2 Ans 19/2012- 22 - text
2 Ans 19/2012 - 23 pokračování
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce P. Č., proti žalované České advokátní komoře, se sídlem Praha 1, Národní 16, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 9. 2012, č. j. 30 A 61/2012 - 4,
I. Řízení s e z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 21. 9. 2012, č. j. 30 A 61/2012 - 4, postoupil žalobu, kterou se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalované, Městskému soudu v Praze, jako soudu místně příslušnému.
Na toto usnesení reagoval žalobce (dále jen „stěžovatel“) podáním ze dne 16. 10. 2012, adresovaným Nejvyššímu správnímu soudu, v němž namítl zmatečnost procesu a vyslovil názor, že Krajský soud v Hradci Králové nesprávně posoudil svou místní příslušnost. Stěžovatel se domáhal přezkumu napadeného usnesení a navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové, aby „nadále vedl proces“.
Toto podání bylo zdejším soudem vyhodnoceno jako kasační stížnost, neboť stěžovatel v něm nesouhlasí s posouzením otázky příslušnosti Městského soudu v Praze a navrhuje napadené usnesení zrušit. Proti usnesení o postoupení věci místně příslušnému soudu existuje pouze jediný zákonem předvídaný opravný prostředek – kasační stížnost (její přípustnost proti tomuto typu rozhodnutí potvrdil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 1. 2005, č. j. 6 Ads 31/2004 - 35, či v usnesení ze dne 21. 12. 2007, č. j.
Nad 22/2007 - 101, publikovaném pod č. 2503/2012 Sb. NSS, vše dostupné z www.nssoud.cz), na jejímž základě by mohlo být takové usnesení odklizeno. Domáhá-li se tedy stěžovatel zrušení napadeného usnesení, je zřejmé, že po materiální stránce jde skutečně o kasační stížnost proti usnesení, kterým bylo o postoupení věci rozhodnuto. Pokud se stěžovatel domáhá toho, aby Nejvyšší správní soud poté, co napadené usnesení zruší, sám věc postoupil příslušnému soudu, pak o takovém návrhu nemá Nejvyšší správní soud pravomoc rozhodovat; kasační soud může rozhodnout o příslušnosti soudu v případě vzniku sporu o příslušnost mezi dvěma soudy (§ 7 odst. 5, věta druhá a třetí soudního řádu správního; dále jen „s.
ř. s.“).
Nejvyšší správní soud se nicméně před posouzením důvodnosti návrhu stěžovatele zabýval nejprve tím, zda jsou splněny všechny podmínky, za nichž může řízení o kasační stížnosti proběhnout, přičemž zjistil, že stěžovatel za podanou kasační stížnost nezaplatil soudní poplatek a nedoložil své zastoupení advokátem, ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s. Proto ho usnesením ze dne 27. 11. 2012, č. j. 2 Ans 19/2012 – 10, vyzval, aby ve lhůtě deseti dnů zaplatil soudní poplatek ve výši 5000 Kč a aby v téže lhůtě předložil plnou moc udělenou advokátovi nebo aby prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie; zároveň stěžovatele poučil o následcích neuposlechnutí této výzvy a o tom, že má právo žádat o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce.
Toto usnesení stěžovatel převzal dne 3. 12. 2012 a zareagoval na něj podáním ze dne 4. 12. 2012, v němž požádal o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. O této žádosti stěžovatele rozhodl zdejší soud usnesením ze dne 3. 1. 2013, č. j. 2 Ans 19/2012 – 17, tak, že stěžovateli osvobození od soudních poplatků nepřiznal, zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce a současně ho opětovně vyzval, aby ve lhůtě deseti dnů zaplatil soudní poplatek ve výši 5000 Kč a aby v téže lhůtě předložil plnou moc udělenou advokátovi nebo aby prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Stěžovatel byl též poučen o následcích neuposlechnutí této výzvy. Stěžovatel usnesení převzal dne 23. 1. 2013, přičemž výzva ke splnění uvedených procesních povinností zůstala z jeho strany zcela bez reakce.
Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti; dle § 7 odst. 1 citovaného zákona se stal soudní poplatek za podání kasační stížnosti splatný okamžikem jejího podání. Soudní poplatek za kasační stížnost činí, dle položky 19 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, částku 5000 Kč.
Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
Jak již bylo výše uvedeno, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele, aby zaplatil soudní poplatek v dodatečně stanovené lhůtě deseti dnů a poučil ho i o následcích neuposlechnutí této výzvy. Stěžovatel usnesení převzal ve středu 23. 1. 2013, avšak ve stanovené desetidenní lhůtě, která uběhla v pondělí 4. 2. 2013, ani později, soudní poplatek nezaplatil, ani nepožádal o osvobození od soudních poplatků (pro pravidla počítání lhůt viz § 40 s. ř. s.). Je tedy evidentní, že soudní poplatek nebyl ke dni vydání tohoto usnesení zaplacen a není tak splněna esenciální podmínka, za níž může řízení o kasační stížnosti proběhnout. Nad rámec uvedeného se dodává, že stěžovatel nedoložil ani zastoupení advokátem nebo své vysokoškolské právnické vzdělání ve smyslu další podmínky kasačního řízení podle § 105 odst. 2 s. ř. s.
Podle § 47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. S ohledem na uvedené skutečnosti zdejšímu soudu nezbylo, než řízení o kasační stížnosti zastavit.
O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 8. března 2013
JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu