k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb. Žalobou proti nečinnosti správního orgánu podle $ 79 s. ř. s. se nelze do- máhat provedení záznamu ($ 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem) spočívajícího ve vý- mazu zástavního práva v katastru nemovitostí.
k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb. Žalobou proti nečinnosti správního orgánu podle $ 79 s. ř. s. se nelze do- máhat provedení záznamu ($ 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem) spočívajícího ve vý- mazu zástavního práva v katastru nemovitostí.
Žaloba v dané věci byla podána na „odstranění zásahu spočívajícího v ne- činnosti správního orgánu“, v textu žalo- by je pak odkazováno na ustanovení $ 79 i $ 82s. ř. s. Žalobní petit, jímž je soud při svém rozhodování vázán, pak v souladu s věcnou žalobní argumentací požaduje, aby soud zakázal žalovanému pokračo- vat v nečinnosti a uložil mu povinnost provést záznam o zániku zástavního prá- va. I při formulaci petitu neodpovídající- ho zákonu je jednoznačné, že směřuje proti nečinnosti žalovaného (a tomu od- povídá i žalobní argumentace). Tak také krajský soud žalobu posoudil, když v zá- hlaví svého rozsudku uvedl, že rozhodo- val o žalobě proti nečinnosti správního orgánu, a žalobu pak zamítl podle $ 81 odst. 3 s. ř. s. Žalobou proti nečinnosti podle $ 79 odst. 1 s. ř. s. se může ten, kdo bezvýsled- ně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního or- gánu stanoví k jeho ochraně proti nečin- nosti správního orgánu, domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Jde o žalobní institut k ochra- ně před nečinností správního orgánu, i když jeho prostřednictvím nelze dosáh- nout vydání rozhodnutí nebo osvědčení o určitém obsahu. Žalobou proti nezákonnému zásahu se může podle $ 82 s. ř. s. bránit každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, poky- nem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnu- tím a byl zaměřen přímo proti němu ne- bo v jeho důsledku bylo proti němu pří- mo zasaženo, trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opako- 892 vání. Soudní řád správní zavedl ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu jako institut ochrany před nezá- konným jednáním správního orgánu. Jak již uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 3. 6. 2004, čj. 2 Afs 17/2003-54 (nepublikováno), defini- ci zásahu zákon neobsahuje, zásah vyme- zuje velmi obecně a široce. Přesná defi- nice ani není možná, protože pod pojem zásahu spadá velké množství faktických činností, ke kterým jsou správní orgány různými zákony oprávněny. Jde o úkony neformální, pro které mohou a nemusí být stanovena pravidla, např. faktické pokyny (typicky v dopravě), bezpro- střední zásahy (při ohrožení, při demon- straci, příkazy ke zjednání nápravy), za- jišťovací úkony atd.; tedy obecně úkony, které nejsou činěny formou rozhodnutí, ale přesto jsou závazné pro osoby, vůči nimž směřují, a ty jsou povinny na jejich základě něco konat, nějaké činnosti se zdržet nebo nějaké jednání strpět, a to na základě jak písemného, tak i faktického Cústního či jinak vyjádřeného) pokynu či příkazu. Kromě neformálnosti samotné- ho zásahu je neformální i donucení v pří- padě nerespektování pokynu či příkazu (přitom však i donucení je zahrnuto pod legislativní zkratku „zásah“). Žaloba proti nečinnosti podle $ 79 s. ř. s. a žaloba na ochranu před nezákon- ným zásahem podle $ 82 s. ř. s. jsou dva odlišné druhy žalob a nelze je zaměňo- vat. Jistě v praxi může být podána žaloba proti nezákonnému zásahu, který žalob- ce spatřuje v nečinnosti správního orgá- nu. V tom případě se jedná o žalobu proti nezákonnému zásahu a jako o tako- vé o ní musí být rozhodnuto. Stěžovatel v žalobě i v kasační stížnosti oba typy žaloby směšuje, v kasační stížnosti dokonce zdůrazňuje, že šlo o žalobu pro- ti nezákonnému zásahu spočívajícímu v nečinnosti. Pro určení žalobního typu není rozhodné, jak žalobce žalobu ozna- čil: je třeba ji posuzovat podle jejího ob- sahu a zejména je pro soud závazný její petit. Pokud by byl mezi obsahem žaloby a navrženým petitem rozpor, bylo by třeba takovou vadu odstranit. V daném případě však, přes nejasné označení, žaloba svým obsahem odpovídala vymezenému petitu, a tedy žalobě proti nečinnosti. Kasační stíž- nost označuje typ podané žaloby rozporně s tím, jaká žaloba byla ve skutečnosti podá- na. Tedy jak bylo výše uvedeno, soud roz- hoduje o návrhu, jaký žalobce učiní, a ten je dán petitem a jemu odpovídající věcnou argumentací. Mínihli stěžovatel podat žalo- bu na ochranu před nezákonným zása- hem, v jejím obsahu ani petitu to dostateč- ně nevyjádřil Předmětem řízení byla žaloba proti nečinnosti a z tohoto hlediska je nepřípadná argumentace žalovaného ve vyjádření o nemožnosti uložit povinnost k vydání rozhodnutí, neboť vychází z judi- katury předcházející úpravě založené soudním řádem správním. Žaloba proti nečinnosti správního or- gánu předpokládá podle $ 79 odst. 1 s. ř. s. nečinnost žalovaného správního orgánu při vydání rozhodnutí nebo osvědčení. Rozhodnutí je výsledkem rozhodovací činnosti správního orgánu a rozhoduje se jím o konkrétních právech či povin- nostech účastníků řízení. Ustanovení $ 79 s. ř. s. předpokládá nečinnost správního orgánu ve vztahu k věcnému rozhodnutí. Osvědčení nemá povahu aktu aplikace práva, ale má informační povahu o sku- tečnostech v něm uvedených (s průkazní mocí dokládá určitou nespornou skuteč- nost). V obou případech je však předpo- kladem žaloby, že správní orgán má po- vinnost rozhodnutí či osvědčení vydat. Věcně projednat žalobu proti nečin- nosti a uložit správnímu orgánu vydat rozhodnutí či osvědčení lze pouze tam, kde nečinnost žalovaného správního or- gánu vůbec přichází v úvahu, tedy tam, kde tento správní orgán má zákonnou po- vinnost rozhodnutí či osvědčení vydat. Zápis záznamem se neprovádí ve správním řízení, nerozhoduje se o něm. Provedení záznamu není ani osvědče- ním: jde o evidenci práv vzniklých roz- hodnutím jiných orgánů či na základě právních skutečností. Odkazy stěžovate- le na judikaturu Ústavního soudu jsou proto irelevantní. Žádost o provedení záznamu není návrhem zahajujícím říze- ní, které by bylo třeba ukončit meritor- ním nebo procesním rozhodnutím; po- žadovaný záznam spočívající ve výmazu zástavního práva ani nelze považovat za osvědčení. Neprovede-li katastrální úřad požadovaný záznam v katastru nemovitos- tí, nejedná se o nečinnost, jejíhož odstra- nění se lze domáhat žalobou podle $ 79 s. Ť. s. proto, že katastrální úřad nemá v da- ném případě žádnou právní povinnost vy- dat věcné rozhodnutí či osvědčení. Pokud krajský soud žalobu věcně pro- jednal a zkoumal, zda byly splněny podmín- ky pro provedení záznamu, mohl tak učinit jen za předpokladu, že by byla dána povin- nost katastrálního úřadu vydat rozhodnutí či osvědčení; tak tomu ovšem v případě provedení záznamu není. Současně ale soud argumentoval i tím, že jde jen o evi denční systém a navíc, že cílem stěžovatele nebylo odstranit nečinnost, ale dosáhnout provedení záznamu o určitém obsahu (te- dy krajský soud rovněž shledal, že nejsou naplněny podmínky žaloby na nečinnost vůbec, o to však rozhodnutí neopřeĎ. Není-li záznam do katastru nemovi- tostí rozhodnutím ani osvědčením, ne- jsou splněny podmínky pro.podání žalo- by na nečinnost a jde o neodstranitelný 893 671 nedostatek podmínek řízení. Krajský soud v Českých Budějovicích pochybil, když se věcí meritorně zabýval, neboť měl podle $ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ža- lobu odmítnout. V tom nelze spatřovat znemožnění přístupu k soudu a poruše- ní práv založených Listinou základních práv a svobod. Je věcí stěžovatele, zda k dosažení svého záměru volí cestu prá- vem předpokládanou či nikoliv. Coš) 671 Rozhodování ve věcech soukromoprávních: škoda způsobená při výkonu veřejné moci k zákonu č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona Čes- ké národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (v tex- tu též „zákon č. 82/1998 Sb.“) k $ 46 odst. 2 soudního řádu správního O nároku na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci roz- hodnutím nebo nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnu- tím nebo nesprávným úředním postupem, rozhodují soudy v občanském soudním řízení.
Akciová společnost B. v B. proti Katastrálnímu úřadu v Českých Budějovicích o ochranu proti nečinnosti ve věci výmazu zástavního práva v katastru nemovi-