2 As 146/2017- 22 - text
1 As 156/2015 - 25
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Karla Šimky a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce: R. H., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 8. 2016, č. j. MSK 107922/2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2017, č. j. 19 A 22/2016 – 27,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobci s e v r a c í zaplacený soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši 5000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 2. 5. 2017 doručena blanketní kasační stížnost žalobce (dále též „stěžovatel“). Vzhledem k tomu, že kasační stížnost neobsahovala žádné konkrétní kasační námitky (důvody kasační stížnosti), Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 7. 6. 2017, č. j. 2 As 146/2017 - 18, vyzval stěžovatele, aby ve smyslu § 106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) ve lhůtě 1 měsíce doplnil kasační stížnost o důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu. Současně jej poučil, že pokud výzvě soudu nevyhoví, bude jeho kasační stížnost odmítnuta.
[2] Toto usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno datovou schránkou dne 12. 6. 2017. Dle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, jež určil počátek lhůty. Lhůta pro doplnění kasační stížnosti tak uplynula dne 12. 7. 2017.
[3] Stěžovatel však ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nereagoval, neboť kasační stížnost doplnil teprve dne 13. 7. 2017. Neodstranil tak v soudem stanovené lhůtě vady, pro které není možné v řízení pokračovat. Nejvyšší správní soud proto podle § 120 ve spojení s § 37 odst. 5 s. ř. s. rozhodl o odmítnutí kasační stížnosti.
[4] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
[5] Zároveň Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost, a to na základě § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. července 2017
JUDr. Karel Šimka předseda senátu