I. Při zařazování zboží do podpoložky kombinované nomenklatury cel- ního sazebníku ($ 58 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona) je třeba vy- cházet prvotně ze znění čísel a poznámek tak, jak to vyplývá ze znění prv- ního všeobecného pravidla pro interpretaci Harmonizovaného systému; čísly se přitom míní právě ona čtyřmístná čísla, jež tvoří jednu z úrovní čle- nění Harmonizovaného systému. Poznámky ke třídě lze aplikovat až po řádném zařazení výrobku do odpovídajícího čísla, a to postupně, tj. po- známku uvedenou na druhém místě lze aplikovat teprve po vyloučení mož- nosti aplikace poznámky uvedené na místě prvém. II. Při posouzení, do kterého čísla celního sazebníku podle práva náleží předmětné zboží, které by při zdůraznění jedné z více funkcí náleželo do více různých čísel, je pro sazební zařazení rozhodující funkce, jež je 746 2x. 2M převažující či prvotní; a to obzvláště tehdy, je-li převažující či prvotní funk- ce dobře identifikovatelná. Pokud by doplňková funkce určitého přístroje měla mít za následek zařazení tohoto přístroje do jiného čísla, než kam je obvykle zařazován, muselo by takové pravidlo vyplynout výslovně z práv- ní normy. III. Ke znaleckým posudkům, pokud se zabývají vlastnostmi, funkcí a vy- užitím zboží, tj. otázkami skutkovými, soud ve správním soudnictví při- hlédne v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů ($ 77 odst. 2 s. ř. s.).
I. Při zařazování zboží do podpoložky kombinované nomenklatury cel- ního sazebníku ($ 58 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona) je třeba vy- cházet prvotně ze znění čísel a poznámek tak, jak to vyplývá ze znění prv- ního všeobecného pravidla pro interpretaci Harmonizovaného systému; čísly se přitom míní právě ona čtyřmístná čísla, jež tvoří jednu z úrovní čle- nění Harmonizovaného systému. Poznámky ke třídě lze aplikovat až po řádném zařazení výrobku do odpovídajícího čísla, a to postupně, tj. po- známku uvedenou na druhém místě lze aplikovat teprve po vyloučení mož- nosti aplikace poznámky uvedené na místě prvém. II. Při posouzení, do kterého čísla celního sazebníku podle práva náleží předmětné zboží, které by při zdůraznění jedné z více funkcí náleželo do více různých čísel, je pro sazební zařazení rozhodující funkce, jež je 746 2x. 2M převažující či prvotní; a to obzvláště tehdy, je-li převažující či prvotní funk- ce dobře identifikovatelná. Pokud by doplňková funkce určitého přístroje měla mít za následek zařazení tohoto přístroje do jiného čísla, než kam je obvykle zařazován, muselo by takové pravidlo vyplynout výslovně z práv- ní normy. III. Ke znaleckým posudkům, pokud se zabývají vlastnostmi, funkcí a vy- užitím zboží, tj. otázkami skutkovými, soud ve správním soudnictví při- hlédne v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů ($ 77 odst. 2 s. ř. s.).
Nejvyšší správní: soud především konstatuje, že kasační stížnost se opírá o důvod obsažený v ustanovení $ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Podle tohóto usta- novení je stížnostním důvodem nezákon- nost spočívající v nesprávném posouzení právní otázký soudem v předcházejícím řízení. Nejvyšší správní soud při posouzení důvodnosti kasační stížnosti vycházel z právní úpravy platné a účinné v době vydání napadeného rozhodnutí správní- ho orgánu, zejména ze znění $ 56 - $ 58 celního zákona a ze znění celního sazeb- níku. Podle $ 56 odst. 1 celního zákona platí, že vznikl-li celní dluh, vyměřuje se clo podle sazeb stanovených celním sa- 748 zebníkem ze základu stanoveného tímto zákonem. Podle odstavce 2 téhož usta- novení stanoví celní sazby a měrné jed- notky celního sazebníku a celní sazeb- ník vydává vláda nařízením. Dle $ 58 cit. zákona je sazební zařazení zboží určeno a) podpoložkou kombinované nomen- klatury, nebo b) podpoložkou jiné no- menklatury uvedené v $ 57 odst. 1 písm. b), nebo c) podpoložkou jiné no- menklatury, která je plně nebo částečně založena na kombinované nomenklatu- ře anebo která k ní přidává další třídění stanovené zvláštními předpisy, které upravují provádění nesazebních opatře- ní při obchodu se zbožím. Celní sazebník používá pro účely kla- sifikace kombinovanou nomenklaturu Evropské unie. Tato nomenklatura vy- chází z Harmonizovaného systému popi- su a číselného označování zboží, který rozděluje zboží do 21 tříd I až XX) a 97 kapitol (01 až 97). Každá kapitola se dále hierarchicky člení na čtyřmístná čísla a šestimístné položky. Kombinovaná no- menklatura doplňuje hierarchii Harmo- nizovaného systému o dvoumístné číselné označení; tj. na osmimístné podpoložky. Součástí celního sazebníku jsou všeo- becná pravidla pro interpretaci Harmo- nizovaného systému (bod II Úvodu k cel- nímu sazebníku). Podle v pořadí prvního všeobecného pravidla má znění názvů tříd, kapitol a podkapitol pouze orientační charakter: pro zařazování je směrodatné znění čísel a poznámek k třídám a kapitolám, jakož i všeobec- ných pravidel pro interpretaci Harmoni- zovaného systému, pokud tato pravidla nejsou v rozporu se zněním uvedených čísel a poznámek. Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s názorem Městského soudu v Praze, že pokud je pro zařazování zboží do celní- ho sazebníku rozhodující na prvém mís- tě znění čísel, míní se čísly právě ona čtyřmístná čísla, jež tvoří jednu z úrovní členění Harmonizovaného | systému. V daném případě je předmětem sporu správné zařazení dovezeného zboží - grafických karet typu all in wonder, jež jsou vybaveny TV tunerem. Soud má za prokázané, že tyto grafické karty před- stavují zařízení, jež je určeno výhradně pro instalaci do osobního počítače, je- hož funkcí je - obdobně jako je tomu u jiných grafických karet - zpracování počítačových digitálních dat na analogo- vou formu vhodnou pro monitor. Speci- fikem dovezeného typu karet, které není běžné u jiných typů grafických karet, je skutečnost, že jejich součástí je zařízení, jež umožňuje příjem TV signálu a jeho zobrazení na monitoru počítače a jež rozšiřuje jejich funkci. Tato funkce se však s obecnou funkcí grafických karet nevylučuje, neboť grafická karta může plnit funkce obě. : Nejvyšší správní soud považuje za nutné při zařazování zboží do celního sa- zebníku vycházet prvotně ze zůění čísel a poznámek tak, jak to vyplývá ze znění prvního všeobecného výkladového pra- vidla. Soud má rovněž za nepochybné, žé poznámky ke třídě XVI uvedené pod bo- dem 2 písm. a) a b) lze aplikovat až po řádném zařazení výrobku do odpovídají- cího čísla. Tyto poznámky je navíc třeba aplikovat postupně, tj. poznámku uvede- nou pod bodem 2 písm. b) aplikovat teprve po vyloučení možnosti aplikace poznámky uvedené pod bodem 2 písm. a). Číslo 8528, do nějž dovezené zboží v napadeném rozhodnutí zařadil stěžo- vatel, zní: Televizní přijímací přístroje, též s vestavěnými rozhlasovými přijíma- či nebo s přístroji pro záznam nebo re- produkci zvuku nebo obrazu; videomo- nitory a videoprojektory. Číslo 8473 zní: Části, součásti a příslušenství (vyjma krytů, kufříků a podobných výrobků) používané výhradně nebo zejména se stroji a přístroji čísel 8469 - 8472; číslo 8471 přitom zní: Zařízení pro automati- zované zpracování dat a jejich jednotky; magnetické nebo optické snímače, zaří- zení pro přepis dat v kódované formě na paměťová média a zařízení na zpracová- ní těchto dat, jinde neuvedená ani neza- hrnutá. Jestliže tedy osobní počítač splňuje charakteristiku znění čísla 8471, pak grafická karta (byť se zabudovaným TV tunerem) - jakožto část, součást ne- bo příslušenství vhodné pro použití vý- hradně se strojem čísla 8471 - musí být nutně zařazena do čísla 8473. Funkce TV tuneru není bez dalšího pro zařazení zboží do odpovídajícího čísla nomenkla- tury rozhodná, neboť rozhodující je ta vlastnost grafické karty, která předurču- je její použití výhradně nebo hlavně s osobním počítačem, a nikoliv s jiným strojem či přístrojem, což vyplývá ze znění čísla 8473. Naopak, ze znění čísla 8528 vyplývá, že prvotní funkcí zboží za- řazovaného do tohoto čísla je příjem te- levizního signálu. Podpoložka 8528 12 98, do níž dovážené grafické karty zařadil stěžovatel, je podpoložkou čísla 8528, a proto tuto charakteristiku nutno vztáh- nout i na zboží do ní zařazované. Dále má Nejvyšší správní soud za to, že při posouzení, do kterého čísla podle práva náleží předmětné zboží, které by při zdůraznění jedné ze dvou funkcí či účelu náleželo do více různých čísel, je nutno zohlednit zejména funkci, jež je převažující či prvotní, a to obzvláště teh- dy, jeli převažující či prvotní funkce dobře identifikovatelná. Ze znaleckých posudků předložených původním žalob- cem vyplývá, že prvotní funkcí grafic- kých karet all in wonder je zpracování počítačových digitálních dat na analogo- 749 628 vou formu vhodnou pro monitor, při- čemž tato funkce je společná všem gra- fickým kartám. Naproti tomu funkce pří- jmu TV signálu je funkcí přídavnou, což vyplývá ze znaleckých posudků, expert- ního odhadu podílu.využívání karty k to- muto účelu a též ze skutečnosti, že funk- ce TV tuneru je podmíněna existencí funkce grafické karty, nikoliv naopak. V případě, že stěžovatel tvrdí, že funkce televizního tuneru je pro sazební zařaze- ní dovážených grafických karet rozho- dující, neuvádí s ohledem k výše uvede- ným úvahám pro toto své tvrzení jakékoliv podpůrné argumenty. Pokud by doplňková funkce určitého přístroje měla mít za následek zařazení tohoto pří- stroje do jiného čísla, než kam je obvykle zařazován, muselo by takové pravidlo vy- plynout výslovně z právní normy, což však není daný případ. „Základem stěžovatelovy :argumenta- ce o nutnosti zařadit dovážené zboží do podpoložky 8528 12 98 je skutečnost, že v důsledku funkce příjmu TV signálu se jedná o zboží čísla 8528. Stěžovatel však v průběhu správního ani soudního říze- ní neuvedl žádný konkrétní důvod ani ja- kékoliv ustanovení.celního zákona či cel- ního sazebníku, ze kterého by vyplývalo, že pro sazební zařazení grafických karet all in wonder je rozhodující funkce TV tuneru. Tato argumentace naopak nezo- hledňuje -hlavní a prvotní funkci grafic- kých karet. Stěžovatelovu argumentaci by bylo možné dle Nejvyššího správního soudu částečně přijmout tehdy, když by prvotní funkcí zařízení určeného pro používání s osobním počítačem, resp. určeného pro instalaci do něj, byl příjem TV signálu, jako je tomu např. u samo- statných TV tunerů do.PCI slotů nebo externích TV přijímačů, které lze připo- jit k osobnímu počítači prostřednictvím USB slotu. Je-li prvotní funkce grafic- 750 kých karet all in wonder totožná s funk- cí grafických karet jiných typů, pak je nutno dovážené zboží zařadit do stejné- ho čísla, do nějž jsou zařazovány ostatní grafické karty, tj. do čísla 8473. Z výše uvedených důvodů nelze při- jmout námitku stěžovatele, že se výro- bek (např. předmětná grafická karta), přestože je částí počítače kapitoly 84, za- řadí do kapitoly 85, čísla 8528, neboť zmíněná funkce televizního tuneru z něj činí výrobek kapitoly 85 ve smyslu celní- ho sazebníku. Tuto argumentaci opírá stěžovatel o znění poznámky 2 písm. a) ke třídě. XVI: ta hovoří o částech a sou- částech, které se zařazují jako výrobky kteréhokoliv čísla kapitol 84 a 85, avšak - s výjimkou čísel tam uvedených, mezi ni- miž je i číslo 8473. Tato skutečnost dle Nejvyššího správního soudu vylučuje aplikaci poznámky 2 písm. a) a vede k aplikaci poznámky 2.písm. b), podle něhož se ostatní části a součásti (tj. ty, na které se nevztahuje předchozí poznám- ka), jsou-li vhodné k použití výhradně nebo hlavně pro jeden nebo několik strojů téhož čísla (zde čísla 8471 - zaří- zení pro automatizované zpracování dat, jímž osobní počítač je), zařazují buď ja- ko stroje, ke kterým náleží (tedy do čísla 8471), nebo do odpovídajících čísel, me- zi nimiž je uvedeno mj. číslo 8473. Proto rovněž nelze přisvědčit stěžovatelově námitce, -že aplikací poznámky 2 písm. b) by došlo k rozšíření čísla 8473 nad jeho rámec, nýbrž naopak, jejich za- řazení do čísla 8528 za podpůrného vyu- žití poznámky 2 písm. a) umožněného absolutizací významu funkce umožňují- cí příjem TV signálu by vedlo k nespráv- ry nému rozšíření čísla 8528. Ke stěžovatelově námitce, že celně ta- rifní zařazení je právní otázkou, která přísluší výlučně orgánům celní správy, nikoliv znalcům, Nejvyšší správní soud uvádí, že stěžovatel tu nesprávně směšu- je posouzení právních a skutkových okol- ností. Jak vyplývá z obsahu znaleckých posudků, posudky se nezabývaly správ- ným zařazením grafických karet typu al! in wonder do příslušného čísla celního sazebníku, tedy otázkou právní, nýbrž posuzovaly vlastnosti, funkci a využití předmětného zboží, tedy otázky skutko- ' vé. Znalecké posudky jsou přitom výslov- ně: připuštěny jako důkazní prostředek v řízení před celními orgány [$ 31 odst. 4 daňového řádu ve spojení s $ 320 odst. 1 písm. c) celního zákona), jakož i ve správ- ním soudnictví ($ 125 o. s. ř. ve spojení s $ 64s.ř.s.). Nelze tedy považovat za po- chybení, jestliže krajský soud ke znalec- kým posudkům předloženým předcho- zím žalobcem v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů přihlédl a vy- cházel z nich, jestliže stěžovatel skuteč- nosti ve znaleckých posudcích uvedené (tj. vlastnosti, funkci a využití grafických karet) nikterak věcně nezpochybnil. Stěžovatel v kasační stížnosti rovněž Nejvyšší správní soud žádá, aby přihlédl k tzv. závazným informacím o sazebním zařazení zboží vydaným Generálním ře- ditelstvím cel dle $ 46 celního zákona ve stejné míře jako ke znaleckým posud- kům, neboť ze závazných informací vy- plývá, že grafická karta obsahující TV tu- ner má být zařazena do čísla 8528. K to- mu Nejvyšší správní soud uvádí, že Měst- ský soud v Praze nepochybil, když uvedl, že není závaznými informacemi správní- ho orgánu vázán, přičemž se však s práv- ním názorem zde uvedeným a stěžovate- lem přijatým vypořádal. Dále Nejvyšší správní soud konstatuje, že nařízení Ev- ropské komise, na které stěžovatel odka- zuje, je normativním aktem práva Evrop- ského společenství, jež zavazuje členské státy Evropské unie a vnitrostátní sub- jekty těchto členských států, nikoliv však bez dalšího státy, které teprve do Evrop- ské unie vstoupit mají, a jejich vnitrostát- ní subjekty. To platí bezprostředně před vstupem České republiky do Evropské unie a platilo to i v době vydání napade- ného rozhodnutí správního orgánu. Městský soud v Praze tedy nepochybil, jestliže ve svém rozsudku dospěl k závěru, že stěžovatel při doměření cla žalobci po- stupoval v rozporu se zákonem, když ža- lobcem dovezené zboží zařadil do podpo- ložky čísla 8528 celního sazebníku, pod které toto zboží. podle pravidel celního sa- zebníku zařadit nelze, a když žalobou na- padené rozhodnutí pro nezákonnost spo- čívající v nesprávném právním posouzení věci zrušil a současně vyslovil, že věc se vrací stěžovateli k dalšímu řízení. (aš)
Společnost s ručením omezeným D. proti Celnímu ředitelství Praha o zařazení zboží do celního sazebníku, o kasační stížnosti žalovaného.
í původním žalobcem uplatněné námitky jako nedůvodné, dospěl ze shora uvedených důvodů k názoru, že stěžovatel při doměření cla postupoval v rozporu se zákonem, neboť původním žalobcem dovezené zboží zařadil do podpoložky čísla 8528 celního sazebníku, pod které toto zboží zařadit nelze. Městský soud v Praze proto žalobou napadené rozhodnutí pro nezákonnost spočívající v nesprávném právním posouzení věci zrušil a současně vyslovil, že věc se vrací stěžovateli k dalšímu řízení.
Z výpisů z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě oddíl C, vložka 27002 a vložka 27273, Nejvyšší správní soud zjistil, že původní žalobce, právnická osoba C., spol. s r. o., se sídlem nám. S. Č. 3, O. – P., zanikla ke dni 1. 10. 2003 a jejím právním nástupcem se k témuž dni stala právnická osoba D. s. r. o., se sídlem nám. S. Č. 3, O. – P.,. Dne 3. 12. 2003 rozhodl Nejvyšší správní soud s odkazem na 107 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s § 64 s. ř. s. usnesením o tom, že v řízení bude na straně žalobce pokračováno s právnickou osobou D. s. r. o. (dále jen žalobce).
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek Městského soudu v Praze v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněného důvodu (§ 109 odst. 2 a 3 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Nejvyšší správní soud především konstatuje, že kasační stížnost se opírá o důvod, obsažený v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Podle tohoto ustanovení je stížnostním důvodem nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.
Nejvyšší správní soud při posouzení důvodnosti kasační stížnosti vycházel z právní úpravy platné a účinné v době vydání napadeného rozhodnutí správního orgánu, zejména ze znění §§ 56 – 58 celního zákona a ze znění celního sazebníku. Podle § 56 odst. 1 celního zákona vznikl-li celní dluh, vyměřuje se clo podle sazeb stanovených celním sazebníkem ze základu stanoveného tímto zákonem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení celní sazby a měrné jednotky celního sazebníku stanoví a celní sazebník vydává vláda nařízením. Dle § 58 cit. zákona je sazební zařazení zboží určeno a) podpoložkou kombinované nomenklatury, nebo b) podpoložkou jiné nomenklatury uvedené v § 57 odst. 1 písm. b), nebo c) podpoložkou jiné nomenklatury, která je plně nebo částečně založena na kombinované nomenklatuře, a nebo která k ní přidává další třídění stanovené zvláštními předpisy, které upravují provádění nesazebních opatření při obchodu se zbožím.
Celní sazebník používá pro účely klasifikace kombinovanou nomenklaturu Evropské unie. Tato nomenklatura vychází z Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, který rozděluje zboží do 21 tříd (I až XXI) a 97 kapitol (01 až 97). Každá kapitola se dále hierarchicky člení na čtyřmístná čísla a šestimístné položky. Kombinovaná nomenklatura doplňuje hierarchii Harmonizovaného systému o dvoumístné číselné označení, tj. na osmimístné podpoložky. Součástí celního sazebníku jsou všeobecná pravidla pro interpretaci Harmonizovaného systému (bod II. Úvodu k celnímu sazebníku). Podle v pořadí prvního všeobecného pravidla má znění názvů tříd, kapitol a podkapitol pouze orientační charakter: pro zařazování je směrodatné znění čísel a poznámek k třídám a kapitolám, jakož i všeobecných pravidel pro interpretaci Harmonizovaného systému, pokud tato pravidla nejsou v rozporu se zněním uvedených čísel a poznámek.
Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s názorem Městského soudu v Praze, že pokud je pro zařazování zboží do celního sazebníku rozhodující na prvém místě znění čísel, míní se čísly právě ona čtyřmístná čísla, jež tvoří jednu z úrovní členění Harmonizovaného systému. V daném případě je předmětem sporu správné zařazení dovezeného zboží – grafických karet typu all in wonder, jež jsou vybaveny TV tunerem. Soud má za prokázané, že tyto grafické karty představují zařízení, jež je určeno výhradně pro instalaci do osobního počítače, jehož funkcí je, obdobně jako je tomu u jiných grafických karet, zpracování počítačových digitálních dat na analogovou formu vhodnou pro monitor. Specifikum dovezeného typu karet, které není běžné u jiných typů grafických karet, je skutečnost, že jejich součástí je zařízení, jež umožňuje příjem TV signálu a jeho zobrazení na monitoru počítače a které rozšiřuje jejich funkci. Tato funkce se však s obecnou funkcí grafických karet nevylučuje, když grafická karta může plnit funkce obě.
Nejvyšší správní soud považuje za nutné při zařazování zboží do celního sazebníku vycházet prvotně ze znění čísel a poznámek tak, jak to vyplývá ze znění prvního všeobecného
výkladového pravidla. Soud rovněž má za nepochybné, že poznámky ke třídě XVI uvedené pod bodem 2 písm. a) a b) lze aplikovat až po řádném zařazení výrobku do odpovídajícího čísla. Tyto poznámky navíc třeba aplikovat postupně, tj. poznámku uvedenou pod bodem 2 písm. b) aplikovat teprve po vyloučení možnosti aplikace poznámky uvedené pod bodem 2 písm. a). Číslo 8528, do nějž dovezené zboží v napadeném rozhodnutí zařadil stěžovatel, zní: Televizní přijímací přístroje, též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo s přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu; videomonitory a videoprojektory. Číslo 8473 zní: Části, součásti a příslušenství (vyjma krytů, kufříků a podobných výrobků) používané výhradně nebo zejména se stroji a přístroji čísel 8469 – 8472, když číslo 8471 zní: Zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky; magnetické nebo optické snímače, zařízení pro přepis dat v kódované formě na paměťová média a zařízení na zpracování těchto dat, jinde neuvedená ani nezahrnutá. Jestliže tedy osobní počítač splňuje charakteristiku znění čísla 8471, pak grafická karta (byť se zabudovaným TV tunerem), jakožto část, součást nebo příslušenství vhodná pro použití výhradně se strojem čísla 8471, musí být nutně zařazena do čísla 8473. Funkce TV tuneru není bez dalšího pro zařazení zboží do odpovídajícího čísla nomenklatury rozhodná, neboť rozhodující je ta vlastnost grafické karty, která předurčuje její použití výhradně nebo hlavně s osobním počítačem a nikoliv s jiným strojem či přístrojem, což vyplývá ze znění čísla 8473. Naopak, ze znění čísla 8528 vyplývá, že prvotní funkcí zboží zařazovaného do tohoto čísla je příjem televizního signálu. Podpoložka 8528 12 98, do níž dovážené grafické karty zařadil stěžovatel, je podpoložkou čísla 8528, a proto tuto charakteristiku nutno vztáhnout i na zboží do ní zařazované.
Dále má Nejvyšší správní soud za to, že při posouzení, do kterého čísla podle práva náleží předmětné zboží, které by při zdůraznění jedné ze dvou funkcí či účelu náleželo do více různých čísel, je nutno zohlednit zejména funkci, jež je převažující či prvotní, a to obzvláště tehdy, je-li převažující či prvotní funkce dobře identifikovatelná. Ze znaleckých posudků předložených původním žalobcem vyplývá, že prvotní funkcí grafických karet all in wonder je zpracování počítačových digitálních dat na analogovou formu vhodnou pro monitor, přičemž tato funkce je společná všem grafickým kartám. Naproti tomu funkce příjmu TV signálu je funkcí přídavnou, což vyplývá ze znaleckých posudků, expertního odhadu podílu využívání karty k tomuto účelu, a též ze skutečnosti, že funkce TV tuneru je podmíněna existencí funkce grafické karty, nikoliv naopak. V případě, že stěžovatel tvrdí, že funkce televizního tuneru je pro sazební zařazení dovážených grafických karet rozhodující, neuvádí s ohledem k výše uvedeným úvahám pro toto své tvrzení jakékoliv podpůrné argumenty. Pokud by doplňková funkce určitého přístroje měla mít za následek zařazení tohoto přístroje do jiného čísla, než kam je obvykle zařazován, muselo by takové pravidlo vyplynout výslovně z právní normy, což však není daný případ.
Základem argumentace stěžovatele o nutnosti zařadit dovážené zboží do podpoložky 8528 12 98 je skutečnost, že v důsledku funkce příjmu TV signálu se jedná o zboží čísla 8528. Stěžovatel však v průběhu správního ani soudního řízení neuvedl žádný konkrétní důvod ani jakékoliv ustanovení celního zákona či celního sazebníku, ze kterého by vyplývalo, že pro sazební zařazení grafických karet all in wonder je rozhodující funkce TV tuneru. Tato argumentace naopak nezohledňuje hlavní a prvotní funkci grafických karet. Argumentaci stěžovatele by bylo možné dle Nejvyššího správního soudu částečně přijmout tehdy, když by prvotní funkcí zařízení určeného pro používání s osobním počítačem, resp. určeného pro instalaci do něj, byl příjem TV signálu, jako je tomu např. u samostatných TV tunerů do PCI slotů nebo externích TV přijímačů, které lze připojit k osobnímu počítači
prostřednictvím USB slotu. Je-li prvotní funkce grafických karet all in wonder totožná s funkcí grafických karet jiných typů, pak je nutno dovážené zboží zařadit do stejného čísla, do nějž jsou zařazovány ostatní grafické karty, tj. do čísla 8473.
Z výše uvedených důvodů nelze přijmout námitku stěžovatele, že výrobek (např. předmětná grafická karta), přestože je částí počítače kapitoly 84, zařadí se do kapitoly 85, čísla 8528, neboť zmíněná funkce televizního tuneru z něj činí výrobek kapitoly 85 ve smyslu celního sazebníku. Tuto argumentaci opírá stěžovatel o znění poznámky 2 písm. a) ke třídě XVI, která hovoří o částech a součástech, které se zařazují jako výrobky kteréhokoliv čísla kapitol 84 a 85, avšak s výjimkou čísel tam uvedených, mezi nimiž je i číslo 8473. Tato skutečnost dle Nejvyššího správního soudu vylučuje aplikaci poznámky 2 písm. a) a vede k aplikaci poznámky 2 písm. b), podle něhož ostatní části a součásti (tj. ty na které se nevztahuje předchozí poznámka), jsou-li vhodné k použití výhradně nebo hlavně pro jeden nebo několik strojů téhož čísla (zde čísla 8471 - zařízení pro automatizované zpracování dat, jímž osobní počítač je), se zařazují buď jako stroje, ke kterým náleží (tedy do čísla 8471) nebo do odpovídajících čísel, mezi nimiž je uvedeno mj. číslo 8473. Proto rovněž nelze přisvědčit námitce stěžovatele, že aplikací poznámky 2 písm. b) by došlo k rozšíření čísla 8473 nad jeho rámec, nýbrž naopak, jejich zařazení do čísla 8528 za podpůrného využití poznámky 2 písm. a) umožněného absolutizací významu funkce umožňující příjem TV signálu by vedlo k nesprávnému rozšíření čísla 8528.
K námitce stěžovatele, že celně tarifní zařazení je právní otázkou, která přísluší výlučně orgánům celní správy, nikoliv znalcům, Nejvyšší správní soud uvádí, že stěžovatel tu nesprávně směšuje posouzení právních a skutkových okolností. Jak vyplývá z obsahu znaleckých posudků, tyto se nezabývaly správným zařazením grafických karet typu all in wonder do příslušného čísla celního sazebníku, tedy otázkou právní, nýbrž posuzovaly vlastnosti, funkci a využití předmětného zboží, tedy otázky skutkové. Znalecké posudky jsou přitom výslovně připuštěny jako důkazní prostředek v řízení před celními orgány (§ 31 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb. ve spojení s § 320 odst. 1 písm. c) celního zákona), jakož i ve správním soudnictví (§ 125 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 64 s. ř. s.). Nelze tedy považovat za pochybení, jestliže krajský soud ke znaleckým posudkům předloženým předchozím žalobcem v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů přihlédl a vycházel z nich, když stěžovatel skutečnosti ve znaleckých posudcích uvedené (tj. vlastnosti, funkci a využití grafických karet) nikterak věcně nezpochybnil.
Stěžovatel v kasační stížnosti rovněž Nejvyšší správní soud žádá, aby přihlédl k tzv. závazným informacím o sazebním zařazení zboží vydaným Generálním ředitelstvím cel dle § 46 celního zákona ve stejné míře, jako ke znaleckým posudkům, neboť ze závazných informací vyplývá, že grafická karta obsahující TV tuner má být zařazena do čísla 8528. K tomu Nejvyšší správní soud uvádí, že Městský soud v Praze nepochybil, když uvedl, že není závaznými informacemi správního orgánu vázán, přičemž se však s právním názorem zde uvedeným a stěžovatelem přijatým vypořádal. Dále Nejvyšší správní soud konstatuje, že nařízení Evropské komise, na které stěžovatel odkazuje, je normativním aktem práva Evropského společenství, jež zavazuje členské státy Evropské unie a vnitrostátní subjekty těchto členských států, nikoliv však bez dalšího státy, které teprve do Evropské unie vstoupit mají a jejich vnitrostátní subjekty. To platí bezprostředně před vstupem České republiky do Evropské unie, a platilo to i v době vydání napadeného rozhodnutí správního orgánu.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že nařízení Evropské komise, na které stěžovatel odkazuje, je normativním aktem práva Evropského společenství, jež zavazuje členské státy Evropské unie a vnitrostátní subjekty těchto členských států, nikoliv však bez dalšího státy, které teprve do Evropské unie vstoupit mají a jejich vnitrostátní subjekty. To platí bezprostředně před vstupem České republiky do Evropské unie, a platilo to i v době vydání napadeného rozhodnutí správního orgánu.
Městský soud v Praze tedy nepochybil, když ve svém rozsudku dospěl k závěru, že stěžovatel při doměření cla žalobci postupoval v rozporu se zákonem, když žalobcem dovezené zboží zařadil do podpoložky čísla 8528 celního sazebníku, pod které toto zboží podle pravidel celního sazebníku zařadit nelze, a když žalobou napadené rozhodnutí pro nezákonnost spočívající v nesprávném právním posouzení věci zrušil a současně vyslovil, že věc se vrací stěžovateli k dalšímu řízení. Po přezkoumání napadeného rozsudku tak Nejvyšší správní soud nezjistil naplnění důvodu kasační stížnosti podle ust. § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a kasační stížnost proti napadenému rozsudku proto podle ustanovení § 110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
Vzhledem k neprodlenému rozhodnutí ve věci samé nerozhodoval Nejvyšší správní soud již o žádosti o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, neboť by to bylo zjevně nadbytečné.
Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ze zákona (§ 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s.). Žalobci, který měl úspěch ve věci, soud přiznal podle § 60 odst. 1 s. ř. s. následující náklady řízení, které vznikly původnímu žalobci (§ 7, § 9 odst. 3, písm. f), § 11, § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif): 2 x 1000 Kč za úkon a 2 x 75 Kč paušální náhrada. K uhrazení částky byla stanovena přiměřená lhůta.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u přípustné opravné prostředky (§ 53 odst. 3 s. ř. s.)
V Brně dne 10. 2. 2004
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu