovení tedy předepisuje pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti současné splnění pěti podmí- nek (dvou podmínek procesní povahy a tří podmínek povahy hmotněprávní, 191 786 přičemž jádrem úvah soudu, jež vyústí v přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, anebo naopak v jeho nepřizná- ní, bude zásadně zkoumání podmínek hmotněprávních): 1) musí existovat návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, 2) k návrhu se musí vyjádřit proti- strana stěžovatele, 3) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovate- le nenahraditelnou újmu, 4) přiznání odkladného účinku se ne- dotkne nepřiměřeným způsobem naby- tých práv třetích osob, 5) přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem. Obě procesní podmínky jsou naplně- ny, neboť návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatel podal spolu se svojí kasační stížností a ke dni rozhodování soudu o tomto návrhu na něm trval (tj. nevzal jej zpěL a žalovaný se ke stěžovatelovu návrhu vyjádřil. Nejvyšší správní soud nyní musel po- soudit, zda jsou naplněny podmínky hmotněprávní. Stěžovatel odůvodnil žádost o přizná- ní odkladného účinku svou nepříznivou ekonomickou situací, při níž by nepro- dlené vymáhání daňového nedoplatku pro něj mohlo být likvidační, neboť se ještě „nevzpamatoval“ ze závažné újmy, která mu byla způsobena povodněmi. Doložil také, že v roce 2002 pronikla do jeho objektu voda. Nejvyššímu správní- mu soudu je rovněž z úřední činnosti 192 známo, že stěžovateli byla Finančním úřadem pro Prahu 4 dodatečně vyměře- na daň z přidané hodnoty v celkové výši přesahující šest set tisíc korun českých. V daném případě shledal Nejvyšší správní soud žádost stěžovatele o přizná- ní odkladného účinku kasační stížnosti důvodnou, a to sohledem na skutečnost, že stěžovatel je povinen zaplatit daň z přidané hodnoty v takové výši, že dů- sledky neprodleného vymáhání by sku- tečně mohly postihnout samotnou exi- stenci stěžovatele jako ekonomického subjektu a zásadně ohrozit jeho pod- nikání. V případě, že by byl nucen uhra- dit tuto částku, by se totiž stěžovatel mohl dostat v důsledku zhoršení své fi- nanční situace do úpadku ($ 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů), což by mohlo vést následně i k jeho zániku ja- kožto subjektu práv. Takový následek, tj. reálnou hrozbu zániku stěžovatele jako subjektu práv, nutno považovat za újmu, která je nevratná a zásadně se dotýká esenciálních zájmů a postavení stěžova- tele, a lze ji po právu vnímat jako nena- hraditelnou. Podmínky pro povolení odkladu vykonatelnosti na straně stěžo- vatele proto naplněny jsou. Pokud jde o tvrzení žalovaného, že by přiznání odkladného účinku bylo v roz- poru s veřejným zájmem na výběru daní, neboť by byly zkráceny rozpočtové příj- my, nelze s ním souhlasit. Přiznáním od- kladného účinku kasační stížnosti dojde pouze k odložení vykonatelnosti správ- ního rozhodnutí do doby, než Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhod- ne. Stěžovatel tak po určitou dobu nebu- de muset doměřenou daň zaplatit, avšak bude k tomu povinen v případě neú- spěšnosti kasační stížnosti. Veřejný zájem na vybírání daní tak ohrožen není, neboť —a OOP 786 jejich výběr bude pouze odložen, a niko- li znemožněn; navíc nelze předem vy- loučit, že bude kasační stížnosti vyhově- no. Přiznání odkladného účinku se tak veřejného zájmu nedotkne a nebudou ani dotčena práva třetích osob. Jsou tedy naplněny i ostatní hmotněprávní podmín- ky. Nejvyšší správní soud proto neshledal důvod odepřít dobrodiní zákona a odklad- ný účinek kasační stížnosti přiznal. Musel se však současně zabývat otáz- kou dosahu povoleného odkladu vyko- natelnosti, tedy tím, zda přiměřené užití $ 73 odst. 2 až4s.ř.s.v řízení o kasační stížnosti znamená možnost pozastavit nejen účinek rozhodnutí krajského sou- du, ale vedle toho též možnost přímo (ij. nikoli zprostředkovaně pomocí pozasta- vení účinku rozhodnutí krajského sou- du) pozastavit účinek žalobou napade- ného správního rozhodnutí. Tento problém již byl řešen v usnesení tohoto soudu ze dne 2. 11. 2005, čj. 2 Afs 131/2005-38,“) kde bylo vysloveno, že při řešení této otázky je nutno v první řa- dě vyjít ze smyslu a účelu institutu od- kladného účinku žaloby či kasační stíž- nosti: Tímto institutem má být docíleno toho, aby ve správním soudnictví v říze- ních o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu, v nichž se přezkou- mávají pravomocná (a tedy zásadně vy- konatelná) správní rozhodnutí, bylo možno výjimečně docílit toho, aby po dobu přezkumu napadené správní roz- hodnutí nebylo vykonatelné, resp. neza- kládalo jiné právní následky. V určitých výjimečných situacích, jejichž materiál- ní podmínky definuje soudní řád správ- ní právě v ustanovení $ 73 odst. 2 in fine (tj. hrozba nenahraditelné újmy v přípa- dě okamžitého účinku rozhodnutí za současného zásadního nedotčení práv » Nepublikováno. třetích osob a neexistence rozporu s ve- řejným zájmem v případě opoždění účinku rozhodnutí), je totiž nutno „zmrazit“ stav věcí v době „před“ napa- deným správním rozhodnutím, protože pokud by mělo být provedeno (vykoná- no) a následně bylo v rámci soudního přezkumu shledáno nezákonným a zruše- no či byla vyslovena jeho nicotnost, vrátit stav věcí do podoby „před“ tímto nezá- konným či nicotným rozhodnutím by by- lo nemožné nebo neúměrně obtížné. Proto je nutné v těchto výjimečných situacích po dobu trvání přezkumného soudního řízení výkon či případně jiné právní následky napadeného správního rozhodnutí pozastavit, protože v opač- ném případě by samotné přezkumné ří- zení soudní ztratilo podstatnou část svého základního smyslu, jímž je nepo- chybně bránit tomu, aby právní poměry osob byly upraveny či ovlivněny nezá- konnými rozhodnutími veřejné správy; za těchto výjimečných situací je nutno dát přednost riziku opožděného účinku napadeného správního rozhodnutí (až po pro žalobce neúspěšně skončivším přezkumném soudním řízení) před rizi- kem spojeným s eventualitou účinků rozhodnutí, které může být následně zrušeno. Řízení o kasační stížnosti, jakkoli se z procesního hlediska jedná o řízení o mimořádném opravném pro- středku proti pravomocným rozhodnu- tím krajských soudů (v tomto smyslu je ovšem „mimořádným“ procesním insti- tutem i žaloba proti rozhodnutí správní- ho orgánu, neboť i tou se napadá pravo- mocné rozhodnutí) a jakkoli se v něm přezkoumává rozhodnutí krajského sou- du, a nikoli rozhodnutí správního orgá- nu, ovšem nelze než chápat jako součást systému prostředků ochrany subjektiv- 193 786 ních veřejných práv proti nezákonným rozhodnutím správních orgánů, který má mít komplexní, ve vztahu ke svému smyslu a účelu efektivní a vnitřně neroz- porné uspořádání a jehož fungování ne- má vést k absurdním důsledkům jsou- cím v rozporu s jeho smyslem a účelem; skutečným „ohniskem“ přezkumu zá- konnosti je totiž i v řízení o kasační stíž- nosti v posledku rozhodnutí správního orgánu napadené správní žalobou, tře- baže procesně se přezkoumává rozhod- nutí krajského soudu. A právě absurdní důsledky by v ně- kterých procesních konstelacích nastá- valy v případě, že by měl odkladný úči- nek kasační stížnosti působit pouze ve vztahu k napadenému rozhodnutí kraj- ského soudu a nemohl působit přímo i ve vztahu k rozhodnutí správního orgá- nu, které je, jak již bylo uvedeno, skuteč- ným „ohniskem“ přezkumné činnosti správního soudnictví: v případě, že by krajský soud žalobu žalobce proti roz- hodnutí správního orgánu, jež mu uklá- dá např. zaplatit určitou peněžitou část- ku státu, zamítl nebo odmítl a žalobce proti rozhodnutí krajského soudu podal kasační stížnost, nemohlo by úzké pojetí odkladných účinků kasační stížnosti (tj. pojetí, podle něhož odkladný účinek ka- sační stížnosti může působit pouze na napadené rozhodnutí krajského soudu a pouze „zprostředkovaně“, tj. prostřed- nictvím odložení účinků změny stavu věcí, která nastala rozhodnutím krajské- ho soudu) nikdy vést k odložení plateb- ní povinnosti žalobce (stěžovatele) po dobu řízení o kasační stížnosti, třebaže by tu jinak materiální podmínky odklad- ného účinku (tj. hrozba nenahraditelné újmy, zásadní nedotčení práv třetích osob a neexistence rozporu s veřejným zájmem) byly dány. Bylo by tomu tak proto, že při úzkém pojetí odkladného 194 účinku má jeho přiznání v řízení o ka- sační stížnosti vliv na správní rozhodnu- tí pouze tehdy, došlo-li rozhodnutím krajského soudu ke změně stavu věcí ve vztahu ke správnímu rozhodnutí (tj. ke zrušení správního rozhodnutí, vyslovení jeho nicotnosti, zmírnění sankce). Nedošlo-li rozhodnutím krajského soudu ve vztahu k napadenému správní- mu rozhodnutí ke změně stavu věcí (tj. došlo-li k zamítnutí či odmítnutí žaloby, takže správní rozhodnutí nebylo roz- hodnutím krajského soudu nijak dotče- no), odkladný účinek působící jen vůči rozhodnutí krajského soudu nemůže mít nikdy vliv na účinky rozhodnutí správního. Takový důsledek je nepřija- telný z důvodu výše již nastíněného, to- tiž proto, že by řízení o kasační stížnosti, třebaže jeho výsledek může často vést v posledku (byť zprostředkovaně cestou zavázání krajského soudu právním názo- rem Nejvyššího správního soudu) ke zrušení rozhodnutí správního orgánu - v těchto případech nikdy, ani za situace, kdy by materiální podmínky pro odlože- ní účinku správního rozhodnutí byly dá- ny, nemohlo vést k odložení účinků to- hoto správního rozhodnutí po dobu trvání řízení. Z uvedených důvodů je nutno úzké pojetí odkladného účinku odmítnout a přiklonit se k pojetí širšímu - odkladný účinek podle $ 107 s. ř. s. může tedy v ří- zení o kasační stížnosti být přiznán a pů- sobit nejen ve vztahu k přezkoumávané- mu rozhodnutí krajského soudu (či jeho části: nelze totiž pominout, že důvod pro odkladný účinek se může týkat jen ně- kterého z vícero výroků rozhodnutí kraj- ského soudu, např. v případě, že krajský soud v jednom řízení přezkoumává více- ro správních rozhodnutí současně), ale i přímo ve vztahu ke správnímu rozhod- “ nutí, k jehož přezkumu se dotyčné řízení před krajským soudem, v němž bylo kasační stížností napadené rozhodnutí vydáno, vedlo či vede (či k části tohoto rozhodnutí - i napadené správní roz- hodnutí může obsahovat vícero výroků, resp. stanovovat vícero různých povin- ností, přičemž jen ve vztahu k některým z nich bude důvodné přiznat kasační stížnosti odkladný účinek). Za této situace pak nutným důsled- kem uvedeného závěru je i nezbytnost vymezit v rozhodnutí Nejvyššího správ- ního soudu o odkladném účinku rozsah tohoto odkladného účinku, tj. zda se vztahuje 1) pouze na rozhodnutí kraj- ského soudu či jeho část nebo 2) pouze na správní rozhodnutí, k jehož přezku- mu se dotyčné řízení před krajským sou- dem, v němž bylo kasační stížností napa- dené rozhodnutí vydáno, vedlo nebo vede či na část tohoto správního rozhod- nutí, anebo konečně 3) ve vztahu k soud- nímu i správnímu rozhodnutí (či k jejich částem) současně. V daném případě přiznání odkladného účinku musí spočívat ve vyloučení hrozby výkonu dodatečného platebního výměru, neboť ten je jediným vykonatelným rozhod- nutím, jehož výkon by mohl stěžovatele ohrozit. Je třeba vycházet z toho, že odvolání proti tomuto výměru podle $ 48 odst. 1 záko- na č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nemá odkladný účinek (tudíž zamítavé roz- hodnutí žalovaného má vliv jen na jeho práv- ní moc, a nikoliv na jeho vykonatelnost), stej- ně tak ze zákona nemá odkladný účinek ani žaloba podaná proti odvolacímu rozhodnutí žalovaného ($ 73 odst. 1 s.ř s.), navíc o ní by- lo pravomocně rozhodnuto. Proto soud vymezil rozsah odkladné- ho účinku tak, že jeho přiznáním se pozastavují až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem účinky roz- hodnutí Finančního úřadu pro Prahu 4 ze dne 27. 1. 2003 ve spojení s rozhod- nutím žalovaného ze dne 2. 10. 2003, Ve vztahu k rozhodnutí městského soudu nebylo v tomto případě důvodu kasační stížnosti odkladný účinek přiznával. 787 Řízení před soudem: nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů k $ 103 odst. I písm. d) soudního řádu správního Opomene-li krajský soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu přezkoumat jednu ze žalobních námitek, je jeho rozhodnutí, jímž žalobu zamítl, nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů [$ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].
Společnost s ručením omezeným F. proti Finančnímu ředitelství pro hl. m. Pra-
atek skutkových zjištění, neboť daň byla stanovena podle pomůcek v důsledku nesplnění důkazní povinnosti stěžovatele. Nebyly tak naplněny podmínky § 103 odst. 1 písm. a), b) s. ř. s.
Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji podle § 110 odst. 1 s. ř. s., poslední věty, zamítl.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1, 2 (§ 120) s. ř. s., když stěžovatel ve věci úspěšný nebyl a žalovanému náklady řízení nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. března 2006
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu