řád“) k zákonu č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovi- tostem I. Povinnost platit daň z převodu nemovitostí podle $ 9 odst. 1 písm. a) věty první zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, nastane jen tehdy, převede-li se nebo přejde-li sku- tečně vlastnické právo k nemovitosti z jedné osoby na druhou. Závěr správ- ce daně o tom, kdo je vlastníkem, proto nemůže být podložen pouze úda- jem zapsaným v evidenci katastru nemovitostí, pokud v době jeho rozhodování probíhá řízení o určení vlastnického práva k nemovitosti. II. Namítá-li poplatník daně z převodu nemovitostí nebo jeho ručitel [$ 8 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí], že k převodu nebo přechodu vlastnického prá- va k nemovitosti ve skutečnosti vůbec nedošlo, a neřešilli tuto otázku katast- rální úřad ve vkladovém řízení podle zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlast- nických a jiných věcných práv k nemovitostem, musí si otázku, zda k převodu nebo přechodu vlastnického práva došlo, posoudit správce daně sám jako předběžnou otázku ($ 28 zákona ČNR č, 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). 1028
řád“) k zákonu č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovi- tostem I. Povinnost platit daň z převodu nemovitostí podle $ 9 odst. 1 písm. a) věty první zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, nastane jen tehdy, převede-li se nebo přejde-li sku- tečně vlastnické právo k nemovitosti z jedné osoby na druhou. Závěr správ- ce daně o tom, kdo je vlastníkem, proto nemůže být podložen pouze úda- jem zapsaným v evidenci katastru nemovitostí, pokud v době jeho rozhodování probíhá řízení o určení vlastnického práva k nemovitosti. II. Namítá-li poplatník daně z převodu nemovitostí nebo jeho ručitel [$ 8 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí], že k převodu nebo přechodu vlastnického prá- va k nemovitosti ve skutečnosti vůbec nedošlo, a neřešilli tuto otázku katast- rální úřad ve vkladovém řízení podle zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlast- nických a jiných věcných práv k nemovitostem, musí si otázku, zda k převodu nebo přechodu vlastnického práva došlo, posoudit správce daně sám jako předběžnou otázku ($ 28 zákona ČNR č, 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). 1028
Podle $ 9 odst. 1 písm. a) věty první zákona č. 357/1992 Sb., ve znění účin- ném ke dni vydání žalobou napadeného správního rozhodnutí žalovaného ($ 75 odst. 1 s. ř. s.), který se užije na posuzova- ný případ, je předmětem daně z převodu nemovitostí úplatný převod nebo pře- chod vlastnictví k nemovitostem. Podle odst. 2 téhož paragrafu pak platí, že před- mětem daně z převodu nemovitostí je rovněž úplatný převod vlastnictví k ne- movitostem v případech, kdy dojde ná- sledně k odstoupení od smlouvy a smlou- va se tímto od počátku ruší. Z uvedených ustanovení zákona č. 357/1992 Sb. jasně vyplývá, že předmětem daně je zde doko- naný a právně perfektní převod nebo pře- chod vlastnického práva k nemovitosti; jinými slovy, povinnost platit daň z převo- 1030 du nemovitostí nastane jen tehdy, převe- de-li se nebo přejde-li skutečně vlastnické právo k nemovitosti z jedné osoby na dru- hou. Jen za splnění této podmínky se pů- vodní vlastník [v terminologii $ 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb. převod- ce] stane poplatníkem daně a nový vlast- ník (v terminologii $ 8 odst. 1 písm. a) zá- kona č. 357/1992 Sb. nabyvatel] ručitelem. Tv případě upraveném v $ 9 odst. 2 záko- na č. 357/1992 Sb. platí, že podmínkou vzniku daňové povinnosti je převod vlast- nického práva, který je teprve následně, po odpadnutí závazkověprávního právní- ho úkonu (kupní smlouvy), anulován a vrácen do stavu před provedením pře- vodu vlastnického práva. A contrario te- dy platí, že daňová povinnost nevznikne, nedojde-li vůbec k převodu či přechodu vlastnického práva. Zákon č. 357/1992 Sb. neobsahuje sa- mostatnou úpravu posuzování přecho- du vlastnického práva k nemovitostem pro účely daně z převodu nemovitostí, takže nutno mít za to, že i zde platí pro posuzování této otázky předpisy práva občanského. V první řadě je použitelné ustanovení $ 133 odst. 2 občanského zá- koníku, podle něhož převádí-li se nemo- vitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovi- tostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Na toto ustanovení pak navazují příslušná usta- novení zákona č. 265/1992 Sb. Nelze však pominout, že ne vždy musí být zá- pis vkladu do katastru v souladu se sku- tečným stavem věcí; zákon č. 265/1992 Sb. na to bere ohled ve svém $ 11, který stanovuje, že ten, kdo vychází ze zápisu v katastru učiněného po 1. lednu 1993, je v dobré víře, že stav katastru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vě- dět, že stav zápisů v katastru neodpovídá skutečnosti. Zápis v katastru může být v rozporu se skutečným stavem věcí ohledně vlastnického práva k nemovi- tosti právě kupříkladu z důvodu absolut- ní neplatnosti právního úkonu, který měl být právním podkladem převodu vlastnického práva (viz zejm. $ 37 až $ 40 občanského zákoníku); v takovém přípa- dě věcněprávní účinky právního úkonu vůbec nikdy nenastanou, třebaže v rám- ci vkladového řízení tato skutečnost ne- musí být zjištěna, a nemůže tedy ani do- jít ke změně v osobě vlastníka, jakkoli v katastru nemovitostí bude vklad vlast- nického práva pro tohoto vlastníka ve vkladovém řízení proveden. Nedojde-li ve skutečnosti k převodu vlastnictví k nemovitosti, nemohou být splněny ani předpoklady pro vznik po- vinnosti platit daň z převodu nemovitos- tí, neboť ty zákon č. 357/1992 Sb. ve svém $ 9 odst. 1 písm. a) větě první váže - jak již shora uvedeno - na skutečnost úplat- ného převodu nebo přechodu vlastnictví. Otázka, zda došlo k převodu vlastnic- kého práva (tedy také, zda právní úkon, který měl být podkladem převodu, je platný), je tedy klíčová pro posouzení, zda určitou osobu stíhá povinnost platit daň z převodu nemovitostí a jinou osobu případná k této povinnosti se vztahující povinnost ručitelská. Zpravidla posouze- ní této otázky nebude činit obtíže, neboť ji posuzoval jiný orgán, a sice katastrální úřad v rámci vkladového řízení. Objeví-li se však v rámci daňového řízení pochyb- nost, zda vůbec k převodu vlastnického práva došlo, nemůže správní orgán tuto skutečnost přejít pouhým konstatová- ním, že ve vkladovém řízení příslušný or- gán určitým způsobem rozhodl a že toto rozhodnutí je pro správní orgán v daňo- vém řízení za každých okolností závazné. Jestliže žalobce v daňovém řízení před odvolacím orgánem namítal, že možná není a nikdy nebyl vlastníkem nemovitos- tí, jejichž převod měl být předmětem da- ně z převodu nemovitostí, neboť smlou- va, která měla být závazkověprávním podkladem převodu vlastnického práva, je absolutně neplatná, měl se správní or- gán touto námitkou věcně zabývat a vy- pořádat se s ní. Poukaz žalovaného na to, že je s ohledem na $ 28 odst. 1 daňového řádu vázán rozhodnutím katastrálního úřadu ve vkladovém řízení o předběžné otázce převodu vlastnického práva, je chybný, neboť pomíjí skutečnost, že po vydání tohoto rozhodnutí se objevily no- vé skutečnosti, které katastrální úřad v rámci vkladového řízení ani vůbec ne- zkoumal, neboť mu nebyly známy. Předběžnou otázkou je podle nauky správního a finančního práva taková otázka, jejíž řešení nepřísluší orgánu, který ve věci rozhoduje, ale o které je nutno si učinit úsudek, aby vůbec ve vě- ci mohlo být rozhodnuto. Podle někte- rých názorů je předběžnou otázkou kaž- dá otázka, jež se neřeší v řízení, o které jde, ale o které je nutno si učinit úsudek, aby vůbec ve věci mohlo být (nějak) roz- hodnuto (Kindl - Telecký - Válková: Zá- kon o správě daní a poplatků. Komentář. C. H. Beck, Praha 2002, str. 199). Ohled- ně vázanosti správního orgánu rozhod- nutími jiných správních nebo soudních orgánů platí v daňovém řízení ustanove- ní $ 28 daňového řádu. Vyskytne-li se po- dle odst. 1 tohoto ustanovení v řízení otázka, o které již pravomocně rozhodl příslušný orgán, je správce daně tako- vým rozhodnutím vázán. Jinak si může správce daně o takové otázce učinit úsu- dek nebo dát příslušnému orgánu pod- nět k zahájení řízení. Správce daně si ne- může jako o předběžné otázce učinit úsudek o tom, zda a kým byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo o osobním stavu občana. 1031 980 Správní orgán rozhodoval o doměře- ní daně v situaci, kdy zde sice existovalo rozhodnutí katastrálního úřadu o vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobce, kdy však zároveň žalobce zpochybnil, že vůbec k převodu vlastnického práva na jeho osobu došlo, neboť právní úkon, který měl být podkladem převodu vlast- nictví, je podle žalobce možná neplatný. O této žalobcem namítané skutečnosti žádné rozhodnutí příslušného orgánu k dispozici nebylo (v občanském soud- ním řízení bylo ve věci žaloby o určení vlastnického práva žalobce pana Š. proti žalované společnosti s ručením omeze- ným P., kde byla namítána absolutní ne- platnost kupní smlouvy na nemovitosti, sice rozhodnuto zamítavě, avšak nikoli pravomocně, rozsudkem | Městského soudu v Brně ze dne 14. 6. 1999), O před- běžné otázce si proto měl správní orgán učinit úsudek sám, v intencích $ 28 odst. 1 daňového řádu, a své úvahy ohledně posouzení předběžné otázky měl odůvodnit. Pokud tak neučinil, po- rušil jednu ze základních zásad daňové- ho řízení vyjádřenou v $ 2 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., neboť se s tvrzeními ža- lobce a jím navrhovanými důkazy nevy- pořádal. Při rozhodování nepřihlédl ke všemu, co v daňovém řízení vyšlo najevo, a námitky žalobce v podstatě pominul. Pokud krajský soud zrušil rozhodnutí žalovaného pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhod- nutí [$ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], postu- poval zcela správně. Nejvyšší správní soud proto nedůvodnou kasační stížnost zamítl ($ 110 odst. 1 věta druhá s. f. s.). 980 Zemědělství: „podnikatel s chmelem“ k $ 4 odst. 1, 2 zákona č. 97/1996 Sb.,o ochraně chmele, ve znění zákona č. 68/2000 Sb.“ k $ 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústřed- ním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském) Pokud vznikne spor mezi dvěma podnikateli s chmelem © tom, kdo z nich má být zapsán do evidence chmelnic ($ 4 odst. 1 a 2 zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele), musí správní orgán posoudit, který z těchto dvou pod- nikatelů splňuje definici „podnikatel s chmelem“. Takové rozhodnutí nijak neupravuje vzájemné vztahy mezi těmito dvěma podnikateli ve smyslu sou- kromoprávním, ale pouze určuje, který z podnikatelů bude v evidenci chmelnic zapsán.
Společnost s ručením omezeným P. proti Finančnímu ředitelství v Brně o daň z převodu nemovitostí, o kasační stížnosti žalovaného.