Nezákonným „zásahem“ ve smyslu $ 82 s. ř. s. nemůže být úkon policej- ního orgánu při výkonu působnosti orgánu činného v trestním řízení. Zá- sahem podrobeným přezkoumání ve správním soudnictví může však být zásah policejního orgánu při výkonu působnosti ve veřejné správě [$ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].
Nezákonným „zásahem“ ve smyslu $ 82 s. ř. s. nemůže být úkon policej- ního orgánu při výkonu působnosti orgánu činného v trestním řízení. Zá- sahem podrobeným přezkoumání ve správním soudnictví může však být zásah policejního orgánu při výkonu působnosti ve veřejné správě [$ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].
Stěžovatelé vznesli v kasační stížnosti zásadní námitku, že krajský soud nevzal v úvahu, že podle $ 2 s. ř. s. správní sou- dy rozhodují i „v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon“, a. ustanovení $ 83 s. ř. s. výslovně připouští žalobu i proti zásahu ozbrojeného bezpečnost- ního sboru. Tato námitka z hlediska pravomoci soudů ve správním soudnictví postrádá opodstatnění. Podle zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, je Policie Čes- ké republiky jako celek ozbrojeným bez- pečnostním sborem. To však samo o sobě nestačí k založení pravomoci správního soudu ve vztahu k přezkoumání zákon- nosti postupu policejního orgánu při úkonech v rámci trestního řízení. Policie České republiky totiž podle tohoto záko- na plní rozmanité úkoly, které patří do různých právních odvětví. Tak např. ko- ná vyšetřování o trestných činech [$ 2 odst. 1 písm. e)], které je předmětem trestního práva, nebo projednává pře- stupky, pokud tak stanoví zvláštní zákon [$ 2 odst. 1 písm. k)], což obsahově patří do správního práva, apod. Ustanovení $ 82 s. ř. s., jež stanoví podmínky žalobní legitimace k řízení o ochraně před nezá- konným zásahem správního orgánu, však nelze vykládat bez souvislosti s ustanove- ním $ 4 odst. 1, a to zejména pokud jde o výklad pojmu „správní orgán“, který byl přijat ve formě legislativní zkratky. Pravo- moc správních soudů je totiž určena i okruhem orgánů, jejichž aktivity soudní- mu: přezkoumávání podléhají (orgány , moci výkonné, orgány územního samo- správného celku, fyzické nebo právnické osoby nebo jiné orgány, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povin- nostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy). Vymezení správ- ního orgánu v $ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jakož i fyzická ne- bo právnická osoba nebo jiný orgán, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné sprá- vy), jež je vázáno na oblast veřejné správy, proto musí být vykládáno z hlediska celé pravomoci ve správním soudnictví, tedy i pokud jde o ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu [$ 4 odst. 1 písm. c) s. ř. s., $ 82 a násl. s. ř. s.]. Z uvedeného proto Nejvyšší správní soud dovozuje, že soudní kontrola, tedy i kontrola zákonnosti zásahu správního orgánu ve smyslu $ 82 a násl. s. ř. s., se pohybuje jen v hranicích veřejné správy, a proto lze napadnout pouze takové zá- sahy orgánů, které patří do působnosti ve veřejné správě. 729 623 Veřejná správa je pak v pozitivním vy- mezení definována (Hendrych D. a kol.: Správní právo. Obecná část. 5. rozšířené vydání, C. H. Beck, 2003) jako „čínnost, při jejímž výkonu jsou správní úřady (orgány). vázány ve své činnosti nejen právními předpisy, ale též rozhodnutími vyšších úřadů (orgánů). I když to neplatí např. pro samosprávnou činnost, platí takové vymezení nesporně pro největší část veřejné správy, totiž státní správu“. Z uvedeného vyplývá, že policejní ra- da npor. Mgr. Katarína K. při odepírání práva stěžovatelům, resp. jejich obháj- cům, nahlížet do spisu v rámci trestního řízení vedeného proti stěžovatelům ne- vystupovala jako správní orgán ve smyslu $4odst. 1 písm. a)s.ř.s.a$82s.ř.s.aani nevykonávala působnost ve veřejné sprá- vě. Je tomu tak proto, že jako policejní or- gán byla orgánem činným v trestním říze- ní ($ 12 odst. 1 trestního řádu), a nikoliv správním orgánem ve smyslu již uvede- ném, který provedl zásah, a toto trestní ří- zení, v němž vykonávala jednotlivé úkony, včetně odepření práva nahlížet do trest- ního spisu, není veřejnou správou. Nejvyšší správní soud se proto ztotož- ňuje s názorem Krajského soudu v Brně, vysloveným v odůvodnění napadeného usnesení, že tento soud jako soud správní neměl pravomoc přezkoumávat „úkony“ orgánu činného v trestním řízení (policej- ního orgánu) při vyšetřování, tedy i odepí- rání práva nahlížet do trestního spisu, a že pokud by tak přesto učinil, došlo by k po- rušení základních principů a zásad trestní- ho řízení vyplývajících z trestního řádu a k nepřípustnému zásahu do působnosti státního zastupitelství. Je tomu tak proto, že podle $ 65 odst. 2 trestního řádu je jen státní zástupce povinen urychleně pře- zkoumat závažnost důvodů, ze kterých by- lo toto právo ze strany policejního orgánu 730 odepřeno. Krajský soud v Brně proto dů- vodně odmítl žalobu podle $ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nedostatek podmínky ří- zení, který je neodstranitelný. Nic na tom nemění ani námitka stěžo- vatelů obsažená v kasační stížnosti, že po- dle $ 65 odst. 2 trestního řádu je státní zástupce povinen pouze přezkoumat zá- važnost samotných důvodů odepření práva nahlížet do spisů, činit si z nich výpisky a poznámky, není však povinen (pouze oprávněn) zjednat nápravu, např. postu- pem dle $ 174 odst. 2 trestního řádu, a že v tomto případě dokonce státní zástupce nesplnil svou zákonnou povinnost a závaž- nost důvodů do podání žaloby, tedy po do- bu více než 40 dnů, nijak nepřezkoumal. Je tomu tak proto, že podle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod lze stát- ní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví; správní procesní předpis se soudním přezku- mem zákonnosti (soudní řád správní) přitom vylučuje pravomoc správního soudu v trestním řízení. Třeba jen dodat to, že v případě nečinnosti státního zá- stupce ve vytýkaném směru se měli stě- žovatelé obrátit na nadřízeného státního zástupce se žádostí o zjednání nápravy. Není rozhodné, že podle úředního záz- namu policejního komisaře kpt. Mgr. Vlas- timila H. ze dne 19. 2. 2004 bylo téhož dne obhájci stěžovatelů Václavu K., advokáto- vi, již umožněno nahlédnout do předmět- ného trestního spisu a pořídit si fotokopie vybraných částí spisu. Je tomu tak proto, že v této.věci není vůbec dána pravomoc správního soudu, což je prioritní, takže ta- to skutečnost nemá žádný vliv na způsob x“ rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. (hub)
Tomáš a Hana K. v B. proti Ministerstvu vnitra o ochranu před nezákonným zá- sahem spočívajícím v neumožnění nahlédnout do vyšetřovacího spisu, o kasač-