Bylo-li podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmě- tem, učiněno elektronicky bez elektronického podpisu, musí být do tří dnů potvr- zeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží ($ 37 odst. 2 s. ř. s.). Pojem „originál“ v sobě zahrnuje ne- jen původní vyhotovení v listinné podobě, nýbrž i původní vyhotovení elektronic- kého podání s elektronickým podpisem splňujícím požadavky zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.
Bylo-li podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmě- tem, učiněno elektronicky bez elektronického podpisu, musí být do tří dnů potvr- zeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží ($ 37 odst. 2 s. ř. s.). Pojem „originál“ v sobě zahrnuje ne- jen původní vyhotovení v listinné podobě, nýbrž i původní vyhotovení elektronic- kého podání s elektronickým podpisem splňujícím požadavky zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.
Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval, zda by byla žaloba podána včas, i kdyby elek- tronické podání doručené soudu dne 6. 12. 2004 neobsahovalo elektronický podpis v sou- ladu se zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronic- kém podpisu a o změně některých dalších zá- konů (zákon o elektronickém podpisu). C.) Na okraj nutno přesto pro účely další- ho výkladu v souvislosti s dále citovaným ná- lezem Ústavního soudu poznamenat, že obsa- hově obdobné ustanovení $ 42 odst. 1 věta prvá o. s. ř. zní: „Podání je možno učinit pí- semně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky nebo telefaxem.“ Ústa- novení $ 42 odst. 3 o. s. ř. zní: „Podání obsa- hující návrh ve věci samé učiněné telegrafic- ky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné podání učiněno telefaxem nebo v elektronické podobě, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží“ Z obsahu $ 42 občanského soudního řádu vy- plývá možnost učinit podání v elektronické podobě a toto podání pak do tří dnů doplnit předložením jeho originálu. 384 Z obsahu správního spisu vyplývá, že dvouměsíční zákonná lhůta podle $ 72 odst. 1 s. ř. s. k podání žaloby proti správnímu roz- hodnutí počala podle $ 40 odst. 1 s. ř. s. běžet vúterý 7. 10. 2004 a posledním dnem této zá- konné lhůty bylo úterý 7. 12. 2004. Pokud by žaloba podaná v elektronické podobě dne 6. 12. 2004 byla stěžovatelem v souladu s $ 42 odst. 3 o.s. ř. doplněna podáním originálu ža- loby, a to ve Ihůtě 3 dnů po podání elektro- nickou cestou, musel by soud k elektronické- mu podání žaloby přihlížet a dospět k závěru, že toto elektronické podání bylo učiněno v zákonné lhůtě z hlediska $ 72 odst. 1 s. ř. s. Městský soud v odůvodnění napadaného usnesení uvedl, že předmětné podání neob- sahovalo elektronický podpis a zároveň ani nebylo potvrzeno písemným podáním shod- ného obsahu a nebyl předložen jeho originál, podání stěžovatele ze dne 9. 12. 2004 podle soudu není písemným podáním, ani není ori- ginálem podání ze dne 6. 12. 2004. Soud dospěl k závěru, že originál tohoto podání (elektronicky bez elektronického podpisu) v písemné formě neexistuje, a nelze jej tak předkládat soudu. S tímto právním názorem se však Nejvyšší správní soud neztotožňuje. Ustanovení $ 37 odst. 2 s. ř. s. (ostatně ani obdobné ustanové- ní $ 42 odst. 3 o. s. ř.) totiž nespecifikuje po- jem originál a především nestanoví, že jeho i existence je možná pouze v písemné formě v listinné podobě. Pojem „originál“ v případě datových zpráv v české právní úpravě není definován. Absence obecné právní úpravy pojmů „originál“, „zaručená elektronická ko- pie“ či „notářská činnost v elektronické for- mě“ byla již kritizována v odborné literatuře (srov. Právní úprava elektronické komunika- ce v České republice, Mgr. Zbyněk Loebl, LLM, Central European Advisory Group - Oddělení práva elektronických komunikací, měsíčník Právo a praxe ICT, říjen 2004/7, do- stupný na www.ceag.cz). Lze konstatovat, že z právní úpravy není zcela zřejmé, co to je „originál“ elektronické- ho podání, Elektronické podání může být vy- hotoveno následně po vyhotovení listinného podání (postupem, kdy je „naskenováno“ lis- tinné podání do elektronické verze obrázku), v tomto případě je „originálem“ původní lis- tinné podání. Ovšem elektronické podání může být vyhotoveno například také přímým vepsáním textu podání do těla e-mailu nebo do jeho přílohy např. ve formátu M$ Word, Open- Office Writer, PDF, aj. V tomto případě „pouze“ neexistuje „originál“ v listinné podobě; podle názoru Nejvyššího správního soudu z toho však nelze dovodit, že vůbec neexistuje či ne- může existovat originál tohoto dokumentu. Objektivně-teleologickým výkladem, je- hož úlohou je vystihnout smysl a účel právní normy v souvislosti s potřebami společnosti v aktuální situaci, v níž se má norma realizo- vat (v současnosti nelze přehlédnout přede- vším rychlý vývoj informačních technologií, který kromě jiného nabízí větší efektivitu veřej- né správy, rychlejší komunikaci veřejné správy s občany, finanční úspory atd.), lze dojít k závě- ru, že pojem „originál“ v sobě zahrnuje nejen původní vyhotovení v listinné podobě, nýbrž i původní vyhotovení elektronického podání s elektronickým podpisem splňujícím poža- davky zákona o elektronickém podpisu. V souvislosti s výkladem $ 42 odst. 3 0. s. ř. posuzoval Ústavní soud přípustnost elektro- nického podání s elektronickým podpisem v nálezu ze dne 24. 4. 2006, sp. zn. IV. ÚS 319/05. Z hlediska historicko-teleologického výkladu vycházel z důvodové zprávy k záko- nu o elektronickém podpisu (III. volební ob- dobí Poslanecké sněmovny, 1999, tisk 415/0), kde je v oddíle věnovaném odůvodnění hlav- ních principů návrhu zákona uvedeno, že hlavním principem navrhovaného zákona je zajistit, Že datové zprávy nesmí být diskrimi- novány, tj. že nesmí existovat rozpor v zachá- zení mezi datovými zprávami a dokumenty na papíře. I objektivně-teleologickým výkla- dem dospěl k závěru, že cílem právní úpravy je usnadnit doručování podání prostřednic- tvím elektronické komunikace tak, aby byla v co největší míře zajištěna rovnost elektro- nických podání s podáními v písemné podo- bě na papíře. Tyto závěry lze vztáhnout i k vý- kladu pojmu „originál“. Z komparativního hlediska interpretace pojmu „originál“ lze poukázat na skutečnost, že v mnoha státech (např. USA, Francie, Velká Británie, Rakousko, Švédsko aj.) vychází právní úprava výše uvedených pojmů z tzv. vzorových zákonů UNCITRAL, konkrétně z UNCFTRAL Model Law on Electronic Commerce z roku 1996 a z Model Law on Electronic Signatures with Guide to Enactment 2001 Gwww.uncit- ral.org). Pojem „originál“ je zde definován ni- koliv ve vztahu k formě, v jaké byl příslušný dokument původně pořízen, ale ve vztahu k integritě obsahu příslušného dokumentu (srov. Právní úprava elektronické komunika- ce v České republice, Mgr. Zbyněk Loebl, LLM, Central Europcan Advisory Group - Oddělení práva elektronických komunikací, měsíčník Právo a praxe ICT, říjen 2004/7, do- stupný na www.ceag.cz). Ustanovení soudního řádu správního a zákona o elektronickém podpisu upravující doručování jsou ve smyslu čl. 36 odst. 1 4 2 Listiny základních práv a svobod stanoveným postupem, kterým je možno domáhat se u ne- závislého a nestranného soudu svých práv. Tato právní úprava je konkretizací kautel prá- va na soudní ochranu, zejména práva na pří- stup k soudu, a je způsobilá za dodržení im- perativu ústavně konformní interpretace působit k ochraně základních práv a svobod. Přílišný formalismus spočívající v uplatňová- ní výkladu právní normy nerespektující účel tohoto institutu by byl v extrémním rozporu s principy spravedlnosti a založil by porušení základních práv a svobod (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2006, sp. zn. IV. ÚS 110/06, www.judikatura.cz, nebo nález téhož soudu ze dne 8. 7. 1999, sp. zn. III. ÚS 224/98, Sb. n. u. ÚS, svazek č. 15, nález č. 98, str. 17). Z výše uvedených důvodů lze uzavřít, že ikdyby předmětné podání, jak bylo odesláno, neobsahovalo elektronický podpis, bylo záro- veň potvrzeno předložením elektronického originálu podání stěžovatele ze dne 6. 12. 2004. Žaloba podaná v elektronické podobě dne 6. 12. 2004 byla stěžovatelem v souladu s $ 37 odst. 2 s. ř. s. řádně doplněna podáním originálu žaloby, a to ve lhůtě 3 dnů po podá- ní elektronickou cestou, soud proto pochy- bil, pokud k elektronickému podání žaloby 385 1143 nepřihlížel a dospěl k závěru, že stěžovatel podal řádně žalobu až 9. 12. 2004, a tudíž opožděně. C.) Nejvyšší správní soud naopak nepři- svědčil argumentaci stěžovatele, pokud tvrdí, že není důvodu, proč při odstraňování vady spočívající v absenci elektronického podpisu postupovat odlišně oproti chybějícímu pod- pisu na písemném podání. Danou situaci to- tiž přímo upravuje $ 37 odst. 2 s. ř. s., když sta- noví, že podání učiněné v jiné formě musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží, Elek- tronické podání bez elektronického podpisu představuje podání učiněné v jiné formě, a je tedy třeba postupovat podle této výslovné právní úpravy. 1143 Řízení před soudem: nepřijatelnost kasační stížnosti k $ 104a soudního řádu správního Kasační stížnost může být ve smyslu $ 104a s. ř. s. přijatelná i v případě, že je po- dána Ministerstvem vnitra z důvodu zásadního pochybení krajského soudu, které bude spočívat v tom, že krajský soud hrubě pochybil při výkladu hmotného či pro- cesního práva, případně že nerespektoval ustálenou a jasnou soudní judikaturu.
Akciová společnost B. proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o daň z při-
ř. s.
Městský soud v odůvodnění napadaného usnesení uvedl, že předmětné podání neobsahovalo elektronický podpis a zároveň ani nebylo potvrzeno písemným podáním shodného obsahu a nebyl předložen jeho originál, podání stěžovatele ze dne 9. 12. 2004 podle soudu není písemným podáním, ani není originálem podání ze dne 6. 12. 2004. Soud dospěl k závěru, že originál tohoto podání (elektronicky bez elektronického podpisu) v písemné formě neexistuje, a nelze jej tak překládat soudu.
S tímto právním názorem se však Nejvyšší správní soud neztotožňuje. Ustanovení § 37 odst. 2 s. ř. s. (ostatně ani obdobné ustanovení § 42 odst. 3 občanského soudního řádu) totiž nespecifikuje pojem originál a především nestanoví, že jeho existence je možná pouze v písemné formě v listinné podobě. Pojem „originál“ v případě datových zpráv v české právní úpravě není definován. Absence obecné právní úpravy pojmů „originál“, „zaručená elektronická kopie“ či „notářská činnost v elektronické formě“ byla již kritizována v odborné literatuře (srov. Právní úprava elektronické komunikace v České republice, Mgr. Zbyněk Loebl, LLM, Central European Advisory Group - Oddělení práva elektronických komunikací, měsíčník Právo a praxe ICT, říjen 2004/7, dostupný na www.ceag.cz).
Lze konstatovat, že z právní úpravy není zcela zřejmé, co to je „originál“ elektronického podání. Elektronické podání může být vyhotoveno následně po vyhotovení listinného podání (postupem, kdy je „naskenováno“ listinné podání do elektronické verze obrázku), v tomto případě je „originálem“ původní listinné podání. Ovšem elektronické podání může být vyhotoveno například také přímým vepsáním textu podání do těla e-mailu nebo do jeho přílohy např. ve formátu MS Word, OpenOffice Writer, PDF, aj. V tomto případě „pouze“ neexistuje „originál“ v listinné podobě, podle názoru Nejvyššího správního soudu, z toho však nelze dovodit, že vůbec neexistuje či nemůže existovat originál tohoto dokumentu.
Objektivně-teleologickým výkladem, jehož úlohou je vystihnout smysl a účel právní normy v souvislosti s potřebami společnosti v aktuální situaci, v níž se má norma realizovat (v současnosti nelze přehlédnout především rychlý vývoj informačních technologií, který kromě jiného nabízí větší efektivitu veřejné správy, rychlejší komunikaci veřejné správy s občany, finanční úspory atd.), lze dojít k závěru, že pojem „originál“ v sobě zahrnuje nejen původní vyhotovení v listinné podobě, nýbrž i původní vyhotovení elektronického podání s elektronickým podpisem splňující požadavky zákona o elektronickém podpisu.
V souvislosti s výkladem § 42 odst. 3 občanského soudního řádu posuzoval Ústavní soud přípustnost elektronického podání s elektronickým podpisem v nálezu ze dne 24. 4. 2006, sp. zn. IV. ÚS 319/05. Z hlediska historicko-teleologického výkladu vycházel z důvodové zprávy k zákonu o elektronickém podpisu (III. volební období Poslanecké sněmovny, 1999, tisk 415/0), kde je v oddíle věnovaném odůvodnění hlavních principů návrhu zákona uvedeno, že hlavním principem navrhovaného zákona je zajistit, že datové zprávy nesmí být diskriminovány, tj. že nesmí existovat rozpor v zacházení mezi datovými zprávami a dokumenty na papíře. I objektivně-teleologickým výkladem dospěl k závěru, že cílem právní úpravy je usnadnit doručování podání prostřednictvím elektronické komunikace tak, aby byla v co největší míře zajištěna rovnost elektronických podání s podáními v písemné podobě na papíře. Tyto závěry lze vztáhnout i k výkladu pojmu „originál“.
Z komparativního hlediska interpretace pojmu „originál“ lze poukázat na skutečnost, že v mnoha státech (např. USA, Francie, Velká Británie, Rakousko, Švédsko aj.) vychází právní úprava výše uvedených pojmů z tzv. vzorových zákonů UNCITRAL, konkrétně z UNCITRAL Model Law on Electronic Commerce z roku 1996 a z Model Law on Electronic Signatures with Guide to Enactment 2001 (www.uncitral.org). Pojem „originál“ je zde definován nikoliv ve vztahu k formě, v jaké byl příslušný dokument původně pořízen, ale ve vztahu k integritě obsahu příslušného dokumentu (srov. Právní úprava elektronické komunikace v České republice, Mgr. Zbyněk Loebl, LLM, Central European Advisory Group - Oddělení práva elektronických komunikací, měsíčník Právo a praxe ICT, říjen 2004/7, dostupný na www.ceag.cz).
Ustanovení soudního řádu správního a zákona o elektronickém podpisu upravující doručování jsou ve smyslu čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod stanoveným postupem, kterým je možno domáhat se u nezávislého a nestranného soudu svých práv. Tato právní úprava je konkretizací kautel práva na soudní ochranu, zejména práva na přístup k soudu, a je způsobilá za dodržení imperativu ústavně konformní interpretace působit k ochraně základních práv a svobod. Přílišný formalismus spočívající v uplatňování výkladu právní normy nerespektující účel tohoto institutu by byl v extrémním rozporu s principy spravedlnosti a založil by porušení základních práv a svobod (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2006, sp. zn. IV. ÚS 110/06, www.judikatura.cz, nebo nález téhož soudu ze dne 8. 7. 1999, sp. zn. III. ÚS 224/98, Sb.n.u.ÚS, svazek č. 15, nález č. 98, str. 17).
Z výše uvedených důvodů lze uzavřít, že i kdyby předmětné podání, jak bylo odesláno, neobsahovalo elektronický podpis, bylo zároveň potvrzeno předložením
elektronického – originálu podání stěžovatele ze dne 6. 12. 2004. Žaloba podaná v elektronické podobě dne 6. 12. 2004 byla stěžovatelem v souladu s § 37 odst. 2 s. ř. s. řádně doplněna podáním originálu žaloby, a to ve lhůtě 3 dnů po podání elektronickou cestou, soud proto pochybil, pokud k elektronickému podání žaloby nepřihlížel a dospěl k závěru, že stěžovatel podal řádně žalobu až 9. 12. 2004, a tudíž opožděně.
Nejvyšší správní soud se proto dále nezabýval námitkami ohledně nesprávného zjištění skutkového stavu, tj. zda prvé podání správní žaloby v elektronické podobě obsahovalo či neobsahovalo řádný elektronický podpis. Vzhledem k výše uvedenému by toto nemělo žádný vliv na posouzení právní podstaty daného sporu. Z elektronické komunikace mezi soudem a zástupcem stěžovatele však lze předpokládat, že šlo pouze o řešení technických problémů ze strany soudu. Z přiloženého tiskového výstupu datové zprávy vyplývá, že součástí datové zprávy odeslané dne 4. 12. 2004 byl řádný elektronický podpis, což je pro posouzení věci kardinální.
Nejvyšší správní soud naopak nepřisvědčil argumentaci stěžovatele, pokud tvrdí, že není důvodu, proč při odstraňování vady spočívající v absenci elektronického podpisu postupovat odlišně oproti chybějícímu podpisu na písemném podání. Danou situaci totiž přímo upravuje § 37 odst. 2 s. ř. s., když stanoví, že podání učiněné v jiné formě musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží. Elektronické podání bez elektronického podpisu představuje podání učiněné v jiné formě, a je tedy třeba postupovat podle této výslovné právní úpravy.
VI.
Nejvyšší správní soud za těchto okolností konstatuje, že shledal důvod pro zrušení napadeného usnesení městského soudu podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Proto Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než rozhodnutí městského soudu zrušit a vrátit mu věc k dalšímu řízení (§ 110 s. ř. s.). V dalším řízení se městský soud zaměří na nápravu vytýkaného pochybení, tedy věc meritorně projedná ve smyslu žalobních bodů.
VII.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti městský soud pojedná v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 2 s. ř. s.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. ledna 2007
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu