I. Pro dodatečné povolení stavby [$ 88 odst. 1 písm. b) stavebního záko- 2.. na] není rozhodující, zda se jedná o stavbu výjimečnou či originální z hle- diska architektonického nebo regionálního. II. Osoba zúčastněná na řízení má podle $ 34 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s $ 120 s. ř. s. právo předložit v řízení o kasační stížnosti písemné vyjádření. Nemůže se jím však domáhat projednání vlastních námitek proti napade- nému rozsudku nad rámec námitek uplatněných stěžovatelem v kasační stížnosti. 540
I. Pro dodatečné povolení stavby [$ 88 odst. 1 písm. b) stavebního záko- 2.. na] není rozhodující, zda se jedná o stavbu výjimečnou či originální z hle- diska architektonického nebo regionálního. II. Osoba zúčastněná na řízení má podle $ 34 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s $ 120 s. ř. s. právo předložit v řízení o kasační stížnosti písemné vyjádření. Nemůže se jím však domáhat projednání vlastních námitek proti napade- nému rozsudku nad rámec námitek uplatněných stěžovatelem v kasační stížnosti. 540
Kasační stížností je uplatněn důvod uvedený v $ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., 542 neboť stěžovatel spatřuje nezákonnost rozhodnutí v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Důvod kasační stížnosti uplatněný stěžovatelem se týká nezákonnosti, které se měl dopustit krajský soud při výkladu pojmu „veřejný zájem“ v řízení o odstra- nění stavby podle $ 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Veřejný zájem je po- jmem, který právním řádem České re- publiky není výslovně obsahově vyme- zen, nicméně který se vyskytuje v celé řadě právních předpisů. Jde o tzv. neur- čitý právní pojem. Neurčité právní po- jmy zahrnují jevy nebo skutečnosti, kte- ré nelze s úspěchem zcela přesně právně definovat. Jejich obsah a rozsah se může měnit, často bývá podmíněn časem a místem aplikace normy. Zákonodárce tak vytváří správnímu orgánu prostor, aby posoudil, zda konkrétní případ patří do rozsahu neurčitého pojmu či nikoli. Mnohdy mu dává vodítko tím; že se snaží uvést co nejvíce charakteristických zna- ků věcí nebo jevů, které má neurčitý právní pojem zahrnovat. Stejně tomu je iv $ 88 odst. 1 písm. b) stavebního záko- na, podle nějž stavební úřad nařídí vlast- níku stavby odstranění stavby postave- né bez stavebního povolení či ohlášení nebo v rozporu s ním. Uvedené ustano- vení umožňuje stavebnímu úřadu nena- řídit odstranění stavby, respektive stav- bu dodatečně povolit, v případě, že je tato stavba v souladu s veřejným zá- jmem. Z povahy věci lze dovodit, že se jedná o takový zájem, který lze označit za obecný či veřejně prospěšný, případně za zájem společnosti jako celku. Takový zájem nemůže být v rozporu s platnými právními předpisy. V daném případě však zákonodárce dává správnímu orgá- nu vodítko tím, že demonstrativně vy- jmenovává, s čím musí být daná stavba v souladu, aby bylo možno ji posoudit ja- ko stavbu v souladu s veřejným zájmem: je vyžadován soulad stavby s územně plánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování, obecnými technic- kými požadavky na výstavbu, technický- mi požadavky na stavby a zájmy chráně- nými zvláštními předpisy a dále je nutné, aby stavebník v řízení o odstranění stav- by podal žádost o její dodatečné povole- ní a předložil podklady a doklady vyžá- dané stavebním úřadem v jím stanovené lhůtě a v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Pokud stavebník splní všech- ny shora uvedené podmínky a není zde žádná jiná okolnost, která by soulad s ve- řejným zájmem vylučovala, stavební úřad stavbu dodatečně povolí. Nelze tak souhlasit se stěžovatelem v tom, že doda- tečně povolit je možno jen stavbu výji- mečnou, originální či stavbu společen- ského významu a že v daném případě přichází v úvahu pouze odstranění stav- by. Stejně tak na soulad stavby s veřej- ným zájmem nemá vliv skutečnost, zda je v obci již několik staveb stejného ur- čení (v tomto případě hostinských zaří- zení) či nikoli V daném případě tak obec Č. jako stavebník splnila všechny zákonem požadované podmínky pro to, aby stavba byla dodatečně povolena. Co se týče sankčního charakteru od- stranění stavby, Nejvyšší správní soud je téhož názoru jako žalovaný, že totiž samotné odstranění stavby nemá mít sankční charakter. Ukládání sankcí za porušení ustanovení stavebního zákona je obsaženo v jeho části třetí. Danou si- tuaci přímo řeší $ 106 odst. 3 písm. a), podle kterého stavební úřad uloží poku- tu do 1 000 000 Kč právnické osobě, kte- rá provádí stavbu bez stavebního povo- lení nebo v rozporu s ním. Řízení o uložení pokuty je však samostatným správním řízením, které není předmě- tem tohoto soudního přezkumu. Skuteč- né odstranění stavby je na místě tam, kde by stavbu vůbec nebylo možné povolit. Prof. MUDr. Dr. Karel M., DrSc., ve svém vyjádření vznesl řadu námitek pro- ti napadenému rozhodnutí a celému ří- zení. Jako osoba zúčastněná má podle $ 34 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s $ 120 s. ř. s. právo předložit písemné vyjá- dření. Rozsah přezkumu napadeného soudního rozhodnutí v řízení o kasační stížnosti je ovšem vymezen rozsahem podané kasační stížnosti a v ní uplatně- nými námitkami. Rozsahem a důvody ka- sační stížnosti je omezeno i vyjádření zú- častněných osob. Nejvyšší správní soud nemůže hodnotit zákonnost napadené- ho rozsudku krajského soudu nad rámec námitek kasační stížnosti a stejně tak se nad tento rámec nemůže zabývat ani va- dami správního řízení a rozhodnutí. Po- kud zúčastněná osoba ve vyjádření vzne- sla řadu dalších samostatných námitek, Nejvyšší správní soud se jimi zabývat ne- mohl, neboť v rámci vyjádření k věci se zúčastněná osoba nemůže domáhat pro- jednání vlastních námitek stěžovatelem neuplatněných. Není přitom rozhodné, uvede-li osoba zúčastněná ve svém vyjá- dření, že se ke kasační stížnosti stěžova- tele připojuje. Kasační stížnost mohl po- dat každý z účastníků soudního řízení včetně osoby zúčastněné ($ 102 s. ř. s.) v zákonné lhůtě. Pokud tak někdo ne- učinil, nemůže dosáhnout projednání svých samostatných námitek proti roz- hodnutí krajského soudu v postavení osoby zúčastněné. Nejvyšší správní soud je při přezkoumání zákonnosti napade- ného rozhodnutí krajského soudu vázán jen důvody v kasační stížnosti uplatně- nými ($ 109 odst. 3 s. ř. s.). V daném pří- padě se tedy mohl zabývat jen námitkou nesprávného právního posouzení veřej- 543 233 ného zájmu při dodatečném povolení stavby. Z tohoto hlediska vyjádření zú- častněné osoby nevyžaduje jiné argu- mentace než výše uvedené. Pokud Krajský soud v Českých Budě- stavba byla dodatečně povolena, neboť stavebník v řízení podle $ 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona prokázal, že dodatečné povolení stavby postavené bez stavebního povolení je v souladu s veřejným zájmem, odpovídá jeho roz- jovicích žalobu zamítl z důvodu, že byly © hodnutí zákonu. naplněny zákonné podmínky pro to, aby (oš)
Ing. Karel M. v B. proti Krajskému úřadu Jihočeského kraje, za účasti Prof. MUDr. Dr. Karla M., DrSc., v B., o odstranění stavby, o kasační stížnosti