č. 79/2006 5b.“ *) Zákonem č 79/2006 Sb. byl za odstavec 6 vložen nový odst. 7 a dosavadní odst. 7 se nadále označuje ja- ko odst. 8. 1011 Ustanovení zástupce navrhovateli podle $ 35 odst. 7 s. ř. s. připadá podle okol- ností věci v úvahu i před podáním samotného návrhu na zahájení řízení (6 32 s. ř. s.) navrhovatelem.
č. 79/2006 5b.“ *) Zákonem č 79/2006 Sb. byl za odstavec 6 vložen nový odst. 7 a dosavadní odst. 7 se nadále označuje ja- ko odst. 8. 1011 Ustanovení zástupce navrhovateli podle $ 35 odst. 7 s. ř. s. připadá podle okol- ností věci v úvahu i před podáním samotného návrhu na zahájení řízení (6 32 s. ř. s.) navrhovatelem.
Prejudikatura: srov. č. 108/2004 Sb. NSS. Věc: Ema P. proti České advokátní komoře o ustanovení zástupce v řízení před soudem, o kasační stížnosti navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze o neustanove- ní zástupce. Navrhovatelce byl k její žádosti, podané u České advokátní komory, určen advokát, s jehož pomocí hodlala podat u soudu správ- ní žalobu. S činností určeného advokáta, kte- rý v předběžném rozboru věci zpochybnil je- jí procesní vyhlídky, nebyla spokojena; podala proto ústavní stížnost s návrhem, aby Ústavní soud uložil žalované České advokátní komoře, aby navrhovatelce určila náhradního advokáta. Ústavní soud však její stížnost usne- sením ze dne 9. 12. 2004 odmítl s tím, že nevy- čerpala všechny procesní prostředky, které jí k ochraně práv poskytuje soudní řád správní. Dne 17. 1. 2005 navrhovatelka podala u Městského soudu v Praze žádost o ustano- vení advokáta k podání návrhu na zahájení ří- zení. Městský soud navrhovatelku vyzval k doplnění tohoto podání. Navrhovatelka soudu opáčila, že její podání je žádostí o usta- novení advokáta k podání žaloby, a uvedla, že z jejího podání je dostatečně určující, kdo je žalovaným, jaký je předmět řízení a jaké jsou skutkové okolnosti. Soud navrhovatelce za- slal poučení podle $ 8 odst. 5 a $ 51 s. ř. s., na nějž navrhovatelka znovu odpověděla, že svo- ji žádost nemínila jako žalobu. Městský soud v Praze usnesením žádost odmítl s tím, že se jedná o předčasně podaný návrh na ustanovení zástupce podle $ 35 odst. 7 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení je zřej- mé, že se zástupce ustanovuje v určité věci, v níž se i zkoumá, zda je ustanovení zástupce třeba k ochraně práv navrhovatele. Interpre- taci, kterou městský soud v této věci vytvořil, tj. že navrhovatelka je žalobkyní a žalovaná je Česká advokátní komora, navrhovatelka ne- přijala a ani na výzvu soudu své podání v tom- to směru neupřesnila. Městský soud dále uve- dl, že je tedy třeba vycházet z toho, že 16 navrhovatelka s ohledem na $ 32 s. ř. s. žalobu zatím nepodala a její podání je pouze před- časnou žádostí o ustanovení zástupce bez uvedení předmětu řízení. Proti tomuto usnesení podala navrhova- telka (stěžovatelka) kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud shledal důvodnou, na- padené usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Zodůvodnění: Předmětem sporu je otázka, zda je možné požádat soud o ustanovení advokáta ještě před zahájením řízení, tj. před podáním žalo- by, a z toho vyplývající otázka, zda je návrh stěžovatelky předčasný. Jedním ze základních znaků právního stá- tu je, že rozhodování veřejné moci o právech a povinnostech soukromých osob se musí dít procedurou, ve které absentuje libovůle a která soukromým osobám skýtá dostatečné záruky k hájení jejich právní pozice. Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s názorem stěžo- vatelky, že k ustanovení advokáta soudem může dojít již před podáním žaloby. Podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. To je nezbytné pro zachování principu rovnosti účastníků v jejich procesním postavení a možnostech, judikaturou Evropského sou- du pro lidská práva často nazývaného „rov- ností zbraní“ (srov. např. rozsudek tohoto soudu ze dne 17. 1. 1970 ve věci Delcourt proti Belgii, A 11 (1970), dostupný na http://cmiskp.echr.coe.int). Pojem „počátku řízení“ v uvedeném ustanovení Listiny zá- kladních práv a svobod je relativně autonom- ním pojmem ústavního práva, reflektujícím smysl a účel poskytnutí právní pomoci, jímž je zajištění efektivní možnosti k hájení právní pozice fyzické či právnické osoby, a nelze jej bez dalšího ztotožňovat s obdobně znějícími pojmy jednotlivých procesních kodexů, např. s pojmem „zahájení řízení“ V určitých přípa- dech tak „počátek řízení“ podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod je okamži- kem dřívějším než „zahájení řízení“ např. po- dle $ 32 s. ř. s., zejména pak tehdy, když se osoba, jež se hodlá obrátit na soud, nachází ve stavu vážné a objektivní (tj. složitostí věci či jejího právního postavení dané) nejistoty o tom, jakým konkrétním procesním postu- pem má svoji právní pozici hájit. Tato zásada nachází ve správním soudnictví své vyjádření v $ 35 odst. 7 s. ř. s., který stanoví, že navrho- vateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda se- nátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. (...) Požádá-li navr- hovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od po- dání takové žádosti do právní moci rozhod- nutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. Aby mohl být navr- hovateli ustanoven zástupce, musí dojít ke kumulativnímu splnění dvou podmínek. Prv- ní podmínkou je, že u navrhovatele jsou spl- něny předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, druhou podmínkou je, že ustanovení zástupce je třeba k ochraně navr- hovatelových práv. Ve správním soudnictví je právě podání žaloby velmi složitým a často nejdůležitějším úkonem, který musí navrhovatel učinit. Pro podání žalobního návrhu jsou stanoveny po- měrně přísné podmínky (Ihůta pro podání žaloby apod.) a tento úkon klade velké náro- ky na právní erudici navrhovatele. Násled- kem špatně podaného žalobního návrhu se navrhovatel může snadno dostat do situace, kterou již nebude možné napravit. Výše uve- deným principem rovnosti zbraní se rozumí mj. to, že žádná ze stran procesu nesmí mít podstatnou výhodu vůči protistraně. Je nut- né sí uvědomit, že na straně žalovaného ob- vykle stojí subjekt, jenž je k soudnímu řízení nepoměrně odborněji vybaven a v předchá- zejícím řízení byl vůči účastníku v nadřaze- ném postavení [srov. k tomu důvodovou zprávu k tomuto ustanovení soudního řádu správního: „Osnova považuje za zvlášť důle- žité explicitní vyjádření princibu rovného postavení účastníků v řízení, kde zpravidla proti sobě stojí fyzická nebo právnická 0so- ba a správní orgán; jejich postavení v před- cházejícím řízení (před správním orgánem) bylo diametrálně odlišné. V souvislosti s tím je třeba založit povinnost soudu zajistit účastníkům k uplatnění práv stejné možnos- ti, až po osvobození od soudních poplatků a bezplatné zastoupení advokátem“ (dle: Důvodová zpráva k návrhu zákona o soudním řízení správním. Zvláštní část. K $ 31 až $ 38, Poslanecká sněmovna Parlamentu České re- publiky, 3. volební období, sněmovní tisk 1080/0)]. V případě stěžovatelky se dokonce jedná o advokátní komoru, o jejímž odbor- . ném vybavení k zastupování před soudem nelze pochybovat. K zajištění toho, aby po- skytnutá právní pomoc mohla působit reálně od počátku řízení, a byla tak dodržena ústav- ně zaručená práva navrhovatele, je nutné při- pustit ustanovení zástupce již před podáním * návrhu. Argumentem pro tento výklad před- mětného ustanovení $ 35 odst. 7 s. ř. s.je i je- ho poslední věta, která v okamžiku podání návrhu na ustanovení zástupce staví lhůty k podání návrhu na zahájení řízení. Z toho jednoznačně vyplývá vůle zákonodárce umožnit ustanovení zástupce již před podá- ním návrhu na zahájení řízení. Stejný názor se vyskytuje i v odborné literatuře (srov. Brot- hánková, L., Žišková, M.: Soudní řád správní. Komentář. Linde, Praha 2004, str. 68). Uvede- ný výklad $ 35 odst. 7 s. ř. s. také lze považo- vat za výklad ústavně konformní, neboť nej- vhodnějším způsobem zajišťuje možnost právní pomoci v řízení před soudem již od - ve smyslu čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ústavněprávně chápaného - „počátku řízení“. Nejvyšší správní soud pro podporu svého názoru odkazuje též na řízení dle občanské- 17 1012 ho soudního řádu, kde je ustanovení zástupce navrhovateli na jeho žádost upraveno v $ 30 obdobně. I zde odborná literatura jednotně připouští ustanovení zástupce nejen v řízení již zahájeném, ale i před zahájením řízení, jestliže navrhovatel hodlá prostřednictvím ustanoveného zástupce podat návrh na zahá- jení řízení (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M.: Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 6. vydání, C. H. Beck, Praha 2003, str. 113; srov, dále Winterová, A. a kol.: Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judi- katurou. 2. vydání, Linde, Praha 2005, str. 63). Z těchto důvodů městský soud neměl ná- vrh stěžovatelky odmítnout jako předčasný, ale měl se zabývat otázkou, zda splňuje pod- mínky uvedené v ust. $ 35 odst. 7 s. ř. s. Je nesporné, že při posuzování toho, zda soud zástupce navrhovateli ustanoví již před podáním návrhu, se soud musí velmi důklad- ně zabývat otázkou, zda je to nezbytné k ochraně jeho práv. Povinností navrhovatele je ve své žádosti poměrně přesně vymezit, co má být předmětem řízení, jež hodlá zahájit, a z čeho usuzuje, že došlo k porušení jeho ve- řejných subjektivních práv. Jinak by nebylo možné dovodit splnění jedné ze dvou podmí- nek, jež $ 35 odst. 7 s. ř. s. určuje. V případě stěžovatelky, která byla na podání žaloby dle soudního řádu správního ve své postatě od- kázána odůvodněním výše uvedeného usne- sení Ústavního soudu, ve svém návrhu po- drobně popsala skutkový stav a je nesporné, čeho se v následujícím řízení dožaduje (toho, aby jí Česká advokátní komora určila jiného advokáta, než jaký jí byl předtím jejím roz- hodnutím určen), lze výše uvedené mít za do- statečně prokázané. 1012 Řízení před soudem: žaloba proti nečinnosti; přípustnost kasační stížnosti k $ 46 odst. 1 písm. a), $ 79 a násl. a $ 102 soudního řádu správního Vydal-li správní orgán rozhodnutí tak, jak mu uložil pravomocný rozsudek kraj- ského soudu k žalobě proti nečinnosti, nestane se tím jeho kasační stížnost proti ta- kovému rozsudku nepřípustnou.
Ema P. proti České advokátní komoře o ustanovení zástupce v řízení před soudem, o kasační stížnosti navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze o neustanove-