ní zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. Rozhodnutí o neprovedení opravy údajů v katastrálním operátu podle $ 8 zákona ČNR č. 344/1992 Sb., katastrálního zákona, je rozhodnutím ve smyslu $ 65 odst. 1 s. ř. s.
ní zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. Rozhodnutí o neprovedení opravy údajů v katastrálním operátu podle $ 8 zákona ČNR č. 344/1992 Sb., katastrálního zákona, je rozhodnutím ve smyslu $ 65 odst. 1 s. ř. s.
Předmětem žaloby bylo rozhodnutí o opravě chyb v katastrálním operátu podle $ 8 zákona ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). Právní názory na soudní přezkum takového rozhodnutí skutečně prošly určitým vývojem, který vyvrcholil usnesením zvláštního senátu zří- zeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o roz- hodování některých kompetenčních sporů, zveřejněným pod č. 403/2004 Sb. NSS. Zvláštní senát se ovšem pouze vyslovil k tomu, že o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu o opravě údajů v kw tastrálním operátu je věcně příslušný k roz- hodnutí soud ve správním soudnictví. Na toto rozhodnutí navázal Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku zveřej- něném pod č. 720/2005 Sb. NSS, v němž hodnotil vztah ochrany před úkony ka- tastrálního úřadu cestou žaloby proti ne- zákonnému zásahu a cestou žaloby proti rozhodnutí. Vyslovil, že pokud Nejvyšší správní soud akceptoval příslušnost sou- du činného ve správním soudnictví ve věcech přezkumu rozhodnutí správního orgánu o opravě údajů v katastrálním operátu podle $ 8 katastrálního zákona, je tím zároveň vysloveno, že v takovém správním řízení se rozhoduje o veřej- ných subjektivních právech fyzických a právnických osob-ve smyslu $ 2 s. ř. s. V opačném případě by příslušnost správních soudů postrádala jakékoliv ra- cionální opodstatnění. Dále v tomto roz- hodnutí uvedl, že využitím postupu po- dle $ 8 katastrálního zákona se otevírá procesní prostor k případnému podání následné soudní žaloby, přičemž soud pak hodnotí mj. míru dotčení práv v konkrétním případě. Pokud jde o argumentaci užitou kraj- ským soudem, Ize mu přisvědčit v tom, že soudu příslušnému k rozhodnutí o ta- kové žalobě náleží právo (i povinnost) posoudit naplnění všech podmínek soudního přezkumu. Lze s ním souhlasit i v tom, že k nim patří existence pře- zkoumatelného rozhodnutí. Podle $ 65 odst. 1 s. ř. s. může žalobu podat každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím ří- zení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“). Pojem rozhodnutí v dal- ším textu tedy musí být vykládán v me- zích takto dané legislativní zkratky. Po- dle $ 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepří- pustná, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání po- dle tohoto nebo zvláštního zákona vy- loučeno. Ustanovení $ 70 písm. a) s.ř. s. pak vylučuje ze soudního přezkoumání úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Tomu je třeba rozumět tak, že formální označení úkonu správní- ho orgánu jako rozhodnutí neznamená, že se o rozhodnutí soudem přezkouma- telné skutečně jedná; musí zde vždy být i naplněna podmínka, že tento úkon je zásahem do práv a povinností předpo- kládaným v $ 65 odst. 1 s. ř. s. K tomu je třeba posoudit, zda a k ja- kému zásahu do práv dochází rozhodnu- tím o opravě chyb v katastrálním operá- tu. Podle $ 8 odst. 1 katastrálního zákona na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly buď zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, nebo nepřes- ností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím předpisem. Podle odst. 2 té- hož ustanovení katastrální úřad opraví chybné údaje katastru, které vznikly ne- správnostmi v listinách, podle nichž byly zapsány, na základě opravy listiny prove- dené tím, kdo listinu vyhotovil nebo kdo je oprávněn opravu listiny provést. Po- dle odst. 4 oznámení o provedené opra- vě nebo o tom, že opravu na návrh ne- provedl, protože se nejedná o chybu, doručí katastrální úřad vlastníkovi a jiné- mu oprávněnému. Sdělí-li do 30 dnů od doručení oznámení vlastník nebo jiný oprávněný katastrálnímu úřadu, že s provedenou opravou nebo s tím, že se 1059 986 = ————— nejedná o chybu, nesouhlasí, vydá ka- tastrální úřad rozhodnutí ve věci. Proti rozhodnutí je možno podat odvolání k ze- měměřickému a katastrálnímu inspekto- rátu, v jehož obvodu je dotčená nemovi- tost (odst. 5). Pro rozhodování platí správní řád ($ 27a katastrálního zákona). Institut opravy v katastrálním operá- tu tedy slouží k uvedení údajů v katastru do souladu s listinami založenými ve sbírce listin. Mění se jím evidované úda- je, aniž by se tak mohlo založit či pozbýt vlastnické či jiné právo k nemovitosti - to plyne i z $ 5 odst. 7 katastrálního zá- kona. Opravou má být pouze dosaženo souladu mezi evidovanými a skutečnými údaji, a to bez ohledu na to, zda původní zápis byl podložen rozhodnutím o vkla- du, či se jednalo o záznam údajů o práv- ních vztazích plynoucích z rozhodnutí jiných orgánů nebo z listin právní vztahy osvědčujících. Pro opravu údajů tak ne- ní rozhodný způsob zápisu údaje do ka- tastru, jelikož jak vklad, tak i rozhodnutí jiných orgánů mají vlastní přezkumnou cestu, která však již logicky nezahrnuje katastrální evidenci. Odvozovat nemož- nost přezkoumání rozhodnutí o opravě z toho, že původní zápisy byly provede- ny záznamem, proto nelze. Nelze ani obecně říci, že údaje v ka- tastru mají pouze evidenční význam - podle $ 1 odst. 4 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem (dále jen „zákon č. 365/1992 Sb.“), zápisy mají právní a evidenční účinky podle tohoto zákona; nerozhodné je, že zápis vliv na vznik, změnu nebo zánik práva nemá ($ 14 odst. 3 cit. zákona). V rozsahu, v jakém do právních a evidenčních vztahů zasa- huje zápis sám, zasahuje do nich i prove- dená oprava - nikoliv však její neprove- dení, neboť při tom zůstává původní stav 1060 zachován. Ani z toho však nelze dovodit, že neprovedením opravy není dotčeno žádné právo. Lze přisvědčit stěžovatelce v tom, že $ 11 zákona č. 265/1992 Sb. za- kládá dobrou víru ve správnost evidova- ných údajů. Závaznost některých údajů vedených v katastru pak plyne z $ 20 ka- tastrálního zákona. Ostatně katastr ne- movitostí je informačním systémem a podle $ 1 odst. 3 katastrálního zákona je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro da- ňové a poplatkové účely, k ochraně život- ního prostředí, zemědělského a lesního a půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vě- decké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů. Ustanovení $ 4 odst. 2 katastrálního zá- kona pak stanoví, čím je katastrální ope- rát tvořen, tedy co vše je v něm evidová- no. Z těchto ustanovení je zřejmé, že nesprávná evidence může mít vliv v řadě oblastí, nejen pro disponování s nemovi- tostmi, ale třeba i pro vznik či rozsah da- ňové povinnosti nebo pro ukládání po- vinností na úseku životního prostředí apod. K evidovaným údajům se také vá- že povinnost vlastníka a jiných oprávně- ných osob označit ve stanovené lhůtě trvalým způsobem hranice svých po- zemků podle $ 10 odst. 1 písm. b) katast- rálního zákona nebo povinnost ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katast- ru týkající se jejich nemovitosti [S 10 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona]; je- jich porušení pak zakládá sankční odpo- vědnost ($ 23 katastrálního zákona). Vý- znamu zapsaných skutečností odpovídá i význam jejich oprav, které jsou pro- středkem ochrany před nesprávným zá- pisem skutečností z listin vyplývajících. Z tohoto hlediska je třeba přistupo- vat k posouzení vlivu provedení či ne- provedení opravy na dotčené subjekty. Stěžovatelka, která požaduje provedení opravy chybného údaje, má právo na to, aby katastrální úřad opravu provedl; jis- tě jen za předpokladu, že skutečně došlo k zapsání skutečností odporujících listi- nám, které byly podkladem zápisu. Bylo-li jí toto právo odepřeno, musí mít nárok na přezkoumání správnosti takového úkonu. Jde tedy o úkon zasahující do jejích práv ve smyslu $ 65 odst. 1 s. ř. s. a nelze jej vy- loučit podle $ 70 písm. a) s. ř. s. K výkladu zásahu do práv lze pouká- zat i na usnesení rozšířeného senátu č. 906/2006 Sb. NSS, podle něhož usta- novení $ 65 odst. 1 s. ř. s. nelze interpre- tovat doslovným jazykovým výkladem, ale podle jeho smyslu a účelu tak, že ža- lobní legitimace je dána pro všechny pří- pady, kdy se úkon správního orgánu, vztahující se ke konkrétní věci a konkrét- ním adresátům, dotýká právní sféry ža- lobce (úplné znění na www.nssoud.cz). Mimo tuto argumentaci a výše ozna- čená rozhodnutí (č. 403/2003 Sb. NSS, č. 720/2005 Sb. NSS) lze poukázat i na dosavadní rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu, který věcně zkoumal kasační stížnosti proti rozhodnutím kraj- ských soudů věcně posuzujících žaloby proti rozhodnutím o opravě chyb v ka- tastrálním operátu - např. rozsudek ze dne 25. 11. 2004, čj. 4 As 28/2003-121, ze dne 28. 2. 2005, čj. 5 As 21/2004-81, ze dne 31. 5. 2006, čj. 5 As 16/2005-88 (vše dostupné na www.nssoud.cz). Z těchto hledisek je třeba považovat kasační stížnost za důvodnou, neboť stě- žovatelce byl v rozporu se zákonem ode- přen přístup k soudu. Kasační důvod po- dle $ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. byl naplněn. Nejvyššímu správnímu soudu ovšem v tomto řízení nepřísluší hodnotit kasační tvrzení o nesprávnosti zápisu v ka- tastrálním operátu a činit závěry o tom, zda oprava měla či neměla být provedena. 987 Řízení před soudem: odkladný účinek žaloby Správní trestání: přestupek podle stavebního zákona k $ 73 odst. 3 a $ 75 odst. 1 soudního řádu správního k $ 105 odst. 3 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řá- du (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. Přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí o povinnosti od- stranit nepovolenou stavbu v době, kdy je podána žaloba proti rozhodnutí o přestupku podle $ 105 odst. 3 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona (za neprovedení rozhodnutí o odstranění stavby nebo zařízení), ne- ovlivňuje povinnost soudu přezkoumat rozhodnutí o přestupku podle sta- vu, který tu byl ($ 75 odst. 1 s. ř. s.) v době vydání rozhodnutí 0 přestupku.
Akciová společnost F. proti Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Pardubicích o zápis do katastru nemovitostí, o kasační stížnosti žalobkyně.
992 Sb., je tím zároveň vysloveno, že v takovém správním řízení se rozhoduje o veřejných subjektivních právech fyzických a právnických osob ve smyslu § 2 s. ř. s. V opačném případě by příslušnost správních soudů postrádala jakékoliv racionální opodstatnění. Dále v tomto rozhodnutí uvedl, že využitím postupu podle § 8 katastrálního zákona se otevírá procesní prostor k případnému podání následné soudní žaloby, přičemž soud pak hodnotí mj. míru dotčení práv v konkrétním případě.
Pokud jde o argumentaci užitou krajským soudem, lze mu přisvědčit v tom, že soudu příslušnému k rozhodnutí o takové žalobě náleží právo (i povinnost) posoudit naplnění všech podmínek soudního přezkumu. Lze s ním souhlasit i v tom, že k nim patří existence přezkoumatelného rozhodnutí.
Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. může žalobu podat každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"). Pojem rozhodnutí v dalším textu tedy musí být vykládán v mezích takto dané legislativní zkratky. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Ust. § 70 písm. a) s. ř. s. pak vylučuje ze soudního přezkoumání úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Tomu je třeba rozumět tak, že formální označení úkonu správního orgánu jako rozhodnutí neznamená, že se o rozhodnutí soudem přezkoumatelné skutečně jedná; musí zde vždy být i naplněna podmínka, že tento úkon je zásahem do práv a povinností předpokládaným ust. § 65 odst. 1 s. ř. s.
K tomu je třeba posoudit zda a k jakému zásahu do práv dochází rozhodnutím o opravě chyb v katastrálním operátu. Podle § 8 odst. l katastrálního zákona na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly buď zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, nebo nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím předpisem. Podle odst. 2 téhož ustanovení katastrální úřad opraví chybné údaje katastru, které vznikly nesprávnostmi v listinách, podle nichž byly zapsány, na základě opravy listiny provedené tím, kdo listinu vyhotovil nebo kdo je oprávněn opravu listiny provést. Podle odst. 4 cit. ust. oznámení o provedené opravě nebo o tom, že opravu na návrh neprovedl, protože se nejedná o chybu, doručí katastrální úřad vlastníkovi a jinému oprávněnému. Sdělí-li do 30 dnů od doručení oznámení vlastník nebo jiný oprávněný katastrálnímu úřadu, že s provedenou opravou nebo s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasí, vydá katastrální úřad rozhodnutí ve věci. Proti rozhodnutí je možno podat odvolání k zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu, v jehož obvodu je dotčená nemovitost (odst. 5 cit. ust.). Pro rozhodování platí správní řád (§ 27a katastrálního zákona).
Institut opravy v katastrálním operátu tedy slouží k uvedení údajů v katastru do souladu s listinami založenými ve sbírce listin. Mění se jím evidované údaje, aniž by se tak mohlo založit či pozbýt vlastnické či jiné právo k nemovitosti - to plyne i z ust. § 5 odst. 7 katastrálního zákona. Opravou má být pouze dosaženo souladu mezi evidovanými a skutečnými údaji, a to bez ohledu na to, zda původní zápis byl podložen rozhodnutím o vkladu, či se jednalo o záznam údajů o právních vztazích plynoucích z rozhodnutí jiných orgánů nebo z listin právní vztahy osvědčujících. Pro opravu údajů tak není rozhodný způsob zápisu údaje do katastru, jelikož jak vklad tak i rozhodnutí jiných orgánů, mají vlastní přezkumnou cestu, která však již logicky nezahrnuje katastrální evidenci. Odvozovat nemožnost přezkoumání rozhodnutí o opravě z toho, že původní zápisy byly provedeny záznamem, proto nelze.
Nelze ani obecně říci, že údaje v katastru mají pouze evidenční význam – podle § 1 odst. 4 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem zápisy mají právní a evidenční účinky podle tohoto zákona; nerozhodné je, že zápis vliv na vznik, změnu nebo zánik práva nemá (§ 14 odst. 3 cit. zákona). V rozsahu, v jakém do právních a evidenčních vztahů zasahuje zápis sám, zasahuje do nich i provedená oprava – nikoliv však její neprovedení, neboť při tom zůstává původní stav zachován. Ani z toho však nelze dovodit, že neprovedením opravy není dotčeno žádné právo. Lze přisvědčit stěžovateli v tom, že ust. § 11 zákona č. 265/1992 Sb. zakládá dobrou víru ve správnost evidovaných údajů. Závaznost některých údajů vedených v katastru pak plyne z ust. § 20 katastrálního zákona. Ostatně katastr nemovitostí je informačním systémem a podle § 1 odst. 3 katastrálního zákona je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního a půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů. Ust. § 4 odst. 2 katastrálního zákona pak stanoví, čím je katastrální operát tvořen, tedy co vše je v něm evidováno. Z těchto ustanovení je zřejmé, že nesprávná evidence může mít vliv v řadě oblastí, nejen pro disponování s nemovitostmi, ale třeba i pro vznik či rozsah daňové povinnosti nebo pro ukládání povinností na úseku životního prostředí apod. K evidovaným údajům se také váže povinnost vlastníka a jiných oprávněných osob označit ve stanovené lhůtě trvalým způsobem hranice svých pozemků podle § 10 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona nebo povinnost ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jejich nemovitosti [§ 10 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona]; jejich porušení pak zakládá sankční odpovědnost (§ 23 katastrálního zákona). Významu zapsaných skutečností odpovídá i význam jejich oprav, které jsou prostředkem ochrany před nesprávným zápisem skutečností z listin vyplývajících.
Z tohoto hlediska je třeba přistupovat k posouzení vlivu provedení či neprovedení opravy na dotčené subjekty. Navrhovatel, který požaduje provedení opravy chybného údaje, má právo na to, aby katastrální úřad opravu provedl; jistě jen za předpokladu, že skutečně došlo k zapsání skutečností odporujících listinám, které byly podkladem zápisu. Bylo-li mu toto právo odepřeno, musí mít nárok na přezkoumání správnosti takového úkonu. Jde tedy o úkon zasahující do jeho práv ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. a nelze jej vyloučit podle § 70 písm. a) s. ř. s.
K výkladu zásahu do práv lze poukázat i na usnesení rozšířeného senátu ze dne 23. 3. 2005, č. j. 6 A 25/2002 - 42, podle něhož ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. nelze interpretovat doslovným jazykovým výkladem, ale podle jeho smyslu a účelu tak, že žalobní legitimace je dána pro všechny případy, kdy se úkon správního orgánu, vztahující se ke konkrétní věci a konkrétním adresátům, dotýká právní sféry žalobce (úplné znění na www.nssoud.cz).
Mimo tuto argumentaci a výše označená rozhodnutí (č. j. Konf 62/2003 - 15, 2 Aps 3/2004 - 42) lze poukázat i na dosavadní rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu, který věcně zkoumal kasační stížnosti proti rozhodnutím krajských soudů věcně posuzujících žaloby proti rozhodnutím o opravě chyb v katastrálním operátu – např. rozsudek ze dne 25. 11. 2004, č. j. 4 As 28/2003 - 121, ze dne 28. 2. 2005, č. j. 5 As 21/2004 - 81, ze dne 31. 5. 2006, č. j. 5 As 16/2005 - 88 (vše dostupné na www.nssoud.cz).
še označená rozhodnutí (č. j. Konf 62/2003 - 15, 2 Aps 3/2004 - 42) lze poukázat i na dosavadní rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu, který věcně zkoumal kasační stížnosti proti rozhodnutím krajských soudů věcně posuzujících žaloby proti rozhodnutím o opravě chyb v katastrálním operátu – např. rozsudek ze dne 25. 11. 2004, č. j. 4 As 28/2003 - 121, ze dne 28. 2. 2005, č. j. 5 As 21/2004 - 81, ze dne 31. 5. 2006, č. j. 5 As 16/2005 - 88 (vše dostupné na www.nssoud.cz).
Z těchto hledisek je třeba považovat kasační stížnost za důvodnou, neboť stěžovateli byl v rozporu se zákonem odepřen přístup k soudu. Kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. byl naplněn. Nejvyššímu správnímu soudu ovšem v tomto řízení nepřísluší hodnotit kasační tvrzení o nesprávnosti zápisu v katastrálním operátu a činit závěry o tom, zda oprava měla či neměla být provedena.
Proto Nejvyšší správní soud napadené usnesení krajského soudu podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc mu současně věc vrátil k dalšímu řízení, v němž je podle odst. 3) téhož ustanovení vázán právním názorem v tomto rozsudku vysloveným.
V dalším řízení krajský soud rozhodne o nákladech řízení této kasační stížnosti (§ 110 odst. 2 s. ř. s.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. srpna 2006
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu