2 As 61/2010- 50 - text
2 As 61/2010 - 51
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka, v právní věci žalobce: R. S., zastoupeného JUDr. Josefem Konečným, advokátem se sídlem Horní 30, Žďár nad Sázavou, proti žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 1882/57, Jihlava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2009, č. j. KUJI 47415/2009, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 4. 2010, č. j. 57 Ca 104/2009 - 23
I. Řízení s e z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě napadl žalobce jako stěžovatel shora označený rozsudek krajského soudu, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2009, č. j. KUJI 47415/2009. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Žďár nad Sázavou ze dne 21. 4. 2009, č. j. OD/138/09/ZK o přestupku. Podáním ze dne 6. 9. 2010 vzal stěžovatel, prostřednictvím svého zástupce, podanou kasační stížnost v plném rozsahu zpět. Podle ustanovení § 37 odst. 4 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle ustanovení § 47 písm. a), věty před středníkem, s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Vzhledem k tomu, že stěžovatel vzal svou kasační stížnost zpět ještě před tím, než o ní bylo zdejším soudem rozhodnuto, postupoval Nejvyšší správní soud dle shora citovaných ustanovení, ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s., a řízení o kasační stížnosti zastavil. Přihlédl přitom též ke skutečnosti, že ke zpětvzetí návrhu (kasační stížnosti) došlo až poté, kdy mu věc byla postoupena k vyřízení krajským soudem (§ 108 odst. 2 s. ř. s. a contrario). O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s. Dle prvně zmiňovaného ustanovení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož ke zpětvzetí kasační stížnosti nedošlo z důvodů uvedených ve větě druhé citovaného ustanovení, postupoval Nejvyšší správní soud dle obecného pravidla vyjádřeného ve větě první a rozhodl proto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů kasačního řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 9. září 2010 JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu