2 As 6/2023- 47 - text
2 As 6/2023 – 48 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň Mgr. Sylvy Šiškeové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce: Mgr. Ing. L. V., Ph.D., zastoupeného opatrovníkem JUDr. Josefem Šírkem, advokátem se sídlem Dr. Bureše 1185/1, České Budějovice, proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 1882/57, Jihlava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2022, č. j. KUJI 26966/2022, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2022, č. j. 30 A 68/2022-78,
I. Řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému opatrovníkovi JUDr. Josefu Šírkovi, advokátovi, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 6 800 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Žalobce se u Krajského soudu v Brně domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného. Spolu s podáním žaloby žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků. Krajský soud usnesením ze dne 9. 11. 2022, č. j. 30 A 68/2022-73, žalobce osvobodil od soudních poplatků v rozsahu 50 % a vyzval jej k úhradě zbývající části soudního poplatku ve výši 1 500 Kč ve lhůtě 15 dní od doručení výzvy. Stejným usnesením krajský soud žalobci ustanovil opatrovníka. Žalobce proti usnesení kasační stížnost nepodal a ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil. Krajský soud řízení o žalobě zastavil podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti usnesení, jímž krajský soud zastavil řízení o žalobě. V řízení o kasační stížnosti požádal o úplné osvobození od soudních poplatků. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 10. 3. 2023, č. j. 2 As 6/2023-33, žádost zamítl, neboť dospěl k závěru, že kasační stížnost zjevně nemůže být úspěšná.
[3] Kasační soud proto stěžovatele vyzval k úhradě části soudního poplatku ve výši 2 500 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení a poučil jej o následcích nezaplacení. Usnesení bylo stěžovateli doručeno prostřednictvím opatrovníka dne 10. 3. 2023. Lhůta pro zaplacení soudního poplatku uplynula v pondělí dne 27. 3. 2023, neboť poslední den lhůty 25. 3. 2023 byla sobota (§ 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.).
[4] Dne 25. 3. 2023 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno stěžovatelovo podání označené jako „Žádost o posečkání s úhradou soudního poplatku [§ 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích]“. Kasační soud by měl podle něj vyčkat rozhodnutí Ústavního soudu ve věci II. ÚS 706/23 o stěžovatelově ústavní stížnosti směřující proti rozsudku ze dne 21. 2. 2023, č. j. 7 As 318/2022-19. Stěžovatel popsal svůj procesní postup ve věci a vylíčil důvody, pro něž se domnívá, že je posečkání s úhradou soudních poplatků namístě.
[5] Podá-li účastník řízení před soudem žádost o posečkání s placením soudního poplatku, soud ji posoudí podle zákona o soudních poplatcích a příslušných procesních řádů jako žádost o osvobození od soudního poplatku, žádost podle § 9 odst. 4 písm. c) citovaného zákona, nebo jako žádost o prodloužení soudcovské lhůty k zaplacení soudního poplatku (usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 12. 3. 2015, č. j. Konf 2/2014-17). Stěžovatel se přitom v žádosti domáhá jak postupu podle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích, tak prodloužení soudcovské patnáctidenní lhůty stanovené k úhradě soudního poplatku do rozhodnutí Ústavního soudu o stěžovatelově ústavní stížnosti, podané v jiné jeho věci.
[6] Nejvyšší správní soud žádosti nevyhověl. Podání žádosti o prodloužení lhůty k zaplacení soudního poplatku nemá na povinnost uhradit soudní poplatek žádný vliv, neboť běh lhůty nestaví. Žádost o posečkání soudního poplatku, resp. žádost o rozložení jeho úhrady na splátky (§ 156 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád), tak není přípustná v případě poplatku splatného s podáním návrhu [§ 4 odst. 1 písm. a) až d) zákona o soudních poplatcích], neboť zaplacení soudního poplatku je zde podmínkou pro to, aby řízení mohlo pokračovat. V těchto případech stanoví zákon o soudních poplatcích jiný postup (§ 13 odst. 2 zákona o soudních poplatcích): povinnost platit soudní poplatek může být na základě žádosti poplatníka odložena za splnění podmínek vyjmenovaných v § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích do rozhodnutí ve věci samé (§ 9 odst. 6 téhož zákona), případně může být této povinnosti poplatník zproštěn osvobozením od soudních poplatků.
[7] Stejně tak nemůže být úspěšná ani žádost o prodloužení soudcovské lhůty k úhradě soudního poplatku ve smyslu § 40 odst. 5 s. ř. s, podle něhož může předseda senátu z vážných omluvitelných důvodů na žádost lhůtu určenou soudem k provedení úkonu prodloužit, nestanoví-li zákon jinak. Kasační stížnost totiž zjevně nemůže být úspěšná. Nejvyšší správní soud připomíná, že kasační stížnost směřuje proti usnesení o zastavení řízení před krajským soudem kvůli nezaplacení soudního poplatku. Stěžovatel tvrdí, že krajský soud před rozhodnutím o zastavení řízení nevyčkal rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, jíž se stěžovatel bránil proti toliko částečnému osvobození od soudních poplatků. Ke zmíněnému částečnému osvobození však došlo v odlišném řízení, vedeném pod sp. zn. 30 A 150/2021 (kasační stížnost proti tomuto rozhodnutí zamítl Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 7 As 318/2022-19, nyní napadeným ústavní stížností).
[8] Stěžovatelova argumentace by mohla být relevantní tehdy, pokud by se bránil kasační stížností proti částečnému osvobození od soudních poplatků vydanému v nyní posuzované věci (usnesení ze dne 9. 11. 2022, č. j. 30 A 68/2022-73). To se však nestalo, o čemž svědčí také úřední záznam na č. l. 76a spisu krajského soudu. Stěžovatel v nyní posuzované žádosti dodal, že proti usnesení č. j. 30 A 68/2022-73 nepodal kasační stížnosti proto, že nebylo jemu ani jeho zástupci doručeno. To však není pravda. Nejvyšší správní soud ze spisu krajského soudu ověřil, že usnesení č. j. 30 A 68/2022-73 bylo doručeno stěžovateli i jeho ustanovenému opatrovníkovi.
[9] Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud dospěl v usnesení o neosvobození od soudních poplatků k závěru, že kasační stížnost zjevně nemůže být úspěšná, nemůže nyní stěžovatel uspět ani s obecným tvrzením, že úhrada vyměřeného soudního poplatku by značně ohrozila jeho zdraví, resp. že by se v jejím důsledku ocitl v nouzi.
[10] Lze tedy uzavřít, že stěžovatel nezaplatil soudní poplatek ve lhůtě, kterou mu kasační soud stanovil. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil. Jak soud uvedl výše, žádost o posečkání na tom nemůže nic změnit (shodně např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2013, č. j. 8 Ans 13/2012-28).
[11] Výrok o nákladech řízení vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
[12] Stěžovateli byl usnesením krajského soudu ze dne 11. 10. 2022, č. j. 30 A 150/2021
101, ustanoven pro řízení před soudem opatrovník JUDr. Josef Šírek, advokát. Odměnu a náhradu hotových výdajů v takovém případě platí stát. Opatrovník v řízení o kasační stížnosti učinil dva úkony právní služby, a to první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a sepis kasační stížnosti [§ 11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif]. Ustanovenému opatrovníkovi tedy náleží odměna ve výši 6 200 Kč [§ 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bodem 5 advokátního tarifu] a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), tj. celkem 6 800 Kč. Tuto částku Nejvyšší správní soud opatrovníkovi vyplatí do 30 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 30. března 2023
JUDr. Karel Šimka předseda senátu