2 As 15/2013- 24 - text
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: V. K., zast. JUDr. Jarmilou Lipnickou Pešlovou, advokátkou se sídlem Přívozská 703/10, Ostrava – Moravská Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého nám. 4, Praha 2, proti rozhodnutí ministra zdravotnictví ze dne 29. 11. 2011, č. j. 71222/2011-4/PRO, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2012, č. j. 6 Ad 1/2012 - 127,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Kasační stížností se žalobkyně jako stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného usnesení městského soudu, kterým byl zamítnut návrh stěžovatelky na ustanovení zástupce, a zároveň bylo vysloveno, že se řízení zastavuje. Výrok o zastavení řízení odůvodnil soud ustanovením § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť stěžovatelka nezaplatila soudní poplatek za předmětné řízení, který jí byl soudem snížen na částku 500 Kč.
V kasační stížnosti uvádí stěžovatelka mj., že kasační stížnost podala u Okresního soudu v Novém Jičíně, neboť takový postup považovala za logický. Není si ovšem jista, zda tím nedošlo ke zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti, a proto případně žádá o prominutí zmeškání lhůty.
Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle § 106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek její lhůty. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů byl den doručení napadeného usnesení stěžovatelce, tedy pondělí 17. 12. 2012. Poslední den lhůty tak připadá na pondělí 31. 12. 2012, kdy také lhůta k podání kasační stížnosti marně uplynula. Lhůta k podání kasační stížnosti totiž není zachována, pokud je kasační stížnost podána jinému soudu, než je Nejvyšší správní soud, eventuálně soud, který vydal napadené rozhodnutí (§ 106 odst. 4 s. ř. s. a contrario). O tom, u kterého soudu je třeba kasační stížnost podat, byla stěžovatelka v poučení napadeného usnesení řádně informována, přesto podala kasační stížnost nesprávně u Okresního soudu v Novém Jičíně.
Rozhodující pro posouzení včasnosti podané kasační stížnosti je tedy den, kdy okresní soud poslal kasační stížnost Nejvyššímu správnímu soudu, přičemž pokyn k tomuto úkonu byl dán až po uplynutí lhůty dne 3. 1. 2013, kasační stížnost pak zdejšímu soudu došla dne 7. 1. 2013. Lhůta pro podání kasační stížnosti přitom marně uplynula již dnem 31. 12. 2012. Zmeškání lhůty ani nelze prominout, neboť takový postup výslovně zakazuje § 106 odst. 2 in fine s. ř. s. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. b), § 120 s.
ř. s. odmítnout. Podle § 60 odst. 3, § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 1. února 2013
JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu