2 Afs 95/2022- 25 - text
2 Afs 95/2022 – 26 pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: REMKO s.r.o., se sídlem Veverkova 494/35, Praha 7, zastoupené JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem se sídlem Sokolovská 49/5, Praha 8, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2021, č. j. 11758 9/2021
900000-314, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2022, č. j. 9 Af 2/2022 – 30,
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2022, č. j. 9 Af 2/2022 – 30, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
I. Vymezení věci
[1] Usnesením Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) ze dne 30. 3. 2022, č. j. 9 Af 2/2022 – 30 (dále jen „napadené usnesení“), bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno řízení zahájené žalobou podanou žalobkyní proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2021, č. j. 11758-9/2021-900000-314, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí vydané Celním úřadem pro hlavní město Prahu dne 9. 9. 2020, č. j. 645093/2020-510000-32.1, kterým byl žalobkyni vyměřen nulový nárok na vrácení daně z minerálních olejů za zdaňovací období květen 2018.
II. Kasační stížnost žalobkyně a vyjádření městského soudu
[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti usnesení městského soudu podala kasační stížnost, ve které navrhla napadený napadené usnesení zrušit a věc vrátit městskému soudu k dalšímu řízení.
[3] Stěžovatelka namítá nezákonnost rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu, že soudní poplatek na základě výzvy, která jí byla doručena dne 24. 1. 2022, obratem (ještě téhož dne) dle instrukcí soudu uhradila. Výzvou stanovená lhůta uplynula až dne 8. 2. 2022. Z tohoto důvodu se stěžovatelka domnívá, že se jedná o administrativní pochybení městského soudu a její úhrada nebyla správně zaevidována. Protože úhrada soudního poplatku žalobkyní byla řádná a včasná, nebylo důvodné předmětné soudní řízení zastavovat.
[4] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
[5] Městský soud k žádosti Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2022 sdělil, že soudní poplatek byl skutečně uhrazen 25. 1. 2022; na základě omylu soudní účtárny byl přiřazen k věci sp. zn. 3 Af 2/2022. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[6] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení. Zjistil, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, vůči němuž je přípustná ve smyslu § 102 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), stěžovatelka je v řízení zastoupena advokátem dle § 105 odst. 2 s. ř. s. a jsou naplněny i obsahové náležitosti stížnosti dle § 106 s. ř. s. Nejvyšší správní soud zkoumal důvodnost kasační stížnosti v souladu s § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu a přípustně uplatněných důvodů. Stěžovatelka namítá nezákonnost rozhodnutí o zastavení řízení dle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
[7] Kasační stížnost je důvodná.
[8] Ze spisu vyplynulo, že dne 11. 1. 2022 podala stěžovatelka prostřednictvím datové schránky svého zástupce žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2021, č. j. 11758
9/2021-900000-314, k Městskému soudu v Praze. S podáním žaloby nebyl uhrazen soudní poplatek. Na čísle listu 23 soudního spisu je založena výzva k úhradě soudního poplatku ve výši 3 000 Kč ve lhůtě do 15 dnů; dle doručenky na čísle listu 24 byla stěžovatelce doručena dne 24. 1. 2022; lhůta pro zaplacení soudního poplatku tak uplynula 8. 2. 2022 (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 4. 2008, č. j. 5 Afs 1/2007 – 172).
[9] Městský soud dotazem na soudní účtárnu dne 11. 2. 2022 (číslo listu 28) zjistil, že soudní poplatek nebyl ke dni 9. 2. 2022 uhrazen. Proto usnesením ze dne 30. 3. 2022, doručeným stěžovatelce 31. 3. 2022, řízení zastavil.
[10] Stěžovatelka ke kasační stížnosti přiložila potvrzení o úhradě soudního poplatku dle výzvy městského soudu. K objasnění situace si Nejvyšší správní soud vyžádal vyjádření městského soudu. Ten ve svém vyjádření ze dne 26. 5. 2022 potvrdil, že došlo k omylu a stěžovatelka soudní poplatek řádně (dne 25. 1. 2022) uhradila. Městský soud proto pochybil, pokud řízení zastavil, neboť marné uplynutí lhůty určené soudem k zaplacení soudního poplatku je jedním ze zákonných předpokladů zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ač splatnost nastává už okamžikem podání žaloby (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2016, č. j. 8 As 54/2016 – 71).
IV. Závěr a náklady řízení
[11] S odkazem na shora uvedené Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost stěžovatelky proti usnesení městského soudu je důvodná, a proto napadené rozhodnutí podle § 110 odst. 1 věta prvá před středníkem s. ř. s. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[12] Podle § 110 odst. 4 s. ř. s., zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí městského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je městský soud vázán právním názorem vysloveným ve zrušujícím rozhodnutí.
[13] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 31. května 2022
JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu