k čl. 10 a čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod I. Ze zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, výslovně nevyplývá, že kontrolovaná osoba musí být vždy fyzicky přítomna provádění kontroly. Skutečná kontrola má totiž význam as lizuje riziko manipulace s objektem k mysl pouze tehdy, pokud se minima- ontroly. Trvání na osobní účasti kon- trolované osoby ve všech případech by proto mohlo vést k tomu, že by pro- váděná kontrola nesplnila svoji zamýšlenou funkci. II. Provádění kontroly u podnikatele nepředstavuje zásah do jeho osob- nostních práv (čl. 10 Listiny základních práv a svobod), nýbrž je projevem dozoru nad dodržováním podmínek a omezení pro výkon určitých činnos- tí podle čl. 26 odst. 2 Listiny. II. Pokud zákon definuje pojem „krmiva“ jako produkty určené pro vý- živu zvířat [$ 2 písm. a) zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech], je zcela nemys- litelné či přinejmenším nepravděpodobné za krmiva považovat např. ex- tra jemnou vodku, šumivé nápoje v prášku, mletou papriku, zmrzlinu v prášku, curry kečup, kávu, lízátka, mikulášské balené figurky, želé bon- bony apod.
k čl. 10 a čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod I. Ze zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, výslovně nevyplývá, že kontrolovaná osoba musí být vždy fyzicky přítomna provádění kontroly. Skutečná kontrola má totiž význam as lizuje riziko manipulace s objektem k mysl pouze tehdy, pokud se minima- ontroly. Trvání na osobní účasti kon- trolované osoby ve všech případech by proto mohlo vést k tomu, že by pro- váděná kontrola nesplnila svoji zamýšlenou funkci. II. Provádění kontroly u podnikatele nepředstavuje zásah do jeho osob- nostních práv (čl. 10 Listiny základních práv a svobod), nýbrž je projevem dozoru nad dodržováním podmínek a omezení pro výkon určitých činnos- tí podle čl. 26 odst. 2 Listiny. II. Pokud zákon definuje pojem „krmiva“ jako produkty určené pro vý- živu zvířat [$ 2 písm. a) zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech], je zcela nemys- litelné či přinejmenším nepravděpodobné za krmiva považovat např. ex- tra jemnou vodku, šumivé nápoje v prášku, mletou papriku, zmrzlinu v prášku, curry kečup, kávu, lízátka, mikulášské balené figurky, želé bon- bony apod.
Argumentace obsažená v kasační stíž- nosti se štěpí v podstatě do dvou směrů: předně brojí proti skutečnosti, že stěžova- telka nebyla přítomna provádění kontrol, a dále namítá, že posuzované zboží ne- představovalo potraviny, nýbrž krmivo. K tomu Nejvyšší správní soud uvádí, že - jak správně konstatoval krajský soud 9 Česká zemědělská a potravinářská inspekce byla s účinností od 1. 1. 2003 zrušena zákonem č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvise- Jících zákonů, s tím, že práva a povinnosti České zemědělské a potravinářské inspekce pře- šla dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (srov. f 18 citovaného zákona). I ——————————— | ||| 1079 719 ——————— I“ 2 v odůvodnění napadeného rozsudku - ze zákona o státní kontrole skutečně vý- slovně nevyplývá, že kontrolovaná osoba musí být vždy fyzicky přítomna provádě- ní kontroly. Vztah mezi kontrolovanými osobami a osobami provádějícími kon- trolu zákon vymezuje dominantním ry- sem povinné součinnosti kontrolova- ných osob ($ 14). Povinnosti kontrolních pracovníků upravuje ustanovení 6 12 to- hoto zákona a patří mezi ně zejména po- vinnost oznámit kontrolované osobě za- hájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly, šetřit práva a prá- vem chráněné zájmy kontrolovaných osob, předat neprodleně převzaté dokla- dy kontrolované osobě, pominou-li důvo- dy jejich převzetí, zajistit řádnou ochra- nu odebraných originálních dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození ne- bo zneužití, pořizovat o výsledcích kon- troly protokol, zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se do- zvěděli při výkonu kontroly, a nezneužít znalosti těchto skutečností. Z obsahu správního spisu je přitom patrno, že prů- běh kontroly odpovídal zákonem stano- veným regulím a že stěžovatelka, příp. příslušná pracovnice, byla se zahájením kontroly řádně seznámena (viz např. pro- tokol č, 073-08-834/2000 ze dne 10. 10. 2000). Ze spisu je rovněž zřejmé, že stě- žovatelka byla řádně seznámena s obsa- hem kontrolních zjištění a proti průběhu kontroly vznášela námitky, o nichž bylo v souladu se zákonem rozhodnuto. Lze proto uzavřít, že provedená kontrola pro stěžovatelku nebyla překvapivá, v jejím průběhu aktivně vystupovala, a tato stíž- nostní námitka tedy není důvodná. K argumentaci stěžovatelky prostřed- nictvím některých ústavně zaručených zá- kladních práv Nejvyšší správní soud uvá- dí, že ani v tomto směru nelze v činnosti správního orgánu shledat jakékoliv po- 1080 chybení. Jestliže totiž stěžovatelka namítá porušení čl, 10 Listiny, zakotvujícího osob- nostní ochranu fyzických osob, je nutno mít na zřeteli, že koncepce tohoto práva je založena na tzv. statusu negativu, tj. na vy- mezení sféry, do které je zásadně zapově- zeno veřejné moci vstupovat. V projedná- vané věci se však o porušení citovaného ustanovení nemohlo jednat, jelikož správ- ní orgán samotným prováděním kontroly podnikatelské činnosti stěžovatelky ne- mohl zasáhnout její osobnostní sféru. Na- stíněný problém je totiž nutno vidět ze- jména optikou čl. 26 odst. 1, 2 Listiny, podle něhož má každý právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, přičemž zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. V daném případě je zřejmé, že správní orgán svými aktivitami nezasa- hoval do osobnostní sféry stěžovatelky (např. nezákonnými domovními prohlíd- kami, osobní dehonestací apod), nýbrž že kontroloval výkon její podnikatelské čin- nosti, a to v souladu s příslušnými zákony. Argumentace porušením čl. 10 Listiny je proto zcela nepřípadná. Stěžovatelka se rovněž mýlí, pokud namítá porušení čl. 38 odst. 2 Listiny. To- fo ustanovení se totiž vztahuje na právo, aby věc každého byla projednána v jeho přítomnosti u soudu, což je zjevné z jeho systematické a obsahové vazby na odst. 1 stejného článku. V projednávané věci se však jednalo o kontrolu prováděnou správním orgánem, nikoliv o rozhodová- ní soudu. Navíc je nutno vidět, že stěžo- vatelce správní orgán v účasti u předmět- ných kontrol nikterak nebránil, a jestli stěžovatelka této možnosti využila či ni- koliv, je věcí jejího vlastního uvážení. Nejvyšší správní soud nemohl ostatně přehlédnout ani fakt, že skutečná kontro- la má význam a smysl pouze tehdy, pokud se minimalizuje riziko manipulace s ob- jektem kontroly. Trvání na osobní účasti kontrolované osoby ve všech případech by z tohoto hlediska v některých přípa- dech mohlo vést k tomu, že by prováděná kontrola nemohla splnit svoji funkci. K otázce povahy posuzovaných výrob- ků Nejvyšší správní soud uvádí, že citova- ným rozhodnutím ze dne 14. 5. 1993 Okresní veterinární správa v Olomouci skutečně vyslovila souhlas s prodejem po- travin s prošlou spotřební lhůtou ke kr- mení zvířatům za podmínek, že prodej bu- de zřetelně označen „krmivo pro zvířata“, obal bude viditelně označen „krmivo“, mléčné výrobky budou skladovány v chla- dírenském zařízení a krmivo bude zdra- votně nezávadné. K tomu je však nutno uvést, že předmětné rozhodnutí předsta- vuje individuální právní akt, vydaný podle zákona č. 87/1987 Sb. Tento zákon však byl zrušen, jak správně konstatoval správ- ní orgán II. stupně, a v rozhodné době již platil zákon č. 91/1996 Sb. Je tedy zřejmé, že s účinností tohoto zákona musela stěžo- vatelka respektovat nový zákonný režim, a citované veterinární rozhodnutí tak po- strádá svůj reálný význam, jakkoliv nedo- šlo k jeho výslovnému zrušení. Navíc, jak vyplývá z obsahu kontrolních protokolů, podmínky obsažené v tomto rozhodnutí u předmětných výrobků respektovány ne- byly, takže i v tomto směru je argumenta- ce stěžovatelky zcela nepřípadná. Dále je nutno uvést, že podle $ 2 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb. (poznámka soudu: v tehdy platném znění) jsou potraviny le- gálně definovány jako „lářky určené ke spotřebě člověkem v nezměněném nebo upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj, nejde-li o léčiva a omamné nebo psycho- tropní látky“. Kromě tohoto materiálního vymezení potravin zákon stanoví řadu povinností, které musí podnikatel uvádě- jící potraviny do oběhu splňovat a jež se týkají zejména správného označení zboží (S 6). V daném případě má soud za pro- kázáno, že stěžovatelka tyto zákonné po- vinnosti při označování zboží nesplnila a že uváděla do oběhu i potraviny s pro- šlým datem použitelnosti či prošlým da- tem minimální trvanlivosti. Na této sku- tečnosti nemůže nic měnit ani tvrzení stěžovatelky, že v prodejnách byly umístě- ny vývěsky s upozorněním, že se jedná o krmivo pro zvířata, jelikož i pokud by toto tvrzení bylo pravdivé, jednalo by se zjevně o zcela nedostatečné označení, když zákon předepisuje, že příslušné „označení musí být uvedeno na každém Jednollivém obalu, nádobě nebo na nich upevněné etiketě, u volně ložených kr- miv v průvodním listě. Označení musí být v českém jazyce, dobře viditelné, čitel- né, trvanlivé, nesmazatelné a nezaměni- telné“ ($ 11 odst. 2 zákona č. 91/1996 Sb.). Legální definici krmiva obsahuje ustano- vení $ 2 písm. a) zákona č. 91/1996 Sb. (poznámka soudu: v tehdy platném znění), podle něhož jsou „krmivy produkty rost- linného nebo živočišného původu a pro- dukty jejich průmyslového zpracování, ja- kož i organické a anorganické látky Jednotlivé (dále jen „krmné suroviny“) ne- bo ve směsích (dále jen „krmné směst“), popřípadě s přidáním doplňkových látek, které jsou určeny bro výživu zvířat“. Jak však vyplývá z citovaných správních roz- hodnutí, u řady posuzovaných výrobků se již z povahy věci jednalo o potraviny a jejich použití jako krmiva (tzn. produktů urče- ných pro výživu zvířat) je buď zcela nemys- litelné nebo přinejmenším nepravděpo- dobné (namátkově: extra jemná vodka, šumivé nápoje v prášku, mletá paprika, zmrzlina v prášku, curry kečup, káva, lízát- ka, mikulášské balené figurky, želé bonbo- ny apod.). (ček)
Jarmila P. v ©. proti Ústřednímu inspektorátu Státní zemědělské a potravinář- ské inspekce o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobkyně.